Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

57.
Návrh poslanců Martina Plíška, Leoše Hegera, Jiřího Skalického, Jiřího Štětiny,
Jaroslava Krákory, Bohuslava Svobody, Soni Markové a Rostislava Vyzuly
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy
a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 391/ - prvé čtení

Stanovisko vlády nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 391/1. Zástupci navrhovatelů si vybrali, že dnes návrh uvede zástupce navrhovatelů pan poslanec Martin Plíšek, a žádám zároveň pana poslance Ludvíka Hovorku, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Zástupce navrhovatelů prosím o jeho úvodní slovo. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, z pověření skupiny poslanců z téměř všech poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny bych vám rád krátce představil novelu zákona o regulaci reklamy, která přesněji a v některých ohledech přísněji upravuje tzv. marketingové a reklamní vztahy farmaceutických firem na straně jedné a lékařů a lékárníků na straně druhé a také tzv. kongresovou turistiku. Předložím vám nyní jednotlivé body, které tento návrh oproti stávající úpravě přináší.

Pokud jde o tzv. přiměřenou míru pohostinnosti při pořádání kongresů vzdělávacích akcí, tak zákon tento pojem přesněji vymezuje a říká, jaké náklady může farmaceutická firma uhradit lékaři nebo lékárníkovi. Mají to být pouze čtyři druhy nákladů, a to na ubytování, stravu, dopravu a registrační poplatek. Zákon také nově postihuje fyzické osoby nepodnikající, protože často dochází k situacím, kdy tzv. nastrčené třetí osoby nabízejí lékařům a lékárníkům určité pokuty ve jménu nebo v zastoupení farmaceutické firmy a potom při výkonu dozorových kompetencí Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který je dozorovým orgánem podle tohoto zákona, jsou nepostižitelné a vyviní se z jakéhokoli protiprávního jednání.

Zákon dále stanoví, že svolavatelé akcí, tzn. vzdělávacích akcí pořádaných farmaceutickými firmami pro lékaře a lékárníky, mají povinnost v určité lhůtě dopředu o této svolané akci informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv, tzn. pořadatel, v jakém oboru a kdo pořádá v jakém termínu příslušnou akci. Následně Státní ústav pro kontrolu léčiv údaje o akci zveřejní na internetových stránkách, bude tam tedy také větší veřejná kontrola, občané i pacienti se budou moci seznámit s těmito údaji.

Zavádí se také nová kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv v oblasti doplňků stravy. Často totiž dochází k tomu, že doplňky stravy jsou v reklamě nesprávně nebo neprávem vydávány za léky, a dochází tím podle našeho názoru ke klamání spotřebitele.

Návrh také zakazuje reklamu na léky formou soutěže, spotřebitelské hry nebo loterie. Upravuje tzv. poregistrační studie s tím, že říká, že nově se tento zákon na ně vztahuje, s výjimkou studií bezpečnostních. Víme, že často ty poregistrační studie sloužily či jsou marketingovými studiemi na propagaci konkrétních léčivých přípravků. Víme to i z aplikační činnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který nedávno tuto záležitost také řešil.

V neposlední řadě návrh zákona také navyšuje pokuty a sankce za porušení tohoto zákona. Pokuty byly původně stanoveny v roce 1995. Podle našeho názoru už jsou neodpovídající a my navrhujeme jednotlivé pokuty navýšit na trojnásobek s tím, že ta nejvyšší možná pokuta podle tohoto zákona by činila maximálně 15 mil. korun. Je to samozřejmě s ohledem na míru provinění, opakovanost protiprávního jednání apod.

V zákoně také navrhujeme zakázat reklamu na pohřební služby v areálech nemocnic a zařízení sociálních služeb. Nepřipadá nám úplně etické, jak jsme se setkali i v některých zařízeních, že tato reklama je tam provozována, a na základě podnětu nemocnic, zdravotnických zařízení, sociálních ústavů, ale i obcí navrhujeme tento zákaz.

Já bych se ještě s dovolením v úvodu rád rovnou vyjádřil k jedné věci, která se řešila ve spojitosti s touto novelou v médiích, kdy bylo řečeno, že my chceme nějakým způsobem nepřímo upravovat v tomto návrhu tzv. pozitivní listy na léky zdravotních pojišťoven. Chtěl bych ujistit, že tomu tak není. Tento náš návrh zákona vyčleňuje ze svého režimu tzv. pobídkové programy zdravotních pojišťoven. Předkladatelé měli spíše na mysli preventivní programy než pozitivní listy. Nicméně pakliže se ukáže dejme tomu ve druhém čtení, že je určitá interpretační potíž v tom, jak toto vykládat, jsme jako předkladatelé připraveni tuto pasáž vypustit. Já jenom dodávám, že pozitivní listy by se ani nedaly takto upravit bez dalšího. Jejich úprava spíše spadá do zákona o veřejném zdravotním pojištění, VZP a ostatních zdravotních pojišťovnách. Nicméně si uvědomujeme, že to může v praxi vyvolat problémy, a proto dopředu avizuji, že předkladatelé ve druhém čtení případně jsou připraveni tuto věc ze zákona vypustit.

Doplním ještě, že pan předseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny už nás oslovil s úpravou reklamy na nelegální léky, tzn. na léky, které nejsou řádně registrovány. Za předkladatele si také dovolím konstatovat, že souhlasíme s tímto předběžným návrhem na doplnění tohoto návrhu zákona. Stejně tak si myslím, že na půdě zdravotního výboru, pakliže tam bude zákon přikázán, by se měla diskutovat i oblast reklamy na zdravotnické prostředky, protože, jak víme, současná vláda stáhla doprovodnou legislativu k přijatému zákonu o zdravotnických prostředcích, kde byla právě reklama na zdravotnické prostředky upravena.

Já bych chtěl v tuto chvíli na závěr poděkovat svým kolegům z poslaneckého klubu TOP 09 Leoši Hegerovi a Jiřímu Skalickému, poslanci hnutí Úsvit Jiřímu Štětinovi, Jaroslavu Krákorovi z ČSSD, Bohuslavu Svobodovi z ODS, Soně Markové z KSČM a Rostislavu Vyzulovi z hnutí ANO, že připojili podpis k tomuto návrhu zákona, a současně si vás dovoluji jménem předkladatelů požádat, abyste souhlasili s postoupením tohoto návrhu do druhého čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, máte svoji zpravodajskou zprávu.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k tomuto tisku.

Předkladatelé zdůvodňují návrh novely zákona potřebou vytvořit účinnější mechanismy pro snížení prostoru pro korupci a neetická jednání v oblasti zdravotnictví, speciálně na úseku reklamy na humánní léčivé přípravky, a pro potírání korupčního a neetického jednání ve všech jeho formách a projevech na tomto úseku. Novela sjednocuje výkon dozoru nad reklamou na humánní léčivé přípravky s výkonem dozoru nad reklamou na potraviny pro zvláštní výživu a na doplňky stravy, aby tuto působnost napříště vykonával stejný kontrolní orgán - Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Zavádí bez bližšího upřesnění pojem pobídkové programy zdravotních pojišťoven za účelem hospodárného nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění, aniž by bylo alespoň minimálně vysvětleno, co konkrétně tyto pobídkové programy jsou. Současně návrh zákona tento nový pojem označuje za aktivity, na které se zákon o regulaci reklamy nevztahuje. Při setkání odborníků konaném za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků nebo při jejich setkání na vědeckých kongresech a jiných obdobných odborných akcích může být sponzorem nebo pořadatelem poskytnuta účastnícím se odborníkům, myšleno především předepisujícím lékařům, pohostinnost formou zajištění dopravy či úhrady cestovních nákladů, přiměřeného ubytování a stravy a také registračního poplatku.

Za reklamu na humánní léčivé přípravky novela nově považuje i neintervenční poregistrační studie, ale zpracování poregistračních studií bezpečnosti, které nesledují podporu předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků, se za reklamu na humánní léčivé přípravky nepovažuje, přičemž není stanoveno, kdo bude posuzovat, zda studie bezpečnosti sleduje, či nesleduje podporu předepisování léčivých přípravků.

Novela zpřesňuje pravidla pro poskytování vzorků humánních léčivých přípravků osobám oprávněným je předepisovat a omezuje se poskytování vzorků těch přípravků, které jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Upravuje a rozšiřuje se definice sponzorování vědeckých kongresů, a to na jiné obdobné odborné akce. Zavádí se režim ohlašování setkání lékařů a lékárníků, kteří předepisují a vydávají humánní léčivé přípravky, Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv před jejich uskutečněním a po skončení setkání odborníků oznamování specifikace poskytnutého plnění a zveřejnění, co bylo poskytnuto.

Návrh zvyšuje horní hranici pokut trojnásobně, aby hrozba uložení sankce byla údajně účinnější a více odrazovala od spáchání protiprávních jednání. Nově se také stanoví i odpovědnost fyzických osob za nabízení, slibování a poskytování darů či nepřiměřeného pohostinství či ubytování, aby fyzické osoby nemohly být využívány jako prostředníci sponzora - právnické osoby.

Novela dále vyjímá ze zákazu reklamy zveřejňování prodejních ceníků nebo katalogů takových léčivých přípravků, pokud zároveň neobsahují žádné informace o vlastnostech nabízených léčivých přípravků k nasměrování pacienta do lékárny s nejnižším doplatkem za léčivý přípravek, a tím se pokouší vymezit mantinely hospodářské soutěže mezi lékárnami. Tento návrh má tedy evidentně zvýhodnit řetězce lékáren, které dosahují nejnižší marže od dodavatelů.

Současně novela zakazuje šíření reklamy na pohřební služby ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb.

Pro úplnost dodávám, že vláda vyslovila s tímto návrhem nesouhlas z vícero důvodů, především poukazuje na současné projednávání zákona o regulaci reklamy, sněmovního tisku 363, na nepřiměřenost navrhovaných sankcí, na rozdílnou regulaci léčivých přípravků a potravin pro zvláštní výživu - to je odlišná kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstva zemědělství. Současně upozorňuje na použití taxativního výčtu jednotlivých forem pohostinnosti v § 5b odst. 5 - riziko rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES - a na množství legislativních nedostatků.

To je má zpravodajská zpráva a současně se hlásím do rozpravy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se zároveň pana zpravodaje, jestli chce využít přednostního práva zpravodaje před ostatními přihlášenými. Ano, chce. Máte slovo v rozpravě, pane poslanče. (V sále je obrovský hluk a neklid!)

 

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Přidávám svůj názor, jak jsem pochopil návrh zákona, a získal jsem si k tomu další informace a upozorňuji na to, že je třeba zákon přečíst několikrát, aby některé souvislosti byly zcela jasné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, pane kolego. Požádám ostatní poslance a poslankyně o klid, abyste mohl v patřičné pozornosti kolegů a kolegyň říci svůj názor na tento návrh zákona, nikoliv pouze ve zpravodajské zprávě. Mohu tedy požádat jednotlivé kolegy, kteří řeší jiné problémy, aby je řešili v předsálí? Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Předkládaná novela zpřísňuje regulaci reklamy v oblasti humánních léčivých přípravků patrně se žádoucím cílem omezit korupci. V tom se shoduji s předkladateli. V tomto je velmi podobný sněmovnímu tisku 761 z minulého volebního období zpracovanému s podobným záměrem. Zvolené nástroje regulace jsou však nevhodné a nedostatečné, a to zejména z následujících důvodů. Regulace se soustřeďuje především na reklamu cílenou na odborníky lékaře, na poskytování vzorků, klinické studie a podobně, tedy na regulaci vztahu farmaceutický průmysl - lékař. Tento vztah je již v současnosti podrobně regulován platným zákonem o regulaci reklamy. Vychází se přitom patrně z předpokladu, že lékař nebo lékárník jsou těmi hlavními, kdo ovlivňují, které léčivé přípravky se předepíší, vydají, spotřebují a zobchodují, a že tedy největším rizikem jsou pobídky odborníkům motivující je ke zbytečné nebo nevhodné preskripci. To však neodpovídá skutečnému stavu v českém zdravotnictví.

Je známo, že lékaři, zejména jsou-li zaměstnanci, a těch je většina, nejsou svobodní ve svém rozhodování, ba naopak do jejich rozhodovací autonomie je zasahováno mnoha manažerskými a úhradovými mechanismy. Jde například v nemocnicích o pozitivní listy nemocnic a zohlednění léčiv či zdravotnických prostředků s bonusem od dodavatele. To je běžná praxe každého dne. V lékárenství pak jde o pozitivní listy distribučních řetězců. Ve zdravotních pojišťovnách o pozitivní listy zdravotních pojišťoven, u léčiv, zejména nákladných, o podmínky smluv mezi výrobcem a pojišťovnou, takzvané reshoring smlouvy, nebo dohody o nejnižší ceně a o podmínky smluv mezi pojišťovnou a poskytovatelem, zejména o nastavení objemových omezení úhrady takzvanými budgety preskripčních limitů, číselníkových omezení a jinak. Tyto mechanismy nejsou dostatečně popsány v zákoně, případně jsou s ním dokonce v rozporu a jejich tvorba ponechává značný prostor ke korupci, která je daleko větší než případná korupce mezi průmyslem a jednotlivými lékaři. Předkládaný návrh však obecně zpřísňuje jenom regulaci lékařů, ponechává však takřka nedotčené rozhodující vztahy, a to je vztahy průmysl - management nemocnic - farmaceutický průmysl - pracovníci pojišťoven, případně farmaceutický průmysl - pracovníci regulátora.

Regulaci jiných subjektů než lékařů se návrh věnuje jenom okrajově, a to pouze v jednom jediném bodě a ještě zcela nevhodně. Jde o ustanovení, kterým se vyjímají z regulace takzvané pobídkové programy zdravotních pojišťoven. Tento nově zaváděný pojem, který legislativa dosud nezná, pobídkové programy - v praxi jde zřejmě zejména takzvaně o pozitivní listy a oblast formálních a neformálních dohod o nejnižší ceně - přitom však nejsou nijak blíže definovány a není popsán ani proces jejich vzniku. Dochází tedy k legalizaci libovůle zdravotních pojišťoven. Tam, kde by nová regulace byla nejvíce potřebná a žádoucí, poslanecký návrh zcela selhává a působí spíše kontraproduktivně.

Za nevhodné lze označit taktéž paušální ztrojnásobení sankcí. Není přitom respektován poznatek teorie, že sankce působí zejména svou neodvratitelností, kdy je postiženo každé protiprávní jednání, nikoliv svou likvidační výší.

Obecně považuji za nevhodné řešit problém korupce cestou regulace reklamy. Pokud je skutečným problémem netransparentní tvorba úhradových mechanismů a existence nežádoucích pobídek, provizí a rabatů mezi výrobci, distributory a poskytovateli. Vhodnějším přístupem by bylo zvýšit transparentnost tvorby úhradových mechanismů a zavedení cíleného protikorupčního zákona zakazujícího obecně jakékoliv pobídky směřující ke zvýšenému čerpání péče hrazené z veřejných fondů, anebo naopak motivující ke skrytému omezování péče, a to nejen na úrovni lékařů a lékárníků, ale především na úrovni účastníků trhu s léčivy a zdravotnickými prostředky.

Takto předkládaný zákon, který je cílený především na lékaře a který zvyšuje jejich administrativní zátěž, pouze posílí syndrom vyhoření a obecnou nedůvěru v právo mezi lékaři. Ti mohou nabýt oprávněného dojmu, že se absurdně zpřísňují protikorupční opatření jenom vůči nim, na jejich úrovni, zatímco mnohem větší korupční rizika na úrovni managementu nemocnic, zdravotních pojišťoven a pracovníků regulátora zůstávají zcela opomenuty. Obdobný problém zatěžuje mimochodem i pokusy průmyslových asociací o seberegulaci.

Ke konkrétním ustanovením:

Regulace setkávání odborníků a pohostinnosti. Jde o oblast, která je již upravena a regulována. Zde by bylo spíše namístě regulovat pohostinnost poskytnutou pracovníkům regulátora, tedy zaměstnancům SÚKLu, úředníkům Ministerstva zdravotnictví, případně osobám majícím politický vliv v oblasti zdravotnictví.

Vzorky léčiv. Zde jde opět o oblast dostatečně regulovanou a z praxe není známo, že by současné omezení vzorkování bylo nedostatečné. Zákaz poskytovat vzorky humánních léčivých přípravků hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění po uplynutí dvou let od jejich uvedení na trh je navíc zjevně nesmyslný v případech, kdy je pro stávající, již hrazený a distribuovaný léčivý přípravek schválená nová úhradová indikace, zejména je-li v odbornosti, kde se tento léčivý přípravek dosud nepoužíval. Tím vzniká nedůvodný rozdíl mezi léky zcela novými, kdy vzorkovat lze, a léky s novou oblastí úhrady, kdy již vzorkovat nelze. Na okraj je možno ostatně poznamenat, že z hlediska systému veřejného zdravotního pojištění jsou vzorky zdarma, nelze je vykázat zdravotním pojišťovnám. Z praxe je tedy známo, že se někdy cestou vzorků řeší situace, kdy léčivý přípravek nemá stanovenou úhradu, ale je jedinou terapeutickou alternativou. Jde zejména o oblast vzácných onemocnění. V takovém případě by bylo nutno schválení výjimečné úhrady podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a tedy dodatečné výdaje zdravotního pojištění často velmi vysoké. Z pohledu pacienta může být schvalování podle § 16 velmi zdlouhavé a může dojít k ohrožení léčebného procesu. Stává se to zejména, je-li lék velmi drahý a onemocnění není zcela typické. Je-li však poskytnut vzorek, vícenáklady nevzniknou a léčba je zahájena hned. Jde samozřejmě o nesystémové řešení, je však otázkou, zda pro ně vytvářet administrativní překážky, když lepší řešení pro praxi zatím naše regulace nenabízí a nenalezla.

Regulace neintervenčních studií. Předkladatel se mylně domnívá, že neintervenční studie je možno stavět na roveň nástrojům průzkumu trhu používaným k podpoře preskripce spotřeby atd. To je chybný předpoklad, protože neintervenční studie jsou definovány v zákonu o léčivech takto: Neintervenční poregistrační studií u humánního léčivého přípravku se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv studie, při níž je registrovaný léčivý přípravek používán běžným způsobem a v souladu s podmínkami jeho registrace a při níž použití léčivého přípravku není určeno zařazením pacienta do takové studie, ale rozhodnutím ošetřujícího lékaře, přičemž u pacientů se nepoužijí žádné dodatečné diagnostické nebo monitorovací postupy a pro analýzu shromážděných údajů se použijí epidemiologické metody. Neintervenční poregistrační studie zahrnují zejména studie epidemiologické, farmakoekonomické a výzkumné. Nic z této definice nedává důvod se domnívat, proč by mohly být či měly neintervenční studie sloužit jako marketingový nástroj. Předkladatel se možná snaží reagovat na situaci, kdy jsou tyto studie pouze předstírány nebo simulovány a slouží jenom jakýsi nosič k tomu, aby se k lékařům dostalo finanční plnění za zpracování takovéto "studie". Avšak pokud by taková situace nastala, je možné ji postihnout již podle platného právního předpisu, protože by se vůbec nejednalo o intervenční studii, naopak šlo by o skrytou platbu lékaři za preskripci, která je již nyní zakázána, tedy o obcházení zákona. Pokud je motivací předkladatelů odstranit tyto praktiky, není k tomu třeba měnit zákon, stačí důsledně vymáhat stávající povinnosti se znalostí právní nauky o úkonech skrytých a předstíraných.

Nyní k pobídkovým programům zdravotních pojišťoven. Návrh zákona vyjímá z regulace reklamy pobídkové programy zdravotních pojišťoven za účelem hospodárného nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Co se rozumí těmito pobídkovými programy, předkladatel nikde neupřesňuje. Jejich definici nenajdeme ani nikde v jiných platných právních předpisech. A zase je důvodné se domnívat na základě porovnání s dřívějším sněmovním tiskem 761 z minulého období a jeho důvodovou zprávou, že takto patrně předkladatel zamýšlí legalizovat takzvané pozitivní listy zdravotních pojišťoven. To však není možné, dokud nebude připravena jejich zákonná definice včetně procesu jejich tvorby.

Nyní bych se zmínil ještě okrajově o jednom existujícím problému, a to je, že současný zákon dostatečně nepostihuje reklamu na vakcíny. Česká republika po zjevném zásahu farmaceutické lobby v legislativě provedla klíčovou výjimku směrnice 2001/83/ES zjevně odlišným způsobem. Zákon o regulaci reklamy neustavuje výjimku reklamy nebo propagace vakcinačních akcí, ale výjimku reklamy propagace léčiv používaných při vakcinačních akcích. Byl zcela zjevně zaměněn vlastní předmět této výjimky unijního práva v předpise povinně provádějícím plně harmonizované právo Evropské unie. Muselo to zřejmě stát hodně peněz. Reklama konkrétních vakcín, tzv. brandová reklama, vůči laické veřejnosti je podle stejného práva Evropské unie nepřípustná a zakázaná v mnoha členských státech Evropské unie.

Chtěl bych říct, že Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona o léčivech, kdy by řada problémů, o kterých jsem se zmínil, měla být řešena. Jsem si vědom, že návrh tohoto zákona podepsali s jedinou výjimkou zástupci všech poslaneckých klubů. Předpokládám však, že většina kolegů podepsala tento zákon s co nejlepším úmyslem, aniž by se hlouběji zabývala tím, jaký je skutečný záměr předkládané novely a jaké mohou být jeho skutečné dopady.

Návrh zákona považuji za rizikový a ze všech výše uvedených důvodů navrhuji jeho zamítnutí v prvním čtení. Pokud tento návrh neprojde, pak navrhuji vrácení předkladatelům k dopracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení v rozpravě. Nyní podle pořadí pan poslanec Skalický, připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v reakci i na text zpravodaje bych chtěl říct asi následující. Máte před sebou novelu zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Krátce historicky: Tato novela v podobném znění a s nějakými základními parametry zde byla projednávána zhruba před třemi lety, kdy byla poslána do zdravotního výboru, který se touto problematikou zabýval. Jsem přesvědčen, že po uplynulé době, to znamená zhruba těch dvou až tří let, je dobré se k této problematice vrátit, a to i bez ohledu na to, co sdělil pan zpravodaj.

Jsem přesvědčen, že mimo jiné z řady argumentů, které zde padly, je dobře projednat na půdě výboru pro zdravotnictví dvě oblasti. Za prvé je to problematika postregistračních neintervenčních studií, o kterých zde bylo poměrně rozsáhle hovořeno, protože je nutno si uvědomit a vymezit hranice mezi podporou prodeje a reklamou. Jsem stále přesvědčen, že řada studií je tak koncipována a naopak mezi takovými studiemi, které jsou potřeba a jsou prováděny standardním korektním způsobem. Druhá oblast se týká vzorkování léčivých přípravků nebo poskytování vzorků pro předepisující lékaře. Zde se opět jedná o diskusi o podmínkách a jejich zpřesnění. V předloze, kterou zde máte uvedenou, se řeší hledisko časové. Nicméně je nutno říci, že v řadě standardních zemí je kombinace hlediska množstevního a hlediska časového. I proto jsem přesvědčen, že tyto dvě oblasti, které jsou odborného charakteru, opravdu patří na půdu výboru pro zdravotnictví, a byl bych velmi rád, kdybyste podpořili a souhlasili s postupem této novely zákona do druhého čtení a aby byla projednána tato problematika na příslušném odborném výboru.

Na závěr bych chtěl ještě říci, že v tom období dvou až tří let samozřejmě došlo i k posunu v chování řady farmafirem, ať už ve smyslu pozitivním z hlediska jejich samoregulace, ale i ve smyslu negativním. Čili i tato tematika je důležitá, abychom ji zhodnotili a řekli ano, má smysl se tímto zákonem zabývat dále, nebo ne.

Ještě jednou děkuji a prosím o jeho propuštění dále do zdravotního výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Skalickému. Nyní pan poslanec Štětina, připraví se pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Vážená vládo, vážené dámy a pánové, slyšeli jsme tady dva názory - názor pana navrhovatele a skupiny poslanců, mezi které se počítám i já, a pana zpravodaje. Musím hned v úvodu říci, že obou dvou kolegů si nesmírně vážím zejména v oblasti zdravotnické politiky, takže se domnívám, že se zde nebudu dále rozšiřovat k tomu, co řekli, protože oba dva to řekli zcela jasně. Chtěl bych se spíš zabývat jednou věcí a to je ta věc, že vláda tento návrh zákona zamítla, tedy vyjádřila svůj nesouhlas. Pokud jde o zdravotnickou politiku a vše, co je rozumné, většinou s vládou souhlasím, což jsem tady mnohokrát dokázal i svými slovy, i když vím, že slova někdy jsou jiná než skutky. Ale vláda se na mne jistě nebude zlobit, když tentokrát s ní nebudu souhlasit, a spíš bych byl rád, kdyby tento poslanecký návrh byl propuštěn do druhého čtení, samozřejmě se vší pokorou vůči vládě, protože mně se nelíbí několik věcí.

Když je zákon nepohodlný, tak se řekne, že je špatně napsaný, nebo většinou se říká: Je to paskvil. Domnívám se, že tento zákon není špatně napsaný, takže to je věc, ve které s vládou nesouhlasím. Jsou tam některé věci, které se vládě nelíbí, že tam jsou ustanoveny větší pokuty. Domnívám se, že čím větší pokuta, tím je větší naděje bojovat proti korupci, a hlavně je to určité strašítko proti těm, kdo si nepočínají zrovna v souladu se zákony této republiky.

Jsem si vědom, že vláda připravuje zákon o reklamě, je to sněmovní tisk, tuším, 363, který novelizuje zákon č. 40/1995 Sb. To všechno respektuji. Ale domnívám se, že klidně na půdě této Sněmovny a samozřejmě na půdě zdravotního výboru mohou probíhat diskuse obou dvou zákonů, a pak z toho skutečně může vzniknout dohoda, která nám dá zákon, se kterým můžeme býti spokojeni třeba i delší dobu než jedno volební období, než se zase vystřídají politické garnitury.

Musím souhlasit s kolegou Skalickým (řečník si odkašlal), promiňte, který, prostřednictvím pana předsedajícího, že s tímto návrhem zákona jsme již tedy počítali před skoro třemi lety, že k tomu nedošlo. Domnívám se, že tento zákon je potřeba, abychom ho měli co nejdříve, a ne že budeme čekat zase, až se to zde projedná, odloží, odpřipomínkuje, pozastaví, protože za tři roky už se stalo mnoho věcí, které zde byly zmíněny. Byly přijaty velmi rozumné zákony o zdravotnických prostředcích.

Domnívám se a prosím, kdybyste tento poslanecký návrh propustili do druhého čtení a tam na půdě zdravotního výboru o něm můžeme diskutovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Štětinovi a nyní se svým vystoupením se slova ujme pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové.

Jak zde již bylo řečeno jednak zpravodajem a jednak navrhovatelem, tak se nejedná o jednoduchý materiál a evidentně bude potřebovat hluboké rozvahy a diskuse, a proto bych rád podpořil, abyste hlasovali pro to, abychom měli možnost tuto záležitost projednat ve zdravotním výboru.

Nebudu se teď zde zmiňovat o tom, co je hlavním bodem, a to jsou vztahy mezi lékaři a farmaceutickými firmami, a nemyslím si, že by lékaři byli šikanováni, protože většina z nich jedná eticky a nebojí se hlášení na Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Chtěl bych se tady spíše věnovat jiné otázce, kterou taky považuji za velmi zásadní a která mě, slušně řečeno, nepředstavitelně štve. Je to naprosto bezostyšná, klamavá, zavádějící, lidi ohlupující reklama na nejrozmanitější preparáty všeho druhu s nejrozmanitějšími pozitivními účinky. Tady nejde o to, že se někomu zvětší nebo upraví pohlavní orgány nebo mu přestanou vypadávat vlasy, ale mnohé prokazují naprosto nezpochybnitelně například zlepšení obranyschopnosti, tedy imunity, nebo dokonce protirakovinné účinky. A tam tedy jako onkolog s tímto mám dlouhodobé zkušenosti.

Krátce řečeno, jde o podvodné prodejce, kteří prodávají zázračné prostředky na vyléčení nevyléčitelných nemocí, na zhubnutí nebo na zázračné kosmetické účinky. Musím zdůraznit, že se jedná o neregistrované přípravky považované za potravinové doplňky, kde reklama na ně je naprosto zavádějící a s lidmi manipulující. Na jedné straně jsme naprosto zbytečně - a byl jsem tedy toho součástí - zrušili poplatky za hospitalizaci a na druhé straně stát podporuje reklamu na tyto naprosto nesmyslné přípravky, které nemají žádnou účinnost kromě toho, že tahají peníze z kapes zoufalých lidí a strkají je do kapes podvodníkům.

Z onkologické praxe znám takové případy, kdy takové preparáty mohou stát desetitisíce korun. Desetitisíce korun! To nejsou halířové položky. Které zaručují, že je to švýcarský preparát, který vyléčí rakovinu. Přitom nikde není prokázáno, že se jedná o švýcarský preparát, a lidé tomu věří - přece ve Švýcarsku by nelhali. A přitom se nejedná vůbec o švýcarský preparát! Je to prostý podvod. Dnes jsou dokonce i randomizované studie na některé takové přípravky, které ukazují jasně, že jsou to nefungující přípravky.

Proto si myslím, že se tomu musíme věnovat, a proto myslím, že je potřeba i tento způsob reklamy zakázat. Já bych proto podporoval to, aby se dostal tento návrh novely zákona o reklamě do zdravotního výboru, kde se bude řešit i reklama na neregistrované léčivé přípravky, ale také kdy se zavede třeba odpovědnost na šiřitele reklamy, když takový zadavatel této reklamy může být někde v zahraničí, tedy naprosto nepostižitelný, a šiřitel je domácí. A ten nemá zase žádnou právní zodpovědnost. Je to hodně manipulující a to se mi moc nelíbí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vyzulovi. Jeho návrh je stejný jako je návrh organizačního výboru, tzn. přikázat zdravotnímu výboru.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Igor Nykl a poté dále v rozpravě pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo, pěkné odpoledne. Já bych se dotkl jednoho bodu, který je veřejností hodně vnímán, to je tzv. kongresová turistika, kterou tam v podstatě chcete řešit. Ona ta věc je v podstatě právně vyřešená. Firmy musí zaplatit maximálně dopravu, kongresový poplatek, který je velký, ubytování a musí se to týkat těch dnů, kdy ta akce je. A to, co tady nevyřešíme, bohužel to nejde vyřešit, to je všechno o morálce. Protože znám spoustu lékařů, kteří přijedou na velmi zajímavý odborný kongres někde do nějakého lákavého místa a oni prostě na ten kongres nejdou. A to je ta podstata. A to je morálka, kterou bohužel tady v ničem nedokážeme odstranit. Takhle to prostě běží. Jestli dokážeme ovlivnit morálně zdravotnickou veřejnost, tak to bude fajn.

Jinak v podstatě už je letos přijatý tzv. index transparentní spolupráce, kdy každá firma, která posílá někoho někam, musí uveřejnit, bude uveřejňovat veřejně tu platbu, kterou daný člověk obdržel. Je to po vzoru tzv. amerického Sunshine Act, kde v Americe je nutno, aby každá firma uveřejnila veškerou platbu, kterou poskytla lékaři. Takže tady to naštěstí od roku 2015 začíná běžet, takže právně a odborně to je řešeno. A jestli dokážeme zvládnout morální otázku, to bude jiná věc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní v rozpravě pan poslanec Leoš Heger v řádné přihlášce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Poslanci v lavicích a ve skupinkách hlučí.)

 

Poslanec Leoš Heger: Dobré odpoledne. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil spíše než -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás ještě přeruším, pane poslanče. Skutečně znovu žádám sněmovnu o klid! Pokud kdokoli z vás diskutuje o jiných věcech, které se netýkají tohoto bodu, prosím, přeneste své diskuse do předsálí a nechte ty, kteří vážně diskutují o tomto problému, v klidu vystoupit. Děkuji.

Můžete pokračovat, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Chtěl jsem říct, že se budu vyjadřovat více než k tomu zákonu, který zde byl podrobně rozebrán navrhovatelem kolegou Plíškem, tak k té diskusi, která zde proběhla. Začal bych ze zcela obecného pohledu.

Jsou samozřejmě důležití hráči ve hře, která se jmenuje rozdělování 250 mld. zdravotního pojištění. K těm hráčům patří nepochybně Ministerstvo zdravotnictví, které jakožto správce celého systému určuje obecná pravidla hry. Patří sem zdravotní pojišťovny a patří sem poskytovatelé zdravotní péče. Já bych se chtěl zmínit o těch dvou posledních. To znamená o pojišťovnách a poskytovatelích zdravotní péče.

Poskytovatelé zdravotní péče, resp. jejich lékaři, pokud ti poskytovatelé reprezentují instituce, které ty lékaře zaměstnávají, tak ti rozdělují zhruba jednu pětinu z těch 250 mld. v lécích na předpis. Je to situace, která nemá v téhle zemi a ani v jiných zemích obdobu v jiných typech rozdělování z celospolečenských zdrojů, kterými peníze ve veřejném zdravotním pojištění jsou. Protože tady tradičně klade společnost důvěru na lékaře, kterých je řekněme 30 tis. nebo 25 tis., kteří léky předepisují, a ti je předepisují bez jakéhokoliv zmocnění typu správního řízení, které je normálně při rozdělování individuálních zdrojů předepisováno. Každý lékař tedy dostává od společnosti důvěru, že ten svůj díl na těch 50 mld. bude rozepisovat na recepty podle svého nejlepšího svědomí a podle Hippokratovy přísahy. Takže v tomhle lze souhlasit s předchozím diskutujícím panem doktorem Nyklem, který říká, že lékaři rozdělují peníze podle toho, na jaké úrovni je jejich morálka. S tím já musím souhlasit. A musím souhlasit i s tím, že lze jenom velmi těžko zabránit stoprocentnímu zneužívání této důvěry. Avšak na druhou stranu je zde všeobecně diskutovaný fakt, že důvěra k lékařům není v této společnosti absolutní, a je poukazováno na celou řadu činů, které ti lékaři občas dělají, i když je to jejich minorita. Těch lékařů.

V tomhle případě tedy zákon, který mluví hlavně o lékařích anebo předepisujících lékařích, je jakýmsi mementem. Je pravdou, že tady existují v posledních letech kodexy firem, které jsou na úrovni jakýchsi etických kodexů, ale ty kodexy jsou poměrně těžko vymahatelné a zatím nefungují úplně dokonale. Já bych jenom zdůraznil, že ten zákon není napsán proti lékařům. Ten je napsán naopak pro lékaře, kteří ten morální kodex dodržují a jsou poctiví. Protože v takové situaci, kdy není samozřejmě možné plošně a masivně kontrolovat všechny předepisující lékaře detailně, tak se ti nepoctiví schovají a ti poctiví jsou potom za ty hloupé, na které se obecně jenom ukazuje, že ne všichni lékaři jsou úplně dokonalí. Tak to je jeden pohled na věc.

Druhý pohled je na pojišťovny, které tady zpravodaj poslanec Hovorka zmiňoval. Tak já se nebudu rozšiřovat o tom, co zde už říkal pan předkladatel Plíšek o tom, že pobídkové programy zdravotních pojišťoven vzbudily jisté nedorozumění, a v žádném případě tento zákon nepodsouvá vůbec nic, co by ty pobídkové programy kodifikovaly. Navíc pokud jde o objem rozdělování zdrojů, tak to, co zatím není podloženo zákonem a co se dělo, jakési vytváření pozitivních listů, reprezentuje relativně malý objem rozdělování peněz na zdravotnické prostředky a na léčiva a je všeobecná shoda v tom, že tento mechanismus musí být zákonem nějakým způsobem kodifikován, protože je tak trošku na vodě, přestože se osvědčil a pojišťovnám přinesl již nějaké úspory.

Ale dovolte mi ještě, abych zmínil třetího hráče, to jsou poskytovatelé péče neboli manažeři, o kterých tady bylo hovořeno dost ošklivě. Já se musím přihlásit k tomu, že jsem byl dlouhá léta jedním z takových nemocničních manažerů, mezi kterými pozitivní listy v nemocnicích nabyly značnou popularitu a byly prezentovány odborné veřejnosti, byly dokonce podporovány i dřívějšími Ministerstvy zdravotnictví, ale musím upozornit, že přestože také nejsou žádným způsobem zákonem kodifikovány, tak pozitivní listy vedly ke značným úsporám v nemocničním hospodaření zejména v dobách, kdy nemocnice se potýkaly s daleko většími finančními problémy než dnes a přinesly své dobré výsledky. A já to říkám jenom proto, že je jasné, že žádný nemocniční manažer není schopen udělat takovýto pozitivní list a prosadit ho sám, že pozitivní listy vznikaly v nemocnicích právě ze strany lékařů, o kterých se tady mluvilo, že je tento zákon má nějak terorizovat. Ne, ti lékaři se na nich podíleli a velmi pečlivě dbali o to, aby manažeři nemocnic do toho zasahovali co nejméně, a naopak lékaři sami jakýmsi samosprávným způsobem hledali nejlepší cesty, jak optimalizovat spektrum léků, které se v nemocnici používá.

Takže to, že poskytovatelé nejsou v zákoně zmíněni, je možno snadno napravit rozšířením dikce zákona ve druhém čtení, podobně jako je možné zcela vypustit pasáž o pozitivních listech nebo pobídkových mechanismech pojišťoven nebo ji jakkoliv upřesnit, ale v každém případě problematika na straně předepisujících lékařů je tak specifická, že stojí za to, aby byla diskutována ve druhém čtení a znovu přišla na plénum. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hegerovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy, a jestli se nikdo do rozpravy nehlásí, tak samozřejmě dám slovo k závěrečným slovům. Nebo jestli to chcete v rozpravě - pan navrhovatel? (Ne.) Dobře. Pokud se nehlásí nikdo do rozpravy, rozpravu končím a k závěrečným slovům se hlásí jak zástupce navrhovatele, tak pan zpravodaj. Prosím nejdříve zástupce navrhovatele se závěrečným slovem. Prosím.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Dámy a pánové, budu velmi stručný, protože si skutečně myslím, že podrobná debata k jednotlivým ustanovením zákona se má vést právě ve druhém čtení. Nicméně tady musím připomenout, že v minulém období se podobná novela projednávala v Poslanecké sněmovně a ve zdravotním výboru se přerušila čtyřikrát. Já tím chci jenom demonstrovat, že tehdy byl poměrně silný tlak na to, aby tato novela nebyla schválena, tehdy to ještě bylo kvůli bonusům poskytovaným v lékárnách a ještě kvůli jednomu ustanovení, a proto někteří poslanci prostě se snažili dokonce i odcházet z výboru, aby tato novela nemohla být schválena. To znamená, jenom upozorňuji na tlaky, které zde kolem tohoto návrhu už v minulém volebním období byly a určitě nebyly motivovány ryze zájmy pacienta a jeho ochranou na informace o tom, na základě jakých pohnutek jsou léky předepisovány nebo vydávány. I nyní jsem obdržel již několik připomínek ať už adresných, nebo dokonce anonymních, to k tomu patří. Ale jenom chci říct, že předkladatelé se snažili tuto problematiku řešit vyváženě. Jak říkal pan zpravodaj, ten návrh necílí pouze na lékaře, cílí samozřejmě i na farmaceutické firmy. A já ještě dodávám, že samozřejmě naším cílem není řešit úhradotvorbu, vztahy zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům. To je jiná problematika, to mimochodem také mělo řešit minimálně primárně ministerstvo. Jenom doplním, že Ministerstvo zdravotnictví nechystá zákon o reklamě. Projednáváme sice zákon o reklamě, ale ten se týká volební reklamy, to znamená, netýká se reklamy na léčiva. Do toho to skutečně neřešíme souběžně. Na to chci jenom upozornit.

Za předkladatele chci také slíbit, že případně ve druhém čtení podpoříme úpravu nebo vypuštění ustanovení o pobídkových programech zdravotních pojišťoven, které skutečně cílilo na něco jiného, než jsou tady zmiňované pozitivní listy. Určitě se zaměříme na zpřesnění neintervenčních poregistračních studií. Rád bych podpořil návrh pana předsedy zdravotního výboru ohledně reklamy na nelegální přípravky a myslím si, že bychom se měli pokusit vyřešit i problém reklamy na zdravotnické prostředky. Takže ještě jednou vás žádám o postoupení tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plíškovi jako zástupci navrhovatelů a nyní je závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji, ujměte se závěrečného slova. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci jenom shrnout základní věci, které jsem tady uvedl. Řada argumentů, které tady zazněly, nechci říct, že by nebyly správné, ale skutečně zaměřují se jenom na tu úzkou skupinu lidí, kteří předepisují léčivé přípravky, to znamená na vztah průmysl a lékaři, odborníci. Je to věc, která od roku 2007 se tady prostě vine touto Poslaneckou sněmovnou, že jediná forma korupce je vlastně mezi průmyslem a předepisujícími lékaři. Upozorňuji na to, že lékaři to vnímají, jako že jsou vlastně kriminalizováni. A to, co se stává nebo děje ve vztahu průmysl - nemocnice, průmysl - zdravotní pojišťovny, risk-sharingové dohody, dohody o nejnižší ceně, to zůstává nepostiženo, a přitom se jedná o rozhodující objemy prostředků zdravotního pojištění.

Pozitivní listy samy o sobě nemusí být špatná věc. Druhá věc je ovšem, že nejsou nikde stanovena pravidla pro jejich tvorbu, jestli tam nedochází ke zvýhodňování určitých firem na úkor druhých a podobně. A samozřejmě jsou managementy solidní a jsou managementy méně solidní. To jsme se ostatně mohli přesvědčit v záležitosti Nemocnice Na Homolce.

To, co musíme vzít v úvahu při posuzování všech těchto věcí, je skutečnost, že regulována je jenom část léčivých přípravků, a to léčivé přípravky předepisované na recept. Daleko větší objem, který se dodává do nemocnic, tam v podstatě neexistují téměř žádná pravidla, jsou to jenom číselníky zdravotních pojišťoven a podobně. A regulované zdravotnické prostředky nejsou regulovány vůbec. Myslím si, že tyto věci je třeba řešit především v zákoně o zdravotním pojištění a nastavit lépe úhradové mechanismy a podobně. To si myslím, že je základní cesta k omezení korupce. Samozřejmě že korupce ve vztahu průmysl a lékaři existovala, máme tady případy, kdy konkrétní lékaři byli odsouzeni, ale domnívám se, že to je již určitým způsobem a celkem slušně ošetřeno v současném platném právním řádu.

Jinak bych chtěl ještě upozornit na jednu věc. Podívejte se pořádně do důvodové zprávy a přečtěte si jeden malý odstavec: "Novelizací nedochází k žádné změně nad rámec současného stavu, pouze za účelem zvýšení právní jistoty adresátů právní úpravy je výše uvedený zákaz explicitně zdůrazněn, přičemž je však rovněž jasně uvedeno, že se uvedené omezení netýká situace, kdy lékárna docílí lepšího postavení v konkurenčním prostředí příznivější konečnou cenou pro pacienta, tedy za situace, kdy uplatní nižší marži než její konkurenti. Důvod k takové právní úpravě je zcela zřejmý a je jím prospěch pacienta, kterým je snížení, případně zánik doplatku."

To je v podstatě komentář k tomu, že je možné - nebo že se za reklamu nebudou považovat ceníky léčivých přípravků. Samozřejmě že to povede k nasměrování zákazníků pouze do určitých lékáren, a především tedy lékáren řetězců. Tady bych rád zdůraznil, že za období od roku 2007, kdy byla přijata změna právní úpravy a dostaly se regulační poplatky do zákona o zdravotním pojištění, tak okamžitě následovalo odpouštění nebo bonusování regulačních poplatků těmito řetězci, čímž došlo ke zvýšení, řekněme zlepšení postavení těchto řetězců na trhu. V okamžiku, kdy regulační poplatky byly zrušeny, tak se ihned nabídla jiná možnost, a to snižování doplatků. Já bych tady jenom upozornil na nerovnost. Prostě řetězce lékáren ve spojení s distributory samozřejmě dosáhnou nižších marží než jednotlivé lékárny, které se pohybují na trhu. Čili tady dochází k evidentnímu zvýhodňování lékárenských řetězců. V souvislosti s tím je třeba říct, že právě řetězce mají tvrdé pozitivní listy a často dochází k nahrazování předepsaných léčiv bez konzultace s lékaři, což si myslím, že je velmi špatně.

Tak to jenom k tomu, abyste měli ten obrázek úplný.

Jinak bych chtěl říct, že vystoupilo v rozpravě pět kolegů poslanců. Děkuji za rozpravu a jinak odkazuji na návrhy, které jsem přednesl ve svém příspěvku, to znamená návrh na zamítnutí, a pokud tento návrh nebude přijat, tak návrh na vrácení předkladatelům k dopracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho závěrečnou řeč. Než budeme pokračovat, ještě přednesu jednu omluvu, která byla doručena předsedovi Sněmovny od pana poslance Holečka - od 15.55 do konce jednacího dne, a to z důvodů rodinných.

Nyní tedy budeme pokračovat po skončené rozpravě a závěrečných řečech hlasováním o jednotlivých procedurálních návrzích. Budeme hlasovat nejdříve o zamítnutí, protože pan zpravodaj Ludvík Hovorka případné vrácení podmínil tím, jak bude rozhodnuto o zamítnutí návrhu. Pokud neprojde ani zamítnutí ani vrácení, budeme hlasovat o přikázání. Já vás přivolám, ty, které jsem vyhnal do předsálí, gongem a odhlásím vás, a to tak, že vás požádám o nové přihlášení. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.

 

Poté, kdy se ustálí počet přihlášených poslanců, rozhodneme o návrhu na zamítnutí tohoto poslaneckého návrhu v hlasování pořadové číslo 78, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 78 z přítomných 154 pro 75. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme tedy hlasovat o návrhu na vrácení předkladatelům k dopracování, a to v hlasování pořadové číslo 79, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro vrácení návrhu k přepracování. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 79 z přítomných 158 pro 86, proti 66. Návrh byl přijat.

 

Nebudeme tedy pokračovat, protože Poslanecká sněmovna rozhodla, že bod č. 57, tisk 391, se vrací předkladatelům k dopracování. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím tento bod. Zároveň předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.