Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

82.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 351/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zpravodaj garančního výboru, kterým je pan poslanec Milan Urban. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 351/10, doručeny byly 12. března. Návrh na zamítnutí nebyl podán. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 351/11.

Zeptám se pana ministra, zda má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s obsahem navrhované novely energetického zákona jsem vás již seznámil při prvním čtení a při jejím projednávání ve výborech. Nyní bych chtěl připomenout, že cílem této novely je také zajistit transpozici směrnice o energetické účinnosti, adaptaci nařízení o hlavních směrech transevropské energetické sítě a nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu energií a také notifikačního rozhodnutí Evropské komise o podpoře obnovitelných zdrojů energie.

Značná část novelizačních bodů se týká úprav, které souvisejí s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.

Jsem rád, že právě energetický zákon byl jako první projednán podle nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny garančním výborem. Hospodářský výbor, který Sněmovna určila jako garanční, se sešel 18. března. Výbor projednal všechny pozměňovací návrhy uplatněné ve druhém čtení a některé pozměňovací návrhy doporučil přijmout a některé nepřijmout.

S postojem garančního výboru v naprosté většině souhlasím. Výjimku tvoří pozměňovací návrh, který zajišťuje solárním elektrárnám uvedeným do provozu na začátku roku 2011 podporu jako těm, které byly uvedeny do provozu v roce 2010. S tímto pozměňovacím návrhem nemohu souhlasit, protože by to znamenalo dodatečné výdaje pro státní rozpočet a spotřebitele a mohl by ohrozit některá trestní stíhání, která probíhají. S ohledem na výše uvedené bych byl rád, aby Sněmovna tento pozměňovací návrh hlasovala samostatně.

K pozměňovacím návrhům, které byly v rámci druhého čtení k energetickému zákonu předloženy, se ještě vyjádřím konkrétně při hlasování. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Otevírám obecnou rozpravu a mám do ní tři přihlášky. První vystoupí pan poslanec Fiedler, který má slovo, připraví se pan poslanec Adam a další, kterých je v této fázi pět. Prosím pana poslance Fiedlera, aby se ujal slova. Ještě než dorazí k řečništi, tak omluvím paní místopředsedkyni Jermanovou, která se omlouvá z celého dnešního dne z pracovních důvodů. Omlouvám také pana ministra Ťoka, který se omlouvá rovněž po celý den a rovněž z pracovních důvodů. Tolik omluvy.

Slovo má pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil popsat celou tu problematiku na zásadním nesouhlasu s článkem s názvem Energetický zákon pod napětím, který vyšel 26. března 2015 v časopise Ekonom v rubrice Téma, a jeho autorem je zástupce šéfredaktora David Tramba.

Článek se věnuje jenom energetickému zákonu, tak mě snad pan předsedající nebude přerušovat.

Chtěl bych tady uvést, že současně nám to může posloužit jako rekapitulace toho, co se odehrálo při schvalování a projednávání novely energetického zákona. Začínám číst:

Regulační úřad vedený Alenou Vitáskovou komplikuje přijetí novely energetického zákona. Varuje před miliardovými dopady změn, jeho argument však stojí na vodě. Návrh novely energetického zákona byl počat na Ministerstvu průmyslu loni v červnu. Po devíti měsících se, obrazně řečeno, ještě nenarodil. Novela uvízla v Poslanecké sněmovně, kde je předmětem politických bojů a výměnných obchodů. Původní návrh se mění k nepoznání. Poslanci předložili zhruba 350 pozměňovacích návrhů, z toho polovina je obsažena v komplexním balíku změn schválených hospodářským výborem Sněmovny.

Některé návrhy jsou zásadního charakteru, jiné vyvolávají spíše úsměv. Distributor tepelné energie bude například po odstranění nebo okleštění stromoví povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu. Jiné návrhy mohou naopak dostat Českou republiku do potíží. Poslanecký výbor pro sociální politiku navrhuje, aby lidé měli možnost bez sankcí ukončit uzavřenou smlouvu o odběru elektrické energie či plynu ještě 15 dní po zahájení dodávky. V prostředí agresivního podomního prodeje to vypadá jako rozumný návrh. Problém je ale v tom, že je v rozporu s právem Evropské unie.

Boj o jednotlivá ustanovení zákona se odehrává v napjaté atmosféře mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Energetickým regulačním úřadem. Vládní koalice stojí na straně ministra Mládka, který hovoří o šéfování Aleny Vitáskové na ERÚ jako o samoděržaví, které je třeba ukončit. Opoziční strany - nejhlasitěji náš poslanecký klub - naopak stojí na straně předsedy regulačního úřadu.

Zhoršování vztahů mezi Ministerstvem průmyslu a regulátorem lze pozorovat od jara 2013. Vitásková se tehdy pokusila zkrátit regulační období v plynárenství a zpřísnit pravidla pro stanovení cen za distribuci a přenos plynu. Ministerstvo se plynařů zastalo - a zahájilo tím konflikt, který dál nabírá na síle.

Ministerští úředníci proto přišli s návrhem, jak dosud téměř neomezenou moc Vitáskové ořezat. Místo předsedy ERÚ jmenovaného prezidentem měla hlavní slovo v řadě získat pětičlenná rada dosazená vládou. Její členy měl navrhovat ministr průmyslu z řad zkušených energetických odborníků a manažerů. Vitásková však proti návrhu spustila ostrou kampaň a opozice se přidala na její stranu. To byl hlavní důvod, proč se schvalování zákona ve Sněmovně na podzim zadrhlo. Mládkovo ministerstvo proto v lednu od svých plánů upustilo. Rada ERÚ má vzniknout až k 1. srpnu 2017, tedy ve chvíli, kdy skončí šestiletý předsednický mandát.

Pokračuji v citaci:

Na Ministerstvu průmyslu však svého ústupku dnes nejspíš litují. Slovní útoky na navrženou novelu ze strany ERÚ dále pokračují, dokonce nabírají na intenzitě - což jsme tady byli bohaté, košaté diskuse svědky již při druhém čtení tohoto zákona.

Argumenty na půdě Sněmovny šíří hlavně poslanci poslaneckého klubu Úsvit přímé demokracie. Ti při projednávání zákona před dvěma týdny vypustili řadu katastrofických scénářů, i když nepodložených varování. - Zdůrazňuji, že uvádím citaci. - "Hrozí zdražení plynu pro občany o 20 %. Je potřeba si to říci a potvrdili nám to i odborníci, varoval šéf Úsvitu Okamura.

Další poslanec Úsvitu, David Kádner, strašil negativním dopadem navržených změn v oblasti plynárenství v rozsahu 20 miliard, dopad na elektroenergetiku má prý být ještě vyšší. Distributoři energií totiž podle jeho slov budou povinni platit kompenzace majitelům pozemků a prodraží se také zápis včetně věcných břemen do pozemkových katastrů. - Zde, ano, je o tomto jednáno s Katastrálním úřadem, ale v tuto chvíli jednoznačně nelze říci, jak se bude tato situace řešit, a tento problém, víme, že je pouze odsunut do budoucího období.

Pokračuji v citaci:

Ministr Jan Mládek následně tyto informace označil za šíření poplašné zprávy. "Nenechme se ovlivnit a nenechme se zmanipulovat úředníky, kteří zjevně překračují svoje kompetence," dodal následně Mládek na adresu Vitáskové.

Zástupci vládní koalice tvrdí, že poslanci Úsvitu se nechali oblbnout nepodloženými argumenty energetického regulátora. "Všechno, co tady čtete, psal prostě drzý tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu, nosí vám to a pokouší se vás to naučit," prohlásil tehdy poslanec Milan Urban za ČSSD, který má jako zpravodaj energetický zákon na starost. Tímto drzým mluvčím je míněn Jiří Chvojka, který se před dvěma týdny zviditelnil emotivním vystoupením ve vysílání České televize. Negativní finanční dopad novely energetického zákona odhadl na 150 miliard korun, ale neuměl vysvětlit, jak k číslu dospěl. "Když jsem sledoval v televizi mluvčího úřadu, tak jsem si uvědomil, že ten člověk hází ciframi a nemá výpočet," reagoval na jeho slova lidovecký poslanec Ivan Gabal. - A já tady dám malou vsuvku: Rád bych tedy znal výpočty a propočty, kterých jsme se bohužel pořád nedočkali.

Pokračuji v citaci:

Chvojkovo vystoupení zřejmě bude mít soudní dohru. "Ti samí lidé z bývalého vedení ERÚ, kteří dopustili solární boom, dnes sedí v Legislativní radě vlády a zametají stopy za solárními barony. Speciálně se jedná o Antonína Panáka," prohlásil Chvojka ve vysílání České televize. Antonín Panák, který dnes pracuje jako energetický konzultant ve firmě Ernst & Young, podá za tyto výroky na Chvojku žalobu. "Nejsem členem Legislativní rady vlády, pouze jsem s ní spolupracoval. Místopředsedou ERÚ jsem se stal až po skončení solárního boomu a právě kvůli zametání stop jsem z ERÚ odešel," reaguje Antonín Panák.

Předmětem politických hrátek není zdaleka jen osekávání pravomocí Aleny Vitáskové. Velkou pozornost přitahuje také termín, ke kterému budou moci lidé vypovědět smlouvu o dodávce energie uzavřenou s podomním prodejcem či prostřednictvím internetu. Pravidelně se do hry vrací návrh, aby se dvoutýdenní lhůta nepočítala od data podpisu smlouvy, ale až od termínu zahájení dodávky. Za takové řešení lobbuje ČEZ a další velcí dodavatelé energie, kteří by tím získali mnohem více času na přemlouvání ztracených zákazníků k návratu.

Pokud bude návrh schválen, vystaví se Česko riziku sankčního řízení, takzvaného infringementu, ze strany Evropské komise. "Unie jasně určila, že dodávky energií patří mezi služby, a odstoupení je tudíž možné do 14 dní od podpisu smlouvy. Pokud si některá země stanoví vstřícnější podmínky z pohledu zákazníka, Komise to posuzuje jako narušení podmínek jednotného trhu a vyžaduje změnu pravidel," varuje Antonín Panák z poradenské firmy Ernst & Young.

Takový návrh se navíc zdá být nadbytečný. Odstoupení od smlouvy řeší nový občanský zákoník. "Ten obecně umožňuje spotřebiteli v případě distančních smluv a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Tato úprava se uplatní i v případě smluv týkajících se dodávek elektřiny nebo plynu," uvedl Alexander Mackanič z firmy PwC Legal.

Hospodářský výbor v minulém týdnu doporučil schválit poměrně rafinované znění, se kterým přišli poslanci ze sociálního výboru. Tato úprava energetického zákona se na první pohled tváří, že je v souladu s evropskými pravidly. Odstoupení od smlouvy bude opravdu možné do 14 dní od uzavření. Hned v dalším odstavci se však píše, že zákazník je oprávněn vypovědět smlouvu o dodávce energie uzavřenou mimo běžné obchodní prostory dodavatele v prvních dvou týdnech po zahájení dodávky. Zůstává otázka, jak tyto hrátky se slovy posoudí Evropská komise a Evropský soudní dvůr.

Někdo chce pomoci odběratelům energie, jiný investorům do fotovoltaiky. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik podal pozměňovací návrh, aby majitelé solárních elektráren dokončených v lednu a únoru roku 2011 měli nárok na stejnou výši provozních dotací jako ti, kteří je stihli dokončit v roce 2010. Prospěch z takové změny by mělo 57 vlastníků solárních elektráren o celkovém výkonu zhruba 60 megawattů. V současnosti pobírají jen zhruba poloviční dotace oproti majitelům elektráren připojených k síti do prosince 2010 - 6 korun za kilowatthodinu místo 12 korun - a většina z nich hospodaří se ztrátou.

Zde si dovolím zase vložit svoji vsuvku. Zprávy, příběhy a story o tom, jak byly a nebyly připojovány solární elektrárny, tedy spíše o tom, jak za podivných okolností byly připojovány, jsou přece všem známé dostatečně a věřím, že i všem přítomným poslancům v této Poslanecké sněmovně.

Dále pokračuji v citaci:

Poslanec svůj návrh odůvodňuje tím, že tato skupina investorů stihla svoje elektrárny dokončit včas. Doplatili na to, že ČEZ je včas nepřipojil k rozvodné síti. Tito investoři se nyní domáhají svých práv soudní cestou. "V případě, že poškození podnikatelé spory vyhrají, hrozí státu reálné nebezpečí značných finančních nákladů, vyšších, než je případná kompenzace vzniklých škod tímto pozměňovacím návrhem," tvrdí poslanec Kováčik. Svým návrhem chce pomoci majitelům středně velkých solárních elektráren třeba z řad zemědělských podniků. Vydělají však na něm i majitelé poměrně velkých solárních parků. Jmenovitě třeba advokát Daniel Honzík, který se proslavil svojí účastí v kauze sporné restituce pozemků po prvorepublikovém velkostatkáři Juliovi Bečvářovi.

Vynechat nelze ani negativní dopad na státní rozpočet. Podle orientačního propočtu týdeníku Ekonom by náklady na dotování solárních elektráren v případě schválení návrhu poslance Kováčika vzrostly o 400 mil. korun ročně. To je těžko únosné v situaci, kdy odběratel energie a státní kasa doplácejí na obnovitelné zdroje energie okolo 40 mld. korun ročně, z toho 28 mld. směřuje k majitelům solárních elektráren. - Podotýkám, že pořád uvádím citaci.

Navzdory negativnímu stanovisku Ministerstva průmyslu i zpravodaje novely energetického zákona Milana Urbana však dali poslanci hospodářského výboru Kováčikovu návrhu zelenou. Dvě třetiny z 19 přítomných poslanců výboru záměr doporučili. Konečný verdikt vynese v dubnu Poslanecká sněmovna, až přijde na řadu třetí čtení novely. - Čili rozhodneme o tom dnes a já věřím, že Poslanecká sněmovna rozhodne správně.

Na využití obnovitelných zdrojů v energetice má názor snad každý. Platí to samozřejmě i pro členy dolní komory Parlamentu. Někteří z nich chtějí investorům do zelených energií usnadnit život, jiní ho naopak chtějí zkomplikovat.

Energetický regulační úřad se původně snažil do zákona protlačit strop maximální možné výroby dotované elektřiny za rok. Ten by postihl hlavně provozovatele vodních, větrných a solárních elektráren, u nichž objem výroby závisí na zvolené lokalitě a na počasí. Původní návrh však loni narazil na odpor Legislativní rady vlády a z novely zmizel. Nyní se ho opět snaží vrátit do hry poslanec Petr Adam z klubu Úsvit. Od hospodářského výboru v minulém týdnu však pro svůj návrh podporu nezískal. Poslanecký výbor pro životní prostředí se snaží prosadit, aby provozní dotace nově dostávaly jen bioplynové stanice s elektrickým výkonem do 500 kilowattů namísto navržených 550. Vypadá to jako detail, v praxi se však budují nejčastěji právě bioplynky s výkonem v rozmezí od 500 do 550 kilowattů. Podle informací týdeníku Ekonom chce část poslanců tímto krokem uškodit holdingu Agrofert vlastněnému Andrejem Babišem. Farmtec, což je dceřiná firma Agrofertu, totiž patří mezi největší dodavatele bioplynových stanic v tuzemsku.

Místopředseda hospodářského výboru Milan Urban se pak snaží vrátit velikost podporovaných tepláren spalujících biomasu zpět na elektrický výkon 7,5 megawattu. ERÚ totiž do novely propašoval snížení limitu na 5 megawattů. Stát by se tím dostal do konfliktu s provozovateli pěti elektráren, kteří by kvůli snížení limitu o podporu přišli. Celý hospodářský výbor navrhuje zmírnění podmínek pro obnovitelné zdroje, které se nacházejí ve fázi schvalování. Získání provozní dotace již nemá být podmíněno dokončením stavby do prosince letošního roku, klíčové bude datum zahájení územního řízení. V praxi tak bude možné dokončit připravené projekty i v roce 2017.

Co se týká obnovitelných zdrojů, největší pozornost zatím upoutal návrh umožňující dělení či slučování solárních elektráren. Energetický regulační úřad varoval před účelovým dělením, aby se majitelé zařízení dokončených v roce 2010 vyhnuli placení srážkové daně. Investoři by se hypoteticky mohli vyhnout zdanění v případě, že by rozdělené elektrárny měly výkon do 30 kilowattů. Podle odborníků nelze účelové dělení elektráren považovat za reálné. "V praxi by rozdělení fotovoltaické elektrárny o výkonu 1 MW znamenalo vybudování 33 nových přípojných míst. Taková investice nedává ekonomický smysl," poznamenal Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Hypotetické riziko nakonec poslanci sami odstranili a přidali pojistku, že dělením se nelze zbavit povinnosti odvádět srážkovou daň.

Energetický zákon nyní směřuje do finálního třetího čtení. První z možných termínů, kdy by se mohl dostat na pořad jednání, je dnešek, což se stalo. Aprílový termín se zdá být s ohledem na dosavadní průběh schvalování novely naprosto optimální. A já věřím, kolegové, že dnes nenadělíme občanům České republiky aprílový žertík. Pokračuji s další citací pana ministra Mládka. Toto by neměl rozhodovat Energetický regulační úřad, kterého se to týká, ale zákonodárný sbor. Takže prosím, nenechme si to sebrat a nenechme se zmanipulovat úředníky, kteří zjevně překračují své kompetence, s čímž naprosto souhlasím, že o tom budeme rozhodovat my poslanci v Poslanecké sněmovně.

Dále uvedu citát předsedkyně ERÚ: Ministerstvo průmyslu a obchodu se bohužel v minulosti opakovaně mýlilo v otázce dopadu novel zákonů na ceny a výsledkem jsou náklady pro státní rozpočet a všechny občany ve výši jednoho bilionu korun. Další obdobu solárního boomu už si nemůže česká ekonomika dovolit. Tohle mějme opravdu na paměti, že po neblahých zkušenostech s tím, jak probíhalo schvalování a jaké byly dopady původního zákona, se potýkáme dodnes. Takový finanční dopad má mít novela energetického zákona podle odhadů ERÚ. Ministerstvo průmyslu i energetické podniky považují tento odhad za nesmyslný.

Pokud bude předložený návrh energetického zákona schválen, vystaví se Česko riziku sankčního řízení.

Klíčová je poslední pasáž s názvem: Co přináší novela energetického zákona?

1. Zájemci o instalaci malé elektrárny do výkonu 10 kilowattů, typicky třeba solárních panelů na střeše domu, nebudou potřebovat licenci k výrobě elektřiny.

2. Příspěvek na zelené energie nebude odvozen pouze od výše spotřeby, ale také od počtu a velikosti jističů u maloodběratelů či maximální výše odběru u velkých odběratelů.

3. Smlouvy uzavřené přes internet či u podomních prodejců bude možno bez sankcí ukončit do 15 dní od zahájení dodávky energie.

4. Dodavatelé budou muset svoje zákazníky informovat o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a upozornit je na právo odstoupit v případě nesouhlasu se změnou.

5. Změní se pravidla pro financování obnovitelných zdrojů. Skončí například příplatek za výrobu elektřiny z decentralizovaných zdrojů.

6. Energetický regulační úřad ERÚ bude muset při stanovení regulovaných cen brát ohledy na finanční stabilitu distributorů elektřiny a plynu.

7. Vzniknout má pětičlenná rada ERÚ, což povede k omezení pravomocí předsedy úřadu. Zřejmě se tak stane až v srpnu 2017, kdy skončí mandát Aleny Vitáskové.

8. Kontrolní činnost v oblasti podporovaných zdrojů energie přechází z působnosti Státní energetické inspekce na ERÚ.

9. Většina změn měla být účinná již od 1. července 2015. Hospodářský výbor nyní navrhuje posun na leden 2016.

Já se teď zastavím u jednotlivých argumentací jak redaktora, z jehož materiálů jsem citoval, i ministra, ministerstva a poslance Urbana.

Nejdříve prý Energetický regulační úřad argumentoval miliardovými dopady do cen, které neuměl vysvětlit, naše poslance si někdo měl omotat kolem prstu, všechno je jen bouře ve sklenici vody. Těmto argumentům nerozumím a považuji je za urážlivé. My jsme na téma energetického zákona pořádali řadu seminářů v Poslanecké sněmovně, aktivně se o toto téma zajímáme skoro půl roku a zatím nám předkladatel nikdy nedal solidní odpověď na rozdíl od ERÚ, který s námi komunikuje a předkládá jasné výpočty, argumenty nebo fakta.

Jen tak přes palec jsem to spočítal, s čím ERÚ přišel, co pan redaktor ve svém článku nezohlednil a co kolega Gabal ignoruje. Jednak to byla věcná břemena, která se vlastně pouze vytěsnila a kde se vlastně pouze vytěsnila lhůta jejich zapsání do konce roku 2015. Ano, existuje tady nějaká snaha toto řešit. Tak jak jsem se ještě dnes dotazoval předsedy hospodářského výboru, probíhají jednání s katastrálním úřadem, ale v tuto chvíli je vše pouze ve fázi úvah, jednání, zvažování možností. V tuto chvíli, kdy máme zákon definitivně schválit, není zcela jednoznačně, respektive vůbec stanoveno, jak se bude tento problém v budoucnu řešit. Problém tedy zůstává a nemá lhůty. Prý se to tedy nějak vyřeší.

Český plynárenský svaz potvrdil hrozbu dopadů do cen až 20 miliard korun a tuto částku počítám. Znovu uvádím, že je tady informace o tom, že tato věc je, zdůrazňuji, pouze v řešení v tuto chvíli. U elektřiny a tepla bude částka minimálně stejná, spíše mnohem vyšší - ale zůstanu při zemi. To už jsme u 40 miliard korun. Ministerstvo to přiznalo a dalo pozměňovací návrh aspoň na vyškrtnutí lhůty a předseda hospodářského výboru pan Pilný to chce řešit s ředitelem katastru nemovitostí asi změnou jiného zákona, o čemž jsem už před chvílí hovořil.

Dalším problémem s finančním dopadem je změna platby fotovoltaických elektráren, která má pomoci snížit platby velkým podnikům, kde i Ministerstvo průmyslu a obchodu říká, že jde o 3 miliardy korun. Problém je, že to bude podpora průmyslu na ještě asi 17 let, tedy je potřeba počítat s celkovým dopadem minimálně 50 miliard korun. Jsme na asi 90 miliardách korun, které přiznalo i ministerstvo, a to jsme ještě ani pořádně nezačali.

Pak tedy máme stovky milionů korun u jednotlivých obchodníků s energiemi a distributorů, což jsou náklady související se změnami systému kvůli platbě na obnovitelné zdroje. Mluvíme tedy zase o jednotkách miliard korun. Rada ERÚ dalších 86 milionů ročně, tedy další jednotky miliard korun za dobu jejího - určitě báječného - fungování. Takže jsme asi na 100 miliardách korun jenom hrubým odhadem.

Já bych přidal ještě další náklady spojené se zmatkem na trhu, hrozba plateb za finanční nestabilitu regulovaných subjektů, kterou nikdo neumí spočítat, a další a další. Podpora neoprávněně poškozeným solárníkům, kteří dostávají neprávem nižší podporu, by byla přes 6 miliard korun. Další miliardy v kolotoči bude znamenat neutěšená finanční situace Net4Gas, protože ERÚ dle článku v Ekonomu bude muset dbát na její finanční stabilitu. Ta firma má 90procentní zadlužení a dluží desítky miliard korun, které budeme muset pravděpodobně všichni zaplatit. Už jenom teď jsme na 150 miliardách i s rezervou, ale samozřejmě se ministr Mládek bude bránit, že takto to nejde počítat. Ovšem ono se to přesně takhle počítat musí.

Já bych se zde na chvíli zastavil u firmy Net4Gas, kde jsem tady uvedl informaci, kterou jsme získali, že firma má 90procentní zadlužení. A to si myslím, že je na samostatný bod jednání a zabývat se tímto problémem by měla Poslanecká sněmovna.

K výše uvedeným kalkulacím. I kdyby tomu tak nebylo, zatím přišel vždy Energetický regulační úřad a poukázal na nějaký problém. Ministerstvo ho nejdříve bagatelizovalo, pak přišlo s pozměňovacím návrhem, aby tomu průšvihu předešlo, ale nikdy ne tak úplně. A nejvíc je to vidět u dělení solárních elektráren. Teď u pozměňovacího návrhu, který v citovaném článku pan redaktor Tramba ve svém obsáhlém článku o argumentech na vodě tak nějak opomněl a který má zásadní dopad nejen ekonomický, ale ukazuje i na politický lobbing v celé své kráse.

Ten pozměňovací návrh, o kterém hovořím, je číslo A109 a v dnešním hlasování zní: V části čtrnácté článek XVI se za bod 27 vkládá nový bod 27a (§ 7 odst. 3), který zní: V § 7 se za odst. 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: Za nové uvedení výroby do provozu se nepovažuje a) změna vlastníka výroby, b) změna způsobu nebo místa připojení výroby k elektrizační soustavě beze změny jejího umístění, c) sloučení dvou a více výroben v jednu, nebo d) rozdělení výrobny na více výroben. V případě písm. c) se za datum uvedení do provozu sloučených výroben elektřiny považuje vždy datum uvedení do provozu poslední ze slučovaných výroben. Stávající odstavce 3 a následující se přečíslovávají.

Odůvodnění pana poslance a současně zpravodaje Urbana bylo následující: Datum uvedení výrobny do provozu je navázáno primárně mj. na získání licence na výrobu elektřiny ze strany výrobce elektřiny, což je v případě prvního výrobce v dané elektrárně logické. Problém v současnosti nastává ve chvíli, kdy dochází v rámci výrobny elektřiny ze změnám, které se nedají považovat ani za rekonstrukci ani za modernizaci. Jedná se o situace, kdy zákon o podporovaných zdrojích energie jasně hovoří o spojení s novým uvedením výrobny do provozu, protože dochází k technickým změnám v rámci výrobny elektřiny, která však mění zcela, nebo minimálně zčásti své součásti a na základě toho i parametry, ale jsou spojeny se změnou licence. Proto je potřebné v zákoně o podporovaných zdrojích energie tyto případy explicitně vyjmenovat a stanovit pro ně jasná pravidla o uvedení výrobny do provozu, aby nemohlo ze strany např. kontrolního orgánu dojít k nejasnému výkladu. Jelikož se jedná o situace, kdy charakter a technické vybavení výrobny zůstávají stejné, tudíž ve výrobně nedochází k žádným zlepšením technických parametrů výrobny včetně například vylepšení výkonu, musí být i původní datum uvedení výrobny do provozu zachováno. Konec citace zpravodaje Urbana.

V podstatě to znamená, že se dají účelově dělit solární elektrárny, což by byl dopad do státního rozpočtu asi 2 mld. korun ročně. Za 17 let podpory až 35 mld. korun. Ministerstvo se tomu opět vysmívalo, ale přesto připravilo pozměňovací návrh pozměňovacího návrhu - ano, nespletl jsem se. Místo aby poslanec Urban návrh stáhl, připravili mu úředníci záplatu. Ale ani ta se podle mého názoru moc nepovedla. Pod číslem N20 můžeme číst, že v bodu 109 usnesení hospodářského výboru nakonec doplnil větu: Jedná-li se v případě písmena d) o rozdělení výrobny, na kterou se vztahuje odvod z elektřiny ze slunečního záření podle hlavy IV, vztahuje se tento odvod i na všechny výrobny, které vznikly rozdělením výroby.

To tedy znamená jediné. Motivace k účelovému dělení zůstane, ale výdělek pro solárníky už nebude 2 mld. ročně, ale "odhadem" asi 150 až 200 mil. korun ročně, tedy slabé asi celkově 2 až 3 mld. korun v odhadu.

Nepovažuji to za maličkost a ptám se poslance Urbana, proč tento návrh předložil. Proč ho odmítá stáhnout? Proč o něm nehlasoval, když je mu tak blízký? Proč ho tedy nezdůvodnil na plénu? Stydí se snad za něj? A já očekávám, že zdůvodnění tohoto rozdělení elektráren, které sice bylo sníženo, to daňové zvýhodnění, se tady dnes dočkáme a budeme o něm moci reálně rozhodnout. Já jej v žádném případě nedoporučuji.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyprovokovalo pana poslance Adamce k faktické poznámce, takže má své dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Myslím, že tady budeme asi od úsvitu po soumrak dneska, ale to tak je.

Já bych chtěl připomenout, že zákon nepřichází do třetího čtení, že už tam je. Nicméně musím říct jednu věc. Já jsem na hospodářském výboru, kterého jsem místopředseda, kritizoval právě to, jakým způsobem ten návrh zákona byl předložen, v tom smyslu, že vlastně dvě státní instituce nebyly schopny najít společné slovo a ten spor přenesly na půdu Sněmovny a hospodářského výboru. To si myslím, že je základ toho problému. A já bych si do budoucna přál, aby k takovýmto situacím už nedocházelo, protože není nic trapnějšího, než když se dva zástupci státu hádají mezi sebou a využívá toho třetí samozřejmě k nějakým svým prosazením politických zájmů. Myslím si, že to je bohužel smutná záležitost tohoto návrhu zákona, který v této podobě v tuto chvíli má 323 pozměňovacích návrhů. Není vůbec jednoduchý, je potřebný pro českou společnost. A mě hrozně mrzí, že to došlo do této roviny, protože kdyby byla jednota státních zástupců, tak jsme si mohli ušetřit spoustu zbytečných slov.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Pan zpravodaj s faktickou poznámkou. Je tomu tak? Ano.

 

Poslanec Milan Urban: Je tomu přesně tak. Děkuji za slovo, pane předsedo.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pro politika bývá jistě prospěšné, když se o něm často hovoří. Nicméně aby se to používalo k obstrukci, to myslím, že není úplně optimální. Mám na mysli to, že předchozí řečník ve svém projevu řekl "poslanec Urban nebo místopředseda Urban" asi 40krát. A když to vynásobíte časem, no tak mohl mluvit něco moudřejšího. Takže já tím vyzývám další předřečníky, aby neobstruovali tím, že tady budou vyvolávat nebo mluvit o poslanci Urbanovi. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádné další faktické poznámky neregistruji. Slovo má pan poslanec Adam.

 

Poslanec Petr Adam: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za příležitost a za to, že můžu reagovat na svého předřečníka. Mohu ho ujistit, že slovo nebo jméno Urban v mém projevu nezazní ani jednou. Na druhou stranu musím upozornit na to, že tak stručný jako kolega Fiedler asi nebudu. Budu se věnovat jednotlivým pozměňovacím návrhům tak, jak jsou předloženy, a budu říkat důvody, proč bychom pro ně nehlasovali v podobě, v jaké jsou.

Pohodlně se usaďte, nebudeme tady úplně krátce.

Bod A1. V části první § 2 odst. 1 se na konci nově označeného písmene c) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno d), které zní: "d) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná."

Tento bod nedoporučila Legislativní rada vlády, protože tento bod je proti ochraně a duchu zákona.

Bod A2. V části první bodu 10 § 2 odst. 2 písm. b) bod 12 se za slova "plynárenská zařízení" vkládají slova "plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy".

Tento bod nedoporučuje Energetický regulační úřad z důvodu chybné definice.

Bod A3. V části první čl. I bodu 14 body 28 až 30 znějí: "28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy, 29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy, 30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavy provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu".

Tento bod nedoporučuje Energetický regulační úřad, protože tato definice je zcela nadbytečná.

Bod A7. V části první čl. I bod 45 zní: "V § 9 se na konci odstavce 1 doplňují věty "Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.". Tento bod je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem - nesystémová a obtížně realizovatelná úprava je ten důvod, proč ERÚ odmítlo.

Já se ještě vrátím k úplnému začátku. Tady od pana kolegy zaznělo, že toto je obstrukce. Jak sami vidíte, o obstrukci se nejedná. Bavíme se o každém bodu, abychom věděli, o čem hlasujeme. A já si myslím, že je naprosto nezbytné, abychom si o tom popovídali a podiskutovali. Tedy dále...

Bod A14. V části první čl. I bod 80 zní: "Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní: "§ 15b

Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře. Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit."." Tento bod je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem. Jedná se o omezení pravomoci ERÚ proti směrnicím Evropské unie. Na to chci upozornit. Tady se jedná o bod, který je proti směrnici Evropské unie, což je de facto základní argument, proč bychom měli přijmout energetický zákon.

Dále bod A17. V části první čl. I bod 88 zní: "§ 17 odst. 7 písmeno e) zní: "e) na návrh zákazníka v postavení spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje 1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, 2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,"." Tento bod nedoporučuje Legislativní rada vlády a ERÚ jako nesystémové ustanovení.

Bod A18. V části první čl. I bod 89 zní: "V § 17 odst. 7 písm. f) se slova "elektroenergetice a plynárenství" nahrazují slovy "energetických odvětvích".". Tento bod je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem jako nesystémový.

Bod A20. V části první v § 17b odst. 3 písm. c) se za slovem "funkci" čárka nahrazuje středníkem a doplňuje se text: " za praxi v oboru energetiky se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v oblasti obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech."

Tento bod je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem jako nadbytečný požadavek.

Bod A21. V části první v § 17b odst. 3 písm. e) se za slovem "Rady" mění tečka na čárku a doplňuje se nové písmeno f), které zní: "f) je v oboru energetiky uznávanou a zkušenou osobností".

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem jako zcela vágní ustanovení. To věřím, že uznáte všichni, protože tato definice je velice zvláštní.

Bod A22. V části první čl. I bod 102 zní: "V § 17d odstavce 3 až 6 znějí:

"(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

(4) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu pro odvětví elektroenergetiky a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkové spotřeby plynu pro odvětví plynárenství, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok, za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu.

(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.

(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 3. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu."."

Odstavec 6 se přečísluje na odstavec 7.

Tento bod je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem jako nesystémová změna.

Jak vidíte, těch bodů, které jsou nedoporučené Energetickým regulačním úřadem či Legislativní radou vlády, je docela hodně a měli bychom se nad tím zamyslet. A jsem rád, že jsme tu v tak hojném počtu, abychom se nad tím zamyslet opravdu mohli. Ale pokračujme.

Bod A26. V části první čl. I se v bodu 105 v nově doplněném odstavci 8 slova "6 měsíců" nahrazují slovy "16 měsíců", slova "30 dnů" se nahrazují slovy "60 dnů" a v nově doplněném odstavci 9 se slova "15 dnů" nahrazují slovy "60 dnů".

Tento bod je též nedoporučen, překvapivě, Energetickým regulačním úřadem, protože tyto lhůty jsou zcela nevhodné.

Bod A27. V části první čl. 1 se v bodu 105 doplňuje nový odstavec 12, který zní:

"(12) Energetický regulační úřad je povinen cenová rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenová rozhodnutí týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví."

Tento bod je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem, protože toto ustanovení je zcela nerealizovatelné.

Bod A28. V části první čl. 1 v bodu 106 v § 17f odst. 1 se za slovo "předseda" vkládá slovo "Rady" a v § 17f odst. 2 se za slovo "předsedy" vkládá slovo "Rady".

A29. V části první čl. 1 se bod 109 (§ 18 odst. 1, písm. d)) zrušuje.

A30. V části první v §18 odst. 4 se slova " který je současně dokladem o jejich pověření k provedení kontroly" zrušují.

Tento bod, respektive tři body, jsou nedoporučeny Energetickým regulační úřadem jako nesystémové ustanovení.

Bod A31 - už se nám to krátí. V části první čl. 1 bod 114 zní: "V §18 odst. 6 zní: "(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení."."

Opět Energetickým ústavem nedoporučeno jako nesystémové opatření.

Bod A32. V části první v §18 odst. 1 zní: "Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách."

Tento bod je též nedoporučen Energetickým regulačním úřadem jako nesystémové opatření.

Já se vrátím k tomu, co říkal už můj předřečník. Opravdu tu probíhá určitý boj mezi ministerstvem a Energetickým regulačním úřadem. A já si myslím, že je naší morální povinností se tímto bojem a tímto nesouladem zabývat, proč jedna státní organizace má takový problém s názory druhé státní organizace. Je to velice zvláštní a poslechněte si další důvody, proč si myslím, že to tak je.

Bod A33. V části první čl. 1 bod 119 zní: "V § 19a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu."."

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7.

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem jakožto legislativně nevhodná demonstrativní definice.

A34. V části první čl. 1 se za bod 119 vkládá nový bod, který zní:

"X. V § 19a odstavec 4 zní: "(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odst. 1 první věty při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění, majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí."."

Tento bod je opět nedoporučen Energetickým regulačním úřadem jako nesystémové ustanovení. Pozor - nesystémové!

A37. V části první čl. 1 se za bod 133 vkládá nový bod, který zní:

"X. V § 20a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které z ní: "z) účastníkům trhu, kteří mají podle článku 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodním transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií."."

Já se omlouvám, možná poprosím kolegu Lanka, jestli by mi nepřinesl něco na občerstvení, těch bodů je opravdu hodně, je to složitý předpis.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím kolegu Lanka, aby mým prostřednictvím vám přinesl něco na občerstvení. Děkuji. (Děje se za veselosti v sále.)

 

Poslanec Petr Adam: Děkuji, že se já prostřednictví pana předsedajícího mohu občerstvit. Je to opravdu náročné, pane kolego, těch uvozovek je opravdu příliš, a to nahoře i dole.

Teď jsem se trošku ztratil, a proto se vrátím k bodu A37. V části první čl. 1 se za bod 133 vkládá nový bod, který zní - (Ze sálu se ozývají hlasy, že tento bod již byl přečten.)

Přesuneme se tedy k bodu A43, protože ten předchozí byl odmítnut Energetickým regulačním úřadem z důvodů, že to bylo ustanovení nadbytečné.

A43. V části první v § 24a odst. 6 zní: "(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti, vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti, právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti, určeného stanovami, jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem."

Tento bod je - pozor! - nedoporučen Energetickým regulačním úřadem. A důvod? Tento bod je v rozporu s právem EU. Pozor na to!

Bod 44. V části první čl. 1 se za bod 171 vkládá nový bod, který zní:

"X. V § 25 odst. 3 se v písmenu b) se slova "a pro vlastní spotřebu" zrušují."

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem, protože toto ustanovení je nesystémové.

A45. V části první čl. I se bod 181 (§ 25 odst. 8) zrušuje.

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem.

Já možná trochu zrychlím, abychom to probrali opravdu všechno a včas.

A50. V části první čl. I bod 200 zní:

"V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:

"f) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně.".".

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem jako nesystémové.

A56. V části první čl. I se bod 243 zrušuje.

Toto zrušení je nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem.

Bod A59. V části první čl. I se bod 249 (§ 58 odst. 4) zrušuje.

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem.

Bod A64. V části první v § 58n odstavec 6 zní:

"(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí

a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,

b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,

c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami,

d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem.".

Tento bod je též nedoporučen Energetickým regulačním úřadem. - Já se omlouvám. (Řečník se napil.)

Bod 65. A65 zdůrazňuji. Čeká nás těch písmen ještě hodně. V části první čl. I bod 307 zní:

"(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.".

Bod A66. V části první čl. I se body 308 a 309 zrušují.

Tedy bod A65 a 66 jsou nedoporučeny Energetickým regulačním úřadem.

Bod A67. V části první čl. I bod 312 zní:

"V § 59 odst. 8 písmeno d) zní: d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,".".

Tento návrh ale zcela překvapivě je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem, protože toto ustanovení je logicky nekonzistentní.

Bod A86. V části první čl. I bod 392 zní:

"V § 77 odst. 1 se za slovo odběratel vkládají slova tepelné energie a slova zdroji tepla..."

Omlouvám se, vynechal jsem uvozovky, takže ještě jednou: "V § 77 odst. 1 se za slovo "Odběratel" vkládají slova "tepelné energie" a slova "zdroji tepla" se nahrazují slovy "zdroji tepelné energie".".

A87. V bodu 393 v § 77 odst. 3 první větě se slovo "jejich" nahrazuje slovem "jejích". Je tam dlouhé "í". Pozor na tu změnu!

A88.V části první čl. I bod 394 zní:

"V § 77 odst. 5 věta druhá se mezi slova "zařízení" a "uhradí" vkládají slova "včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice".". Tento bod, resp. tyto tři body jsou nedoporučeny Energetickým regulačním úřadem, což už je zarážející, přátelé, to musíte všichni uznat.

A90. V části první čl. I bod 403 zní:

"V § 78 odstavec 5 zní: (5) Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.".".

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem jako opatření nesystémové.

A94. V části první čl. I bod 422 zní:

"422. V § 90 odst. 4 se za slova "nebo x)" vkládají slova "nebo odstavci 2 písm. c)", číslo "2" se nahrazuje číslem "3" a na konci odstavce 4 se doplňuje věta "Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b), d) až h) se uloží pokuta až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i) a j) se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.".

Jako zásadní považuji to, že tento bod je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem, protože tyto sankce jsou v našem českém trhu naprosto nedostatečné. Uvědomme si, kolik peněz již tímto směrem odputovalo. Já si myslím, že kde nepomohla prevence, musí pomoci represe a tyto sankce jsou opravdu velice nízké.

Bod A100. V části první čl. I bod 468 zní:

"V § 98a odst. 2 písmeno f) zní: f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o cenách, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,".".

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem. Proč? Tento termín použitý v tomto paragrafu je termín limitní cena. Ten je zcela nejasný.

Bod A101. V části první bodu 473 v § 98a odst. 2 písm. h) bod 11 zní:

"11. skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,".

Nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem, protože jsou to naprosto nejasné nové termíny.

Bod A102. Tam ten problém bude velice podobný. Já předem upozorním, trošku vyzradím zápletku tohoto paragrafu, ale i zde se jedná o nejasné nové termíny.

Bod A102. V části první v bodě 477 v § 98a odst. 2 písm. i) bod 12 zní: "12. skladbu ceny služby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynem,".

Jak jsem řekl na začátku, nejasné nové termíny, nedoporučeno Energetickým regulačním úřadem.

A110. V části čtrnácté čl. XVI bod 28 zní:

"28. V § 7 odst. 4 zní: "Výrobce, který používá pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, biokapaliny nebo bioplynu, je povinen uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.".".

Důvod nedoporučení Energetického regulačního úřadu je ten, že budou omezeny archivační povinnosti, což věřím, že všichni cítíme, že je velká škoda.

A111. V části čtrnácté čl. XVI v bodu 39 odstavce 1 a 3 znějí:

"39. V § 11a odstavec 1 a 3 znějí:

"(1) Výrobce je povinen na svůj náklad měřit

a) za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, nebo

b) před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje, jakož i měřit samostatně technologickou vlastní spotřebu elektřiny stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii.

Povinnost uvedená v předchozí větě pod písmeny a) a b) se nevztahuje na případy, kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nebo kdy výrobce vypočítává vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů podle odstavce 4.

Měření technologické vlastní spotřeby elektřiny se nevyžaduje u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně.

(3) Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.".".

Vzhledem k omezení povinností měřit vyráběnou elektřinu tento bod Energetický regulační úřad nedoporučuje. (Řečník pije.) Omlouvám se. Teď, když jsem doplnil energii a tekutiny, mohu dále pokračovat po tomto krátkém úvodu.

A112. V části čtrnácté čl. XVI bodu 39 v § 11a se odstavec 6 zrušuje, odstavce 7 až 10 se přečíslovávají na odstavce 6 až 9 a odstavec 5 zní - já věřím, že tohle je velice důležité, chci, abyste mě poslouchali - ten odstavec 5 zní takto:

"(5) Výrobce je dále povinen

a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavce 1, 2 a 4 s platným ověřením podle zákona o metrologii,

b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavce 1 až 4 nebo do jeho součásti či příslušenství.".

Za zásadní informaci považuji, že tento bod také nedoporučuje Energetický regulační úřad, protože on omezuje povinnosti zajistit měřidla proti neoprávněné manipulaci. A pozor na to, tomu chceme zabránit!

Opět se omlouvám. (Utírá si obličej.)

A113. V části čtrnácté čl. XVI bodu 39 v § 11a odstavec 10 zní:

"(10) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty v předávacím místě připojení výrobny elektřiny k provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z obnovitelných zdrojů využívajících formu podpory výkupní cenou stanoví prováděcí právní předpis.".

Tento návrh, resp. tento bod, je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem, protože tato úprava je nesystémová.

A 119. Já se omlouvám, ale já jsem v předchozím bodu zapomněl říci všechny uvozovky dole a uvozovky nahoře a teď nevím, jestli jste to pochopili správně, ale pokusím se pokračovat. (Poznámky ze sálu.)

Ne, já budu pokračovat, abychom se dostali k tomu důležitému. Bod A119. (Poznánky ze sálu.) Ne, už jsme opravdu dál.

Bod A119. V části čtrnácté čl. XVI bodu 54 - já jsem velice rád za komunikaci s panem poslancem Urbanem. Říká, že vše si píše, prostřednictvím pana předsedajícího, a já jsem za to rád.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já prosím, abyste s panem poslancem Urbanem i pan poslanec Urban s vámi komunikoval pouze mým prostřednictvím. Děkuji.

 

Poslanec Petr Adam: Prostřednictvím vaším - já si toho cením a jsem rád, že budeme diskutovat o každém jednotlivém bodu, protože tato problematika je velice složitá.

Ale abychom nezabředli do takovéto komunikace, opakuji - bod A119. V části čtrnácté čl. XVI bodu 54 se na konci věty za slovy "ve výši 50 Kč/GJ" ruší tečka a doplňují se slova "s pravidelným ročním navýšením o 2 %.".

Bod je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem, protože indexace zeleného bonusu je nesystémová.

A120. V části čtrnácté čl. XVI bod 61 zní:

"61. V § 27 odstavec 3 zní: "(3) Výrobce tepla je povinen zajistit měření

a) dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě podpory podle § 24 odst. 3, nebo

b) užitečného tepla v případě podpory podle § 24 odst. 4 způsobem podle prováděcího právního předpisu.".".

My omezujeme povinnosti měření. Z tohoto důvodu je opět tento bod nedoporučen Energetickým regulačním úřadem.

A121. V části čtrnácté čl. XVI bodu 68 v § 27 se odstavec 9 zrušuje, odstavec 10 se přečíslovává na odstavec 9 a odstavec 8 zní:

"(8) Výrobce tepla je dále povinen

a) udržovat a provozovat měřidlo s platným ověřením podle zákona o metrologii,

b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství.".

Tak jako před chvílí, i nyní v tomto bodě my omezujeme povinnost měřit vyráběné teplo. Pozor! Tento bod, jak jsem se dozvěděl, je bod nedoporučený Energetickým regulačním úřadem.

A122. V části čtrnácté čl. XVI - ten je častý - bodu 69 - tentokráte - v § 28 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou zní:

"(5) Zákazník hradí za fakturované období složku ceny služby distribuční soustavy nebo složku ceny přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem podle odstavce 4. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v odběrném nebo předávacím místě za fakturované období.

Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem 24) v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla nebo spotřebované provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy na ztráty v jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. ostrovním provozu na území České republiky, prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, dodaném prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny, pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla nebo spotřebované provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy na ztráty v jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě.

Bod 24) § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 a § 28 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon".

Tento bod jako mnohé jiné je nedoporučen Energetickým regulačním úřadem, protože toto ustanovení, přátelé, je naprosto nerealizovatelné k 1. 1. 2016. Já se omlouvám, vážení přátelé, ale chápu, že informací, které dostáváte, je víc než dost, a já chci, abyste měli prostor na to je vstřebat, a proto to berme jako úvod do problematiky. Tohle není komplexní problematika energetického zákona. Tedy já na chvilku přeruším svůj projev, resp. se přihlásím do rozpravy i později, abyste mohli tyto základní informace vstřebat, a pak se dostaneme ještě k podrobnějším bodům, protože to je naprosto zásadní. Já vám děkuji a prozatím na shledanou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Adamovi za velmi zevrubnou informaci. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Urban, po něm s přednostním právem pan kolega Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já to pečlivě poslouchám, ty náměty a komentáře, které tady přednáší pan kolega poslanec Adam, a proto bych se ho chtěl zeptat na něco z jeho vystoupení, jestli by mi to mohl přece jenom lépe vysvětlit. Tedy na část 14 čl. 16 I § 27 odst. 3, kde se hovoří o měření dodaného tepla, užitečného tepla. On tady konstatoval, že v tomto paragrafu dochází k omezení měření tepla a že proto to nedoporučuje Energetický regulační úřad. Kdyby byl tak laskav a trochu rozvedl tu svoji myšlenku. Já přece jen, když o tom uvažuji, tak si nejsem plně vědom takové situace, že by docházelo k omezení měření tepla. Čili velmi laskavě žádám pana kolegu, aby mi to - a případně dalším kolegům, které to zajímá - pečlivěji vysvětlil. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, nyní s přednostním právem předseda poslaneckého klubu Úsvitu poslanec Marek Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové. Jak je vidět, zájem o informace je. Já jsem rád, že běží tahle debata, že se snažíme přesvědčit, že není správné hlasovat jen tak naslepo o zákonu, když existují tak vážné pochyby o kvalitě a dopadech zákonů. Vedeme rozsáhlou rozpravu nejenom tady na plénu. Na téma energetického zákona se pořádaly tři semináře. Kolegyně Olga Havlová seminář na téma kompetencí Energetického regulačního úřadu, David Kádner na téma energetické bezpečnosti a teď naposledy kolega Petr Adam, který měl seminář na téma finanční dopady zákona. Bohužel, účast ze strany poslanců nebyla nijak valná. Měli jste možnost se dovědět o problémech, nepřišli jste, což je škoda. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom si tam společně sedli a tyto věci si ještě jednou mohli říct.

Dnes je v Poslanecké sněmovně přítomen pan Laštůvka, místopředseda ERÚ odpovědný za problematiku mimo jiné solárních elektráren, a byli bychom rádi, kdybychom vás mohli pozvat na takový seminář do č. 22 tady na čtyřce, kde by se o této problematice ještě pár slov řeklo. Proto bych si rád tímto vzal dvouhodinovou pauzu na tento seminář, na jednání klubu. Díky. (Hlas ze sálu: To je apríl!)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To není apríl, to je skutečný procedurální návrh. Já vám to samozřejmě umožním, takže prosím, abychom se tu sešli ve 12.45 hodin, a přerušuji jednání Sněmovny do 12.45 hodin kvůli pauze poslaneckého klubu Úsvitu.

 

(Jednání přerušeno v 10.45 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.45 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji vám pěkný den. Budeme pokračovat po přestávce, tak jak jsme se domluvili. Je 12.45 hodin, dorazily mi dvě omluvenky. Z dnešního jednání z pracovních důvodů od 12.30 do 16.30 hodin se omlouvá pan poslanec Pavel Čihák, dále se od 14.30 z dnešního jednání odmlouvá z pracovních důvodů pan Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny.

Dnes jsme si od 12.40 hodin zařadili pevně volební body, a to volební body 95 až 97 a dále 132 až 135. Nyní požádám předsedu volební komise, aby se ujal slova a seznámil nás s programem, který bude nyní následovat. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, dobré odpoledne. Věřím, že po dnešním "plodném" dopoledni nyní u voleb budeme alespoň o trochu efektivnější a že mně se podaří provést důstojně všemi volbami, protože těch bodů je opravdu hodně, je jich sedm, a že se nám společně povede alespoň větší část těch volebních bodů zdárně ukončit a zvolit. Takže teď vás prosím zhruba o 10 minut pozornosti, protože někde jsme ve druhých kolech tajných voleb, někde vstupujeme do prvních kol a ty volby jsou různé, budou probíhat různým způsobem, abychom zbytečně nechybovali.

Prosím, pane předsedající, abyste otevřel první volební bod. Je to bod č. 95.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a otevírám bod číslo 95. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.