Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

125.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní mi ještě dovolte, abych přečetla omluvy. Z dnešního jednání od 14.30 hodin se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Koskuba, z rodinných důvodů pan poslanec Nykl mezi 13. až 18. hodinou, paní poslankyně Dobešová z dnešního jednání ze zdravotních důvodů, pan poslanec Holík od 14.30 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Mládek od 14.30 hodin z naléhavého pracovního programu mimo Prahu, paní poslankyně Chalánková od 14.30 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Plíšek od 14.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Votava z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Miloš Babiš od 14.30 hodin z pracovních důvodů, mezi 15. až 16. hodinou se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Vozdecký, pan ministr Jurečka se omlouvá do dnešních 16 hodin, z pracovních důvodů se z dnešního jednání od 15.30 hodin do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec Gabal. Dále se omlouvá paní poslankyně Golasowská od 14.30 hodin do konce dnešního dne a paní poslankyně Pastuchová od 14.30 hodin do 16 hodin.

A nyní dávám slovo panu poslanci Jiřímu Zlatuškovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR pana Bohuslava Sobotku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, ve čtvrtek 5. března jste se zúčastnil jednání s předsednictvem České konference rektorů a vystoupil na společné tiskové konferenci po tomto jednání. Rád bych znal vyjasnění dvou problematických bodů, které se vašeho vystoupení, resp. jednání, které mu předcházelo, týkají.

První se týká finančních prostředků, se kterými vysoké školy hospodaří. Závěry vašeho jednání s rektory se opíraly o publikovaný údaj o 22 miliardách, s kterými hospodaří vysoké školy. Sečtení údajů z tabulky 5 výročních zpráv o hospodaření vysokých škol za rok 2013 však ukazuje, že veřejným vysokým školám je z veřejných rozpočtů poskytována částka téměř dvojnásobná, 43 miliardy korun, tedy 1,11 procenta hrubého domácího produktu, což je úroveň odpovídající průměru v Evropské unii.

Dále. V programovém prohlášení vlády stojí: "Vláda vypracuje analýzu vysokoškolské legislativy a v návaznosti na to předloží návrh změn." U připravované novely jste v záznamu publikovaném na IForu - adresu dodám do stenozáznamu - použil formulaci o "neverending story" a novelu označil za "tolik potřebnou". (Adresa: http://iforum.cuni.cz/IFORUM.) Předseda České konference rektorů následně upřesnil, že "novela je po osmi, devíti letech nejdále".

Analýza, kterou měla vypracovat naše vláda, tedy chybí, přestože novela měla až na ni navazovat. Neexistuje ani věcný záměr změn, naopak se všeobecně chápe, že je to pokračování pokusů Topolánkových a Nečasovy vlády, nikdy vládou neschválené Bílé knihy a nikdy nedopracovaných věcných záměrů.

Je pravda, že část vysokoškolské obce usoudila, že bude lepší neprotivit se neškodnému kompromisu a neriskovat horší nápady. Model akreditací stále není dopracován či vyzkoušen a jeho chvála je reklama agentů s teplou vodou. Postup neodpovídá programovému prohlášení vlády a představa, že textace novely -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš časový limit vypršel.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: - je jen technickou věcí náměstka pro legislativu, se může snadno vymstít. Proto mě zarazilo vaše veřejné zaštítění argumentů, které mají sice sloužit dobrému cíli, ale obhajitelné nejsou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní místopředsedkyně, já jsem se skutečně účastnil zasedání předsednictva České konference rektorů s tím, že na jednání tohoto předsednictva, kterého se zúčastnil také ministr školství, jsme diskutovali několik témat. Jedno z témat byla příprava státního rozpočtu na rok 2016 a otázka dlouhodobého výhledu, který má Ministerstvo financí, pokud jde o rozpočet Ministerstva školství. Z tohoto výhledu vyplývá, a to mi potvrdil jak ministr školství, tak mi to potvrdili zástupci vysokých škol, a čtou to tedy stejným způsobem, a to mi sdělili, že to čtou stejným způsobem, rozpočtový výhled, že pokud vláda v něm neučiní změny při konkrétní přípravě návrhu rozpočtu na příští rok, tak tam hrozí pokles dotace, která jde pro vysoké školy, pro veřejné vysoké školy, meziročně zhruba o 800 milionů korun. Jak mě informoval ministr školství, už v rozpočtu na rok 2015 došlo ke snížení dotace určené pro veřejné vysoké školy o 400 milionů korun, ale ministr tuto částku pokryl v rámci realokace vnitřních zdrojů Ministerstva školství. Ale ve výhledu na rok 2016 podle sdělení ministra školství tento problém vyřešený není. Čili to je jeden problém, který tady existuje a o kterém jsme diskutovali.

Druhý problém, který je reálný, je přirozeně příprava novely zákona o vysokých školách. Tuto novelu se neúspěšně snažila připravit a předložit už Nečasova vláda. Tak jak se střídali velmi často jednotliví ministři školství, tak ani jednomu z nich se nepodařilo návrh dotáhnout do konce tak, aby se ta novela ocitla, pokud vím, tady, na půdě Poslanecké sněmovny. Ministr školství tedy navázal na legislativní práci a navázal na tu diskusi, která byla vedena s vysokoškolskou veřejností. A tady nejde jenom o rektory, ale jde také o zástupce studentů. Ta diskuse byla vedena v minulých letech, byla často velmi bouřlivá, byla často doprovázena i demonstracemi v ulicích proti některým dílčím návrhům této novely zákona o vysokých školách, a proto mě přirozeně zajímalo na tomto jednání, jaký je názor předsednictva konference rektorů na současný návrh, který už poslalo Ministerstvo školství do Legislativní rady vlády. Byl jsem informován o tom, že existuje konsenzus a že konference rektorů podporuje na návrh, tak jak ho připravilo Ministerstvo školství.

Já jsem přislíbil, že se zúčastním zasedání pléna České konference rektorů, tak abych měl možnost hovořit nikoliv pouze s předsednictvem, ale se všemi rektory našich vysokých škol, a určitě s nimi budu rád pokračovat v diskusi jak na téma rozpočtu na příští rok, tak i na téma přípravy vysokoškolské legislativy.

Pokud jde o otázku zpracování analýzy, myslím si, že to je věc, kterou ještě musíme prodiskutovat v rámci vládní koalice, co nového by nám ta analýza řekla nad rámec diskuse, která v prostředí Ministerstva školství, vysokých škol, vědeckých institucí, podnikové sféry byla vedena v uplynulých letech a jaké nové informace by nám taková analýza mohla dodat tak, aby přispěla k tomu, že se zkvalitní legislativní proces a projednávání novely zákona o vysokých školách.

Čili v této fázi diskuse bych rád řekl, že pokládám za důležité, aby financování veřejných vysokých škol bylo jednou z priorit zákona o státním rozpočtu v příštím roce.

Pokud jde o vysoké školy, tam dochází a zřejmě bude docházet v příštích letech v důsledku demografického poklesu ke snížení počtu studentů. Současně je, myslím, důležité, abychom udrželi kvalitu vysokých škol, aby neklesala částka na jednoho studenta. Protože také, jak jsem byl informován, počet studentů na jednoho vyučujícího v České republice je na veřejných vysokých školách jeden z nejvyšších v rámci Evropy.

Myslím si, že by nám mělo jít o to, abychom tím, že udržíme objem prostředků, které jdou do vysokého školství, současně při poklesu počtu studentů vytvořili větší předpoklady pro zvýšení kvality veřejného vysokého školství v naší zemi.

Hlásím se jako předseda vlády k myšlence udržet objem výdajů na veřejné vysoké školy v příštích letech alespoň na úrovni výdajů, které byly realizovány v roce 2015, a současně bych byl velmi rád, kdybychom udrželi konsenzus, pokud jde o podobu novely zákona o vysokých školách, a v okamžiku, kdy ten návrh bude předložen do Poslanecké sněmovny, abychom ho tady projednali způsobem, který nám umožní vést s vysokoškolským prostředím a s akademickou obcí nadále produktivní dialog. Nechtěl bych tady schvalovat novelu, proti které budou demonstrace v ulicích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére, váš čas uplynul. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane premiére, ten údaj o procentu HDP v Evropské unii jsem uváděl právě vzhledem k mezinárodním srovnáním. Problém je v tom, že v okamžiku, kdy se argumentuje pouze příspěvkem na vzdělávací činnost, ona to vlastně není dotace, to ani není na konci roku zúčtovatelné, tak je to jenom malá část příjmů, a v okamžiku kdy srovnáváme vysokoškolské instituce se zahraničím, tak se tam vždycky hovoří o institucionálním financování. S tímto souvisí možná vážnější problém vysokoškolské legislativy, a to je transparentnost účetnictví, podléhání auditním přístupům, které umožní se také orientovat v tom, co se v takovýchto případech uvádí a zda je to pravda a zda skutečně kvalita souvisí jenom s financemi.

Jinak o vašem konstruktivním přístupu jsem nikdy nepochyboval a dovolil bych si vám popřát úspěch - (Obrací se přímo k předsedovi vlády a větu přející úspěch ve volbě předsedou končí mimo mikrofon.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Váš čas, pane poslanče. Prosím pana premiéra o reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jednak děkuji za to přání a jednak souhlasím s tím, že o kvalitě nerozhoduje jenom množství finančních prostředků. Myslím si, že na tom se jednoznačně shodneme.

Také souhlasím s tím, že ta částka, která byla zřejmě někde zmiňována, těch necelých 22 miliard korun, rozhodně nejsou všechny finanční prostředky, které tečou do veřejných vysokých škol. V té částce například nebyly zahrnuty investiční dotace, které jsou poskytovány do veřejných vysokých škol, takže ta částka samozřejmě nezahrnuje veškeré finanční prostředky.

Myslím si, že to, co je cenné, a jak jsem pochopil, důležité na té novele zákona o veřejných vysokých školách, je robustnější akreditační systém. A pokud by to přispělo, pokud budeme schopni zpřesnit pravidla pro poskytování akreditací, posílit kapacity a posílit nezávislost tohoto systému akreditací, tak si myslím, že by to mohl být jeden z prvků, který by mohl do budoucna zvýšit tlak na kvalitu vzdělávání v České republice. Čili pokud by ta novela pomohla alespoň v této oblasti, pak si myslím, že bude užitečná.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím druhého v pořadí, tím je pan poslanec Ladislav Šincl, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, nedávno se mi dostal do rukou velice rozhořčený otevřený dopis Sdružení hornických odborů adresovaný předsedovi vlády České republiky. Tento dopis se týká hlavně problematiky předčasných hornických důchodů. Mimo jiné jste v tomto dopise obviňován z toho, že údajně nevnímáte, jaký je věk dožití horníků, a ignorujete veškeré zpracované studie, že nechcete slyšet, jaký je zdravotní stav horníků, počty chorob z povolání, obecných chorob a další poškození zdraví, a prý vůbec nemáte ponětí, v jakých podmínkách se na šachtě pracuje. Jste také obviňován, že prý prakticky činíte pravý opak. Dokonce z vašich úst prý zaznívají slova o diskriminaci ostatních skupin. A co je hlavní, že prý neplníte sliby, které jste dal mimo jiné i hornickým odborům. Z uvedeného dopisu vyplývá, že se hornická veřejnost cítí podvedena.

Já vás znám, a proto těmto obviněním nevěřím. Nejste stejný jako ministr Andrej Babiš, který minimálně třikrát horníkům slíbil ve věci dřívějších důchodů svou podporu, a pak poslal hornickým odborům přes svého náměstka Gregora dopis, kde otočil. Nyní jen v této věci mlží a ke svým slibům se už nezná. Věřím, že jste jiný než on. Věřím, že vy své sliby plníte, a proto bych po vás chtěl tady v přímém přenosu, abyste přímo odpověděl všem horníkům, jak to je, na rovinu, bez vytáček, jak je v hornickém prostředí zvykem.

Abyste tuto náročnou práci pochopil, bylo by určitě dobré, kdybyste mezi horníky přijel, sfáral do dolů a zblízka se podíval, jak náročná práce to je. Pak jistě pochopíte, že je úplný nesmysl, aby horníci odcházeli do důchodu například v 65 letech, když průměrná doba dožití horníka je 58 let. Zajímalo by mě, zdali mezi horníky se přijedete podívat. Rád vás tam doprovodím a osobně vám vše ukážu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já rozumím tomu, že situace v Moravskoslezském kraji je vyostřená. Je vyostřená mimo jiné v důsledku toho, že v uplynulých letech došlo k výraznému poklesu cen černého uhlí. V tuto chvíli čelíme rizikům dalšího propouštění v největší těžební společnosti OKD v Moravskoslezském kraji. Platí, že obdobným problémům čelí také polské státní těžební společnosti na druhé straně hranic. Prostě pokles cen energetických surovin výrazně zasáhl těžební průmysl jak na moravskoslezské, tak na polské straně.

Vláda v minulých měsících hledala možnosti a i nadále hledá možnosti, jak toto sociální napětí snížit. Jednou z těchto možností, která se samozřejmě týká také otázky snižování počtu zaměstnanců v OKD, je možnost předčasného odchodu do důchodu u části stávajících horníků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí - a já jsem rád, že paní ministryně Marksová je v tomto směru aktivní - předložilo v prosinci loňského roku dva konkrétní materiály, které se týkají té problematiky odchodu horníků do důchodu. Tím prvním materiálem, který se projednává, je novela nařízení vlády číslo 363/2009. Je to tedy novela, která se týká stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Tato novela má odstranit ze stávajícího nařízení vlády pravidlo, že podmínku potřebného počtu směn bylo nutno splnit do roku 2008. Cílem je umožnit získání stejných nároků i těm horníkům se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, kteří sice vstoupili do těchto zaměstnání před 1. lednem 1993, ale potřebný počet směn splnili, popřípadě splní, až po roce 2008. Tato novela už byla zařazena na projednání ve vládě, byla projednávána 9. února letošního roku. Jednání bylo přerušeno. Bylo přerušeno na základě připomínek, které dalo Ministerstvo financí. Předpokládám, že vláda by se k projednávání tohoto návrhu měla vrátit cca 25. března letošního roku. V tuto chvíli probíhá vypořádání připomínek mezi Ministerstvem práce a Ministerstvem financí a následně o této věci vláda rozhodne.

Pokud jde o můj osobní názor, já jsem připraven hlasovat pro schválení tohoto nařízení vlády. Domnívám se, že počet případů, kterých se bude týkat, i rozpočtové náklady, které s tím jsou spojené, jsou uměřené a přijatelné a jsou pro stát akceptovatelné. Současně přijetí tohoto nařízení by skutečně mělo umožnit odstranění alespoň části sociálního napětí, které v regionu severní Moravy existuje.

To druhé téma je novela zákona o důchodovém pojištění. Novela byla zatím projednána Legislativní radou vlády. V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na připomínky Legislativní rady vlády. Mimo jiné se připravuje nová verze důvodové zprávy. Návrh novely má nahradit podmínku splnění počtu směn do konce roku 2008 podmínkou splnění počtu směn do konce roku 2030.

Kromě toho na rozdíl od výše zmíněného nařízení vlády má odstranit i podmínku, že se zvýhodněné nároky mají vztahovat jen na horníky, kteří do popsaného zaměstnání nastoupili před 1. lednem roku 1993. Důchodové nároky by tak při schválení této novely byly upraveny i horníkům, kteří nastoupili kdykoli později. Cílem této novely je umožnit získání stejných nároků ještě i těm horníkům se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, kteří vstoupili do těchto zaměstnání až po 31. prosinci roku 1992. Tuto úpravu už samozřejmě není možné změnit a získat pouze nařízením vlády, ale musí se změnit zákon, to znamená tento zákon musí projít celým legislativním procesem a poté tedy bude projednáván na vládě a v případě, že se na něm vláda shodne, tak ho předloží do Poslanecké sněmovny.

Já jsem samozřejmě připraven přijet do Moravskoslezského kraje, jsem připraven se sejít se zástupci horníků, jsem připraven je informovat o tom, co v tuto chvíli vláda dělá pro legislativní úpravy, které by měly respektovat fakt, že v této těžké práci není možné vydržet až do okamžiku stanoveného věku pro odchod do důchodu. Tuto věc si uvědomuji a znovu zdůrazňuji, vláda je připravena jednat a sociální situaci řešit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Vidím, že je na cestě k řečnickému pultíku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Děkuji panu premiérovi, který se nevyhýbá zodpovědnosti a chápe, že sociální nepokoje v tomto regionu opravdu hrozí. Mě by zajímalo - ještě na vás mám otázku přímou, abyste tady přímo odpověděl - jak se postavíte k avizované novele o dřívějším odchodu do důchodu pro horníky, až to přijde do vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já jsem tady mluvil o nařízení vlády, které se připravuje a které jsem připraven podpořit. Pokud jde o tu novelu, myslím si, že tady je důležité, abychom dosáhli širší shody. Je naprosto nezbytné, abychom se na ní dohodli v celé vládní koalici, a v tuto chvíli nás čeká jednání s koaličními partnery. Takže já to vidím jako cestu, kterou bychom se vydat mohli. Je potřeba zohlednit rozpočtové nároky, ale je potřeba také zohlednit sociální situaci, která v regionu existuje, otázku perspektivy těžby černého uhlí v Moravskoslezském kraji a naši schopnost reagovat na změnu podmínek, ke které tam dochází.

Chci jenom připomenout, že pokud v minulých letech a v minulosti měly obdobné problémy některé regiony v západní Evropě, tak tam vlády připravovaly programy restrukturalizace, které se týkaly regionů, které byly postiženy útlumem těžkého průmyslu. My jsme dneska v situaci, kdy Moravskoslezský kraj je postižen v důsledku poklesu cen energetických surovin, zejména černého uhlí, potenciálně výrazným útlumem těžby černého uhlí. Myslím si, že bude potřeba hledat celkové řešení a celkový příspěvek vlády k rozvoji regionů a k otázce alternativy v oblasti zaměstnanosti. Musíme se dohodnout, kterým směrem půjdeme, jakým směrem budeme investovat finanční prostředky, jestli budeme schopni nabídnout těmto horníkům, kteří budou z dolů odcházet, nějakou jinou ekonomickou aktivitu za podpory vlády, anebo zdali bude užitečnější, abychom tyto finanční prostředky investovali do předčasných odchodů do důchodu, které by realizovala příslušná novela. Myslím si, že bychom to měli posoudit v celkovém kontextu, a pravděpodobně by vláda ve spolupráci, tedy zejména na základě spolupráce ministerstev průmyslu a práce a sociálních věcí měla připravit komplexní program, který by se týkal dopadů útlumu hornictví v Moravskoslezském kraji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím, aby s další interpelací vystoupila paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, tento týden jsem měla možnost zhlédnout reportáž, ve které byla zdokumentována účast členů české vlády na jednání Rady Evropské unie. Účast - spíše neúčast. Nechci tu prezentovat údaje týkající se jednotlivých ministrů, ale skutečnost, že mezi ministry máme i rekordmany, kteří Brusel ještě ani nenavštívili, zmínit musím. Absenci členů vlády vnímám jako závažný problém, který postavení České republiky v očích našich evropských partnerů v žádném případě nevylepšuje, naopak. Hořké plody neaktivity pak, obávám se, sklízíme např. při jednáních o evropských fondech, ale nepochybně i v jiných oblastech.

Vážený pane premiére, myslím, že zlepšení docházky členů naší vlády je v zájmu dobrého jména České republiky nevyhnutelné. Co v této věci podniknete? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o účast členů vlády na jednání jednotlivých rad Evropské unie, není to záležitost, kterou bychom mohli posoudit pouhým pohledem na docházku. Účast ministrů se totiž vždy odvíjí od témat, která se na radách probírají. Neznamená to, že na všech radách jsou i ministři ostatních členských států. Já myslím, že jde o to, že tady nejde o soutěž prezence a soutěž v účasti na jednání Evropských rad, ale o zvážení důležitosti a zaměření tématu.

Tato vláda, kterou dneska Česká republika má, je proevropská a ministr, když se rozhoduje o prioritách svého programu, musí zvážit, nakolik je téma probírané na radě důležité a nakolik je oproti tomu nutné řešit domácí pracovní povinnosti. Pokud se ministr rad neúčastní, zastupuje ho ve většině případů odborný náměstek. Chci také zdůraznit, že rady nejsou jedinou příležitostí k řešení evropských témat a řadu aktuálních otázek řeší ministři vlády např. v rámci bilaterálních schůzek a samostatných jednání, které v Bruselu mají, a takovýmto způsobem jsme postupovali, zejména pokud jsme řešili otázku zákona o státní službě, pokud jsme řešili otázku přípravy na čerpání evropských fondů.

Já jsem se osobně zúčastnil všech Evropských rad, které prozatím proběhly v rámci mého mandátu, který vykonávám jako předseda vlády. To znamená, na žádné Evropské radě nezůstalo české křeslo prázdné, mimo jiné také proto, že premiér v zásadě není zastupitelný na jednání orgánů Evropské rady. Chci také zmínit fakt, že např. paní ministryně Marksová byla na všech radách Evropské unie pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, z celkem pěti jednání byla na pěti. Nebo ministr Brabec, ministr životního prostředí - uskutečnilo se pět jednání, pan ministr chyběl pouze na jednom z nich, čtyř se zúčastnil. Pan ministr Jurečka se za svůj mandát zúčastnil osmi rad pro zemědělství. Horší je účast pana ministra zdravotnictví, tam se uskutečnily, pokud vím, dvě nebo tři rady a pan ministr se jich neúčastnil.

V každém případě pro mě je toto vhodnou příležitostí, abych na toto téma s ministry promluvil. Využiji k tomu nejbližší jednání vlády, kde vždycky na začátku vlády máme pravidelný bod aktuální evropská agenda, a požádám ministry, aby skutečně velmi pečlivě zvažovali svoji účast na jednání Evropské rady, a pokud jsou tam témata, která jsou pro Českou republiku důležitá, aby upřednostnili jednání Evropské rady před svými domácími povinnostmi. Pokud tam ovšem jsou témata, která nejsou pro nás prioritní jako pro Českou republiku, pak si myslím, že ministr má přirozeně právo, aby zvážil, co má z pohledu jeho agendy prioritu, jestli účast na jednání Evropské rady, anebo povinnosti, které má v České republice.

Tolik jenom velmi stručně k reakci na vaši interpelaci. Děkuji za připomenutí tématu a vyřídím poselství z této vaší interpelace členům vlády na jejím nejbližším zasedání.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Jen drobná poznámka. Říkal jste, že některá témata nejsou důležitá pro Českou republiku. Ptám se tedy, kdo určuje, že to téma je pro Českou republiku důležité, to za prvé, a pokud máme ministry, kteří se ještě nezúčastnili Rady Evropské unie, znamená to tedy, že se na Radě Evropy (?) neprojednávala témata, která pro Českou republiku důležitá nejsou? Moje otázka zní, zda je možné dát nějaký závazek, že dojde ke zlepšení, a o to více, že jste právě řekl, že tato vláda se prezentuje jako vláda proevropská. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně. Kdo rozhoduje o účasti ministra? Rozhoduje člen vlády. Je v jeho kompetenci a záleží na něm, jakým způsobem posoudí agendu příslušné Evropské rady. Když se tady vrátím k účasti pana ministra zdravotnictví: Během jeho mandátu se uskutečnily dvě rady. Jedna rada byla zaměřena na agendu vakcinace a tam ministra zastoupil hlavní hygienik, do jehož kompetence tato oblast na Ministerstvu zdravotnictví spadá. Čili je to skutečně výsostné právo každého člena vlády, aby tuto věc posoudil, ale z hlediska snahy vlády vystupovat aktivně na půdě Evropské unie pokládám za rozumné, aby ministři nevynechávali příliš velké množství jednání odborných rad, a pokud jsou tam témata důležitá pro Českou republiku, aby tam jeli. Oni sami mají dostatek kompetence, aby tuto věc posoudili.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu premiérovi. Teď mi dovolte dvě omluvy. Z dnešního jednání od 14.30 se omlouvá paní poslankyně Pastuchová a paní poslankyně Zelienková z pracovních důvodů.

Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, dovolte mi položit vám otázku, která se týká registračních pokladen. Vláda plánuje zavést registrační pokladny pro stovky tisíc našich živnostníků a podnikatelů a hodlá na ně vložit řadu dalších povinností s tím souvisejících, přičemž vláda zatím nepředstavila žádný harmonogram, jakým způsobem si představuje, že tyto povinnosti budou živnostníci v budoucnosti naplňovat. Nepředstavila, koho se budou týkat a v jakém rozsahu budou živnostníci povinni registrační pokladny si pořídit. Proto se vás ptám, zdali byste mohl jasně říci, odkdy a koho se budou registrační pokladny týkat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, především bych chtěl říci, že registrační pokladny fungují například na Slovensku, registrační pokladny měly být zavedeny v České republice po roce 2006. Ale to, co v tuto chvíli připravuje naše vláda, je, řekněme, nová generace evidence tržeb. Je to technologicky jiný systém, který si podle mého přesvědčení vyžádá také mnohem menší náklady z hlediska jeho zavedení, než by bylo zavádění systému registračních pokladen, který já už pokládám z technologického hlediska za překonaný. Čili nejde o registrační pokladny, jde o elektronickou evidenci tržeb, to znamená systém, který je schopen v zásadě v režimu on-line zaznamenávat všechny tržby účastníků, kteří jsou k tomuto systému připojeni. Je to systém, který funguje už nějakou dobu úspěšně v Chorvatsku. Je to systém, jehož zavedení zvažují i některé další evropské státy. Cílem přirozeně je efektivní boj proti krácení tržeb, proti daňovým únikům, které vznikají v důsledku krácení tržeb, což se týká zejména úniku v oblasti daně z přidané hodnoty a což se týká zejména úniku v oblasti daně z příjmu. Ten odhadovaný dodatečný výnos zavedení systému elektronické evidence tržeb pro veřejné rozpočty může přesáhnout částku 10 mld. korun ročně.

V tuto chvíli je návrh zákona o evidenci tržeb ve vnějším připomínkovém řízení a v těchto dnech dochází k vypořádání připomínek v rámci vnějšího připomínkového řízení. Následně bude zákon předložen do Legislativní rady vlády, posléze projednán na vládě a předložen do Poslanecké sněmovny v souladu s legislativním plánem vlády.

Paralelně s přípravou legislativy probíhá také příprava technického řešení, to znamená informačního systému finanční správy. Vláda 9. března vzala na vědomí informaci o připravované nadlimitní veřejné zakázce na informační systém elektronické evidence tržeb.

Pokud jde o podobu návrhu zákona, tak jak je v tuto chvíli připomínkován v rámci vnějšího připomínkového řízení, zákon se má vztahovat na fyzické osoby i na právnické osoby. U fyzických osob na příjmy z podnikání ze samostatné činnosti. Vztahuje se na české rezidenty i nerezidenty. Týká se příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů v České republice a plateb mezi podnikateli. Netýká se nahodilých příjmů, příjmů zdaněných srážkovou daní nebo příjmů z jiné činnosti než z podnikání. Podle návrhu zákona se mají evidovat platby v hotovosti včetně prostředků představujících peníze jako žetony nebo kupony, na platby kartou či jiným elektronických prostředkem a na platby stravenkou nebo šekem. Evidovat se nebudou například příjmy z prodejních automatů.

Tolik tedy velmi stručně popis rozsahu, na který je v tuto chvíli připravován zákon o elektronické evidenci tržeb. Já jsem přesvědčen o tom, že náklady spojené s pořízením tohoto systému budou výrazně nižší, než by byly náklady spojené s pořizováním systému těch technologicky starších registračních pokladen, které fungovaly na základě evidence tržeb do datové schránky, do jakési paměti, která byla umístěna vždycky v každé té registrační pokladně, a ta paměť mohla být čtena jenom v důsledku fyzické kontroly ze strany kontrolora finančního úřadu. Čili jak pořízení toho systému, tak i jeho následná kontrola ze strany daňové správy bude mít menší dopady na výdaje ať už podnikatelských subjektů, nebo státu jako takového.

Domnívám se, že pokud máme skutečně zasáhnout proti výrazným daňovým únikům, které v ekonomice fungují, a pokud máme podpořit rovné podnikatelské podmínky, tak bychom měli tento systém zavést. Samozřejmě, že Ministerstvo financí, které ho připravuje, vede debatu s podnikatelskými svazy, vede debatu s organizacemi, které zastupují drobné podnikatele. Hledá se takové technické řešení, které by bylo co nejjednodušší, které by plnilo účel zadání, ale samozřejmě co nejméně zatěžovalo a co nejméně komplikovalo. I z tohoto hlediska bude samozřejmě zvolen okruh poplatníků, kteří do toho systému elektronické evidence tržeb budou zařazeni.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem se ptal pana premiéra, odkdy a koho se to bude týkat. Tak velmi obecně jsme se dozvěděli, koho se to asi bude týkat. Já bych zopakoval tuto otázku odkdy. A ještě - máte představu, kolika se to bude týkat například důchodců, kteří si přivydělávají a podobně? Protože by mě zajímalo, když říkáte, že to bude výrazně levnější, než jste předpokládali v roce 2006 - to je takové to nechci slevu zadarmo, nebo prostě chci slevu z něčeho, nebo říkám, že něco bude levnější, a nevím co kolik stojí - kolik tedy předpokládáte, že každého jednoho živnostníka ty náklady přijdou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pokud jde o otázku zavedení a harmonogramu zavedení systému elektronické evidence tržeb, my jsme na toto téma měli jednání na koaliční radě a Ministerstvo financí potvrdilo svoji ambici zavést systém od začátku příštího roku s tím, že systém bude zaveden v několika vlnách, to znamená jednotlivé typy klientů k němu budou připojovány postupně. To znamená, nedojde k tomu, že by do systému povinně musely vstoupit všechny podnikatelské subjekty k jednomu termínu, ale bude zvolen postupný náběh a postupné rozšiřování subjektů, které budou podléhat povinnosti elektronicky evidovat své tržby. To je první poznámka.

Druhá poznámka. V zásadě se systém bude týkat těch podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti, kteří mají provozovnu a kde technologicky způsob jejich podnikání nebrání tomu, aby se elektronická evidence tržeb prováděla. Takové je základní typové vymezení subjektů, které budou pod elektronickou evidenci tržeb spadat.

Pokud jde o náklady na pořízení, to je informace, kterou by mělo poskytnout a verifikovat Ministerstvo financí. Předpokládám, že budou uvedeny v důvodové zprávě zákona v okamžiku, kdy bude předložen k projednání vládě České republiky. V tuto chvíli zákon prochází připomínkovým řízením, nicméně odhady, které se objevily v diskusi v rámci připomínkového řízení, ukazují, že náklady na pořízení příslušného zařízení budou nižší než náklady, které by byly spojeny s pořizováním celých registračních pokladen v tom řekněme už technologicky starším provedení, které tady v minulosti bylo připravováno.

Tolik jenom velmi stručně k této otázce. Cílem vlády je, abychom skutečně náklady minimalizovali, snížili administrativní zátěž a zajistili boj s daňovými úniky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím dalšího vylosovaného a tím je pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážený pane předsedo vlády, vaše vláda koncem února schválila analýzu čerpání evropských fondů a krizové plány 2015 pro programové období 2007 až 2013. Ministryně pro místní rozvoj upravila svůj odhad pro nedočerpání evropských peněz na 18 až 23 mld. korun. Pesimisticky hovoří dokonce o 41 mld. a v případě problémů v procesu EIA nerealizace dopravních staveb uvedla dokonce částku až 85 mld. Z mého pohledu nedělá Ministerstvo pro místní rozvoj dost pro snížení odhadovaného dočerpání, pokud jsou tyto částky správné. Obávám se, že pokud by se takto postupovalo i v dalším programovacím období, pak by mohlo být nedočerpání i vyšší.

Proto se obracím na vás, pane premiére, s dotazem, jak vypadá příprava nového programovacího období, kdy regionální operační programy budou nahrazeny jednotným integrovaným operačním programem spadajícím přímo pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Vážený pane předsedo vlády, jak bude vypadat implementační struktura v rámci jednotlivých regionů a jak bude zajištěno, že se prostředky dostanou do jednotlivých regionů tak, jak tomu bylo v případě jednotlivých regionálních operačních programů? Předem děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, váš dotaz souvisí s tím, že pro nové programovací období byla zvolena jiná architektura operačních programů. Místo regionálních operačních programů tady budeme mít nově Integrovaný regionální operační program, to je zkratka IROP, který by tedy měl fungovat v letech 2014 až 2020. Pro tento program je celkově vyčleněno více než 4,5 mld. eur. V tuto chvíli probíhá dialog mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, které je řídicím orgánem Integrovaného regionálního operačního programu, a Evropskou komisí o schválení definitivního znění tohoto operačního programu. Čili zatím jsme ve fázi, kdy zatím tento operační program schválen nebyl.

Hlavní problém, který byl identifikován při jednání o schválení IROPu, je otázka dořešení problémů spojených s jeho implementací. Původní návrh Ministerstva pro místní rozvoj, aby funkci takzvaných zprostředkujících subjektů v rámci decentralizované správy IROPu vykonávaly úřady regionálních rad, Evropská komise v zásadě odmítá. Proto Ministerstvo pro místní rozvoj hledá řešení a navrhuje řešení, které by umožnilo vypořádat se s připomínkami Evropské komise. Ministerstvo pro místní rozvoj tedy zvolilo variantu implementace IROPu prostřednictvím jedné zprostředkující organizace. Tou by mělo být Centrum pro regionální rozvoj České republiky. To je organizace zřizovaná Ministerstvem pro místní rozvoj. Je to prověřený a funkční systém implementace. Má v tuto chvíli pobočky v regionech, které se dají dále rozvíjet. Počítá se s tím, že by se tedy navýšila personální, a tím pádem i administrativní kapacita Centra pro regionální rozvoj s tím, že by do tohoto Centra pro regionální rozvoj postupně přišli někteří současní zaměstnanci úřadů regionálních rad. Proces navýšení kapacit Centra pro regionální rozvoj bude hodně komplikovaný, protože samozřejmě i vláda má zájem na tom, aby úřady regionálních rad zůstaly funkční až do doby ukončení jednotlivých regionálních operačních programů. My v letošním roce fakticky končíme čerpání z ROPů, ale čeká nás ještě období ukončování jejich činnosti a tady je důležité, aby zůstaly funkční stávající úřady regionálních rad, které by v zásadě měly potom zaniknout následně společně s ukončením jednotlivých regionálních operačních programů. Mezitím musíme zahájit implementaci a čerpání z operačního programu IROP a tam bychom rádi využili právě část stávající kapacity, která se nachází na regionálních radách. A právě otázka rozdělení pracovníků a zajištění funkčnosti obou struktur vedle sebe bude podle mě nejdůležitější a nejtěžší úkol, který bude muset ministryně pro místní rozvoj zvládnout, aby nedošlo k poruchám při čerpání v rámci IROPu.

Jinak pokud jde o peníze, které budou alokovány v IROPu, zhruba 20 % alokace je určeno pro projekty, jejichž nositelé budou organizační složky státu a budou administrovány pražskou centrálou Centra regionálního rozvoje. To jsou například projekty, které odborně bude zaštiťovat Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra nebo třeba Ministerstvo zdravotnictví. A 80 % alokace IROPu je určeno pro projekty jiných žadatelů. To znamená, že Centrum regionálního rozvoje v Praze by administrovalo organizační složky státu a pak by administrovalo projekty středočeských žadatelů a vzniklo by vedle středočeské dalších dvanáct krajských poboček v jednotlivých krajských městech, které by potom administrovaly žádosti žadatelů z těchto regionů, které by směřovaly na čerpání IROPu.

Tolik tedy velmi stručně k vaší otázce. Jinak mohu pouze potvrdit, že dočerpání prostředků ze staré finanční perspektivy je pořád prioritou vlády. My se k tomu vracíme minimálně jednou za měsíc z hlediska informací o čerpání prostředků, jednou za dva tři měsíce zevrubnou debatou na úrovni vlády, abychom vyhodnocovali situaci v jednotlivých operačních programech. (Předsedající upozorňuje na čas.) V loňském roce jsme se snažili přijmout opatření, která by maximálně dočerpání zrychlila.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance. Ano, chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji, pane předsedo vlády, za vaši odpověď. Mám ještě jednu otázku. Paní ministryně Karla Šlechtová se velmi negativně vyjádřila k sociální demokracii, že je zodpovědná za problémy s nečerpáním evropských fondů. Přitom, co mám informace a zkušenosti, to byly právě ROPy, které byly nejen efektivní v čerpání těchto peněz, ale tyto peníze šly přímo do rozvoje obcí a měst. Proti tomuto tvrzení se oprávněně ohradili hejtmani a starostové obcí, kteří mají s čerpáním evropských peněz pozitivní zkušenosti. Tím ovšem netvrdím, že vše probíhalo hladce a v souladu s platnými zákony.

Chci se proto, pane premiére, zeptat, jakým způsobem bude zajištěna v nové architektuře IROP kontrola státu v nadcházejícím programovacím období, aby čerpání evropských peněz bylo nejen transparentní, ale aby bylo zejména efektivní pro rozvoj naší země. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím o reakci pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Když se podíváme na situaci v oblasti čerpání ve staré finanční perspektivě, kde je ve skutečnosti problém s nedočerpáním finančních prostředků? Pokud jde o regionální operační programy, takzvané ROPy, tak je to jeden ROP, a to je ROP Severozápad. Ten se týká Ústeckého a Karlovarského kraje. Tam byly zaznamenány aktivity kriminálního charakteru. Už jsou tam konkrétní rozhodnutí soudu, která se týkají aktérů, kteří byli odsouzeni v souvislosti s čerpáním evropských prostředků. Čili tento regionální operační program je současně také zasažen největšími korekcemi, pokud jde o projekty, u kterých byly nalezeny chyby. Pokud jde o ostatní regionální operační programy, tak patří k těm, které jsou schopny čerpat a které budou schopny dočerpat naprostou většinu finančních prostředků.

Z hlediska celkového objemu nedočerpaných prostředků hrají ROPy naprosto zanedbatelnou úroveň. To znamená, problém nedočerpání se netýká vůbec krajů. Netýká se jich. Týká se jich v minimálním rozsahu. Problém nedočerpání se týká velkých centrálních operačních programů, které spadají pod jednotlivá ministerstva.

Kde je největší problém a kde byl největší problém před rokem, když jsme přišli? Jednoznačně operační program Životní prostředí. Tam se podařilo dosáhnout za poslední rok výrazných změn, jinak by došlo k dramatické ztrátě finančních prostředků. Čili největší problémy byly před rokem identifikovány v operačním programu Životní prostředí, v operačním programu VaVpI, v operačním programu Doprava, v operačním programu IOP, který spravovalo a spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Čili velké centrální operační programy, které měly největší riziko propadnutí finančních prostředků, a tam se vláda soustředí a tam zaměřuje své aktivity, abychom ty propady minimalizovali.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére, je mi líto, ale váš čas. Děkuji a nyní prosím dalšího vylosovaného a tím je pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jenom krátký dotaz na pana premiéra. Včera byla inspirativní debata nebo souboj mezi panem poslancem Kalouskem a panem ministrem financí Babišem, když se debatovala novela zákona o spotřební dani. Bylo to inspirativní. Tak mě napadlo v této souvislosti, v existujícím zákoně o střetu zájmů v § 8 se píše o tom, že když například některý ústavní orgán a tak dále zasedá a je tam člen, který by se mohl dostat do střetu zájmů, tak je povinen tento případný střet zájmů nahlásit. Ptám se pana premiéra, zda při jednání vlády se toto děje, protože podle stejného paragrafu odst. 2 je potřeba v tomto případě, aby Úřad vlády tyto střety evidoval. Tak jsem se chtěl se zeptat, jestli pan ministr financí Babiš tyto střety při jednání vlády nahlašuje, zda tuto evidenci máte, případně kolikrát za minulý rok toto pan ministr financí udělal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci. (Hluk v sále.) Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, musím říci, že v tuto chvíli nemám po ruce přesnou evidenci toho, v kolika případech pan ministr financí ohlásil střet zájmů na jednání vlády. V případě, že byste měl zájem o poskytnutí této přesné informace, jsem připraven vám ji poskytnout, ale bude potřeba nejprve projít záznamy z jednání vlády za ten více než rok a vypsat ty případy, ke kterým došlo. Mohu říci, že ministr financí v případech, kdy avizuje střet zájmů, se na jednání vlády zdržuje hlasování. Došlo k tomu i v případě dvou novel zákona o spotřební dani, které teď aktuálně předložilo Ministerstvo financí do Poslanecké sněmovny, a při tomto projednávání ministr financí ohlásil střet zájmů a současně se zdržel hlasování v okamžiku, kdy vláda jako celek o tomto návrhu hlasovala. Čili evidence by měla být k dispozici. V případě, že budete mít zájem, jsem připraven zadat úkol Úřadu vlády, aby takovou informaci připravil.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Moc děkuju, pane premiére. Rozumím tomu velmi dobře. Je jasné, že nemůžete mít tuto informaci přesně vloženou ve své paměti. Poprosil bych potom, abychom ji dostali z úřadu vlády písemně. Děkuji pěkně. (Premiér ze své lavice: Dobře.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a předpokládám, že není nutná reakce pana premiéra, tudíž prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, jak bych se chtěl na pana premiéra obrátit ve věci registračních pokladen. Já vím, že je to jeho dávná láska a stejně jako celé sociální demokracie a že vždycky byli příznivci velkokapitálu a zaměstnanců a vždycky neměli rádi živnostníky a že mají toto jako způsob, jak tyto živnostníky vzít u úst a uříznout. Dokonce tento jejich návrh respektuji, i když ho nesdílím. Jenom jsem překvapen, že provedením tohoto úkolu pověřili legislativně nejméně schopného člena vlády, pana ministra financí, který ho zjevně nezvládá zcela vůbec.

Ptám se, kdy bude jasné, co tedy bude, jak bude. V dnešních odpovědích v dnešním Právu jsou úplně jiné odpovědi, než které nám tady dával pan premiér. Ministr financí dnes tvrdí, že podnikatele, kteří platí daně, nebude systém stát vůbec nic. Já si myslím samozřejmě, že si vymýšlí. Ale zajímalo by mě, co si o tom myslí pan premiér, jestli je připraven software a hardware odečítat opravdu nikoliv z daňového základu, ale z daně přímo, nebo jestli pan ministr financí prostě jenom klame naši veřejnost a pan premiér připouští, že tady nějaké náklady budou.

Stejně tak by mě zajímalo, a připustil tady pan premiér, že již byl dán souhlas s vypsáním nadlimitní veřejné zakázky a systém tržeb, a to předtím, než vláda předložila tento návrh zákona alespoň do Sněmovny. A teď nemluvím o tom, že měl být schválen. Na základě čeho Ministerstvo financí je připraveno ty peníze vydat? Na základě jakého zákona, který neplatí, oni jsou připraveni utrácet? A současně jak je možné, že nemá být otevřené výběrové řízení na tento systém. Je to nějaká malá domů Ministerstva financí?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za otázku a prosím o odpověď pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Chci potvrdit, vážený pane poslanče, že sociální demokracie skutečně dlouhodobě prosazuje opatření k omezení daňových úniků. Některá opatření se nám už prosadit podařilo. Připomínám kontrolní pásky na alkoholu, o které jsme se tady také velmi tvrdě hádali v Poslanecké sněmovně, a nakonec se ukázalo, že to bylo opatření účinné. A jenom mohu odkázat poslance a poslankyně na věci, které se veřejně objevily v rámci procesu s lihovou mafií, a na ty nadávky, které směřovali obchodníci a podvodníci, kteří se organizovali v této mafii, právě na systém kolků, který výrazně snížil tržby v rámci jejich nelegálního podnikání. Čili řadu opatření už se podařilo prosadit.

Registrační pokladny jsme prosadili, když jsme byli ve vládě. Pak následně pravicová vláda, tuším, že to byla vláda Topolánka, registrační pokladny zrušila a v tuto chvíli se jedná o technologicky modernější a pokročilejší systém, který podle mého názoru bude znamenat také menší finanční zátěž.

Já se vůbec nebráním diskusi o daňovém zohlednění nákladů, které budou spojeny s pořizováním zařízení, která budou sloužit k elektronické evidenci tržeb. To si myslím, že je věc, která je nepochybně k diskusi. Jenom připomínám, že když jsme schvalovali před řadou let pořizování registračních pokladen, i tam bylo možné pořízení takovýchto pokladen urychlit, zohlednit v rámci zrychleného odepisování těchto pokladen. Čili už tam existovala možnost daňového zohlednění a já se domnívám, že by to bylo vhodné i tady.

Pokud jde o přípravu technického řešení, vláda 9. března vzala na vědomí informaci o připravované nadlimitní veřejné zakázce. Čili dostali jsme od Ministerstva financí informaci o tom, že se připravuje tato výjimka. Na zakázku se vztahuje výjimka podle § 18 zákona o veřejných zakázkách. Zakázka nemusí být veřejná, protože v jejím rámci se pracuje s informacemi utajovanými dle zákona. Podle informace, kterou jsme obdrželi, by tato zakázka měla být přidělena Státní pokladně - Centru sdílených služeb, což je státní podnik, který zřizuje Ministerstvo financí. Čili jde o to, že tato zakázka bude poskytnuta v rámci vládního sektoru. Není to zakázka, která by měla být určena některé ze soukromých společností. Pokud jde o přesné načasování této zakázky, tady odkazuji na ministra financí a Ministerstvo financí, protože v tuto chvíli to bude jeho odpovědnost, aby postupoval v souladu s platnými právními předpisy a v souladu s platnou legislativou.

Tolik tedy velmi stručně ještě k poznámce o elektronické evidenci tržeb. A chtěl bych také zmínit ještě jednu věc. Když se podíváte na politiku naší vlády a když se podíváte na politiku našich vlád v minulosti, tak není pravda, že bychom poškozovali živnostníky. Není to pravda. V době, kdy jsem byl ministrem financí, byly zavedeny nebo zvýšeny výdajové limity, paušální limity, které mohou uplatňovat živnostníci, a v zásadě v této podobě je uplatňují i dodnes. To bylo opatření, které bylo ve prospěch drobných podnikatelů a ve prospěch živnostníků. Čili odmítám paušální tvrzení o tom, že se snažíme poškozovat živnostníky.

Možná to opatření o elektronické evidenci tržeb budou odmítat ti, kteří krátí daně, ale já si myslím, že pokud někdo krátí daně, tak je to nefér vůči těm ostatním podnikatelům, kteří daně platí. Prostě ten, kdo krátí daně, používá neférovou výhodu v rámci svého podnikání a elektronická evidence tržeb by měla přispět k tomu, aby tady bylo i v této oblasti placení daní férové prostředí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Já s dovolením jenom krátkou na pana premiéra a opravdu teď spíše finančního charakteru.

Vy jste připustil, že řekněme software a hardware, který bude pořizován, může být v nějakém režimu daňového zvýhodnění. Ale prosím, a to mě tak strašidelně vytočilo dneska na tom článku pana vicepremiéra Babiše - to přece není pravda, že to toho živnostníka, podnikatele nic nestojí. Jestli to mohu započítat jako náklad, tak mně to pořád těch 80 % stojí! A jestli si pan ministr financí dovoluje tvrdit, že to nebude stát nic, tak buď kecá vám, nebo kecá veřejnosti! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že určitě nás čeká ještě v Poslanecké sněmovně zajímavá bouřlivá debata. Už se těším, až naše vláda sem předloží zákon o elektronické evidenci tržeb, a doufám, že to bude skutečně brzy, abychom na tu diskusi měli také dostatečný časový prostor, protože vnímám požadavek opozičních stran, abychom o tom diskutovali dostatečně dlouho na půdě Poslanecké sněmovny, jak jsem zaznamenal i dnes. Tohle je určitě norma, která si debatu zaslouží, a já chci také slíbit Poslanecké sněmovně, že nebudeme kvůli tomu vyhlašovat stav legislativní nouze, abychom tady projednali zákon o elektronické evidenci tržeb, ale mělo by to tady projít standardním legislativním procesem. Stejně trváme na tom, aby ten zákon prošel i Legislativní radou vlády, aby byl dostatečně diskutován ještě předtím, než bude předložen do Poslanecké sněmovny.

Samozřejmě že podnikatelé si budou muset pořídit zařízení, které jim umožní evidovat tržby elektronickou formou. Jsem přesvědčen o tom, že to bude levnější, než kdyby si pořizovali registrační pokladny, které fungují na Slovensku. A povedeme diskusi a povedeme ji i na vládě, jakým způsobem tento náklad podnikatele zohlednit z hlediska jeho daňové povinnosti. Čili v každém případě to bude náklad, který by měl být zohledněn. Buď bude zohledněn z hlediska daňových předpisů standardním způsobem, anebo bude zohledněn nějakým mimořádným způsobem, ve kterém vláda podpoří pořízení těchto zařízení, a o tom povedeme v rámci vlády a vládní koalice debatu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za odpověď a nyní prosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovoluji si vás interpelovat ve věci nelegálního skladování munice ve Slatině u Vysokého Mýta v Pardubickém kraji. Já jako poslanec zvolený právě za Pardubický kraj mám v tomto případě zájem získat bližší informace o řešení problému s nelegálně uskladněnou municí. V těchto skladech firmy Multiagro se dle odhadů nachází stovky tun munice. Proto mě zajímají tyto následující otázky: Kam tato munice bude převezena a který státní orgán bude zajišťovat tento převoz a následné uložení? Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, v tuto chvíli se snažíme udělat pořádek ve skladování munice na území České republiky. Poté, kdy v říjnu loňského roku došlo k výbuchu ve skladu ve Vrběticích, a došlo tam k opakovanému výbuchu, byly to celkem dva velké výbuchy, tak na základě toho jsme se rozhodli na jednání Bezpečnostní rady státu a na jednání vlády provést za prvé plošné kontroly na území celé České republiky na základě evidence, kterou má k dispozici Policie České republiky. Za druhé, rozhodli jsme se navýšit početní stavy policistů, kteří mají na starosti agendu evidence zbraní, střeliva a munice v České republice, protože tyto počty policistů byly v minulých letech sníženy až o 40 %. Vláda na to navýšení policistů také už poskytla v letošním roce finanční prostředky a budeme na ně poskytovat finanční prostředky i v rozpočtu roku příštího. Za třetí jsme se rozhodli provést revizi legislativy, která upravuje podmínky pro skladování munice na území České republiky. To jsou tři konkrétní opatření, která jsou nyní realizována v naší zemi. Současně probíhá vyskladnění munice z Vrbětic a jsem rád, že držíme slib, který jsme občanům dali. To znamená, tak jak je to možné, odvážíme munici z areálu ve Vrběticích s cílem odvézt veškerou munici z areálu ve Vrběticích. Tu munici si odvážejí společnosti, které tuto munici vlastní, a tam, kde nebude možné zajistit odvoz těmito společnostmi, odvoz zajišťuje Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor a tato munice bude převezena do skladu Armády České republiky v Květné.

Pokud jde o kontrolu ve Slatině, je to součást kontrolní činnosti, která dneska probíhá nejenom tam, ale probíhá po celém území České republiky, a v okamžiku, kdy je zjištěn problém ze strany Policie České republiky, tak Policie České republiky zahajuje příslušné vyšetřování.

Já samozřejmě jako předseda vlády nemám ani nemohu mít konkrétní informace, které se týkají tohoto konkrétního policejního vyšetřování. Předpokládám, že policie bude postupovat v souladu se zákony obdobným způsobem, jako se postupuje ve Vrběticích. To znamená, v případě, že se o munici nepostará její majitel, že se o ni nepostará její vlastník a bude tady existovat problém ohrožení, tak o převoz té munice se v rámci režimu příslušného zákona postará Policie České republiky.

My jsme v rámci České republiky nezdědili žádné připravené sklady pro takovouto situaci. Areál v Květné Armáda České republiky chtěla prodat. My jsme ten prodej pozastavili a Armáda České republiky přizpůsobila a Ministerstvo obrany přizpůsobilo sklad v Květné k tomu, abychom tam mohli eventuálně skladovat munici, kterou její vlastníci nebudou schopni uskladnit bezpečně jinde. Čili vytvořili jsme v rámci České republiky jedno záložní místo, které bude sloužit pro to, abychom tam bezpečně - a zdůrazňuji bezpečně, za dodržování všech přísných zákonných parametrů pod dozorem Armády České republiky, za kontroly Policie České republiky - uskladnili munici, o kterou se nebudou schopni v zákonném režimu postarat její vlastníci.

Primárně se o tu munici musí postarat ti, kdo ji vlastní, a současně je jasné, že to skladování v Květné pro ně nebude bezplatné. Budou se muset podílet na úhradě nákladů a budou muset zaplatit za skladování této munice v tomto areálu, což je pro ně současně motivace k tomu, aby si tuto munici poté také odvezli, jakmile budou mít zajištěno její bezpečné skladování.

Čili pokud jde o konkrétní případ ve Slatině, je to součást naší systémové snahy zkontrolovat všechny sklady munice a výbušnin v České republice a zajistit, že tam budou dodržovány všechny režimy, které předkládá stávající zákon. A samozřejmě až zákon zpřísníme, tak ta kontrolní činnost bude pokračovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Nechce, děkuji. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Hovorka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající.

Vážený pane předsedo vlády, nedávno se na veřejnosti objevilo memorandum o spolupráci mezi významnými průmyslovými podniky na severní Moravě - OKD, Třineckými železárnami, ArcelorMittalem Ostrava, Vítkovicemi, jejich odborovými sdruženími, Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Českou republikou zastoupenou členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace a samosprávami Moravskoslezského a Zlínského kraje. Toto memorandum si klade za cíl zajistit stabilní financování zdravotních služeb a udržet sociální a zdravotní postavení stávajících i bývalých zaměstnanců významných průmyslových podniků v systému veřejného zdravotního pojištění.

Memorandum poukazuje na dlouhodobý pokles cen uhlí a útlum těžby s dopady do dalších průmyslových odvětví. Autoři memoranda zdůrazňují potřebu zajištění zdravotních služeb jako nejvýznamnějšího pilíře sociálního smíru, který vyžaduje včasné a nadčasové řešení, které by mělo předejít nevratným politickým rozhodnutím, která mohou utlumit systém více zdravotních pojišťoven, např. vytvoření superpojišťovny z VZP, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny. Proto se zúčastněné strany rozhodly prosadit záměr na vybudování silné a finančně stabilní zdravotní pojišťovny a připravit projekt sloučení dotčených zdravotních pojišťoven - zde zřejmě byla na mysli Česká průmyslová zdravotní pojišťovna s Revírní bratrskou pokladnou, zdravotní pojišťovnou, s cílem zajistit sloučení nejpozději do konce roku 2015.

Velmi mě překvapilo, že se mezi zúčastněnými stranami memoranda objevují i krajské samosprávy zastoupené hejtmany Moravskoslezského a Zlínského kraje. Ale oba hejtmani, jak Miroslav Novák, tak dr. Stanislav Mišák, se však od tohoto memoranda velmi ostře distancovali (předsedající upozorňuje na čas) a uvedli, že s nimi tento záměr ani nikdo nekonzultoval. Zřejmě se tedy jedná o velmi promyšlený pokus prosadit účelové sloučení zdravotních pojišťoven, České průmyslové zdravotní a Revírní bratrské zdravotní pojišťovny, a snaha získat pro tento záměr politickou podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: (Vstupuje do řeči.) Pane poslanče, já se opravdu moc omlouvám, ale je potřeba dodržet časové limity kvůli vašim kolegům, aby měli stejnou šanci. (Poslanec Hovorka děkuje.) Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, musím říci, že skutečně na mě celá akce s memorandem činí velmi pochybný dojem. Mé informace, které v této věci mám, jsou obdobné jako vaše. Hejtmani obou krajů se distancovali od toho, že by kdykoli takovéto memorandum podepsali. Podle všeho se od toho distancuje také Revírní bratrská pokladna, a je tedy evidentní, že se jednalo o to, že memorandum bylo připraveno bez jejich vědomí. Podle všeho také OKD, které bylo iniciátorem tohoto procesu, nakonec svůj záměr zřejmě odložilo. Ale to nic nemění na tom, že podle zákona č. 280/1992 Sb. tady máme definován proces, který řeší otázku vydání povolení Ministerstva zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí k otázce sloučení zdravotních pojišťoven. Jedná se o řízení, které podléhá obecné právní úpravě správního řádu. Samozřejmě z tohoto důvodu také není možné do tohoto řízení zasahovat. K vydání rozhodnutí o sloučení je příslušné Ministerstvo zdravotnictví a v průběhu řízení se musí vypořádat se všemi skutečnostmi uvedenými účastníky a důvody udělení či neudělení povolení, řádně vysvětlit odůvodnění tohoto rozhodnutí. V případě, že by sloučení obou pojišťoven nebylo v souladu s podmínkami, které jsou pojišťovny povinny splnit - Ministerstvo zdravotnictví podmínky povinně přezkoumává - byla by taková skutečnost zohledněna a povolení by nebylo uděleno.

Já jsem si také vyžádal vyjádření Ministerstva financí, které k obdobnému dotazu už uvedlo, že případné sloučení těchto dvou pojišťoven nepodporuje. Čili v tuto chvíli nevidím na straně státní správy argumenty i důvody pro to, proč by státní správa měla sloučení zdravotních pojišťoven, které jste popsal, podporovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance... Nechce položit doplňující otázku. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Velmi pěkně děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem musel teď trošinku zkorigovat tu otázku, protože už v interpelaci kolegy Karamazova byly některé věci kroků vlády ve vztahu k muničním skladům vysvětleny. Ale přes to všechno si myslím, že Vrbětice jsou naprosto specifickým případem, který byl i tady v Poslanecké sněmovně několikrát diskutován jak v oblasti krizového plánu, tak v oblasti nasazování jednotek, v oblasti příčin té samotné mimořádné události. Vrbětice jsou neustále místem činu, kde probíhá šetření, jsou ve stavu, který nepředstavuje normální život v této oblasti. Já bych velmi poprosil o to, zda bychom přímo k těm Vrběticím neslyšeli stanovisko pana premiéra k dalším krokům vlády, které budou doprovázet tento vývoj.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, velmi stručně. Možná ještě některé informace, které zatím nezazněly v průběhu dnešních interpelací.

Pokud jde za prvé o Vrbětice. V současné době bylo z Vrbětic podle informací, které jsem obdržel, zatím vyvezeno více jak 55 nákladních automobilů a bylo vyvezeno přes 700 tun materiálu. 9. března letošního roku vláda rozhodla o uvolnění 47 mil. korun na další práce v souvislosti s likvidací nevybuchlé munice v areálu muničních skladů ve Vrběticích. Tady tedy pokračuje vláda v plnění svého závazku ochránit zdraví a životy občanů a vyčistit celý areál muničního skladu. Peníze jsou určeny především na mzdy hasičů, policistů a další výdaje při vyklízení muničních areálů a rovněž na ostrahu objektu.

Tady nezbývá než si povzdechnout nad tím, že v minulosti státní správa umožnila takovouto kumulaci munice v areálu ve Vrběticích, protože náklady, které jsou nyní spojeny s řešením této situace, budou značné a budou nepochybně dosahovat bohužel nikoliv desítek milionů korun, ale v celkovém součtu pravděpodobně několika set milionů korun, které bude muset stát vynaložit v souvislosti s řešením výbuchů, ke kterým došlo ve Vrběticích.

První kamiony z Vrbětic do Květné vyrazily 7. března. Jak už jsem zmínil, vláda také rozhodla o tom, že v případě, že nebude možné uzavřít nájemní smlouvy o uložení munice nebo výbušnin v Květné mezi jejich privátními vlastníky a Armádou České republiky, resp. Ministerstvem obrany, budou tyto výbušniny vyváženy z areálu Vrbětice v režimu evakuace z pokynu velitele zásahu. Nechceme, abychom byli blokováni potenciální nedohodou mezi vlastníky munice a Ministerstvem obrany, a chceme udržet tempo sanačních prací a odvozu munice v areálu ve Vrběticích.

Tolik tedy velmi stručně ještě k záležitosti Vrbětic. Možná bych se ještě vyjádřil k otázce celkové reakce. Chci zdůraznit, že do 30. června letošního roku budou ve spolupráci Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu a Českého báňského úřadu předloženy vládě změny zákona o zbraních, zákona o hornické činnosti, výbušninách a Státní báňské správě a také zákona o požární ochraně. Následně budou zpracovány návrhy nových prováděcích právních předpisů. V zásadě budou dotčeny všechny prováděcí právní předpisy k zákonu o zbraních, tzn. celkem sedm vyhlášek a nařízení vlády, bude zpracován minimálně jeden nový prováděcí právní předpis speciálně pro munici. V těchto právních předpisech bude nově stanoven zvláštní režim skladování munice, jejího zabezpečení, evidence. Je potřeba počítat s tím, že půjde vesměs o technické předpisy ve smyslu evropského práva, takže chci připomenout, že bude potřeba také realizovat jejich notifikaci, tzn. budou zaslány k notifikaci Evropské komisi, na to bude potřeba zřejmě zhruba stodenní notifikační lhůta. Pevně věřím, že se nám podaří celý tento proces absolvovat během letošního roku a budeme schopni upravit příslušnou legislativu.

Paralelně s přípravou prováděcích právních předpisů bude ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zvážena potřeba novely zákona o prevenci závažných havárií a případně bude rovněž tato novela připravena. V současné době je také na půdě Ministerstva vnitra projednávána novela zákona o zbraních a novela zákona o požární ochraně.

Tolik jen velmi stručně ještě k reakci vlády na situaci ve Vrběticích.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku, poprosím tedy další v pořadí a to je paní poslankyně Němcová, aby přednesla svou interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci výroků členky vaší vlády paní ministryně pro místní rozvoj, která se nedávno na svém facebooku svěřila svým fanouškům s tím, že během své práce na Ministerstvu pro místní rozvoj přichází k závažným informacím, které svědčí o, slušně řečeno, nehospodárnosti některých hejtmanů při čerpání financí z regionálních programů, ale že je toho mnohem více, a že toho, čeho je více, se jí na facebook nevejde, ale pro jistotu si to všechno schovává do trezoru.

Chci se vás zeptat, jestli si myslíte, že je správné, aby členka vaší vlády místo toho, aby když se setká se skutečnostmi, které by měla spíše ohlásit orgánům činným v trestním řízení, si tyto skutečnosti strká do svého sejfu a schovává si je na nějakou příhodnou dobu, aby je mohla použít, a nechci říci, jakým způsobem.

Chci se vás za druhé zeptat, jestli jste se tedy s paní ministryní osobně setkal nebo setkáte, zda jste ji požádal, případně, že nemáte čas na osobní setkání, aby vám odpověď vysvětlila písemně, co tímto výrokem myslela.

A za třetí se vás chci zeptat, zda se domníváte, že je normální, aby v demokratické zemi mohla sedět ve vládě osoba, která provozuje takovéhle aktivity. Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, vážené poslankyně, já jsem především přesvědčen o tom, že paní ministryně Šlechtová má skutečně hodně práce na Ministerstvu pro místní rozvoj a má hodně věcí, které musí v letošním roce dotáhnout do konce. Už dnes jsme tu mluvili o Integrovaném regionálním operačním programu, který zrovna tedy nepatří mezi favority z hlediska tempa schvalování ze strany Evropské komise, tzn. nebude to pravděpodobně úplně první operační program, který dokážeme spustit, a určitě by bylo v zájmu Ministerstva pro místní rozvoj, aby ministerstvo, které má na starosti vůbec koordinaci čerpání prostředků z Evropské unie, nebylo úplně poslední, pokud jde o jeho vlastní operační program. Stejně tak paní ministryně Šlechtová má za úkol připravit nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Má za úkol připravit novelu stavebního zákona, kde by se mělo sloučit stavební řízení, územní řízení a povolování EIA. Má participovat na přípravě zákona o sociálním bydlení. Takže těch věcí je tam skutečně velké množství.

Já jsem přesvědčen o tom a trvám na tom, že by paní ministryně měla trávit méně času na sociálních sítích a více se věnovat agendě ministerstva, protože evidentně ten pobyt na sociálních sítích jí přináší spíše komplikace. Já jsem s paní ministryní Šlechtovou měl možnost o této věci osobně hovořit na jednání koaliční rady, ještě jsem jí také poslal dopis, paní ministryni Šlechtové, a v tom dopise jsem ji požádal, aby pokud to vyjádření odpovídá realitě, které napsala na sociální sítě, tak jsem jí napsal, že jsem přesvědčen o tom, že v právním státě, kterým Česká republika bezpochyby je, je povinností občana oznámit orgánům činným v trestním řízení jakékoli informace a podezření ze spáchání přestupku či trestného činu. Sdělil jsem jí tedy své přesvědčení o tom, že pokud jako člen vlády získá informace, které nasvědčují nějaké trestné činnosti, tak by se měla neprodleně obrátit na orgány činné v trestním řízení. Současně jsem paní ministryni požádal v tomto svém dopise, aby do konce měsíce dubna informovala o konkrétních krocích, které podnikla v případě těchto svých podezření, pokud se k těmto podezřením, které uvedla na sociální sítě, hlásí.

Čili shrnuto a podtrženo, jsem přesvědčen o tom, že by se ministr měl chovat jiným způsobem, že by neměl zmiňovat trezory, ale pokud při své práci narazí na věci, které se týkají možného podezření ze spáchání jakéhokoli trestného činu, měl by postupovat transparentně, měl by se obrátit na Policii České republiky a nemělo by to být součástí nějakého politického zápasu nebo medializace obdobného typu. Paní ministryni jsem o to požádal jak osobně, tak jsem ji o to požádal písemnou formou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Já samozřejmě, pane předsedo vlády, vítám to, že jste s paní ministryní mluvil. Doufám, že ona pochopila, co jí vlastně říkáte, protože se obávám, že pokud jste jí to nesdělil přes facebook, tak ona ostatní normální komunikační kanály tak dobře nevnímá a nerozumí jim, tak doufám, že tentokrát jim dobře porozuměla a že si pohlídá to, co přísluší členu vlády, jak se má chovat a jak má vystupovat, a to nejen na veřejnosti, ale veškerou svou prací. Ona tu říká: Škoda, že nejsou veřejná jednání vlády a že občané opravdu nevidí, jak se vládne, jak koalice v reálu funguje. Tak si myslím, že to je na jinou debatu, já už nebudu mít čas a vy také ne, abychom tuto otázku, jak v realitě koalice funguje, a škoda, že nevíme, jak to běží na vládě, abychom si o ní popovídali jindy. Najdeme jiný prostor a budeme se vás na tyto otázky ptát, ale zatím vám děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana... Bez odpovědi. Dobrá.

Máme dvě minuty do čtvrté hodiny, já bych v tuto chvíli, pokud s tím budete souhlasit, další interpelaci neotevírala, jen bych pro steno upřesnila omluvu. Z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec Jaroslav Holík, pan poslanec Pavel Holík je přítomen.

Vzhledem k tomu, že každou vteřinou padne 16. hodina, upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Dříve ještě, než vyzveme prvního v pořadí, předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat, a to ústními interpelacemi podle vylosovaného pořadí na jednotlivé členy vlády. Prvním interpelujícím poslancem je pan poslanec Ladislav Velebný, který interpeluje nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka. Pan ministr je omluven z pracovních důvodů. Prosím, předneste svou interpelaci. Odpověď budete mít do 30 dní podle zákona o jednacím řádu. Máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane řádně omluvený ministře, vážené kolegyně, kolegové, Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Sdružením pro výstavbu komunikace I/11 a dalšími subjekty dlouhodobě usiluje o zařazení silničního a železničního koridoru Ostrava-Opava-Krnov-Bartultovice-Opole do globální sítě TEN-T do roku 2050. Zařazení do tohoto koridoru podpořilo svým usnesením Zastupitelstvo jak Moravskoslezského kraje, Zastupitelstvo Žilinského samosprávného kraje, tak i Opolského vojvodství včetně Rady powiatu - okresu Prudnik. V tomto smyslu byly uzavřeny deklarace mezi Moravskoslezským krajem, Žilinským samosprávným krajem a Opolským vojvodstvím.

Jak asi víte, koncem roku 2013 bylo evropskými institucemi přijato mj. nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1315/2013, o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Toto nařízení zcela jednoznačně podporuje přeshraniční spojení států EU, což tento záměr splňuje.

Vážený pane ministře, mé otázky tedy zní: Podpoří vaše Ministerstvo dopravy tento záměr při revizi transevropských dopravních sítí, která má na půdě EU proběhnout v roce 2016? A druhá otázka. Jak je Ministerstvo dopravy připraveno na tuto revizi, která má v příštím roce proběhnout a jaké kroky jste již učinili?. Pane ministře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Velebnému, téměř dodržel i čas určený pro interpelaci. Nyní má slovo pan poslanec Petr Bendl, který interpeluje pana ministra Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych mezi námi přivítal pana ministra zemědělství. Poprvé na této schůzi nás navštívil. Je dobře, že přišel aspoň na interpelace, byť nebyl na zákonech, které se týkají přímo Ministerstva zemědělství, při projednávání Poslanecké sněmovny.

Já bych se chtěl pana ministra zemědělství zeptat, neboť byl a je také aktivní, stejně jako paní ministryně pro místní rozvoj, na Facebooku a tam jsem zaregistroval jeho významné výhrady vůči použití registračních pokladen. A říkal jsem si, no hurá, aspoň někdo pochopil, že tisíce živnostníků, kteří pracují v téhle oblasti, v rezortu zemědělství, snad svému ministrovi zatleskají, že si konečně uvědomil, že jde o likvidaci malých živnostníků a že to je vlastně snaha, jak všechny zahnat do zaměstnaneckého poměru. Místo toho jsem dnes zjistil, že už tam tyto výhrady nemá na Facebooku. Možná poté, co překládá návrhy zákonů na jednání vlády, kdy je ministr financí v konfliktu zájmů, tak tam za ministra financí, řeknu, obhajuje jeho návrhy zákonů, že třeba už pochopil, že registrační pokladny jsou správně, a já se chci zeptat pana ministra zemědělství, jak to tedy je, jestli jako první místopředseda KDU-ČSL podporuje zavedení registračních pokladen, či nikoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi a požádám pana ministra zemědělství, aby se ujal svého slova k odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji vám, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, dobré odpoledne.

Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, na úvod vaší interpelace musím říct, že má omluva byla řádná - z pracovních důvodů, protože včera a dnes tři velice důležité nevládní organizace v mém rezortu, z toho dvě měly volební sněm - místní akční skupiny, Agrární komora, takže z toho důvodu jsem se omluvil a dnes jsem ještě trávil odpoledne na republikové radě Asociace soukromého zemědělství, takže to považuji za dost důležité pro to, aby ministr využil svého práva omluvit se. Jenom abych to dovysvětlil, proč jsem zde nemohl být.

Nicméně k vaší konkrétní interpelaci. Mé výroky jsou stále stejně konzistentní. Já jsem podepsal koaliční smlouvu a já jsem si vědom, co jsem v té koaliční smlouvě podepsal. A s tím, že je potřeba zavést elektronickou evidenci tržeb, neboli lidově řečeno registrační pokladny, tak tomu se nevyhýbám a k té zodpovědnosti se hlásím, ale je otázka rozsahu, jakým způsobem, do kterých oblastí, na jaké obratové skupiny a jakým způsobem případně to bude stát řekněme kompenzovat nebo nějakým způsobem pokryje náklady, které s tímto budou případně pro živnostníky a právnické osoby spojeny, a to jsem v rámci mezirezortního připomínkového řízení jako připomínku Ministerstva zemědělství také uplatnil ve vztahu k Ministerstvu financí, že postrádám důkladnou analýzu těchto věcí, které jsem teď ve stručnosti vyjmenoval, a bez této analýzy já osobně si nedokážu představit, že je možné postupovat při projednávání a nastavování tohoto systému v ČR. Takže to je stále stejné, konzistentní a já čekám, že v rámci vypořádání mezirezortního připomínkového řízení se k tomu Ministerstvo financí také jasně postaví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ano, je zájem o doplňující otázku pro pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo k doplňující otázce.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Z vlastní zkušenosti vím, pane ministře zemědělství, že není potřeba věnovat dvanáct hodin denně jednání jakékoliv, byť významné asociace či Agrární komory, že všichni pochopí, zúčastníte-li se hodinu, hodinu a půl a pak navštívíte jednání Poslanecké sněmovny a budete projednávat zákony, které se rezortu Ministerstva zemědělství týkají, protože tady je především vaše odpovědnost. Ale vy to zřejmě chápete jinak. Dobrá.

Jenom doplňující otázku. Dokdy tu analýzu dostanete, pokud vám ji slíbili, a zdali ji zveřejníte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte dvě minuty na odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Ano, děkuji. Velice rád. Já bych jenom podotkl, že tam netrávím celé dny, ale vzhledem k tomu, že to bylo ve dvou dnech a konala se jedna z těchto akcí v Zábřehu na Moravě, druhá v Olomouci a třetí na Vysočině, tak ono logisticky je potřeba také nějakým způsobem napočítat i čas na dopravu z Prahy, zpátky, z Prahy do Olomouce atd. Takže jenom tolik na dovysvětlenou, ale myslím si, že to není předmětem toho, abychom tady vedli tuto polemiku.

Já samozřejmě jsem řekl, že pokud nebudu mít kvalitní podklady a nebudeme mít dostatečně kvalitně prodiskutovány všechny souvislosti s přijetím tohoto zákona, tak jsem to řekl veřejně a to platí, že prostě já pro polotovar, který nebude řádně připraven, ruku nezvednu. Samozřejmě v okamžiku, kdy ty studie nebo to vypořádání dostanu, nemám problém to samozřejmě zveřejnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za doplňující odpověď. Interpelace končí. Nyní tedy se slova ujme pan poslanec Jiří Petrů, který interpeluje nepřítomnou paní ministryni Karlu Šlechtovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Ano, děkuji, vážený pane předsedající. Má interpelace se týká průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti z programového období 2007-2013. V poslední monitorovací zprávě ze dne 7. ledna tohoto roku, která je k dispozici na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, je uvedeno, že celkové alokace pro období 2007-2013 ve výši 689,2 mld. jsou Evropské komisi zaslány žádosti ve výši 473,9 mld. Kč, což činí 68,8 % alokace. Z této monitorovací zprávy však není zřejmá výše úhrady finančních prostředků proplacených, říkáme tomu certifikovaných, Evropskou komisí do rozpočtu Ministerstva financí. Dotaz tedy směřuje na tuto skutečnost.

Dále pak paní ministryně sdělila ve své tiskové zprávě z 10. února letošního roku, že Česká republika v letošním roce může z evropských fondů nevyčerpat až 85 mld. Kč, protože v plánovacím období 2014-2020 již je Česká republika nečerpá. Týkala se tato informace zřejmě končícího programového období. Přivítal bych proto podrobnější informaci o důvodech tohoto sdělení a také informaci, jaká opatření Ministerstvo pro místní rozvoj realizuje, aby byly finanční prostředky zakončující programové období vyčerpány.

Poslední otázka se pak týká kontroly udržitelnosti projektů za programové období 2007-2014. Ta je minimálně pět let po ukončení projektů a kontrola bude vyžadovat i dostatečné personální zajištění především u regionálních operačních programů. Dá se totiž předpokládat, že větší množství odborníků z regionů bude hledat v novém plánovacím období uplatnění jinde, a to z důvodu absence regionálních operačních programů v plánovacím období 2014-2020. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Odpověď dostanete, pane poslanče, do třiceti dnů.

Nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Michala Kučery na nepřítomného a řádně omluveného ministra dopravy pana Ťoka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Já děkuji za slovo. Pan ministr se omluvil z pracovních důvodů, tohle to asi za práci nepovažuje.

Vážený neznámý pane ministře Ťoku, doufám, že vás budu mít možnost poznat jinak než z televizních obrazovek, že občas zavítáte k nám do Poslanecké sněmovny nebo se třeba přijdete představit na hospodářský výbor. Zatím jsem měl možnost vás vidět pouze včera na tiskové konferenci, kdy jsem si se zděšením vyslechl, že chcete dostavět rychlostní komunikaci R7 pomocí zapojení financí soukromého sektoru, tzv. PPP projektem. Jistě chápu, že PPP projekty mají svou budoucnost a mají své místo ve výstavbě silniční sítě v České republice. Proč jste si ale k tomuto pokusu vybral zrovna těžce zkoušený Ústecký kraj? PPP projekty nejsou připraveny, není zpracovaná legislativa. Jinými slovy nám říkáte, že dostavbu rychlostní komunikace R7 Praha-Chomutov chcete znovu odložit. Uvědomujete si, pane ministře, že R7 má klíčový význam pro rozvoj regionu s 300 tisíci stálými obyvateli a pro další desítky tisíc těch, kteří region využívají pro pracovní a volnočasové aktivity? Jedná se o region s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v České republice. V některých částech se jedná o nezaměstnanost převyšující i 16 % práceschopného obyvatelstva. Míru nezaměstnanosti lze řešit investicemi nových investorů v průmyslových zónách regionu, resp. podporou malého a středního podnikání, kde je nezbytnou podmínkou kvalitní dopravní dostupnost, která také úzce souvisí s dostupností dalších veřejných služeb, zejména zdravotnictví.

Chtěl bych vás tímto, pane ministře, požádat, abyste urychleně zahájil dostavbu silnice smrti R7 s obrovskou nehodovostí, vzal na vědomí výzvy a memoranda zástupců samospráv a urychleně zahájil dostavbu rychlostní silnice R7, a to bez jakéhokoliv dalšího odkladu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Žádám kolegy poslance, aby dodržovali časový termín. Odpověď bude jistě dodána do 30 dnů.

Nyní interpeluje pan poslanec Jan Zahradník pana ministra financí Andreje Babiše, místopředsedu vlády. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se obracím se svou interpelací na pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše.

Pane místopředsedo, přicházím s interpelací ve věci vládou zamýšlené povinnosti zavést registrační pokladny pro živnostníky. V této věci už někteří moji kolegové interpelovali v tom předchozím bloku pana premiéra.

Já dobře vím, že zde už byl jeden pokus takové zařízení zavádět a Občanská demokratická strana a tehdy i já osobně jsme s tím nesouhlasili a protestovali jsme proti tomu. Proto mi připadá velmi nepřípadné a nedobré, že kvůli avizovaným větším výběrům daní ve výši 10 miliard korun hodláte šikanovat statisíce poctivých podnikatelů. Já bych se ve své interpelaci chtěl zaměřit na ty, kteří podnikají opravdu velmi drobně, na ty opravdu drobné podnikatele. Ty důchodce, kteří si drobným podnikáním přivydělávají k důchodu, nebo maminky na rodičovské dovolené, které si po odpoledních také hodlají svým drobným podnikáním přivydělávat.

Moje otázka zní, zdali má vláda zpracovanou analýzu dopadu zavedení registračních pokladen na živnostníky. A druhá otázka, zdali existuje materiál na úrovni vlády nebo vašeho ministerstva, který by řekl, kolik živnostníků již další náklady neunese. Kolik jich prostě za těchto podmínek skončí své podnikání, a tím se připraví o docela dobrý příjem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Babiše, aby se ujal odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já mám pocit, že jde stále o velké nedorozumění. Protože já nevím, proč stále mluvíte o registračních pokladnách. Nikdo žádné registrační pokladny nezavádí. Netýká se to ani živnostníků ani důchodců ani maminek. Takže já skutečně nevím, jestli pošlu nějakou analýzu. Dneska je to v Právu, už jsem to tu jednou četl, můžu to přečíst znovu. Je to opatření proti krácení tržeb. To znamená, ti, kteří krátí tržby, okrádají jednak občany, protože se tváří, že platí daně a neplatí, a potom vlastně podnikají nekorektně, protože ti, kteří platí daně - vůči těm mají konkurenční výhodu. A to my chceme změnit. Chceme rovné podmínky pro všechny.

Šedá ekonomika v České republice dělá asi 15 % HDP, to je asi 82 miliardy korun. My jsme analyzovali všude v Evropě, jaké mají systémy, jaké jsou povinnosti prodejců, zákazníků. Vzhledem k tomu, že máme nějaký vývoj v systémech a v elektronice, tak jednoduše ten model, který my chceme zavést a který je známý našim občanům z dovolených v Chorvatsku, je nejlepší. To určitě majitel Vítkovice Tours pan Honek netušil, když mi to řekl v roce 2012, jaký je to dobrý systém, co tady způsobí. Teď mám pocit, že se to stalo hlavním programem v rámci programu Antibabiš, teď je hlavní program evidence tržeb. A stále se mluví o registračních pokladnách. Tady i pan Skopeček - já nevím, jak už to mám říct, že to nejsou registrační pokladny a že je to skutečně opatření, které zrovna ten trh - které je spravedlivé. A když to zaváděli v Chorvatsku, tak 93 % tamních občanů to podpořilo. Podle naších výzkumů a podle Hospodářské komory, podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků - všichni to podporují. Tak já skutečně nevím, kde je ten problém.

Takže my vypořádáváme teď připomínky, ty budou hotovy do 27. března. Samozřejmě v rámci koalice jsou také dotazy, my jsme na to dělali dopadové studie. Mimochodem dělali jsme také dopadovou studii na registr smluv. Já nevím, kdo z té studie si co vzal. Když Ministerstvo vnitra říká, že za pět minut zaregistruje smlouvu, a ÚOHS říká za čtyři hodiny, v obci Planá říkají, že je to bude stát 1 500 korun a jinde říkají, že to bude 30 korun, tak já nevím, na co jsou takové studie. Byrokracie státu funguje - na ty studie, komise, stále něco. A my to určitě předložíme v rámci vypořádání a ty dopady, dneska už o tom byla řeč v rámci interpelace s panem Stanjurou, tak tu jednorázovou slevu na dani my chceme jenom pro fyzické osoby, která má kompenzovat náklady na pořízení softwaru. Výše slevy bude omezena nějakou částkou, ještě nevíme jakou, a bude se uplatňovat za rok, kdy vstoupí do systému.

Jenom pro vaši informaci, například v Chorvatsku u největšího maloobchodního řetězce Konzum ten náklad vyčíslili na 5 eur. Dokonce ty softwary byly na sítích a uživatelé si je stahovali zdarma.

My se snažíme dělat různé prezentace, ale kdo nechce slyšet, tak neslyší. Tady jsou ty přístroje, tady jsou ceny, kolik to stojí, 5 tisíc korun, skutečně to jsou malinké částky. A znovu opakuji, nejde o registrační pokladnu. Jde o stávající pokladnu, například tady v našem baru, nebo co to je, bufet, která se jenom spojí s finančním úřadem a dostane číslo. To je všechno. (Smích z pravé strany sálu.) Nevím, co je na tom směšného. Takže -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře, skončilo pět minut. (Ministr: Už uběhlo pět minut?) Pan poslanec položí doplňující otázku. Budete mít další dvě minuty. (Dobře, omlouvám se.)

Prosím, pane poslanče. Máte minutu na doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, můžete tu ideu, tu myšlenku, nazývat jakýmikoliv jmény, ale pravdou je, a v tom je její reálné zhmotnění pro živnostníky, budou si muset koupit - mnozí ji nemají - tu registrační pokladnu, budou ji muset připojit k vašemu ministerstvu a zajistit její provoz. A to je pro ty lidi obrovský náklad nejenom hmotný, ale i duchovní.

A s tím Chorvatskem, prosím, to nás tedy nestrašte. Ono má vůči nám poloviční ekonomiku a dvojnásobnou úroveň té u nás nežádané šedé ekonomiky.

Takže já myslím, že to je skutečně další nástroj, kterým chcete ty drobné živnostníky šikanovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jestli pan ministr chce doplňující odpověď? Ano. Máte dvě minuty.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: To je debata s hluchoněmými. To je těžké. Když bude stále někdo mluvit o živnostnících, tak si mluvte o živnostnících. Žádných živnostníků se to vlastně netýká. Proč mluvíte o živnostnících? Jedná se o restaurace a maloobchod. Mimochodem o kamenné obchody. Také o Vietnamce, kteří, jak známo, neplatí daně. Takže proč mluvíte o živnostnících? Vůbec se jich to netýká. O čem mluvíte?

A tady jsou ta zařízení, pane kolego. Já vám to ofotím. Takováto malinká zařízení. Dokonce v Chorvatsku byla obrovská konkurence. Dávali to mobilní operátoři, 570 korun měsíčně. A ještě si to odpočítají ze základu daně. A jedná se jenom o fyzické osoby. Takže prosím vás, nemluvte o registračních pokladnách a nemluvte o živnostnících. Není to o živnostnících. Není. Je to o těch, kteří krátí tržby a vlastně okrádají i lidi, protože se tváří, že platí daně, a neplatí a nekale podnikají vůči ostatním, kteří podnikají tak, že platí daně. A tím chceme snížit daň. Vy jste daně zvyšovali, tak my chceme DPH snížit. Takže by bylo dobré, abychom se shodli na pojmech. Jo? Nejsou to registrační pokladny, nejsou to živnostníci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Bude ještě několik obdobných interpelací, budeme se o tom ještě bavit déle. Nyní pan poslanec Ladislav Šincl ve věci opatření proti daňovým únikům v lihu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, předně musím uvítat, že jste se dnes dostavil na interpelace. Je to dost vzácná věc. Proto bych využil této vzácné příležitosti a zeptal se na moji interpelaci.

Téměř v každém svém veřejném vystoupení sdělujete veřejnosti, jak vám záleží na zlepšeném výběru daní a kolik různých opatření máte připravených proti daňovým únikům. Ve svém úřadě jste již delší dobu, ale výsledky moc oslňující podle mého názoru nejsou. V mnohých oblastech na Ministerstvu financí existují jistě rezervy.

Jedna z oblastí, kde byste více měli zintenzivnit boj proti daňovým únikům, je i oblast lihu, výběru spotřební daně na líh a sudového vína. Myslím si, že by bylo dobré, abyste nechal zpracovat podrobnou analýzu všech opatření, kterou se Ministerstvo financí chystá vykonat v návaznosti na odhalení, jež přinesla takzvaná metanolová aféra a později i trestní proces s jejími aktéry. Zajímalo by mě, jaké jste připravil návrhy opatření, která by mohla vést k modernizaci kolků i dalších nástrojů daňové a bezpečnostní evidence alkoholu tak, aby stát technologicky lépe čelil snahám o jejich padělání, o nelegální prodej a daňové úniky.

Domnívám se, že správnou cestou by bylo zavedení stejného pravidla u kontrolních pásek na alkohol, jaké platí například u tabákových výrobků, totiž že za vydaný kolek se platí státu předem. Z kontrolní pásky by se stala cenina, která už v sobě zahrnuje příslušnou spotřební daň. Toto opatření by bylo mnohem účinnější a zabránilo by okrádání státu prostřednictvím nejrůznějších podvodů s kontrolními páskami a následného neplacení spotřební daně. Zajímal by mě váš názor na tuto myšlenku, na tento můj názor. Proč je to u jednoho předmětu spotřební daně, to je tabáku, takto a u jiného předmětu spotřební daně jinak, čili na konci řetězce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádám pana ministra financí a místopředsedu vlády, aby odpověděl na tuto otázku pana poslance Šincla. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji vám, pane předsedající. No tak samozřejmě, měli jsme tady lihovou aféru. Je zajímavé, jak tam hezky spolupracovali celníci. Celní správu jsem zdědil také v nějakém stavu, je tam několik trestních oznámení, GIBS to vyšetřuje. Měli jsme tady hezkou aféru Zadeha, ten nás okradl asi o 4,5 mld. Takže ta Celní správa je také v nějakém stavu, nevím, kdo to řídil předtím, jestli vůbec.

Takže určitě tahle problematika je předmětem našeho zkoumání, protože v rámci zákona o povinném značení lihu došlo k omezení velikosti spotřebitelského balení lihu, zavedení nového systému registrace výrobců, dovozců a distributorů lihu se zpřísněnými vstupními požadavky, včetně povinnosti poskytování kaucí, zavedení povinnosti konečných prodejců nakupovat lihoviny pouze od registrovaných subjektů, zpřísnění pravidel pro nakládání s kontrolními páskami k zamezení jejich zneužití na černém trhu včetně sankce za jejich ztrátu či zničení ve výši spotřební daně a zavedení nových kontrolních pásek s lepšími ochrannými prvky či stanovení řady pravidel a omezení směřujících k eliminaci prodeje nelegálního lihu v restauračních a jiných podobných podnicích.

Technická novela byla provedena s účinností od 1. ledna 2015. Vedle toho byla realizována řada nelegislativních opatření zejména metodického charakteru v rámci činnosti orgánů celní správy ČR.

Další opatření proti daňovým únikům na lihu je likvidace lihovin. Je možná pouze za účasti správce daně. Subjekty jsou povinny kdykoliv prokázat zdanění a legálnost držení lihu předepsanými doklady. Podmínky výroby lihu a lihovin dále přesně stanoví zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Tento zákon provází vyhláška Ministerstva financí a druhá vyhláška Ministerstva zemědělství. Zákon o lihu stanoví další přesná evidence, stanoví denaturační prostředky pro zneužití lihu, měřidla a podobně, oznamování prodeje lihovin za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky spotřební daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, správci daně před zahájením prodeje, dále možnost neuznání osvobození zvláště denaturovaného lihu podle předpisu jiného členského státu, který byl použit ve výrobku a bylo následně prokázáno zneužití.

Ohledně placení spotřební daně, to je téma, které je teď na stole. My určitě - je tam jiná situace než u cigaret, kde je vlastně jediný výrobce, a tady samozřejmě je to otázka jednání a názoru, do jaké míry ohrozíme výrobce lihovin, ty, kteří platí daně a kteří se chovají slušně a podle zákonů a ohrozíme jejich cash flow, event. jejich podnikání a event. zaměstnanost. Takže to je předmětem analýzy. Vyjadřoval se k tomu nedávno i pan premiér, takže my to momentálně analyzujeme, jednáme s výrobci a dáme to k debatě.

Ohledně vína. Samozřejmě víno je velký problém, který se dlouhodobě neřeší. Nevím proč, možná byste mi to mohli sdělit vy, proč se neřešilo v minulosti tolik věcí. Takzvané pančování vína, klamání spotřebitele a porušování předepsané kvality potravin. To spadá do kompetence ministra zemědělství a na spotřební daně je sazba nulová, takže pokud jde o daňové úniky, jedná se o daň z příjmů a DPH. Takže my děláme opatření v oblasti koordinace příslušných kontrolních orgánů, ČOI, daňová a celní správa, a samozřejmě taky se díváme do okolních států. Zjistili jsme tedy, že např. v Maďarsku je efektivnější systém než u nás. Takže přijdeme s nějakým návrhem u tohoto dlouhodobě neřešeného problému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Pan kolega Šincl se hlásí o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte jednu minutu.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, řekl jste mi, odpověděl jste mi, že je to předmětem zkoumání. Zkoumáte to již více než jeden rok, tedy já si myslím, že je to dost dlouhá doba na to zkoumání. A nevím, jestli jste mi rozuměl. Já jsem se vás ptal na váš názor na to, že by se spotřební daň u lihu vybírala předtím, tak jak je u tabákových výrobků. Jestli toto doporučujete, nebo ne. Z vaší zatímní odpovědi vyznělo to, že vám víc záleží na cash flow výrobců lihových výrobků než na výběru spotřební daně, jestli jsem to tak správně pochopil. Já si myslím, že u ministra financí by to mělo být trošku naopak, že by vám mohlo víc záležet na výběru spotřební daně než na cash flow výrobců lihových výrobků. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za doplňující otázku. Pan ministr financí ke své odpovědi, prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Mně záleží určitě na tom, abychom ty, kteří podnikají v této zemi, platí daně a zaměstnávají lidi, nelikvidovali opatřeními. A pokud jste mi nerozuměl, já vám to zopakuji. Já si nemyslím, že by desítky našich výrobců, kteří vyrábějí a platí daně včas, měli platit spotřební daň stejným způsobem, jako je to u tabáku. Takže já si to nemyslím, a pokud vy si to myslíte, tak já budu rád té debatě a řekneme si, co nám to přinese. Podle našich lidí z Celní správy a Finanční správy nám to nepřinese vůbec nic, akorát ohrozíme ty výrobce, kteří tady podnikají podle zákonů a platí daně, spotřební daň, včas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Budeme pokračovat další interpelací na ministra financí a místopředsedu vlády, a to interpelací paní poslankyně Heleny Langšádlové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, před rokem jste reagoval na můj dotaz týkající se novely vyhlášky č. 278/1998 Sb. Tato vyhláška je klíčová pro to, aby fungoval systém dorovnávání úrokových rozdílů u proexportních úvěrů. Před rokem tato vyhláška nebyla na světě a není ani dnes. Tímto svým nekonáním, touto svou nečinností, pane ministře, jste poškodil naše vývozce. Byli připraveni o standardní nástroj podpory exportu, který se používá ve vyspělých zemích. Dovoluji si připomenout, že v minulém volebním období jsem jako poslankyně prosadila novelizaci zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Tato novela získala podporu napříč politickým spektrem a nabyla účinnosti již v roce 2013, pane ministře. Bohužel bez prováděcí vyhlášky nelze systém dorovnávání úrokových rozdílů spustit. Přitom státní rozpočet na rok 2014 s touto podporou českých vývozců a zaměstnavatelů počítal a měl na ni vyčleněny prostředky, které se nakonec pro tento účel nevyužily.

Žádám vás proto o vysvětlení, co jste za ten celý rok na vašem úřadě udělal pro to, aby tato vyhláška byla vydaná, co se vám v této oblasti podařilo uskutečnit. Žádám vás o sdělení, z jakého důvodu jste potřebnou novelu vyhlášky doposud nevydal a kdy to hodláte napravit. (Předsedající hovoří současně s poslankyní: Děkuji. Paní poslankyně, když tak to učiňte v doplňující otázce.) Měl byste také zdůvodnit, proč jsou neexistencí tohoto nástroje exportu znevýhodněni naši exportéři. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, respektujme čas pro jednotlivé aktéry ústních interpelací. Odpoví pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Ve smyslu zákona o střetu zájmů chci nejdřív nahlásit střet zájmů, protože moje firma je čtvrtý největší český exportér, vyváží za 87 mld., takže něco o tom exportu asi vím.

Takže vám chci jenom sdělit, že vyhlášku jsem nevydal a nevydám, protože ta vyhláška je nesmyslná, protože ta vyhláška by pomohla jenom bankám, žádným českým exportérům by nepomohla. A dělat tenhle hedging v době, kdy vlastně eurodepozit je negativní, kdy Česká republika je jedna z nejlepších v Evropě, máme desetileté bondy za 0,4 a kde banky jsou narvané penězi a jsou rády, že půjčují - tak jednoduše proč bychom dneska vlastně toto měli dotovat? Já k tomu nevidím důvod. Potom, kdyby ty úroky později stouply, tak to všechno zaplatí státní rozpočet. A pokud to státní rozpočet nevyužil, tak to je dobrá zpráva, ušetřili jsme a já jsem rád, že to tak je. Takže já určitě s tím mám zásadní problém a nevidím důvod, proč bych to dělal.

My jsme zdědili hlavně jeden z největších průšvihů a to je Česká exportní banka. Tam máme velký problém, velký problém dopad na EGAP. Takže to, že někdo chodil do samoobsluhy a stát vlastně všechno kryl a platil 97,5 % a někteří naši exportéři vyváželi a bylo to tam brutálně rozkradeno, zasahovala policie, že tam byly falšované doklady atd., tak o tom si můžeme povídat někdy jindy, o exportu, jak to tu bylo organizováno. Takže já nevidím důvod, proč by stát měl toto dneska dotovat. Já myslím, že banky vydělávají slušně, a nevím, proč bychom jim my měli ještě víc přispívat na hedging. Takže v tom nevidím žádný smysl a žádnou vyhlášku dělat nebudu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pan ministr ani nevyužil čas. Paní poslankyně doplní svou otázku v jedné minutě.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane ministře, to je zcela standardní nástroj. Pokud tak nečiníte, doufám, že jste si vědom, že porušujete Ústavu. Vy jste ministr. Pokud je ten zákon platný a nesouhlasíte s ním, máte možnost podat novelu toho zákona. Ale ten zákon platný je a vy máte povinnost tu vyhlášku vydat. Pokud tak nečiníte, porušujete své ústavní povinnosti. Já nevím, jestli jste si toho vědom. Chápu, že jste v některých věcech dezorientovaný, co se týče vašich povinností, ale vy jste ministr, který je povinen dodržovat zákony tohoto státu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Pan ministr financí odpoví na doplňující otázku, prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za informaci. Tak já se budu informovat u svých právníků a podle toho se zařídím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a máme možnost pokročit dál. Nyní pan poslanec Martin Novotný stále na ministra financí a místopředsedu vlády ve věci elektronické evidence tržeb. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Já jsem se původně chtěl zeptat na jiný aspekt této problematiky, ale v diskusi zazněla jedna důležitá věta, které se chci chytit, a zeptat se, jestli byla skutečně míněna vážně.

My často postrádáme analytické materiály k tomu konceptu elektronické evidence tržeb, a není se nám tedy možné divit, že klademe řadu otázek, protože ten koncept před sebou nevidíme. Pan ministr financí tu před chvílí řekl větu dohledatelnou ve stenozáznamu, že se ten systém nebude týkat živnostníků. My pro tuto kategorii máme ten vzletný právní pojem osoby samostatně výdělečně činné. Zahrnuje celou širokou škálu nejrůznějších činností v české ekonomice. Já se chci jednoduše a prostě zeptat, jestli tahle věta byla míněna vážně, autoritativně a jestli máme tedy počítat s tím, že osob samostatně výdělečně činných se tento systém v žádném ohledu a v žádném aspektu týkat nebude. To je jedna otázka.

Ta druhá je velmi praktická. Týká se té věty, že se prostě ta pokladna v tom bufetu v Poslanecké sněmovně připojí na ten internet. Tak já se chci pana ministra zeptat, jestli se dam v bufetu ptal, jestli ta jejich pokladna je připojitelná na ten internet. My žijeme v době, kdy teoretici rozvoje internetu říkají, že budeme brzo žít v době takzvaného internetu věcí, že bude na internetu připojeno všechno. Já vás ujišťuji, že dneska, když si zkusíte připojit vysavač nebo žehličku na internet, že se vám to nepodaří. Já se obávám, že u té pokladny, která je dneska v tom bufetu, to platí zatím taky. Tak se chci zeptat pana ministra financí, jestli to konzultoval s prodavačkami v bufetu v Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za otázky v rámci interpelace. Pan ministr financí má svých pět minut na odpověď na položené otázky. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové. Vy mluvíte o živnostnících, registračních pokladnách. Já mluvím o maloobchodu, o restauracích a hotelích. Takže samozřejmě, o maloobchodu všichni asi víme, jaký je tady trh, a to, že je tam asi pár živnostníků, asi jo. Ale nemluvte, že je to o živnostnících. Vy stále melete o živnostnících. Já říkám, že je to maloobchod, restaurace a hotely. Vy to stále interpretujete politicky, že my něco máme proti živnostníkům. Nemáme nic, vůbec nic nemáme. Naopak právě pro ně, pro fyzické osoby, chceme dělat ty úlevy. Nechceme je dělat pro velké firmy, ale pro ně, právě pro fyzické osoby.

A jestli se to bude týkat tohoto bufetu, já myslím, že se ho to ani nebude týkat. Takže je to v rámci specifikace těch subjektů, kterých se to bude týkat. A jestli se to bude týkat tady bufetu? Já nevím, ale pravděpodobně asi ne, protože my míříme hlavně na ty velké. Na těch 10 mld. krácení tržeb. Když to máme spočítáno na 10 mld. a vybíráme jenom 1,6 mld., tak asi tady máme nějaký problém.

Takže pokud poslanecký klub ODS má zájem, tak já rád přijdu s paní náměstkyní Hornochovou a uděláme vám speciální prezentaci. Pokud o to je zájem, pokud to není jenom jako vždycky politická deklarace. A já jsem si myslel, že ODS má zájem, aby se tady vybíraly daně, aby se naopak daně snižovaly a aby tady všichni na trhu soutěžili objektivně, abychom neměli ty, kteří neplatí daně. Vy chcete asi podporovat ty, kteří neplatí daně, kteří tady podvádí, nebo já těm výtkám nerozumím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan Novotný má zájem o doplňující otázku. Pan ministr financí šetří čas pro další interpelující, to je výhodné pro kolegy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Já možná jenom doplňující poznámku. Mně ta otázka na míru zahrnutí živnostníků do systému zajímá proto, že ve chvíli, kdy se jejich organizace, asociace, ústy svého vedení vyjadřuje k tomuto systému, tak se vyjadřuje velmi pozitivně a podpůrně, a zároveň když si udělá interní průzkum, kolik jejích členů si myslí, že právě jejich činnosti by se ta záležitost měla dotýkat a mohla by je případně ohrozit, tak z hlediska té členské základny je 70 % proti a myslí si, že by do toho neměli být zahrnuti.

Já jenom na závěr chci říci, že ukáže realita, kolik těch osob samostatně výdělečně činných v tom systému nakonec bude a jak je to ohrozí. A výzva, že nám bude předvedena prezentace, to nás určitě zajímat bude a rádi se něčeho takového zúčastníme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr financí Andrej Babiš doplní svou odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já nevím, odkud pan kolega poslanec má ty statistiky. Pan Havlíček, to je předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků, i pan Danda byl ráno u mě a všichni to podporují. A mají na to výzkum. Dokonce asociace bude dělat svůj web. Takže já nevím, kam vy chodíte na ty průzkumy. Oni mají jednoznačně průzkum, že jejich členové to podporují. Takže můžeme se s nimi potkat společně. My jsme dělali seminář i pro Hospodářskou komoru. Pan Dlouhý to také podporuje, všichni to podporují, jen vy s tím máte nějaký problém. Takže potkejme se společně a oni vám to vysvětlí, když mi nevěříte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí. Budeme pokračovat, a to ve věci dopadu elektronické evidence tržeb na živnostníky interpelací pana poslance Vladislava Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane ministře, vidím, že slovo živnostník se tady moc nenosí. A já nechci debatovat o tom, jestli je to poplatník daně z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti nebo živnostník. Ono je to jedno a totéž. Ale chtěl bych říci, že se tady pletou pojmy, a dokonce i částky. Já jsem se původně chtěl zeptat něco jiného, ale to se zeptám v doplňující otázce.

Ale pan ministr zde uvedl, že poplatníci daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti zaplatili za minulý rok pouze 1,6 mld. korun. Pane ministře, možná byste si mohl více ověřovat ony údaje, protože to je údaj, který se týká výnosu daně na základě daňového přiznání. Když jsem byl na jednání o rozpočtovém určení daní na Ministerstvu financí, tak zástupkyně Generálního finančního ředitelství v listopadu minulého roku oznámila, že právě ti živnostníci, ty samostatně výdělečné osoby, zaplatili 9 mld. Ten zbytek, to jsou ty slevy na dani, které tam podávají i lidé, kteří pro souběh různých příjmů mají možnost si ty daňové výnosy odečíst.

Takže já se chci zeptat skutečně, a pochopil jsem, že se odpovědi nedočkáme, jestli existuje nějaká analýza toho, a to i s využitím chorvatských zkušeností, kolika živnostníků, nebo respektive kolika poplatníků daně z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti se to dotkne. Kolik těchto osob bude muset ukončit své podnikání, protože jsou už teď na hranici ekonomické efektivnosti. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Pan ministr financí bude pokračovat v odpovědích na dané téma. Ještě není úplně vyčerpáno, pane ministře. Máte mnoho šancí. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pane předsedo, to bylo klasické vystoupení já o voze a on o koze. Já jsem řekl, že ze všech restaurací v této zemi jsme dostali 1,6 mld. korun na dani. Já jsem nemluvil o živnostnících. A v rámci těchto restaurací jsou i živnostníci samozřejmě, ale jsou tam všechny restaurace. Takže výnos daně ze všech restaurací je 1,6 mld. Takže nemluvím o živnostnících. Tam v rámci toho byznysu jsou samozřejmě živnostníci. Ale je jich poměrně... Ano, máme to spočítáno, máme analýzy, my vám to můžeme ukázat, ale pan Havlíček vám to určitě všechno řekne, ten na to má perfektní analýzy do detailů. Takže místo toho, abychom dostali 10 nebo 11 mld, tak jsem dostali 1,6 od těch poctivých.

My chceme těm poctivým dát výhodu, a proto říkáme: vy platíte za potraviny DPH 15 %, a je nenormální, a škoda, že někdo v minulosti to neudělal, když jste stále navyšovali DPH, tak my jim to chceme snížit z 21 % na 15 %. Chceme snížit daň těm, kteří platili a kteří začnou platit, protože předpokládám, že všichni začnou platit. V Chorvatsku se staly zázraky. Tam některé restaurace šly s tržbami o 500, 600, 700 % za jeden rok. Zázrak. Dokonce byl vtip, že když chceš úspěšně podnikat v restauracích, spoj se s finanční správou. Najednou všichni naskočili.

Takže prosím vás, držme se skutečně faktů, co já říkám. To snížení daně je 400 milionů korun. Takže my očekáváme, když to zavedeme, že samozřejmě vybereme podstatně více. A proto si myslím, a můžeme dovolit a motivovat ty, kteří to začnou dělat, a kteří to dělají, a že jim chceme snížit DPH. Já myslím, že to má logiku.

A dělali to v Chorvatsku. Vy můžete to Chorvatsko klidně pomlouvat. Slyšel jsem ty argumenty. Já se snažím hledat v cizině ty pozitivní věci, například kvalitu dálnic v Chorvatsku. Možná jste tam někdy byl, tak se podívejte, jak to tam vypadá. Jsou tam i dobré věci. To, že jejich ekonomika je nějaká, neznamená, že všechno je špatně.

Takže je to nejmodernější způsob evidence tržeb v Evropě. Dělali jsme analýzy ve všech zemích. Byli jsme v Německu, v Rakousku, ve Francii. Ptali jsme se všude.

Já si myslím, že je to zásadní opatření proti těm, kteří nás všechny okrádají. Rozpočet a lidi, protože se tváří, že platí daně, a neplatí. A znovu opakuji - podporuji to. Hlavní asociace, pan Havlíček, má na to absolutně detailní analýzy. Pokud chcete, tak vám dám průzkum, který dělal. Bude mít speciální web. Bude tam on-line linka. Zavedeme on-line linky, call centra. Všechno budeme připravovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Pan kolega Vilímec položí doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte jednu minutu.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Pochopil jsem, že žádná analýza zatím neexistuje.

Ale já se chci zeptat na jinou věc. Jestli povinnou osobou, která bude muset také být podrobena této elektronické evidenci tržeb, budou také obce. Protože i ty získávají tržby v hotovosti a nejen v souvislosti s místními nebo správními poplatky, ale za určité služby, jako jsou kopírovací služby a tak dále. Určitě uznáte, že obce nejsou zrovna ty, které by měly zájem na nějakém snižování daňových povinností prostě proto, že většinou jsou daňové výnosy výlučným příjmem jednotlivých obcí. Zeptám se, jestli i tento systém elektronické evidence bude zaveden u obcí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr má dvě minuty na odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já vím, že jsem blbý rétor, ale já fakt nevím, jak vám vysvětlit, že kopírovací služby nejsou restaurace a hotel. Znovu opakuji. Restaurace, hotely, maloobchod! Maloobchod to je Tesco, Billa, Vietnamec. To není kopírovací služba, pane kolego. Ani obec. Sorry. (Veselost v sále.) Přijdeme na prezentaci a všechno vám to ukážeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr ani nevyčerpal na doplňující odpověď všech svůj čas. Budeme pokračovat. Prosím o klid ve Sněmovně.

Dalším interpelujícím poslancem je pan poslanec Václav Klučka, který má interpelaci na pana ministra Milana Chovance ve věci Vrbětic. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Pan ministr se dostavil.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo.

Řekl jste správně ve věci Vrbětic, protože na tabuli máme jenom postup Ministerstva vnitra, ale ono to spolu souvisí - Vrbětice a následný budoucí postup Ministerstva vnitra v řešení této mimořádné události. Já jsem už interpeloval i pana premiéra a to bylo z pohledu celé vlády a legislativní činnosti, která nás bude čekat v této Poslanecké sněmovně v souvislosti s touto mimořádnou událostí a s touto tragédií, která potkala Vrbětice a de facto zničila zařízení, které jsme dříve nazývali muničním skladem. (V sále je neklid.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane poslanče, přeruším a nechám vám čas na dokončení interpelace. Prosím kolegy a kolegyně, aby jiné debaty přenesli mimo sál. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Václav Klučka: Taky pěkně děkuji. Otázka, pane ministře, tedy zní: Jak dále Ministerstvo vnitra plánuje svou spoluúčast svými složkami policie, hasičů, krizového plánování na řešení situace, která se týká Vrbětic?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr vnitra je připraven odpovědět, jaký byl postup Ministerstva vnitra ve věci muničního skladu ve Vrběticích. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, otázka Vrbětic vyvolala velkou debatu a diskusi nad vůbec způsobem nakládání a obchodování s municí po celé České republice. V současné době běží ve věci zhruba sedm státních kontrol i v jiných skladech. Já se obávám, že i po nálezech například na Pardubicku a jinde se ukazuje, že bude potřeba systémové a hluboké řešení.

Vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, budeme tam tak dlouho, dokud bude potřeba. Já jsem byl v areálu opět na návštěvě. Zjistili jsme, že přístupová cesta, která je v současné době jediná zprovozněná, vede kolem areálu Bochemie a vývoz materiálu z jednotlivých skladů je komplikovaný tím, že je potřeba, aby z vlastních skladů vyskladňovali materiál vojáci spolu s hasiči a policií, dováželi ho na takzvané překladiště, a teprve tam si ho případně přebírali vlastníci a odváželi ho k zákazníkovi a případně na přepracování nebo dejme tomu k uskladnění do Květné.

My jsme poměrně dlouho čekali, než se Ministerstvu obrany a jeho složkám povede uzavřít s dotčenými firmami nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že se to nepodařilo, byli jsme nuceni na vládu přinést návrh usnesení, které veliteli zásahu umožňuje, aby materiál byl vyskladňován takzvaně nuceně, vyskladňován v první fázi na náklady státu, to se v současné době děje a je odváženo raketové palivo do Květné. Raketové palivo bude odvezeno všechno. Je to de facto vstupní surovina pro výrobu firmy Bochemie. S touto firmou jsme jednali. Jednání bylo velmi korektní a předpokládám, že s touto firmou dojde k uzavření nájemní smlouvy. Následně, jak to budou klimatické podmínky umožňovat, jak se bude dařit dekontaminovat jednotlivé prostředí k jednotlivým skladům, bude velitel zásahu nařizovat dotčeným firmám, které tam jsou podle toho, co si správně pamatuji, čtyři plus Vojenský technický ústav, s těmi bude jednáno ve smyslu: chceme odvážet, máte na to tolik dní, varianta je odvoz k zákazníkovi, odvoz do vlastních skladovacích prostor, pokud nemáte vlastní skladovací prostory, můžete využít Květnou, můžete ji využít v nájemním vztahu, pokud ji v nájemním vztahu nevyužijete, odvezeme to tam na náklady státu a budeme tyto náklady po vás vymáhat. To jsou tři varianty, které v současné době firmy mají.

Specifický příklad je firma Bochemie, která by v současné době ráda obnovila výrobu. Má to několik problémů, které v současné době řeší velitel zásahu. Ve lhůtě mezi 13. a 15. březnem bude firmě Bochemie sděleno, zda je možné výrobu obnovit, a pokud ano, v jakém rozsahu. U firmy Bochemie jsem si vědomi toho, že tato firma nainvestovala výrazné finanční prostředky včetně užití dotace. Ona garantuje udržitelnost projektu. Mohlo by zde vzniknout plnění v neprospěch státu. To znamená, jsme velmi obezřetní, na druhou stranu prioritou i v této věci je bezpečnost obyvatel, bezpečnost zaměstnanců a primárně i bezpečnost obcí v okolí. Tady k tomu budeme přistupovat především z hlediska bezpečnosti.

Co se týče nasazení armády. Já jsem skálopevně přesvědčen, že nasazení armády je nezbytně nutné. Jsem naprosto přesvědčen o tom, že tím, že jsme areál po druhém výbuchu začali hlídat pečlivěji, nebo se mi chce říct neprodyšněji, že to zamezuje především tomu, aby se kdokoliv dostal do areálu zvenčí, ať už za účelem pouhé zvědavosti, nebo případně za účelem, že by tam chtěl páchat nějakou trestnou činnost. To znamená, že armáda bude spolu s hasiči a policisty nasazena do té doby, dokud to bude nezbytně nutné. Já se obávám, že doba, kdy jsme schopni z Vrbětic odvézt poslední kamion, je doba, která se blíží jednomu roku. Máme ambici to zrychlit. V každém případě dnes nejsme ve stavu, že by do areálu mohl zajet kamion s návěsem. Není schopný se tam otočit a to právě dimenzuje a brzdí vykládku. V momentě, kdy bude možné dekontaminovat plot, který byl v dřívější době kolem celého areálu, povede se ho zčásti opravit, tak v částech, kde bude opraven plot, bude nahrazena fyzická ostraha ostrahou elektronickou. V tom momentě to bude znamenat, že armáda bude moci postupně snižovat počet svých příslušníků, kteří tento areál hlídají.

V konci konců pracujeme na tom, aby materiál byl odvezen. Firmy dostaly od státu nabídku do Květné. Květná je využitelná i v případě, že by se našly další sklady, kde je potřeba manipulovat s municí tímto způsobem, to znamená nabídnout firmám adekvátní uskladnění jejich majetku, než si vyřeší svoje problémy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, upozorňuji na čas.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Takže v konci konců, vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vidím to na lhůtu cca jednoho roku a pracujeme na tom, aby to bylo kratší. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Klučka má zájem o doplňující otázku a pan ministr bude mít ještě dvě minuty na doplnění. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Ten, kdo se podíval do toho seznamu interpelací, ví, že ty Vrbětice jsem měl rozdělené na čtyři části - premiér, ministr vnitra, ministr obrany a ministr financí. Zdá se, že už na ty další dvě bude těžce docházet.

Ale zeptám se. Ty finanční prostředky, které schválila vláda, týkající se činnosti, provozu, související s likvidací této události, ty finanční prostředky byly stanoveny s výhledem tohoto jednoho roku? Nebo v případě, že dojde k jakékoliv situaci, která prodlouží tuhle tu záležitost, bude stát ještě finančními prostředky na tom participovat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Pan ministr má dvě minuty na odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, ta zpráva dobrá není. Peníze, které jsme teď na vládě uvolnili, jsou na první pololetí letošního roku a jsou pouze ve smyslu potřeb Ministerstva vnitra. A samozřejmě své náklady ponese i Ministerstvo obrany, které je následně bude muset vyčíslit.

My jsme se s panem vicepremiérem a ministrem financí Babišem opět seznámili na místě samém s rozsahem té katastrofy a já se obávám, že k těm 50 milionům, které tam utratíme v prvním pololetí, budeme potřebovat další finanční prostředky pro druhé pololetí. A potom přichází v úvahu, co s nimi dále. Pokud ten areál budeme chtít využívat, tak ho musíme plošně dekontaminovat a potom ty náklady lze vyčíslit odhadem v řádech dalších, já se to skoro bojím říct, ale stovek milionů. To znamená, pokud má dojít k plošné dekontaminaci tohoto areálu, aby byl schopen plnit veřejnou funkci nebo abychom byli schopni ho prodat, tak tam stát bude muset v budoucnu dát další finanční prostředky. Takže 47 milionů - první pololetí letošního roku, pak vyúčtování a žádost o další peníze. Taková je dohoda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Milanu Chovancovi za doplňující odpověď. Budeme pokračovat další interpelací, a to interpelací pana poslance Josefa Zahradníčka na ministra Jana Mládka, který je ale řádně omluven, takže bude jenom vaše první část. Prosím.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Příjemné dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře, kolegyně, kolegové. Moje dnešní krátká interpelace je na téma budoucnost jaderných elektráren v České republice. Je všeobecně známo, že velmi častou, skloňovanou otázkou veřejnosti i v odborných kruzích je výstavba dalších jaderných bloků v našich dvou jaderných elektrárnách, to je v Dukovanech a v Temelíně.

Vážený pane ministře, údajně existuje ve vašem resortu a ve vašem trezoru plán na výstavbu dalších jaderných bloků v České republice. Pokud je to pravda, prosím o zveřejnění tohoto plánu. Pokud tomu tak není, prosím alespoň o vaše stanovisko k této problematice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas na otázku.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsem tolerance sama, ale prosím, respektujte to, případně vážné interpelace svěřte papíru a udělejte písemným způsobem.

Budeme pokračovat, a to interpelací pana poslance Antonína Sedi na ministra obrany. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, policejní zatýkání na Ministerstvu obrany a ve firmě Excalibur Army týkající se nevýhodného prodeje nepotřebného majetku či prodeje VOP Štemberk opět ukazuje na problémy v tomto resortu. To, co je zajímavé na tomto případě, je skutečnost, že se mluví dokonce o organizované kriminální činnosti, kdy nepotřebný a vyřazený majetek byl přes státní podnik dále přeprodáván. Obviněný brigádní generál Vladislav Halenka byl sice zbaven funkce velitele vojenské logistiky, ale zároveň tvrdí, že je nevinný a že policie skočila na lep v boji mezi zbrojaři. Podle mého názoru je problémem celý systém nastavený v resortu Ministerstva obrany, kde se nevyžaduje a kde je prakticky nedohledatelná osobní odpovědnost.

Chci se zeptat, pane ministře, zda a jak reagovala Vojenská policie v tomto případě, jak reagovalo Vojenské zpravodajství a také Inspekce Ministerstva obrany. A také, zda je jistota v tom, že prodej nepotřebného majetku, který, jak se ukazuje, je jinde velmi potřebný, nebude v budoucnu scházet a zda takzvaná optimalizace zásob a skladového hospodářství nepřináší další problémy. Chci pouze připomenout, že se celkem vyřadilo přes 12 tisíc položek v celkové hodnotě ve výši jedné miliardy korun. Prodejem bylo získáno 280 milionů korun.

Závěrem se chci zeptat, pane ministře, na přijatá konkrétní opatření přijatá ve vašem resortu obrany, vyplývající z této kauzy. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, i za dodržení času v otázce v interpelaci. A prosím pana ministra obrany Martina Stropnického, aby odpověděl. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, děkuju za tuto koaliční interpelaci v situaci, kdy probíhá vyšetřovaní, a v situaci, kdy je dost obtížné komentovat to, co se dělo, děje, a už vůbec ne to, co se případně dít bude. To mě asi každý pochopí, že musíme zachovávat striktní zdrženlivost v komentářích. Takže musím být trošku obecnější.

U těch mediálních, a ono se to potom bohužel promítá i do těch osobních vyjádření, jako by nedocházelo k nějaké zřetelné dělicí čáře. Vidíme titulky o tom, že ministerstvo neumí hospodařit, že ministerstvo má chaos v tom či onom. A potom, pokud se někdo prokouše tímhle tím dál, tak zjistí, že se mluví o roce 2010, 2011, 2012 a podobně. Čili bylo by docela fér tohle to oddělovat. Neříkám, že jsme za ten rok působení na ministerstvu dokázali všechny systémy nastavit úplně geniálně, skvěle, že všechno jde jako na drátku, ale samozřejmě že se tím zabýváme. A u počátku tohohle toho celého byl prostě i výkon, nebo řekněme činnost Vojenské policie a samozřejmě i příslušného zpravodajství. Já to skutečně nemohu dál komentovat. My jsme o celé té akci věděli. Věděli jsme o ní už od prvních týdnů mého osobního angažmá na Ministerstvu obrany a mělo to pro nás řadu nepříjemných důsledků, protože jsme nemohli v ničem postupovat tak, abychom třeba zamezili některým věcem, a zároveň jsme měli obavy, že někteří lidé by mohli, řekněme, páchat činy, které lze označit za trestné.

To, že třeba pan generál Halenka teď uděluje interview, mi přijde krajně nevkusné. Já nebudu udělovat žádné interview v této věci, protože jak jsem řekl na začátku, ta věc je ve vyšetřování, a proto nemohu ani teď, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, říci přesně, jaké vyvodíme důsledky. Ale mohu vás ujistit, že podnikáme všechny kroky ve všech ostatních případech, kde jednat můžeme, aby k takovýmhle věcem nedocházelo. Ale my nemůžeme napravovat různé záměrné či nezáměrné omyly devadesátých let, kdy se hromadně rozprodával nepotřebný vojenský majetek s tím, aby se s ním začalo výhodně podnikat. To skutečně nespadá pod kompetenci tohoto vedení ministerstva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Ano. Pan kolega Seďa položí doplňující otázku panu ministrovi. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Musím se přiznat, že jsem z toho trošku volajaký zmätený. Vy jste ministr obrany a jste zodpovědný za resort. Já jsem vás nevinil z toho. Já jsem se ptal, co se tam vlastně děje. Co se děje na resortu. A já chápu, že to běží asi za minulou vládou, protože optimalizace zásob a skladového hospodářství opravdu probíhala v letech 2010 až 2014. Možná ještě dobíhá. Mně jde spíš o to, jaká konkrétní opatření se v resortu přijmou, ať už personální, ať už systémová, tak, aby bylo transparentní nakládání s veřejnými prostředky. Nic víc, nic méně. Ale chápu, že pokud probíhá vyšetřování, některé detaily nemůžete říct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k otázce. Pan ministr má dvě minuty na případné doplnění. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji. Tak tedy jenom bleskově. Samozřejmě že došlo k poměrně zásadním personálním změnám, které potom samozřejmě byly interpretovány jako různé čistky a hony na čarodějnice. To byly právě ty změny, které měly odstavit dubiózní lidi od možnosti ovlivňovat ten proces třeba odprodávání nepotřebného majetku, včetně zastavení některých odprodejů, které nebyly zcela transparentní, byť to v první fázi bylo pro ministerstvo nevýhodné.

Další kroky spočívají v tom, že jsou stanoveny daleko přesněji v jednotlivých fázích celého procesu kompetence a konkrétní osobní odpovědnost těch lidí. Je tam větší kontrola a po tom, co jsme si i zadali vnitřní personální audit, nastavujeme vesměs rozhodovací procesy, já se za to slovo omlouvám, nenapadá mě teď jiné, tak, aby byly daleko transparentnější, aby byly konkrétní, jak už jsem řekl, lidé zodpovědní a dohledatelní v případě selhání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za doplnění odpovědi a budeme pokračovat 13. interpelací. Pan poslanec Zdeněk Ondráček na nepřítomného omluveného ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Bohužel, téma monitoringu křečka polního je tak zásadní téma, že bez přítomnosti pana ministra se tohoto tématu vzdám a počkám, až bude přítomen. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Škoda, nedozvíme se nic ani v písemné odpovědi o těch 5,5 mil. korun. Mrzí mě to.

Tak budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Aulické Jírovcové na paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci financování sociálních služeb, které od 1. ledna 2015 přešlo na kraje. Bohužel musíme konstatovat, že i přes značné ujišťování ze strany MPSV došlo ve skutečnosti k ponížení poskytnutých dotací na jednotlivé kraje. Budu hovořit konkrétně na příkladu Ústeckého kraje.

Obdržená dotace z MPSV byla značně snížena, než bylo původně počítáno. Při výpočtu požadavků vycházel kraj z alokace předchozího roku 2014 ze schválené metodiky. Toto ponížení se značně projevilo například u financí na navýšení mzdových nákladů na rok 2015. Obdrženo bylo pouze necelých 73 mil. korun, ale aby dotace korespondovala s alokací z listopadu a prosince roku 2014, dle kterých byla alokace navýšením spočítána, měl by kraj obdržet 167 mil. korun. Kraji také přibyli v roce 2015 další poskytovatelé sociálních služeb, které se vrátily z individuálních programů a byly financovány do roku 2014 z jiných zdrojů, což u Ústeckého kraje činí necelých 181 mil. korun. Důsledek je tedy takový, že kraje slíbené navýšení financí ve státním rozpočtu vůbec nepocítily, ba naopak, doplácejí většími financemi ze svých zdrojů na úkor jiných oblastí, které kraj také spravuje.

Ptám se vás, paní ministryně, zda tuto situaci řešíte a budete o současném stavu jednat s kraji a chybějící finance, které byly původně slíbeny dle platné metodiky a jsou i podloženy, krajům přiznáte. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, a nyní paní ministryně Michaela Marksová ve své odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňovalo na tuto situaci již od března minulého roku při požadavcích na úpravu rozpočtového výhledu a následně při přípravě státního rozpočtu na rok 2015. Především se nám jednalo o očekávaný výpadek finančních prostředků z individuálních projektů krajů na služby sociální prevence. Tento výpadek celorepublikově činí téměř jednu miliardu korun. A tam jsme narazili na jednání s Ministerstvem financí v rámci státního rozpočtu, kde tady na to jsme nakonec nevybojovali.

Jinak co se týče celkové alokace, tak ta je pro rok 2015 vyšší, než byla pro rok 2014, ale samozřejmě, že po vyčlenění částky 750 mil. korun na navýšení mezd a platů vlastně kraje reálně disponují nižší částkou na podporu sociálních služeb než v předchozím roce.

Musím taky říci, že již právě v průběhu přípravy státního rozpočtu došlo k jednání Asociace krajů s Ministerstvem financí. Nejdřív nám bylo řečeno, že to bude v pořádku, že údajně Ministerstvo financí slíbilo asociaci, že tam finanční prostředky dodá, ale pak tomu také tak nebylo. A teď vím, jak už jsem informována, o iniciativě Asociace krajů, která chce opět předložit Ministerstvu financí požadavek na navýšení na dotace sociální služby na letošní rok. Budu samozřejmě tuto iniciativu podporovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Není tomu tak, interpelace končí a pokračujeme interpelací pana poslance Daniela Korteho na ministra Daniela Hermana ve věci rekonstrukce Státní opery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, v roce 2013 přidělilo Ministerstvo kultury Národnímu divadlu 360 mil. na rekonstrukci historické a provozní budovy Státní opery. Je to o 150 mil. více, než bylo původně plánováno. V roce 2014 Ministerstvo kultury, tedy pod vaším vedením, navýšilo finanční prostředky na tuto akci o dalších 355 mil., tedy na celkových 715 mil. korun. Aby bylo jasno, já nezpochybňuji nutnost provést rekonstrukci budov Státní opery. Poslední rekonstrukce proběhla na přelomu 60. a 70. let, a to způsobem poplatným době. Mohu se pozastavit leda tak nad onou výší, to jest navýšením prostředků na celkovou rekonstrukci o půl miliardy, ale to si nechme na někdy jindy.

Mě znepokojuje něco jiného. Před několika týdny jste si ve vládě nechal schválit 6 mil. 25 tis. korun na zakázku - cituji - "Rekonstrukce historické a provozní budovy Státní opery - zpracování projektové dokumentace - dodatečné práce", a to v jednacím řízení bez uveřejnění. Tedy zakázka bude přidělena dosavadnímu zpracovateli. Ponechávám stranou pojem dodatečný, který působí trošku komicky vzhledem k tomu, že rekonstrukce začne za rok a půl. Alarmující skutečností je, že zatímco za vlád TOP 09 a ODS v roce 2012 byly přiděleny zakázky za nula korun, za vašeho řízení v roce 2014 je to 100 mil. Nula versus sto. Proto se tážu, proč nebylo provedeno standardní výběrové řízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr Daniel Herman je jistě připraven odpovědět krátce a výstižně. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, na základě osobní prohlídky prostor budov Státní opery mohu konstatovat, že se jedná o velmi nevyhovující stav a že převážná většina zařízení je již za dobou použitelnosti, což význam této kulturní památky zcela degraduje. Jak pan poslanec výstižně řekl, poslední rekonstrukce byla poplatná době svého provedení.

Poslední věcná aktualizace Programu péče o národní kulturní poklad proběhla v roce 2012, kdy bylo usnesením vlády ze dne 19. července roku 2012 č. 549 schváleno rozšíření programu právě o rekonstrukci Státní opery. Realizace programu je schválena do roku 2018. V roce 2012, jak pan poslanec uvedl, bývalé vedení Ministerstva kultury tehdy pod vedením TOP 09 rozhodlo o přidělení dotace ze státního rozpočtu ve výši 360 mil. korun na tuto akci. Výše přidělené dotace však neodpovídala reálnému stavu, a tím ani požadavkům na celkovou rekonstrukci. Předchozí vedení Ministerstva kultury se nedokázalo vypořádat se zajištěním finančních prostředků na provedení generální rekonstrukce dotčených budov. Nové vedení ministerstva po seznámení se s dokumentací a stavem budov učinilo kroky pro zajištění finančních prostředků a iniciovalo řadu jednání, na kterých prosazovalo rozšíření rekonstrukce, s tím související navýšení dotace z původních 360 mil. o dalších 355, jak zde již zaznělo, tak, aby mohla být provedena generální rekonstrukce objektů historické a provozní budovy Státní opery a nemusela se opakovaně řešit další etapa rekonstrukce.

Ministerstvo financí po podrobné analýze s tímto navýšením finančních prostředků souhlasilo. Na generální rekonstrukci provozní budovy a historické budovy je tedy alokováno z Programu péče o národní kulturní poklad celkem 715 mil. korun.

V současné době je finalizován projekt pro stavební povolení včetně vyjádření dotčených orgánů státní správy. Projekt bude následovně předložen na odbor výstavby v květnu roku 2015 s žádostí o vydání stavebního povolení. V průběhu měsíce října 2015 bude vypsána veřejná zakázka na generálního zhotovitele stavby. Předpokládaný výběr zhotovitele by měl být ukončen v prvním kvartále roku 2016. Na základě tohoto predikovaného časového harmonogramu předpokládám, že vybraný zhotovitel by mohl zahájit práce na generální rekonstrukci v červenci 2016 s předpokladem jejich ukončení do září 2018.

Předmětem rekonstrukce historické a provozní budovy budou zejména restaurátorské práce, např. štuková výzdoba a její zlacení, obnova stropních fresek, výměna sedadel hlediště a další podrobnosti, stavební práce, např. rekonstrukce vzduchotechnických rozvodů, prostorové akustiky, sborových a baletních sálů a modernizace divadelní technologie, tzn. zařízení divadelní točny, scénické osvětlení a zvuková technika. Zájmem zřizovatele je dostat tuto špičkovou evropskou i světovou operní scénu na vrchol nejen po umělecké stránce, ale i po stránce technické funkčnosti a vybavenosti. Opatření, která jsou v rámci generální rekonstrukce uvažována, jsou naprosto nezbytná pro další provoz této operní scény a její konkurenceschopnost ve srovnání obdobných scén v Evropě a nakonec i mimo ni.

Po dokončení generální rekonstrukce bude provoz těchto budov zajišťován na špičkové úrovni v daleko příjemnějším prostředí z pohledu vnitřního klimatu a hygieny prostředí pro návštěvníky a účinkující. Zároveň dojde k výrazné modernizaci technologií a bude možné rozšíření repertoáru Státní opery. Po spuštění plně funkčních a vyhovujících zařízení lze přistoupit k rozšíření nabídky Státní opery pro divadelní a další využití. Rekonstrukcí fasádního a střešního pláště provozní budovy dojde také ke značné úspoře energií. Přínosem generální rekonstrukce bude obnova zastaralých a nevyhovujících prostor, zlepšení zvukových a obrazových poměrů podtrhujících vynikající akustické prostředí hlavního sálu i souvisejících prostor. Dalším přínosem bude skutečnost -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, žel, uplynul vám čas. Já bych si to rád také poslechl do konce, ale nemohu porušovat jednací řád. Pokusíme se k tomu využít po doplňující otázce pana kolegy Korteho těch dvou minut, které vám potom zbývají k odpovědi. (Ministr děkuje.) Prosím pana poslance Korteho k doplňující otázce.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já musím přiznat, že mě ta odpověď hluboce neuspokojuje, neboť pan ministr neodpověděl na moji otázku, proč nebylo použito standardního výběrového řízení na zakázku zpracování projektové dokumentace dodatečných stavebních prací. Na mě to prostě působí, že se jedná o dodatečnou malou domů pro spřátelenou firmu za účelem plnění stranické pokladny. Čili pane ministře, na moji otázku jste neodpověděl. A pokládám otázku druhou - proč nebyly tyto prostředky - 6 mil. 25 tis. - použity z oné gigantické sumy 715 mil., jež je na celkovou rekonstrukci vyčleněna.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Padla doplňující otázka, čas nebyl překročen. Pan ministr má dvě minuty. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Ano, děkuji. Vidím, že pan poslanec hovoří ze své vlastní zkušenosti, protože to, co jsem nalezl na Ministerstvu kultury, odpovídá přesně tomu, co teď před chvilinkou pan poslanec řekl. Tak v tomto duchu my opravdu nepokračujeme. Jak jsem řekl, jedná se o finance z celkové alokace na národní kulturní poklad a jedná se o dodatečné práce, nikoliv o novou zakázku. To by asi bylo k odpovědi na dotaz pana poslance. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Interpelace končí. Pokračujeme interpelací paní poslankyně Miroslavy Strnadlové na nepřítomného, ale omluveného pana ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobrý den, pane předsedající. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že pan ministr dopravy není přítomen a já nerada mluvím k prázdným židlím, nechám si svoji interpelaci na nějakou jinou příležitost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je škoda, nic se nedozvíme o poplatcích, ani otázku.

Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Věry Kovářové na nepřítomného omluveného pana ministra Jana Mládka ve věci pochybení při přípravě programového období 2014 až 2020. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jistě si pamatujete na loňské debaty ohledně toho, zda by v implementační struktuře operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost měly být zapojeny i MASky, místní akční skupiny, které by prostředky mezi určité skupiny příjemců, zejména drobných podnikatelů, měly být schopny rozdělit nejkvalifikovaněji. Tento požadavek u vás narazil. Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě razilo názor, podle něhož by i mikropodnikatelé měli žádat prostřednictvím organizace CzechInvest, a využití MASek, přestože decentralizované rozhodování v tomto případě prostě a jednoduše dává smysl, jste razantně odmítali. Jako rána z čistého nebe proto přišla informace z Evropské komise, podle níž CzechInvest tímto zprostředkujícím subjektem s ohledem na závazky obsažené v dohodě o partnerství být v žádném případě nemůže.

Pane ministře, já se musím ptát, jak je to možné. Vodilo Ministerstvo průmyslu a obchodu opoziční, ale i koaliční poslance za nos úmyslně? Nebo jde o obrovské pochybení vyplývající z něčí nedbalosti? V každém případě jsem přesvědčena, že za toto faux pas by měl někdo nést z vašeho úřadu odpovědnost. Vážený pane ministře, ptám se proto, kdo to bude. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni. Písemnou odpověď podle jednacího řádu musíte obdržet do 30 dnů.

Pokračujeme interpelací pana poslance Ludvíka Hovorky také na nepřítomného ministra Jana Mládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, občané Uherského Ostrohu, Moravského Písku a Veselí nad Moravou jsou znepokojeni žádostí firmy František Jampílek z lázní Toušeň o povolení těžby a úpravy štěrkopísku v Uherském Ostrohu II. Záměr představuje stanovení dobývacího prostoru a hornické činnosti spočívající v dobývání výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu, a sice štěrkopísku, Moravský Písek, Uherský Ostroh. Pro dobývání má být stanoven dobývací prostor o výměře přes 50 hektarů a pískovna má být napojena pomocí účelové komunikace přímo na silnici I/54 v prostoru mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou s rozsahem roční těžby 200 tisíc tun za rok. Hornická činnost do vytěžení zásob na ploše 24 hektarů má při této kapacitě probíhat 16 let. Tyto informace jsou běžně dostupné na webových stránkách obcí a jsou zřejmé z kladného posouzení vlivů tohoto záměru na životní prostředí EIA.

Občané dotčených měst a obcí ale poukazují na stávající zátěž z již probíhající těžby štěrkopísku v Ostrožské Nové Vsi a na zkušenosti z nedávných povodní, kdy těžební činnost měla výrazný vliv na povodňové škody. Současně poukazují i na zdejší rozsáhlou oblast velké akumulace podzemních vod, která je významným zdrojem pitné vody pro Slovácké vodárny a kanalizace Uherské Hradiště a Vodárny a kanalizace Hodonín. Obávají se tak možného znečištění rezervoárů spodních vod s nedozírnými škodami, které by nemohly být nahrazeny.

Proto vás žádám, aby vaše ministerstvo další těžbu štěrkopísku podle tohoto záměru nepovolovalo a nezvyšovalo zátěž obyvatelstva, životního prostředí a pozemních komunikací na Slovácku. Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Odpověď má podle jednacího řádu pan ministr doručit do 30 dnů. Tím interpelace končí.

Paní poslankyně Anna Putnová stáhla svoji přihlášku do ústních interpelací na ministra Chládka, a proto budeme pokračovat interpelací pana Radima Holečka na ministra dopravy Dana Ťoka, který je omluven. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci dodržování norem pro maximální hluk v souvislosti s provozováním železniční dopravy. K této mé interpelaci mne vede konkrétní podnět, který jsem jako poslanec zvolený za Ústecký kraj obdržel od občanů žijících v lokalitě Litoměřice-předměstí.

V reakci na hromadnou stížnost na obtěžování hlukem v souvislosti s provozováním železniční dopravy, kterou občané žijící ve zmíněné lokalitě podali na místně příslušnou hygienickou stanici, provedla tato v loňském roce příslušná měření, jejichž oficiálním výsledkem je podle mých informací závěr, že zákonem povolená maximální hladina hluku je zde překračována o 8,8 decibelu. Pokud je mi známo, má v takovém případě původce hluku ze zákona povinnost konat a zajistit příslušná protihluková opatření. Informace o žádných takových aktivitách na straně SŽDC nejsou ale v tuto chvíli dostupné.

Mé otázky. Jak jsou v rámci resortu dopravy v současnosti řešeny situace, kdy v souvislosti s provozováním železniční dopravy prokazatelně dochází k obtěžování obyvatel dotyčných lokalit nadměrným hlukem? Je tento problém řešen komplexně?

Druhá otázka: Je na železniční trati, která je předmětem zmíněného konkrétního podnětu občanů, plánována modernizace? Pokud ano, budou součástí této modernizace i protihluková opatření? Železniční trať Lysá nad Labem - Ústí nad Labem-západ, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 072.

A třetí otázka: Existuje v tuto chvíli nějaká záruka, resp. můžete mi vy, pane ministře, zaručit, že v lokalitách, kde hluk z provozu železnice překračuje zákonem povolené limity, nejsou a nebudou schváleny a realizovány projekty, které existující problém s nadměrným hlukem neřeší? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Odpověď by vám měla být doručena do 30 dní podle zákona o jednacím řádu.

Nyní je na řadě interpelace pana poslance Jiřího Zlatušky na ministra školství Marcela Chládka ve věcech financování neúspěšných projektů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, Ministerstvo školství dává 1,4 miliardy korun, tedy částku srovnatelnou s údajným výpadkem rozpočtu vysokých škol, na výstavbu budovy CIIRC, tzv. Českého institutu informatiky, kybernetiky a robotiky, na ČVUT. Institut měl přitom po svém založení v roce 2013 za úkol připravit - cituji: kvalitní projekt v rámci operačního programu VaVpI. Projekt ČVUT v rámci tzv. Pražské výzvy předložilo, dokonce kvůli odstranění konkurence zabránilo své elektrofakultě předložit její projekt na přestavbu fakulty za 200 milionů korun. Úspěšný nicméně nebyl, skončil až pod čarou, na 18. místě z 19 posuzovaných. Šlo přitom už o třetí verzi. Připravován byl již pro Topolánkovu vládu i pro Nečasovu. Vědecký poradce premiérů prof. Haňka se vyjádřil jasně, že má komerční povahu, v podstatě se jedná o dodávky zahraničním firmám, a jako takový nemá být financován z veřejných prostředků, nýbrž jako investice firem.

Veřejné peníze neúspěšným poškozují kvalitnější, včetně pražských. Absurdně navíc s podmínkami realizace měkčími než pro ostatní školy plnící povinné indikátory, udržitelnost i zákaz veřejné podpory.

Kdo je jmenovitě odpovědný za veřejné financování neúspěšného projektu i za možná plýtvání veřejnými prostředky? Jaké jsou povinné indikátory, jak je zajištěna přísnost jejich plnění srovnatelná s operačními programy a co zabrání souběžnému vykazování i pro projekty VaVpI? Jak se vrátí alespoň část vložených prostředků zpět do státního rozpočtu, zejména z činností typu dodávek kontraktačního výzkumu (upozornění na dodržení času) a jak jsou nastaveny podmínky pro činnosti spadající do poskytování veřejné podpory a jaké jsou závazné indikátory a jejich plnění zveřejněny?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr Chládek je připraven. Pane ministře, máte pět minut na odpověď na dané otázky. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já ani nevyčerpám těch pět minut. Není pravdou, že tento projekt byl hodnocen jako neúspěšný, tento projekt byl vyhodnocen jako úspěšný. Na loňském jednání na Ministerstvu financí při jednání o Pražské výzvě jsme se dohodli, že částka je tak příliš vysoká, že nejsou na to finanční prostředky vyčleněny v Pražské výzvě, proto jsme se rozhodli, že to bude přímo vyčleněno po dohodě s Ministerstvem financí ze státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec má minutu na doplnění svých otázek. Prosím, pane poslanče, máte slovo .

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Mám zde pořadí projektů, seznam projektů doporučených k financování, výzva 3,4. Projekt CIIRC je tam jasně na 18. místě. Doporučen pouze k zařazení zásobníku, nic takového zde není. Doporučen ke schválení, to má těch 17 projektů nad tím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, jestli pan ministr chce doplnit svou odpověď. Ano. Tentokrát máte dvě minuty, můžete je vyčerpat.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, ani tak to nevyčerpán. Znovu musím potvrdit svou předchozí odpověď. Za účasti mé i pana ministra Babiše a rektorů to bylo dojednáno tak, jak jsem vám řekl a odpověděl v předchozí odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tato interpelace končí a pokračujeme interpelací pana poslance Zdeňka Soukupa na paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci dotace sociálních služeb v roce 2016. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Pane předsedající, děkuji za slovo. Už jsem si myslel, že budu mluvit k prázdné židli, ale paní ministryně vždycky přijde v pravý čas.

Nedávno jsme schválili novelu zákona o sociálních službách, kterou jsme jejich financování převedli z Ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Ministerstvo ale v žádném případě nevypadá ze hry. Každý rok by mělo dotačnímu řízení vydat metodiku pro kraje. V té souvislosti se na mne obrátilo několik poskytovatelů sociální péče z Karlovarska znepokojených prodlevou ve vydání metodiky pro dotační řízení na rok 2016. Zdálo by se, že na začátku roku 2015 je ještě čas, nicméně dotační řízení je dlouhodobý proces a poskytovatelé mají se zpožďováním jeho jednotlivých kroků nedobré zkušenosti. Například v roce 2013, kdy nedostali peníze, nebo je dostali pozdě. To vážně ohrozilo některé služby.

Tedy mám otázky pro paní ministryni, jsou tři. Tedy jaká bude metodika pro kraje, jaká bude její podoba. Bude metodika zaslána k připomínkám, kdy bude zveřejněna finální podoba? To je první otázka. Psát si to nemusíte, předám to na papíře. Za druhé: Kdy bude vyhlášeno dotační řízení na rok 2016 pro kraje, v jakém termínu budou kraje podávat žádosti o dotaci na rok 2016? Jaká bude podoba žádostí o dotace, včetně příloh? A dále, kdy bude otevřena aplikace pro podávání žádostí poskytovatelů sociálních služeb o finanční prostředky na rok 2016? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci a paní ministryně jistě ráda na otázky odpoví. Má písemný podklad, může jistě odpovídat v pořadí. Prosím, paní ministryně, máte slovo .

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, protože jsem bohužel tyto velice přesné otázky obdržela až teď, nikoli dopředu, tak úplně přesná data neznám, ale to vám určitě zodpovím případně písemně. Ale žádné organizace nemají žádný důvod k obavám, protože očekávám, že metodika bude vydána tak, aby to bylo pro všechny včas. Ano, počítáme s tím, že samozřejmě bude zaslána krajům a jejich organizacím k připomínkám, protože my si určitě nechceme dělat na ministerstvu něco bez těch, kterých se věci týkají.

Kdy bude vyhlášeno dotační řízení na rok 2016 pro kraje, tam očekávám stejná data jako letos, to znamená, že se to vždy odehrává po schválení státního rozpočtu, protože my musíme vědět, kolik finančních prostředků tam je, kdy bude přesně otevřena aplikace pro podávání žádostí poskytovatelů sociálních služeb o finanční prostředky. To už se pak týká jednotlivých krajů, ale tam je samozřejmě zájem, aby to bylo co nejdříve. Jakmile se rozhodne, kolik to bude peněz, kolik dostanou jednotlivé kraje, tak to ty kraje určitě udělají. Tyto věci se vždy tradičně odehrávají na podzim, takže tomu bude určitě i takto.

A poslední otázka je, zda bude možné ze strany krajů ovlivnit podobu žádosti poskytovatelů v aplikaci... To je technický údaj, který já vám tady čtu, cosi o excelovské tabulce. To vám teď neodpovím, omlouvám se, ale odpovím vám na to písemně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec má minutu na doplňující otázku.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Já jsem tu poslední otázku nepodával. Nicméně se zeptám. V podstatě v té metodice, a to mě velice zajímá, víte to už i z jednání výboru pro sociální politiku - bude tato metoda mít nějaký... bude v tom obsažen nějaký závazný pokyn o tom, aby všechny kraje zpracovávaly to dotační řízení v režimu veřejné podpory?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Co se týče režimu veřejné podpory, tak ano, tam skutečně bude pro rok 2016 konečně využit, asi takhle stručně je ta odpověď. Jinak detaily toho, co to znamená, tady mám také k dispozici a nechci je všechny číst, ale nicméně ano, bude poprvé v roce 2016 tento režim využit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Tím interpelace končí. Pan poslanec Simeon Karamazov stáhl svou interpelaci na ministra financí Andreje Babiše, ale budeme mít interpelaci číslo 24 pana poslance Zdeňka Syblíka právě na pana ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše ve věci elektronické evidence tržeb. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vím, že už tady o tom dneska byla řeč vícekrát.

Musím říct, pane ministře, že jsem vám důvěřoval. Ale normálně jste mě tady dnešním vystoupením zmátl, že se na to musím ptát. Vy jste tady řekl několikrát dnes, že se to týká pouze restaurací a maloobchodu. Přitom v návrhu zákona je napsáno, že od 1. ledna se to týká restaurační, stravovací a ubytovací služby, od 1. dubna maloobchodu a velkoobchodu a od 1. července ostatních činností a služeb. Takže fakticky všech. Já jsem myslel, že v tom mám jasno, a zjistil jsem dneska, že v tom jasno nemám.

Ještě bych chtěl k tomu říct, že podle vašich slov, pane ministře, dojde ke zpoždění a termín zavedení elektronické evidence tržeb vidíte až v roce 2017. No - a dojde k tomu vůbec tedy v tom roce 2017? Vypsat a realizovat výběrové řízení na hardware, zajistit software, bezproblémově probíhající proces ve Sněmovně a v Senátu, bezproblémové testování, zkoušení v pilotním provozu a dostatek času pro podnikatele na pořízení správného a certifikovaného zařízení atd., atd.

Po konferenci o elektronické evidenci tržeb konané 3. března t. r. předseda Asociace podnikatelů a manažerů řekl - cituji: Důvodová zpráva k zákonu je špatná a nekonkrétní. Obhajovatelé zákona nevěděli, jak zajistí bezpečnost dat. Nevěděli, kolik bude stát roční provoz a údržba. Chorvatsko, podle kterého se vše připravuje, má desetkrát menší počet registrovaných poplatníků a objem dat. Jestli tohle je ukázka, jak pracují ministerští úředníci, a to při přípravě zákona, pak stav našeho státního aparátu je více než tragický. Konec citace.

Vy jste tady přitom řekl, že s tím všichni souhlasí. Všechny asociace a všechna zájmová sdružení. Přitom tedy Asociace podnikatelů a manažerů, jejich předseda se vyjádřil tímto způsobem. Má to, prosím pěkně, na svých webových stránkách vyvěšeno, ta asociace. To jsem si nevymyslel. (Předsedající: Pane poslanče, skončil váš čas.) Takže já se ptám: není toto podcenění přípravy tohoto zákona? A bude vůbec uveden v život v tomto funkčním období této vlády? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem dnes tolerance sama. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já nevím, škoda, že jste neřekl jméno toho šéfa asociace, nebo jaké asociace. (Poslanec Syblík: Asociace podnikatelů a manažerů.) To neznám, takovou asociaci, co to je za asociaci. My jednáme s tou největší, Asociací malých a středních podniků a živnostníků, s panem Havlíčkem, druhá největší asociace, živnostníci, tu zastupuje pan Danda, který byl ráno u mě, ta je tady nejstarší ze všech, a Hospodářská komora.

Takže já bych to zopakoval. První fáze jsou restaurační a stravovací služby, tzv. HORECA. Druhá fáze je maloobchod a velkoobchod. Pokud toto zvládneme, tak to bude heroický výkon. A mě se neptejte, jestli se to povede, nebo ne. Dneska ODS měla tiskovou konferenci, kde vyhlásila svatou válku proti tomuto projektu, že bude všechno obstruovat. Tak nevím, já o tom nerozhoduji sám. Prostě informace, o kterých mluvíte, si myslím, že jsou nějakého staršího data, a také musíte brát s rezervou, co se píše v tisku. My na to organizujeme x seminářů. Tak já nevím, já možná udělám nějaký seminář tady pro poslance, pravděpodobně v médiích je více různých negativních článků, než ministerstvo to stačí vysvětlovat. Ale nic jiného neplánujeme. Takže restaurační, stravovací služby, maloobchod - velkoobchod. A tu asociaci já neznám.

Samozřejmě z hlediska funkčnosti - realizace celého toho projektu, no tak ten stát funguje, jak funguje. Máme zákon o veřejných zakázkách, máme tu různé zákony, které nás omezují. Dneska už padl takový dotaz - ten systém, že vlastně ohlašujete zakázku, a potom znovu a znovu. Takže v rámci rychlosti našeho státu a té naší byrokracie to směřujeme na 1. ledna 2016. Ale pokud se to nepovede, tak to bude o pár měsíců nebo týdnů později. Pokud vůbec to samozřejmě Sněmovna schválí, to já nevím. Já si myslím, že je to dobrý projekt, podporuje to většina účastníků trhu. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Není tomu tak. Pan kolega Syblík je spokojen s odpovědí.

Takže máme rekordní, 25. interpelaci. Paní poslankyně Jana Hnyková bude interpelovat paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci rozpočtu dotací na sociální služby. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý večer. Děkuji, pane předsedající.

Vážená paní ministryně, chtěla jsem se zeptat na dotace do sociálních služeb na letošní rok. Do sociálních služeb v této oblasti měla jít částka navýšená o 750 milionů, určená na zvýšení platů pracovníků v sociálních službách. Při návštěvě sociálního odboru Libereckého kraje a i z některých článků v novinách se dovídám, že kraje, na které dotace přešly, tyto finance nedostaly, a navíc si stěžují, že dostaly peněz méně než loni. Například ve zmiňovaném Libereckém kraji to dělá o 700 tisíc korun méně, a netýká se to jenom Libereckého kraje.

Jak už jsme tady slyšeli, je sice hezké, že budete podporovat iniciativu Asociace krajů, ale situaci to neřeší. Sedíte s panem ministrem financí v jedné vládě, tak byste se měli domluvit. Vaše ministerstvo rozjelo převod financí na kraje a teď zase zůstávají sociální služby v nejistotě. To považuji za nezodpovědné. A panu ministru financí prostřednictvím pana předsedajícího vzkazuji, aby se nad tím zamyslel a začal spolupracovat s vámi, paní ministryně.

Musím připomenout, že se to dotýká seniorů a zdravotně postižených a ti si přece zaslouží, aby o ně bylo řádně postaráno a krajům se pomohlo.

Odpověď jsem už slyšela, přesto jsem musela upozornit na tuto situaci zavčas, aby na konci roku nezůstaly sociální služby bez financí. Odpověď už jsem slyšela, takže vám děkuji za vyslyšení mé žádosti a byla bych velmi ráda, abyste s panem ministrem financí tuto situaci řešili neodkladně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se paní ministryně - má svých pět minut na odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, odpověď bude vlastně totožná jako v případě interpelace číslo 14. Ano, je pravda, je to o dohodě našeho ministerstva a Ministerstva financí, a jak už jsem řekla v diskusi o státním rozpočtu, která probíhala loňský rok, my jsme upozorňovali na to, že těch 750 milionů na platy a na mzdy vlastně není navýšením, že to je jenom v rámci té částky, kterou jsme se zavázali dát do sociálních služeb v rámci vládního prohlášení. Takže jak říkáte, budeme muset více a lépe komunikovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Takže rekord překročíme. Protože není 17.55, zahájím ještě interpelaci. Pokud nemá paní kolegyně Hnyková doplňující otázku? Nemá, pochopil jsem to správně.

Paní poslankyně Pavlína Nytrová má interpelaci na pana ministra Andreje Babiše. Není tady, tak propadá její pořadí.

Paní poslankyně Jana Fischerová - je tady přítomna - na ministra financí ve věci elektronické evidence tržeb. Tak 27! Rekordní počet dneska. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Myslím, že uděláme tečku za dnešními interpelacemi a vrátíme se k oblíbenému tématu, pane ministře Babiši. (Ministr: Těším se.) Já se také těším. Protože už zde v této věci padlo mnohé, tak se mi těžko bude něco opakovat. Já sice něco ještě zopakuji, co chci zintenzivnit, ale to, co mě leží na srdci - a také jsem podnikala, pořád komunikuji s podnikateli, nejenom s tzv. osobami samostatně výdělečně činnými, ale i právě s těmi, co vlastní restaurace. Těším se, že se také přijedu podívat do Průhonic k panu ministrovi Babišovi do nové restaurace, protože to je příjemné, já tam jezdívám, takže se na to těším.

A nyní se chci zeptat konkrétně na to: Tak jak se plánuje ten zákon o elektronické evidenci tržeb, tak já si myslím, že to je opravdu zbytečný krok. Vidím větší problémy spíše kolem práce načerno, kde nám uniká více peněz a ta práce u nás je drahá. Všechny daně, které s tím souvisí, s odvodem z práce, tak to je spíš ten hlavní problém. Ale tím, že tento zákon, který já bohužel nemám - předřečník přesně citoval, co v tom zákoně je, já nejsem z koalice, já jsem z opozice, ke mně se to nedostalo, já jenom opravdu všechno sháním z tisku - tak se chci zeptat. Tím, že toto bude navrhováno, a je s tím také slibováno, že bude DPH pro restaurace se snižovat na 15 %, pane ministře, tak já s tím souhlasím, protože vím, že tam jsou dvě různé sazby. Když se jídlo nosí ven, to je 15 %, co se zkonzumuje v restauraci 21 %. Když se to sladí, je to dobře. Ale chci se zeptat, jestli ten zákon, který se bude nejspíš ještě propracovávat dál, jestli to bude současně s tím 15procentním osvobozením DPH, nebo je to vaše zbožné přání. Jestli pro to máte víc ministrů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš má celých pět minut, pak ještě může být doplňující otázka a doplňující odpověď. To nám to vyjde.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Díky za ten příspěvek. Hlásím střet zájmů. Ano, Sokolovna Průhonice, první výplata a přišli číšníci a kuchaři a říkali: kde je výplata? My jsme řekli: poslali jsme to do banky. Na to nebyli zvyklí. Jelo se na cash. Takže platíme sociální, zdravotní. Máte pravdu, krácení tržeb je krácení i sociálního a zdravotního pro zaměstnance, proto se platí v cash. Takže ten efekt je tam jasný.

A samozřejmě chtěl bych zároveň v rámci toho zákona navrhnout snížení z 19 na 15 %. To bude součástí. A jestli to projde? Pan premiér má určité výhrady, KDU řekla, že asi ano, tak to bude předmětem debaty a já pevně doufám, že je přesvědčím, protože když máme spočítaný únik v restauračních službách na 10 až 11 mld. a vybíráme 1,6, snížíme - a už jsem to tu říkal - o těch 6 %, je to 400 mil., tak je jasné, že vybereme víc. Chci to předkládat spolu dohromady, aby to bylo v jednom zákoně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane ministře, moc děkuji za odpověď. To je dobře, že to půjde ruku v ruce, už se mě na to ptali i někteří lidé. Jenom maličká poznámka. Ono to DPH není už 19, ono už je to 21. Ale děkuji velice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak jestli ještě pan ministr chce něco odpovědět. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já se omlouvám, 21. Já už řeším i tu superhrubou mzdu, takže mám v hlavě nějaké jiné plány. Určitě máte pravdu, omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Protože je více než 17.55, tak už nebudeme pokračovat. Tohle byla 27. a poslední interpelace. Přeji vám hezký večer.

Vnímám sice faktickou poznámku pana poslance Chalupy, ale nemůžu mu udělit slovo, protože jsou ústní interpelace, kde se něco takového podle jednacího řádu nepřipouští, takže to je jednoduchá záležitost.

Kromě přání hezkého večera a hezkého víkendu se s vámi těším na pokračování této schůze až ve 14 hodin 31. března letošního roku. Členům výborů přeji úspěšnou práci, abychom mohli ve druhém týdnu schůze pokračovat zejména ve třetích čteních zákonů, které čeká tato Sněmovna. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.