Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

71.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií
a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy
na jedné straně a Gruzií na straně druhé
/sněmovní tisk 336/ - prvé čtení

Prosím, aby úvodní slovo postupně přednesli ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo. (V sále je hluk a neklid.)

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobré skoro poledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bodem, který bychom měli nyní projednat, je dohoda o přidružení mezi Evropskou unií na jedné straně a Gruzií na straně druhé. Rád bych vám tedy předložil tuto dohodu v prvém čtení, protože tato dohoda o přidružení je vlastně určité vyvrcholení vývoje v Gruzii za posledních dvacet let, odkdy se Gruzie stala nezávislým státem. Snad mohu shrnout, že v průběhu dvaceti let Česká republika vždy Gruzii podporovala na její cestě vytvořit a vybudovat stabilní, konsolidovaný stát. Nebyla to samozřejmě vůbec jednoduchá cesta. Byly na ní různé dramatické peripetie, nicméně si myslím, že to, že dnes je možné uzavřít tuto dohodu, bychom mohli pokládat za dokonce společný úspěch. Já Gruzii pokládám za zemi nám mimořádně blízkou. Samozřejmě je to země krásná a já bych si vždy přál, aby to byla také jednou turistická destinace pro Českou republiku. Věřím, že i tato dohoda by mohla přispět k tomu, aby se nám Gruzie zase v něčem přiblížila. Tato dohoda o přidružení je jednou ze tří, které se podepsaly 27. června 2014 v Bruselu. Podepsaly se tam také dohody o přidružení s Ukrajinou a Moldávií.

Máme tady dnes dohodu, která představuje konkrétní reformní program pro Gruzii. Gruzie se v něm zavázala v nejbližších létech realizovat celou řadu významných reforem ať v oblasti práva, reformy správy věcí veřejných, tak se také zavázala k tomu, že se prohloubí spolupráce mezi Gruzií a Evropskou unií v celém širokém spektru odvětví. Součástí dohody je také vytvoření hluboké a komplexní zóny volného obchodu. Ta obsahuje řadu ustanovení, od kterých se očekává, že by přispěly ke snížení netarifních překážek obchodu a také ke kultivaci podnikatelského prostředí v Gruzii. Samozřejmě by výsledkem mělo být posílení hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a nových příležitostí k podnikání. To je něco, co Gruzie velice potřebuje, protože v Gruzii je sice poměrně bohatý potravinářský průmysl a zemědělství, ale myslím si, že Gruzie by potřebovala podporu v oblasti průmyslu a posílení ekonomiky právě v té oblasti industriální. Česká republika a Ministerstvo zahraničních věcí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu se snaží investicím do Gruzie pomoci. Dokonce jsme k tomu vypracovali celý program, jak získat investice do Gruzie, který vychází ze zkušeností, které jsme v minulosti měli. Já věřím, že součástí spolupráce, která nás čeká, když tato dohoda bude potvrzena a ratifikována, bude, že Česká republika bude moci pokračovat v úsilí pomoci investicím v perspektivních oblastech gruzínského hospodářství. (V sále je stále velký hluk.)

Mám dojem, že tady máme dnes v politické rovině celou řadu velmi dobrých kontaktů. Já sám mohu říci, že mám myslím velmi dobré vztahy s ministerstvem zahraničí i novou ministryní, která navštívila Českou republiku v listopadu loňského roku, a byla to jedna z prvních návštěv, které vykonala poté, co nastoupila do své funkce. Myslím si, že to je spolupráce, ve které budeme poměrně dost intenzivně pokračovat. Samozřejmě netajím, že bych si přál, aby aplikace dohody měla také pozitivní dopady do podnikatelského prostředí, kde dle mého vše také úplně nefunguje, jak má, ale vlastně i celá dohoda o přistoupení je také o kultivaci prostředí včetně i podnikatelského prostředí. To, že vzniknou například různé boardy, různá fóra, jako je například asociační rada nebo asociační výbor, to jsou instituce, které by do budoucna měly mít i určitý dohled nad dodržováním pravidel v oblasti podnikání, tak aby nedocházelo k situacím, kdy by podnikatelé mohli být znejistěni. Kultivace podnikatelského prostředí je podle mě něco, co by bylo také velmi dobré, abychom mohli pomoci Gruzii posílit ekonomickou základnu, což určitě věřím na naše dobré vztahy a věřím, že to je něco, o co bude gruzínská strana stát, abychom v tom pokračovali.

Pokládám Gruzii za velmi dobrého partnera České republiky a přál bych si, abychom tady podpořili tuto dohodu o přidružení, a čekám na rozpravu. Jsem připraven zodpovědět všechny otázky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím o slovo pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavním cílem prohloubené a komplexní oblasti volného obchodu, která je součástí předkládané Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy a Gruzií, je nastavit rámec pro posílení a modernizaci obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Gruzií, stejně jako vytvořit podmínky pro rozvoj gruzínské ekonomiky. Česká republika dlouhodobě podporovala uzavření asociační dohody s Gruzií, jejíž součástí je DCFTA. Stejně jako obchodní část dohod s Ukrajinou i Moldavskem pokrývá i tato dohoda všechny podstatné části vzájemného obchodu.

Odstraňuje téměř všechna cla a cílí i na odstraňování netarifních překážek obchodu. Budoucí rozvoj obchodních vztahů, modernizace, stabilita podnikatelského prostředí, nové obchodní příležitosti jsou hlavními přínosy, které může dohoda českým podnikatelům a firmám přinést.

Asociační dohoda včetně dohody o volném obchodu byla podepsána 27. června 2014 a od 1. září 2014 je předběžně prováděna. Česká republika podporuje ratifikaci dohody o přidružení s Gruzií. Chtěl bych zde ovšem doplnit, že na Jižním Kavkaze se zdá, že Gruzie bude jediná země, která bude mít asociační dohodu s Evropskou unií, protože Arménie již odstoupila od asociační dohody a minulý týden jsem jednal s prezidentem Ázerbájdžánu Alijevem, který mi sdělil, že Ázerbájdžán též nechce dohodu o přidružení, ale chce dohodu o strategickém partnerství s Evropskou unií. Čili Gruzie bude jediná. Přesto navrhuji tuto smlouvu ratifikovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

My jsme teď byli svědky dvou zcela rozdílných přístupů u dvou ministrů. Zatímco pan ministr zahraničí byl takový epický, což se k té Gruzii velmi hodí, tak pan ministr průmyslu a obchodu to nasekal velmi nahrubo. Nicméně oba sdělili podstatná fakta a je důležité si uvědomit, že Gruzie není nějaká cizí entita, kterou bychom historicky neznali. Gruzie je součástí evropského civilizačního prostoru v podstatě už od doby, jak to vnímal antický člověk, a nijak se nevzdálila. Pan ministr zahraničí velmi správně řekl, že si Gruzie prošla v posledních dvaceti letech velmi složitým a bouřlivým vývojem. Každopádně platí, že do evropského prostoru bezpochyby patří, a tato dohoda by měla napomoci další spolupráci Evropské unie a Gruzie jako součásti Východního partnerství.

Veškeré technické údaje byly řečeny oběma pány ministry. Já tady doplním coby zpravodaj, že dohoda je takzvanou smíšenou smlouvou, což znamená, že některé její části spadají do pravomocí členských států a některé části do pravomoci Evropské unie. Dodám, že řada evropských parlamentů už smlouvu ratifikovala, popřípadě ratifikační proces v evropských parlamentech právě probíhá.

Já sám doporučuji propustit tento tisk do druhého čtení, přikázat jej zahraničnímu výboru a rovnou se hlásím do rozpravy, kde si dovolím navrhnout zkrácení lhůty pro projednání v zahraničním výboru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě faktické přihlášky - paní poslankyně Fischerové a pana poslance Šarapatky. Prosím paní poslankyni Fischerovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod každopádně řeknu, že souhlasím s postoupením do druhého čtení a s urychlením projednání ratifikace této smlouvy. Ale mám dotaz k tomuto prvnímu čtení mezinárodní smlouvy. Je pravda, že nám poslancům a poslankyním byla tato smlouva doručena již v říjnu, 2. října 2014. Potom byla v programu, pak zase nebyla a zase byla. Pak se stáhla. Mám konkrétní dotaz: Z jakého důvodu toto bylo? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s další faktickou pana poslance Šarapatku.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy a pánové, chtěl bych se připojit k podpoře, přestože Úsvit má volné hlasování o této smlouvě. Já podporuji ratifikaci této dohody a domnívám se, že se jedná o podporu ekonomické spolupráce a kulturní spolupráce, nejedná se o žádné strategické partnerství. Proto podporuji tuto dohodu. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říct, že jsem velice rád, že dneska dojde k hlasování o dohodě s Gruzií.

Gruzie v posledních letech byla země nejenom s námi spřátelená, ale také země, kde jsme měli kromobyčejně hospodářské úspěchy. Když se podíváme, co české podniky v Gruzii vybudovaly, jak obchod a export do Gruzie vzkvétá, tak je to opravdu pozoruhodné. Myslím, že se sluší a patří, abychom podpořili Gruzii ve snaze přiblížit se k evropským společenstvím, neboť je to z hospodářských důvodů pro Gruzii opravdu rozhodující, aby měla i velký evropský trh k dispozici, nebyla závislá pouze na jedné velké sousední zemi.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím podpořte Gruzii. Je to země, která to opravdu potřebuje. Děkuju mnohokrát. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další s přednostním právem je pan zpravodaj pan poslanec Robin Böhnisch, poté se připraví pan poslanec René Číp a poté pan poslanec Benešík. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji, paní místopředsedkyně. Teď je asi ten správný čas, abych požádal Sněmovnu o zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 40 dnů. My bychom rádi ve výboru stihli materii projednat tak, abychom mohli projednat či zprocesovat celý legislativní proces v co nejkratší době.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já eviduji váš návrh, budeme o něm hlasovat posléze, po ukončení rozpravy. Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec René Číp.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já to vezmu velmi stručně. Gruzie je jednou ze tří zakavkazských republik. Je to země s o něco menší rozlohou, než je Česká republika, a se zhruba polovičním počtem obyvatel. Součástí Gruzie jsou i autonomní republiky Adžárie, Abcházie a Jižní Osetie. Dvě posledně jmenované jsou dnes ovšem de facto nezávislé a gruzínská vláda nemá jejich území pod kontrolou. Nepočítáme-li tyto odštěpené autonomní republiky, sousedí Gruzie s Ruskem, Arménií, Ázerbájdžánem a Tureckem. Gruzie tedy dnes nemá žádnou pozemní hranici s jinou členskou zemí Evropské unie. Tento stav může být v budoucnu změněn vstupem Turecka. Jinou možností by byl vstup Arménie a Ázerbájdžánu, ovšem bez předchozího vstupu Turecka nebo Ruska by to neřešilo problém odtrženosti této hypotetické součásti Evropské unie od ostatních členských států společenství.

Gruzie je tedy země s nevyřešenou vnitropolitickou situací a nevíme, o jaké konkrétní území se vlastně jedná. Touto smlouvou chce Evropská unie nepochybně prohloubit spolupráci s touto zemí, ovšem není mi zcela jasné, v čím zájmu. Je to v zájmu Gruzie, Evropské unie, či v jiném spekulativním zájmu? Není smyslem těchto dohod s bývalými sovětskými republikami ve skutečnosti zvýšit tlak na Rusko, aby se zaleklo možného zvýšení, zvětšujícího se obklopení svého území členskými státy Evropské unie?

Jsem jednoznačně přesvědčen, že by bylo moudřejší naopak napomoci konsolidaci tím, že nebudeme unáhleně činit další kroky, které mohou vést k další eskalaci napětí ve východní Evropě, ale pokusíme se tyto problémy aktivně řešit a k dalšímu přidružení přikročíme, až bude situace ustálená. Nejde přece jen o země samotné, u kterých zvažujeme přidružení, ale i o jejich sousedy. Nebude poté hrozit, že by se tento ostrov demokracie a svobody stal pro Evropskou unii přítěží z důvodu jeho vzdálenosti a nepochybného využívání této země různými zločineckými a teroristickými organizacemi jako brány do Evropy?

Chtěl bych také zmínit základní povinnost, ke které jsme byli voliči při volbách do Poslanecké sněmovny povinováni. Jde primárně o hájení zájmů České republiky a jejích občanů. Nedomnívám se tedy, že je racionální a že je absolutně v zájmu občanů naší země v tuto chvíli takovou dohodu přijímat a ratifikovat.

Na závěr bych rád poprosil a navrhuji procedurálně přerušit projednávání tohoto tisku podle § 64 odst. 1 na neurčito a nechat o tom hlasovat. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a protože se jedná o procedurální návrh, budeme o něm hlasovat. Svolám kolegy z předsálí, všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se identifikovali znovu svými kartami.

 

Zahajuji hlasování o předneseném procedurálním návrhu na přerušení jednání v tomto bodě. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 41, do kterého je přihlášeno 139. Pro 28, proti 102. Konstatuji, že návrh na přerušení byl zamítnut.

 

Budeme pokračovat dál v jednání. Pane ministře, hlásíte se do rozpravy? S přednostním právem? (Ministr Zaorálek od stolku zpravodajů: Ještě někdo je?) Ano, jsou, ale bez přednostního práva. Ale je tady faktická poznámka pana Gabala, který má přednost přede všemi. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, vážená paní předsedající, vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v souvislosti nejen s vystoupením svého předřečníka připomněl Sněmovně, že dneska je to 16 let, co jsme se stali členy Severoatlantické aliance. Díky tomu samozřejmě v bezpečí, v klidu můžeme v této Sněmovně demokraticky poslouchat i názory, které mají snahu přistrčit Gruzii zpátky do ruského vlivu. Myslím si, že kdybychom v té Alianci nebyli, tak bychom mohli být vystaveni velmi podobnému riziku. Díky té Severoatlantické alianci tomuto riziku odoláváme. Je proto rozumné, jestliže usilujeme o minimálně obchodní, kulturní a další spolupráci se zeměmi, jako je Gruzie, a pomáháme tomu, aby jestliže tyto země vyjádří zájem takovou dohodu si vyjednat a uzavřít, měly právo ji taky podepsat. Jestliže odmítneme tuto dohodu schválit, tak tím říkáme: Gruzie nemá právo rozhodovat si o tom, s kým chce spolupracovat. My jsme to právo neměli hodně dlouho díky komunistické straně, díky reálnému socialismu a museli jsme vynaložit hodně úsilí, abychom se dostali ze sovětské a moskevské sféry vlivu a překročili a vrátili se zpátky na západ do obranné aliance, do právního světa, do hospodářské spolupráce, do svobody pohybu a vyjadřování. Jenom díky tomuto prostředí mohou otevření kritici v klidu bezpečně hlásit své názory. (Upozornění na vypršení času.)

Takže ještě jednou dovolte, abych připomněl toto výročí, a dovolte, abych v jeho souvislosti podpořil schválení dohody s Gruzií. Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde dvě přednostní. Tak s faktickou? Pan poslanec Jandák, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: (Oživení v sále, potlesk části poslanců.) Vážení kolegové, děkuji. Já jsem chtěl jenom ocenit ten skutečně ideologický projev svého předřečníka, protože každá doba, pane kolego, potřebuje své ideology. Ale já mám takový pocit, že někdy potřebuje trošku filozofy a trošku ekonomy. Víte, a já myslím to váhání, které tady ve Sněmovně je, co se týče Gruzie, není vůbec proto, že dnes slavíme výročí a že chceme, aby všichni byli svobodní, ale spíš se ptáme na to, kde ta Evropa má své hranice. Jestli náhodou příště nepřijdete a neřeknete, že mongolský lid konečně dobyl své svobody a Ulánbátar v sobě nese obrovské rysy evropské kultury. Víte, toho se malinko bojím. Jestli se malinko nezpronevěřujeme tomu, co kdysi naši předci vytvořili, díky bohu za to, Evropské, tehdy hospodářské společenství pak Evropskou unii. My bereme dneska kdekoho. A jak vypadá Evropská unie? Začíná nám praskat ve švech. Začínají se vrstvit ekonomické problémy a je to jenom proto, že začínají vítězit ideologové! Možná dobří, zdraví ideologové, protože jsou naši! Ale přece jenom to není absolutně v pořádku. Děkuju vám. (Potlesk a smích z levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou pan profesor Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já nevím, co to dělali předkové kolegy Jandáka. Ale v okamžiku, kdy evokuje nějaké asociace s Mongolskem a podobně, tak bych jen připomněl, že Gruzie je z hlediska historie křesťanské kultury starší než my. Měl jsem tam možnost s tímto se seznamovat a rozhodně je to země, která k nám patří.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra (Zaorálka), aby ještě chvilku vydržel, protože před ním je s přednostním právem pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom chci říct, že TOP 09, jak avizoval náš pan předseda, bude hlasovat pro tuto asociační smlouvu.

Za další tady zaznělo, jestli je to v zájmu občanů naší země. Samozřejmě je to v zájmu občanů naší země. Zda je to v zájmu Gruzie. Jestliže její obyvatelé chtějí tuto smlouvu a chtějí se přibližovat k Evropské unii, tak pak je to v zájmu občanů Gruzie. Není vůbec žádný technický problém. Uvědomte si, že například Francie má zámořská území a automaticky jsou také součástí Evropské unie, takže dneska geografie nehraje žádný problém.

A pokud tady kolega Jandák říká, kde že jsou hranice Evropské unie, já se domnívám, že tam, kde jsou hranice států a společností, které jsou ochotny sdílet naše evropské hodnoty, hodnoty svobody a demokracie. Takže tam já vidím hranice. A byl bych rád, aby minimálně na severní polokouli se do toho přidalo co nejvíce států.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana ministra zahraničních věcí.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Tak dovolte mi, vážení přátelé, abych to tedy uvedl na pravou míru, tu debatu, jak Gruzie k nám patří. Tak podívejte, já to možná neřeknu úplně stoprocentně, ale myslím, že v základu to určitě bude přesné.

Gruzie po tuším Arménii a Etiopii byla ve 4. století země, která přijala křesťanství. Další důležitý fakt je, že Iásón s Argonauty přistáli u Kolchidy, když hledali zlaté rouno. A jak mi tady připomněl Robin Böhnisch, který jako zpravodaj to má v hlavě, bažant kolchidský je nejznámější Gruzínec, akorát my po něm střílíme, po tom krásném opeřenci, který nám tady běhá. Takže bažant kolchidský, který běhá po našich lesích, to je také z Gruzie, přátelé. Je to důkaz toho, jak žijeme tady, i když po nich střílíme, musím říci. Je to oblíbená lovná zvěř tady. A mohl bych taky ještě mluvit o upoutaném Prométheovi, tedy na Kavkaze. Takže rozhodně se dá poměrně snadno prokázat, že Gruzie je součástí evropské historie, a není to tak, že by nám to musela nějak moc složitě dokazovat.

Já bych chtěl tady říci to, že to není unáhlené. Tady pan poslanec Číp říkal, že to je unáhlené. Není to unáhlené, tohle, že to předkládáme. Protože to - především bych chtěl zdůraznit - není pravda, ujišťuji vás, že to je nějaký protiruský krok. Takhle to prostě není. Tohle není žádná schválnost. Tohle pokud si někdo myslí, tak ho mohu ujistit, že to je omyl. Takhle to rozhodně není míněno ani to takhle není vnímáno. Dokonce si myslím, že to tak není vnímáno ani v Rusku.

A to, co je důležité. Kdyby to tak totiž bylo, tak by rozhodně dnes neplatilo, že už tato dohoda o přidružení byla ratifikována vlastně v zemích V4 u všech našich partnerů. V této chvíli je ratifikována 12 zeměmi a nepochybuji o tom, že do summitu v Rize, který bude v květnu, bude ratifikována drtivou většinou zemí. Ona se projednává v těch zbylých parlamentech a předpokládám, že do summitu v Rize bude rozhodnou většinou, ne-li všemi, ratifikována. Takže tady rozhodně to není tak, že by nikdo z nich nezaregistroval, kdyby to představovalo nějaký problém toho typu, který tady byl zmíněn.

Takže já tady zdůrazňuji - tahle smlouva není žádná schválnost. Není unáhlená. A je to vyústění procesu, který má svou logiku a který probíhal poměrně dlouho. My máme s Gruzií opravdu řadu důkladných vztahů, ve kterých, myslím, jsme se mohli mnohokrát přesvědčit o tom, že Gruzie tuhle snahu být Evropě co nejblíž myslí vážně. Je to tam dlouhodobá věc a není to žádný nápad, který by dnes spadl z nebe. A já jsem toho svědkem, protože Gruzie je země, kterou myslím znám dobře, a mnohokrát jsem měl možnost se s jejími politiky potkávat v nejrůznějších dobách.

A pak je tu jedna pro mě trošku komplikovanější věc, kterou musím také zmínit. Já jsem tady byl dotázán, proč ta smlouva tak složitě oscilovala. Nechci vytáčet a rovnou přiznám, že je pravda, že jsme vedli poměrně komplikovaná jednání s našimi partnery kvůli situaci, která vznikla kolem firmy Energo-Pro a kvůli mimořádné dani, poměrně astronomické, která na ni byla uvalena, protože se přiznám, že jsem to chápal jako určitou tendenci, která by vedla k poškození velmi úspěšné a rozsáhlé investice České republiky v oblasti hydroelektrárenství a vodních zdrojů v Gruzii.

Já jsem o tom také jednal s komisařem Hahnem, tzn. ta věc nebyla jen česko-gruzínskou záležitostí, ale v ní také jednal v Gruzii současný evropský komisař Hahn. Mně šlo o to, aby tato investice byla ochráněna, především také proto, že jsou v tom stovky milionů českých prostředků státních poskytnutých Českou exportní bankou a EGAPem. Takže byla to prostě ochrana poměrně velké a úspěšné investice České republiky. Ale myslím si, že jsme se v tomhle přiblížili řešení, nebo že se našlo řešení, které mně připadá přijatelné. Proto jsem ve svém vystoupení mluvil o tom, že věřím, že tato dohoda o přidružení přispěje také ke kultivaci podnikatelského prostředí a k tomu, aby se zítra podobné věci řešily rychleji, protože jak už jsem tady jednou řekl ve svém úvodním vystoupení, budou existovat různé orgány, jako je asociační rada a asociační výbor a grémia, na kterých by se podobné věci řešily možná rychleji, než to bylo v tomto případě. Ale domnívám se, že vše, co se odehrálo, bylo naprosto korektní z naší strany, z hlediska toho, že je to jednoznačně zájem, který jsme museli hájit. Je mi líto, pokud to někdo vnímá, že se to spojilo s asociační dohodou. Nakonec přiznám, že to také nepokládám za ideální, ale člověk si v životě nevybírá. A já vzhledem k tomu, co jsme vůči Gruzii vykonali, že jsme se vůči ní mnohokrát velmi pozitivně angažovali, tak si myslím, že stát si na tom, co bylo oprávněným zájmem, a dokonce i investicí se státním úvěrem poskytnutým Českou republikou, že to prostě bylo něco, co bylo třeba učinit. A já si za tím stojím, navzdory možná tomu, že někteří to budou zpochybňovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Teď tady máme několik faktických poznámek. S první prosím pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Filipa. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, paní a pánové, páni ministři, já si myslím, že místo ideologie ta debata přece musí spočívat právě v tom, jakým způsobem se jednotlivé země, které jsou v Radě Evropy, budou chovat k současné Evropské unii. Takže promiňte, raději jsem zatleskal Vítězslavu Jandákovi než ideologickému projevu o tom, jestli je to dobře, aby byl v Unii a někdo v NATO.

Ano, český národní zájem je o tom, abychom historicky evropské země se chovaly k sobě jako dobří partneři. A to se stává právě z toho, že budeme zvažovat v těch jednotlivých orgánech to, jak se chovají naši investoři tam, jak se chovají jejich státní orgány k našim investorům. A to je přece jasný logický závěr, abychom si vytvořili pro to určité podmínky. Takže nezlobte se na mě, pro mě je velmi důležité, jakým způsobem se bude vyvíjet situace v Gruzii, jakým způsobem při tom případném posílení spolupráce s Gruzií dopadne ta situace pro Českou republiku, pro české podnikatele, pro české národní zájmy. V tomto ohledu si nemyslím, že je potřeba něco více urychlovat, něco zpomalovat, anebo dokonce to odmítat. Ale řádně projednat, to si myslím, že je velmi podstatné.

Nechci připomínat jiné rychlé vstupy do některých mezinárodních organizací včetně Evropské unie, 80 tisíc lidí, kteří pro jinou národnost, pro jiný jazyk nemají občanská práva v zemi Evropské unie. V tomto ohledu si myslím, že je co napravovat právě u nás uvnitř. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A s další faktickou přichází pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, spoustu toho, co jsem chtěl říci, už tady řekl pan ministr, event. můj předřečník pan předseda Filip.

Já si myslím - dohoda o přidružení není vstup do Evropské unie. Je to zahájení, zahájení určitého kroku, zahájení určitého procesu. A přesně, jak řekl pan ministr zahraničí, pokud schválíme tuto dohodu o přistoupení, tak máme možnost, máme páky, máme výrazně lepší pozici vyjednávat. Vyjednávat nejenom s Gruzií, ale v případě ostatních dohod o přidružení i s ostatními státy. Máme možnost významnějším způsobem chránit naše investice. Máme možnost výraznějším způsobem zasahovat do demokratizačních procesů v těchto zemích.

Já vás chci požádat, schvalme v prvním čtení tuto dohodu o přidružení. Myslím si, že je to velmi, velmi důležitý krok k tomu, abychom tu naši Evropskou unii - protože Evropská unie není jejich, ale Evropská unie je i naše - abychom výrazným způsobem zlepšili různorodost, zvýšili ekonomickou výkonnost a zvýšili i možnost toho, aby naši občané měli výrazně lepší přístup a měli výrazně větší možnosti jak investic, tak i turismu a dalších záležitostí v těchto zemích. Takže prosím, pojďme to schválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. To byla poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem... Ještě pan kolega Schwarzenberg počká, před přednostním právem bude faktická poznámka pana kolegy. Prosím.

 

Poslanec Pavel Plzák: Pane předsedající, já budu rychlý. Moje poznámka bude spíše dotaz na předkladatele. Já se přiznám, že jako člen zahraničního výboru tady projevuji neznalost a měl jsem si to nastudovat. Chtěl jsem se jenom zeptat. Ty oblasti, které dnes nejsou pod kontrolou - Jižní Osetie a Abcházie, myslím, že je to pod kontrolou Gruzie - považuje Gruzie za součást integrity svého státního území stále? A my jako Česká republika je považujeme také za součást území Gruzie? A může to být nějakým problémem v té asociační dohodě? Já chápu, že něco jiného je dohoda o přidružování. Mimochodem, tady bylo řečeno, že ty výhody budou spíše na straně toho přistupujícího, co se týče asociace, ani ne tak pro nás. A pak jsem se chtěl zeptat - je vůbec možné, aby se stal členem Evropské unie stát, který nemá plně pod kontrolou vlastní území? A je známo, že by na těchto územích byly ruské vojenské posádky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Ale myslím si, že pana ministra nechám odpovědět (k ministru Zaorálkovi, který se chystal odpovědět) asi v závěrečném slově, protože bych rád vyčerpal přednostní práva. Prosím, pan předseda Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v předchozím příspěvku jsem se soustředil, jak je dneska móda, především na hospodářské výhody asociační dohody Gruzie s EU, poněvadž je to pro nás opravdu velice důležitý hospodářský partner, kde také český export, český průmysl od elektřiny až k nemocnicím slaví kromobyčejné úspěchy. Ale tady byly vysloveny pochyby o tom, jestli opravdu Gruzínci patří k Evropě nebo k evropské kultuře. Jenom bych rád na to upozornil, že gruzínština je velice zajímavý jazyk, patří k nejranějším evropským jazykům příbuzným s etruštinou a s baskickým jazykem. Gruzínci přijali křesťanství už v době, kdy ještě praotec Čech ani na Říp nevylezl, dávno tomu, a byli vždycky součást tohoto světa. Po celý středověk nikdo o tom nikdy nepochyboval. A pro mě je zajímavé pozorovat jednu věc. A ostatně patří k chloubě české kultury - je jeden nejranější a nejlepší překlad gruzínského eposu Muž v levhartí kůži byl právě do češtiny už před více než sto lety, což je opravdu velice zajímavé.

Ale zábavné je, že dneska nejkritičtěji se k asociační dohodě stavějí ti politici, kteří ve svém mládí byli velcí obdivovatelé nejslavnějšího Gruzínce, jehož obrazy ještě z mládí všude pamatuji. Děkuji mnohokrát. (Pobavení a potlesk zejména poslanců hnutí ANO a TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Schwarzenbergovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Jakubčíka, který tím předběhne pana ministra průmyslu a obchodu. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Já jenom k panu kolegovi Plzákovi, prostřednictvím vás. Vy jste tady mluvil o Osetii, event. o dalších, řekněme, enklávách, ale podívejme se na Kypr, podívejme se na Moldávii s Podněstřím. To jsou přece naprosto ty samé příklady. Myslím si, že jako člen zahraničního výboru byste mohl mít trošku větší geopolitické znalosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, ještě jednou připomínám, že své kolegy oslovujete prostřednictvím předsedajícího. Jinak děkuji za dodržení času. A nyní pan ministr Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se tady nechci věnovat debatám o gruzínské kultuře, jestli Šota Rustaveli byl velký gruzínský básník, či debatě, kterou otevřel pan předseda Schwarzenberg o velkém Gruzínci, jestli to náhodou nebyl také Osetinec. Já bych se přece jenom raději věnoval hospodářským záležitostem.

Především bych chtěl sdělit, že asociační dohoda není o členství v EU. To v žádném případě není o členství a tam není žádná jistota, že po podepsání asociační dohody ta země se vůbec kdy stane členem. Turecko má asociaci asi 40 let a zatím to na členství moc nevypadá.

Chtěl bych také říct, že tato dohoda je důležitá pro ochranu zájmů českých firem, ať už tam investují, nebo tam obchodují, jak už tady o tom mluvil kolega Zaorálek, protože kdybychom nebyli členy EU, tak bychom museli na podporu českých firem uzavírat dohody o ochraně investic, dohody o volném obchodu, dohody o zabránění dvojího zdanění. Protože jsme členy EU, tak EU podepisuje buď asociační dohody, případně dohody o volném obchodu. A je to i v našem zájmu se na nich podílet, a to dokonce bez ohledu na to, zda daná země kontroluje, nebo nekontroluje celé své území. Ty případy již tady byly zmíněny. Já tedy osobně si myslím, když jsme - nebo aspoň tedy já - za teritoriální integritu Srbska, Ukrajiny, tak Gruzie by neměla být výjimkou a v budoucnu budou vyřešeny i problémy Abcházie a Jižní Osetie.

Dodal bych k tomu ovšem, že zároveň by měly být učiněny kroky, které by nevedly k tomu, že tato smlouva bude chápána jako hostilní zejména vůči ekonomickým vztahům s Ruskem. Není to ani tak problém Gruzie, je to problém Ukrajiny, protože pokud se tato věc nevyřeší uspokojivým způsobem, ta země se dostane asociační dohodou do významných problémů, ale o tom, předpokládám, bude debata asi za dva týdny.

A v neposlední řadě bych chtěl sdělit, že naším zájmem je nevynechat ani ty dvě země - které se z různých důvodů, jižní Kavkaz mám na mysli, to znamená Arménii a Ázerbájdžán - z našeho zájmu a hledat jiné cesty, když už tyto země zřejmě nepůjdou cestou asociační dohody. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní je v rozpravě přihlášen pan poslanec Martin Komárek a pan kolega Benešík, který je ovšem... (Posl. Komárek sděluje, že přihláška neplatí.) Omyl, dobře. Děkuji. V tom případě pan poslanec Benešík, který je přihlášen do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, ono to teď vyznívá, že jsem se omylem dostal konečně k mikrofonu, ale já jsem se dlouho hlásil. Chtěl jsem zdůraznit to, co tady už zaznělo. My schválením této smlouvy neposíláme Gruzii do EU. To prostě tak není! My si vytváříme prostor pro to, co už tady také zaznělo, abychom měli tzv. páky, a to si myslím, že naši podnikatelé velmi ocení, a myslím si, že pokud to i chce gruzínská strana, tak bychom tuto dohodu měli podpořit a my ji podporujeme.

V rámci této diskuse bych chtěl také požádat o to, protože tady také zaznělo, že se jedná o dohodu smíšenou, čili částečně v gesci členských států EU, částečně v rukou EU jako takové, takže bych chtěl požádat ctěnou Sněmovnu o přidělení projednání této smlouvy, tohoto materiálu, do výboru pro evropské záležitosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi, že se přihlásil o práci. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Stanislav Berkovec, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Poté vyzvu pana ministra zahraničí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den. Dovolte velmi krátkou poznámku. Jsem přesvědčen o tom, že zahraniční politika a politika vůbec už se dávno nedělí a je uměle stále dělena na škatulkování a kategorie východ a západ, budeme-li se tedy bavit v kategorii politika pro obyčejné občany, kteří chtějí žít v míru.

A ještě dovolte jednu velmi osobní poznámku, velmi krátkou. Je to vlastně citace věty, o které jsme se kdysi velmi živě bavili s Janou Klusákovou, s režisérem Akakiem Šanšiašvilim ve starém Tbilisi. Je to citace z Abuladzeho filmu, který se u nás v Československu promítal téměř na zapřenou pod názvem Pokajanije, tedy Pokání. Všechny cestou vedou ke kostelu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Berkovcovi. Nyní, pokud se nikdo nehlásí, uzavřu rozpravu a zeptám se na závěrečná slova. Eviduji požadavek na závěrečné slovo od pana ministra zahraničí. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Já bych chtěl jenom odpovědět na jeden dotaz, který byl docela zásadní a který tady byl vznesen na ta separatistické nebo oddělená území Abcházie a Jižní Osetie. Jenom bych vás tedy chtěl informovat o tom, že v současné době dochází k tomu, že se uvolňuje především hranice mezi Ruskem a Abcházií, Ruskem a Jižní Osetií, tam se prohlubují ty vztahy, zatímco naopak existuje kontrola na té administrativní dělicí linii mezi regiony, tedy Abcházie a Jižní Osetie, a částí spravovanou Tbilisi. Takže tam naopak kontrola je stále intenzivnější a tam je to stále obtížněji prostupné.

V listopadu loňského roku byla uzavřena smlouva o strategickém partnerství mezi Ruskem a Abcházií. Byl také zveřejněn návrh podobné smlouvy mezi Ruskem a Jižní Osetií, ona má být podepsána teprve nějak teď v březnu, dubnu, podobná smlouva. Gruzie považuje obě smlouvy de facto za anexi okupovaných území Ruskem, takže tady je evidentní, že na otázku, jak to v současné době je, se dá říci, že ten problém zdaleka není vyřešený. Objevil se takový návrh, myslím abcházský, na možné vyřešení vztahu mezi Gruzií a těmi územími, který by se inspiroval vztahem mezi Tchaj-wanem a Čínou. To je třeba věc, o které se v poslední době diskutovalo.

Je pravda, že pokud by se mělo jednat o vstupu Gruzie do Evropské unie, tak by to byla věc, která by byla zásadní. Tady bylo i v průběhu rozpravy několikrát zopakováno, že dohoda o přidružení není žádnou dohodou o přistoupení Gruzie do Evropské unie. Myslím, že v případě této dohody tento problém v zásadě nehraje roli, protože my nejsme na takové úrovni rozhodování, ve které by se posuzovalo to, co se posuzovalo v případě celého procesu přistupování někoho k Evropské unii.

Tolik k tomu, jak ten problém v současné době stojí. Myslím si, že se netýká problému přijetí dohody o přidružení, protože tohle ničemu v této chvíli nepřekáží. Doufám, že v prvním čtení přikážeme k projednání výborům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. V rozpravě padl návrh na přikázání výboru pro evropské záležitosti. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím. Budeme tedy hlasovat o jednotlivých návrzích. Pokusím se přivolat kolegy z předsálí. Odhlásím vás a prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, kdo má zájem o hlasování o přikázání výborům k projednání tohoto vládního návrhu... Předpokládám, že už se ustálil počet přihlášených.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 42 a ptám se, kdo je pro přikázání této dohody k projednání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 42, z přítomných 147 pro 142, nikdo proti. Přikázali jsme výboru zahraničnímu.

 

Nyní tedy přikázání výboru pro evropské záležitosti. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 43, z přítomných 148 pro 138, proti nikdo.

 

V rozpravě padl ještě návrh na zkrácení lhůty k projednání na 40 dní.

O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 44, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 44, z přítomných 148 pro 113, proti 22. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že návrh vlády k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé byl přikázán výboru zahraničnímu a výboru pro evropské záležitosti. Lhůta k projednání v obou výborech je 40 dnů.

Děkuji ministrům, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 71. Přeji vše nejlepší a pan rada gruzínského velvyslanectví může podat zprávu do Tbilisi.

 

Budeme pokračovat, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.