Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

124.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 26. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Ještě přečtu pro pořádek seznam odpovědí na písemné interpelace poslanců, s nimiž poslanci vyslovili nesouhlas, a proto byly zařazeny na pořad 26. schůze Poslanecké sněmovny. První je interpelace na předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Je to interpelace poslance Zdeňka Ondráčka ve věci informací o zahraniční pracovní cestě do Velké Británie a Severního Irska. Je to sněmovní tisk 397. Dále je to interpelace Zbyňka Stanjury na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše ve věci počtu pracovníků Finanční správy, sněmovní tisk 423. Třetí je interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka. Je to interpelace poslance Karla Fiedlera ve věci národního plánu výuky cizích jazyků, sněmovní tisk 424.

Otevírám první interpelaci. Je to sněmovní tisk 397. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci informací o zahraniční cestě do Velké Británie a Severního Irska. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 397. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Pan poslanec Ondráček se hlásí. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové. Na úvod musím říci, a to dříve, než někteří pravdoláskaři zase budou křičet, že komunista kritizuje lavičku Václava Havla, že v mé písemné interpelaci a ani při tomto projednávání nejde o lavičku Václava Havla. Je mi úplně fuk jaký kult osobnosti chcete z Havla udělat, zda mu postavíte pomník někde na Letné nebo zda ho budete do budoucna svatořečit.

Už jsem také slyšel, že to je odplata za kritizovanou cestu místopředsedy Poslanecké sněmovny Filipa do Moskvy. Je to sice nesmysl, ale pokud někdo chce tyto dvě zahraniční cesty srovnávat, tak budiž. Cesta místopředsedy Filipa do Moskvy stála 40 tis. korun a výstupem z ní je potvrzení několika bilaterálních smluv mezi Českou republikou a Ruskou federací v řádech 2 mld. korun, a to pro české podnikatele, pro české dělníky. Tyto skutečnosti si můžete ověřit u ministra průmyslu a obchodu. K druhé zahraniční cestě, jejím výsledkům a nákladům, se nyní vyjádřím a vy můžete klidně srovnávat.

Mně osobně jde primárně o to, že vláda některé věci nazývá jinak, než to ve skutečnosti je, a že z obyčejných lidí včetně nás zde ve Sněmovně dělá s prominutím blbce. V písemné interpelaci ze dne 11. prosince 2014 jsem požádal pana premiéra o informace o zahraniční pracovní cestě do Velké Británie a Severního Irska, kdy jeho odpověď je zcela nedostatečná a některé odpovědi na mé otázky dokonce zcela chybí.

Vážený pane premiére, ve své odpovědi mimo jiné píšete, že cesta se uskutečnila při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu, proto vláda svým usnesením č. 910 ze dne 3. listopadu 2014 souhlasila s uskutečněním pracovní návštěvy místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska ve dnech 5. až 6. listopadu 2014 a s úhradou výdajů na tuto vrcholnou návštěvu v rozsahu dvanácti členů delegace a doprovodu z prostředků vyčleněných na realizaci vrcholných návštěv. Následuje výčet zúčastněných osob, který však není úplný. A já se ptám, proč není úplný, když z dostupných zdrojů na internetu je při jednání místopředsedy vlády vidět i pan prof. Tomáš Halík a jemu blízká Scarlett Vasiluková-Rešlová. Ty ve vašem výčtu vy neuvádíte. Nevím, zda letěli sami, ale podle mých informací ve vládním speciálu seděli.

Dále mi sdělujete, že při této příležitosti uskutečnil místopředseda vlády bilaterální jednání, pardon, bilaterální konzultaci s britským ministrem pro vysoké školství, vědu, výzkum a inovace panem Clarkem, kdy tématem jednání s britskými partnery bylo především prohloubení spolupráce na poli vědy, výzkumu a inovací, a to jak v rovině bilaterální, tak celoevropské.

Vážený pane premiére, jiné zdroje uvádějí, že schůzky s Pavlem Bělobrádkem se za Spojené království zúčastnil náměstek ministra Nick Boles. Táži se tak, kdo tedy se s ním setkal. Pravda, je to celkem jedno, který z náměstků se s místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem setkal, rozhodně to však nebyl jeho protějšek, neboť ministr pro obchod, inovace a kvalifikaci a předseda obchodní rady je Vince Cable. Není mi zřejmé, proč jste ve své odpovědi náměstka Clarka povýšil na ministra. Podle těchto nesouladů mezi tvrzením a pravdou se také naskýtá otázka, proč se pracovního jednání nezúčastnil za českou stranu také zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Šlo přece o vysoké školství.

Vážený pane premiére, z vaší odpovědi je zřejmé, že za vládu se této delegace účastnili pouze pan místopředseda Pavel Bělobrádek a ministr kultury Daniel Herman. Chtěl bych připomenout, že vláda svým usnesením schválila uskutečnění pracovní návštěvy místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace ve Spojeném království. Vy ve své odpovědi uvádíte, že ostatní členové tvořili nezbytný doprovod pro zajištění úspěšnosti jednání pana místopředsedy vlády. A zde se naskýtá další otázka: Jak nezbytná byla účast pro zajištění úspěšnosti této akce např. Anny Polívkové? Rovněž mi není jasné, jak je možné, že člen doprovodu delegace si přizve další tři hosty. Konkrétně pan Luděk Sekyra si pozval pana Staňka, pana Anzerbachera a paní Doležalovou. Jak a čím oni přispěli k úspěšnosti jednání místopředsedy vlády?

Vážený pane premiére, ve vaší odpovědi a z dalších veřejně známých skutečností je zřejmé, že více než o pracovní návštěvu místopředsedy vlády se spíše jednalo o výlet do Londýna a Oxfordu při příležitosti 25. výročí sametové revoluce. Nic proti tomu, ale tak jste to také měli nazvat a ne mlžit, že se jedná o pracovní návštěvu místopředsedy vlády atd. Zde by pro odlehčení bylo možné vaše jednání modifikovat výrazem z jedné pohádky: kdo lže, ten i krade, a kdo krade, do pekla se hrabe. Ale vážně, pokud tady šlo o pietní akt uctění Václava Havla, tak proč zde nebyli zástupci britské státní správy a proč se na české straně nejednalo o delegaci parlamentní, tedy složenou ze zástupců všech parlamentních stran? Proč? Protože si tady určitá skupina lidí za peníze daňových poplatníků udělala výlet, a aby tam nebyli jen v pěti nebo v šesti, tak si s sebou vzali i komparz.

Samostatnou kapitolou jsou náklady na tento výlet. Vy jste je, vážený pane premiére, ve své písemné odpovědi vyčíslil na částku 790 863 korun, z toho Ministerstvo zahraničních věcí 392 000, Ministerstvo obrany 350 000, Ministerstvo kultury 12 000 a Úřad vlády 35 927 korun. Zajímavé je vyúčtování Ministerstva obrany, neboť takto přesně zaokrouhlená částka dává určité pochybnosti o pravdivosti uskutečněných nákladů a jen těžko lze odhadnout, co se v ní skrývá. Do této sumy zřejmě nejsou započítány náklady na dopravu vládním speciálem. Předpokládám, že delegace letěla challengerem. Obecně by se náklady na dopravu u tohoto typu letadla daly vyčíslit na částku 4 600 amerických dolarů za letovou hodinu, ale vzhledem k tomu, že vládní speciál nelétá pouze podle předpisů Úřadu pro civilní letectví, je potřeba vzhledem k nárokům na bezpečnost jeho provozu a údržbu počítat s částkou vyšší, pohybující se v částkách nejméně 5 000 dolarů za letovou hodinu. A to jsem při zemi. Můžete se zeptat některých odborníků, kteří s tím mají zkušenosti. Mohl bych jmenovat např. kolegu poslance Marka Černocha. Při nutnosti nejméně čtyř letových hodin mezi Prahou a Londýnem a zpět vycházejí jen náklady na přepravu při tehdejším kurzu koruny vůči dolaru na částku nejméně 450 000 korun. Osobně si však myslím, že tyto náklady se pohybovaly v řádech nejméně 600 000 korun. Sečteno, podtrženo, tento výlet stál daňového poplatníka nejméně 1 250 000 korun.

Pokud se tato vláda chová jako řádný hospodář, a zde bych chtěl apelovat na některé nové poslankyně a nové poslance, zejména třeba zde z hnutí ANO, dala se tato pracovní cesta pořídit do 50 tisíc korun, a to kdyby místopředseda vlády, ředitel kabinetu a tlumočník využili komerčního letu.

Vážený pane premiére, vzhledem k tomu, že jste mi nezodpověděl některé mé otázky, tak se znovu táži: Pokud se nejednalo jen o akci odhalení lavičky Václava Havla, tak jaká pracovní jednání měli ostatní členové delegace mimo místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a jsou z těchto jednání hmatatelné výstupy? Existuje z jednání místopředsedy Pavla Bělobrádka s jeho britským protějškem nějaký hmatatelný výstup, ze kterého je možné dovodit, jak bude v budoucnu prohloubena spolupráce mezi oběma zeměmi? Zúčastnil se letu vládním speciálem a jednání také mnou zmiňovaný pan profesor Halík a jeho doprovod Scarlett Vasiluková-Rešlová? Jak je možné, že si pan Sekyra, který nebyl původně zařazen ani mezi doprovod delegace, pozval další tři hosty? Jak a kým byli bezpečnostně prověřeni předtím, než vstoupili na palubu vládního speciálu, kde byli přítomni nejméně dva ministři vlády? Jsou toto snad bezpečnostní standardy? A poslední otázka: Jak nezbytná byla účast paní Anny Polívkové při zajištění úspěšnosti jednání? A to samé bych se mohl zeptat o třech hostech pana Sekyry, které jsem jmenoval. Možná jsou má vyjádření trochu ostrá, ale bohužel jsou pravdivá.

Pane premiére, vy jste mně ve své odpovědi neposkytl všechny informace, které jsme chtěl, a ještě jste u toho mlžil. Děkuji, pokud mi odpovíte. (Slabý potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér s přednostním právem bude odpovídat. Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Pan poslanec Zdeněk Ondráček mi v písemné interpelaci, kterou mi zaslal 11. prosince loňského roku, položil následující konkrétní dotazy. A já bych je tady velmi rád zopakoval, aby bylo zřejmé, na co jsem ve své písemné odpovědi na jeho interpelaci odpovídal.

První dotaz zněl: Kdo byli jednotliví členové vládní delegace s uvedením jejich jmen a pracovního zařazení? Druhý dotaz zněl: Kdo tvořil doprovod členů vládní delegace s uvedením jejich jmen a pracovního zařazení? Třetí dotaz zněl: Jaká pracovní jednání měli ostatní členové delegace mimo místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a jaké jsou z těchto jednání výstupy? A čtvrtá otázka zněla: Jaké byly celkové výdaje, tedy včetně výdajů z kapitol Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, na tuto vládní pracovní návštěvu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska?

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já jsem se této pracovní cesty nezúčastnil, nevím, jestli pan poslanec využil možnosti interpelovat přímo pana místopředsedu Bělobrádka, který se této pracovní cesty osobně zúčastnil, ale vzhledem k tomu, že já jsem se této cesty nezúčastnil, tak jsem odkázán na informace, které mi jako předsedovi vlády poskytly dotčené instituce. V okamžiku, kdy jsem obdržel písemnou interpelaci pana poslance, tak jsem se samozřejmě obrátil na všechny dotčené instituce, včetně pana místopředsedy vlády Bělobrádka. Obdržel jsem potřebné informace a tyto informace jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí poskytl panu poslanci v rámci své odpovědi na jeho písemnou interpelaci, kterou jsem mu zaslal 8. ledna letošního roku. V této interpelaci jsem uvedl přesně seznam členů vládní delegace, uvedl jsem také doprovod, který tvořil tuto delegaci, informoval jsem o programu této cesty a konkrétně, zcela konkrétně, po jednotlivých resortech, jsem odpověděl i na čtvrtou otázku, která se týkala nákladů, které s touto cestou byly spojeny. Tato cesta byla řádně schválená na jednání vlády České republiky, to znamená, byly splněny všechny parametry, které se týkají řádného schvalování takovýchto pracovních cest.

Tato cesta byla skutečně uskutečněna v souvislosti s tím, že jsme si v loňském roce připomněli 25. výročí 17. listopadu, což je nepochybně důvod k oslavě, k pozitivnímu připomenutí. Při té příležitosti byla v Londýně odhalena lavička Václava Havla. Tato lavička Václava Havla nebyla financována z veřejných zdrojů. Byla financována ze soukromých prostředků a vláda poskytla pouze přítomnost zástupců vlády při této slavnostní příležitosti. Tak jak jsem byl informován, kromě toho slavnostního odhalení lavičky Václava Havla se také na naší ambasádě uskutečnilo setkání právě při příležitosti připomenutí výročí 25 let od sametové revoluce v tehdejším Československu. My jsme se snažili, a musím říci, že v zásadě po celém světě, abychom 17. listopad, osobnost Václava Havla využili k určitému zvýšení pozitivního povědomí o České republice, a i ta akce v Londýně byla součástí této snahy vlády. Nepochybně Poslanecká sněmovna byla také informována o tom, že 17. a následující dny jsem se zúčastnil cesty do Spojených států při příležitosti odhalení busty Václava Havla v americkém Kongresu, a rovněž tato akce byla součástí připomínek významného výročí, které se týká novodobých dějin české republiky.

Já si nejsem vědom toho, že bych na interpelaci pana poslance v té odpovědi, kterou jsem uvedl, zamlčel jakékoliv závažné skutečnosti, které by se týkaly této cesty pana místopředsedy vlády Bělobrádka. Vláda tady postupuje maximálně transparentně a panu poslanci na jeho interpelaci poskytla všechny potřebné informace, všechna jména účastníků, tak jak tato jména byla zaznamenána a tak jak mi jako předsedovi vlády tyto informace byly poskytnuty. V tuto chvíli nevidím důvod k tomu, proč je pan poslanec nespokojený s mou odpovědí, protože na jeho čtyři naprosto konkrétně formulované otázky jsem poskytl přesnou a vyčerpávající odpověď, která se týká jak složení příslušné delegace, tak i programu, který tato delegace absolvovala na půdě Velké Británie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Ondráček. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, proč jsem nespokojen? Protože v usnesení vlády je napsáno: Souhlasíme s uskutečněním pracovní návštěvy místopředsedy vlády pro vědu, výzkum, inovace, s úhradou a tak dále, a účelem byla ta schůzka. Kdybyste přímo řekli a napsali, jedeme otevírat lavičku Václava Havla, tak s tím žádný problém není. Neměl bych s tím jediný problém. A řekl jsem, že mi nejde o lavičku Václava Havla. Jde mi o to, že jste nazvali tu pracovní cestu, hledali jste něco, abyste tu cestu legalizovali, tak se tam pan premiér sešel s nějakým náměstkem, ani ne s osobou, která je s ním na stejné úrovni. Možná dvě hodiny potlachali a tím celá akce skončila.

Ptal jsem se - vy říkáte, že jste mi poskytl výčet všech osob. Proč tedy neuvedete pana profesora Halíka? Je to takový problém to napsat do odpovědi? Já v tom žádný problém nevidím, že tam pan profesor byl, akorát nevidím důvod, proč to nemůžete napsat ve své odpovědi. Já vím, že to samozřejmě nepíšete vy, že sumarizujete to, co vám oni poskytnou, ale oni vám neposkytli úplné informace. A těch nedostatků, které tam jsou, to, že si soukromý subjekt, který sponzoruje lavičku nebo má k tomu jiný záměr, pozve tři soukromé osoby, nikdo neví, co to je za lidi, a vy je natáhnete do vládního speciálu, kde jsou dva ministři? Nezlobte se na mě, ale jsou tady nějaké bezpečnostní standardy. Nedávno, myslím, že letěl pan prezident Zeman z Číny a vlezl do soukromého letadla a bylo to tady také kritizováno. Nevidím důvod, proč by neprověřené osoby měly lézt do vládního speciálu, když ani nevíme, co to je za lidi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan ministr Herman. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak tu zaznělo ve zprávě, tak já jsem byl účastníkem této pracovní cesty pana vicepremiéra Bělobrádka. Chtěl bych se ohradit proti výrazu tlachání, který tu použil pan poslanec, protože to byla jednání o spolupráci s Velkou Británií právě v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Já jsem se zúčastnil této cesty jako ministr kultury, navštívili jsme britský parlament, kde jsme hovořili o péči o kulturní dědictví právě na základě staletých zkušeností britského parlamentu, a rovněž tato jednání probíhala na půdě Oxfordské univerzity, v jejímž areálu díky velkorysému pochopení právě vedení Oxfordské univerzity byla odhalena ona zmíněná lavička Václava Havla. Jak řekl pan premiér, bylo to v rámci 25. výročí 17. listopadu 1989 a jistě je to věc velmi čestná, když na půdě na jedné z nejstarších evropských univerzit se může tato slavnost konat. Účast členů vlády podtrhovala slavnostnost této chvíle.

Co se týká složení osazenstva v letadle, tak já opravdu nevím, kdo všechno v letadle byl, ale mohu říci jednu věc: Když jsem 27. ledna letošního roku doprovázel pana premiéra do Osvětimi, tak tam byli někteří novináři, kteří s námi dělali rozhovory, a viděl jsem, že je to velmi nekomfortní situace, ve které se nacházejí na pomezí večera a noci, a že se potřebují dostat do Prahy, a věděl jsem, že v letadle je volná kapacita, tak jsem se dotázal pana premiéra a bezpečnostního aparátu, jestli je možné, aby tito novináři se s námi do Prahy letadlem svezli. Poté, co prošli všemi bezpečnostními předpisy, tak to možné bylo. Nevidím v tom vůbec nic divného, když se letadlo, které stejně letí a není o nic dražší ani o nic levnější, když jsou tam volná místa, a lidé, kteří potřebují dopravu, když projdou všemi bezpečnostními předpisy a je to odsouhlaseno vedoucími delegace, když se jim tato služba poskytne. Pokud se to někomu nelíbí, jistě má právo se na to dotázat, my na to máme povinnost odpovědět, což se děje.

Takže znovu říkám: Velmi bych se tady ohradil proti tomu, aby se oficiální jednání nazývalo tlacháním. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Nevidím žádné přihlášky do rozpravy. Ano, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Myslím, že tu došlo trochu asi k nedorozumění. Teď chci poděkovat panu ministrovi kultury Hermanovi za to, co řekl, protože to je přesně to, nebo alespoň část toho, co v odpovědi na interpelaci pana poslance Ondráčka chybělo.

Třetí otázka, kterou vám, vážený pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, pan poslanec Ondráček položil, je, jaká pracovní jednání měli ostatní členové delegace mimo místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a jaké jsou z těchto jednání výstupy. Jako odpověď, a to cituji, jste uvedl: Ostatní členové byli součástí doprovodu jednotlivých ústavních činitelů a tvořili tím nezbytný doprovod pro zajištění úspěšnosti jednání místopředsedy vlády, zdůraznění důležitosti připomínaného 25. výročí sametové revoluce v Československu a prohloubení tradičních přátelských a partnerských vztahů mezi Českou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. Podle mě toto nebyla ta přesná odpověď na tuto otázku a možná právě vystoupení pana ministra Hermana uvedlo alespoň nějaký důvod, který vy jste v odpovědi neuvedl. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pro pořádek se ještě táži, zda se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Nyní se táži tedy pana poslance Ondráčka, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou, pane předsedající. Tak navrhoval bych usnesení, že nesouhlasím s odpovědí, protože není úplná.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže váš návrh usnesení je nesouhlasné stanovisko s odpovědí. Dobře. Dám o tom hlasovat, pouze zopakuji, budeme hlasovat, kdo je pro nesouhlasné stanovisko s odpovědí na interpelaci.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Máme hlasování s pořadovým číslem 37, přítomných poslankyň a poslanců je 126, pro návrh 26, proti 60, návrh byl zamítnut. Já vám děkuji.

 

Než budeme postupovat dál, přečtu další omluvenky, které dorazily. Dnešní den se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 10.30 z osobních důvodů pan poslanec Ivan Pilný, dále do 10.30 z osobních důvodů pan poslanec Vít Kaňkovský a dále od 14.30 z osobních důvodů pan poslanec Karel Fiedler.

Otevírám další písemnou interpelaci. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci počtu pracovníků Finanční správy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 423. Otevírám rozpravu, hlásí se do ní pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Nejdříve chci poděkovat zpracovateli interpelace, protože máme dostatek času k tomu, abychom mohli vést debatu o tom, jak funguje Finanční správa a zda není namístě navrhnout nějaké změny jak v daních a v kompetencích, které zejména Finanční správa vykonává. Mám pár poznámek. Chtěl bych upřít pozornost na ten materiál a pak říci, co z čísel vyplývá, alespoň z našeho pohledu, a co bychom případně navrhovali a o čem bychom rádi vedli debatu s ostatními kolegy a s ostatními kluby.

Nejprve, když si budete podrobně zkoumat tu odpověď, kterou si jednou přečtete a pamatujete si ji, je tam hodně čísel, takže věřím, že s tím budeme pracovat dlouhodobě, a proto říkám, že za to děkuji, protože nikdo jiný než samotná Finanční a Celní správa nám přesné podklady nemohl podat. Ale když se podíváte, budu to zaokrouhlovat, není to vždy na jednotky, ve Finanční správě pracuje zhruba 15 tisíc zaměstnanců a zhruba něco těsně přes 9 tisíc se věnuje samotnému výběru a kontrole daní. To znamená skoro 40 % zaměstnanců Finanční správy se věnuje něčemu jinému. A na první straně ještě před těmi tabulkami je v zásadě napsán výčet všech kompetencí a všech činností, které pracovníci Finanční správy vykonávají. Jak mnozí víme, od 1 ledna 2013 se změnila struktura Finanční správy, myslím si, že ten krok se osvědčil, že je přehlednější, vznikl specializovaný finanční útvar, odvolací, Generální finanční ředitelství a pak 14 finančních úřadů, které kopírují územně samosprávné celky.

Když se podíváte do nákladů, které nás stojí Finanční správa, tak zjistíte, že v roce 2013 osobní náklady tvořily 80 % a v roce 2014 osobní náklady činily 85 %, to znamená naprosto klíčovým a rozhodujícím nákladovým faktorem jsou osobní náklady.

Já jsem se na ten počet zaměstnanců ptal také proto, že pan ministr financí tady opakovaně mluvil o tom, že posílil - či posílí Finanční správu o 600 zaměstnanců. Evidentně se to do dnešního dne nestalo. Já jsem myslel, že se to už stalo, a tudíž můžeme debatovat, kde těch 600 lidí jaké činnosti dostalo. Ale z té odpovědi vyplývá, že vlastně počet pracovníků na konci roku 2014 byl v zásadě stejný jako na konci roku 2013. Takže za rok fungování této vlády se počet pracovníků nijak nezvýšil. Zvýšilo se procento osobních nákladů zhruba o pět, a když se podíváte na počty, které se přímo věnují daňové správě, tak o pár desítek pracovníků to číslo pokleslo. Ta odpověď je datovaná tento měsíc s tím, že se doposud, do dnešního dne, nebo do dne, kdy se odeslala odpověď, nerozhodlo, kam se umístí těch 600 zaměstnanců.

Než se budu věnovat podrobně jednotlivým daním, tak jedna z věcí, kterou Finanční správa opravdu vykonává, je kontrola dotací. Je to v úvodním listu té odpovědi. A mnohé kontrolované subjekty si opakovaně, a já říkám oprávněně, stěžují na to, že jednu věc chodí opakovaně kontrolovat různé orgány veřejné správy, příslušná ministerstva, finanční úřady, NKÚ apod. Myslím, že je na pořadu dne debata o tom, jestli bychom například kontrolu dotací státních či evropských, ale zejména státních, nenechali pouze na NKÚ. Pak bychom samozřejmě uvolnili ruce všem finančním úřadům a zaměstnancům Finanční správy, nemuseli by kontrolovat dotace a mohli by se věnovat kontrole plnění daňových povinností jednotlivých daňových subjektů. Je to věc k diskusi. My neříkáme, že ano, ale myslím si, že pokud uvažujeme o rozšíření pravomocí NKÚ, tak ruku v ruce s tím by měla jít nějaká debata o zúžení počtu kontrolních orgánů, aby se nemohly opakovaně kontrolovat tytéž věci. Ono velmi často u těch dotací ještě probíhají veřejné zakázky, které chodí kontrolovat nejen například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale také tzv. auditní jednotky, a velmi často výsledky těch kontrol jsou opačné. A pak i starostové, zastupitelé, hejtmani, vicehejtmani mají velký problém, protože jednou mají papíry z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že to bylo v pořádku, pak přijde auditní jednotka, a výsledek kontroly je úplně jiný. A výsledkem toho například bývá vratka evropských peněz či penále, politická ostuda. Přitom starosta nebo ten, který dotaci dostal, má potvrzení z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že veřejná zakázka proběhla v souladu se zákonem.

Takže si myslím, že je na řadě v příštích týdnech a měsících vést debatu, jestli bychom například o tuto kompetenci Finanční správu - jestli bychom neztenčili její povinnosti tím, aby se mohli více věnovat samotné daňové správě.

Když se podíváte na počty jak zaměstnanců, kteří se věnují jednotlivým daním a těm nákladům, tak identifikujete podle mého názoru minimálně tři daně, které by podle našeho politického názoru stály za zrušení. Jednu jsme už navrhli. Budeme projednávat zrušení daně z nabytí nemovitostí. Když se podíváte do tabulek, tak této dani se věnuje skoro 800 zaměstnanců, náklady jsou zhruba půl miliardy ročně, výnos je mezi 8 až 8,5 miliardy ročně.

Ještě mnohem jasnějším kandidátem pro zrušení, a zase to vyplývá z těch čísel, je silniční daň. Výnos je zhruba 5 miliard ročně. Máme více než milion poplatníků. Více než milion poplatníků silniční daně! To znamená, průměrný výnos na jednoho poplatníka je zhruba 5 tisíc korun. Silniční dani se věnuje 600 zaměstnanců Finanční správy. Tak si zkusme tipnout, kolik ročně se dá zkontrolovat subjektů, když jich je jeden milion, a ten výnos je poměrně malý. Myslím, že by to - a to mluvíme jenom o nákladech, které jsou na straně státu, nemluvím o nákladech, které jsou na straně těch poplatníků. Ty nejsou úplně jednoduché a úplně malé. Určitě je to částka, která se dá do dopravní infrastruktury dostat i jiným způsobem než vybíráním silniční daně.

Další z věcí, o které musíme hovořit, a velmi často o tom hovoříme. Podívejte se na počty poplatníků v jednotlivých finančních úřadech, respektive v jednotlivých krajích. Ten nepoměr - když se mluví o daňovém ráji v Praze - je v zásadě jen u dvou daní. DPH a daň z příjmů právnických osob. Tam ta čísla prostě nesedí, evidentně přesto, že uznáváme, že hlavní město, logicky, je to v každém státě, má největší ekonomickou výkonnost, největší ekonomickou aktivitu, je to naprosto logické, tak ta čísla prostě neodpovídají, nejsou třeba o 5, 10, 15 % vyšší než v okolním, vedlejším, Středočeském kraji, který má zhruba stejný počet obyvatel, tam ta čísla jsou dvojnásobná a vyšší. Neodpovídá tomu samozřejmě počet zaměstnanců, ale já věřím, že to je věc, na které se dá shodnout a dá se odstranit.

U ostatních daní to tak ovšem není. Když se podíváte třeba na daň z minerálních olejů, o kterých se velmi často hovoří, že zrovna v téhle oblasti se páchají daňové podvody, tak v této dani jsou na tom překvapivě podle počtu daňových poplatníků nejhůře, nebo nejvíce daňových poplatníků mají jiné kraje - středočeský region, pro mě překvapivě, a i Vysočina a také jižní Čechy. A platí totéž u spotřební daně z tabáku. Takže ten nepoměr mezi počtem daňových subjektů a počtem pracovníků je zejména, říkám, u DPH a daně z příjmů právnických osob. U daní z příjmů fyzických osob, tam už je to v zásadě vyrovnané, odpovídá to podle mého názoru i ekonomické aktivitě jednotlivých regionů, tam ta čísla nejsou žádným způsobem alarmující nebo překvapující.

Chtěl bych mluvit ještě o jedné dani, u které chceme přijít s návrhem na zrušení. Tady rovnou říkám, že musíme přemýšlet o kompenzacích. Je to daň z nemovitostí. Počet poplatníků je 4,7 milionu 4,7 milionu, a především to jsou fyzické nepodnikající osoby, přestože tam jsou i podnikající osoby, podává a platí každý rok daň z nemovitostí. Ovšem výnos je stoprocentním příjmem obcí a měst. To znamená, není to příjmem státního rozpočtu, a pokud přijdeme, a chceme přijít, se zrušením daně z nemovitostí, tak podle našeho názoru existují dvě cesty, jak to kompenzovat městům a obcím. Případně se dají kombinovat obě dvě ty varianty. Za prvé je to zvýšení podílu měst a obcí na rozpočtovém určení daní. To se dá určitě dopočítat. V těch koeficientech se to dá počítat a dá se to kompenzovat. A přitom se uleví takřka polovině obyvatel ČR od daňové povinnosti. Druhá věc je možnost zavést obecní daně. Protože kromě daně z nemovitostí máme také poplatky, které mají ze zákona charakter daní. Také máme zákon o správě daní a poplatků. To jsou ty známé poplatky za psy, komunální odpad, ze vstupného, lázeňské poplatky, za povolení vjezdu do vyhrazených prostor atd., atd. Myslím si, že by to mohlo být zajímavé, že by pak mohl probíhat i politický souboj na úrovni měst a obcí, kdy by v nějakém rozmezí, podobně jako je to u daně z nemovitostí, měly obce určitou pravomoc nad výší obecních daní od nuly po zákonem stanovenou hranici. Určitě se to dá udělat.

Tu daň z nemovitostí, kde výnos pro stát je nula, tím, že zákonem je to určeno, jsou náklady odhadované na tři čtvrtě miliardy korun ročně a na této dani pracuje - mám to někde tady - 1 250 zaměstnanců. Což z toho počtu 9 tisíc, kteří se věnují všem daním, je obrovská suma. A zase - kdybychom tu daň zrušili, tak těchto 1 250 zaměstnanců, či 800 zaměstnanců, kteří dělají daň z nabytí nemovitostí, či 600 zaměstnanců, kteří dělají silniční daň - dohromady výnos všech těch tří daní je menší než 25 miliard. Což je někdy měsíční inkaso DPH. Někdy je vyšší měsíční inkaso DPH. Když si řekneme, že loni bylo celkové roční inkaso DPH přes 300 miliard, tak průměrný měsíční výnos jedné jediné daně je 25 miliard. A stejný počet... Nižší - nižší - je roční výnos tří jiných daní, kterým se věnuje přes 2,5 tisíce zaměstnanců, kteří nás v nákladech stojí podle těch čísel, která máme k dispozici, zhruba 1,5 miliardy ročně.

To si myslím, že jsou věci, které bychom debatovat měli. Ta čísla jsou jasná, i když jsou to opoziční čísla. Jsou to čísla, které zpracovalo jak Ministerstvo financí, tak Finanční a Celní správa. Myslím, že je tady jasný prostor pro to, abychom zjednodušili daňový systém. Daňový systém se nezjednodušuje pouze tím, že vypustím nějakou výjimku v nějakém zákoně, ale dá se zlepšit tím, že některé daně prostě bez náhrady zrušíme. Protože si musíme i u výběru daní říct, kde je největší potenciál, ve které dani hrozí největší daňové úniky. Nevím, jestli jste někdy slyšeli o tom, že jsou nějaké významné daňové úniky například v silniční dani. Milion poplatníků, 600 zaměstnanců, výnos někde 4,5, někde 74,8, někde 5 miliard. Myslím, že to stojí za vážnou úvahu.

Já jsem s odpovědí vyjádřil nesouhlas v zásadě jenom ze dvou důvodů. Ten hlavní byl, abychom o číslech mohli debatovat, aby to nezapadlo, aby čísla nezůstala jenom u mě, že mám někde písemnou odpověď. A ta druhá, to bych poprosil pana ministra, pokud by odpověděl, kdy tedy přijme těch 600 zaměstnanců a kde budou alokováni. Alokace mě zajímá ve dvou rovinách. Za prvé, na kterou daň, a případně, ve kterém regionu. Z čísel se samozřejmě nabízí, že by to měla DPH a daň z příjmů právnických osob a že region by měl být Praha. Ale nevím, jestli takové plány jsou. Pokud jsou, rád bych je slyšel a rád bych se zeptal, kdy ti zaměstnanci nastoupí a zda se tím pádem zvýší procento lidí, kteří se věnují samotné správě daní, nebo těch ostatních. Nechtěl bych, aby zapadl podnět o tom, že bychom mohli odebrat povinnost finančnímu úřadu kontrolovat zejména státní dotace a nechat ji například pouze na NKÚ. Anebo ji zase odebrat NKÚ a nechat to jenom na finančních úřadech. Ten systém mnoha orgánů, které chodí kontrolovat to samé, je podle mne nevyhovující, komplikovaný a znovu by to přispělo k větší přehlednosti a k jednodušší správě a k jednodušší kontrole využívání státních peněz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Pan vicepremiér se hlásí do rozpravy. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, děkuji za podnětnou diskusi. Jsem rád.

Já bych se vrátil k historii Finanční správy. Finanční správa kdysi byla součástí Ministerstva financí. A škoda, že tu není pan poslanec Kalousek, který ji vlastně potom určitým způsobem zprivatizoval. On ji vyčlenil a dal jí neobvyklá práva. Například to, že zakázal, aby kdokoliv Finanční správu kontroloval - velice neobvyklá záležitost. Já jsem se hned začal o Finanční správu zajímat. Ptal jsem se, co je potřeba změnit. Dostal jsem asi padesát podnětů od bývalého ředitele. Ptal jsem se, co jsme vlastně ve Finanční správě od revoluce udělali. Co se udělalo pro to, aby se vybíraly daně, a zjistil jsem, že moc ne, že skutečně správa je v rozkladu. Vyvrcholilo to i naším trestním oznámením na bývalého generálního ředitele z 31. října 2014. Můžu to potom panu Stanjurovi ukázat - transakce za léta 2011, 2012 a 2013 v rozsahu asi 100 mil. korun, kde je vlastně podezření, že si tam páni dělali kšefty do vlastní kapsy.

Finanční správu nikdo neřídil. A není v dobré kondici. My se to snažíme dát do pořádku. Bohužel jsme nabrali trošku zpoždění, ale taky je třeba vědět, že 1. ledna 2011 vaše vláda s panem Kalouskem snížila platy zaměstnanců Finanční správy o 10 %. Takže až od roku 2015 se nám těch 10 % povedlo nahradit, protože pokud chceme někoho kontrolovat, tak ho musíme i zaplatit. Základní tarif je asi 20 700 korun. To jenom na okraj.

To, že Finanční správa neměla žádnou koncepci, nikdo ji neřídil, že bylo politické zadání být vstřícní, to mám od zaměstnanců. Samozřejmě je priorita dát to do pořádku. Děláme analýzu kompetencí Finanční správy, protože mám pocit, že lidi hlavně dělají byrokracii a dělají plno věcí, které by neměli dělat.

V tomhle směru souhlasím s panem Stanjurou. Máme na stole nový zákon o kontrole a v zákonu o kontrole navrhujeme přesně to, co říkáte, aby Finanční správa nekontrolovala dotace. Dneska dotace kontrolují všichni. Resort, který to poskytne, Finanční správa, NKÚ, Ministerstvo financí, Evropská unie a nevím kdo všechno. Je to úplně absurdní. Já se ptám, jak je to vůbec možné, že jsme se tam dostali. Jak je možné, že někdo žádá o dotaci 20 mil. a potom tam tenhle stát pošle několik kontrol, každá říká něco jiného a končí to tím, že ten chudák podnikatel nejenom že nezainvestuje dvacet, ale musí zaplatit sankci dvacet a ještě penále dvacet? Místo zainvestování dvacet má minus dvacet. Neuvěřitelné! Takhle funguje tenhle stát. Tenhle stát nerozlišuje mezi korupcí, podvodem a nevinnou účetní chybou. To je ta absurdita.

Proto my navrhujeme, aby systém kontroly byl úplně změněn. To znamená resort poskytne dotaci, zároveň si to zkontroluje a potom, pokud je tam rozpor, tak je odvolací orgán a to má být Ministerstvo financí, které už převzalo 50 zaměstnanců Finanční správy a má ještě převzít 200. Takže 250 zaměstnanců Finanční správy odejde na Ministerstvo financí, kde budou v rámci návrhu nového zákona jako odvolací orgán. Mám tam stovky dopisů absurdit za pár korun, za nějakou chybičku, že někdo poslal dopis později. Terorizujeme vlastně potenciální příjemce dotací a místo toho, abychom čerpali, tak děláme všechno pro to, že nečerpáme. V podstatě jsme je tak vystrašili, že se už vůbec bojí žádat o dotace. Takže plný souhlas. S tím nemám problém. NKÚ má myslím jasné kompetence. Náš návrh je zjednodušit kontroly. Mám pocit, že se na tom shodneme.

Finanční správa samozřejmě fungovala tak, že Praha se stala daňovým rájem. Dokonce na jedné adrese máme 1 600 firem. My jsme přišli s tím, že rozhodneme a vracíme firmy tam, kde mají svoje podnikání. Praha je daňový ráj. Tady chodí kontrola v průměru v některých částech Prahy jednou za tři sta let. Všichni to vědí, všichni to zneužívali. Finanční správa je ve špatné kondici. Jen se ptám, kdo s ní co dělal. V Praze bylo 5 tis. nevyřízených případů jenom za leden. Udělali jsme speciální akci na Prahu a za leden jsme vybrali o 300 mil. daní víc. Máme speciální programy na Prahu. A těch 600 lidí, jak se ptal pan poslanec Stanjura, 160 lidí jde do Prahy, protože Prahu musíme posílit. Kolem Prahy ve Středočeském kraji jsou obce, kde stále podnikatele obtěžujeme, chodí tam kontrola jednou za dva roky - a tady v Praze jednou za tři sta let. To je absurdní. A taky měníme kompetenci. Proč v minulosti bylo, jak je to u státních zastupitelství nebo policie, že nějaký případ může kontrolovat někdo mimo Prahu. Tak si to udělali.

Nechci tady samozřejmě mluvit o případech, naposledy zasahovala KOBRA, kde dvě zaměstnankyně, nebo jedna, nevím kolik, neznám úplně přesně detail, se podílely na korupci, na daňových únicích, že vracely DPH nazpátek. A potom mi řekněte, když tedy teď budeme nabírat lidi - vy se ptáte, proč jsme je ještě nenabrali, my na tom děláme - jak je tedy máme zaplatit. Když tedy tady v Praze skončí vysokoškolák a jde do nějaké globálnější firmy, tak mu nabízejí 40, 50 tisíc a my jsme někde na 18, 20.

Takže takový je dneska stav ve Finanční správě. Totiž tenhle stát se nikdy nesnažil ty daně vybírat. Nikdy. Nikde nebyla strategie. Ptal jsem se na Finanční správě: Kdo sleduje pohledávky? Kdo? Stále tam vykazují nějaké fiktivně nezaplacené daně, ale to jsou jenom daně, které si stát účtuje sám sobě. Ne? Budeme mít příklad ProMoPro, to je někde na nějaké odvolací komisi a tam taky dá stát sám sobě flastr. To jsou ty absurdity, které tady máme a se kterými musíme jako bojovat.

Ti zaměstnanci těch... To není jako že jeden zaměstnanec a jedna daň. Tak ti jsou samozřejmě, řeší vícero daní, a my jsme si jasně řekli, kde ten stát nejvíc přichází o peníze. A je to samozřejmě na nezaplacené DPH, ano, tam toho je statisticky nejvíc. A samozřejmě je to krácení tržeb, kde všichni tady máte problém s evidencí tržeb.

Prosím vás, dneska jsem v Právu udělal komentář. Je to skutečně psáno, že to pochopí i každý, protože tady někdo stále něco straší, že chceme. A to jsou ta konkrétní opatření, která my děláme. Takže dáváme do pořádku Finanční správu, ano, protože my ji potřebujeme posílit. Finanční správa tu není na to, aby - každý tam chce informace. Exekutor, všichni. Takže oni dělají jenom byrokracii, administrativu. Nemluvím teď o tom šíleném systému ADIS, který je vlastně zastaralý, pomalý, problémy, jsme v područí té firmy, která nám ho dodala. Nikdo to nikdy neřešil.

Takže těch problémů je tam milion. A tam, kde vlastně přicházíme o ty peníze, no tak víme asi, kolik je černá ekonomika. To je 15 % z HDP. Máme DPH. To už jsem tu říkal x-krát. Takže chceme zavést konkrétní opatření kromě toho, že chceme dát Finanční správu do pořádku.

Specializovaný finanční úřad. Tak jsem se ptal, na co to máme. Specializovaný finanční úřad je na to, aby kontroloval největší firmy. Ty firmy, které platí nejvíc daní. Tak jsem se ptal: Proč je specializovaný? Proč nekontrolujete ty firmy, které neplatí daně? Ne. Oni je chodí kontrolovat. Ale ať je kontrolují. To je super. Ale takže... jelikož to znám z druhé strany, tak jsem jim říkal: No a co teda? Jak kontrolujete základy daně? Máte nějakou strategii? Ty dividendy jak odcházejí... Jestli se (nesrozumitelné) základ daně. Transfer ceny. Na to teď Finanční správa dělá speciální akce.

Takže nikdo to neřídil. Nikdo to neřídil. Takže v tom je ten problém. V tom je ten problém.

Daň z nemovitosti. Pane Stanjuro, fakt jako já vás obdivuji, protože vy jste, vaše vláda, navýšili tu daň 1. ledna 2013 ze tří procent na čtyři. A vy ji teď chcete zrušit. Tak to si fakt děláte srandu. Ne? Jako já tomu rozumím, že to politici tak říkají.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane vicepremiére, pouze upřesním, oslovujte poslance v Poslanecké sněmovně mým prostřednictvím, nikoliv napřímo. Děkuji.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře. Pane poslanče Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste navýšili daň z nemovitostí, vaše vláda Kalouskem 1. ledna 2013. Dneska jsme v březnu 2015 a vy navrhujete zrušení. No to jako nemyslíte vážně?

My navrhujeme, aby garantem za nemovitost, aby to bylo systémové, byl ten kupující, aby to nebyl prodávající, protože potom máme problém vlastně tu daň vybrat. My bychom určitě rádi snižovali daně. Proto navrhuji i snížit DPH v rámci evidence tržeb u restaurací z 21 % na 15. To si myslím, že byste měli podpořit. Ne? Protože podle naší strategie vybrat ty daně a vy jste pro to nic nedělali v minulosti. Asi jste tam neměli toho ministra. Kalousek tu není dneska. Pan poslanec. Takže nic se nedělalo. Nic. Je to v rozkladu a začínáme de facto toto. (Potlesk z řad TOP 09.)

Když navrhuji snížení DPH u restaurací z 21 % na 15, tak to má logiku v tom, že restaurace platí 21 % a nakupují potraviny, kde je daň 15 %. Podle našich analýz vlastně restaurace tady nezaplatí asi 10 miliard na daních, krátí tržby. A vybereme 1,6 miliardy. Pokud by to prošlo, a já pevně věřím, že rozumní lidé to podpoří, tak to zkrácení daně je 400 milionů, protože my vybereme od těch restaurací 1,6 miliardy. A rozdíl je 400 milionů. 400 milionů - to nás budou stát Vrbětice, které jste taky tak skvěle pro nás připravili v minulosti.

Takže si myslím, že je to rozumný návrh, abychom motivovali ty, které platí daně, abychom jim trochu ulehčili a snížili daně, protože já bych rád daně nejdřív vybral a potom snižoval. Vy jste sice pravice, ale navyšovali jste ji. I tu daň z nemovitosti i tu DPH. Byl bych strašně rád, kdybychom k tomu skutečně přistupovali rozumně. A strašně rád s vámi budu diskutovat ohledně spotřebních daní. Prosím vás, to řeší Celní správa. Ano. Takže je to kombinace navýšení zaměstnanců. O tom jsem mluvil - 160 lidí jde do Prahy, zbytek má jít na speciální finanční úřad. A tam ty lidi samozřejmě taky musíme zaplatit, protože proti nám stojí firmy, které mají samozřejmě velice kvalitní daňové poradce a právní poradce a na rozdíl od nás je umí taky dobře zaplatit.

Takže děkuji zatím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane vicepremiére. Eviduji přihlášku pana předsedy Stanjury.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr financí toho řekl tolik, tak já zkusím aspoň na některé z těch věcí zareagovat.

Velmi často slyším z úst Andreje Babiše: Já jsem byl proti. Byl to koaliční kompromis, proto jsme to přijali. Já tomu i rozumím. My jsme taky seděli v koaličních vládách a taky jsme dělali koaliční kompromisy. A taky leccos nebylo podle našeho programu, a přesto jsme pro to hlasovali, přesně tak, jak to děláte vy a jak to v zásadě dělá každá koaliční vláda. To je prostě normální. Zatím jsme tady neměli, resp. měli jsme jednobarevnou vládu sociální demokracie. Tam se nám aspoň dařilo držet nízké schodky státních rozpočtů, i když to byla tenkrát démonizovaná opoziční smlouva, tak v zásadě výsledky hospodaření nebyly v těch letech tak špatné, jak se to pak dařilo koaličním vládám.

Pan ministr financí pořád říká o tom, jak vybere ty daně, ale kampaň skončila před rokem a půl, a teď máme výsledky a není to vidět. Fakt to není vidět. Já souhlasím s tím, že první dva měsíce nejsou natolik vypovídající, abychom dělali nějaké veliké závěry. Ale když někdo neříká celou pravdu, pak na to doběhne.

Ministerstvo financí roky vydává měsíční zprávu o plnění státního rozpočtu. Já to roky sleduji, asi deset dvanáct let, mám svoje tabulky, svoje grafy. A vždycky mě zajímá ten komentář. Loni, když - leden, únor a březen - bylo velmi dobré plnění, podívejte se do těch zpráv, jsou dneska na webu, je tam jediná věta o tom, že zadrželi DPH, a tudíž se vyplácely vratky, a tudíž je vyšší příjem. No není. Teď to používají jako argument a mají pravdu, že pokud zadrželi 13 miliard a pak se většinou ukázalo, že ta podezření nebyla důvodná a daně museli vyplatit, tak je logicky nižší příjem.

A já říkám: Je to věrohodná argumentace, jenom zapomněli před rokem říct: Máme tak dobré výsledky proto, že prověřujeme 13 miliard. Takže to doběhlo. Kdyby už tam byly před rokem, tak je letos argumentace nad čísly jednodušší, protože když byly dobré výsledky, tak se o tom mlčelo, protože to vypadalo velmi dobře. Přišla nová vláda: Podívejte, hned to sype, všichni se nás bojí, hned všichni platí, jiná atmosféra v zemi, všichni řekli, už se má platit a neplatí. A teď po roce, když se ukázalo, že ta podezření byla asi v naprosté většině nedůvodná, tak najednou je to argument: A podívejte, se v únorové zprávě, i v lednové zprávě se tím argumentuje. A já tomu argumentu rozumím a je v pořádku.

Na druhé straně ten problém je velký. Nejenom na mě, určitě i na vás se obracejí daňoví poplatníci, kteří mají právě problém s touhle kontrolou. Ne s tou samotnou kontrolou, ale že to trvá hrozně dlouho. A bránit se soudně budou jenom ti velcí, kteří mají týmy právníků. Velmi často zahraniční vlastníci. Ale ti naši, ti menší, ti se bojí Finanční správy. Protože pan ministr to popsal docela přesně, jak byrokraticky na ty malé, o dva dny pošle něco později, už je penále a už to jde. To oni zúřadovat umějí. Když jsem to řekl novému šéfovi Finanční správy, který měl podle mého názoru velmi diskutabilní prezentaci na rozpočtovém výboru, víte, co mi na to řekl? Kradou všichni, malí i velcí, tak se těch malých nezastávejte! To padlo na rozpočtovém výboru. Všichni kradou! Už chápu, proč se stal šéfem Finanční správy, protože mluvil úplně stejně, jako kdyby mluvil pan ministr. Přidali se ke mně i vládní poslanci, aby vůči těm malým, vůbec těm administrativním opatřením, aby ta Finanční správa byla trošku shovívavá. Ale to je velmi jednoduché.

Pan ministr si trošku protiřečil, protože říkal, proč je specializovaný Finanční úřad? A pak říká: My ho posílíme, protože proti nám stojí firmy, které mají dobré právníky. To byl právě ten důvod. Aby ten specializovaný Finanční úřad byl vybaven odborníky, aby stát měl stejně kvalitní lidi jako na druhé straně, kteří skutečně je mají. A proto se měl zabývat těmi velkými a těmi, kteří ty týmy právníků mají. Nicméně nebyl náš návrh, a my jsme to navrhovali nezavádět, zrušení smluvních platů. To jste si prohlasovali vy! Nebo většina z vás, já už si to přesně nepamatuji. A pak říkáme, já je nemám jak zaplatit! Ale to nejde dohromady. Buď zanechám kategorii smluvních platů a vím, že někde potřebuji kvalitní odborníky, ale musím je zaplatit a do těch tabulek se to prostě nevejde. Anebo přijmu ten levicový pohled na svět: tabulky a všichni berou stejně. No a vláda si vybrala to za b. A teď současně říkáme: máme problém, nedostaneme kvalitní lidi. No ale to se velmi těžko dělá, když ne my, ale když vy jste zrušili smluvní platy. A ukazuje se, že to není rozumné opatření. Tak se k tomu vraťme, bavme se, ve kterých oblastech, ve kterých oborech je rozumné, aby stát měl smluvní platy, kde tam potřebujeme specialisty a kde ne. Kde je to v zásadě administrativní činnost a kde vystačíme s tabulkovými platy. A není to jenom problém Finanční či Celní správy.

Pane ministře, já vím, že jste se asi jenom přeřekl. My jsme žádnou daň z nemovitostí nezvedali. Daň z nemovitostí určují obce a města a vy jste myslel daň z nabytí. A byla to jedna z těch věcí, o kterých jsem mluvil, že to jsou koaliční kompromisy, které se jednotlivým členům vládní koalice prostě líbit nemusí, ale prostě v rámci koaliční smlouvy, koaliční jednoty, podpory vlády se pro to hlasuje. My se tím netajíme. Nicméně teď jsme v opozici, teď si prosazujeme svůj program bez jakýchkoli kompromisů a navrhujeme tu daň zrušit. Když říkáte, že budete navrhovat snížení DPH, ptáte se, jestli to podpoříme - podpoříme. Podpoříme. To je jednoduchá odpověď, můžu to tady říct na mikrofon, není to velký problém. Já myslím, že problém vám budou dělat vaši koaliční partneři, aspoň z dosavadních vyjádření třeba pana premiéra, který je proti.

Ale zase: Na jedné straně říkáte: máme příliš byrokracie. A já s vámi souhlasím. Na rozdíl od vás ale nechci 20 roků dozadu hledat viníky - v roce 1993 zavedl tenhle formulář... Ale vy zavádíte dvě nové obrovské byrokratické mašinérie. Registrační pokladny a kontrolní hlášení.

Mě by zajímalo, jestli je nějaký odhad, kolik je řádků těch faktur. Protože každý bude muset hlásit každou fakturu v kontrolním hlášení. To jsou biliony dat! Co s tím ta Finanční správa bude dělat? Já už jsem o tom mluvil v jiném zákonu - dodneška není jasný formát, ve kterém se to bude předávat. Ale současně bojujeme proti byrokracii. A zavádíme obrovské, nevídané byrokratické nástroje. A ne na ty, kteří neplatí daně, jak vy říkáte, na ty, u kterých je podezření, ale na všechny. Převážná většina plátců daně jsou poctiví. Naprosto zdrcující většina. A za tím si stojím na rozdíl od nového šéfa Finanční správy, který tvrdí, že kradou všichni, malí i velcí. To si fakt nemyslím a ta zkušenost je prostě jiná.

Není důvod nepochválit vládu či Ministerstvo financí, když něco udělá dobře. Říkáte, že vracíte zpátky adresy těch, kteří se chtějí přemístit do Prahy. Já myslím, že to je dobře. Ale nemělo by to být jediné. Pokud máte pocit, že ta firma to dělá z nějakých podezřelých důvodů, a vracíte jí zpátky tu adresu, tak podle mě by měla automaticky nastoupit kontrola. Protože tím, že změním daňové místo, že místo Prahy ji pošlu zpátky do jižních Čech, na jižní Moravu, severní Moravu, ještě nic nevyřeším. Jenom zvednu matematickou pravděpodobnost, jestli přijde kontrola jednou za šest let nebo jednou za deset let. Ale pokud máte vážný důvod a říkáte je to nějaký fiktivní převod, tak kromě toho vrácení by měla nastoupit kontrola. A mělo by se potvrdit anebo vyvrátit, zda ta firma je, nebo není plátce daně a zda plní, nebo neplní své daňové povinnosti.

A nebyli jsme to my, kteří říkali jednou 200 mld. plus, jednou 150 mld. plus, jednou 100 mld. plus se vybere ročně na daních. To jste říkal vy a vaše kolegyně a kolegové. A je druhý rok vlády a nic! Radujeme se, když se dostaneme v roce 2015 na úroveň 2014. Kde jsou ty stovky miliard nebo desítky miliard? I v těch odhadovaných příjmech těch šikanózních návrhů, když se podíváte, že vláda se rozhodla, že vlastně třídním podezřelým jsou živnostníci. Na ty když se podíváme a zavedeme jim registrační pokladny a zavedeme jim kontrolní hlášení, tak bude na všechno. To budou příjmy! Všechny vychytáme, všichni budou platit. To se nám to všechno... Ale když se pak podíváte do těch materiálů, které posílá vaše ministerstvo, tak tam nejsou stovky miliard předpokládaných příjmů. Nejsou. Jsou mnohem střízlivěji odhadované a jsou to mnohem nižší částky. Takže jedna věc je PR a vystřelovat 100, 150, 200 mld., pak je jasné, že jsou přebytky. Nemusím snižovat náklady, když budu plus 200 mld., tak budu za letošní rok plus 100 mld., a ne minus 100 mld. Ale realita je jiná a poměrně složitější.

A k těm třem daním, o kterých jsem hovořil. Vy jste se tomu úplně vyhnul, možná tím, že to je opravdu široká problematika. Třeba silniční daň. Milion poplatníků, výnos necelých 5 mld. ročně. Náklady 400 mil. ročně, 600 zaměstnanců. Má to smysl? Není to jednodušší zrušit? A máte zrovna 600 volných zaměstnanců, 600 pracovních pozic a nemusíte přijímat další. A když jsme se bavili o mzdových nákladech, jestli je někdo zvedal nebo něco, tak jsou přece dvě různé věci. Jedna věc je celkový objem mzdových nákladů a pak je konkrétní plat konkrétního člověka. A pokud snižujete celkový objem nákladů a dělají to mnozí v samosprávě, že racionalizují ty úřady, snižují počet úředníků, tak klidně mohou mít celkový nižší objem mezd a přitom ti lidé, kteří tam zůstanou, mohou mít vyšší náklady. Je to naopak motivační pro ty dobré, aby viděli, že ten, který rozhoduje o mzdě, si umí vážit toho, kdo má nadprůměrný výkon, a umí ho nadprůměrně ocenit. Místo toho vláda prý pod tlakem Bruselu vymyslí nějaký bodovací nebo tečkovací systém, každý zaměstnanec dostane nějaké body a podle těch bodů bude odměňován a prý to má být spravedlivější. Ale v té nivelizaci platů, kdy vlastně všichni mají mít stejně, plat se zvyšuje, jenom když jste starší, protože vám naskakuje vyšší stupeň, protože jste se dožil. Tak to přece není spravedlivý systém. Za prvé to odrazuje mladé lidi, aby šli do státní správy, protože já bych ještě pochopil tabulkový plat na pracovní pozici: jsi vedoucí oddělení na magistrátu, na ministerstvu, máš takovýhle základní plat za tuhle funkci. A ne že když ti je dvacet osm, tak máš nižší plat, než když ti je čtyřicet osm! To nemá žádnou logiku. Ale bohužel je to směr, kterým se vláda vydala a vydává. A pak si budeme oprávněně stýskat, že se nám nedaří získat kvalifikované lidi a že v tom soukromém sektoru je přeplatí. No tak pokud zachováme pouze tarifní platy, a ještě s těmi platovými stupni, tak to prostě bude motivace zejména mladých lidí minimální a budeme mít problém dostat kvalitní lidi do státní správy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Plzáka. Pak mám dvě přednostní práva. Pan předseda Laudát, pan vicepremiér Babiš a pak řádně přihlášeného pana poslance Bendla. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, nejsem žádný specialista na Finanční správu, ale k té mé poznámce, spíše dotazu, mě vedl takový drobný komentář, který jsem vyslechl ráno v rádiu, když jsem sem jel. Podstata toho komentáře bude možná v rozporu s tím, co tady říkal předseda poslaneckého klubu ODS pan Stanjura.

Podstatou toho komentáře bylo to, že drobní podnikatelé u nás zažívají léta zlaté časy. Že na milion živnostníků a 400 tisíc drobných firem vlastně dozírá 9 tisíc zaměstnanců Finanční správy. Já pominu efektivitu, pominu daňový systém. Mě by jenom zajímalo to celkové číslo v porovnání se světem, jestli tedy existuje nějaké porovnání. Máme jich opravdu tak málo? Máme jich dvakrát méně, než by bylo třeba? Třikrát méně, než by bylo třeba? To je to, co mě zajímá, protože jinak já této oblasti nějak nerozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pro pana poslance Plzáka vaším prostřednictvím. Nevím, jestli jste to jen citoval, nebo si to myslíte. Já si nemyslím, že drobní podnikatelé prožívají zlaté časy. A tím, co chystáte, budou prožívat ještě horší časy. Nemyslím si, že v současnosti prožívají zlaté časy. A ten, kdo to tvrdí, je nezná. Nezná jejich situaci, nezná jejich problémy. Ale možná jste jenom citoval. Pokud je to jenom citace, tak se omlouvám. Ten, kdo to napsal, nežije v reálném světě, nemá reálné informace. Není to pravda!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem nechtěl vystupovat k tomuto tématu, ale pan ministr financí mě jaksi svým vystoupením k tomu ponoukl.

Víte, já bych byl rád, aby skutečně už skončila jeho předvolební kampaň. Nečasova vláda padla - v červnu to budou dva roky. Od té doby my neneseme odpovědnost. A pane ministře, neptejte se, co kdo dělal s daňovou správou, nás. Já vás se ptám, co s ní vyvádíte. Ta čísla, byť ještě to není úplně reprezentativní, ale ze začátku tohoto roku jsou předzvěstí něčeho velice špatného. A chci tady vyzvat pana premiéra, aby si on nechal udělat analýzu. Možná v dalších měsících se to zlepší, nicméně ty výstupy, jak je sleduji, začínají být skutečně zárodkem obrovského průšvihu. Já se obávám, protože v některých položkách ne že jsou vybírány daně hůř než v roce 2014, a to při ekonomickém růstu, ale dokonce i zřejmě v roce 2013 v době velké recese. A vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí fakticky předurčuje fungování víceméně všech ostatních resortů, tak když se budeme bavit o nějakých slabých článcích vlády, tak pane premiére, já začínám mít obavy. A já z toho skutečně nemám radost, protože lidé budou nadávat celé Sněmovně, celé vládě, celé politické reprezentaci, že tady se rodí a jsou první náznaky obrovského průšvihu.

Já to osobně přičítám tomu, že jsou dva přístupy, jak se chovat k úředníkům, ať už tam či onde, úředníci daňové správy ke klientům. Pro mě to nejsou zloději, pro mě jsou to podnikatelé. A to mají být pro stát klienti, protože z jejich daní ostatně žijeme všichni. A můžete zvolit dva přístupy. Má to ekvivalenty v právu a přesně uvidíte, kudy se ubírá tato vláda.

Pan premiér Sobotka při nástupu, určitě si vzpomínáte, říkal: v podstatě na neurčito odložíme jednotné inkasní místo, není to priorita této vlády. Já jsem si tenkrát říkal no ano, takže se vydáváme na cestu evropského práva proti anglosaskému. Tam když někdo dělá maléry, tak jejich právo je zaměřeno na to problém vyřešit. Evropské jde spíše tou cestou ztrestat. Když to děláte v právu, dobře, je to nějaká otázka i ukotvení společnosti apod. Když to děláte v oblasti ekonomiky, může se to zvrtnout. A tady už teď existují nepominutelné náznaky toho - protože ono nejde o jednu daň. Když to bude ve výběru jedné daně, tak si řeknete - a často už jsme i v minulosti byli svědky toho, že na rozpočtovém výboru i náměstci, či dokonce ministr řekl, že neví, proč mu tam chodí více daní, nebo o něco méně. Spíš se řešil nečekaný velký výběr daní v minulosti nebo se o něm diskutovalo. Ale jestliže to naskakuje v celé řadě položek, tak to už něco signalizuje. A já skutečně, když si hodně lámu hlavu, protože není důvod - pan Babiš říká, že řeší věci, tzn. kdyby systémem západky posunoval daňovou správu k většímu výkonu, celní správu k většímu výkonu, tak se nemůže stát, že v podstatě výsledky mají přesně opačný trend. A já to přičítám tomu, že skutečně ta politika represe, výhrůžek nefunguje, a že je dokonce destruktivní. Já si myslím, jestli to takto půjde dál, tak se budeme muset - nevím, jestli v dubnu, nebo v květnu, ale chce to skutečně ještě počkat dva tři měsíce - vážně zabývat tím, co se děje v resortu financí.

A samozřejmě, že obrovské náklady na zaměstnávání úředníků stojí to, že nemáme jednotné inkasní místo. Je mně líto, že se zřejmě na něm nepracuje, nemáme informace nyní. Naposledy jsme slyšeli v Plzni na výjezdním zasedání rozpočtového výboru, ale zase už je to dost měsíců, že nikdo neví, jak dál budou postupovat práce. Myslím, že by hodně prospělo této zemi a jejím občanům zejména, kdyby se také udělalo jednotné kontrolní místo. Nepřipadá vám, že je už šílené a trapné, kam jsme se vlastně dostali? Dneska téměř polovina politika - místo toho, abychom se starali, jak optimalizovat daňový systém, zjednodušit daňové zákony, zjednodušit zákony v energetice apod., tak téměř polovina agendy a vláda a ministři pomalu padají na tom, jestli proinvestují někde často na blbostech evropské dotace, nebo ne. Půlka agendy už jsou dotace a kontrola dotací a kontrola kontrol. Nepřipadá vám to, že už se dostáváme do nějakého šíleného Absurdistánu? A NKÚ, i když kontroluje, tak pak stejně ještě, i když to - ať už kontrolní orgány různých institucí... Vím, že jsme takhle posílali zřejmě porušování pravidel u veřejných soutěží... Tak pak to jde na ÚOHS a jde to také na příslušný finanční úřad. A podle mého znovu si každý musí z těch institucí prověřovat, jestli k tomu porušování zákona došlo. Pan ministr, to s ním souhlasím, že potom co úřad, to jiná interpretace, to jiný přístup k tvrdosti nebo měkkosti při výkladu zákona apod. Nicméně to je další obrovský balík.

Neznal jsem přesně interpelaci kolegy Stanjury, ale chci to zakončit něčím jiným. Po roce a něco, pane ministře, nás se neptejte, co daňová správa, výběr daní. Teď už se ptáme my vás.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu dvě omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes mezi 9. a 11. se z důvodu jednání omlouvá paní poslankyně Gabriela Hubáčková a dále od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marta Semelová. Dále se omlouvá od 14.30 z osobních důvodů pan poslanec Jiří Koskuba a z dnešního jednání mezi 14. a 18. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji se omlouvá pan poslanec Bronislav Schwarz.

Dále zde mám ještě dvě výzvy pro poslankyně a poslance, kteří dali své interpelace. První se jmenuje Elektronická evidence tržeb a druhá Financování sociálních služeb kraje, výše obdržených financí. Tyto interpelace byly řádně podány a podepsány, ale z podpisu není možné vyčíst, o jaké poslankyně nebo poslance se jedná. (Veselo zejména v pravé části sálu.) Abyste o své interpelace nepřišli, tak vás poprosím, abyste doplnili, dopsali, kdo interpeluje, aby to bylo možné vylosovat a zařadit do pořadí.

A nyní je s přednostním právem do rozpravy přihlášen pan vicepremiér Babiš a pak eviduji dvě řádné přihlášky pana poslance Bendla a pana poslance Fiedlera.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bych reagoval na ty komentáře. Ano, je pravda, že účetnictví státu funguje velice podivně, aspoň pro mě - nějaké podrozvahy nebo nějaké bilance ke konci roku. A když jsem viděl ten výběr daní za leden a únor, protože ty komentáře byly vždycky jen nějaká čísla, ale nešlo se do podstaty, tak jsem se začal zajímat o to, jak to je.

Ano, za první dva měsíce jsme nevybrali z titulu předzásobení tabáku 16,6 mld. spotřební daně. To je normální vývoj. Já si myslím, že tady pan Laudát dělá nějakou poplašnou zprávu. Rozpočet se vyvíjí podle plánovaného rozpočtu tak, jak jsme ho schválili. Ano a bylo tam zadržené DPH. A bylo to z titulu Prahy, bylo to z titulu toho, a bylo to zadržené DPH firem, které sídlí v zahraničí, protože právě na DPH máme největší problémy. Byl bych strašně rád, abyste už neopakovali ty nesmysly, které píšou někteří lidé, média - stovky miliard a tyto blbosti -, protože jednou někdo něco napíše a potom to všichni opakují. Podle statistiky EU nezaplacená DPH v Čechách za rok 2012 je 3,2 mld. eur, tj. 108 mld. korun. Takže to je to, o co přijdeme.

Kobra zasahovala, kterou tedy mimochodem jsme také dovezli, ve 14 případech a všechno to byly karusely. Zadrželi jsme 1,9 mld. korun. Takže to jsou všechno podvodné sítě firem, které nás okrádají o peníze. Stačí se také podívat na FAÚ, kolik má nárůst trestních oznámení a kolik zadržel peněz. Ano, vratky DPH, to nikdo neřešil - 2014, 2013, ani úředníci, máte pravdu a teď vzhledem k vývoji rozpočtu jsem se začal o to zajímat a samozřejmě každý měsíc budeme k tomu dělat analýzy, jak to skutečně je, protože po očištění všech vlivů jsme vybrali za dva měsíce o 5 mld. víc. Takže to je k tomu.

Velice pochybuji, že pan Janeček mluvil o zlodějích. Naopak. My si určitě jako Ministerstvo financí vážíme podnikatelů a živnostníků, kteří platí daně, dokonce děláme na to soutěže, odměňujeme a určitě si neumím představit, že by tohle někdo za náš rezort řekl.

Já bych rád tedy využil tuhle příležitost, neboť vidím, že elektronická evidence tržeb je strašně populární, každý o tom mluví a málokdo skutečně ví, o co jde. Tak já bych tady rád vás s tím obeznámil. To znamená, proč zavádíme elektronickou evidenci tržeb? Zavádíme ji proto, protože stát nebyl schopen od nepoctivců už léta vybrat žádnou daň. Poctiví podnikatelé nemohou konkurovat. Proto těm nepoctivým chceme vzít jejich konkurenční výhodu. To je důvod, proč zavedení elektronické evidence tržeb podporují všechny podnikatelské svazy. Ráno byl u mě také šéf Svazu živnostníků pan Danda, pan Havlíček - šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků - to podporují, Hospodářská komora to podporuje.

Zatížíme podnikání další administrativou. Nezatížíme! Nejsou to registrační pokladny. Odeslání datové zprávy o tržbě a tisk účtenky budou stejně složité, jako je platba běžnou platební kartou. Kolik to bude stát? Většinu podnikatelů, kteří platí daně, to nebude stát nic, protože náklady na pořízení softwaru - a v Chorvatsku dokonce byly softwary zdarma na síti, kde si to mohli stahovat - si odečtou od daně z příjmů. Ti, kteří nemají pokladny, které se dají napojit elektronicky, tak náklady na jejich pořízení jsou skutečně minimální.

Jestli vyženeme podnikatele na úřad práce. Administrativa ani náklady spojené s elektronickou evidencí tržeb na úřad práce nikoho nevyženou. Objevuje se argument, že právě vyšší daně, tedy ty, které se mají podle zákona odvádět, povedou k likvidaci podnikatelů. Argument, že máme daně vysoké, a je tedy je správné je neplatit, já považuji za absurdní. Pokud máme daně nastaveny příliš vysoko, je nutné daně snížit. Také jsme proto navrhli změnu DPH u restaurací z 21 na 15 %. Já si myslím, že platit daně je rozumné a normální.

Jedna z velkých debat u evidence tržeb: Co se stane, když nepůjde internet? Nestane se nic. Zákon s touto možností počítá. Pokladny budou dál vydávat účtenky, zákazníci budou v klidu nakupovat a data se odešlou, až internet naskočí. Pokud bude daňovému poplatníkovi vypadávat internetové připojení mnohem častěji než ostatním ve stejné ulici, daňová správa se mu tam půjde podívat, jak to tam je s tím připojením.

Co když se to nestihne? Tak se nic zásadního nestane. Jasně, pan Laudát říká, že jsme tam rok. Myslím, že dobře ví, jak funguje stát, a já se ptám, jaká opatření tenhle stát od roku 1989 zavedl na výběr daní. Takže pokud se to nestihne, i když my držíme stále ten termín, tak ho spustíme o pár týdnů později. Když 20 let jsme tu nic neměli, tak těch pár měsíců nás nezabije. Takže už dnes hrajeme na nervy těm, kteří tržby nepřiznávají. Těm chytřejším se už v roce 2015 začíná v podnikání více dařit, aby skok v tržbách evidovaných v roce 2016 nebyl tak nápadný. Vědí totiž, že daňové povinnosti lze kontrolovat několik let zpátky.

Co si počnou drobní řemeslníci, kadeřnice atd.? Povinnost elektronicky evidovat tržby budeme zavádět postupně, takže zatím jsme navrhli jenom restaurace a maloobchod. To je 50 % z celkového počtu subjektů, kterých se to týká. Další sektory budeme přidávat výhradně na základě rizikové analýzy daňové správy. Takže u každého sektoru zvážíme přínosy a náklady a na drobné řemeslníky, kadeřnice atd. se elektronická evidence tržeb vztahovat nebude.

Kolik to přinese - mluvil jsem o DPH - v čase? A samozřejmě pokud je někdo objektivní, tak dobře ví, že pokud to prosadíme a zavedeme, tak se to projeví hlavně až v roce 2017 a dál. Je to dlouhodobý proces. Potenciál tam vidíme asi 30 mld.

Jak se to bude kontrolovat? Chceme změnit očekávání podnikatelů i zákazníků. Vystavovat účet by mělo být normální. Když se budou vystavovat účty, kontrola nebude třeba. Když někdo účty úmyslně vystavovat nebude, daňová správa zasáhne. My nasloucháme připomínkám k návrhu zákona, a proto odstraníme povinnost zákazníka účtenku převzít, takže nebude tam pro lidi povinnost účtenku převzít. Když zákazník vystavenou účtenku nechá na pokladně, systém to nijak neohrozí, neboť data již budou odeslána.

A otázka, jestli je to potřeba. Samozřejmě, můžeme vybírat daně jako dřív. Nepoctivý podnikatel drtí cenou bez daně poctivého podnikatele a státní rozpočet s tím roky žije. Vždy když státu chyběly daňové příjmy, zvýšil daně zaměstnancům. Nikdo se neptal zaměstnanců, jestli zaplatili daně. Oni platí 128 mld. a z každé výplaty zaplatí daň bez řečí. Tak proč by měli platit jenom zaměstnanci a proč bychom neměli platit všichni? Já si myslím, že je to normální. Takže daně vybere zaměstnavatel a zaměstnanec příjmy neschová a pro daňovou správu je to jednoduché. Takže já si myslím, že vybírat daně jako dřív mi nepřipadá spravedlivé, a proto to chceme změnit.

A když mluvíte o byrokracii, prosím vás, dneska na Finanční správě je software, který za rok vyhodnotí 17 tisíc podezřelých případů, a v tom případě vlastně dochází na to, že je zadržena DPH. Když budeme mít kontrolní hlášení, tak samozřejmě počet kontrol bude podstatně menší a naopak to firmám ulehčíme. A v Čechách je vícero firem, které podnikají na Slovensku, kde to mají, a dělají to běžně a vůbec je to nezatěžuje a naopak si na to zvykly a data, která tam jsou, už stejně dělají - seznam faktur. Seznam faktur se jenom vlastně zkoncentruje a softwarem se přenese, takže ten náklad práce je velice malý. Já tady nabízím panu Stanjurovi, pokud má zájem, můžeme jít na nějakou českou firmu, která to kontrolní hlášení dělá tady v Praze, a můžete si změřit, jak dlouho to trvá, a můžeme se zeptat té firmy, jestli je to skutečně zatěžuje. Agrofert to není, je to například firma Emko, která to dělá z Prahy. Takže pokud o to máte skutečný zájem, rád vás zvu na takovou exkurzi.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Když čte opozice články nebo knihy, tak jde o obstrukce, když čte ministr financí svůj článek z dnešního Práva, tak je to vysvětlení. Jenom je mi divné, že svůj článek musíte číst.

Ale v tom článku mě zaujalo, a na to se chci zeptat - jinak já nepodnikám, žádné kontrolní hlášení nevyplňuji a vyplňovat nebudu, takže to není vůbec osobní zájem, že já bych měl problém s kontrolním hlášením. Jenom říkám, že vaši úředníci už se rozhodli, jak dlouho to bude trvat, ještě se neví, v jakém to bude formátu, ale to je jedno.

Kolik to bude stát, to před chvilkou četl ministr financí. Většinu podnikatelů, kteří platí daně, to nebude stát nic. Náklady na pořízení softwaru si totiž odečtou od daně z příjmů. Rozumím tomu dobře, že například malé firmě vyjde zisk, že má za rok 20 tisíc, a teď řekne - a 10 tisíc mě stál software, takže bude mít odpočet od daně a zaplatí z těch 20 tisíc 10 tisíc? Takhle jste to napsal v tom článku. To budeme měnit daň z příjmů? A bude tam daňová výjimka, že od daně z příjmu se odpočítávají náklady na software pro registrační pokladny? Tak pak by měly být ještě náklady na software pro kontrolní hlášení. Ne? Anebo na celý software. Protože jak zase zkontroluje daňový úředník, že když přijde faktura na nějaký software, to jsem ještě neslyšel, že by se náklad odepisoval od daně. To je úplná novinka. To pak těch daní ale moc nevybereme!

Fakt tomu nerozumím a poprosil bych o odpověď, jestli to interpretuji - to je dobrá zpráva pro ty podnikatele. Když si koupí software za 100 tisíc a daň mu vyjde 80, tak má ještě ztrátu 20 tisíc a ještě bude tři roky tu ztrátu odepisovat v příštích letech. Ale to určitě bude chtít technickou podporu, to by se mělo počítat také, protože ten software se musí udržovat, Ministerstvo financí něco změní, vláda něco změní, Parlament něco změní, ten software se bude muset změnit, tak si zaděláváme jakoby takové perpetuum mobile, že vlastně software - a já jsem původní profesí programátor, a proč ne, to v průmyslu software mu to určitě pomůže, když náklady na software se budou odečítat od daně. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, myslím, že bychom měli nechat chvilku vydechnout pana ministra, aby zavolal příteli na telefonu a vysvětlil mu, jak se to vlastně bude dělat, nebo jak to v tom jeho článku bylo myšleno, protože tím, že nám ho tady četl, myslím, že prokázal, že vlastně ani neví, o čem mluví, spíš mu ho napsal někdo jiný a bylo potřeba ho tady znovu zopakovat a udělat to nenápadně, jenomže se to nepodařilo, protože ty noviny zkrátka někteří z nás čtou.

Já se ale vrátím k meritu věci, protože pan kolega Stanjura tady interpeloval ministra kvůli jiné záležitosti, než jaká bude míra odečtu softwaru z daně z příjmu, i když je to pikantní věc a doufám, že ministr financí si stihne obvolat své podřízené a vysvětlí nám, jak to tedy bylo myšleno, případně jaká bude cena toho softwaru, který ještě bude započitatelný, a kdo to bude určovat a podobně, nebo od koho ten software bude atd., ale koneckonců konečně dostávám dílem odpověď na to, proč je potřeba přibrat 600 úředníků dovnitř Finanční správy. Na začátku jsem se jenom dozvěděl, že 190 jich přijde do daňového ráje jménem Praha, protože v Praze všichni ti, kteří tady platí daně, žijí v daňovém ráji a je potřeba s nimi zatočit.

Mimochodem, existuje na toto téma jeden krásný vtip, jeden z nejkratších vtipů, který jsem za poslední dobu slyšel: To takhle přijde kontrola z finančního úřadu do Agrofertu. (Smích a potlesk zprava.)

Takhle nějak se to asi do budoucna podle mě chystá.

Já nesouhlasím s tím, co říká dlouhodobě ministr financí, místopředseda vlády Andrej Babiš, že všechno je tady v rozkladu, země je zničená, musel přijít až otec zachranitel, který prostě nabyl svůj majetek úplně mimo tuto zemi a musí ji dát do pořádku. Já jsem si jistý, že v České republice je spousta věcí, které je potřeba dát do pořádku, je to kontinuální proces, ale že by finanční úřady fungovaly tak, že jsou v absolutním rozkladu, s tím nemohu souhlasit. Ti lidé, kteří tam pracují, se prostě snaží práci v 99 % dělat poctivě, dělají ji na základě legislativy, která je často komplikovaná, protože žijeme v zemi, kde lidé umějí číst i mezi řádky, a čím komplikovanější věci vymýšlíme, tím snáze přijdou na to, kde ten systém obejít. Toho bychom si měli být vědomi a měli bychom vymýšlet věci jednoduché a ne složité. Měli bychom si vážit podnikání a nemluvit tady o něm stejně jako místopředseda vlády, který říká, že v podstatě podnikatelé tady rozkrádají stát a chudáci zaměstnanci jsou jediní, kteří platí daně, a všichni ti, co je zaměstnávají, tak to jsou ti lumpové.

Koneckonců, trochu mi z toho malinko jakoby prosakuje to, co už tady jednou bylo - vzbuzování nenávisti proti těm, kteří se tu práci snaží pro někoho zajistit a snaží se, skoro bych řekl, dneska v systému, který se bez dotací nehne. Vždyť se podívejte - my jsme zaplevelili systém podnikání všemi možnými dotacemi z Evropské unie, od nás a podobně, takže valíme na každého spoustu kontrol a je třeba s tím něco udělat. Padlo to tady od pana kolegy Stanjury, a já v tomhle, nebo zaslechl jsem od ministra financí, že on s tím souhlasí, že těch kontrol je příliš, resp. orgánů, které chodí kontrolovat jedno a totéž, je příliš, a že by s tím rád něco udělal. Ovšem neřekl co.

A byla tady položena konkrétní otázka. Má to kontrolovat NKÚ, nebo někdo jiný, nebo to má být stát a finanční úřady, kdo mají kontrolovat využívání dotací? Odpovědi jsme se nedočkali. Možná by bylo dobře, aby tady ta odpověď padla. Jaký na to názor tedy ministr má. Jestli tedy platí to, co tady zhruba před půlhodinou řekl, že se stejně domnívá, že té byrokracie je příliš a že jednu věc u konkrétní fyzické osoby či právnické chodí kontrolovat několik úřadů, co udělá pro to, aby se tak nedělo, které úřady posílí a kde naopak tu kompetenci vezme, aby efektivita kontroly byla vyšší a možná za menší peníze. Já bych se té odpovědi opravdu rád dočkal. Rád bych se dočkal i toho, že už přestaneme s tím populismem, toho, jak než jsme přišli - nebo než jsem přišel, tak to byla katastrofa! Ta země je úplně zničená, přátelé. Jedeme těmi vesnicemi a městy a vidíte tu šílenost. Těch dvacet let se tady nic nedělo! Sedí první místopředseda vlády vedle premiéra, bývalého ministra financí, který také pravděpodobně tady nic nedělal. Absolutně nic, nula!

Já nevím. Já myslím, že musí každý, pokud si sáhne do svědomí, cítit, že je v tom jistá míra jakési arogance a populismu. OK, pokud jí někdo chce fandit, tak ať jí fandí. Já si myslím, že je potřeba přiznat všem, že se prostě snaží po svém, v souladu s nějakým svým volebním programem věci měnit a že problémy, které s námi jdou, často nevyvoláváme my. Ale říkat, že než jsem sem přišel, bylo tady všechno v (ne)pořádku, a teď to tady teprve začne fungovat, všechen ten Absurdistán skončí, protože naberu 600 lidí na finanční úřady, a přátelé, žádný daňový ráj nebude v Praze, říká ministr financí po roce a půl svého vládnutí. No doufejme, že to bude platit aspoň za další rok a půl.

Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Mám tady nyní čtyři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu paní poslankyni Šánovou, potom se připraví pan poslanec Laudát.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den, vážení přítomní. Já bych jen chtěla říct, že když se tady všichni tak perfektně baví a jsou všichni tak znalí, ať se také odvolávají na platné právní normy. Slyšeli jsme tady ráno ve vystoupení pana Stanjury, že máme na poplatky ze psů zákon o správě daní a poplatků. Prosím vás, ten už nemáme od roku 2011. Včera tady zaznělo, že máme jednoduché účetnictví. Jednoduché účetnictví, prosím vás, bylo zrušeno v roce 2005. Od roku 2005 máme daňovou evidenci a tam je velice významný apel v tom, že daňová evidence je upravena zákonem o dani z příjmů, a nikoli zákonem o účetnictví. Takže pokud jsou změny v zákoně o účetnictví, tak se to daňové evidence vůbec netýká, potažmo fyzických osob, které vedou daňovou evidenci. Pak vzniká zmatek a lidi, kteří sledují trochu jednání Poslanecké sněmovny, mně pak volají a ptají se, co že se to zase mění pro fyzické osoby. Tak pozor na to.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom mám jednu obavu. Skutečně si myslím, že doba laciných keců už je za námi, nebo by měla být, protože pan ministr financí nebude vybírat daně, sociální demokraté začnou tlačit a výsledkem bude neefektivní výběr daní a vysoké daně. To je ta nejhorší možná kombinace, která bude.

Pan ministr tady zmínil jméno pana Havlíčka. Já si u některých předáků různých svazů začínám vytvářet pochybnosti, koho vlastně zastupují. Já jsem se zúčastnil jakéhosi semináře o právě elektronické evidenci a tam si pěkně všichni popovídali, jak si udělají další byznys. Málokdy odněkud odcházím zhnuseně, ale tam jsem to teda psychicky nevydržet a odešel jsem poté, co jsem zjistil, že jsem omylem přišel zřejmě mezi lidi, kam já nepatřím. Já se obávám, že tady se začne rodit další, tentokrát republiková openkarta.

Pokud se týká podnikatelů a péče o ně, víte, já už nevím, co si mám myslet, ale tuhle mě zděsilo, když z posledních světových statistik se ukázalo, že např. v zakládání firmy i po nějakých úlevách jsme 110. nejhorší na světě. Já nevím, kolik je dneska států, kdy se rodí jak houby po dešti, jestli je jich 200, ale v každém případě na to, že ekonomicky jsme někde kolem pětadvacátého místa, tak je to děsivé. A takhle jim naložíme ještě tenhle papír, tamhle ten papír.

Pokud se týká úředníků, já souhlasím s tím, aby byla daňová správa posílena, ale mělo by tomu předcházet to, že prostě zjednoduším systém a někde ty úředníky ušetřím a pak, když jsou někde potřeba, tak je tam efektivně přesunu. Kdybyste udělali jednotné inkasní místo, tak máte 3 000 volných míst a neuvěřitelné úspory podnikatelů na daňových poradcích, kteří radí, jak vykličkovat. (Předsedající: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas!) Takže to je úplně jiný přístup.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka, připraví se paní poslankyně Lorencová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Bendla. Já tedy nevím, s jakými lidmi se stýká, jací jsou jeho voliči. Ty signály, co já mám od voličů, a dokonce i z vlastní zkušenosti, jsou takové, že opravdu jsou živnostníci, kteří zaměstnávají lidi načerno. Ti lidé opravdu okrádají stát, protože pobírají dávky v nezaměstnanosti. Stát s tím nic nedělá. Je spousta lidí, stavebních firem, které pracují úplně načerno. Tady jsme se bavili s kolegou Adamcem, že to dělá, ta šedá ekonomika, 15 %. Takže já si myslím, že pan ministr, pokud mluví o živnostnících, kteří okrádají stát, tak takoví tady jsou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou paní poslankyni Lorencovou. Já poprosím kolegy, aby... Paní poslankyně, já vás poprosím, vydržte chviličku. Pánové, já bych vás poprosila, abyste tady nerušili. Děkuji. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Opět jen ve stručnosti. Vážené kolegyně, vážení kolegové prostřednictvím paní předsedající, několikrát zaznělo do těchto mikrofonů, že tato země je rozkradená. Všichni víme, že se mluví o vytunelované zemi. Já vám chci připomenout, že tady nikdo krást nemusel. Tady se podnikalo legálně a podnikalo se legálně díky zákonům, které vaše vlády přijaly a které z toho, co viděli všichni, i daňoví poplatníci, že je obrovská krádež a loupež z kapes daňových poplatníků, vy jste tím, co jste přijali za zákony, z toho udělali legální podnikání. Takže o jakých krádežích tady chcete mluvit, vážení, především v lavicích napravo? Byly to vaše vlády, které způsobily, že se tady stalo legální podnikání z daňových úniků ve výši stovek miliard, kdy šlo - už klasika - o lehké topné oleje, nadhodnocené kameny, a to nikdy nebyla jedna miliarda, dvě miliardy, pět - desítky, stovky miliard.

Jak si může někdo dovolit s tímto vědomím si tady k tomuto mikrofonu stoupnout a vyčítat současné vládě, že se něco snaží napravit? Mohla bych pokračovat ve vyjmenovávání těch neuvěřitelných úniků, kterým se ani nesmí říkat úniky, protože je to posvěcené zákony, které jste vy přijali.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. S řádnou přihláškou pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. S řádnou přihláškou v délce asi tak faktické poznámky, takže jsem se mohl přihlásit dříve. Já tedy ty čtyři body, které mám napsané, zkrátím, abychom se mohli dostat k usnesení.

Škoda, že jsem neměl možnost zareagovat hned, aspoň tedy zmíním to, že jsem velmi pečlivě poslouchal, co tady zaznělo, co tady říkal kolega pan poslanec Stanjura, a mě zaujal ten jeho návrh, jeho myšlenka v tom, že pokud zjistíme, nebo bude zjištěno státními orgány, že sídla firem, které jsou v Praze, nemají žádné opodstatnění a budou se tedy nuceně přesídlovat do svých skutečných teritorií, působišť, že by to mělo být současně provázeno daňovou kontrolou, tak to mě zaujalo a myslím si, že to není špatná myšlenka. Doufám, že to vnímá i tady pan vicepremiér, tento návrh. Cílí to v podstatě přímo na firmy, které ukazují, že asi nemají něco v pořádku. A pokud se úředníci finančních úřadů na tyto zaměří, tak asi budou cílit rovnou s nějakou poměrně velkou pravděpodobností správným směrem místo toho, abychom elektronickým vykazováním tržeb a registračními pokladnami postihovali plošně všechny. Takže to, co tady navrhoval kolega Stanjura, naprosto podporuji a myslím, že by to bylo na další debatu.

A když pan ministr tady včera přiznal chybu u nezdanění tabákových listů, tak já věřím, že se ještě zamyslí i nad tím, co navrhuje, co hodně postihne zejména ty drobné živnostníky. Já věřím, že možná uzná i nesprávnost tohoto záměru v věci pokladen a elektronické evidence tržeb.

Děkuji a nechávám nějaký časový prostor ještě kolegovi Stanjurovi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a faktická pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Já už jenom v krátké reakci na svého předpředřečníka. Já si samozřejmě uvědomuji, že je tady snaha obcházet některé zákony. Já si uvědomuji, že tady jsou i tací, kteří zaměstnávají někoho načerno. Ale my se lišíme v receptu, jak s tím naložit. Vy říkáte - přitvrdíme natolik, že toho obcházení bude čím dál tím víc. Přitvrdíme směrem k OSVČ, přitvrdíme směrem k těm malým, kteří prostě nemají ty právníky, nemají peníze na množství poradců, které všude možně potřebují, ty v podstatě vymýtíte tak, že nebudou fungovat. My jsme spíš pro to, hledat takový jednoduchý systém, abychom umožnili každému tady podnikat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nevidím nikoho, rozpravu končím a táži se nyní pana poslance Zbyňka Stanjury, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Žádné, takže můžeme považovat za uzavřené... (Námitka v sále.) Takže buď souhlasíte, nebo nesouhlasíte.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že nemám takovou těžkou volbu, jestli souhlasím, nebo nesouhlasím. Já můžu navrhnout, že nesouhlasím. (Nesrozumitelné) o tom debatujeme, myslím, že bych dostal stejná čísla, kdyby Sněmovna vyslovila nesouhlas. Ta čísla tam byla uvedena, takže já nedávám žádný návrh na usnesení. To ovšem neznamená, že souhlasím s tím, co mi pan ministr napsal. S těmi čísly určitě ano, s tím drobným komentářem v některých věcech ano, v některých ne, ale žádné usnesení nenavrhuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, takže tímto považujeme tento bod za uzavřený. Já vám děkuji.

Nyní s přednostním právem prosím k mikrofonu pana předsedu Sněmovny Jana Hamáčka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, plním svůj slib, který jsem učinil na jednání grémia Sněmovny, že dnes velmi krátce a stručně poinformuji o schůzce, která se konala 17 2. na Pražském hradě. Byla to schůzka nejvyšších ústavních činitelů, která měla za úkol diskutovat a sladit argumenty nejvyšších ústavních činitelů ve věci zahraniční politiky. Jsem přesvědčen, že jako předseda Sněmovny, pokud jsem se této schůzky účastnil, tak si Poslanecká sněmovna zaslouží aspoň tuto velmi stručnou informaci. Nicméně nemám pocit, že to je tak zásadní, abychom vřadili nový bod, tak využívám přednostního práva.

Chci říci, že tato schůzka byla asi první v historii České republiky, kdy se sešli vysocí ústavní činitelé, prezident republiky, předsedové obou komor Parlamentu, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr obrany, a diskutovali o zahraniční politice. Shodli jsme se na tom, že tento formát je vhodný a že v této diskusi a koordinaci budeme pokračovat.

Tato schůzka 17 2. měla tři témata. První téma byl Islámský stát a rizika, která z toho plynou pro Českou republiku. Druhým tématem byla situace na východě Evropy, konflikt na Ukrajině. Třetím tématem byla otázka Východního partnerství a čtvrtým, spíše podtématem, byla koordinace zahraničních cest. Nebudu do detailu popisovat průběh debaty, koneckonců bylo vydáno jak komuniké, tak všichni, nebo většina zúčastněných poté vystupovala ve sdělovacích prostředcích a o té schůzce informovala.

Chci říci, že jsme se obecně shodli na tom, že vnímáme Islámský stát jako velké nebezpečí pro euroatlantickou civilizaci. Bavili jsme se o tom, jaké jsou možnosti České republiky přispět k řešení té situace, jakkoliv je evidentní, že bez toho, aby se vyřešily příčiny onoho konfliktu na Blízkém a Středním východě, nebude možné řešit otázku Islámského státu. Mediálně samozřejmě nejzajímavější bylo prohlášení pana prezidenta republiky o možném vyslání polní nemocnice do Jordánska. Nicméně to nebyl žádný izolovaný projekt, to spíše byl výstup z debaty, kterou jsme vedli o tom, jak Česká republika může svými schopnostmi přispět k řešení situace právě v regionu, protože jsme se shodli na tom, že daleko produktivnější je řešit situaci v místě, to znamená pomáhat státům, které jsou zasaženy vlnami uprchlíků, ať je to Turecko, ať je to Jordánsko či Libanon a další. Jednou ze schopností, kterou Česká republika má, je samozřejmě i tato schopnost Armády České republiky. Nicméně celá tato záležitost závisí na případném zájmu přijímacího státu, a až poté bychom tedy přikročili k nějakým dalším opatřením. (V sále je silný hluk.)

Co se týká Ukrajiny, debatovali jsme o pozici Evropské unie. Shodli jsme se na tom, tou největší výhodou je, že se podařilo v rámci Evropské unie udržet jednotný postoj, a shodli jsme se také na tom, že v případě, že by nedošlo k naplňování dohod z Minsku a hrozilo by, že tato věc bude zásadním tématem Evropské rady v tomto měsíci, tak že tu schůzku ještě zopakujeme. Nicméně náš pocit v současné době je, že přes všechna úskalí a komplikace se situace na Ukrajině spíše uklidňuje, a tudíž ke schůzce není důvod.

Shodli jsme se také na tom, že pan prezident společně s ministrem zahraničních věcí se zúčastní summitu Evropské unie k otázce Východního partnerství. Prodebatovali jsme možnou spolupráci s jednotlivými zeměmi Východního partnerství a shodli jsme se na tom, že je to projekt, který budeme dále rozvíjet.

Co se týká koordinace zahraničních cest, tak jsme se dohodli na tom, kdo bude zastupovat Českou republiku na význačných událostech v tomto roce.

Ještě pár poznámek k formátu. Dohodli jsme se, že v tomto formátu se budeme scházet i nadále -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane předsedo, já se omlouvám, ale je tady opravdu velký hluk. Poprosím kolegy, aby se ztišili. Pokud si mají co říct, aby tak učinili v předsálí. Myslím, že informace, které podáváte, jsou pro nás určitě zajímavé a důležité. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já už nebudu dlouho mluvit, pouze k formátu. Shodli jsme se, že pokud nebude nenadálá situace, tak se budeme scházet cca třikrát ročně s tím, že vždy před schůzkou ústavních činitelů proběhne schůzka zahraničněpolitických poradců jednotlivých ústavních činitelů tak, aby bylo možno připravit program toho jednání. Další jednání máme naplánováno ještě do poloviny tohoto roku a hlavním tématem bude ekonomická diplomacie. To znamená, já bych chtěl poprosit relevantní výbory Poslanecké sněmovny, ať tedy zahraniční, popřípadě hospodářský, pokud mají pocit, že k tomuto tématu je něco, co by předseda Poslanecké sněmovny měl prezentovat na úrovni této schůzky, tak jsem připraven buď navštívit jednání výboru, pokud povedou debatu k tomuto tématu, popřípadě zohlednit usnesení a doporučení takovýchto výborů ve svém vystoupení na té příští schůzce.

Tolik asi z mé strany. Děkuji za pozornost a nebudu dále zdržovat program Sněmovny.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji panu předsedovi. A dříve než pokročíme v jednání, ještě tady stále mám jednu osiřelou interpelaci na téma financování sociálních služeb kraje - výše obdržených financí na paní ministryni Marksovou a nejsme schopni rozluštit podpis. Prosím, aby se otec či matka této žádosti dostavili ke stolku a nahlásili své jméno, jinak bohužel tuto interpelaci není možné zařadit. Děkuji.

Nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům, tím je bod 71, 98, 116, 118, 117 a 119. Dále bychom projednávali body z bloku druhého a prvého čtení dle schváleného pořadu schůze. Poté bychom se případně věnovali bodům z bloku zprávy, návrhy a další. Odpoledne projednáme bod 125, což je ústní interpelace.

Mám zde přihlášku ke schválenému pořadu 26. schůze, s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych navrhl zařazení nového bodu pořadu schůze a to je návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednávání sněmovního tisku 417, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve výborech Poslanecké sněmovny. Bod navrhuji zařadit ihned před pevně zařazené body. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Dalším přihlášeným v pořadí je pan předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já bych si dovolil požádat, poprosit o pevné zařazení následujících bodů na dnešní schůzi, a to konkrétně bodu číslo 5, je to návrh poslanců Jiřího Miholy, Sklenáka, Faltýnka a tak dále, zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, sněmovní tisk 366, druhé čtení, a dál bodů číslo 2, 3 a 4, což je de facto pokračování v té diskusi o finanční ústavě, kterou jsme včera vlastně přerušili, a to konkrétně na dnešek po již pevně zařazených bodech. Pokud projde ten návrh pana ministra financí, tak potom dál po bodu číslo 71, což je smlouva Gruzie, a po bodu číslo 98, což je zpráva o Grantové agentuře. Takže po těchto dvou pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já ještě zrekapituluji, aby to bylo v pořádku. Požadujete tedy zařazení pevně bod 5, a to je zákon číslo 247/2014 Sb., který upravujeme? (Faltýnek: Ano.) A poté jste říkal dva tisky, ale podle mě by tam měly být tři.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Tři. Bod číslo 15, 16 a 17, tisky 411, 412 a 413.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: A ty požadujete zařadit po pevně zařazených bodech, po bodu 98, to je ten poslední, po něm. Ano? (Ano.) Výborně, děkuji.

Teď přihláška s přednostním právem, pan předseda klubu ODS Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Úplně jsem nepochopil návrh pana předsedy Faltýnka. On hrozně stál o to, abychom dnes projednávali zprávy - a ty body, které navrhujete, až po těch zprávách, nebo před zprávami? Nebylo mi to zcela jasné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Před zprávami.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže zase, co jsme si domluvili, neplatí, všechno se mění. Ministr financí se vždycky tak rozhorlí, křičí na Kalouska, že všechno rozkradl, a zapomene si zkrátit lhůtu. Nebo požádat o zkrácení lhůty. Já jen říkám, i podle počtu přihlášených, jestli zařadíme finanční ústavu, tak tím jsme skončili tento týden. Žádný další bod se nedoprojedná. Máte většinu hlasů, klidně si to můžete odhlasovat, ale pak se ptám opravdu vážně, k čemu máme gremiálky. Teď jsme se radili skoro půl hodiny, většinou to byla kratší doba, ale půl hodiny jsme debatovali, co chceme všechno ve čtvrtek udělat, pak byla nějaká shoda, teď je zase všechno jinak. Ministr financí si neumí zařídit, aby někdo požádal o zkrácení lhůty v řádném bodu, proto máme vymýšlet nějaký bod a znovu to řešit. My v tom bodě ale budeme vystupovat. (Poznámka z vládní lavice.)

To se těžko se vystupuje, když vám někdo hučí do zad, že? To vám berou možná vaši voliči. Já vám nevěřím, že jste amatér, to vám prostě nevěřím, to můžete říkat, komu chcete. Jste prostě politik, který když ztratí nervy, tak občas na něco zapomene, to je pravda, ale určitě nejste amatér. To s tím nesouhlasím a to si o vás ani nemyslím.

Tak já nevím. Zprávy, které byly tak důležité, pan předseda Faltýnek je chtěl projednat dneska, to evidentně neprojednáme, podívejte se, kolik je hodin, máme zhruba hodinu a tři čtvrtě, teď bylo načteno asi pět bodů. Uvidíme. Chtěl jsem jen říci, že jsem z toho v rozpacích, a všech členů, kteří v úterý byli na gremiálce, se ptám, k čemu se tam vlastně scházíme a proč se vlastně domlouváme. Není pak jednodušší říct necháme to nějak běžet a my pak každé ráno něco načteme? Je to pak jednodušší.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem předsedu klubu KDU-ČSL pana poslance Miholu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji, dobrý den. Vážení kolegové, já jen takové dovysvětlení. My jsme tyto návrhy konzultovali s panem předsedou Faltýnkem i s panem předsedou Sklenákem, takže víte dobře, že klub KDU-ČSL minimálně žádá o nějaké změny v programu. Tato žádost o dětské skupiny, o druhé čtení, je z časového důvodu a já jsem včera obcházel všechny předsedy klubů nebo jejich zástupce, takže všechny kluby byly informovány a jejich předsedové s tímto svolní, takže mě trochu mrzí, že teď je z toho možná takové překvapení, jakkoli bych nechtěl upozaďovat nic dalšího důležitého, ale tady je to časové hledisko a v úterý jsme to prostě nestačili v rámci druhých čtení projednat. Takže děkuji za pochopení a prosím o podporu zařazení bodu dětské skupiny po té Gruzii. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s přednostním právem místopředsedkyně klubu ODS paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Prostě to zase změníme, kolegyně a kolegové. Jménem klubu ODS vás chci poprosit o desetiminutovou přestávku, abychom se zorientovali v tom, co kdo z vás navrhuje zase za změny programu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, vyhlašuji tedy desetiminutovou přestávku pro poradu klubu ODS. Sejdeme se v 11.25 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 11.14 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.25 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, uplynul čas určený pro poradu klubu ODS. Prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat v jednání. Jenom když dovolíte, shrnu dosavadní průběh. Padly zde zatím dva návrhy. První návrh je na zařazení nového bodu panem ministrem Babišem. Pak tady padl druhý návrh - pana předsedy klubu ANO, pana Jaroslava Faltýnka, na pevné zařazení bodu. Já tady eviduji jeho přihlášku s přednostním právem a prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych s dovolením upravil, nebo modifikoval ten svůj návrh. Po poradě a dohodě s předsedy poslaneckých klubů bych stáhl svůj návrh na doprojednání finanční ústavy. Jinak ten návrh zůstává stejný, čili body 15, 16, 17 stahuji, netrvám na jejich projednání, jak jsem navrhoval. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, já tedy zrekapituluji váš upravený návrh, to je zařadit dnes po pevně zařazených bodech bod 5, čímž je tisk 366 - dětské skupiny. Pane předsedo, je to tak? Po pevně zařazeném bodu 98. (Oslovený souhlasí.) Ano. Děkuji.

Nyní přistoupíme k hlasování o prvém návrhu, který přednesl pan ministr Babiš, to je návrh, bod, který se nazývá Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 417 ve výborech Poslanecké sněmovny. Svolám všechny kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Zahajuji hlasování o zařazení nového bodu a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 38, do kterého je přihlášeno 134 přítomných, pro 96, proti 15. Konstatuji, že návrh byl přijat a nový bod byl zařazen podle návrhu, jak zde byl přednesen.

 

Nyní přistoupíme k hlasování o druhém návrhu pana předsedy klubu hnutí ANO, to je zařazení bodu 5, je to sněmovní tisk 366 pevně po bodu 98.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 39, do kterého je přihlášeno 136 přítomných, pro 107, proti 11. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat.

 

Nyní se tedy budeme zabývat novým bodem. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.