Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 351/ - druhé čtení

Je to bod, který byl včera přerušen. Prosím pana ministr Mládka a pana zpravodaje Milana Urbana, aby zaujali svá místa, a budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které mám osm přihlášek. Slovo dostane paní poslankyně - omlouvám se, dostávám informaci, že paní poslankyně Hnyková již pronesla svůj příspěvek. Slovo bude mít pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Lank. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Než přednesu svůj příspěvek, ještě bych navázal na včerejší projednávání tady. Jsou přítomni oba u stolku zpravodajů, jak předkladatel, tak zpravodaj. Já jsem tady včera vznesl otázku, kam s projednáváním tohoto zákona tak spěcháme, a nedostal jsem na ni doposud žádnou odpověď. Dovolím si hned na úvod tuto otázku zopakovat. Proč tak spěcháme s projednáváním tohoto zákona, ke kterému máme tolik výhrad, že tam je mnoho problematických míst? Věřím, že se dnes dočkám odpovědi na tuto svoji otázku.

Rád bych nyní vyjádřil ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, zejména ke kontrolnímu závěru, kde jsou některá skandální odhalení. Na pomoc si vezmu stanovisko jak NKÚ, tak Energetického regulačního úřadu.

Kontrolní zpráva poukazuje na několik zásadních skutečností, které přispěly k tomu, že Česká republika zaplatí za podporu obnovitelných zdrojů 1 bilion korun, tedy tisíc miliard. Bylo to způsobeno velmi nehospodárným a neefektivním systémem podpory ze strany České republiky, který vedl, a tak jak je nastaven, stále povede k plýtvání finančních prostředků vybraných od konečných spotřebitelů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid, aby pan poslanec nebyl rušen nadměrným hlukem.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Zákonnými garanty nastavení tohoto systému, a tedy plná odpovědnost za výsledek, padá na Ministerstvo průmyslu a obchodu a na minulé vedení Energetického regulačního úřadu. Závěry NKÚ jasně popisují, co se vlastně v oblasti podporovaných zdrojů podepsalo na dnešním stavu. Je to velmi špatná legislativa úpravy systému podpory obnovitelných zdrojů v ČR.

Dovolím si tady vsuvku. My tu velmi špatnou legislativu tady chceme udržovat tím, že budeme spěchat s přijetím tohoto zákona.

Chybějící zákonné mechanismy k pružnému omezení podpory v případě nadměrného nekontrolovatelného růstu výroby z obnovitelných zdrojů energie, což už se také u nás dělo, katastrofální nesoučinnost subjektů podílejících se na systému podpory a plošný systém zavedení podpory bez ohledu na náklady spojené s podporou a vhodnost využití daného zdroje v podmínkách České republiky.

Příčinou nehospodárnosti při vyplácení finančních prostředků na podporu obnovitelných zdrojů energie je podle NKÚ velmi špatně zpracovaná legislativa, která již při svém vzniku i následných novelizacích velmi nezodpovědně a lehkovážně nedefinovala možná rizika a dopady do vícenákladů spojených s tímto systémem podpory. Změny navržených ustanovení v zákoně k podpoře obnovitelných zdrojů byly upravovány výhradně ve prospěch výrobců namísto zakomponování nástrojů k možnosti pružné regulace výroby obnovitelných zdrojů, resp. rostoucích nákladů s výrobou spojených. Stejně tak vyhlášky, zejména pak vyhláška číslo 475/2005 Sb., svým velmi extenzivním výkladem zákona, který překračoval zákonné zmocnění, umožňovaly stanovení provozní podpory na výrazně vyšší cenové hladině, než samotný zákon předpokládal. Toto podezření potvrdil i nezávislý audit společnosti BDO ke stanovení výkupních cen pro fotovoltaické elektrárny. Přijímané změny spíše než strategické koncepce a akční plány ovlivňovala zájmová sdružení a lobby politických představitelů. Obáváme se, že tato situace pokračuje i v současnosti a účastní se jí ti samí lidé, s jejichž následky rozhodování se vypořádáváme doposud.

Zpráva NKÚ také poukazuje na nekoncepčnost podpory, kdy akční plány či strategie nereflektují vývoj legislativy a naopak. Na jedné straně Česká republika hovoří o nárůstu výroby z určitého druhu OZE, na straně druhé pak konstatuje, že bez ekonomické podpory není rozvoj možný, přičemž legislativa podporu omezuje či zastavuje. Neméně podstatným viníkem je také fatální selhání při koordinaci a spolupráci jednotlivých orgánů veřejné správy. Typickým příkladem budiž naprosto nepochopitelné vyplácení dotací formou záruk na projekty fotovoltaických elektráren v roce 2009 až 2010, kdy již bylo známo, že dojde k významné překompenzaci podpory pro tato zařízení pouze z titulu poskytnuté nadměrné provozní podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bylo mnohokrát jasně a včas upozorňováno na možnost solárního boomu a které jako první mělo přijmout veškerá opatření k zamezení, nebo alespoň korekci tohoto systémového selhání, se chovalo přesně naopak a solární boom podporovalo, když v letech 2009 až 2010 navíc poskytovalo další neprovozní podporu pro 299 fotovoltaických elektráren v celkovém objemu přes 4,5 miliardy korun, jak uvádí zpráva NKÚ. Jenom díky tomuto naprosto nezodpovědnému přístupu bylo postaveno 299 fotovoltaických elektráren, jejichž provozní podpora, kterou dnes platí koneční zákazníci, nás během dvaceti let bude stát odhadem dalších 30 miliard korun.

Nezohlednění souběhu investičních a provozních podpor jednoznačně významnou měrou přispělo k velmi značnému plýtvání veřejnými finančními prostředky, a umožňuje tak dosahování neoprávněných zisků výrobců. To uvádí zpráva NKÚ. Je naprosto běžné, že z veřejných prostředků bude výroba za dobu poskytování podpory uhrazena výrobci hned několikrát. Nejsou výjimkou ani případy, kdy z výše uvedených důvodů je výroba zaplacena již za pět let. Obdobnou situaci lze pozorovat také v současné době, kdy dochází k alokování značného množství finančních prostředků určených pro investiční dotace do obnovitelných zdrojů bez koordinované spolupráce orgánů podporu poskytujících. Přestože cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu určitým způsobem zohledňuje souběh investiční a provozní podpory, nelze vzhledem k individuálnímu poskytování investiční dotace konkrétnímu subjektu na straně jedné a plošnému vypsání provozní podpory na základě referenčního modelu na straně druhé jednoznačně vyloučit určitou míru nadměrné kompenzace pro příjemce podpory.

V souvislosti s přijetím zákona číslo 165/2012, který nahradil původní zákon číslo 180/2005 Sb., došlo pod novým vedením úřadu k řadě nápravných opatření v jeho kompetenci tak, aby se do budoucna maximálně vyvaroval výše uvedených chyb. Chtěl bych zde ocenit činnost úřadu pod novým vedením za to, že iniciovalo zastavení finanční provozní podpory pro nové obnovitelné zdroje z důvodu jejich neudržitelného financování. Zasadilo se o maximální limit na podpory podporovaných zdrojů energie hrazených konečnými spotřebiteli. Stanovilo výši podpory plně v souladu se zmocněním a dikcí zákona. Zavedlo krácení výše provozní podpory na základě obdržené nevratné investiční dotace. Nechalo vypracoval audit ke stanovení výkupních cen, jehož závěry předalo příslušným orgánům a seznámilo s nimi širokou veřejnost.

Do probíhající novely navrhlo opatření vedoucí k omezení dopadů nepřiměřené podpory a návratnosti ke zvýšení schopnosti kontroly oprávněné podpory, přičemž jeden z návrhů byl v průběhu projednávání zákona vyjmut a druhý čelí pozměňovacím návrhům, díky kterým se může stát naprosto nepoužitelný a zbytečný.

I přes všechny výše uvedené snahy ERÚ zůstává faktem, že dosavadní schéma podpory budou extrémně zatěžovat ekonomiku státu ještě po mnoho let, přičemž v rámci legislativním změn zatím nedošlo k zjednání nápravy, přestože ERÚ svými návrhy o to soustavně usiluje. Prodloužení platnosti nesprávně nastaveného systému podpory vycházející z toho, že nejsou podporovány nejefektivnější zdroje a nejsou zohledněny veškeré faktory, povede ve svém důsledku k dalšímu zhoršení daného stavu. V kontextu návrhu novelizace energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie lze uvést, že situace se bude dále zhoršovat, neboť dalším zásahem nedochází ke stabilizaci prostředí a vytvoření rovnovážného stavu na energetickém trhu, ale spíše naopak, navozuje se další období obtížně předvídatelného vývoje.

Tolik pár postřehů ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu a nějaké závěry k tomu.

A když už jsem tady u stolku řečníků, chtěl bych ještě reagovat na to, co tady zaznělo včera jako výhrady vůči nekonání ERÚ. Já mám tady kopii dopisu ze dne 29. května 2013, kterou zaslal Energetické regulační úřad tehdejšímu předsedovi hospodářského výboru Poslanecké sněmovny panu Ing. Milanu Urbanovi, kde upozorňuje na problémy aktuálního stavu. Dal podnět k prošetření, zda nedošlo ke spáchání trestného činu, o čemž informoval jak vládu České republiky, tak i hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Události roku 2013 jsou známé, co se odehrálo potom v létě, to víme. Ale tato informace, která odešla z ERÚ, jistě v hospodářském výboru je stále k dispozici.

Návrh řešení je podání ústavní stížnosti aktivně legitimovaným subjektem. Energetický regulační úřad nemá aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti. Předmětem ústavní stížnosti by byl návrh na zrušení současných účinných ustanovení cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Já jsem zvědav, jestli na toto dostanu odpověď, když oba pánové, kterých se to týká, asi neposlouchají, co právě předčítám. Rád potom přednesu ještě jednou.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Jsou zde dvě faktické, pan poslanec Zemek, potom pan poslanec Holík.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ani jsem nechtěl moc reagovat, ale včera jsem viděl různé příspěvky k tomuto tématu v televizi, které pokládám za naprosto neslýchané. A potom, co jsem tady vyslechl poměrně dlouhý elaborát napsaný o škodlivosti fotovoltaiky a další věci, by mě zajímalo, kde tato vládní předloha hovoří o další podpoře fotovoltaiky. Já jsem to tam nenašel. Asi jsem zákon četl špatně. Ale asi se patrně bavíme o úplně jiné novele.

Jinak pro vaši informaci, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, o tom, že se nic nedělalo s regulací fotovoltaiky, to je nesmysl. Pokud si vzpomínám, tak se v minulém volebním období přijala například srážková daň, která toto kompenzuje.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Holík, faktická poznámka.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem velice pečlivě poslouchal vystoupení předkladatelů a musím říct, že jsem nikde nezaregistroval, jaké budou mít dopady na nás všechny, jak se to projeví v ceně energií. Z toho důvodu se ptám, jak můžeme přijmout takovéto státní nařízení, které bude mít zásadní vliv na chod celé ekonomiky České republiky, zásadní vliv na nás na všechny, pokud nedokážeme říct, jestli tento návrh bude přínosem nebo újmou. Takže z tohoto důvodu žádám vypracovat dvě analýzy - jednu aby vypracovali navrhovatelé, druhou analýzu aby vypracovala opozice. A do té doby, než tyto analýzy budou vypracovány, navrhuji vrátit tento zákon do prvního čtení.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, faktická poznámka slouží k tomu, aby poslanec mohl reagovat na průběh rozpravy. Není možné během faktické poznámky cokoliv navrhovat. Děkuji.

Pan poslanec Fiedler ještě faktická poznámka.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Krátce bych zareagoval na předřečníka pana kolegu poslance Zemka, který tady uvedl, že nebude další podpora fotovoltaických elektráren. V této navržené novele se přece mluví o tom, že bude možnost velké fotovoltaické elektrárny rozdělit na menší, a tím pádem budou mít provozovatelé další finanční bonus. Nevím, jak, prostřednictvím pana předsedajícího, vy, pane kolego, ale já to pokládám za další podporu, další bonus navíc těm, co to provozují, kteří na úkor ostatních občanů ve společnosti, kteří platí vysoké ceny za elektrickou energii, budou dostávat ještě další finanční bonus. Já to tedy takto vidím. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Zemek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Musím opět reagovat. Nevím, pane kolego, na základě jakých výpočtů docházíte k tomu, že dojde v tomto případě ke vzrůstu ceny elektřiny. Pokud bych vás měl v rychlosti něco naučit, tak cena elektřiny pro domácnosti se skládá z několika složek. Je tam složka regulovaná a složka neregulovaná. Složku neregulovanou prostě ovládá trh, to je ta silová elektřina. Pak tam máte složku regulovanou. Máte tam i ten podíl na podporované zdroje. A to nejsou pouze fotovoltaické elektrárny, bavíme se o podporovaných zdrojích. Takže tam máme třeba i kombinovanou výboru tepla. Pokud mám poslední informace, tak tam dneska ten podíl v tom koláči dělá nějakých 10 %. Co se týče regulované složky, kterou může ovládat regulační úřad, tak ta tvoří asi 55 % z koláče, což je skoro nejvíce v Evropě. Tady je určitě prostor pro nějaké zmenšování. Ono to nefunguje tak jednoduše, že když jednu složku koláče zmenšíte, tak vám automaticky klesne cena ostatní. Takhle to nefunguje, není to tak jednoduché.

To, že tady máte nějakou teorii, že tady dojde k nějakému nárůstu, já si myslím že ne. Navíc tady máte nástroj vlády, kterému se říká národní akční plán, který určuje, kolik a jakých podporovaných zdrojů můžete připojit k síti. To je další nástroj, který se naprosto opomíjí. To jen pro vaši informaci. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Igora Nykla.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne. Děkuji za slovo. Chtěl bych panu poslanci Zemkovi prostřednictvím předsedajícího říct, že jsem se taky včera díval na televizi na Události. Údaje, které tam padaly, byly pro mě šokující. Bylo tam vlastně vysloveno, jak souvisí tento energetický zákon s tím nepodařeným solárním byznysem. Někteří, co tam vystupovali, říkali, že lidé, kteří připravili ten hrůzostrašný solární byznys, se nyní podílejí na přípravě tohoto energetického zákona a že pracují v Legislativní radě vlády. Dokonce tam padlo jejich jméno. Dokonce tam někdo říkal, že za to bude určitě trestně stíhán, že je jmenoval. Čili tam je souvislost. Bylo to tam jasně řečeno. Já ty lidi neznám, ale bylo tam o nich mluveno dost divně. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka není. Prosím pana poslance Lanka. Po něm se připraví paní poslankyně Olga Havlová.

 

Poslanec Martin Lank: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, ono se tady poslední dobou hodně mluví o tom, jak se vlastně stalo, že začal solární boom v České republice, kdo za to může, kdo to způsobil a tak podobně. Já jsem to tehdy poměrně intenzivně sledoval, i když se přiznám, že vlastně z druhé strany barikády coby novinář. Dal jsem si to trošku do kupy, abychom si to zrekapitulovali, protože je evidentní, že vás to zajímá, takže vám to zkusím trošku přiblížit i z toho důvodu, že už skoro každý zapomněl, jak strašně jednoduché to vlastně tenkrát bylo, jak velice jednoduše se stalo, že dneska platíme za každou megawatthodinu poplatek na obnovitelné zdroje ve výši 495 korun a navíc ještě státní rozpočet doplácí přes 15 mld. korun, a to prosím každý rok po dobu dvaceti let. To znamená, že výsledný účet je 1 bil. korun, tedy tisíc miliard. Pojďme si říct, jak se to stalo, abychom už stejné chyby neopakovali.

Na začátku stál zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, na který dneska všichni, nebo téměř většina svaluje vinu. On tento zákon byl sice poměrně nekvalitní, ale svoji vinu na solárním boomu nese i minulé vedení Energetického regulačního úřadu, kvůli kterému ovšem nikdo žádnou dozorčí radu tenkrát zřizovat nechtěl. Nezávislý audit od společnosti BDO, který si můžete přečíst na stránkách regulátora a který zadala po svém nástupu předsedkyně Vitásková, došel k několika poměrně neblahým závěrům.

Ten nekvalitní zákon umožnil bývalému vedení Energetického regulačního úřadu nastavovat ceny velice volně. Přestože byla právě zněním zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, meziroční možnost korekce výkupních cen ze strany Energetického regulačního úřadu omezena, nastavil regulátor způsob výpočtu podpory výkupních cen dokonce nad rámec toho, co chtěl zákon. Energetický regulační úřad tím zřejmě vysoce negativně omezil konečnou výši výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren, ale nikdo ho nekontroloval a nikdo tehdy nekřičel na poplach.

Mezi další pochybení Energetického regulačního úřadu patří způsob, jakým uplatňoval svoji pravomoc vydávat vyhlášky. Podle § 4 vyhlášky 475/2005 Sb., kterou se vlastně stanovovala cena na základě zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, měly být výkupní ceny nastaveny tak, aby investoři dosáhli nezáporné velikosti čisté současné hodnoty toku hotovosti po zdanění za celou dobu životnosti výroben elektřiny při využití diskontní míry ve výši průměrného váženého nákladu kapitálu. Z důvodu aplikace této metody výpočtu bylo místo zákonem požadovaných 15 let doby návratnosti dosahováno doby návratnosti na úrovni 11 až 12 let. Já to trošku zjednoduším: Jinými slovy, majitelům solárních elektráren se jejich investice vrátila díky našim platbám o tři roky dříve, než požadoval zákon.

Další vyhláškou číslo 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech v regulaci cen, šlo ale tehdejší vedení úřadu ještě dále. V § 2 odst. 11 dále totiž stanovilo, že výkupní ceny a zelené bonusy určené podle zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů jsou uplatňovány po celou předpokládanou dobu životnosti výroben elektřiny. Zákon požadoval v § 6 odst. 1 písmeno b) zachování výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů při podpoře výkupními cenami po dobu 15 let od roku uvedení zařízení jako minimální. Bývalé vedení Energetického regulačního úřadu toho využilo a de facto nastavilo dobu vyplácení podpory na 20 let, čímž došlo k výraznému zvýšení atraktivnosti investic do fotovoltaických elektráren v Česku. Jak dále uvádí audit společnosti BDO, tím vlastně nastala situace, kdy se zaručily tak vysoké platby, že se investice vrátila místo za 15 let už za 12 let, ale solární elektrárny budou podporu dostávat po celou dobu životnosti, tedy 20 let. Stačily k tomu v podstatě jenom dvě vyhlášky Energetického regulačního úřadu, které si zkrátka vyložily zákon tak nějak po svém.

Příčinou výše uvedených pochybení je podle auditu kombinace systémového pochybení ze strany Energetického regulačního úřadu a individuálních pochybení odpovědných pracovníků. Systémová pochybení spočívají v nevytvoření vhodných interních pravidel a nezavedení dostatečných administrativních a kontrolních mechanismů, kde nesou kolektivní odpovědnost vedoucí zaměstnanci úřadu. Podle auditu docházelo také k individuálním pochybením pracovníků v procesu nastavení výkupních cen fotovoltaické energie, ale policie vždycky věc odložila a nedošetřila. Navíc způsoby regulace výkupních cen roku 2007 a 2009 nebyly nikdy dostatečně doložené. Nastavené technické a ekonomické parametry nebyly zvoleny vždycky s přihlédnutím k aktuálním podmínkám v daném odvětví. Rovněž byly identifikovány případy, kde ve výpočtu byly použity parametry v rozporu se samotnou vyhláškou a kalkulace obsahující chyby.

Kontrola nebyla žádná. Zvnějšku se o to nikdo nezajímal, protože pravděpodobně významné osoby politiky, byznysu podle všeho narychlo sháněly panely a stavěly solární parky, a zevnitř úřadu kromě organizačního řádu neexistovaly další vnitřní směrnice nebo pravidla, která by upravovala proces stanovení výkupní ceny elektrické energie ze slunečního záření. Když už bylo pět minut po dvanácté, vzpomněl si najednou tehdejší předseda úřadu, že je potřeba burcovat a narychlo měnit zákon, ale novela zákona situaci jenom zabetonovala a s celým solárním boomem nic neudělala. A nikdo tehdy nepožadoval žádnou radu Energetického regulačního úřadu nebo možnost tento úřad kontrolovat. Tento požadavek přichází až teď, když se situace obrátila.

Nová předsedkyně Energetického regulačního úřadu paní Vitásková nařídila audit, pojmenovala průšvih, ukázala na viníky a pod jejím vedením úřad několik let po sobě snižuje ceny energií pro české domácnosti a firmy. A najednou nám přichází zákon, který má její činnost paralyzovat. Najednou přichází novela zákona, která má podle úřadu množství rizik, jejichž dopady nikdo neumí spočítat, a paní předsedkyni se skoro zakazuje, aby na rizika upozorňovala, naopak se vždy odvětí, že rada bude, protože je na to politická vůle.

A já se ptám, proč je potřeba vytvořit kontrolu teď, kdy úřad funguje, a ministerstvo a ČSSD kontrolu nepožadovaly, když bývalé vedení úřadu dělalo sekyru ve výši tisíc miliard korun. Proto budu požadovat odstranění chyb ze zákona a zachování nezávislosti Energetického regulačního úřadu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další vystoupí paní poslankyně Havlová a připraví se pan poslanec Andrle.

Pardon, paní poslankyně, ještě než vám dám slovo, tak dvě omluvy. Paní poslankyně Dobešová se omlouvá do 10 hodin z dnešního jednání ze zdravotních důvodů a pan poslanec Soukup se omlouvá mezi 13. a 16. hodinou z pracovních důvodů. Omlouvám se za přerušení a prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, trend nezodpovědnosti v této republice stále roste, a proto můj boj za hlídacího psa, tedy současný Energetický regulační úřad. Rozhodla jsem se opět vystoupit na jeho podporu, tentokrát se svým pozměňovacím návrhem, který by rušil zřízení takzvané rady ERÚ. Chtěla bych vás požádat o jeho zvážení bez ohledu na politické dohody, na vaše osobní preference, bez ohledu na to, co jste dosud slyšeli. Samozřejmě že můj návrh bude moci projít pouze v případě, že nebude přijat komplexní pozměňovací návrh, který obsahuje i tento můj návrh, tedy zrušit ustanovení okolo rady Energetického regulačního úřadu.

Jsem poslankyně za Moravskoslezský kraj a tam v plném rozsahu můžete vidět, co znamenají vysoké ceny energií pro obyčejné lidi. Je to sociální problém, o kterém všichni víme. V České republice jsou stovky tisíc domácností, které pobírají příspěvky na bydlení, protože vlastně nemají peníze na elektřinu, plyn nebo vodu.

Energetický regulační úřad podle mého názoru za poslední 3,5 roku ukázal, že spotřebitelům dokáže pomoci a že bude tlačit na ceny dolů. Jde mu o to, že zasáhl i v oblasti obnovitelných zdrojů, že snížil regulované ceny elektřiny a plynu, že konečně pracoval ve prospěch zákazníků, tedy proti velkým firmám. Vznik rady Energetického regulačního úřadu politici ČSSD dlouhodobě slibovali. Prý jde o politické rozhodnutí, které nemá nikdo kritizovat, protože je na něm údajně shoda. Já tady politickou shodu rozhodně necítím.

Návrh z dílny Ministerstva práce a obchodu je tak špatný, že to bude znamenat rozpad úřadu. Jde o přímou politizaci úřadu, kdy členy rady vybere ministr průmyslu a schválí je vláda, ale především ministr průmyslu bude moci na základě prohřešku kdykoli kohokoli odvolat. Členové rady jsou tedy vydáni na milost a nemilost ministra průmyslu. Došlo k vyřazení prezidenta republiky ze jmenovacího a odvolacího procesu a to je jasným signálem, že úřad se má dostat pod přímý dohled výkonné moci. Ministerstvo se dodnes neobtěžovalo odpovědět na celou řadu věcí spojenou se vznikem rady. Prý jsou to hysterické výkřiky.

Ale já se tedy ptám pana ministra veřejně. Řídí předseda rady jenom radu? Podle novely totiž neřídí úřad, který neřídí ani rada, rada je totiž pouze v čele úřadu. Jde o závažný problém, zda má skutečně úřad jednu statutární osobu, která je odpovědná za chod celého úřadu. Kdo bude podepisovat prováděcí předpisy? Vyhlášky a cenová rozhodnutí musí podepsat jedna konkrétní osoba, ale novela nestanovuje, kdo by to měl být. Navíc třeba rada odhlasuje cenové rozhodnutí, se kterým dotyčná odpovědná osoba nebude souhlasit. Musí tedy takové rozhodnutí také podepsat a nést za něj odpovědnost? Jak se bude rozhodovat v případech, kdy měl dosud odpovědnost předseda úřadu? Například jde o soudní řízení s regulovanými subjekty, některá rozhodnutí, druhoinstanční řízení a podobně. Co se stane, pokud rada neodsouhlasí například cenová rozhodnutí? Rada přijímá návrhy většinou tří hlasů, ale co když pro nějaký návrh ty tři hlasy zrovna nebudou? Kdo bude odpovědný? Co se stane? Pan ministr navrhne odvolání všech, dokud se cenové rozhodnutí neodhlasuje? Co znamená méně závažné pochybení ve funkci člena rady? Může být člen rady odvolán, když nebude poslouchat pokynů z ministerstva? Kdo bude řídit každodenní práci Energetického regulačního úřadu a jaký bude vztah rady k exekutivě úřadu? Kdo bude schvalovat a podepisovat smlouvy, kdo bude řídit denní práci úřadu, když se má rada scházet jednou za dva týdny?

Dalším argumentem je otázka finanční. Náklady na jednoho člena rady se odhadují na tři miliony korun ročně, tedy půjde o navýšení rozpočtu ERÚ. Potřebujeme takhle drahou radu, když například rada Českého telekomunikačního úřadu má na sobě několik set tisíc správních žalob za průtahy? Bude rada ERÚ lepší? V čem a proč? Podle mého názoru se předseda rady ERÚ vlastně stává náměstkem ministra průmyslu a obchodu, což je v rozporu s evropskými pravidly pro nezávislost regulátora. Navíc se snižují kvalifikační požadavky na členy rady, tedy nyní může vést regulační úřad, radu kdokoli s vysokoškolským vzděláním. Navíc tato nedomyšlená změna v řízení přinese chaos právě v roce, kdy se má novelizovat zhruba 20 vyhlášek, které má ERÚ v gesci, všechna cenová rozhodnutí ERÚ a hlavně nastavovat parametry na nové regulační období. Hrozí dlouhodobá nestabilita pro celé odvětví s dopadem na energetickou bezpečnost České republiky.

Pan ministr mě zatím nepřesvědčil o tom, že bych měla s radou souhlasit, jenom mi v rámci pozměňovacího návrhu ve výboru vzkázal, že můj návrh na změny v radě je proti služebnímu zákonu. Musím konstatovat, že v takovém případě je v rozporu se služebním zákonem celá jeho rada. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacími návrhu.

A nyní ještě bych vás všecky vyzvala k tomu, abyste tento takhle předložený zákon nepodpořili, protože nejsem přesvědčená o tom, že v těch 350 pozměňovacích návrzích není zase něco skrytého, tak jak se projevily do budoucna voltaické elektrárny. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Andrle. Připraví se pan poslanec Kádner.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, mám s sebou časopis Veřejné zakázky, ve kterém v posledním čísle 19 najdete článek, v němž Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že podpora zelené energii bude - cituji - "extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky a že nás bude stát jeden bilion korun". Je to tento článek v tomto čísle. (Ukazuje časopis.) Tak určitě to není vycucáno z prstu.

Určitě se všichni shodneme, že nejhlasitějším kritikem novely energetického zákona je paní předsedkyně Vitásková a jí vedený Energetický regulační úřad. Proto jsem ji požádal, aby mi její úřad poslal shrnutí výhrad, které proti zákonu mám. Paní Vitásková něco přednesla již na semináři zde v Poslanecké sněmovně, ale tento souhrn bych si dovolil pro jeho zajímavost ocitovat.

Ještě bych chtěl říci panu Igoru Nyklovi, doktoru, že si ho velice vážím a že jsem tedy dal na jeho včerejší radu, že jsem paní Vitáskovou požádal o její stanovisko. A není to tedy stanovisko mé.

Za prvé vadí způsob projednávání legislativy. Během jednání před meziresortním připomínkovým řízením uplatnil Energetický regulační úřad jakožto centrální orgán státní správy v oblasti energetiky více než 110 návrhů změn zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, které nebyly všechny zpracovány. Naopak, před zahájením meziresortního připomínkového řízení vložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu bez projednání s ERÚ do návrhu několik zásadních úprav, které by ve svém důsledku paralyzovaly činnost národního regulátora. V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu novely uplatněno více než tisíc připomínek od asi 40 připomínkových míst. V řadě případů se jednalo o připomínky zásadní. Jen ERÚ v rámci meziresortního připomínkového řízení uplatnil 194 připomínek, z toho 75 zásadních.

Následně proběhlo bilaterální projednání zásadních připomínek mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ, kdy v návaznosti na toto jednání ministerstvo zaslalo ERÚ vypořádací tabulku z tohoto jednání, ovšem bez textu upravovaných ustanovení. Úplné znění zákona bylo ERÚ doručeno až den před postoupením návrhu Legislativní radě vlády. I v tomto případě bylo do novely vloženo několik zásadních změn, na které nedostal ERÚ právo reagovat. ERÚ upozornil ministerstvo celkem na 42 připomínek k vypořádání návrhu novely zákona, z nichž 22 bylo označeno jako rozpor s neakceptováním připomínky ERÚ, 16 zásadních připomínek nově ERÚ uplatnil k novému textu a ve čtyřech případech ERÚ upozornil na zmatečnost textu zákona.

Přestože vypořádání připomínek nebylo dokončeno, byl materiál projednán Legislativní radou vlády, z velké části však za účasti pouze minima jejích členů. I přes značné rozpory s deklarací nedodělků ze strany členů Legislativní rady vlády byl materiál doporučen k projednání vládou bez dalšího projednání v Legislativní radě vlády. V závěrečném stanovisku Legislativní rady vlády byl zmíněn pouze jeden rozpor ERÚ, a to ještě k tomu chybně. Připomínky regulátora byly vypořádány a s ohledem na stanovisko Legislativní rady vlády nemohly ani být případné rozpory projednány vládou České republiky. Materiál byl tak vládou schválen i přes nedostatky legislativního textu i jeho odůvodnění.

Za druhé je zde nedostatečná kvantifikace dopadů novely předkladatelem. ERÚ opětovně upozorňuje na své výhrady k závěrečné zprávě o hodnocení dopadů regulace, pokud se jedná o novelu energetického zákona, zejména na zcela nedostatečnou kvantifikaci dopadů navrhovaných změn. V závěrečné zprávě RIA k novele energetického zákona je v kapitole III Vyhodnocení nákladů a přínosů provedeno zhodnocení nákladů ve vztahu k ERÚ, zejména v souvislosti s novými kompetencemi úřadu. V žádné části závěrečné zprávy RIA však není zhodnocení dopadů, resp. nákladů v souvislosti s novými povinnostmi regulovaných subjektů. Například povinnost registrovat odběrná a předávací místa, povinnosti ve vztahu k nové úpravě smluv atd. Pro ERÚ je právě toto bohužel chybějící zhodnocení dopadů klíčové vzhledem k jeho povinnostem v rámci regulace cen vyplývajících z ustanovení § 19a zejména vzhledem k povinnosti zohlednit právě náklady regulovaných subjektů, které s nově navrhovanými povinnostmi nepochybně vzniknou, vniknou do cen, a tedy jejich potenciální vliv na konečné ceny energie pro zákazníky. ERÚ je povinen chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, přičemž se samozřejmě jedná především o dopady na zákazníky v podobě cen energií. Proto je tak důležité zpracování a včasné předložení důsledků kvantifikace dopadů novely zákona č. 458/2000 Sb. tak, aby bylo možné předurčit, jaký dopad budou mít navrhované změny do regulace cen a potažmo cen energií pro konečného spotřebitele.

Kromě toho je úřad znepokojen celou řadou konkrétních ustanovení, ale k nim se vyjádří určitě moji kolegové - a vyjádřili - a dají k nim nepochybně i pozměňovací návrhy. Já jsem však pokládal za účelné vysvětlit, co ERÚ vadí obecně, a domnívám se, že i argumenty mají svou váhu.

Na závěr mého vystoupení mně ještě dovolte zmínit, že jsem paní Ing. Alenu Vitáskovou navrhl na cenu Františka Kriegla, která se uděluje každoročně za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii. (Šum v sále.) Jen připomínám, že paní Vitásková se nebála odkrýt podstatu solárního tunelu a že se nebála odkrýt miliardové podvody s připojením biometanových stanic do sítě. Toto její hrdinské chování, kterým hájila zájmy České republiky, jí vyneslo opakovaná vyhrožování, která vyústila až o dva pokusy o vraždu. I přes snahu o fyzickou likvidaci a nutnost osobní ochrany se paní Vitásková nebojí, což prokazuje tím, že se nehodlá vzdát vedení ERÚ. Dílem širokého spiknutí je to dnes paradoxně právě ona, proti níž je vedeno soudní řízení v rámci snahy o její diskreditaci. Myslím, že tato žena by byla důstojnou nositelkou ceny Františka Kriegla.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než dám slovo panu poslanci Kádnerovi, jakkoli jsem tolerance sama, tak upozorňuji všechny diskutující na § 59 odst. 4 jednacího řádu Sněmovny, tzn. poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Já se snažím být tolerantní, ale opravdu si myslím, že bychom měli mít na paměti, co je psáno v jednacím řádu, když se zde snažíme argumentovat. Pokud je to k věci, já samozřejmě problém s tím nemám. Ale mám pocit, že některá vystoupení - zejména konec vystoupení pana kolegy Andrleho už byl trošku mimo jednacím řádem upravovaný obsah vystoupení.

Slovo má pan poslanec Kádner.

 

Poslanec David Kádner: Vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že zákony, které přijímá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, by měly být schvalovány až po důkladné diskusi a předložení všech argumentů.

Nyní projednáváme novelu energetického zákona. Občané by měli vědět, že když jde o energetiku, tak jde vždy jak o velké peníze, tak o velké emoce. Do hry vstupují silné lobbistické tlaky od nejrůznějších zájmových skupin. Své zájmy logicky hájí ti, kdo v energetice podnikají, ale i mnozí jiní. Potom jsou zde občané, kteří jsou však většinou v pozici čekatelů na to, jak to celé dopadne. V horším případě potom v pozici rukojmí jednotlivých politických či byznysových hráčů.

Krásným příkladem jsou další zákony, které se energetiky jasně dotýkají, např. horní zákon, který kromě dalších věcí obsahuje zvýšení poplatku z vydobytého nerostu. Nejspíš si vzpomenete na to, co už se kolem tohoto zákona doposud událo. Novela horního zákona byla teprve v meziresortním připomínkovém řízení a ještě zdaleka ji neschválila vláda, natož aby se jí zabýval parlament, ale se zvýšením příjmů z hnědého uhlí se počítalo již v návrhu rozpočtu na rok 2015. Původně tvůrci novely říkali, že počítají s jasnou kalkulací zvýšení poplatků za uhlí na regiony, tedy že se udělá tzv. hodnocení dopadu regulace RIA. Zákon se ale připravuje v takovém spěchu, že vláda tento závazek zcela ignorovala - a jinými slovy, vše vzniká překotně, na koleni a bez jasného vyčíslení dopadů. Můžeme se pouze dohadovat, zda je to dílem náhody, neschopnosti a nebo jde o záměr.

Dalším příkladem je dlouhotrvající bitva o tzv. prolomení limitu těžby uhlí. Rozhodnutí o zrušení či posunutí limitů se odkládá již roky, i když těžaři -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám, ale toto je přesně ten případ. Projednáváme energetický zákon, nikoliv horní zákon. Prosím, mluvte k věci. Já vás tedy formálně vedu k věci.

 

Poslanec David Kádner: (Po chvilce.) Tak já se omlouvám... (Snaží se zorientovat.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, pokud si potřebujete utřídit myšlenky, tak je zde žádost o vystoupení s přednostním právem, takže umožním vystoupit paní poslankyni Černochové a potom byste se vrátil k řečnickému pultu, pokud s tím budete souhlasit.

 

Poslanec David Kádner: Já vám děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová.

 

Poslankyně Jana Černochová: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych chtěla poprosit, abychom byli shovívaví stejně, jako jsme v jiných případech. Pokud se tady projednávaly daňové balíčky a vaše stranická kolegyně, pane předsedo Poslanecké sněmovny, tady citovala nejmenovaného básníka, taky ji nikdo nevyvolával k věci. A já si myslím, že byť ten příspěvek, který tady vznášel kolega Kádner, se majoritně týkal hornického zákona, tak to samozřejmě s energetickým zákonem souvisí. Stejně tak jako jeho předřečník, který tady hovořil také na téma regulačního úřadu.

Myslím si, že jsme byli vždycky v tomto shovívaví, ať už jsme byli v pozici, nebo ať jsme v opozici. A já bych chtěla poprosit, aby se na tomto způsobu hodnocení nic neměnilo ani v této době, kdy jste vy v koalici. Přišlo by mi škoda, že se tady naruší nějaké vztahy, které mezi námi jsou. Byť některé vystoupení ano, může vyvolávat zvednutí obočí, tak jsme vždycky drželi to, že ti lidé mají právo tady říct svůj názor. A pokud někdo při projednávání energetického zákona tady nehovoří o Gruzii nebo o něčem, co se týká zahraniční politiky, ale stále se v mezích normy drží toho, co s tím může souviset, tak já prosím, abychom to tolerovali a abychom tady neznemožňovali naše kolegy. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já si myslím, že mně můžete vyčítat hodně věcí, ale rozhodně ne to, že bych nebyl tolerantní. Já jsem několikrát upozorňoval na to, že dám prostor a nebudeme se snažit nijak omezovat kolegy. Ale pokud kolega evidentně mluví o jiném zákoně, než projednáváme, tak jsem měl za to, že to splňuje náležitosti příslušného ustanovení jednacího řádu. Já tu vaši poznámku beru. Nepředpokládám, že bych kolegy dále nějak omezoval, ale v tomto případě jsem měl pocit, že opravdu to je přesně příklad toho, kdy v příslušném paragrafu jednacího řádu je toto oprávnění předsedajícího. Já samozřejmě kolegovi Kádnerovi umožním vystoupit. Pouze jsem se snažil upozornit, že jeho vystoupení dle mého názoru zcela zjevně není k projednávanému zákonu.

Kolega Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, tak já teda musím trošku vyjádřit obdiv panu předsedovi Sněmovny Hamáčkovi, že takto prozíravě odtušil už po pár větách, zdali projev mého kolegy Davida Kádnera je k věci, nebo ne. Podle mne je hornický zákon, týká se energií, a velice zásadně, a je to téma, a v další fázi samozřejmě kolega Kádner - to mělo své důvody, aby o tomto mluvil a následně samozřejmě se z tohoto širšího rámce zaměřil k energetickému zákonu. My tímto přístupem jsme skutečně trochu znejistěni, proto hnutí Úsvit si musí vzít v tuto chvíli na úvod 20 minut pauzu, abychom se poradili, co to vlastně má znamenat, tento postup, protože podle našeho názoru my se vyjadřujeme k věci. Děkujeme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, samozřejmě na to právo máte. Já poté, co skončí pauza na poradu klubu Úsvit, umožním samozřejmě vystoupit panu poslanci Kádnerovi a dokončit jeho projev, tak jak zcela jistě zamýšlel, to znamená k energetickému zákonu. V 10.30 hodin budeme pokračovat.

 

(Jednání přerušeno v 10.11 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je právě 10.30 hodin a budeme pokračovat v našem jednání. Prosím, abyste zaujali svá místa, a poprosím k mikrofonu pana poslance Kádnera. - Omlouvám se, pane poslanče. Mám zde ještě faktickou. Když vydržíte dvě minuty, poprosím pana poslance Böhnische. (Zleva poznámky ke jménu, to bylo vysloveno správně.) Říkala jsem Böhnische! Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robin Böhnisch: To je úplně jedno, paní místopředsedkyně. Já jsem se přihlásil ještě před přestávkou. Chtěl jsem reagovat na slova paní kolegyně Černochové.

Podívejte, já mám zcela pochopení pro vystoupení kolegů z Úsvitu. Rozumím tomu, že když si ty projevy připravili, tak je prostě přečíst chtějí, když si je doma napsali - pokud je nepsal někdo jiný někde úplně jinde. Ale zaujala mě ta slova o toleranci, o toleranci ODS v době, kdy vedla Poslaneckou sněmovnu. Kdybychom kopírovali tu skvělou toleranci ODS, tak už jsme dávno hlasovali o zkrácení lhůty pro řečníka na 10 minut. To byla tolerance ODS při tehdejších debatách, kdy například kolegyně Bohdalová necitovala nejmenovaného básníka, ale kdy citovala Chalíla Džibrána. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Kádnera.

 

Poslanec David Kádner: Paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové, na začátku chci poděkovat paní kolegyni Černochové za její vystoupení, ale teď navážu na předřečníka pana kolegu. Já si pamatuji z minulého období, kdy vy jste obstruovali, my jsme vám nějakým způsobem tady v tom pomáhali, že vy jste si tyhle vaše projevy na chodbě kopírovali, abyste jich měli co nejvíce, a nebyli jste schopni nějakým způsobem tam dávat vlastní slova. A já si myslím, že tím, že jsme v tom pouze jenom jediný náš klub, tak jsme si to docela poctivě připravili. Myslím si - a upřímně říkáme, že jsme to možná schválně prodloužili tak, abychom udělali a řekli veškeré ty detaily, a já si pořád myslím, že jenom zmínka jedné věty - to, že mi to nebylo umožněno přečíst celé, tak by vám zaklaplo, že to bylo o energetickém zákonu, že všechno to, co tady vlastně jsem chtěl přečíst, že to má a že to je jeden balíček, že za dva za tři měsíce se tady všichni potkáme přesně u těchto zákonů, které budeme schvalovat nebo o nich mluvit až po tom, co budeme mít tady nějakým způsobem energetický zákon, a nevíme, jak budou navazovat další, které sem přijdou. Takže si myslím, že to je akorát ten - já nevím, jak to mám říct slušně - nepořádek v Poslanecké sněmovně, to, co se tady nějakým způsobem chystá.

Já vám přečtu jiný projev z jiného soudku. Měl jsem připraveny dva. Díky tomu, že tamten měl být o tom kraji, to, co by mohlo Ústecký kraj nějakým způsobem postihnout, a myslím si, že to v energetice je zastiženo. Tady v tom to bude trošku bezpečnostní.

Jedním z nejvíce skloňovaných spojení v souvislosti s konfliktem na Ukrajině je energetická bezpečnost. Toto pondělí byl definitivně zastaven projekt plynovodu South Stream, zpožďuje se výstavba severojižního plynovodu STORK II-Moravia, protože náš monopolní přepravce NET4GAS má problémy pokrýt jeho financování ať už z prostředků českých a polských spotřebitelů, nebo EU, zejména však kvůli výši vlastního dluhu. V oblasti elektroenergetiky se musíme vypořádat s hrozbou blackoutu v Německu a řadou dalších potíží spojených hlavně s masivním nástupem obnovitelných zdrojů, které se dnes můžou skoro kdekoliv velmi levně pořídit. Z hlediska ekologie jsou zcela určitě potřebné, ale naše infrastruktura na ně není dobře připravena.

Celý energetický sektor volá hlavně po stabilitě, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje už pátou novelu za posledních pět let. Legislativní balíček, o kterém dnes rozhodujeme, měl být velkou všeobjímající novelou, na které se shodnou politici i všichni účastníci trhu. Zákon však má velké chyby. Ani vláda sama ho nepovažuje za kvalitní, protože hned zaúkolovala pana ministra Mládka, aby udělal novelu novely. V situaci, kdy se má zavést nařízení a kontrola jednotného energetického trhu REMIT a kdy se mají kontrolovat na celoevropské úrovni obchody za 700 mld. eur ročně, považuji projednávání zákona, který je vysoce nekvalitní, za obrovské bezpečnostní riziko.

Pokud zákon nepustíme dál, nic strašného se nestane. Evropské nařízení dál bude platit a vláda nařídila Ministerstvu průmyslu a obchodu připravit zákon nový. Doufám, že teď už pořádný. Takže bychom se za nějakých šest měsíců mohli dopracovat ke znění zákona, které by bylo přijatelné a dostatečně odborné a kvalitní. Tento zákon totiž způsobuje legislativně nestabilní prostředí v oblasti energetiky, což je jasné bezpečnostní riziko. Hrozí další novela novely, tento zákon je zmatečný, nikdo se v něm nevyzná, Energetický regulační úřad už byl nucen v zájmu ochrany práv účastníků trhu prodloužit regulační období v plynárenství o jeden rok, aby zajistil stabilní předvídatelné prostředí. Mám pocit, že bez ohledu na argumenty určité skupiny vyvíjející velký tlak na urychlené přijetí zákona bez řádného projednání, o čemž svědčí například totální nedostatek diskuse ve výborech v rámci druhého čtení. Nejvážnějším problémem ale je, že není odhadnut finanční dopad do cen pro konečného zákazníka ani do nákladů regulovaných subjektů. Nikdo mě nepřesvědčil, že po legislativní smršti ministra Mládka a poslance Urbana, tedy předložení zákona s tisíci připomínek a předložení dalších 289 návrhů vzešlých z hospodářského výboru, nebude hrozit zvýšení cen elektřiny, plynu a výhledově i tepla o 20 a více procent.

Kde vidím další náklady? Dosud nevyřešený zůstává závazek pro regulované subjekty, aby kompenzovaly majitele pozemků, na nichž jsou energetická zařízení. Je tedy třeba zapsat věcná břemena nebo řešit finanční kompenzaci, případně vést elektrické vedení a plynovody jinudy. Návrh vypustil přechodné ustanovení a povinnost zaknihování řešit později problém neřeší. Odhadovaný dopad v plynárenství je až 20 mld. korun, v elektrárenství nebylo spočítáno, ale částka může být vyšší. Jen ČEPS odhaduje své náklady na 3 až 4 mld. korun. Kromě přímých nákladů a dopadů do cen to zabrání investicím do české infrastruktury a mezinárodních projektů.

Další příklad je změna platby na obnovitelné zdroje. V případě změny poplatku na POZE ze spotřeby na platbu za jistič hrozí, že řada spotřebitelů sníží velikost svého jističe a výpadek z příjmů bude muset být hrazen ze státního rozpočtu. Opět se jedná o miliardy korun ročně. Náklady přinesou i změny v názvosloví a nutná změna milionů smluv. Kromě zmatků pro všechny spotřebitele to přinese velké náklady pro regulované subjekty, které se promítnou do cen. Hrozí riziko velikého množství soudních a dalších sporů.

Dalším nákladem bude do budoucna nezastropování maximálního podporovaného množství energie z obnovitelných zdrojů. Hrozí nestabilita kvůli možné přílišné kompenzaci, což je očekávaný výsledek notifikace Evropské unie, a hrozí zbytečné vyplácení dalších miliard korun.

Hodně peněz bude stát i rada ERÚ. Náklady na jednoho člena rady se odhadují na 3,2 mil. korun ročně, tedy půjde o navýšení rozpočtu ERÚ o 10 % každý rok.

Ministerstvo samo počítá i s dalšími dodatečnými náklady. ERÚ nás v dopise upozornil na to, že pozměňovací návrhy hospodářského výboru, rozpočtového výboru, umožní účelově dělit zejména solární elektrárny na menší subjekty, přičemž budou nadále čerpat plnou podporu, ale vyhnou se placení takzvaného solárního odvodu. Státní rozpočet jen na této položce může přijít až o 2 mld. korun ročně, což po celou dobu podpory představuje asi 35 mld. korun.

Stále považuji za velké riziko věcná břemena, která nejsou ve skutečnosti vyřešena a v cenách plynu by znamenala zvýšení cen až o 20 %, a to trvale.

Další ranou do ceny plynu je omezení síly ERÚ tak, že nebude moci včas a řádně zakročit proti hrozbě krachu NET4GASu. Posledním hřebíčkem do rakve plynárenství pak bude rada ERÚ, která příště nemusí být tak tvrdá jako současné vedení úřadu a může dovolit, abychom velké investice do plynovodů platili my všichni z našich kapes v cenách plynu. Pak se nikdo nebude moci divit, že budou spotřebitelé odpojovat a topit PET láhvemi. Už jenom to mi stačí, abych proti tomuto zákonu protestoval.

Děkuji vám všem za pozornost. Na závěr bych jen řekl, že oba tyto proslovy - aby si lidé mohli porovnat, jestli jde o energetickou koncepci - mohou lidé najít na mých web stránkách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Urbana. Připraví se po něm pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče. Dříve než začnete mluvit, prosím kolegy na levé straně, aby se ztišili, a pokud si mají co říci, aby tak učinili v předsálí. Děkuji.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, já myslím, že je čas, abychom také postupně něco řekli po těch projevech, které tady zazněly.

Začnu trošku odlehčením. Skutečně, pan ministr Mládek neřídí ministerstvo práce a obchodu, jak tady jedna kolegyně z hnutí Úsvit říkala. A pak tady jiný kolega, když mluvil o jiných zákonech, nesouvisejících s tím, který projednáváme, několikrát řekl hornický zákon. Podívejte se do stenozáznamu. Žádný takový zákon není. Já na tom chci demonstrovat, jak asi může vypadat kvalita věcného pohledu a obsahu jednotlivých projevů, když tady chybí elementární znalost jednotlivých ministerských resortů. Ale o tom jsem mluvit nechtěl.

Já vám řeknu, o co tady skutečně jde, a je mi to líto. Tady jde o boj dvou státních institucí a vy to dobře víte, jako to vím já. Přitom ERÚ z hlediska metodického je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu. To, co se tady odehrává, je svým způsobem nehorázné, co vy se pokoušíte zahalit do vznosných slov o určité nezávislosti. Je to nezávislost, když šéf podřízené instituce - mimochodem, je mi to líto, zrovna obviněný šéf - stojí na vaší nezávislé tiskové konferenci hnutí Úsvit? To považujete za nezávislost a společnou budoucnost této instituce? No tedy potěš pánbůh, to se máme na co těšit z hlediska nezávislosti a odbornosti Energetického regulačního úřadu.

Všechno, co tady čtete, tak kdo se trochu vyzná, tak ví, že to prostě psal drzý tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu, nosí vám to a pokouší se vás to naučit. No nic. Tak abychom některé věci uvedli na pravou míru.

Vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona má plnou podporu takzvané tripartity. Kdybyste nevěděli, co to je, tak já vám to řeknu. To je sdružení, které sdružuje zaměstnavatele České republiky, protože ten zákon je výhodný pro průmysl. Průmysl České republiky je klíčový pro bohatství země, ale také je klíčový pro zaměstnanost, pro to, aby se zvyšovaly sociální příjmy občanů v České republice. Průmysl živí tento národ a jeho podíl na hrubém domácím produktu je zdaleka vyšší, než je průměr v Evropské unii. Ten návrh říká, že průmysl v některých odvětvích by měl díky metodě jističů možnost platit o trochu méně, a vypořádal se tedy se svou konkurencí.

Obnovitelné zdroje v Německu, přátelé, neplatí průmysl. To platí občané. Tento zákon říká - průmysl může platit o trochu méně a občanům se nezdraží. Jak tady hrozíte neustále nějakými růsty cen, tisíciprocentními atd., tak to samozřejmě můžete dělat, já vám v té diskusi nebráním, ale je to absolutní nesmysl. Dobře víte, kdo jste ten zákon četl, že poplatky za obnovitelné zdroje jsou zastropovány na 495 Kč za megawatthodinu. Čili někdo bude platit méně, zaplať pánbůh, a zaměstná o to víc lidí, a nikdo nebude platit víc.

Ten zákon také navrhuje mnohem větší pravomoci pro spotřebitele, pro domácnosti, pro občany, kteří se mohou chovat trochu sebevědoměji. Ten zákon implementuje některé rozumné věci Evropské unie. Podporují ho proto také odbory v rámci tripartity. Dost nahlas. Je to výjimečná shoda. Nestává se často, aby zákon, který vy považujete za špatný, podporovaly zároveň odbory a zároveň jej podporovali zaměstnavatelé.

Co je tedy klíčové? O co je ta hádka, o co je ten spor státních institucí? No samozřejmě o tu radu. Ale proč, když návrh říká, že rada by měla mít ty kompetence až od poloviny roku 2017, tedy na konci funkčního období současné šéfky? Proč? Proč je taková válka o tu radu? Já to nechápu, nerozumím tomu. Přitom je to standardní mechanismus. Dojděte si na stáž na Český telekomunikační úřad a tam se dozvíte odpovědi na všechny vaše otázky. Nebo si dojeďte do kterékoli vyspělé země Evropské unie, kde to tak normálně funguje. Na tom není vůbec nic nenormálního. Bohužel, to celé, co tady musíme prožívat a budeme zřejmě prožívat s vámi ještě několik dnů, je zápas o tu takzvanou nezávislost, o tu radu, která má vzniknout v polovině roku 2017. Tak tomuhle chcete sloužit a sloužíte? Udělejte si víc tiskových konferencí, kde budete mít víc lidí z ERÚ a budete říkat: my se snažíme a bojujeme tady o nezávislost. Ale kdo tomu bude věřit?

Takže mi dovolte, abych na závěr tohoto svého prvního vystoupení - jistě jich bude dnes víc, protože budu muset reagovat na vaše přátelská slova - pochválil jednoho z vašich poslanců, pana kolegu Andrleho, protože on tady transparentně řekl "já jsem si to nepřipravoval, já tady přečtu stanovisko Energetického regulačního úřadu". Beru to a cením si toho. Ostatní mají stejné podklady, jen to tady neřekli.

Děkuji. (Potlesk z levé strany.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana kolegu Černocha, aby vydržel. Před ním jsou tady čtyři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, připraví se pan poslanec Holík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Jen bych krátce zareagoval na předřečníka, pana zpravodaje poslance Urbana. Tady mě zaujala věta, že zákon podporuje některé rozumné návrhy. Ty ostatní tedy máme chápat, jako že to jsou ty nerozumné? Nebo jak jsme této větě měli rozumět? Ale to jen na okraj.

Bylo tady zmíněno, že zákon má podle tvrzení, já ho nerozporuji, já jsem na tripartitě nebyl, ale předpokládám tedy, že ano, že má podporu tripartity. Ale my jsme pořádali v pondělí seminář, na který tedy došel pan náměstek Šolc, ano, to je pravda, a tam byl ze strany agentury STEM prezentován i názor veřejnosti, jak se staví k těmto věcem, jak vnímá tyto věci, jak vnímá možná rizika. A já tedy nezastupuji tripartitu, zastupuji veřejnost, ty voliče. Jen takové strohé konstatování, proč jsme tady v té sněmovně.

Pokud se mluví o tom, že občané zaplatí maximálně to, co platili doposud, ale tady hrozí reálné riziko, že doplatky provozovatelům budou vyšší, no tak to přece půjde ze státního rozpočtu. Takže to je taková kamufláž, že občany to víc stát nebude. Oni zase potom dostanou méně služeb ze státního rozpočtu, když tam těch odhadovaných 35 mld. budeme dávat provozovatelům za to, že jim dovolíme, aby si ty elektrárny rozdělili a bylo to pro ně daňově výhodnější. To je taková poloviční pravda. Poloviční pravda je celá lež!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Holíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, ještě jednou dobrý den. Já teď tady zareaguji na slova pana poslance Urbana, kterého si jinak velice vážím.

Jsem z Hané. Ze Zlínského okresu, kde je Haná, nejúrodnější část České republiky. Tato Haná je zaplácaná fotovoltaickými deskami a tam, kde je volné místo, tam se namísto cukrovky a obilí pěstuje řepka. Takže to, co tady vzniklo, ten obrovský boom s fotovoltaikou, já se děsím, že tento energetický zákon bude jeho pokračováním.

Přiznám se, pokud jako spotřebitel platím za kilowatthodinu, je to v pořádku. Ale pokud ta část bude za velikost jističe, tak mě to nebude ani zajímat, abych šetřil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím s další faktickou pana poslance Běhounka. Pane zpravodaji, musíte počkat, jste čtvrtý v pořadí s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, poslouchám to tady poměrně pečlivě. Ptám se vás: Víte, kde je sídlo Energetického regulačního úřadu? V Jihlavě. Jeďte se tam podívat, co tam z něj zbylo. A jeďte se podívat do Ostravy. A podívejte se na počty pozměňovacích návrhů, kdy Energetický regulační úřad, kdykoli byl otevřen zákon, tak se sídlo stěhovalo do Ostravy. Jestli tomuto věříte, prosím. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou prosím pana poslance Gabala, připraví se pan poslanec Kádner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Dobrý den, paní předsedající, vládo, poslankyně, poslanci. Já jsem původně nechtěl mluvit, ale jenom dovolte, abych vám řekl stručnou informaci. Jako člověk, který se léta živil daty, vypočítáváním věcí, analýzou apod., poté, co jsem jako vy všichni obdržel do schránky dopis paní předsedkyně regulačního úřadu, jsem ji požádal, aby mi předložila výpočet svých odhadovaných extrémních částek nákladů na celou tu věc. Musím říct, že odpovědí bylo, že ten výpočet nemají. Když jsem včera sledoval v televizi mluvčího úřadu, tak jsem si uvědomil, že ten člověk hází ciframi a nemá výpočet. Panu kolegovi Adamovi jsem říkal, že měl štěstí, že se ho redaktor České televize nezeptal na to, kde vzal ta čísla a jak k nim došel.

Takže já bych velmi poprosil, buď tady budeme strašit občany astronomickými částkami, anebo tady někdo předvede ten výpočet tak, aby ho mohl udělat kdokoli druhý, třetí, čtvrtý a dospěl pravděpodobnostně ke stejnému výsledku. Já, paní ministryně nebo ministr financí nebo kdokoli z opozice. A pokud tento výpočet paní Vitásková nepředvede, tak bych řekl, že je třeba jí používané částky definovat jako smyšlenky a zastrašování veřejnosti, a to říkám se vší odpovědností člověka, který napřed v tichosti požádal regulační úřad, aby mně poskytl podklady toho, čím hauzírují. Odpověď byla - nemáme data. (Předsedající: Váš čas.) Tak z čeho, proboha, pak vycházejí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kádnera, po něm se připraví pan poslanec Urban a po něm pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Kádner: Paní předsedající, vaším prostřednictvím na pana kolegu Urbana. Je vidět, čeho jste si všímal, těch přeřeků, které jsme tady s paní kolegyní nějakým způsobem udělali. Ale vůbec neposloucháte, o čem vlastně naše celková debata je. Vy nám všem opozičním poslancům shazujete jakékoli zákony, protože jsou udělané na koleni, protože nejsou udělané, tak jak by měly být, a nepouštíte nám je do druhého čtení, aby se předělaly, aby to byla nějakým způsobem rozloha. A sem přijde vládní návrh, myslím si, že jeden z nejdůležitějších zákonů, a chcete, abychom ho tady odsouhlasili, předělali, de facto podle vašich slov na koleni. To znamená, že ani pan ministr, když sem něco předložil, tak si vlastně za tím ani nestál. On chce tu svoji zodpovědnost hodit na Poslaneckou sněmovnu. Ale nezlobte se na mě, i kdyby jich bylo sto, těch pozměňovacích návrhů, tak si myslím, že to tady nemá co dělat. Jestli je tolik pozměňovacích návrhů, tak by to mělo vzít ministerstvo pod sebe, mělo to celé předělat a poslat sem jeden jasný zákon, v kterém se každý vyzná, a nemusíme se o této debatě vůbec bavit dál. A není to o žádné radě nebo cokoli jiného, co se tam najde. Je to vyloženě o tom, že těch pozměňovacích návrhů je hodně, nikdo se v tom nevyzná a nikdo neví - nikdo neví - co v tom je skryté.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Urbana. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji. Abychom si rozuměli, mně vůbec nevadí, že tady vystupujete a říkáte své názory. Od toho Poslanecká sněmovna je. Ale zase vám nemůže vadit, když na vaše názory nějakým způsobem reagujeme. Buďme v tom spravedliví.

Myslím si, že v mnohém nemáte pravdu. Dá se o tom polemizovat neskutečně dlouho po každém vystoupení. V každém případě pozměňovací návrhy na hospodářském výboru, těch není 350, ani 200, ani 230, jak tady zaznívala podobná čísla. Je jich mnohem méně. A znovu opakuji, znovu pro vás speciálně, že hospodářský výbor projednal pečlivě celou tu normu a přijal pouze pozměňovací návrhy, které byly zároveň podpořeny, vypořádány se stanoviskem, ano, Ministerstva průmyslu a obchodu. Všechny teorie o tom, kolik to zvýší cenu atd., považuji celkem za už zdůvodněné, že se jedná vyloženě o poplašné zprávy, nicméně asi v tom budete pokračovat.

Jediná věc, kvůli které jsem se vlastně přihlásil, je ale jiná. Já si také vážím pana poslance Holíka a věřte mi, že mně je taky smutno z toho, když vidím na úrodné půdě fotovoltaické elektrárny gigantických rozměrů. Chce se mi z toho zvracet jako vám.

Ale já nejsem ten, který by to podporoval, přestože se to tady snažíte v nějaké iluzi vytvořit. Naopak, já jsem ten, který jako jeden z mála bojoval o to, aby se ukázalo, kdo jsou vlastníci fotovoltaických elektráren, ti solární baroni, což se podařilo.

Mluvte tedy pravdu. Tento zákon nenavrhuje vůbec nic z hlediska rozšíření solárních elektráren kromě toho, že říká, kdo si bude chtít dát soláry na střechu svého rodinného domu, tak to může udělat mnohem lépe, rychleji a administrativně jednodušeji než teď. (Upozornění na čas.) Teď musí obíhat spoustu institucí a získávat licence podle tohoto zákona. Nebude muset. Nebude se muset ani ptát, jestli ho mohou připojit. Čili to jsou ty konkrétní věci (opět upozorňován na čas), které jsou ve prospěch.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vaše dvě minuty uplynuly. Já prosím, abyste ten časový limit na faktickou poznámku dodržel.

 

Poslanec Milan Urban: Já děkuji. Už končím. Berte nějakou toleranci na to, že jsem zpravodajem. Příště se přihlásím s přednostním právem a budu mluvit déle. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se omlouvám, ale faktická poznámka je vymezena dvěma minutami. Děkuji.

Prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Mám pochopení pro slova pana Urbana, je zpravodajem a nedělá mi problém, že přetáhne faktickou poznámku. Současně bych ale chtěl k panu zpravodaji říci, že je tedy škoda, že nepřišel na ty semináře, které jsme my pořádali, kde jsme si ty věci mohli už předříkat, mohli jsme si řadu věcí vyjasnit, že to tedy řešíme na půdě Poslanecké sněmovny. Zopakuji, byl tam pan náměstek Šolc, ale pan kolega poslanec Urban nepřišel, takže je to politováníhodné, že nevyužil této možnosti, aby nám vyvrátil naše argumenty. Nevyužil toho.

Chtěl jsem reagovat na předřečníka kolegu pana poslance Gabala, ale vidím, že momentálně není. Pardon, je přítomen. Prostřednictvím paní předsedající pane poslanče, ty vaše argumenty, já je chápu, rozumím a souhlasím s nimi. Ale vy jste asi neslyšel to, co zaznělo na těch seminářích, o kterých jsem právě mluvil, ze strany zástupců ERÚ. Že oni vyčíslili nějaké hodnoty, které uměli spočítat, a ty, které neuměli spočítat, že nevyčíslí. To tam zaznělo. Vy kroutíte hlavou, ale já jsem na těch seminářích byl, vy ne, tak nevím, proč kroutíte hlavou. (Z pléna se ozývají námitky.) A pokud tedy -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím pana poslance, aby nepokřikoval z pléna, má možnost využít faktické poznámky. Děkuji. Prosím. Omlouvám se za přerušení.

 

Poslanec Karel Fiedler: A pokud tedy říkáte, že ta čísla nejsou spočítána, pokud to mám takto chápat, tak na základě čeho vláda předkládá tento návrh? K tomu opravdu není udělaný propočet? My budeme opravdu se pouštět do toho dobrodružství, které jsme už jednou absolvovali se solárem?

Končí faktická poznámka, takže další v řádném vystoupení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem pana poslance Černocha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Hezké dopoledne, stále ještě dopoledne dámy a pánové, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl také říci, že si vážím pana kolegy Urbana. My jsme nikdy neřekli, že bojujeme proti zákonu jako takovému, že ten zákon není potřeba. Ta novela potřeba je, ale říkáme, že ten zákon v současné době je tak chaotický, že se z něj věci vyndavají, věci se tam přidávají. Dneska už opravdu nikdo nedokáže vlastně s určitostí říct, jaké jsou propočty, jaké jsou výpočty.

Vy jste tady zmínil, že se tady pár poslanců přeřekne, a házet to tímto směrem, si myslím, že to je právě to odvádění od věci. Tady nejde o to, abychom my napadali vás osobně nebo kohokoliv, ale tu novelu jako takovou, a to z toho důvodu, že prostě ta novela je absolutně nepřehledná v současné chvíli. Navíc několikrát tady padlo, že paní předsedkyně ERÚ, paní Vitásková, je stíhána, že se k nám přidala na tiskovou konferenci, že my jsme si ji vzali, že tady padá jakákoliv nezávislost. V první řadě, jestli mohu pane kolego Urbane prostřednictvím paní místopředsedkyně:, proč jste nepřišel na ten seminář, některý z těch tří, které se pořádaly, tam ty informace vyvrátit, nebo je říct? Byl tam pan náměstek Šolc, jinak z předkladatelů nikdo.

V této chvíli ještě pojďme to tedy udělat tím způsobem, aby paní Vitásková měla tu možnost vystoupit tady ve Sněmovně a ty otázky zodpovědět. (Protesty z pléna.) Proč to není možné? Neustále se tady do ní někdo naváží. Je napadána za to, že šla s námi na tiskovou konferenci, tak ať má tu možnost své argumenty a to, že ta data prostě neexistují, tak ať má možnost to zodpovědět tady. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou pan poslanec Adam. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Adam: Děkuji. Já si vážím toho, že tady nikdo nechce být vlastně osobní, ale ono to jinak nejde. Co jsme udělali. My, opoziční poslanci, v parlamentu, v Poslanecké sněmovně České republiky, jsme si dovolili oslovit regulátora energetického trhu, státní orgán, na to, aby nám potvrdil nebo vyvrátil nějaké naše obavy ohledně energetického zákona. To jsme si tedy dovolili hodně, obrátit se na český státní úřad! Já se omlouvám. Nikdo z nás nechce být osobní, ale nikdo z nás nejezdil do Toskánska na dovolené s řediteli ČEZ a s někým podobným. To se tedy omlouvám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana ministra Mládka. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Já jenom velmi krátce. Je naprosto v pořádku, že si hnutí Úsvit udělalo seminář k energetickému zákonu. To je nepochybně chvályhodné, ale daleko lepší by bylo, kdyby stejnou aktivitu projevilo na zasedání hospodářského výboru, který je tím místem, kde to má být za účasti všech členů, případně dalších expertů, poslanců projednáno. Tam je to místo a tam se to mělo projednávat, nikoliv na jednom specializovaném semináři. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana zpravodaje pana poslance Urbana. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Urban: Jistě je to podstatné, co tady říkal pan poslanec Adam pro projednávání toho zákona. Ale aby se nemýlil, tak to tady říct musím. Bohužel. Pane poslanče prostřednictvím paní místopředsedkyně, nic takového se nestalo. A jestli to budete tvrdit veřejně, budu muset požádat mandátový a imunitní výbor, abyste to tam prokázal, protože to je věc, která mě poškozuje, případně budeme hledat možná nějaké chlapské řešení bez možnosti využít předsedající, kterou bych do toho nerad zatahoval. Ale prosím, nedělejte to, protože velmi se mýlíte!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. A nyní prosím řádnou přihlášku do rozpravy pana poslance Štětinu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než přistoupím ke své zprávě nebo projevu, tak mi dovolte několik slov dopředu. Myslel jsem si, že se budu trochu rozčilovat, ale nebudu, protože to za to nestojí. Ale není mně příjemné, řekl bych, uráží mě, když mě někdo obecně nazývá, že mně někdo chystá projevy. Já jsem si v životě dokázal udělat i prezentace i projevy, takže, prosím vás, to už tady neříkejte. Ať mně ho napíše kdokoliv, tak to přednáším já, ale já to snad ještě dokážu.

Druhá věc, která souvisí s mým stářím, a souvisí to s tzv. obstrukcemi. Já to dnes nepovažuji za obstrukci. Obstrukce je něco jiného. Jestli chcete, rád vám to připomenu. Když se zde projednávaly restituce církevní, ale hlavně zdravotnické zákony, které jsou v podstatě nepolitické, tak to bylo trapné. Tady byly noční služby. Takže toto není obstrukce. To je demokratická výměna názorů, která na tuto sněmovnu určitě patří.

Další věc, která se mně už vůbec na půdě Poslanecké sněmovny nelíbí, je skutečnost, že je-li někdo obviněn, není odsouzen a díváme se na něj jako na člověka bezúhonného. Až bude odsouzen, tak se potom o tom budeme bavit a pak k tomu přijmeme nějaké svoje závěry.

Poslední věc, kterou chci říct, než budu číst projev. Můj projev není nikomu poplatný, ani paní Vitáskové ani nikomu jinému. Je to moje přesvědčení na základě mých vědomostí, které mám z úplně jiného výboru, výboru kontrolního, to znamená kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Takže nejsem nikým vyslán. Ani bych se nenechal. Nikdy jsem to nedělal, ani za minulého režimu.

A nyní k věci. Nelze samozřejmě jinak než začít opět připomenutím solárního boomu. Všichni víme, jak to bylo, ale nikdo se k tomu dneska nehlásí. Kdo za to může? Kdo to způsobil? Jestli parlament, vláda nebo Energetický regulační úřad? Je skutečně jediný fakt, že tato legrace nás v minulém období stála do roku 2014 157 mld. Ročně vyplácíme 15 mld. a do roku 2030, tedy za dalších asi dvacet let, nás to bude stát 1 bil. korun. A to je věc, proč proti tomu tady vystupuji. Nechci, až skončím v této Sněmovně, a určitě to bude s koncem této Sněmovny, to znamená sedmého volebního období, pak už tu určitě nebudu, ale chci mít čisté svědomí, abych mohl říci, že jsem nehlasoval pro to, na co budou doplácet naše děti a naši vnuci.

Vycházím z kontrolního závěru NKÚ 1406, jehož cílem bylo prověřit poskytování finančních prostředků na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů včetně zhodnocení dosažených výsledků v porovnání - a teď dávejte pozor - se stanovenými cíli a použitými prostředky. Takže jsou zde skutečně obavy. Tento kontrolní závěr poukazuje na několik zásadních skutečností. Česká republika navyšovala svůj podíl výroby elektřiny za prvé extrémním nárůstem nákladů spojených s jeho podporou a za druhé velmi nehospodárným a neefektivním komplexním systémem podpory ze strany České republiky. Pojďme si tedy říci, jakým způsobem k tomu došlo, abychom už neopakovali stejné chyby.

Včera jsme tady slyšeli, nechci se nikoho dotknout, že za to nemohl zákon, ale zákon za to mohl. Na začátku byl skutečně zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, na který dnes všichni svalují vinu. Tento zákon byl sice slušně řečeno nekvalitní, dnes by tomu odborníci říkali legislativní zmetek, ale hlavní vinu na solárním boomu nese bývalé vedení - a teď říkám bývalé, na to si dejte velký pozor, abychom tady zase něco nepřišívali současné paní předsedkyni - vedení Energetického regulačního úřadu. A je zajímavé, že v té době Sněmovna a Ministerstvo průmyslu obchodu nechtělo zřizovat ke korekci radu, která by tyto věci korigovala, které byly stanoveny zákonem. Zákonnými garanty nastavení tohoto systému, a tedy plná odpovědnost za výsledek tohoto bilionového tunelu padá na tehdejší Ministerstvo průmyslu a obchodu a tehdejší vedení ERÚ zastupované předsedou a místopředsedou této státní instituce. Nekvalitní zákon totiž umožnil bývalému vedení Energetického regulačního úřadu nastavovat ceny velmi volně. Ačkoliv však byla právě zněním zákona č. 180 o podpoře výroby elektřiny z OZ stanovena možnost korekce výstupních cen ze strany ERÚ, tak regulátor nastavil způsob výpočtu podpory výkupních cen dokonce nad rámec toho, co chtěl zákon. Energetický regulační úřad tím zřejmě vysoce negativně omezil konečnou výši výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren, ale nikdo ho nekontroloval a nikdo v té době nekřičel na poplach.

Nyní si položme otázku. Lze souhlasit se závěrem NKÚ? Samozřejmě ano. Protože příčinou nehospodárnosti při vyplácení finančních prostředků na podporu OZ je:

1. velmi špatně zpracovaná legislativa včetně prováděcích právních předpisů, která již při svém vzniku i následných novelizacích velmi nezodpovědně a lehkovážně nedefinovala možná rizika a dopady do vícenákladů spojených s tímto systémem podpory.

2. Změny navržených ustanovení v zákoně k podpoře obnovitelných zdrojů byly upravovány výhradně ve prospěch výrobců namísto zakomponování nástrojů k možnosti pružné regulace výroby obnovitelných zdrojů, respektive rostoucích nákladů s výrobou spojených;

3. Stejně tak vyhlášky, z nichž jedna je č. 475/2005, svým velmi extenzivním výkladem zákona, který překračoval zákonné zmocnění, umožňovaly stanovení provozní podpory na výrazně vyšší cenové hladině, než samotný zákon předpokládal.

4. Přijímané změny spíše než strategické koncepce a akční plány ovlivňovala zájmová sdružení a lobby politických představitelů. Obávám se, že tato situace pokračuje i v současnosti a mohou se jí účastnit i ti lidé, kteří tuto legislativu připravovali v roce 2005.

A nyní mi dovolte odbočit trochu jinam. Jedná se tedy o cenovou kontrolou, která tady přísluší samozřejmě nejdříve vládě a pochopitelně kontrolnímu výboru. Kontrolní výbor projednal tuto zprávu o cenových kontrolách již v září 2014. Dnes máme polovinu března, a byť jsme na pořadu jednání schůze aspoň popáté, tak dodnes jsme se o cenových kontrolách nebavili. Takže bych moc prosil, abychom tuto zprávu, která je podle mě dost významná, protože se nejedná o zprávu o kontrolách ERÚ, ale ČTÚ a finančního úřadu a tak dále, všechny instituce, které jsou ze zákona povinné z tohoto zákona č. 265/1991 Sb. zprávy a kontroly provádět.

Takže nyní mi dovolte, abych se zmínil něco o kontrolách prováděných Energetickým regulačním úřadem. Tento úřad jako cenový kontrolní orgán vykonává kontrolu cen v oblasti energetiky podle zákona o cenách, jak jsem zmínil, v souladu s působností zákona, který jsem tady citoval, č. 265/1991 Sb., a to v oblasti cen, ale také v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, to znamená ten zákon, který dnes diskutujeme. Při kontrolní činnosti dodržování cenových předpisů kontrolují pracovníci dodržování zákona o cenách a cenových rozhodnutích ERÚ účinných pro příslušný kontrolovaný kalendářní rok. Značná část objemu prací se soustředila na prošetřování výsledných cen tepelné energie, kdy se jednalo o přezkoumání dodržování pravidel věcného usměrňování cen tepelné energie podle příslušného cenového rozhodnutí. Energetický regulační úřad provedl v období roku 2013 celkem 56 kontrol, ve 20 případech bylo zjištěno porušení cenových předpisů, byly uloženy pokuty ve výši 20 mil. 122 tis., ale z toho byl uhrazen pouze milion.

Tady mi dovolte, abych malinko odbočil, ještě než budu zpravodajovat zprávu o cenových kontrolách. Ale nám se skutečně nedaří vybírat pokuty a pochopitelně, když se jedná o majitele velkých fotovoltaických elektráren, tak se jim vyplatí zaplatit i třeba dvoumilionovou finanční sankci, než aby došlo k zásadní změně.

Čili předmětem kontrol bylo vyúčtování výsledné ceny tepelné energie na základě § 14 zákona o cenách, zda kontrolovaná osoba v dané cenové lokalitě neporušuje cenové předpisy. Předmětem jiné kontroly bylo ověření, zda kontrolovaná osoba při nabídce a prodeji sdružených služeb dodávky elektřiny a plynu na základě § 14 tohoto zákona poskytuje informace spotřebiteli tak, aby měl možnost seznámit se s cenou před sjednáním smlouvy ve smyslu ustanovení § 13. Může se vám zdát, že je to odtažité. Ale bylo zde mnoho diskusních příspěvků o tom, jak to vlastně bude se spotřebiteli energie v souvislosti s novým zákonem.

Máme zde další kontrolní orgán, to znamená kontroly, které jsou prováděny Státní energetickou inspekcí. Z celkového počtu bylo v tom roce 2013 provedeno 329 kontrol a ve 34 případech bylo vedeno správní řízení a následně vydáno rozhodnutí o uložení pokuty. Pravomocně bylo uloženo celkem 2 000 113 Kč, zaplacen byl 1 800 000. Pokud jde o věcné zaměření kontrol z hlediska dodržování zákona o kontrolách, prováděly se v roce 2013 kontroly kombinované výroby elektřiny a tepla, kontroly výroby elektřiny z druhotných zdrojů a kontroly elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to zpětně do tří let ode dne, kdy k porušení cenových předpisů došlo. Kontroly podporovaných zdrojů byly zaměřeny zejména na fotovoltaické a větrné elektrárny, bioplynové stanice, čistírny odpadních vod a malé vodní elektrárny. Cenová kontrolní činnost Státní energetické inspekce podle zákona o cenách byla orientovaná na kontrolu dodržování cenových rozhodnutí ERÚ. Já to zde říkám opět úmyslně, protože je zde stále kritizován ERÚ. ERÚ je samozřejmě úřad, který má zásadní vliv na stanovení cen a na vše ostatní, co je právě v tomto zákoně 458.

Abych dlouho nezdržoval, i když tady mohu hovořit, jak chci dlouho, ale nechci, tak myslím, že tato fakta jsou velmi dobře ověřitelná auditem, který si vyžádalo nové vedení ERÚ. Auditní společnost BDO došla k závěru, že se zaručily tak vysoké platby, že se investice do fotovoltaických elektráren, která byla v té době vypočítána na 15 let, vrátila už do 12 let. Solární elektrárny, ale samozřejmě velké společnosti, někdy i s majiteli akcií na doručitele, a nikoliv sdružení investorů do fotovoltaiky, kteří se opět cítí velmi poškozeni nízkou výkupní cenou za 5,50 za kWh, čili budou podporu dostávat po celou dobu životnosti, tedy 20 let. A stačily k tomu v podstatě dvě vyhlášky Energetického regulačního úřadu, které si vyložily zákon tak trochu po svém.

Navíc způsoby kalkulace výkupních cen z roku 2007 a 2009 nebyly nikdy dostatečně doloženy. Nastavené technické a ekonomické parametry nebyly zvoleny vždy s přihlédnutím k aktuálním podmínkám v daném odvětví. Rovněž byly identifikovány případy, kdy ve výpočtu byly použity parametry v rozporu se samotnou vyhláškou, a kalkulace tedy obsahují chyby. To říkám zase jako doklad toho, že není jednoduché a snadné, a teď buďme tedy spravedliví, jak ministerstvo, tak samozřejmě i Energetický regulační úřad nejsou dneska v situaci, kdy by dokázaly exaktně říci: bude to stát tolik a nebo se ušetří tolik. To je také jeden z důvodů, proč si myslím, že tento zákon by se měl přijmout až tehdy, až nám budou tato čísla naprosto jasná a nebudeme říkat, že jedna strana může mít pravdu, že má odhady správné, ale druhá to musí dát... Skutečně v této době není schopná.

Ještě bych se skutečně už na závěr chtěl zmínit - a neberte to prosím vás tak, že jsem jaksi jednoznačně na straně, opěvuji současnou paní předsedkyni Vitáskovou. Ale je třeba si uvědomit, že současné vedení ERÚ pod vedením této nové paní předsedkyně udělalo řadu věcí, které byly naprosto správné. Jaké věci to byly, které byly naprosto správné? Jaké věci to byly?

(1.) Současné vedení ERÚ iniciovalo zastavení finanční provozní podpory pro nové obnovitelné zdroje z důvodu jejich neudržitelného financování.

2. Zasadilo se o maximální limit platby na podporu podporovaných zdrojů energie hrazených konečnými spotřebiteli.

3. Stanovilo výši podpory plně v souladu se zmocněním a dikcí zákona.

4. Zavedlo krácení výše provozní podpory na základě obdržené nevratné investiční dotace.

5. Nechalo vypracovat audit ke stanovení výkupních cen, jehož závěry předalo příslušným orgánům, a seznámilo s nimi i širokou veřejnost.

Za poslední. Do probíhající novely navrhlo opatření vedoucí k omezení dopadů nepřiměřené podpory a návratnosti a ke zvýšení schopnosti kontroly oprávněnosti podpory, přičemž jeden z návrhů byl v průběhu projednávání zákona vyjmut a druhý čelí pozměňovacím návrhům, díky kterým se může stát naprosto nepoužitelný a zbytečný.

Vážené dámy a pánové, myslím, že jsem zde uvedl několik argumentů, které nebudu militantně vyžadovat, ale jenom apeluji na zdravý rozum, abychom nespěchali s tím, že dnes musíme tento zákon projednat stůj co stůj, že jakoukoli diskusi považujeme za obstrukci, ale nechme tomuto zákonu čas. Ale nemyslím zaparkovat ho na dva roky tak, jak je zvyk u některých jiných zákonů v této Sněmovně. Nechme ho do té doby, dokud nám nebudou jasná čísla, na kterých se shodne předkladatel s regulátorem. A to je můj závěr.

Děkuji vám za pozornost a omlouvám se, pokud jsem se přeřekl nebo zakoktal, tak mi to prosím vás promiňte. Já nemám herecké vzdělání, takže neumím dobře artikulovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji tady faktickou poznámku pana poslance Kasala a chci se ho zeptat - asi omyl na vašem pultíku. (Poslanec Kasal, že to byl omyl.) Dobrá. Děkuji.

Nyní mi dovolte, abych přečetla dvě omluvy, je to omluva pana ministra obrany z dnešního jednání od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Adamové od 14 hodin z pracovních důvodů.

Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Černocha s přednostním právem.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Dámy a pánové, chtěl bych navrhnout přerušení tohoto bodu a umožnění vystoupení předsedkyně Energetického regulačního úřadu paní Aleny Vitáskové, tak aby bylo možné, aby odpověděla na dotazy a aby vysvětlila některé postoje k pozměňovacím návrhům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji zde faktickou poznámku pana poslance Kořenka, ale bohužel ho teď nemohu k mikrofonu pustit, protože zazněl procedurální návrh. Musíme o něm hlasovat bezodkladně. (Náhlý ruch v sále.) Procedurální návrh, musíme o něm jednat bezodkladně, bez diskuse. (Poslanec Sklenák se postavil k mikrofonu.) Pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já se omlouvám, paní předsedající, ale já mám právo. A tohle už jsme řešili ve sněmovně několikrát. Pokud zazní procedurální návrh, tak je mým oprávněním navrhnout pozměňující návrh k tomuto procedurálnímu návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá tedy, tak prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Protože tohle je opět poměrně překvapující návrh, tak já si v tuto chvíli dovolím vznést pozměňovací návrh k tomuto procedurálnímu návrhu, abychom přerušili jednání na deset minut.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže budeme hlasovat o protinávrhu - o přerušení jednání na deset minut. Svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými kartami. (Velký zmatek a hluk v sále.)

Zahajuji hlasování o protinávrhu předneseném panem předsedou Sklenákem na přerušení jednání na 10 minut. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 19, do kterého je přihlášeno 132 přítomných, pro 71, proti 15. Konstatuji, že návrh byl přijat, a přerušuji jednání na 10 minut. Sejdeme se zde v 11.40 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 11.31 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.40 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vypršela lhůta pro přerušení. Je 11.40 a měli bychom pokračovat v našem jednání. Prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, který je přihlášen do rozpravy. (Hluk v sále, poslanci teprve usedají na svá místa.) Prosím máte slovo. Já poprosím o klid v sále, abychom mohli pokračovat v rozpravě. Děkuji. Prosím můžete, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já doufám, že se ještě sněmovna trochu uklidní, protože projednáváme opravdu velmi podstatnou a zásadní věc, která se může dotýkat jednak občanů, jednak našeho státního rozpočtu. (Stále hluk v sále.)

Jak už jste slyšeli, poslanecký klub hnutí Úsvit bude požadovat, aby byl zákon vrácen do prvního čtení nebo aby se poslanci dohodli, že se jím už nebudou zabývat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já prosím opravdu sněmovnu o klid. Děkuji.

 

Poslanec Karel Fiedler: Také děkuji. Dovolím si shrnout hlavní důvody, proč jsme k tomu dospěli. Půjde o takové shrnutí výhrad mých předřečníků.

Zazněly tady výhrady vůči celé řadě ustanovení plánované novely. Nejvíce nám však vadí překotné přijímání těchto novel, které vede k tomu, že se v něm objevuje řada logických nesmyslů. Vláda navíc svým usnesením číslo 851 nařídila ministrovi průmyslu, aby do konce příštího roku připravil novelu energetického zákona, která bude novelizovat novelu zákona, jež ještě teprve nyní prochází druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Takže tradiční postup - chystáme už novely toho, co budeme přijímat.

Pan ministr má předložit návrh novely energetického zákona s úpravou základních pravidel pro výkon regulace v energetických odvětvích a oblast správního trestání při porušení povinností vyplývajících z energetického zákona. Tím pádem ještě předtím, než víme, jak dopadne stávající změna regulačních pravidel, už se připravuje další změna regulačních pravidel, což je obrovské vyvolávání nestability, protože se nám zásady regulací mění rychleji než jednou za rok.

Tady dám jen krátkou vsuvku. Zúčastnil jsem se několika jednání průmyslníků a obchodníků na Svazu průmyslu. Všichni unisono mluví o tom, že je nejdůležitější stabilita a předvídatelnost.

Jak se tedy firmy mají připravit na nové regulační období, jak má úřad hlídat ceny pro konečné spotřebitele a jak se má investovat do ochrany našich sítí proti nebezpečí ze zahraničí? Je to přímé ohrožení stability našeho trhu. Dovolím si sdělit zásadní výhrady vedoucí k destabilizaci energetického trhu a ohrožení energetické bezpečnosti České republiky.

Jednak jde už o mnohokrát zmíněnou radu Energetického regulačního úřadu § 17b v současném znění novely. V podstatě se zákonem ruší současné vedení úřadu, ale nově vzniklá rada nebude úřad řídit, protože k tomu nebude mít oprávnění. Je také omezena nezávislost úřadu, protože je ze jmenovacího a odvolacího procesu vyřazen prezident republiky. Navíc členové rady mohou být odvoláni za méně závažná pochybení. Zarážející však je do meziresortního připomínkového řízení do 20. listopadu zařazený návrh zákona o zřízení Úřadu pro ochranu podnikání v dopravě, kde je vedení dopravního regulátora složeno a jmenováno stejně jako současné vedení Energetického regulačního úřadu. Pokud to tedy nevadí na dopravě, proč je v novele energetického zákona zrušen stávající systém vedení energetického úřadu? Domnívám se, že jde o účelový krok, který má mířit osobně na současné personální vedení úřadu.

Dále je to nová konstrukce regulovaných služeb, cen a typů smluv, která podle právníků může vést k tomu, že se budou muset měnit všechny smlouvy mezi koncovými zákazníky a obchodníky s energiemi. Sami uvažte, co by to asi v našich podmínkách a zvyklostech znamenalo.

Poplatek na ERÚ podle § 17d odst. 2 je koncipován najednou naprosto nesystémově jinak než např. poplatek u operátora trhu OTE, čímž se stává zmatek. Výši poplatku má nově určovat vláda, ale nejsou definovány podmínky. Hrozí omezení financování úřadu, a tím pádem omezení jeho nezávislosti, protože bude záviset na libovůli vlády.

Regulační období § 19a je pro všechny regulované subjekty pevně nastaveno zákonem jako pětileté. Přes rozpor vznesený v rámci meziresortního připomínkového řízení a v Legislativní radě vlády nebyl do návrhu zakomponován krizový mechanismus, aby ve vážných situacích mohlo být regulační období prodlouženo.

Nedostatečné sankce fyzických osob ve vztahu k nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií povedou k tomu, že při dohledu nad obchody s ročním obratem 700 mld. eur bude moci fyzickým osobám udělit sankci pouze do výše 50 tis. korun. Já zopakuji ta čísla: obchody s ročním obratem 700 mld. eur a sankce 50 tis. korun. Přičemž objemy podvodných transakcí mohou dosahovat až odhadem 70 mld. eur ročně. Pak budou moci nerušeně podvodníci podvádět dál a na rozdíl od Německa nepůjde o trestný čin.

Zastropování maximálního množství podporované elektřiny bylo vyjmuto z připravovaného zákona. Nemáme tedy možnost snadno a bez retroaktivních zásahů ověřit, zda nedošlo v rozporu s notifikací Evropské unie k překompenzaci podpory u solárních elektráren. Jednalo se o nástroj, jak zmírnit dopady notifikace EU, která nám pravděpodobně nařídí kontroly po deseti letech, kdy bude muset řada subjektů peníze již vyplacené vracet. K jakým zmatkům to povede, to si dovedete asi jistě představit.

Přechodná ustanovení ke stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a přenosové soustavy předpokládají, že se zavede nové účtování poplatků na obnovitelné zdroje, platby za jistič, nikoliv za spotřebu, často zmiňované, již od 1. 7. 2015. V takovém případě by ale zákon musel vyjít ve Sbírce zákonů do 31. ledna 2015, což jsme už nestihli, čili to vlastně není možné ani projednat.

Proto klub Úsvit navrhuje, aby zákon byl vrácen do prvního čtení. Pokud skutečně hrozí nebezpečí z prodlení kvůli evropským předpisům a případně dalším ustanovením, existuje možnost přijmout kompromisní komplexní pozměňovací návrh vytvořený ERÚ. O dalších bodech by se mělo jednat v odborné diskusi a měly by být předloženy do novely zákona dle usnesení vlády České republiky č. 851/2014.

Já si ještě dovolím pokračovat ve svém vystoupení a potřetí zopakuji otázku, na kterou jsem dvakrát nedostal žádnou odpověď. Čili já se potřetí ptám pana ministra prostřednictvím paní předsedající i pana předkladatele, proč tak spěcháme s projednáním tohoto zákona. Ptám se potřetí. Dvakrát jsem nedostal odpověď, ptám se potřetí: Proč tak spěcháme? Nedostal jsem odpověď ani na to, proč nebyla žádná reakce ze strany hospodářského výboru ani vlády na dopis EU z května roku 2013.

Je tu jedna zásadní věc. Pan ministr financí tu je a bylo tu několikrát zmíněno, že to, co je navrhováno, že bude možno rozdělit z fotovoltaické elektrárny, ty velké na menší, že tak pro ně dojde k zvýhodnění v řádech miliard, odhad je 35 miliard, nemusíte s tím číslem souhlasit, ale jsou to řádově miliardy, takže strážce státní kasy je k tomu chladný a nevyjádřil se. Já bych minimálně očekával, že od pana ministra financí zaslechneme nějaké stanovisko, jestli to vyvrátí, potvrdí nebo jestli s tím počítá, nepočítá, protože na jedné straně se snažíme, resp. jeho ministerstvo a vláda, což je naprosto chvályhodné, snižovat deficit a šetřit miliardy, budeme honit živnostníky pokladnami a vykazováním tržeb na drobných částkách, a miliardy nám budou utíkat?

Dále bych měl ještě jeden dotaz. Na semináři, kde byl přítomen pan Šolc, bylo řečeno z jeho strany, že nebyla tak úplně shoda ve všem mezi návrhy Ministerstva průmyslu a obchodu a Legislativní radou vlády. Jestli je to tedy tak, proč došlo ke změnám, proč návrhy Ministerstva průmyslu a obchodu byly změněny Legislativní radou vlády a proč je tedy vláda předkládá ve změněné podobě?

Doufám, že se konečně dočkám odpovědi na své otázky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se pana ministra, zda se hlásí s přednostním právem. Je tomu tak, prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpovím na výzvu pana poslance z Úsvitu vaším prostřednictvím paní předsedající, i když mám pocit, že už jsem to všechno sdělil ve svém úvodním slově, ale znovu to zopakuji.

Důvodem předložení této novely je potřeba transpozice evropských předpisů, vyřešení též směrnice o ekonomické efektivnosti, která měla být transponována již 5. června 2014. Ta se primárně řeší zákonem, který je v této chvíli již v Senátu, nicméně i tento zákon částečně na to reaguje. Samozřejmě je to také reakce na notifikaci zákona o obnovitelných zdrojích, kde bych chtěl podotknout, že situace je poměrně složitá, protože notifikace byla provedena částečně pouze pro zdroje uvedené do provozu od 1. 1. 2013. To předtím nebylo, protože samotné jednotlivé generální direktoráty nemají zřejmo, co je důležitější, jestli překompenzace, nebo případná retroaktivita, která by hrozila. Dalším důvodem je potřeba sladit názvosloví, protože platí nový občanský zákoník, zdaleka ne všechno, všechny jeho důsledky jsou promítnuty. A v neposlední řadě, nebo možná, že na prvním místě, je to ta věc, že to děláme pro český průmysl, tak aby byl konkurenceschopný, což už tady bylo mnohokráte řečeno, a je to samozřejmě s plnou podporou tripartity. To jsou ty důvody, proč tento zákon předkládám.

Chtěl bych říci, že jsou absurdní nápady, že bych to měl spojit s další novelou, nebo pobavil mě nápad, že když nějaký zákon má příliš mnoho pozměňovacích návrhů, že ho vrátíme. Pokud bychom šli touto cestou, tak sděluji: To je cesta do pekel, protože pak by jeden každý poslanec mohl zablokovat jakýkoli zákon, protože by podal 200 pozměňovacích návrhů, a pak by bylo sděleno, že zákon je špatný, protože je příliš mnoho pozměňovacích návrhů. To by byla definice v kruhu, hodně špatný nápad, který samozřejmě, pevně doufám, že nebude přijat, protože to už by se blížilo právu veta jednoho každého poslance projednávat zákon. Tato instituce, kterou tu reprezentujeme, má obrovský vliv, obrovskou zodpovědnost, ale měla by rozhodovat většinově a nenechat se vydírat jednotlivými poslanci, kterým se nelíbí některé záležitosti.

Chtěl bych se také zmínit o nákladech pro spotřebitele. Náklady pro spotřebitele, které budou promítnuty do cen, jsou v zásadě tři. Je to větší výběr peněz na fungování Energetického regulačního úřadu o 86 milionů korun. Podotýkám, že to není na radu, je to na ERÚ, aby mohl lépe fungovat. Rovněž nejsou zcela relevantní úvahy o tom, jak moc se prodraží rada. V tuto chvíli má paní předsedkyně pět místopředsedů a místopředsedkyň, tak já pevně doufám, že když bude zřízena rada, budeme mít pouze čtyři. To je dostatečné. Rovněž je absurdní připomínka, že by měla mít menší požadavky na kvalifikaci. Je tomu přesně naopak. V tuto chvíli někteří místopředsedové nesplňují podmínky na kvalifikaci, a přesto vykonávají svoji funkci.

Chtěl bych také sdělit panu kolegovi Andrlemu prostřednictvím paní předsedající, že než bude navrhovat paní předsedkyni na Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost, tak by měl vyčkat na rozhodnutí nezávislého soudu, protože paní předsedkyně je obviněna z trestných činů, ve kterých není úplně malá sazba. Já si rozhodně nepřisvojuji právo soudní moci, ale soudní moc bude muset rozhodnout, zda jsou tato obvinění opodstatněná, nebo neopodstatněná, a nebylo by dobré navrhovat někoho, kdo je potom pravomocně odsouzen. Chtěl jsem předat tuto informaci, protože možná, že kdyby tohoto nebylo, této nemilé situace, tak bychom si ušetřili celou řadu diskusí, protože by pro ni nebyl důvod. Osobně bych byl nejraději, aby nějakým způsobem soudy rozhodly, ale samozřejmě chápu, že nemohu tlačit jako zástupce exekutivní moci ani na časové hledisko rozhodování soudů. Prostě až rozhodnou, tak rozhodnou a my se podle toho budeme muset zařídit.

Další položkou, která se promítne do cen, je 70 milionů korun, které budou použity na odstrašování ptáků, aby nelítali na dráty vysokého napětí. Pak ještě může mít nějaký dopad registrace odběrních míst v řádu zhruba 30 milionů korun, ale podotýkám, to je po roce 2020. Čili ty přímé dopady na spotřebitele jsou v řádu korun a mluvíme o promilích, ani ne o procentech. To je třeba jasně sdělit, co jsou přímé dopady této novely.

Chtěl bych také sdělit, že vzhledem k nešťastné situaci ohledně paní předsedkyně, tak v zásadě bych mohl i poděkovat za jednu věc, protože všechno špatné je k něčemu dobré. To špatné k něčemu dobré je to, že málokterý zákon, kde jsou probírány i ty nejabsurdnější možnosti, i ty nejabsurdnější mezery, které by kdy mohly nastat, které pravděpodobně nenastanou, ale my se jimi zabýváme, zabýváme se jimi ve výborech, zabýváme se jimi na plénu, tak že u tohoto zákona mám, upřímně řečeno, větší jistotu, že se nestane nic mimořádného právě z tohoto důvodu, že všechno je důkladně probráno.

Ty neustále rekriminované fotovoltaiky - tak bych chtěl požádat některé kolegy z Úsvitu opět prostřednictvím paní předsedající, aby zaujali k mé osobě alespoň rovný přístup jako k paní Vitáskové.

Buď jsem jako ministr zodpovědný za všechny činy svých předchůdců v letech 2006 až 2009 a pak je zodpovědná i paní Vitásková, anebo paní Vitásková není zodpovědná za činy svých předchůdců, konkrétně pana Fiřta, tak já potom také nejsem zodpovědný za činy svých předchůdců na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Poprosil bych o rovné zacházení. Čili to je jedna věc, která si myslím, že je důležitá.

A osobně bych k tomu rád dodal, že hlavní selhání nebylo v tom, že byl přijat nějaký zákon, ale - a bylo to tady poměrně pěkně popsáno - změnily se ceny a dlouhou dobu nebylo reagováno. Čili pokud by nastal nějaký problém, tak dnes už víme, že to zásadní je reagovat v reálném čase. Já si myslím, že jsme všichni poučeni z toho bilionu korun, které stojí fotovoltaika, a nemělo by to být bariérou pro to, abychom schválili tuto novelu.

Kdybych to náhodou spojil s tou novelou, jak mi tady bylo doporučováno, která má přijít na konci roku, tak podotýkám, že pozměňovacích návrhů by pravděpodobně byly tisíce, protože by se ještě zvýšil objem potřeby novelizace řady dalších bodů a situace by byla ještě nepřehlednější. Proto metoda per partes je lepší než navrhované řešení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Přeji vám pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. Mám zde dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Adam a po něm pan poslanec Pilný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Adam: Ještě jednou dobrý den. Musím zareagovat na slova předřečníka. Zaznívá tady často argumentace, že tuto normu je nutné prohlasovat a protáhnout Sněmovnou co nejrychleji kvůli EU. Novela nezohledňuje nařízení REMIT. To je požadavek EU! Byli bychom v tuto chvíli jeden z prvních tří států, který takovouhle normu přijal. Platí to pouze ve dvou státech. Není kam spěchat. Nikdo na nás netlačí, sankce nám nehrozí. Návrh z hlediska EU, resp. z hlediska práva EU, nezakotvuje ani energetického ombudsmana, ke kterému máme povinnost k 1. 7. A upřímně, pokud se tento zákon nepřijme teď v této podobě tak, jak je navržen, platí směrnice EU. Ta je českému právu nadřazena.

Pan ministr nás vyzývá, abychom věřili argumentům Ministerstva průmyslu a obchodu. Ano, proč ne, ale MPO například říká, že v roce 2020 bude náklad na POZE 45 mld. korun a my jsme toho dosáhli již v roce 2014 a v roce 2020 bude minimálně o 20 % vyšší. Těch mýlek v historii Ministerstva průmyslu a obchodu již bylo tolik, že nám musí blikat veškeré varovné kontrolky, a proto děláme tuto opoziční práci zde tak svědomitě. Chceme podporovat český průmysl, ale chceme ho podporovat za cenu risku, protože jsme přesvědčeni o tom, že musíme prohnat tento zákon. Já jsem včera řekl: Vyřešme to nařízením vlády, zadotujme český průmysl. Bude to fungovat a bude to bez rizika. Chceme podporovat český průmysl, a neřešíme překompenzaci a neřešíme ani podkompenzaci solárních elektráren. Pokud k tomu přistoupíme jako k regulérnímu byznysu, pak musíme řešit, že někdo na tom vydělává nemravně a někdo prodělává. Pojďme systém narovnat. Má o to někdo zájem? My ano. Pojďme se o tom bavit, pojďme to vrátit a pojďme to dokončit. (Hlasitý potlesk posl. Fiedlera.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Pilného. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych si dovolil krátce se vyjádřit k práci hospodářského výboru. Hospodářský výbor projednal naprosto profesionálně všechny pozměňovací návrhy k tomuto zákonu. Na toto jednání byla pozvána i předsedkyně Energetického regulačního úřadu, bylo pro ni rezervováno místo, nedostavila se. Byli tam dva zástupci ERÚ, kteří nic neřekli. Byli tam také zástupci Úsvitu, kteří měli k dispozici stejné podklady, jako mají dnes, a nevyjadřovali se.

K tomu kontroverznímu bodu, který se týká potenciálního dělení solárních elektráren nebo panelů, bych chtěl říct, že hospodářský výbor zamítl zvýšení limitu právě proto, aby nedocházelo ke spekulacím. K té věci se určitě ještě vrátíme, abychom vyvrátili veškeré pochybnosti, že by takové spekulace mohly nastat. Na druhou stranu upozorňuji, že princip toho, že by se energie měla spotřebovávat tam, kde se vyrábí, je naprosto v pořádku. Kdybychom ho důsledně uplatňovali a důsledněji uplatňovali, nemuseli bychom vystěhovávat obyvatele Horního Jiřetína. Takže tato cesta je naprosto správná.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji další faktickou poznámku pana poslance Adama. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Adam: Děkuji a opět zareaguji na slova předřečníka, kterého si opravdu nesmírně vážím. Jak říkám, částečně souhlasím s tím - jednání hospodářského výboru bylo profesionální, nicméně pojďme si to podat v číslech: 189 pozměňovacích návrhů, z nichž více než polovina byla od poslance vládní koalice, bylo projednáno za dvě a čtvrt hodiny. Já si myslím, že to hovoří za vše. Rozprava byla otevřena jen k bodům, kdy jsme si to museli vynutit. Já neříkám, že to nebylo profesionální, bylo to dobře připraveno, ale pořád tam něco nehraje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní neeviduji nikoho s faktickou poznámkou, přistoupíme tedy k řádné rozpravě. Paní poslankyně Jana Hnyková nyní vystoupí se svým příspěvkem. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Já si nasadím brýle.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než začnete se svým příspěvkem, tak požádám kolegyně a kolegyně, aby v případě, že mají něco důležitého k řešení, šli do předsálí, aby se zde snížila hladina hluku. Děkuji vám. Můžete pokračovat.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Já vám také děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se znovu vrátila k problematice změn spotřebitelských smluv v energetice týkajících se dodávky energií a souvisejících služeb, tedy k tématu, které jsem ve svém včerejším vystoupení pouze naznačila a které se věnuje oslabování ochrany spotřebitele na energetickém trhu ČR ve vztahu k novele energetického zákona, k novele zákona o podporovaných zdrojích a také novele zákona o ochraně spotřebitele. (V sále je velký hluk.)

Zásadním negativním výstupem vyplývajícím z novel je pravděpodobná nutnost změnit přibližně pět milionů stávajících spotřebitelských smluv. Jak již jsem uvedla a vy jste tady všichni slyšeli, problém vidím na první pohled v tom, že této situace mohou využít například podomní prodejci proslulí klamavou reklamou a svými zákeřnými fintami směřovanými např. do řad důchodců nebo sociálně slabších spoluobčanů, kteří se v procesech volného trhu s energií díky zavádějícím informacím prodejců lehce ztratí. Důvěra v odborníka, který se navíc často vydává za státního úředníka, obvykle za zaměstnance Energetického regulačního úřadu, Státní energetické inspekce nebo České obchodní inspekce nebo za pracovníka zavedené, renomované společnosti, ale přesvědčí i mladší lidi, kteří mají dojem, že mají o energetickém trhu a svých právech přehled, a to bez ohledu na to, jaký mají přístup k informacím. S ohledem na nutnost vizuální kontroly stávajících smluv a jejich přepisování ať již z důvodu aktualizace, či neoprávněné manipulace s nimi tak může v budoucnu docházet k podepsání smluv na dodávku energie a související služby pro stejné časové období u více dodavatelů zároveň, jak se nyní děje, naštěstí jen nahodile.

Pane předsedající, já bych chtěla zjednat klid, protože tady mluvím o lidech, a jak je očividně vidno, nikoho to nezajímá!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, paní poslankyně, já vás podpořím ve vaší žádosti a zopakuji to, aby kdo má něco důležitého k řešení, odešel do předsálí a tam to prodiskutoval a v sále aby byl klid a slyšeli jsme, co přednášíte. Já vám děkuji, kolegyně a kolegové, že to budete respektovat.

Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Posléze může dojít ke změnám dodavatelů bez ohledu na konec kontraktů s původním dodavatelem, z čehož zpravidla vyplývají smluvní pokuty obsažené ve smlouvách nebo všeobecných obchodních podmínkách. Obojí vzhledem k množství vynucených změn pak může zvýšit počet takovýchto případů. Řešení problémů pak padne na spotřebitelské organizace, Energetický regulační úřad a jeho pracovníky včetně interního ombudsmana nebo také na ombudsmana veřejných práv, případně na soudy. Samotné množství změn ve spotřebitelských smlouvách způsobí skokově i vyšší administrativní zátěž u dodavatelů. Kromě toho, že se to jistě někde finančně promítne, bude pravděpodobně docházet i k drobným následným chybám, které jsou s touto činností spojeny za běžné situace. V tomto případě však může jít dokonce o masové měřítko. To, že by se ve spotřebitelských smlouvách případně mohly objevit i jiné změny než ty, které by vycházely přímo ze změn zákonů, raději ani nedomýšlím.

Nechci se opakovat, ale ráda bych dodala ještě pár slov k problematice mimosoudních řešení spotřebitelských sporů, konkrétně tedy v energetických odvětvích. Je jistě dobré využívat širší spektrum nástrojů, které může spotřebitelské spory řešit bez zásahu soudu a proces tak zrychlit a zlevnit. Existuje zde však ombudsman veřejných práv, jehož agenda je, řekněme, všeobecná. Na spotřebitelské spory v energetice se dlouhodobě zaměřuje právě Energetický regulační úřad. V minulosti to bylo jeho oddělení ochrany spotřebitele, později přibyl i interní ombudsman, který se věnoval další části této agendy. Je z mého pohledu netransparentní štěpit tuto činnost mezi více subjektů, které by si navíc mohly konkurovat, případně řešit stejný případ, doručený na obě místa zároveň, a navrhnout odlišné postupy, i když by v závěru vedly ke stejnému cíli. Kromě zbytečného zdvojení nebo ztrojení agendy pokládám také za zbytečné, aby byl financován další subjekt, který by se alternativním řešením spotřebitelských sporů zabýval. Pokud by byl subjekt financován ze soukromých zdrojů, obávala bych se pak o jeho nezávislost.

Posledním tématem, které v energetických odvětvích ve vztahu ke spotřebitelům musím uvést, je energetická chudoba. Je zajímavé, kolik úsilí věnuje Ministerstvo průmyslu a obchodu narovnání situace na energetickém trhu České republiky, aniž by jakkoli spolupracovalo na prospotřebitelských sociálních tématech a řešeních, jež by ulehčila těm nejpotřebnějším. Mělo by spolupracovat s Ministerstvem práce a sociálních věcí a zjistit, kolik domácností pobírá dávky na bydlení, které jsou z velké části tvořeny právě příspěvkem na energie, a bez ohledu na zájmy velkých energetických firem by ministerstvo mělo přemýšlet o tom, jak zákazníky ochránit.

Musím znovu zdůraznit a v závěru říci, že v celé Evropské unii v dnešní době dochází ke snaze ochránit spotřebitele před obřími korporacemi, zejména pak v bankovnictví, energetice a telekomunikacích. V Evropské unii pro obyčejného člověka je někdy velmi složité a finančně náročné se bránit nepřiměřeným pokutám takovýchto korporací. Naopak obří firmy mají dostatek financí na celá právní oddělení, která jsou schopna obyčejného člověka během sporu doslova rozdrtit. A právě těmto lidem by měl být k dispozici ombudsman Energetického regulačního úřadu.

Vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych z tohoto místa poděkovat všem členům výboru pro sociální politiku, kteří přispěli ke schválení mého pozměňujícího návrhu o zavedení energetického ombudsmana do zákona. Věřím, že toto usnesení tady na plénu také podpoříte. Ptám se při této příležitosti, proč ministerstvo nezavedlo již energetického ombudsmana přímo do zákona. Vím, že energetický ombudsman je možná malá kapička v moři, ale přesto může přispět alespoň k částečnému napravení některých křivd obyčejných lidí naší země.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Budeme pokračovat v řádné rozpravě. Nyní je přihlášen pan poslanec Adam.

 

Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Já se na začátku svého vystoupení musím trošičku vrátit k exkurzu do rodinných dovolených. Já jsem opravdu pouze řekl, že já do Toskánska nejezdím, čímž říkám, že já jsem člověk, který miluje Řecko, jezdím na dovolenou tam. Pokud jde o Itálii, končím v Bibione a mám tam politické vazby, potkávám se tam s druhým poslancem Adamem velice často.

Ale nyní se vrátím ke svému pozměňovacímu návrhu. Ten se týká prevence toho, abychom nepřišli o peníze, které platíme na obnovitelné zdroje. Můj návrh nebyl v hospodářském výboru přijat a vypustilo ho také z původní novely Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vzhledem k závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu a několika reportážím ve zpravodajství České televize se ale ukazuje, že tady ze strany Evropské unie hrozí reálně nařízení, abychom zastavili pro některé obnovitelné zdroje podporu a abychom ji také vybrali zpátky. Co pak udělají neprůhlední majitelé velkých solárních elektráren? Zkrachují. Žádné peníze nevrátí a my budeme mnoho let řešit otázku odstranění panelů nebo vůbec vypořádání se s nefungujícími solárními elektrárnami. Ministerstvo průmyslu a obchodu vypustilo úpravu překompenzace pouze na základě velmi obecné charakteristiky Legislativní rady vlády, která označila úpravu za retroaktivní, čímž se problém nevyřešil, pouze odsunul do budoucna, neboť Evropská unie bude trvat na zavedení podobného mechanismu. Výroba elektřiny by měla být podporována v takovém množství, se kterým bylo kalkulováno při výpočtu výše výkupní ceny garantující patnáctiletou dobu návratnosti. Výroba elektřiny nad rámec tohoto množství by byla založena na tržním principu bez podpory.

Teď se dostávám k tomu důležitému, finanční stránce věci. Podle analýz Energetického regulačního úřadu a nezávislých odborníků na datech z let 2010 až 2013 by se roční úspora vícenákladů potřebných na krytí podpory pohybovala v průměru kolem 1 až 1,5 mld. korun každý rok. Každý rok bychom ušetřili po dobu nejméně deseti let přes miliardu korun. Proto vracím návrh do hry.

Mnou prezentované návrhy zavádějí do zákona mechanismus definující limity maximálního množství elektřiny, na které je výrobce oprávněn nárokovat podporu za celou dobu životnosti výroby elektřiny a v rámci jednoho kalendářního roku. Nejedná se o zavedení limitů na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale o limit množství elektřiny, na kterou je výrobci umožněno uplatnit provozní podporu podle zákona o podporovaných a obnovitelných zdrojích energie. Uplatněním mechanismu maximálního množství elektřiny s nárokem na podporu výrobce inkasuje podporu pouze na takové množství elektřiny, se kterým bylo kalkulováno při výpočtu výše výkupní ceny garantující patnáctiletou dobu.

Jak jsem uvedl, důvodem pro navržení tohoto mechanismu je vytvoření předpokladu pro plnění závazku České republiky plynoucího z notifikace zákona číslo 165/2012 Sb., ve kterém se Česká republika zavázala postoupit k individuální kontrole všech výroben obnovitelných zdrojů energie v desátém roce provozu výrobny a ověřit, zda nedochází u konkrétního příjemce podpory k nadměrné kompenzaci podporou poskytnutou z veřejných prostředků. Česká republika se již zavázala v Evropské komisi k této kontrole pro zdroje a výrobny uvedené do provozu po 1. lednu 2013, nicméně notifikace stále probíhá a je velmi pravděpodobné, že minimálně stejný závazek bude Evropská komise vyžadovat pro Českou republiku i pro všechny ostatní výrobny a zdroje.

Implementace opatření vedoucího k omezení množství elektřiny s nárokem na podporu bude předmětem další novely zákona. Nicméně stanovení limitu množství elektřiny s nárokem na podporu je velmi důležité opatření, které je nutné zavést před samotnou individuální kontrolou po deseti letech, jelikož se lze důvodně obávat, že zákon číslo 165/2012 Sb., ale především zákon číslo 180/2012 Sb. umožňoval nadměrnou kompenzaci veřejné podpory, která je v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise vydanými na jeho základě.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům může při kontrole po deseti letech provozu reálně nastat situace, kdy bude kontrolou zjištěno, že u výrobce uplatňujícího podporu došlo k nadměrné kompenzaci, která je v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie, již před kontrolou provedenou v desátém roce. To by nutně muselo vést k situacím, kdy výrobce bude muset vyplacenou podporu vracet. Vzhledem k možné vysoké výši vrácené podpory lze předpokládat značné dopady na investory, které pravděpodobně povedou k neschopnosti vracet tyto finanční prostředky, a tedy insolvenci dotčených společností.

Navrhovaný mechanismus vedoucí k omezení podporovaného množství elektřiny slouží k rovnoměrnému rozložení výplaty veřejné podpory takovým způsobem, aby při následné kontrole v desátém roce nebyl kontrolovaný subjekt nadměrně kompenzován a nenastala tak situace, kdy bude muset veřejnou podporu vracet. Výsledkem kontroly v desátém roce pak může být stanovení nového ročního limitu množství elektřiny s nárokem na podporu tak, aby výše vyplácené podpory byla poskytována v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.

Cílem mechanismu omezení podporovaného množství je tedy rozložit výplatu podpory v čase rovnoměrně a podporu právě na takové množství elektřiny, resp. dobu využití, která byla uvedena v prováděcích předpisech v danou dobu a se kterou se počítalo při stanovení výkupní ceny a která zajišťovala patnáctiletou návratnost investice. Tento mechanismus zohledňuje všechny garance stanovené zákonem a v průběhu legislativního procesu také zohlednil zásadní připomínky, které mu byly vytýkány. Proto budu v podrobné rozpravě svůj návrh znovu předkládat, můžete ho nalézt jako sněmovní tisk číslo 2044.

Děkuji za pozornost a snad už nebudu obtěžovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a nyní požádám dalšího přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Andrle. Pouze pro pořádek připomínám, že ve 12.45 máme napevno zařazené volební body. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu stručný, protože hodně z toho, co jsem chtěl říci, zde řekl Karel Fiedler. Navážu volně na projev.

Dalším problémem s hrozící ostudou v Evropské unii jsou nedostatečné sankce fyzických osob ve vztahu k řízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, tzv. REMIT. Ministerstvo navrhuje, zda přestupek spočívající v manipulaci velkoobchodního trhu s energiemi... teď jsem něco vynechal... se uložila pokuta do výše 50 tisíc korun. Navržená výše sankcí ve výši 50 tisíc korun za přestupky v oblasti velkoobchodu s energiemi je zanedbatelná a nefunkční. Energetický regulační úřad navrhoval možnosti sankcionovat přestupky až do výše 10 milionů korun, což naplňuje příslušná ustanovení nařízení REMIT o účinných odrazujících a přiměřených sankcích, čl. 18 odst. 1. Například v Německu je za podobnou činnost trest až několik let vězení. U nás prostě zaplatíte 50 tisíc korun a vesele manipulujete s cenou dál. Abyste si to uměli představit, jde o trh s objemem 700 mld. eur ročně a jednotlivé obchody jsou v řádech stovek milionů až miliard korun. To už se vyplatí riskovat pokutu, když jde o jediný trest!

Jako poslance mě zaráží, že sankční ustanovení obecně neprošla kontrolou Legislativní rady vlády, neboť jak se Ministerstvo průmyslu a obchodu přiznalo, nebyla dopracována ani před posledním jednáním Legislativní rady vlády v říjnu loňského roku.

Obecně je v zákoně patrný trend omezit kontrolní pravomoc státu a trestání nepoctivců. Zjednodušeně řečeno, pokud někdo podvádí s výrobou z obnovitelných zdrojů, hrozí mu pokuta, ale nikoli ztráta podpory. Pokud někdo manipuluje s velkoobchodním trhem, hrozí mu směšná pokuta, ale podvod není trestným činem. Pokud někdo poškozuje spotřebitele, dokáže se potrestání úspěšně bránit mnoho let pomocí najatých právníků.

Rád bych, aby ministerstvo odpovědělo, proč nechce bojovat proti podvodům a nabízí bagatelní pokuty místo řádného potrestání nepoctivců. Moc vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, nebudu vás dlouho zdržovat, přesto bych zde chtěl otevřít jednu otázku a obrátit se na pana ministra průmyslu s žádostí o odpověď na tuto otázku. My jsme na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj probírali i tento návrh zákona a mj. jsme se zabývali tím, že zákon počítá s jakousi revizí inženýrských sítí v území, jejich zapsání do katastru a vyčištění a udělání pořádku v tomto ohledu. Potud, myslím si, že je to chvályhodné. Nicméně je evidentní, že půjde o desítky let, řeknu padesát, možná i více let zanedbané záležitosti, kdy existují položené energetické sítě v území, a pokud se máme probrat tímto, tzn. projít všechnu dokumentaci jednotlivých stavebních úřadů, podívat se, jestli opravdu tam to blokování území je, jestli jsou tam plomby apod., tohle projít nebude vůbec žádná legrace a něco to bude stát.

A já bych se chtěl obrátit na pana ministra průmyslu, zdali by mi byl schopen odpovědět, kdo to zaplatí, zjednodušeně. Zaplatí tuto revizi stát, neboť to v minulosti byl stát, kdo dokonce bez ladu a skladu, bez toho, aniž by se ohlížel na to, jestli někomu ty pozemky patří, nebo nepatří, tak tam zkrátka položil inženýrské sítě nebo položil v tomto případě elektřinu, nebo, chcete-li, kabely, zjednodušeně řečeno. Kdo bude tím, kdo to bude financovat? Vlastníci sítí? Pokud to budou vlastníci, proplatí jim to stát, nebo tuto cenu započtou do ceny energie atd.? Zkrátka chtěl bych ujistit, že to nepůjde na bianco šek uživatelů a spotřebitelů, ale půjde to, předpokládám, nejspíše za státem. To je jedna věc. A druhá, jak dlouho předpokládáte, že takovýto proces bude existovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou, nebo s přednostním právem? S přednostním právem, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Chtěl bych poděkovat za tuto intervenci. Toto je skutečně jeden z nejvýznamnějších problémů, na který jsme narazili. Nebylo to v původním návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu, bylo to zařazeno na podnět Legislativní rady vlády, a to snaha o vyřešení toho, že 52 let od roku 1948 do roku 2000 nebyla řádně zapisována věcná břemena při výstavbě energetických sítí.

To, co se předpokládá, je promítnutí, tzn. ne klasické vložení, ale nějakým způsobem zaznamenání těchto břemen. Bylo zjištěno při té debatě, že samozřejmě je tam minimálně riziko administrativních nákladů a také jistá nesystémovost v této věci, protože věcná břemena se dělají nejenom kvůli energetickým sítím, ale dělají se také kvůli telekomunikačním kabelům, kanalizacím, vodovodům a jiným záležitostem. Čili po jednání i s šéfem katastrálního úřadu panem Večeřou je dohoda taková, že tento zákon to řešit nebude a bude to řešit katastrální zákon, který vyřeší všechny problémy nejenom energetické sítě, ale i ty ostatní.

Bude samozřejmě řešeno také, jakým způsobem to bude zaplaceno, a varianty jsou v zásadě dvě. Buď se to umožní těm provozovatelům promítnout do ceny, což by se bývalo stalo, kdyby tady nebyl býval režim, který to nedělal 52 let, tak by se to bylo bývalo promítlo do ceny, anebo to zaplatí státní rozpočet. To jsou v zásadě dvě hlavní možnosti. Ale to neřeší tento zákon, to bude řešit zákon o katastrálním úřadu, který vyřeší, jak to udělat, jak vyřešit tuto mezeru v zapisování věcných břemen a jakým způsobem bude financována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní je řádně přihlášený do rozpravy, pan poslanec Karel Fiedler. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ještě na úvod toho svého vystoupení připomenul se svým dotazem na ministra financí, kdy jsem se dotazoval, jestli nebudou chybět ve státním rozpočtu ty výpadky placení ze solární daně, když připustíme rozdělení elektráren, těch solárních elektráren, na ty menší. Je chvályhodné, že se snažíme mít co nejméně deficitní rozpočet, ale znovu opakuji, připadá mi zvláštní honit živnostníky na nějakých tisícových částkách a rozpočet potom na nějakých milionech, nebo možná stamilionech, když tam si necháme uplavat odhadem asi dvě miliardy ročně za to, že připustíme takovou jednoduchou účetní operaci, že se to rozdělí na dvě a bude to daňově vycházet jinak. Tak jestli to panu ministru nevadí. Mně by to tedy určitě vadilo. Odpověď jsem nedostal poprvé, zkouším to podruhé. V prvním případě na pana ministra Mládka třetí dotaz byl úspěšný, takže věřím, že se té odpovědi dočkám.

Zaměřil bych se ještě na několik bodů, které se opakovaně objevují v argumentacích obhájců i odpůrců novely energetického zákona. Pokusím se je trochu rozebrat a ukázat jejich dopady na naši energetickou nezávislost a bezpečnost České republiky obecně. Jak jinak než ohrožení naší bezpečnosti lze totiž vnímat, když v době mezinárodních konfliktů, které mohou zamávat s cenami ropy, plynu a v konečném důsledku i elektřiny, podkopáváme nezávislost Energetického regulačního úřadu? Bereme mu peníze a omezujeme základní funkce regulátora. K čemu to povede? Velké energetické firmy si protlačí navýšení cen, které se regulují, protože u cen tržních přicházejí vlivem konkurence o zisky, a má jim k tomu pomoci vláda, která má mít obrovský bič na celý regulační úřad. Sníží jim reálně finanční prostředky a bude záviset jen na libovůli vlády, kolik peněz jim ministři dají. A k tomu bude ještě existovat rada Energetického regulačního úřadu, totálně závislá na výkonné moci. Pokud k tomu připočteme zhoršení regulace, o které tady už mluvili kolegové, jedná se doslova o smrticí koktejl.

Teď se budu věnovat nesmyslné změně poplatků na činnost Energetického regulačního úřadu, který se teď počítá ze zákona, a sazba poplatků činí dvě koruny na megawatthodinu elektřiny a jednu korunu na megawatthodinu plynu. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ale říká, že sazbu poplatků stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrývala náklady na činnost Energetického regulačního úřadu a činila nejméně 1,70 koruny za měsíc, nejvýše však 2,50 koruny za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu, a nejméně 2,60 za měsíc, nejvýše však 3,90 za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího plyn. To bude asi třetina peněz oproti dnešku, protože se povinnost ERÚ neustále rozšiřuje a přibudou náklady na tu nesmyslnou a závislou radu ERÚ.

Celá věc má ale řadu dalších negativ. Například navržený systém zvýhodňuje velkoodběratele vůči drobným zákazníkům. Obě kategorie totiž budou přispívat stejnou částkou, což tedy podle mne rozhodně není fér. Ze strany ministerstva nebylo nikdy vysvětleno, proč má být poplatek určovaný nařízením vlády, když stávající systém nevyvolával žádné praktické problémy. Nikdo neví, proč tato změna. Z návrhu není jasné, kdy má vláda nařízení vydat, což je ale podstatné pro sestavení rozpočtu vždy přibližně v polovině roku. Není jasné, kdo a kdy bude předávat vládě podklady pro určení sazby, protože vláda bude potřebovat znát rozpočet úřadu a zejména počet odběrných míst. Přechodná ustanovení neřeší, z čeho se bude počítat poplatek za rok 2015 a 2016. Navíc v ustanovení § 17d odst. 3 se i nadále hovoří o celkové spotřebě elektřiny a plynu, což je zjevně nesmyslné. Roční výše poplatků se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2 a celkové spotřeby elektřiny a plynu podle údajů předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice. Ministerstvo ani Legislativní rada vlády si zákon po sobě nepřečetly? Ukazuje to, co je zákon za zmetek. Celý paragraf je zjevně nedomyšlený a i jeho případné vylepšení nezajistí jeho realizovatelnost.

Navrhoval bych proto zachovat stávající systém výpočtu i výběru poplatků, který zajistí bezproblémovou samofinancovatelnost úřadu minimálně do roku 2017. Toto lze vyřešit přijetím kompletního pozměňovacího návrhu, který navrhuje ERÚ.

Dalším problémem je samozřejmě rada Energetického regulačního úřadu, kterou upravuje § 17b. Nejde o radu jako takovou. Asi by nebyl problém, kdyby byla ta rada dozorčí. Jenže úprava představuje naprostý obrat od původně zamýšleného kontrolního orgánu k orgánu řídicímu. Návrh také zcela překopává stávající organizaci úřadu, protože odstraňuje dosavadní institut jeho předsedkyně a místopředsedů, jinak běžný u většiny ústředních orgánů státní správy. Pořád není jasné, jestli činnost bude už nyní, nebo až od roku 2017. Jde o variantu na poslední chvíli okopírovanou podle vzoru ČTÚ, která se ovšem podle mých informací v praxi ukazuje jako nadbytečná a problematická. Například má na kontě přes 200 tisíc správních žalob za nečinnost. To chceme u ERÚ takový průšvih také? Jistě chápete, že otázka je to jen řečnická.

Úprava ale znamená především omezení nezávislosti ERÚ, pokud má radu kompletně jmenovat a odvolávat vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu. Jde taky o rozpor se směrnicemi ERÚ. Návrh se asi nebude líbit ani prezidentu Zemanovi. Jde totiž o omezení pravomocí prezidenta, protože v rámci současné úpravy jmenuje a odvolává předsedu ERÚ prezident republiky.

Z technického hlediska jde tedy, jak bývá ve Sněmovně častokrát říkáno zástupcem Legislativní rady vlády, o zmetek, a to z následujících důvodů. Není jasné, jestli jsou členové rady zaměstnanci ERÚ a které pracovněprávní předpisy se na ně vztahují. Není zřejmé, kdo bude řídit každodenní práci úřadu a jaký bude vztah členů rady k exekutivě úřadu. Rada měla být kontrolním orgánem regulační činnosti úřadu a předpokládalo se, že ji budou tvořit ekonomicky vzdělané osobnosti v navržené variantě, ale rozhoduje i všechny druhoinstanční právní záležitosti, pro což je ovšem potřeba právní, nikoliv ekonomické vzdělání. V předpokladech funkce není ekonomické ani právní vzdělání. Není zřejmý účel, proč vedle kolektivního orgánu rozkladové komise bude do správního rozhodování začleněn další kolektivní orgán. Není jasné, jakou roli bude mít rada v soudních záležitostech, které jsou pro energetické odvětví ještě důležitější než druhostupňová správní rozhodnutí ERÚ.

Plat a naturálie, kanceláře, auta, služební byty, asistentky, cestovné a podobně podstatně zatíží rozpočet úřadu. Nedomyšlená změna v řízení Energetického regulačního úřadu přinese chaos právě v roce, kdy se má novelizovat přibližně 20 vyhlášek zmíněného úřadu, všechna jeho cenová rozhodnutí a nastavovat parametry na nové regulační období. To je z hlediska energetické bezpečnosti České republiky, řekl bych, téměř skandál. Proto budu hlasovat pro všechny návrhy, které tento zmetek odstraní. (V sále je hluk a neklid.)

Sleduji, jak tady není zájem o to, co se povídá. Už jsem to řekl ve Sněmovně jednou: "Však si povídejte, my si to stejně prohlasujeme."

Ještě k pozměňovacímu návrhu, který jsem načetl a který mluví o tom - navázal bych na kolegu Anderleho, který tady před chvilkou hovořil o sankcích, co se děje, když nebudou dodrženy. Pozměňovací návrh říká, že pokud provozovatel poruší pravidla, bude mu odejmuto přiznávání dotací a při opakovaném porušení po dobu deseti let o ně přijde definitivně. Přihlásím se k tomu v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Zahradník, po něm pan poslanec Adam, dále pan poslanec Kořenek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych se vrátit k vystoupení pana poslance Bendla, k jeho otázce a k odpovědi pana ministra Mládka, tedy k problému zaknihování věcných břemen. Zaknihováním, pokud k němu dojde, budou vztahy postupně vyjasňovány, a bude tedy zřejmé, co se pod kterým pozemkem nebo nad kterým pozemkem z hlediska energetických soustav nachází. Majitelé pozemků, což jsou někdy soukromé osoby, někdy tedy subjekty místní nebo regionální samosprávy nebo tedy stát, jak se k tomu budou stavět. A protože představitelé místní a regionální samosprávy jsou povinováni chovat se jako řádní hospodáři, tak budou povinováni uplatnit ta věcná břemena, a to v čase velmi blízkém. Jsou stále sledováni jednak svými voliči a jednak také různými orgány, zejména orgány činnými v trestním řízení, aby se nestalo, že tady najednou nastane obrovský útok na distributory sítí, aby najednou nemuseli ve zvýšené míře zatěžovat spotřebitele náklady na uplatnění věcných břemen. (V sále je stále velký hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Další faktickou poznámku má pan poslanec Adam. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Já chci jménem klubu hnutí Úsvit podat dle § 63 jednacího řádu návrh na odročení tohoto bodu. Podmínkou pro pokračování přitom je účast paní předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové při projednávání tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jedná se o procedurální návrh. V tom případě o něm dám hlasovat. Ještě zazvoním na kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, jak byl předložen. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 20. Přítomných poslankyň a poslanců je 156, pro návrh 48, proti návrhu 76. Konstatuji, že návrh nebyl přijat.

 

Mám zde ještě v obecné rozpravě jeden návrh a to je na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, který přednesli pan poslanec Černoch a pan poslanec Okamura. Ale táži se, ještě než dám hlasovat, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě obecnou rozpravu končím a táži se pana zpravodaje a pana předkladatele, zda chcete mít závěrečná slova. Není tomu tak.

 

Dám hlasovat o vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání.

Táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 21. Přítomných poslankyň a poslanců je 162. Pro návrh 54, proti 83, tento návrh byl zamítnut.

 

V tento moment přerušuji projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat o půl třetí tím, že se otevře podrobná rozprava. Přerušuji tento bod.

Budeme pokračovat pevně zařazenými volebními body, jak jsme si schválili. Poprosím pana předsedu volební komise, aby přistoupil k mikrofonu a provedl nás jednotlivým hlasováním. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Dovolím si vás požádat o klid a pozornost, protože volebních bodů je dnes poměrně dost. Bude tam poměrně velké množství důležitých informací, abychom při provádění volbami nechybovali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Otevřu první bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.