(11.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Nebudu číst další, protože těch spisů mám sedm stránek, těch nejběžnějších, a i jenom chci upozornit, že mají jedno společné. Že svým způsobem je potíráno právo nejen na politický názor, na politickou organizovanost, ale i právo na šíření petice a svým způsobem regulérní jednání samosprávných orgánů v jednotlivých místech.
V tomto ohledu tedy je potřeba si uvědomit i při jednání o asociační dohodě, že Evropská unie při asociační dohodě svým způsobem také odpovídá za to, jakým způsobem se bude vyvíjet ta situace a kam směřuje to jednání. Připomínám rozdíl, a to velmi vážný rozdíl, mezi asociační dohodou Moldávie, která samozřejmě se některým moldavským politikům nelíbí, ale venkoncem asociační dohoda, tak jak jsme ji tady projednávali, je tou, řekl bych, obranou suverénního moldavského státu předtím, než by byl vyprázdněn pomocí pasů jiného státu Evropské unie, to jest Rumunska. Protože z bývalých pěti milionů obyvatel je tam teď jenom 3,7 mil. obyvatel a 750 tis. moldavských občanů je na cestách s rumunským pasem, což se muselo na jaře loňského roku dohodnout a venkoncem jsme také žádný problém tady v českém parlamentu s potvrzením asociační dohody Moldávie k Evropské unii neměli. Oni si své ekonomické a ostatní vztahy samozřejmě musí urovnat sami, do toho my nemáme co mluvit. Ale pokud jde o asociaci, měli bychom se k tomu vyjádřit ve všech směrech.
Vzhledem k tomu, co se odehrává na Ukrajině, vidím tu věc výrazně jinak než jakoby hlasování o asociační dohodě běžného charakteru. A když si k tomu připomenu například statut neobčanů v některých pobaltských státech, Lotyšsku a Litvě, tak samozřejmě statut neobčana, tzn. Lotyše, který nemluví lotyšsky, ale rusky, jeho rodným jazykem je ruština, je podle mého soudu velmi temnou skvrnou na samotné tváři Evropské unie, protože u Lotyšska už jde o stát unijní. A pokud se na začátku smíříme s tím, že ten standard bude dvojí nebo trojí, tak si myslím, že spíše oslabíme mezinárodní pozici Evropské unie než bychom ji posílili při nutné emancipaci Evropské unie na mezinárodní politické scéně u vytvářejícího se multipolárního světa.
Děkuji vám. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Váhalová: Pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Pane ministře, paní zpravodajko, vážené dámy a pánové, projednáváme dohodu o přidružení mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé. Tato dohoda, která přináší novou etapu ve vývoji smluvních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou, se bohužel stala také jedním z podnětů současného vývoje na Ukrajině. Minulá reprezentace Ukrajiny tuto dohodu nejprve podporovala, ale potom se rozhodla tuto dohodu nepodepsat s odvoláním na to, že pokud Evropská unie nebude také kompenzovat vzniklé náklady Ukrajiny, není na ni tato připravena. To vedlo v první fázi k demokratickým protestům, které se však zvrhly v podstatě k ozbrojenému převzetí moci a odstranění vlády.
Ukrajina se sice rozhodla vykročit cestou sblížení s Evropou, ale je velkou otázkou, zda je na to připravena. Protože už před současným válečným konfliktem měla výrazné problémy a dnes prožívá krizi s dalekosáhlými důsledky způsobenou válkou na východě Ukrajiny.
Pro vaši informaci, dle odhadů Ministerstva financí Ukrajiny jeden den bojů na východě Ukrajiny představuje pro státní pokladnu náklady pěti až deseti milionů dolarů. Hrubé výpočty ukazují, že válka bere nejenom spoustu peněz z rozpočtu, ale také vedla ke ztrátě až 20 % hospodářské výkonnosti Ukrajiny a ztrátě sedmi procent území. Ukrajina anexí Krymu přišla o pět procent HDP a válkou na východě Ukrajiny o oblasti, kde se tvořilo 10 až 15 % HDP. Vezmeme-li v úvahu, že HDP Ukrajiny v roce 2013 představoval asi 177 mld. dolarů, jedná se o ztrátu ve výši až 35 mld. dolarů, což představuje 814 mld. korun. K tomu je třeba připočítat náklady na 850 tis. uprchlíků z východních oblastí. Ukrajinská ekonomika navíc prožívá bankovní krizi. Pokud nedostane v nejbližší době stabilizační úvěr Mezinárodního měnového fondu, hrozí jí další ztráty. To znamená, že v současné době Ukrajina není připravena na splnění ekonomických podmínek této smlouvy.
V kontextu těchto informací vítám, že se v zásadní ekonomické části, která počítá s postupným odstraněním obchodních bariér a harmonizací předpisů ve vybraných sektorech, odkládá ekonomická část dohody až na rok 2016. Odhaduje se totiž, že náklady pro Ukrajinu mohou být kolem 15 mld. eur ročně na přizpůsobení ekonomiky na standardy Evropské unie. Je zřejmé, že v současné době Ukrajina není na tyto výdaje připravena. Pokud by však trvala válka, obávám se, že Ukrajina by nebyla připravena ani v roce 2016. V této souvislosti bude velmi důležité uskutečnění politických cílů této dohody. To znamená důraz na podporu postupného sbližování smluvních stran na základě společných hodnot a posílení politického dialogu prosazujícího zachování a posilování míru a stability jak v regionálním, tak v širším mezinárodním měřítku. Tato smlouva by se tedy měla stát nástrojem pro zastavení pokračování války na Ukrajině a měla by zabránit jejímu rozšíření do dalších zemí Evropy. Vojenské řešení přináší pouze utrpení civilního obyvatelstva a likviduje ekonomiku a životaschopnost země. Je třeba, aby obě strany konfliktu dodržely nově a těžce vzniklou dohodu mírového řešení a kompromisů.
Doufám, že ukrajinská vláda potlačí projevy neofašismu a národnostní nesnášenlivosti, které prezentují některé politické síly na Ukrajině, a to v zájmu všech občanů Ukrajiny. To by měla umožnit také tato smlouva. Pokud se podaří udržet mír na Ukrajině, má tato země velký potenciál také pro nás, pro Českou republiku. Česká republika je mezi členskými zeměmi Evropské unie pátým největším vývozcem na Ukrajinu a šestým největším dovozcem z Ukrajiny. Odhaduje se, že 450 mil. korun ročně by mohli čeští exportéři ušetřit díky snížení celních nákladů, až ekonomická smlouva začne platit. O jednu miliardu ročně by také mohl být posílen vývoz českých výrobků na Ukrajinu díky změnám ve clech. HDP České republiky by mohlo vzrůst tak o dvě miliardy korun a to by mohlo přinést kolem 2 000 nových pracovních míst. Ovšem pokud bude trvat válka na Ukrajině, tak můžeme počítat spíše s velkými ztrátami.
Na základě všech těchto údajů jsem se rozhodla tuto smlouvu podpořit. Ovšem má podpora je v této chvíli spíše výrazem solidarity s těžce zkoušeným ukrajinským lidem. Chci také věřit tomu, že tato smlouva může přispět k míru, demokratické a suverénní Ukrajině, která se díky ní může oprostit od všech projevů neofašismu a národní nesnášenlivosti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Váhalové. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Řádně přihlášen. Tak řádně přihlášen nejprve pan poslanec Okamura, po něm řádně přihlášen pan předseda Kalousek s přednostním právem. Pak řádně přihlášený pan poslanec Foldyna. Nicméně vás kolegové upozorňuji, že na 11.30 hodin máme pevně zařazený bod Informace vlády o bezpečnostní a imigrační politice.
Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***