(10.50 hodin)
(pokračuje Mládek)
Vzhledem k politicko-ekonomickým událostem na Ukrajině se ustanovení obchodní části dohody, která se týkají odstraňování, resp. snižování cel na zboží pocházející z Ukrajiny, již nyní provádějí v plném rozsahu, a to prostřednictvím autonomních celních preferencí v EU ve prospěch Ukrajiny. Ze strany EU jde o projev solidarity a reálné ekonomické pomoci. Jak už tady zmínil kolega Zaorálek, ta původní dohoda měla problém, že ohrožovala a vlastně ohrožuje obchod Ukrajiny s Ruskem a dalšími zeměmi celní unie. Proto již bývalý komisař Karel de Gucht udělal ono již zmíněné posunutí platnosti té dohody do 31. 12. 2015, protože Ukrajina potřebuje i z ekonomických důvodů dohodu nejenom v EU, ale i s Ruskem, protože není v krátké době schopná přesměrovat své exporty z východu na západ, i kdyby k tomu měla politickou vůli. Evropská unie na straně druhé jako projev solidarity udělala ty autonomní celní preference, to znamená, že ta dohoda platí jednostranně a přináší výhodu ukrajinským exportérům do Evropské unie a v současné době to zatím není kompenzováno výhodami pro české exportéry na Ukrajinu.
Díky tomu, že dohoda pokrývá všechny podstatné aspekty vzájemného obchodu mezi EU a Ukrajinou, jako je obchod se zbožím, službami, veřejnými zakázkami či energetickým zbožím, a dále stanovuje pravidla pro budoucí harmonizaci technických norem a předpisů, sanitárních a fytosanitárních opatření či ochranu duševního vlastnictví, splňuje cíle vytyčené ve směrnici pro sjednání této dohody.
Česká republika ratifikaci prohloubené a komplexní oblasti o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou podporuje. Máme zájem o zlepšení podmínek pro působení firem, kultivaci podnikatelského prostředí, přiblížení legislativy v oblasti technických norem, certifikátů, snižování administrativní zátěže, liberalizaci v oblasti služeb. Cíle dohody jsou plně slučitelné se zájmy České republiky. Kromě výše zmíněné modernizace obchodních vztahů od dohody očekáváme i vyšší stabilitu podnikatelského prostředí a nové příležitosti pro české podnikatele a firmy.
Co se týče nedávných informací o plánovaném zvyšování dovozních cel ze strany Ukrajiny, nemáme v této chvíli žádné informace, které by měly vliv na má předešlá slova. Opatření přijatá Ukrajinou jsou reakcí na kritický stav platební bilance a jsou dočasně po dobu jednoho roku uložena na všechny dovážející země bez rozdílu, což pravidla Světové obchodní organizace umožňují. Vývoj v této záležitosti však nadále monitorujeme, stejně jako jsme připraveni bedlivě sledovat, jak Ukrajina pokračuje v implementaci reforem a plnění podmínek. Protože jednou z podmínek této dohody a veškeré hospodářské pomoci je předpoklad, že Ukrajina po skoro 25 letech po rozpadu Sovětského svazu provede reálné ekonomiky nejenom v rámci státu, ale v rámci i ekonomiky.
Já sám se chystám s několika podnikateli na návštěvu Kyjeva příští týden, kde budeme projednávat všechny otázky, které nás zajímají. Ta minimální otázka je zajištění tranzitu energetických surovin skrze Ukrajinu, ať už je to ropa, nebo plyn. Máme zájem na tom, aby bylo splněno konečně to doporučení, které dávalo Ministerstvo průmyslu a obchodu již v roce 2009 během první plynové krize, aby byly namontovány měřáky na plynovody na rusko-ukrajinské hranici, aby byl oddělen tranzit od vnitřní ukrajinské sítě, aby se snížilo riziko případných šoků. Zatím musím říci, že díky bývalé Evropské komisi se podařilo těsně před jejím koncem dosáhnout dohody o tranzitu a placení za plyn, takže katastrofické scénáře ohledně zásobování plynem, které by ohrožovaly samotnou Ukrajinu a ještě osm dalších zemí od Slovenska na jih, se naštěstí doteď nenaplnily. Nicméně tuto oblast budeme i nadále monitorovat a chtěl bych říct, že naším národním zájmem přesto, že máme alternativní trasy, je použít tu nejjednodušší trasu pro zásobování ropou a plynem, to je skrze Ukrajinu. Ty další trasy jsou samozřejmě důležité, ale v optimálním případě jako rezerva pro případné nějaké mezinárodní krize.
Budeme samozřejmě také jednat o ekonomických otázkách, protože jedna věc je tato dohoda, druhá věc bude její prosazení. V této chvíli je daleko od té poměrně šedivé ukrajinské reality k tomu, k čemu se Ukrajina zavázala a co doufáme, že bude prosazeno i touto dohodou. Samozřejmě minimálním předpokladem je učinění nějakých dohod v Minsku, o kterých mluvil kolega Zaorálek, při zachování teritoriální integrity Ukrajiny, kterou samozřejmě podporujeme, i kdyby to mělo být nějakou metodou, jako byla použita pro udržení teritoria integrity Bosny a Hercegoviny v Daytonu.
Z těchto důvodů a přesto, že jsem si vědom, že z politického hlediska je tam mnoho věcí pro diskusi, navrhuji postoupit tuto dohodu do dalšího čtení. Měli bychom vést debatu ve výborech, a možná nejenom v zahraničním výboru, o této věci, měli bychom dohodu schválit. To, co je samozřejmě k debatě, je časový harmonogram, kdy dojde ke konečnému schválení, protože v zásadě máme čas do konce roku, pak by mohly být nějaké problémy. A samozřejmě je tady možnost doprovodného usnesení, které, předpokládám, že tato Sněmovna použije a vyjádří se k některým záležitostem. Osobně si myslím, že bychom neměli podporovat dvojí standard při prosazování lidských práv, který, mám pocit, je vůči Ukrajině používán oproti některým jiným zemím.
To je všechno. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu. Nyní má nárok na vystoupení zpravodajka zahraničního výboru paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Já vám, pane místopředsedo, děkuji za slovo a navážu na slova předřečníků. Nebudu už se vracet k tomu, co zde říkal pan ministr zahraničí, protože to by bylo opakování. Spíš jenom dodám, že tak jak mnozí sledujete aktuální vývoj kolem nočního jednání, setkání v Minsku, tak mezitím už byla podepsaná vlastně dohoda, což je velice dobře jistě z mého pohledu, a věřím tomu, že tak to cítíme každý z nás, jak tady v lavicích sedíme. Protože osobně, když se zamyslím nad celkovou situací vůbec tady u nás v republice od roku 1990, takové ohrožení v okolních zemích, a když soucítíme vlastně s nimi, tak to je opravdu něco neskutečného, čemu musíme věnovat náležitou pozornost.
Já jako zpravodajka tohoto tisku se už nebudu vracet k tomu, co jsem v obecné rozpravě uváděla. Bylo to 10. prosince loňského roku. Ten den přímo také zasedal Senát a schválil ratifikaci této asociační dohody. To jenom pro souvislost, abychom věděli.
Mě i zajímalo, jak probíhá debata a vyjádření ostatních států Evropské unie k podepsání této asociační dohody. Měli jsme možnost s některými kolegy tady ze Sněmovny jednat se zahraničním výborem v Polsku, Německu. Například Poláci nám řekli, že tam to bylo stoprocentními hlasy hned velmi rychle odsouhlaseno. Opravdu se k tomu postavili velice vstřícně, jednoznačně. A já chci říci za sebe i za klub Občanské demokratické strany, tak jak o tom debatujeme, tak opravdu Ukrajina a naše osobní zkušenosti s tímto blízkým východním, řeknu, přítelem, partnerem, nám na srdci velice leží a dodám k tomu ještě osobní zkušenosti. Když jsem mluvila minulý víkend se členy partnerské delegace se Zakarpatí, tam jsme o té věci měli možnost se aktuálně bavit a ty neskutečné ztráty, které tam byly i na životech, myslíme, že už je to pro nás všechny tak zasahující zpráva, že musíme být vstřícní v tuto dobu, dolní komora Parlamentu, a být nápomocni a ničím jiným než teď ukázat, že nepřešlapujeme na místě, ale tuto ratifikaci asociační dohody podporujeme. ***