(15.20 hodin)
(pokračuje Brabec)
Musím říct, že při jednání v Senátu, ať už ve výborech, tak i potom na plénu Senátu, jsme se jako předkladatel snažili upozorňovat na to, že jsou tam některé pozměňovací návrhy, které by pro nás byly akceptovatelné. Například požadavek na to, aby se pozemní obecní komunikace dostaly na stejnou úroveň jako komunikace státní z pohledu dopadu na tento zákon. Ale jsou tam věci, které podle našeho názoru naprosto zásadně zvyšují rozsah výjimek, a tedy snižují ochranu zemědělského půdního fondu. Bohužel se nám nepodařilo přesvědčit většinu v Senátu, že tyto argumenty jsou platné, a proto opravdu musím konstatovat, byť nerad, že pokud by došlo ke schválení verze zákona s těmito pozměňovacími návrhy ze Senátu, tak by byl významně poškozen smysl a cíl novely zákona, a to chránit zemědělský půdní fond, zemědělskou půdu, které, jak víme, a hovořil jsem o tom tady ve Sněmovně, ubývá přibližně 5 000 hektarů ročně. A koneckonců ochrana zemědělského půdního fondu samozřejmě je i součástí programového prohlášení vlády. To znamená, z těch šesti pozměňovacích návrhů bohužel projednávání nám neumožní vypreparovat ty, které by bylo možno přijmout a o kterých bychom se určitě byli ochotni bavit, ale jsou tam návrhy tak za hranu, že musím odmítnout kategoricky ten návrh jako celek, protože opravdu významným způsobem snižuje ochranu zemědělského půdního fondu. Děkuji vám.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se nejprve zpravodajů, paní poslankyně Pěnčíkové, pana poslance Kotta a pana poslance Kořenka, jestli si někdo z nich přeje vystoupit. Není tomu tak. Ještě se omlouvám - pan poslanec Vozka? Také nemá zájem. Dobrá, v tom případě otevírám rozpravu a prosím pana senátora Martínka, aby v ní vystoupil jako první. S přednostním právem potom pan předseda Faltýnek.
Senátor Radko Martínek: Dobrý den ještě jednou, vážené kolegyně, kolegové. Bohužel musím říci, že také já musím říct, že tento návrh zákona je bohužel poněkud složitější než ten první, který jsem tady obhajoval. A dovoluji si říct, že to je návrh zákona, který dost vážným způsobem, pokud bude přijat v poslanecké verzi nebo nebude přijat vůbec, dost vážným způsobem zasáhne města a obce České republiky.
Všichni se tady shodneme na tom, že je potřeba chránit zemědělskou půdu, a jistě si troufám říct, že většina v této Poslanecké sněmovně má tisíc příkladů toho, jak byla nesmyslně ztracena zemědělská půda. Bohužel musím konstatovat, že ve většině případů se to dělo se souhlasem těch, kteří mají půdu chránit. Protože bez souhlasu orgánů, které chrání zemědělský půdní fond, nelze v této republice udělat vůbec nic. Jedinou výjimkou snad, která je jakousi polehčující okolností, jsou ony slavné elektrárny, sluneční elektrárny, kde se jedná o dočasnou stavbu a kde ti, kteří zabírali mnohdy tu nejkvalitnější půdu, využili tohoto pravidla a vyhnuli se v podstatě stanovisku orgánů, které mají hlídat úbytek zemědělského půdního fondu.
Je mi velmi líto, že musím s panem ministrem nesouhlasit, ale bohužel musím sdělit, jakým způsobem probíhalo jednání o tomto zákoně v Senátu. Na výborech, které projednávaly tento návrh, tak bohužel na všechny návrhy znělo z ministerstva jenom jedno a jediné slovo a to je "ne". Je pravda, že sice pan ministr potom na plénu Sněmovny vyjádřil jakési přesvědčení, že by eventuálně s něčím souhlasil, ale jak všichni víte, zde v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu je ten předmět na diskusi, věcnou diskusi a argumentaci právě na výborech. A tam bohužel musím konstatovat, a je mi to velmi líto, že prostě k věcné diskusi o téhle záležitosti nedošlo.
Musím se velmi výrazně ohradit proti tomu, že by přijetím senátní verze došlo k jakékoliv změně a snížení ochrany zemědělského půdního fondu. Všichni, kdo se touhle problematikou zabýváte, tak víte, že klíčová pro to, jak se hospodaří s půdou, je územně plánovací dokumentace. V územně plánovací dokumentaci prostě má zcela jasně orgán, který chrání zemědělskou půdu - Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a v zásadě všechny státní orgány mají právo veta. Bez souhlasu těchto orgánů nemůže být do žádného územního plánu nikde včleněno nic, co by poškozovalo zemědělský půdní fond. A to je dle mého názoru a názoru i Senátu ta platforma, na které by měla probíhat diskuse o tom, jak využít zemědělskou půdu nebo jak umožnit obcím, městům a krajům eventuální ekonomický rozvoj.
Bohužel, jak říkám, musíme se tady na tom zákoně podívat také - on ten zákon nevzniká bez souvislostí. A já bych si dovolil vás, vážené kolegyně, kolegové, ještě upozornit na jednu věc. Tento zákon velmi úzce, přímo bytostně souvisí se zákonem o změně DPH, který se týká cen stavebních pozemků, a velmi výrazně souvisí samozřejmě s před chvílí přijatou EIA. Když dáme dohromady všechny tyto návrhy zákonů, tak bohužel ony se projednávají zde jako každý zvlášť. Ale v tom konci, na toho koncového uživatele to dopadne jako jeden celek. A jestliže tady došlo při zákoně o DPH reálně k zdražení zemědělské půdy, resp. stavebních pozemků o DPH, a znovu upozorňuji, že neplatí to, co tady bylo řečeno a co bylo řečeno i v Senátu, že to je zákon proti developerům, ale developeři zpravidla jsou plátci DPH, takže jestliže DPH jim bude nařízeno, tak oni si to zase odečtou. Ale to DPH dopadne zcela jednoznačně na konečné uživatele, tzn. stavitele rodinných domků, stavitele bytů, ale bohužel také na města a obce, které nejsou plátci DPH.
Pokud se týká tohoto návrhu zákona, tak si vám dovolím jenom stručně popsat jednotlivé paragrafy, které obsahuje tohle usnesení.
Takže k bodu 1. Předpokládám, že pan ministr, když hovořil o § 15, hovořil o bodu 1 návrhu zákona. Nicméně já bych si zase dovolil připomenout, že doposud nebylo pravidlem, aby tzv. stavby nicotného významu, tzn. stavby do 25 metrů čtverečních, byly podřízeny výkupu, tzn. platby za náhradu zemědělského půdního fondu. Prakticky to bude znamenat, když kdokoli z vás na své vlastní zahradě bude stavět jakoukoli stavbu tohoto malého rozsahu, jako je např. garáž, altán, zahradní chatka atd., tak po nabytí účinnosti tohoto zákona se budou hodně divit, protože v tom okamžiku budou platit za zábor zemědělského půdního fondu. Stejně tak se všechny ty návrhy týkají pouze staveb, které jsou ve veřejném zájmu. Nikoliv v žádném zájmu nějakých developerů nebo něčeho podobného. Takže to je bod 1 sněmovního usnesení.
Pokud se týká bodu 2, tam Senát jenom upřesnil znění zákona v tom slova smyslu, aby to bylo v souladu se stavebním zákonem. A zase se to týká konkrétní věci, stanovení veřejného zájmu. Když si pročtu dikci zákona, tak jak nám byl předložen, tak veřejný zájem může být uplatněn jenom tehdy, jestliže stavby jsou v rámci územně plánovací dokumentace, ať už územních plánů, nebo zásad územního rozvoje. Jenom si dovoluji připomenout, že některé věci ale nejsou v zásadách územního rozvoje uvedeny. To znamená, tam ten spor o to, jestli je to ve veřejném zájmu, nebo není, je namístě, a týká se to např. takových věcí, jako je vedení nižší než 110 kW. Protože ty prostě jsou zavedeny jenom v územním plánu, ale v zásadách územního rozvoje vůbec nejsou. A v tomto případě se to týká jenom stanoviska, jestli je to ve veřejném zájmu, nebo ne.***