(16.10 hodin)
Poslanec Leo Luzar: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení členové vlády, jistě víte, že je 70. výročí konce druhé světové války, a při tomto výročí jsme konfrontováni se snahami některých významných politiků vykládat dějiny druhé světové války trošku jinak. Všichni znáte vystoupení premiéra Jaceňuka, ke kterému se odvážně vyjádřil náš pan prezident Zeman, za což mu dík. Bohužel byl asi jediný. Poslední aktuální je vyjádření polského ministra zahraničních věcí Grzegorze Schetyny, který na přímou otázku, zda není chyba nepozvat na oslavu osvobození Osvětimi ruského prezidenta, který je dědicem Sovětského svazu a Rudé armády, přímo odpověděl: Je třeba říci, že Auschwitz osvobodil 1. ukrajinský front. Byli to ukrajinští vojáci, kteří otevřeli brány koncentračního tábora Auschwitz.
Tady bych si dovolil poznamenat, že Rudá armáda za druhé světové války nazývala fronty podle místa jejich působení, ne podle národnosti vojáků, kteří tam sloužili, a tak první ukrajinský front se původně jmenoval Voroněžský, 4. ukrajinský front původně Jižní. Jedná se dle mého buď o hrubou neznalost, nebo úmyslně snížit význam Rudé armády v konci druhé světové války s pohledem na aktuální věci.
Totéž se děje v pobaltských zemích, které jsou už členy Evropské unie, a to Estonsko, Lotyšsko a Litva, kdy se veřejně oslavují vojska SS, kde se promenádují v uniformách SS a provolávají tato fašistická hesla. Ač pominu oběti, které byly způsobeny na obou stranách, tak nelze pominout oběti židovské, které v těchto zemích zahynuly. A tady si dovolím připomenout - (Upozorňován na čas.) Výborně. Čili já položím pouze tři otázky panu ministrovi s dovolením.
Bude česká diplomacie reagovat na otevřené snahy měnit historii druhé světové války významnými politiky? Jaká byla instrukce nehlasovat rezoluci OSN proti fašismu? Je to záměr zahraniční diplomacie České republiky a Evropské unie ignorovat projevy a akce snažící se ponižovat zásluhy Sovětského svazu na porážce fašismu? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne. Já bych chtěl ujistit Sněmovnu, že Česká republika respektuje výsledky druhé světové války a vysoce oceňuje roli občanů bývalého Sovětského svazu, tedy i jeho nástupnických států, jako je Rusko, Ukrajina a dalších, při osvobození Československa od nacismu. Myslím, že tento postoj je trvale přítomný ve všech postojích dnešní vlády a v celé zahraniční politice České republiky. Já bych jenom chtěl připomenout, že my teď aktuálně připravujeme mezinárodní fórum k 70. výročí osvobození koncentračních táborů pod názvem Let My People Live, které se uskuteční v Praze a v Terezíně 26. a 27. ledna, teď, už příští týden. Zároveň si Česká republika připomene osvobození Československa spojeneckými vojsky, 70. výročí tohoto osvobození, a samozřejmě že sledujeme to, jakým způsobem se k těmto výročím staví naši sousedé a ostatní partneři.
Pokud se týká ukrajinské vlády, tak jak máme program té vlády, její programové prohlášení, tak jak sledujeme i aktivity ukrajinských politiků, a dokonce bych řekl i názory veřejného mínění na Ukrajině, tak si nemyslím, že by tady byly důvody k obavám z nějakých pokusů o revidování výsledků druhé světové války. Co se týče i výsledků voleb, posledních parlamentních, tak z těch extrémnějších, radikálně pravicových uskupení, těch dvou nejambicióznějších, se prosadilo pouze jedno a v této chvíli si nemyslím, že by ty názory na Ukrajině měly nějakým způsobem, že by měly nějaký vzestup nebo že by ten počet těch extrémních postojů nějak rostl. Třeba ten pochod, který se pravidelně pořádá a který se pořádal i nedávno a který připomíná činnost některých extrémních sdružení z druhé světové války, tak ten počet těch účastníků se vlastně zase rok od roku snížil a není to tak, že by tam ta situace nějak dramaticky vyvíjela.
Podobně bych hodnotil i situaci v Lotyšsku a Estonsku. Tam si myslím, že se jedná o společensky marginální skupinu lidí, kteří své aktivity omezují spíš na ten jarní každoroční pochod spojený s kladením věnců. Pokud vím, ze strany lotyšské nebo estonské vlády to není nijak podporováno a předpokládám, že kdyby se to stalo, tak že by z toho ta vláda učinila nějaký příslušný závěr.
Co se týče toho výroku, který vy jste zmiňoval, nebo toho vystoupení premiéra Jaceňuka pro německou televizi, tak tam vím, že z ukrajinské strany přišlo nějaké vyjádření, které odkazovalo na to, že byl - nevím - nerespektován kontext toho vystoupení a nějakým způsobem se to interpretovalo. Já celkem necítím žádnou potřebu k tomu nic dodávat ani nějak interpretovat to, co bylo řečeno z ukrajinské strany, protože to bylo televizní vystoupení a nepřísluší mi, abych to nějak dál rozebíral, nebo rozebíral vysvětlení ukrajinské strany. Pro mě je zásadní to, jaká je politika oficiálních představitelů Ukrajiny, a tady se domnívám, že tam nejsou žádné náznaky toho, že by někdo začínal s nějakou revizí nebo přepisováním druhé světové války.
Co se týče některých těch událostí, nebo pokud se objevují nějaké insignie a podobně, tak vás mohu ujistit, že i o věcech, které by se mi v tomto směru nelíbily, tak o nich jednám s příslušnými partnery na ukrajinské straně. Protože upozorňuji na to, že v českém veřejném mínění podobné insignie nebo používání některých věcí, které připomínají... že to prostě nalézá dost neblahý ohlas a že je to věc, která je tady hodnocena jako vážná. Takže ukrajinské partnery upozorňuji na to, jak je to citlivě vnímáno na české straně. Ale domnívám se, že opravdu je to v této chvíli marginální a rozhodně u ukrajinských partnerů nevidím nejmenší snahu to nějak obhajovat nebo nějakým způsobem revidovat výsledky druhé světové války.
A možná ještě, jestli mám čas...? (Předsedající: Už ho nemáte.) Už nemám. (Směje se.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o položení doplňující otázky. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Pane ministře, já vás požádám o písemnou odpověď na ty tři otázky, které jsem v závěru položil.
Chci využít tu minutu. V Lotyšsku za války bylo 93 tisíc Židů, 92 tisíc jich bylo povražděno. Zbyl tam tisíc. Teď ten pochod, který tam probíhá, to je výsměch těmto obětem. Protestovali proti tomu Izraelci. My zůstáváme v klidu, pouze zavřeme oči a říkáme ona vláda to nepodporovala, ale že se to děje v souhlasu, v tichém souhlasu, to je druhá věc. Já si myslím, že to by se v demokratické zemi, členu Evropské unie, nemělo stávat. A vy byste měl diplomaticky reagovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Já už jsem tady řekl, že když se setkávám s představiteli, v tomto případě jsem zmínil Ukrajinu, tak se s nimi bavím i o věcech, které jsou v české veřejnosti vnímány citlivě, ale vzhledem k tomu, že na druhé straně nacházím pochopení a porozumění tomu, nemám dojem, že by někdo měl tendenci nějaké podobné excesy hájit. Chápu to tak, že i když se podíváme třeba k našim sousedům, nechci teď jmenovat, tak zjistíme, že i tam existují určité extrémní podoby politických hnutí, a dokonce bohužel v poslední době se mi zdá, že to nebezpečí spíš roste. Je to věc, která mě osobně velmi znepokojuje, a je to, jak víte, způsobeno i poměrně dramatickou situací třeba i na jihu Evropy. Takže ty souvislosti jsou nepříjemné. Je to vážná věc. Takže pokud vás znepokojují tyto tendence, tak se tomu zase moc nedivím. V tom současném světě a v současné Evropě je to velký problém. Ale jenom upozorňuji na to, že se s ním setkáváme v celé řadě zemí a pravděpodobně, jenom tím chci říci, že ta dementi nebo veřejné ohrazení - pak bych musel vzít potaz, že je to někdy problém i u zemí daleko blíže, kde je to také svízelné. Já vlastně sdílím vaše znepokojení, jenom si myslím, že ten problém je takový, že je to politická výzva pro všechny z nás, kteří chceme, aby v našich zemích se uchoval demokratický boj, abychom tomu čelili. A podle mě k tomu vede celá řada nástrojů. Já to beru tak, že musíme hledat spojence v ostatních zemích, které v tomhle půjdou společně v jedné alianci proti podobným tendencím. ***