(14.30 hodin)
(pokračuje Laudát)
Docela bych rád, aby se v případě zařazení tohoto bodu hlavní politické strany, nebo donedávna hlavní, když už ne tady, tak samy nad sebou zamyslely, zda občanský princip a principy svobody platí jenom, že je chtějí aplikovat pro aktuálně občany České republiky, aby se zamyslely, jestliže hlásají sociální společnost, pravicovou sociální politiku, zda jsou omezeni jenom na občany České republiky, nebo jsou ochotni toto aplikovat i na nové občany České republiky, kteří by vlastně byli pro naši zemi přínosem. Myslím si, že je to podstatně efektivnější, jak pomoci sami sobě, a to dokonce pragmaticky i v ekonomické oblasti, než se jezdit doprošovat čehosi do Číny, než riskovat s nestabilními ekonomickými obry na hliněných nohách, kterým stačí jedna pokleslá komodita a už se pomalu hroutí. Tohle všechno by mohlo být v tom bodě diskutováno, nad tím by se mohli lídři zamyslet.
Jsem velice znepokojen z formy, jakou zatím, a to i z veřejnoprávních médií, je veřejnost informována. Co si mám myslet o průzkumu Českého rozhlasu, který si krátce po událostech v Paříži objedná průzkum a ještě se s ním chlubí, že 98 procent lidí nechce přijmout azylanty na našem území. Samozřejmě ale nikdo neřekne, že jsou azylanti jedni a jsou azylanti druzí. Takže to všechno jsou věci, které mohou nevratně zasít do naší společnosti nenávist, uzavřenost.
Lepší by bylo aktivní i imigrační politikou předskočit vývoj, získat si prestiž na mezinárodním poli a nečekat, až nás Evropská unie dotlačí do toho, že pak už si nebudeme moci dokonce ani vybírat, nebudeme mít čas prověřovat, kdo na naše území přijde a kdo nepřijde.
Pokud vláda k dalším bodům vypálí, jak se pořídí skener nebo identifikace osob na ruzyňské letiště, chtěl bych, aby v rámci jednotlivých bodů, a to je například v té části bezpečnostní situace v souvislosti s terorismem, věděla, že nejenom existuje Ruzyně - letiště, ale že mezinárodní provoz, dokonce Schengen/Non-Schengen, mají i některá regionální letiště a že v případě, že bude chtít uhlídat tento prostor solidním způsobem, bude muset tato zařízení zřejmě časem aplikovat i na dalších letištích. Ale stávající provozovatelé nebudou mít takové finanční prostředky a možnosti, jako má stát. Domnívám se, že by také zde mělo být řešeno a vláda by měla dostat nějaké časové termíny, aby přišla skutečně s koncepčními, promyšlenými tahy, promyšlenými vizemi.
Dámy a pánové, nestavěl jsem návrh tohoto bodu konfrontačně. Domnívám se, že to je podstatně větší priorita, než cokoli máme v tuto chvíli zařazeno na program Sněmovny.
Jelikož nevím, kdy tady pan premiér bude nebo nebude, zeptám se, jestli ve středu odpoledne například nebo v pátek třeba ve 12 hodin. (Řečník se otočil na pana premiéra, který jeho řeč komentuje. Řečník se pana premiéra ptá: V kolik? Odpoledne? Premiér se usmívá, krčí rameny, že neví přesně, jak ve Sněmovně bude.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane kolego, jestli dovolíte, navrhl bych řešení, protože vy jste zmínil, že byste požadoval přítomnost jak pana premiéra, tak pana ministra vnitra, nicméně ten je z této schůze omluven. Asi nejsme schopni zjistit jeho přítomnost na dalších jednacích dnech, takže pokud bychom mohli v této fázi o něčem hlasovat, tak to je o zařazení tohoto bodu do schůze s tím, že ve chvíli, kdy bude nějaká dohoda a povědomost o přítomnosti obou těchto ministrů, tak bychom mohli rozhodnout později o pevném zařazení. To je asi řešení, které je schůdné a kterým se vyhneme teď nějakým dohadům mezi vámi a premiérem, popřípadě telefonickým dotazům na ministra vnitra.
Poslanec František Laudát: Dobře. Takže dávám návrh na zařazení tohoto bodu s tím, že by neměl být dneska, a zítra ráno můžeme řešit pevné zařazení, už jenom potom hlasovat o pevném zařazení tohoto bodu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to si myslím, že je v této fázi hlasovatelné. Děkuji.
Poslanec František Laudát: Takže vám děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Další je přihlášen pan poslanec Jiří Dolejš a po něm se připraví pan poslanec Kolovratník. (Napravo se hlásí Petr Fiala.) Já se omlouvám, přehlédl jsem přednostní... Souhlasíte s tím, že vystoupíte po panu poslanci Dolejšovi? Ano, dobrá. Tak pan poslanec Dolejš a potom pan předseda Fiala.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za vstřícnost a děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte, abych navrhl do programu této schůze bod, který by nesl název Informace o pozici vlády České republiky k jednání o transatlantické smlouvě. Logika je nasnadě, ale přesto stručně zdůvodním, abyste si mohli udělat jasno, že projednat pozici české vlády k tomuto strategickému dokumentu je velmi namístě a že i čas je ten pravý.
Připomenu, že návrh transatlantické smlouvy je vyjednáván už od roku 2013, tedy jednání běží dva roky, a význam je dán už tím, že by takto vznikl prostor volného obchodu, kde by se generovala zhruba polovina hrubého národního produktu celé planety. Je to uskupení zemí, které jsou velmi vyspělé, tudíž exportovat v tomto prostoru je, jak se říká, první exportní liga. Zároveň autoři tohoto textu, inspirátoři tohoto textu, tvrdí, že vytvoření tohoto prostoru bude mít výrazné prorůstové impulzy, prorůstové efekty, a to na obou březích Atlantiku. Je to tedy významné. Zároveň ale je potřeba říci, že po těch dvou letech jednání existuje, a to nikoliv v malé České republice, ale i v Evropě, určitá míra neshody, podstatná míra neshody, jak by taková smlouva měla vypadat. Je prostě nespokojenost s průběhem jednání a z toho, co se dozvídáme jako dílčí informace, že by nakonec v textu smlouvy měly být. Zásadní výhrady sdělují dokonce národní vlády, jako je Spolková republika Německo, Francie. Diskuse velmi kritické se vedou na půdě Evropského parlamentu. Existují i významné, silné občanské iniciativy celoevropského rozměru, které dokonce chtějí této smlouvě vystavit červenou kartu, takzvaně ji stopnout.
Vzhledem k tomu, že původní předpoklad, a tak to deklarovala Evropská komise, že jednání bude ukončeno v roce 2015, tak to kvůli těmto neshodám pravděpodobně nevyjde a můžeme mluvit o odkladu. Teď nikdo neřekne, jestli do roku 2016, nebo dokonce 2017. Myslím si, že ten odklad je výsledkem toho, jak se dosud vyjednávalo. Zkusme se tedy zaměřit na to, jestli jsme schopni kvalifikovaně vstoupit do tohoto procesu z pozic českých i evropských, transparentněji postupovat tak, abychom vysvětlili občanům, co se děje, a zareagovali na jejich možná oprávněné obavy.
Dovolil bych si vzít za slovo pana ministra průmyslu a obchodu pana Mládka, který těsně před Silvestrem dal veřejný slib, že chce vést dialog - dialog k finální podobě této transatlantické smlouvy, že zatím k zřejmě nedostatečným veřejným konzultacím, které organizuje Evropská komise, by v Čechách měla běžet samostatná veřejná diskuse, a to i na půdě tripartity a spolu s NGO, tedy s nevládními organizacemi, které jsou nositeli určitého druhu kritiky. (Stoupá hluk v sále.)
Pokud jde o onu tripartitu, připomenu, že Evropská konfederace odborů varovala před neřízeným procesem, deklarovala, že by tato transatlantická smlouva neměla... Vyjednavači a schvalovatelé této smlouvy by neměli vystavit bianco šek. A podobné stanovisko jsem nalezl i na webových stránkách Českomoravské konfederace odborů.
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, pan poslanec musí stále zvyšovat hlas, aby vás překřičel, a už se to stává neúnosným. Takže prosím opět o klid. Budeme šetřit hlasivky pana poslance Dolejše. ***