Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

140.
Ústní interpelace

Zahájíme první interpelací, kdy pan poslanec René Číp bude interpelovat nepřítomného pana premiéra Bohuslava Sobotku, který je na jednání Evropské rady ve věci rezoluce Valného shromáždění OSN a hlasování České republiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, v letošním roce si připomínáme 70. výročí ukončení druhé světové války a vítězství nad fašismem. Je to důležité jubileum pro svět i pro Českou republiku. Počet Čechů padlých v druhé světové válce se dle různých údajů liší, avšak všude převyšuje 300 tisíc mrtvých. Dnes je to pro mnohé zřejmě jen číslo. Pro mne se však jedná o více než 300 tisíc lidských bytostí, hrdinů své doby a občanů, kteří se nebáli nasadit životy v boji proti nacistickému zlu. Dnes ani jindy nesmíme zapomínat na jejich hrdinství, za něž zaplatili cenu nejvyšší. Proto nedovedu pochopit, jak se naše země zachovala při hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci o efektivnějších opatřeních k boji proti glorifikaci nacismu, neonacismu a jiných praktik, které podporují oživování současných forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a s nimi spojených intolerancí, kterou společně předložilo třicet států, kdy se náš zástupce zdržel hlasování.

Vážený pane premiére, můžete mi vysvětlit toto naše hlasování, a zda dnes vůbec stojí ještě Česká republika na straně bojovníků proti nacismu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Čípovi, kterému bude odpovězeno písemně.

Budeme pokračovat dále. Protože tím jsme vyčerpali ústní interpelace na premiéra, budeme pokračovat dále ústními interpelacemi na jednotlivé členy vlády. První ústní interpelace na členy vlády byla vylosována pro pana poslance Zdeňka Ondráčka, který bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci objektivity zpravodajství České televize. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Především bych chtěl poděkovat panu ministrovi, že jako jeden z mála ministrů pravidelně dochází na interpelace a je tady přítomen, takže za to určitě dík, pane ministře.

Objektivita zpravodajství. Přemýšlel jsem, komu tuto otázku položit, a vzhledem k tomu, jak jste minule byl schopen kvalitně odpovídat na dabing v České televizi - a teď samozřejmě nemyslím to ironicky - tak bych se vás dotázal na to, kdo vlastně zodpovídá za to, co Česká televize vysílá a jaká je objektivita zpravodajství. Jde mi o to, že nedávno jsem se dočetl, že radní Michal Jankovec uvedl, že Česká televize má určeno na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení. Česká televize se na to nesmí dívat tak, jako kdyby byla součástí Ruska, které nikdy žádné humanistické tradice v evropském slova smyslu nemělo.

To znamená, jestli tomu dobře rozumím, že Evropská komise prostřednictvím České televize říká, jaký máme mít pohled na svět? Co máme považovat za dobré a co máme považovat za špatné? Domníval jsem se, že Česká televize by měla vysílat objektivně a předkládat nám informace a zpravodajství, které je. Takže jestli byste mi odpověděl na otázku, kterou jsem položil hned na začátku, to znamená, kdo vlastně odpovídá za to, co Česká televize vysílá.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Poprosím pana ministra kultury o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, děkuji za tento dotaz.

Dohled nad dodržováním povinnosti vysílat objektivní informace je svěřen samostatnému správnímu úřadu, a to Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. V rámci České televize pak na plnění veřejné služby dohlíží Rada České televize. Ministerstvo kultury nemá žádnou zákonnou pravomoc jakkoliv zasahovat do činnosti České televize či do podoby a obsahu programů, které šíří. Tento stav vychází z ústavně zaručených práv na svobodu slova a šíření informací, přičemž zasahování státních orgánů do činnosti provozovatelů televizního vysílání je zcela nepřípustné, a to v souladu s článkem 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s článkem 17 Listiny základních práv a svobod. Každý provozovatel vysílání má podle zákona právo vysílat program svobodně a nezávisle, přičemž do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Ale protože samozřejmě Česká televize spadá jako mediální záležitost do kompetence Ministerstva kultury v tom smyslu legislativním, tak Ministerstvo kultury plánuje na prosinec letošního roku předložit vládě novely zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu. Jejich záměrem bude mimo jiné garantovat provozovatelům veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání prostor na jejich rozvoj a současně stanovit mantinely, aby nedocházelo k rušení hospodářské soutěže a nepřípustnému využívání veřejných prostředků. Cílem by však mělo být rovněž přispět k transparentnímu, účinnému a odpovědnému plnění veřejné služby.

Takže zcela na závěr ještě jednou zopakuji jádro své odpovědi, že dohled nad dodržováním povinnosti vysílat objektivní informace je svěřen Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a v rámci České televize pak na plnění veřejné služby dohlíží Rada České televize. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance Ondráčka o doplňující otázku, má-li zájem. Má. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane ministře. Jenom doplňující jednoduchou otázku: Jste vy osobně jako ministr kultury Daniel Herman spokojen s objektivitou zpravodajství České televize?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra o odpověď na velmi subjektivní otázku.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman To je opravdu velmi subjektivní otázka. Já bych možná zkusil odpovědět na tu druhou část. Jako ministr kultury - to mi skutečně nepřísluší. Ale jako občan a člověk Daniel Herman samozřejmě nějaký názor mám. Vnímám tam určité rezervy a myslím si, že je co zlepšovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přejdeme k druhé interpelaci, kdy paní poslankyně Marta Semelová bude interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci předávání majetku církvím. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, předávání majetku církvím potvrzuje, že protesty proti přijetí zákona byly zcela oprávněné. Z různých míst přicházejí upozornění na riziko, že církve získávají dvojí platby, že získají finanční kompenzaci za majetek, za který už dříve zaplaceno dostaly, na nedostupnost informací o průběhu vydávání majetku. Stát přichází o značné finance. Například státní podnik Lesy České republiky přijde do roku 2019 kvůli takzvaným restitucím o více jak 5 mld. Kč.

Nyní k dotazu. Je pravda, že vedení Ministerstva zemědělství vydalo interní pokyn úředníkům Státního pozemkového úřadu vydat řádu maltézských rytířů vše, co si nárokují?

Jsou případy, kdy běží soudní řízení, během nichž je dokazováno, že předkládané nároky jsou zcela neoprávněné. Státní pozemkový úřad disponuje dostatkem dokumentů o tomto faktu, a pokud jeho úředníci uposlechnou tento pokyn, poruší zákon. Konkrétní příklad je z Prahy Březiněves. V roce 1994 zaregistrovalo na Ministerstvu kultury šest lidí řád maltézských rytířů, mimochodem členem řádu je i Karel Schwarzenberg, ti se prohlásili za nástupce konventu kněží řádu maltézských rytířů a nyní si nárokují majetek v hodnotě několika miliard korun. Pokud by Státní pozemkový úřad postupoval dle platného zákona č. 428/2012 Sb., který mu ukládá, aby v případě pochybností nevydával majetek, musel by se ho řád maltézských rytířů domáhat u nezávislého soudu, kde by mimo jiné musel prokázat, že je skutečně právním nástupcem, že údajná křivda mu vznikla po 25. únoru 1948 a že majetek mu byl odebrán bez náhrady. Ale to by pro řád znamenalo značnou komplikaci. (Předsedající upozorňuje na čas.) Proto se ptám, jestli je pravda, že vedení Ministerstva zemědělství tento pokyn vydalo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, pane předsedající. Tak já se velice stručně k těm záležitostem, které tady vznesla paní poslankyně, vyjádřím. V úvodu bych asi připomněl, že můj resort opravdu neřeší otázku finanční a finančního narovnání. Je to úplně mimo naše kompetence a to, o čem se tady vede veřejná diskuse, je samozřejmě věc, která jde naprosto mimo nás. Pokud jde o ten proces, jak běží, tak víceméně do konce roku 2015 všechny výzvy budou muset být vypořádány, anebo budou předány k projednání soudy.

K tomu pokynu, který jste tady zmiňovala. Žádný pokyn ve vztahu k maltézským rytířům a ke komukoliv jinému nebyl nikdy a nebude vydán. Já jako ministr a lidé na Ministerstvu zemědělství nemáme žádnou kompetenci vstupovat a vůbec se vyjadřovat k otázkám průběhu církevních restitucí, protože to je záležitost čistě právní. V této věci mají konat a konají Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky na základě právních posudků.

Všichni jsme si moc dobře vědomi, jak je tento proces sledován, a evidentně budou případy, které skončí u soudu, protože úředníci nejenom že by neměli argumenty pro to případně nějaký majetek vydat, ale především proto, že jsou tam i protiargumenty. Ty věci jsou natolik sporné, že je prostě rozhodne soud. Dnes už víceméně, nebudu je jmenovat, ale už u některých konkrétních případů víme, že prostě od SPÚ a od Lesů to rozhodnutí nepadne. Prostě bude o tom rozhodovat soud.

Pokud by tady bylo jakékoliv podezření z vaší strany, že nějakým způsobem my vstupujeme do toho procesu, tak buďto předložte důkazy, anebo máte samozřejmě možnost podat trestní oznámení, pokud máte nějaké oprávněné podezření. Tyto věci běží naprosto transparentně a za tím si stojím.

Pokud jde o Lesy České republiky, nevím, z čeho vychází informace, že Lesy České republiky přijdou o 5 miliard korun. Nevím, jestli to je vyčíslení zisku, ztráty zisku, tržeb nebo majetku. Ta číslovka nemůže být ani v jednom případě správná. Ano, bude vydán majetek, který bude asi okolo 100 tisíc, nebo přes 100 tisíc hektarů, ta čísla se od začátku ví. Nicméně zásadním způsobem to hospodaření Lesů České republiky neovlivní s ohledem na to, že Lesy České republiky obhospodařují 1,2 mil. hektarů v České republice.

Pokud jde o snížení zisku nebo tržeb Lesů České republiky, nebude to souviset až tak významně s církevními restitucemi, ale spíše se změnou způsobu hospodaření Lesů České republiky, kde se snažíme dávat daleko větší sociální akcent a vytváření nových pracovních míst ať už přímo v lesích, nebo v celém tom odvětví.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za úplnou a jasnou odpověď. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Pokud jde o tu informaci o Lesích, tak vycházím z informace pro vládu, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství.

Jinak dovolte, abych se ještě zeptala v té souvislosti na další záležitost a to jsou okolnosti odchodu náměstka Státního pozemkového úřadu Vojtěcha Weise, který měl na starosti právě tuto agendu. Nemusel náhodou odejít z toho důvodu, že se přísně držel litery zákona, žádosti o vydání půdy pečlivě prověřoval a odmítal vydávat církvím vše, co si nárokují?

A poslední dotaz. Chtěla bych se zeptat - souhlasíte se záměrem prodloužit lhůtu pro kontrolu vydávaného majetku, nebo dojde k dalšímu blokování zákona o prodloužení lhůt pro kontrolu vydávaného majetku ze strany KDU-ČSL?

Jinak pro upřesnění bych ještě chtěla říci, že pro tisk jste uvedl (upozornění na čas), že vydávání majetku církvím se neuvěřitelně vleče a úřad nestíhá vracet církvím půdu v zákonných lhůtách.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak pokud jde o otázku odvolání pana náměstka Weise, tady musím říci, že především jeho odvolání leží v kompetenci paní ústřední ředitelky. Já nejsem jeho nadřízený a já jsem jej neodvolával, odvolávala jej ona. Pokud mám informace od ní, tak to bylo na základě nedostatečné kvality jeho práce, pokud jde o odbornost, kdy ani po půl roce nebyl na jednání schopen plně kompetentně ovládat agendu a problematiku, kterou má. A pak obecně, to není jenom agenda církevních restitucí, která pod něj spadala, ale obecně i restitučních procesů, komunikace se všemi krajskými pracovišti, a tady byly opravdu významné nedostatky v jeho manažerské práci. Proto byl pan náměstek - napřed byl upozorněn někdy v průběhu měsíce září, aby ve své práci přidal, aby fungoval tak, jak náměstek má fungovat, a na základě toho, že se ty záležitosti nezlepšily, tak jej potom paní ředitelka odvolala. To je jediné, co mohu říci k panu náměstku Weisovi.

Pokud jde o otázku toho, co jsem mediálně řekl, že se proces restitucí neskutečně vleče, tak je potřeba si uvědomit, že opravdu stát v případě některých výzev nebyl schopen dodržet lhůty předepsané zákonem, které mu Poslanecká sněmovna schválila. To, že se schválil zákon, který řeší obrovský objem restitučního majetku, a nepřipravily se na to ty instituce po personální a organizační stránce, je věc druhá. Takže my opravdu jsme v některých případech nebyli schopni dodržet zákonné lhůty a oprávněné osoby by dnes na nás a na stát mohly podávat oprávněně žaloby. To je situace, která je fakt a která je prostě nepřehlédnutelná, takže ten výrok je v zásadě naprosto pravdivý. Já na něm neshledávám nic závažného nebo nic, co by způsobovalo nějaké otazníky. Prostě to je konstatování stavu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme ke třetí interpelaci, kdy poslanec Stanislav Mackovík bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci dodávek materiálu ukrajinské armádě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pane ministře, dovolte mi, abych se vás zeptal na to, jaký výstrojní materiál, v jakém objemu a za jakou cenu byl poskytnut pro ukrajinskou armádu, a potom, zda ukrajinské straně z rezerv nebo přebytků naší armády byly poskytnuty nějaké optické, optoelektronické, popřípadě elektronické systémy. Třetí část mého dotazu je soustředěna na to, zda na území Ukrajiny v současné době působí příslušníci naší armády a v jakých funkcích a v jakém zařazení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra obrany Martina Stropnického o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Já bych si k tomu dotazu dovolil uvést následující. Ukrajinská strana se na nás obrátila jako na mnoho dalších zemí s žádostí o materiální pomoc prakticky ve všech druzích, které si lze kolem fungování a provozu armády představit, protože ta armáda je samozřejmě v poměrně bídném stavu a po léta byla podfinancována.

My jsme - a to je známá věc, jednak je to postoj celé Aliance, že Aliance jako taková žádné zbraně neposkytuje, a potom jaká je ta jiná konkrétní pomoc, to už je na každém členském aliančním státu.

Vzhledem k tomu, že jsme byli osloveni prostřednictvím pana ukrajinského velvyslance, tak někdy v polovině prosince zhruba jsme zkoumali možnosti, jakým způsobem bychom mohli pomoci. Přišli jsme na to, že je v našich silách darování výstroje v počtu zhruba 10 tisíc kusů. V drtivé většině šlo o oblečení, obuv a podobně. Tato výstroj byla prohlášena za trvale nepotřebný majetek a z toho titulu mohlo dojít k bezúplatnému převodu z Ministerstva obrany do vlastnictví cizího státu. V takovém případě, když je to majetek tohoto typu, čili nepotřebný, tak o tom může rozhodnout ministr obrany sám a byl ten převod proveden na základě darovací smlouvy.

Co se týče třeba přepravy této výstroje, tak tu si ukrajinská strana zajistí vlastními prostředky. Vzhledem k tomu, jaký je počet vlastně ukrajinských vojáků a celkové číslo ukrajinské armády, je to dar relativně velmi skromný, i když to vypadá jako vysoké číslo. Ale odpovídá to našim reálným možnostem. Mohli jsme skutečně darovat jenom takový materiál, který Armáda České republiky prokazatelně už nepotřebuje, a v některých případech se jedná o desítky let starou výstroj, dokonce i o výstroj použitou čili nošenou. To je tak asi všechno, co bych k tomu mohl dodat.

Já bych ještě na závěr možná řekl, že se jednoznačně vlastně jedná o pomoc téměř humanitárního charakteru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Mackovík má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Já bych se ještě jednou obrátil s dotazem, zda na území Ukrajiny působí naši vojáci a s jakým zařazením a zda kromě těch čistě výstrojních součástek tam byly nějaké elektronické nebo optoelektronické přístroje dodány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Já se moc omlouvám. Já jsem už měl pocit, že mi ten čas teče, tak jsem na tohle to doplnění zapomněl. Nemám žádné informace, že by tam optické nebo optoelektronické přístroje z české strany byly dodávány. Máme informace o tom, že některé soukromé subjekty jednají s ukrajinskou stranou. Nabízejí určité kapacity ve smyslu dovybavení i z hlediska materiálu i know how ostrahy západní hranice Ukrajiny, protože ukrajinská strana má v tomto ohledu velice snížené kapacity. Ale ta jednání probíhají. Označil bych je jako za středně pokročilá, nikoliv něco finálního.

Co se týče naší nějaké konkrétní pomoci, když pominu ten textil, tak my jsme vyslali do Kyjeva jednoho logistika, důstojníka, odborníka na logistiku. Ten ukrajinské armádě pomáhá v tom oboru, v kterém je specialistou. To je jediný, o kterém my víme a kterého jsme vyslali my jako ministerstvo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi obrany. Přikročíme ke čtvrté interpelaci. Pan poslanec Daniel Korte bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, v současné době nepřítomného, ve věci finančních prostředků České republiky palestinské autonomii. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Pana ministra jsem potkal na chodníku před Sněmovnou. Volal na mě, to nestihnete! Já jsem říkal, já ano. On říkal, já ne! Nemám nohu, nemohu chodit. Tak já počkám. (Ministr Zaorálek přichází.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stihl to pan ministr, přesto, že nemá nohu. Stihl to.

 

Poslanec Daniel Korte: Můžeme?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Už 30 sekund můžete.

 

Poslanec Daniel Korte: Jak zajisté víte, vážený pane ministře, palestinská samospráva by se bez mezinárodní finanční pomoci vůbec neobešla, nemohla by fungovat. Na co se ovšem prostředky z této pomoci vydávají? Řekněme si pro ilustraci několik čísel. Zatímco dělník v Jerichu pobírá 300 až 500 dolarů měsíčně, pracovník palestinské samosprávy v bezpečnostních složkách 2 500, úředník v průměru 2 700. Je tedy vidět, že úředníci palestinské samosprávy si za naše peníze dovedou docela dobře žít, a to nevíme, jak jsou honorovány jejich špičky, nikým nevolené, neboť poslední volby byly v roce 2004 se čtyřletým mandátem. A zároveň předáci organizace Fatah, která kolaboruje s teroristickou organizací Hamás. Ale to není všechno. Palestinští teroristé odsouzení za násilné trestné činy proti obyvatelstvu v Izraeli pobírají, resp. jejich rodiny, 3 500 dolarů měsíčně, což je, pane ministře, přímý návod a podněcování k terorismu.

A já se proto ptám, jaký je český příspěvek palestinské samosprávě, kdo kontroluje, na co je vydáván a na co je skutečně vydáván.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Rozumím interpelaci a pokusím se odpovědět. Dobrý den přeji ještě jednou.

Jenom na začátku připomenu, že palestinská území patří podle koncepce zahraniční rozvojové spolupráce naší země na léta 2010 až 2017 mezi prioritní země. Je to věc, která je dlouhodobá. Ty priority se stanovovaly už před řadou let, a dokonce ta pomoc poskytovaná v Palestině, ta byla realizována už v minulém období, to je od roku 1996 do roku 2013. Od roku 1996 do 2013 už to bylo 22 rozvojových projektů v celkovém hodnotě 300 milionů korun, k nimž se přidala i mimořádná rekonstrukční pomoc ve výši 60 milionů korun v roce 2008. My jsme se tam hodně angažovali v oblasti elektrifikace, tam jsme se stali dokonce jedním z významných, velice významných v sektoru elektrifikace. V současné době zahraniční spolupráce České republiky na palestinských územích činí 13,5 milionu korun ročně. Ty projekty se zaměřují vlastně většinou právě na energetickou infrastrukturu a také na zvýšení efektivity zemědělské produkce. V loňském roce došlo na základě střednědobého vyhodnocení koncepce k útlumu v sektoru vodního hospodářství a peníze se přesunuly právě do oblasti sociální infrastruktury a služeb. Česká republika se zaměřuje zejména na guvernorát Tubás, a tam už od roku 1996 se díky naší pomoci elektrifikovalo 30 vesnic, což nastartovalo stavební boom a poměrně i dost rozvoj té oblasti.

To, co asi zajímá vás, pane poslanče, bych zvýraznil. My tam realizujeme pomoc formou vázaných peněžních darů, z nichž se přímo na místě vypisují výběrová řízení. Na formulaci projektových podkladů i těch výběrových komisí se podílejí i čeští experti a o realizace se ucházejí jak české, tak místní palestinské firmy. To nejpodstatnější, jak jsem poslouchal vaši interpelaci, je to, že se nejedná o rozpočtovou pomoc přímo v palestinské správě, ale my to poskytujeme, jak jsem říkal, guvernorátu Tubás se to poskytuje na konkrétní projekty, které se dostávají těm firmám, které to realizují. Ale rozpočtová pomoc nejde přímo palestinské správě.

Příští týden zrovna bude přítomen zástupce České rozvojové agentury a zástupce odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničí za účelem monitorování těch projektů a s tím, že se budou zároveň i hledat a zkoumat nové náměty, partneři a projekty. Mimoto působí v Ramalláhu na našem úřadu také rozvojová diplomatka na plný úvazek. Také bych ještě řekl, že tam poskytujeme vládní rozvojová stipendia.

Ale chtěl bych ujistit, že to není tak, že by z těch našich peněz se dobře platili úředníci. Myslím si, že náš zájem skutečně je, aby prostředky šly do konkrétních projektů, které něco sociálně-ekonomicky pro ta místa představují. Ta kontrola je právě na to, abychom věděli úplně přesně, kam peníze šly. Rozhodně bychom tam úředníky z těch peněz neplatili a myslím si, že máme dost informací a přehled o tom, co se tam děje, abychom toto byli schopni zajistit.

Já jsem tady řekl, že třeba v tom guvernorátu Tubás jsme se docela podíleli na tom, že se tam ekonomicky něco pozdvihlo elektrifikací a těmi projekty, které jsme tam zpracovali. Takže se domnívám, že je to na tu vaši obavu, že to jsou peníze jakoby neplodné, které jdou nakonec do kapes úředníků, kteří z toho žijí - tak si myslím, že tak tomu není a že jsme schopni poskytnout k tomu i konkrétnější doklady, že výsledky této práce jsou jasně viditelné a konkrétní.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Já jsem, pane ministře, velmi potěšen s vaší odpovědí, to je, že z prostředků České republiky se ať už přímo, nebo nepřímo nepodporují teroristické organizace a teroristické činy. Nicméně přece jenom otázky kontroly využití těch prostředků by mě zajímaly blíže, takže eventuálně písemně, kdybyste byl tak laskav, budu spokojen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Pavlína Nytrová, kterou ale nevidím, není přítomna, interpelace tedy propadá. Stejně tak paní poslankyně Helena Langšádlová - stáhla svoji šestou interpelaci na pana ministra financí. Dostáváme se k sedmé interpelaci, kdy pan poslanec Igor Nykl bude interpelovat pana ministra školství Marcela Chládka ve věci dotace do sportu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, už v minulosti jsem vás asi dvakrát interpeloval kvůli dotaci do sportu a dneska to učiním potřetí. V podstatě důvodem je to, že před pár dny jsme se dozvěděli, že Nejvyšší kontrolní úřad podal tři trestní oznámení v souvislosti s dotacemi do sportu za období 2011 až 2013, kdy kontroloři NKÚ zjistili neuvěřitelný fakt, že zhruba 800 mil. Kč bylo rozdáno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zcela netransparentně jako dotace do sportu a další stovky milionů, jak je uvedeno v té zprávě, byly poskytnuty na základě neúplných dat, chybějících dat, dokonce zcela chybějících žádostí, což je pro mě šokující. Zpráva tak potvrdila vlastně to, co se snažíme i našem hnutí ANO ukázat v souvislosti s prací našeho garanta pro sport pana Holečka, že to, co se odehrávalo na poli sportu v letech před námi, bylo téměř neuvěřitelné.

Já se tedy chci zeptat na tři věci. První - uznáváte, že pan poslanec Holeček skutečně oprávněně bojuje? Protože vy jste s ním byl často ve sporu a tvrdil jste, že ten jeho boj je někdy formou sebeprezentace. Za druhé - jak mohla být udělena dotace na žádost, která chybí? To mi hlava nebere, to by mě zajímalo. A za třetí - jestli vy nějak naložíte s tím faktem toho NKÚ, nebo se spokojíte s tím, že jsou pouze tři trestní oznámení na tak obrovskou sumu peněz. Jestli máte nějakou vizi, co s tím ještě uděláte vy jako v rámci vašich možností, například jestli tam nepracují dál lidé, kteří byli zodpovědni za tuto divnou dotační politiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená poslankyně, vážení poslanci, vážený pane doktore, já jsem velmi rád, že hnutí ANO se zajímá o tu problematiku sportu. I naše hnutí ČSSD se velmi zajímá o tuto problematiku. S tím, že ta oblast zprávy NKÚ se týká let 2011 až 2013. Já se pokusím popsat nejprve ten problém, a pak vám řeknu, co jsme již udělali ještě předtím, než vyšla zpráva NKÚ. Protože řada kroků, které jsme udělali, v podstatě odstranila problém, který tam byl předtím. Kdybych na něco zapomněl, tak eventuálně vás poprosím mně zkontrolovat a ještě vám odpovím na pana Holečka.

Co se týče zprávy NKÚ, musím se přiznat, že mě nezarazila, protože v té oblasti sportu byl nehorázný nepořádek. Systém byl nastaven netransparentně. Myslím si, že tak byl nastaven i záměrně. Rozhodoval víceméně o financích do sportu jeden muž, rozdělovalo se na úrovni náměstka ministra. To kontrolované období bylo za tří ministrů, pana ministra Dobeše, pana ministra Fialy, pana ministra Štyse. Těch zmiňovaných 800 mil. Kč - tak bych chtěl říci, abych nebyl jenom kritický k minulému období, že tam nedošlo k nějakému přímému rozkradení těch 800 mil. Kč, ale NKÚ má pravdu v tom, že tam nebyly nastaveny transparentní podmínky, a ty nebyly nastaveny z jednoho prostého důvodu.

Já chci říci, že sportovci využili ty prostředky tak, jak jim byly poskytnuty. Kromě jedné dotace - k té se vrátím. Na tu jsou podána ta trestní oznámení. Ale těch 800 mil. Kč bylo posláno ve chvíli, kdy padla Sazka, a v podstatě 800 mil. Kč bylo posláno z Poslanecké sněmovny na Ministerstvo školství a Ministerstvo školství, aspoň podle mého názoru, v té chvíli chtělo rychle rozdělit ty peníze, a tak vyhlásilo program, kde víceméně ty prostředky rozdělovalo tak, že to rozeslalo na příslušné svazy, a byla tam celá řada chyb díky tomu spěchu. To rozdělení tuším začalo za pana ministra Dobeše, dále pokračovalo za pana ministra Fialy.

Ten největší problém, který já tam vidím, je žádost za 4,5 mil. Kč, která byla podána nějakým subjektem, který nemá vůbec nic společného se sportem, a s velkou pravděpodobností těch 4,5 mil. Kč nepoužili ve spojení se sportem. Vím o tom, že NKÚ podal tři trestní oznámení. Já předpokládám, že jedno z nich směřuje právě na tuto konkrétní dotaci. Systém tam byl nastaven tak, že odpovědnost jako taková byla na náměstku pro oblast sportu, to byl pan Kocourek za ODS, a samozřejmě že to procházelo i poradou vedení. Ale tady bych asi nevinil jednotlivé ministry, protože oni samozřejmě musí spoléhat na to, jakým způsobem je to připraveno ze strany odborného náměstka.

Jaké kroky jsme udělali? Ještě předtím, než vyšla zpráva NKÚ, jsme zrušili program, z kterého šlo těch 800 mil. Kč, protože tam jsme opravdu nedohledali nějaká transparentní pravidla. Další krok, který jsme udělali, protože jsme přebírali, jestli si vzpomínáte, vládu již v běhu, to znamená, byly podány žádosti za nějakých podmínek, byl to červen roku 2013, my jsme nastupovali leden 2014, takže jsme zastavili, prokontrolovali ty programy. Po revizi se z pěti programů udělalo sedm programů, aby byly více zaměřené a zacílené - když budete chtít, mohu vám pak vyjmenovat přesně ty programy - aby to nebylo jenom zaměřeno na jednu oblast, a z těch finančních prostředků si každý žádal, na co chce, tak aby to bylo na reprezentaci, na mládež, na hendikepované sportovce, údržba sportovišť apod. To byl první krok. Takže by se nemělo stát, že by se rozdělovaly peníze a nikdo by nevěděl, kam to jde.

Pak byl druhý krok k větší transparentnosti. To byl vznik Národní rady pro sport, kde jsou přizváni mimochodem všichni zástupci parlamentních stran a zároveň jsou tam zástupci všech velkých svazů i těch sdružujících organizací. Další kontrolní mechanismus, který tam je, že to prochází ještě dalšími výběrovými komisemi, takže je tam několik kontrolních mechanismů, aby to neprocházelo pouze jedněma rukama. A chceme v tom pokračovat.

Co se týče pana náměstka Holečka, já vítám, když někdo chce transparentnost, ale byl bych raději, kdybychom se bavili o strategii, protože pokud se budeme bavit o nějakém plotě nebo o jedné posteli v Nymburce, tak si myslím, že nám pak uniknou ty velké věci. Já jsem rád, že nyní jsme snad našli s panem Holečkem stejnou notu, že je nutné řešit ty miliardy a stovky milionů než jednu postel v Nymburce, kde pan Železný řekl, když tam byl teď naposledy, že v ní spal, když mu bylo devatenáct, a teď tam byl a v podstatě je to stejné. A že apeluje na to, aby vrcholoví sportovci měli připraveny odpovídající podmínky.

To by bylo k tomu. Mám ještě čas?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nemáte, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Nemám, takže děkuji. Jestli mi dáte možnost, tak vám doodpovím, co jsem nestihl.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana poslance Nykla o doplňující otázku.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za odpověď, pane ministře. Určitě vítám zřízení Národní rady pro sport, ale už v ní je trošku takový otazníček. Je otázka, jestli lidé, co tam jsou, jsou všichni ideální, aby to nebylo tak, že někde je kozel zahradníkem. Například tam máte zástupce automotoklubu pana Ječmínka, který byl člověkem, který byl tolik let pravou rukou pana Hušáka v Sazce. Na závěr se sice rozkmotřili, ale dovedli Sazku tam, kde je. On je zrovna jeden z těch, který je citován, že dostal neoprávněnou dotaci na nějaký autokemp, poměrně velkou. To znamená člověk, který má teď za sebou nějaké hříchy, a zase působí v té radě. Čili jestli ten výběr - a on byl tam nominován dodatečně, vy ho tam nemáte původně - byl správný. Jestli tam neděláte chybičky a lidé to vnímají. Chce to trošku restartovat mnohdy asi s jinými lidmi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Co se týče autoklubu, tam mi spíše vadí jiná věc a říkal jsem to i veřejně. Tady si sportovní prostředí zvyklo, že si rozbetluje svoji oblast - a já to budu parafrázovat. Oni mají jednu skupinu, která jezdí do kopce, druhá jezdí z kopce, třetí jezdí do zatáčky a na všechno by chtěli podporu na reprezentaci. Já si nemyslím, že je špatně, že zástupci jednotlivých svazů a asociací jsou v radě, protože je to poradní orgán. Já je chci do té hry vtáhnout, aby oni sami také mohli mluvit do podmínek a aby sami převzali zodpovědnost. Nedávám tam konkrétního pana Ječmínka, pana Nováka nebo někoho jiného, ale on je předseda nebo prezident příslušné asociace, jak se nazývají. A tady já vyzývám vždy konkrétní asociaci nebo organizaci - pokud nejste spokojeni s vaší reprezentací, tak si zvolte jiné vedení, protože budu komunikovat s vedením. Pro mě bude partnerem předseda příslušné organizace, protože si nedovedu představit, že bych řekl, že s ním jednat nebudu a vezmu si někoho jiného. Vzhledem k tomu, že oni mají velký balík finančních prostředků, myslím si, že tam musí být, abychom mohli i na té radě diskutovat o tom, jestli jsou prostředky efektivně využívány. Tam si myslím, že by problém nebyl.

Nezapomněl jsem na nic? Mám takový dojem, že jste se ptal více. (Poslanec Nykl hovoří ze svého místa.) Pan poslanec se ptá, jestli podáme nějaká další trestní oznámení. Myslím, že jich NKÚ podal tolik, že už není třeba dávat další trestní oznámení, protože předpokládám, že oni je ze zákona musí podat. Předpokládám, že pokryla všechny problémy, které tam jsou. My jsme pouze dostali zprávu, kterou jsme vyhodnotili.

Poslední poznámka, jestli mám ještě čas. Ne. Když porovnám některou tiskovou zprávu NKÚ a opravdu tu zprávu, tak mi někdy přijde, že tisková zpráva píše o něčem jiném, než je zpráva. Mnohdy zpráva NKÚ není tak brutální, jak jejich tisková zpráva.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan ministr je plný energie, přestože ho čeká ještě hodně interpelací, jak vidím. Další interpelaci přednese paní poslankyně Nina Nováková na pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci rady fondu kinematografie. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, 4. dubna 2015 končí mandát Rady Státního fondu kinematografie. Fond zcela v souladu se všemi zákony vyhlásil už v srpnu výzvu a do konce září se shromáždilo 134 nominací, z toho 117 bylo uznáno bez závad. 23 institucí vyslalo své kandidáty a z mého pohledu tak za ně převzalo garanci morální i odbornou. Bezprostředně nato byli předáni kandidáti na ministerstvo. Další úkol tedy ležel na ministrovi a poslední fáze leží na nás poslancích. Lze litovat, že se nikdo nechopil iniciativy, aby zrealizoval myslím si dobrý příklad, který udělal volební výbor v loňském roce při výběru kandidátů do Rady České televize a Českého rozhlasu. Zorganizovali jsme veřejné slyšení, aby všichni poslanci měli možnost s kandidáty pohovořit a veřejně jim třeba položit otázky. Škoda. Teď se čas velice rychle blíží ke konci, protože již zítra máme poslední možnost zvolit kandidáty. Pokud se to nepodaří, budou muset být vypsány nové výzvy na nové kandidáty. Zlí jazykové tvrdí, že část Poslanecké sněmovny si to tak i přeje. Já patřím k těm, kteří si to nepřejí, protože si myslím, že vše mělo a má proběhnout v řádných lhůtách. Vše tedy zůstalo na kuloárních politických vyjednáváních.

Chtěla bych se zeptat vás, pane ministře, jestli se domníváte, že jste udělal pro zdar tohoto úkolu maximum. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně a kolegové, děkuji za tento impuls. Asi nikdy nelze říct, že člověk udělal maximum, protože zdravá míra pokory je určitě velmi důležitým prvkem naší práce. Ale na druhou stranu si nemyslím, že by něco zásadního bylo zanedbáno, ač samozřejmě slyšení s jednotlivými kandidáty je určitě inovativní názor a určitě je dobré, abychom ho zohlednili. Děkuji za něj.

Co se týká vlastního průběhu, na svém minulém zasedání Poslanecká sněmovna volila z dvaceti kandidátů devět členů Rady Státního fondu kinematografie. Ze seznamu byli námi zvoleni dva členové, a sice pan Přemysl Martínek a pan Jiří Kubíček. Oba tito zvolení pánové jsou obecně uznávanými odborníky v oblasti kinematografie. Pan Martínek je odborníkem v oblasti filmové distribuce se zkušeností s distribucí evropských filmů a fungování zahraničních festivalů. Pan Kubíček je vysokoškolský pedagog, zakladatel katedry animace FAMU s velkou praxí v oblasti animované tvorby, znalec dějin české i světové animace, spolupracovník například Břetislava Pojara, scenárista a dramaturg krátkého filmu.

Do druhého kola postoupilo čtrnáct kandidátů, kteří jsou rovněž uznávanými osobnostmi a případné zvolení kohokoliv z nich, a to zdůrazňuji, bude mít pozitivní dopad na činnost fondu a především na českou kinematografii. Z těchto kandidátů je potřeba dovolit sedm členů, aby rada fondu byla kompletní, a tedy devítičlenná, jak říká zákon o audiovizi. Současní členové Rady Fondu kinematografie mají zákonem přesně ukončený mandát, a to sice do 5. dubna, nikoliv 4., ale to je drobný detail. V případě, že by se volba nezdařila, bude znemožněno filmové obci žádat o dotace na projekty z oblasti kinematografie, což by samozřejmě bylo velmi špatně.

Činnost, povinnosti a odpovědnost nové rady je definována novým zákonem a od činnosti původní Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie se výrazně liší.

Možná jenom pro stručnou rekapitulaci. Nová rada má mít ze zákona, jak jsem řekl, jen devět členů. Současná, stará rada, má dnes dvanáct členů, původně jich bylo třináct, ale jedna členka v říjnu rezignovala. Nová rada je nyní volena poprvé podle zákona o audiovizi, kdy navrhují v datem omezené výzvě subjekty z oblasti kinematografie. Nová rada se bude každý rok obměňovat, a to její tři členové. Tato cirkulace by měla zaručit, aby rada nebyla napadána z toho, že se podporují takzvaní kamarádi, a pokud žadatel není kamarád, tak podporu nikdy nedostane.

Dovolím si zcela na závěr subjektivní poznámku. Právě toto si myslím, že u některých z našich kolegyň a kolegů může působit určitý problém. Velmi apeluji na vaši odpovědnost, abychom zítra dovolili zbývající členy, a znovu říkám, že kdokoliv z nich, z navržených kandidátů, je opravdu dobrým odborníkem a volba nemůže být špatná. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Já mám doplňující otázku, pane ministře, stejně osobní jako jeden z mých předchůdců. Kdybyste uzavíral sázku, budou zítra zvoleni kandidáti v dostatečném počtu?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, prosím, zavěštěte.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman I když se jmenuji Daniel, necítím se býti prorokem, ale doufám, že ano. Já se zásadně nesázím, ale pokud k tomu budeme přistupovat racionálně, poctivě, tak nevidím jediný důvod, proč by tomu tak být nemělo. Na druhou stranu musím říci, že jsem sám překvapen mírou různých "zájmů", se kterými se tady setkávám, protože já k tomu přistupuji opravdu naprosto transparentně, bez jakýchkoli postranních úmyslů. A to, s čím se najednou tady setkávám ze strany různých osob, mě překvapuje. Takže znovu říkám: Buďme věcní a snažme se opravdu zvolit ty členy. V podstatě nikdo z těch, kteří jsou navrženi, nebude chybou. Takže pevně věřím, že odpovědnost zvítězí a rada bude zítra kompletní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i za jeho optimismus.

Devátou interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci vrácení DPH a kontrol finančních úřadů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, obracím se na vás ve věci výzvy k odstranění pochybení, kterou pro daňový subjekt podalo 21. 11. 2014 územní pracoviště Finančního úřadu pro Prahu 10. Výzva byla řádně zdůvodněna pochybnostmi správce daně o údajích v daňovém přiznání za třetí čtvrtletí 2014. Zároveň správce daně vyzval daňový subjekt, aby se domluvil s příslušným finančním úřadem na kontrole. A nyní pár faktů: Výzvu daňový subjekt obdržel 25. 11. a následující den volali, aby se dohodli na provedené kontrole. Po dalších voláních konečně bylo rozhodnuto, kdo kontrolu provede, a ta proběhla 11. prosince. Byly předloženy požadované doklady, některé z nich si kontroloři ofotili. Od té doby firma marně čeká na uzavření šetření a zejména čeká na vrácení peněz z daně z přidané hodnoty.

Vážený pane ministře, opravdu nechci řešit tento konkrétní případ, ale chci se zeptat, zda je běžné, aby finanční úřad prováděl tak dlouho toto šetření, protože tím stát způsobuje ekonomické škody. A také se chci ujistit, že tuto proceduru finanční úřad nedělá na konci roku systémově a ve velkém množství firem, aby zlepšil hospodaření státu.

Mohu rozumět tomu, že z důvodu kontrol řada českých firem změnila své působiště a přestěhovala se do hlavního města. Proto se chci zeptat, pane ministře, zda vaše ministerstvo neuvažuje o změně zákona, aby firmy zdaňovaly tam, kde mají provozovny a kde podnikají, a ne tam, kde mají fiktivní sídlo své firmy. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi, kterému bude odpovězeno písemně.

Přikročíme k desáté interpelaci, kterou pan poslanec Ladislav Šincl přednese taktéž na nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci dřívějšího odchodu horníků do důchodu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Dle Ústavy, čl. 68, je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně. To platí i pro její ministry. Pan ministr financí Babiš není žádnou výjimkou, a proto by si měl své povinnosti plnit a být zde přítomen a odpovídat na interpelace. Místo toho se opět omluvil.

K mé interpelaci. V současné době je v připomínkovém řízení novela zákona, která by měla umožnit horníkům dřívější odchod do důchodu o pět let. Průměrná doba dožití horníka je totiž 58 let, a tak odchod do důchodu například v 65 letech je absolutní nesmysl. Jen pro porovnání, v Polsku mohou horníci jít do penze už ve 43 letech. Po odpracování 25 let v dole. Ve Francii a Belgii v 50 a 55 letech. A v sousedním Německu horníci odcházejí do důchodu v 55 letech. I z tohoto důvodu se s vámi několikrát sešli zástupci hornických odborů a dle mých informací jste jim minimálně třikrát slíbil v této věci svou podporu. Ale co se stalo? Hornické odbory místo této několikrát slibované podpory dostaly dopis, kde prostřednictvím vašeho náměstka Jana Gregora ze 23. ledna 2015 bylo sděleno negativní stanovisko. Zde je. (Ukazuje listinu.)

Chtěl jsem se vás proto tady přímo na kameru zeptat a získat jasnou odpověď bez různých kliček na tyto otázky: Zda vaše sliby platí, nebo neplatí. Jestli platí, tak jak si horníci mají vysvětlit stanovisko Ministerstva financí a vaše postoje ve vládě k tomuto návrhu. A jestli neplatí a vaše sliby jsou jen prázdná slova, jak lidé mají věřit vašim jiným předvolebním slibům, jako jsou: Ano, bude líp! Ano, my to zařídíme! Ano, my na to dohlédneme! Nebo například: Nejsme jako politici, my sliby plníme. (Upozornění na čas.)

Bylo by dobré, kdybyste také mezi horníky sfáral a pochopil, jaká je jejich situace. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi, kterému bude odpovězeno písemně.

Jedenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Gabriela Pecková, která bude interpelovat přítomného ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka ve věci provázání systému péče o ohrožené děti. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové. Na své lednové schůzi v letošním roce se sociální výbor zase zabýval tématem náhradní rodinné péče a sociálně-právní ochranou dětí. Klíčovou záležitostí je zcela jistě meziresortní spolupráce v této oblasti, respektive sjednocení péče o ohrožené děti. Neprovázanost systému služeb vede v této oblasti k tomu, že paralelně resortem Ministerstva práce a sociálních věcí, školství i resortem zdravotnictví jsou zajišťovány různé formy pobytových služeb pro tyto ohrožené děti. Z toho potom vyplývá, že každý typ této služby je jinak řízen, jinak financován, jinak kontrolován a i standardy pro ně jsou jinak nastavovány.

Už počátkem roku 2012 uložila vláda v rámci Národní strategie ochrany práv dětí Ministerstvu práce a sociálních věcí připravit legislativní úpravu která by vedla ke sjednocení systému péče o ohrožené děti. Spolugestorem tohoto úkolu je Ministerstvo školství. Stejným úkolem pověřila Ministerstvo práce a sociálních věcí i stávající vláda a věcný záměr má být hotov již v červnu tohoto roku. Takže by mě zajímalo, jak daleko s přípravou tohoto sjednocení je Ministerstvo školství a jaké kroky byly učiněny. Zajímalo by mě, jaká je stávající lůžková kapacita ve všech školsko-zdravotnických pobytových zařízeních, což jsou zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. A nejlépe bych poprosila vývoj za posledních pět let a to bych poprosila písemně. Potom by mě samozřejmě zajímala i obložnost, resp. volná kapacita těchto lůžek v posledních pěti letech. A asi mám konec...?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, paní poslankyně, máte konec. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Máte naprostou pravdu, vážená paní poslankyně, ono už to dávno mělo být, když ten úkol je od roku 2012. A já vám řeknu ten současný stav, je to opravdu velmi problematické, protože to, co je roztříštěno do několika resortů, tak samozřejmě ta koordinace je o to ztíženější. Gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které již předložilo věcný záměr, jak jistě víte, s tím, že já se zaměřím především na oblast Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. U nás dokonce prochází nyní transformací systém výchovných zařízení, protože některá ta zařízení už neodpovídají kritériím moderních zařízení, kde by děti měly být.

Co se týká ministerstva, my jsme jednoznačně nakloněni postupné transformaci ústavní péče v péči komunitní. To znamená zařízení rodinného typu s menší kapacitou. Co se týká kapacity, tak jsem rád, že budete chtít zprávu písemně, protože se vám přiznám, že bych nedokázal říci z hlavy počet lůžek a ani vývoj za pět let vám neřeknu z hlavy, ale ve spolupráci asi s 15 ministry, kteří se tam vystřídali za pět let, tak vám dáme zprávu dohromady.

Já si myslím, že toto do budoucna musí být opravdu systematizováno do jednoho řídicího místa, protože opravdu je to velmi problematické, a nám všem společně jde o to, aby naše děti, byť jsou v těch zařízeních, ve kterých jsou, měly pokud možno co nejlepší naši péči.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně si přeje doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Já bych ještě poprosila, pane ministře, když už budete v těch statistikách, jestli byste mi mohl ještě doplnit, samozřejmě také písemně, jaká byla výše transferů ze státního rozpočtu těmto organizacím, včetně dotací a jakýchkoli jiných příspěvků a investičních dotací také za posledních pět let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, teď jsem zvědav, jestli to máte všechno v hlavě.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Vzhledem k tomu, že paní poslankyně má přání to poslat písemně, tak jsem jen chtěl říci - paní poslankyně, vaše přání je mi rozkazem a pošleme vám to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho vstřícnost. Přikročíme k 12. interpelaci, kdy paní poslankyně Jana Černochová bude interpelovat ministra obrany ve věci personálního zabezpečení armády. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já na ty rozkazy hezky navážu.

Vážený pane ministře, vloni v létě jste říkal, že armáda má podstav a že musí být intenzivnější v náborech. V tom s vámi naprosto souhlasím. A pevně věřím, že si všichni uvědomují, že zastavení náborů ozbrojených i bezpečnostních složek, tak jak probíhalo před mnoha a mnoha lety, byla obrovská chyba. Proto bych se chtěla zeptat, jak se dařilo náborování v loňském roce, jaká byla celková odchodovost a jaké jsou vaše cíle, ambice pro tento rok, kolik nováčků nám loni nastoupilo do armády z přímého náboru a jaký byl náborový cíl, kolik lidí přišlo do armády z Univerzity obrany, která je velmi prestižní vysokou školou, a myslím si, že skutečně ty její výsledky jsou vynikající nejenom na úrovni České republiky, ale i z celosvětového měřítka. A za třetí, zároveň by mě zajímalo, jaká byla celková loňská odchodovost ze všech složek a jaký máte tedy náborový cíl pro tento rok. A případně jakou plus minus očekáváte odchodovost. Ale vím, že to by bylo věštění z křišťálové koule. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, je to otázka určitě, dovolím si říct, i společného zájmu, o které docela často diskutujeme i mimo tuto místnost.

Ale teď ta požadovaná čísla. Já se přiznám, že jsem se je nenaučil nazpaměť, protože je chci říct přesně a je jich celá řada. Ale v roce 2014, tedy loni, byl rekrutační cíl celkem 585 osob, z toho v přímém náboru do přípravné služby 310 osob a nábor na zmiňovanou univerzitu 275 osob. Cíl byl splněn na téměř 110 %, tzn. že do přípravné služby bylo přijato 324 osob a na Univerzitu obrany Brno 318 studentů a 9 vojáků v záloze, tedy celkem 651 osob oproti plánu, ten zopakuji - 585.

A jak je to na ten stávající rok? Tam je rekrutační cíl podstatně ambicioznější, a to je 1 500 osob, čili téměř trojnásobek, z toho v přímém náboru do přípravné služby 1 150 a nábor na Univerzitu obrany 350. K 1. 1. tohoto roku bylo do přípravné služby přijato 302 osob a k 1. 4. je v současnosti vydáno celkem 274 rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. Podle dosavadních zkušeností v tomto roce je tedy předpoklad, že rekrutační cíl 1 500 osob bude splněn. Ale my máme plány ještě za horizont roku 2015. Pro rok 2016 bychom to rádi navýšili na 1 800 osob a v následujícím roce, čili 2017, na 2 000 osob. V těch letech plánujeme vždycky 350 studentů z Univerzity obrany.

Možná ještě k té informaci, aby byla o něco detailnější, tak v roce 2014 z resortu MO odešlo celkem 1 088 vojáků z povolání, přibylo 651. V roce 2015, v tuto chvíli, je rozhodnuto o 251 vojácích z povolání, kterým skončí služební poměr v tomto roce. Případné další odchody může ovlivnit novela zákona č. 221, která bude platí od 1. 7. tohoto roku.

K 1. 2. 2015 jsou skutečné počty resortu následující: 20 823 vojáků z povolání a 7 495 občanských zaměstnanců, celkem tedy 28 318 osob.

To bych asi považoval za vše. Pokud jsem na něco zapomněl, tak to ještě doplním. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já děkuji panu ministrovi za ta podrobná čísla a jenom vyslovím určitou naději, že v rámci té konkurence, která momentálně probíhá u celkově bezpečnostních a obranných složek, se najde skutečně dostatek mužů a žen, kteří budou ochotni pracovat pro Armádu České republiky, protože skutečně jak Ministerstvo vnitra, tak městská policie, obecní policie, všude hledají mladé zdravé muže a ženy a skutečně na trhu práce jich není zas až tak tolik. Takže nemám žádnou doplňující otázku na pana ministra. Jenom si myslím, že všichni, co tady sedíme, cítíme, že skutečně naše armáda potřebuje větší počet lidí, než kteří tady byli v minulých letech. A děkuji za to ubezpečení, že se tomu tak děje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Paní poslankyně Jana Fischerová přednese následující 13. interpelaci na pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci korporátní daně. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Přeji vám všem příjemné odpoledne. Děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, budu stručná ve svém dotazu. Konkrétně se to týká korporátní daně. A proč se ptám přímo vás. Při minulých interpelacích jsem takto oslovila i pana premiéra. Jedná se mi o to, že v naší republice vlastně už od roku 2010 daně z příjmů pro firmy jsou na úrovni 19 %, přičemž jenom zmíním, že do roku 1995 tomu bylo 41 %. Celosvětově se tyto korporátní daně snižují. Je předpoklad, že ještě se snižovat budou. Ale vývoj jde samozřejmě dál, mapa se nám mění a požadavky jednotlivých zemí také a konkurenceschopnost je asi to prioritní, co by nás mělo zajímat. Je to mimochodem také v programovém prohlášení vlády.

Dívala jsem se i na web Ministerstva průmyslu a obchodu a tam jsem zjistila, že jako první bod je uvedena podpora podnikání. Takže mě, pane ministře, zajímá, jestli v tomto směru máte podobný názor, který zmínil již pan ministr Chovanec, a nebo před 14 dny zmínil pan premiér Sobotka, že se zvažuje i zvyšování daní firmám o 1 až 2 %, nebo jestli máte názor jiný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra průmyslu a obchodu o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz na korporátní daň. Ta věc je taková, že samozřejmě konkurenceschopnost je primárním cílem, předpokládám, celé vlády, nikoliv jenom Ministerstva průmyslu a obchodu, které má toto ve své gesci, takříkajíc v užším slova smyslu, protože bez toho, aniž bychom byli schopni získávat zahraniční investice, tato země prosperovat nebude. A nechci tady opakovat všechny investice, které byly získány v minulém roce, ať už je to Hyundai MOBIS, nebo Nexen Tire. Je předpoklad, že další investice budou získány i v letošním roce.

Chtěl bych sdělit, že samozřejmě při úvahách domácích i zahraničních investorů je nepochybně daň z příjmů právnických osob jedním z parametrů, které vyhodnocují, ale zdaleka ne jediným, a jeho význam bývá často přeceňován. To prostě z toho důvodu, že pokud je příliš nízká daň a země se vydá cestou daňového dumpingu, kterou se některé evropské země nepochybně vydaly, je to např. Bulharsko, které má desetiprocentní daň z příjmů právnických osob, tak to ještě nutně neznamená, že je to panacea pro investory, protože oni vyhodnocují i jiné parametry a na ty zpravidla země potřebují také na něčem vybrat daně. Je třeba tedy říci, že pokud by mělo dojít k dalšímu snižování daně z příjmů právnických osob, tak je třeba také debatovat o tom, které jiné daně budou zvýšeny, aby byly zabezpečeny příjmy státního rozpočtu. Protože v tomto období se stále pohybujeme v deficitních státních rozpočtech, tak by rozhodně nemělo dojít ke snižování na úkor zvyšování deficitu státního rozpočtu. To celkem nikde moc nefungovalo.

Když se ptáte konkrétně na to, jestli si dovedu představit zvýšení o jeden nebo dva procentní body, což bylo jádro tohoto dotazu, tak si to dovedu představit, byť to není možná úplně preferovaná možnost. Bude záviset na tom, jestli ministr financí splní své slovo a zlikviduje karuselové obchody takovým způsobem, že to výrazným způsobem zvýší příjmy státního rozpočtu. Ale i kdyby potom došlo k úvahám o jeden nebo dva procentní body, tak rozhodně Česká republika se nedostane nikam na pomezí a prostě její korporátní zdanění bude v linii spíše těch evropských zemí, které ho mají nízké. Ale samozřejmě nepopírám jednu věc: Pokud by k tomu došlo, muselo by se projevit vyšší úsilí v jiných parametrech, které vyhodnocují potenciální investoři, např. v připravenosti průmyslových zón. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Mládkovi. Paní poslankyně má doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Já také děkuji panu ministrovi Mládkovi. Je pravda, že jsem nezmínila další snižování korporátních daní u nás. Opravdu mě zajímalo, jak se díváte na případné zvyšování daní z příjmů právnických osob. Ale kéž opravdu dojde k naplnění toho, že se zvýší příjem daní a k tomuto nedojde, protože kdyby došlo ke zvyšování daní právnických osob, tak vám doporučuji hodně jednat s Hospodářskou komorou a všemi firmami, protože by to pro naši republiku nebylo v rámci konkurenceschopnosti a nezaměstnanosti, vytváření nových pracovních míst vůbec pozitivní.

Takže když mám dát doplňující otázku, pane ministře, tak se zeptám: Dokážete to?

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Myslíte jednat s komorou?

 

Poslankyně Jana Fischerová: Dobře. Jde mi o komunikaci s podnikatelskou sférou. Mluvil jste o tom, že to nejsou jen firmy, právnické osoby, samozřejmě i menší firmy, takže nechme to asi otevřené, možná se zeptám za půl roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Děkuji paní poslankyni. Uvidíme, co ty karuselové obchody.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Marie Pěnčíková, která bude interpelovat pana ministra zemědělství ve věci odvolání náměstka Státního pozemkového úřadu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mě už v podstatě předběhla paní kolegyně Semelová, vy jste mi na řadu otázek už odpověděl. Přesto se ještě zeptám.

S ohledem na to, že jak pan tajemník, tak právě i paní ředitelka Maradová byli na svých pozicích poměrně krátkou dobu a jedná se opravdu o složitou a rozsáhlou agendu, nepovažujete vy osobně tento krok řekněme za unáhlený? Navíc paní ředitelka vlastně nastoupila jako odbornice, ale na pozemkové úpravy, a v jedné ze současně největších a nejdůležitějších agend úřadu se musela sama také teprve zorientovat.

Druhý dotaz, a ten je patrně momentálně důležitější, jak to vypadá s výběrem nového náměstka na úseku pro majetkové vyrovnání, jelikož v průběhu církevních restitucí je nutné tento post obsadit co nejdříve. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážená paní poslankyně, pokud jde o váš dotaz, zda to bylo unáhlené, nebo neunáhlené, tak prostě musím říci, že třeba i lidé, kteří přišli se mnou na ministerstvo, zhruba po třech čtyřech měsících jsem si udělal vyhodnocení, jak kdo pracuje, a dokonce i tyto lidi jsem se některé po pěti měsících prostě rozhodl z pracovního poměru propustit. Myslím si, že po třech čtyřech měsících člověk má dost prostoru. Proto máme mimochodem v zákoníku práce tříměsíční zkušební lhůtu, abychom poznali, jestli ten člověk je schopen svou pozici zvládat, či nikoliv. Paní ředitelka to vyhodnotila v tomto případě takto, jak jsem zmiňoval už v té předešlé odpovědi.

Pokud jde o ni samotnou, je to člověk, který 20 let dělá v této problematice, samozřejmě prioritně v oblasti pozemkových úprav, ale zná celou činnost a agendu dřívějšího Pozemkového fondu a Státního pozemkového úřadu velice dobře. Takže já věřím tomu a myslím, že i ty kroky se ukazují, že svou pozici paní ředitelka zvládá, je to vidět, i pokud jde třeba o řešení starých kauz, které tam dříve běžely v rámci restitučních nároků, v jejím přístupu k iniciaci a diskusi o tom, že budeme muset dělat novelu zákona a řešit další vypořádání, ať chráníme, řekněme, půdní fond České republiky pro půdní rezervu atd. Takže si myslím, že je opravdu dostatečně kompetentní.

Pokud jde o jmenování nového náměstka po uvolněném místě po panu náměstku Weisovi, mám informaci, že by paní ředitelka Maradová měla k 16. 2. jmenovat náměstka pana dr. Stanislava Novotného. Je to člověk, který dlouhodobě pracoval na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, takže myslím, že tuto problematiku ten člověk docela dobře také zná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Patnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Radka Maxová, která bude interpelovat pana ministra Marcela Chládka ve věci genderové senzitivity. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Vím, že se všichni divíte, ale je potřeba na tom začít pracovat.

Vážený pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, genderová problematika je téma, o kterém se hodně mluví a málo koná, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, musím konstatovat. Já osobně považuji Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy za startovací čáru pro rozběh změny vnímání této otázky, neboť kromě rodiny nás poměrně dlouhou část života provází i vzdělávání. A pokud není tato problematika zařazena v oblasti vzdělávání, tak nám ani nařízení typu kvóty moc nepomohou.

Proto se vás ptám, jak moc je pro ministra školství, tedy vás, důležitá genderová senzitivita ve vzdělávání a kdy se začne prakticky pracovat s analýzou současného stavu a dlouhodobou vizí genderově senzitivního školství, která je zpracovaná na Ministerstvu školství s konkrétními kroky, akorát se s ní nepracuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o jeho odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážená paní poslankyně, já vůbec nevím, kde jste vzala tu informaci, že by Ministerstvo školství se této problematice nevěnovalo, protože je to pro nás mimořádně důležitá oblast a věnujeme se jí opravdu mimořádně, i já jako ministr školství. Abych vás nenechal na pochybách, tak vám řeknu konkrétní kroky, které se v naší oblasti českého školství dějí. Je to dokonce zahrnuto v rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání a je to konkrétně v oblastech "Člověk a jeho svět", "Výchova ke zdraví". V těchto oblastech se promítá i genderová politika. Zabývá se tím také Národní ústav pro vzdělávání, který je přímo řízen organizací Ministerstva školství, a zabývá se tím také samotné ministerstvo, které zkoumá právě genderovou senzitivitu v učebnicích a zkoumá, jestli pomůcky a učebnice jsou genderově vyvážené a genderově korektní. V další oblasti, co pro to děláme - i Česká školní inspekce při své inspekční činnosti se snaží odstraňovat genderové stereotypy, protože máte naprostou pravdu, že začátek musí být u našich dětí, a myslím si, že máme určité rezervy, ale jsme na dobré cestě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane ministře. Přesně takovou odpověď jsem předpokládala, očekávala, že vše funguje tak, jak má. Ale jste na omylu! Já se ptám, proč byla tedy přeřazena problematika genderového vzdělávání pod jiného náměstka a zdali tedy opravdu budete pracovat s tou analýzou, která tam leží už tři roky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Na doplňující otázku odpoví pan ministr.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji a také pěkné odpoledne, paní, paně, pane a paní... (Smích.) Já už jsem z té genderové vyváženosti v rozpacích.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já to mám genderově jasné, pane ministře! (Pobavení.)

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Máte to vyvážené? Tak to jsem rád.

K vaší doplňující otázce. Nevím, jak s tím pracovali mí předchůdci, ale my s tím pracujeme. Při vší úctě, paní poslankyně, organizaci, pod kterého náměstka jakou problematiku začleněním, jestli s dovolením necháte na ministra. Děkuji.

A znovu se musím vrátit k tomu, když to máte v rámcových vzdělávacích programech, tak je snad jasné, že se s tím pracuje a že se to řeší. A když budete chtít, tak vám dáme nahlédnout, pokud jste neviděla zprávu České školní inspekce, která se touto problematikou zabývá, tak vám můžeme i tuto problematiku dát.

Co je problém, když už tedy se bavíme o tomto tématu, tak abychom přešli k tomu hlavnímu problému, a co ještě neumíme zajistit, tak neumíme zajistit, abychom byli i genderově vyvážení, co se týká učitelů ne tak směrem k výkladu, ale že máme v některých typech škol větší množství jedné skupiny na úkor druhé skupiny, abych byl genderově vyvážený, a samozřejmě i toto se může odrážet v té dané problematice. Ale děláme všechno pro to, například i zvyšováním finančních prostředků pro učitele, aby se nám i toto podařilo odstranit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za odpověď, pane ministře. Jako další, kdo bude interpelovat, je pan místopředseda Petr Gazdík a opět svou interpelaci bude směřovat na vás.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane ministře. V polovině února se podle mých informací mají na půdě Masarykovy univerzity v Brně instalovat dvě magnetické rezonance pro vědecké účely za celkem 102 milionů korun. Zakázka přitom byla zadána bez výběrového řízení, dotace má univerzitě poskytnout Ministerstvo školství. Podle nezávislé expertizy zadané jedním ze senátorů je přitom projekt předražený zhruba o 15 až 25 milionů, tj. o čtvrtinu. K podobnému závěru dospěla i expertiza, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo školství. Necháte, pane ministře, proplatit tento předražený projekt? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr vám jistě odpoví.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, já už jsem na to jednou odpovídal. Ten vývoj v podstatě obdobný, neproplatili jsme to a ani tak nehodláme učinit zatím z jednoho prostého důvodu - protože je na to podáno trestní oznámení. Je to v šetření - kauza nákupu magnetické rezonance od nejmenované společnosti. Zatím nebyla přeposlána ani k žádosti k vyplacení, takže my čekáme samozřejmě, jakým způsobem to vyřeší i policejní orgány. Ty se již dotazovaly na Ministerstvu školství. My jsme poskytli veškeré podklady. Snad jediná potěšující zpráva je, že tam je to genderově vyvážené.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku? Ano, pan místopředseda se ještě doptá.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji nejenom za to, že je to genderově vyvážené, i za odpověď. Přesto si vás dovoluji požádat, pane ministře: jste ochoten mně či ostatním poslancům dát k dispozici expertní posudek pana Zdeňka Kváče, který si ministerstvo samo zadalo, na základě kterého se rozhoduje a který taktéž tvrdí, že ta zakázka je minimálně o 15 až 25 milionů předražená? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Jsem. Pouze zjistím, jestli v tom není nějaký právní problém. Pokud ne, určitě dokonce jsem ochoten vám poskytnout i stanovisko ÚOHS a další stanoviska, která tam jsou, protože to je záležitost, která se již táhne delší dobu, a mým hlavním cílem je, abych já nenesl zodpovědnost za věc, která byla nastartována před mým příchodem, a ten problém se táhne již delší dobu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za odpověď. Další v pořadí je vylosován pan poslanec Ivan Adamec, bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka.

 

Poslanec Ivan Adamec: Hezké odpoledne, dámy a pánové, pane ministře, členové vlády. Já se budu ptát ohledně informace, která proběhla v médiích někdy tři týdny nazpět. Už jsem si to připravoval na minulé interpelace, bohužel jsem nebyl vylosován. Jednalo se o zpoplatnění připojení WiFi.

Já bych to řekl ještě možná šířeji. Jednalo se vlastně o zpoplatnění nelicencovaných pásem, protože to není jenom WiFi 2,4 GHz, jsou to i jiné frekvence, a ono to vzbudilo velkou paniku. Samozřejmě vím, že pan ministr se k tomu vyjádřil zamítavě, dokonce i pan premiér říkal, že WiFi zpoplatňovat nebudeme, nicméně když se vypustí takováto informace, vždy to má nějaký důvod, nějaké příčiny, proč tomu tak je. Já si myslím, že samozřejmě - a nechci to potvrdit - může tam být určitý záměr, průzkum trhu, anebo jestli to byl nějaký výmysl úředníka, který se vymkl kontrole, který toto začal rozšiřovat. Mě by skutečně zajímalo, aby pan ministr nám to tady řekl na půdě Poslanecké sněmovny veřejně, protože když vezmu, že máme dneska cca 1 300 poskytovatelů lokálního internetu připojením typu WiFi, což je dneska nejčastější připojení, tak si myslím, že to rozhodně za pozornost stojí.

Hovoří se tam o komerčním využití. Mě pak napadla ještě jedna věc, že přístroje na bázi WiFi nejsou jenom počítače, že to není jenom připojení k internetu, že se to týká i jiných odvětví, případně mohu jmenovat třeba i modelářství, kde dneska vysílací soupravy jsou právě na této frekvenci, a je otázka toho, za co se bude považovat komerční využití a co nebude. Takže i tam by to mohlo vzbudit určitou paniku a možná odchod lidí od této činnosti, kterou já považuji za velmi dobrou.

Takže bych chtěl, aby pan ministr nám k této tematice něco řekl, protože skutečně to není zase tak úplně marginální záležitost, a věřím tomu, že zpoplatnění WiFi se v nejbližší, dlouhé době nečeká, protože přece chceme všichni... (Předsedající: Váš čas, pane poslanče!) Ano, poslední věta. Všichni chceme, aby připojení k internetu bylo co nejvíce dostupné, a tím pádem i nejlevnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především bych chtěl znovu jednoznačně opakovat, že žádné zpoplatnění WiFi Ministerstvo průmyslu a obchodu nepřipravuje. Pro to, abych vás uvedl do situace, shrnu vývoj.

Český telekomunikační úřad připravil strategii správy rádiového spektra na základě státní politiky v oblasti elektronických komunikací Digitálního Česka 2.0, jejíž součástí je strategie sítí nové generace. Tyto klíčové dokumenty je třeba připravovat ve vzájemném souhlasu a tento fakt je i důvodem převzetí tvorby strategie správy rádiového spektra do gesce MPO. Z tohoto důvodu jsme požádali předsedu vládu o prodloužení termínu pro předložení materiálu do vlády do 30. června 2015. Nicméně naším cílem je v co nejkratší době připravit materiál k zaslání do meziresortního připomínkového řízení a neprodleně poté předložit vládě, což chceme učinit nejpozději do 31. března t. r.

Důvodem pro připomínkové řízení obou dvou materiálů je, že ty materiály jsou spojeny. Primárně se dokonce nehraje ani o ty WiFi, ale o těch 14 miliard evropských fondů, které mají být alokovány na rozvoji vysokorychlostního internetu především ve venkovských oblastech České republiky.

Takže se pokusíme to dotáhnout, aby byly připraveny tyto koncepční materiály. Neměl by být jenom jeden, ale oba dva. Mělo by to být samozřejmě co nejdříve a potom by to mimo jiné umožnilo vypsat nové výzvy OP PIK již v dubnu tohoto roku, což má samozřejmě další omezení, které je z hlediska MPO trošku vis maior, a to je o tom, jak se Evropská komise postaví k implementaci zákona o státní službě.

Jak už jsem říkal, jde o to, že v evropských fondech jsou čtyři prioritní osy a jednou z nich je i rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. Takže znovu opakuji - v žádném případě není cílem zpoplatnění WiFi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, zda pan Adamec bude mít doplňující otázku. Bude se ptát, tak prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za vysvětlení panu ministrovi. Ale zeptám se úplně napřímo: Kdo může za takovýto únik informací, o takovouto poplašnou zprávu, kterou nepovažuji vůbec za dobrou pro naše podnikatelské prostředí? Kdo za to může? Zda je to ČTÚ nebo Ministerstvo průmyslu?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra pro doplnění odpovědi.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Děkuji za tento dotaz. Ta nešťastná debata vznikla kvůli tomu, že byl vytažen na veřejnost materiál, který byl interní, který byl potom široce interpretován, což by tak být nemělo, protože úřady by měly mít možnost do té doby, než to předloží vládě, veřejnosti, mít možnost vnitřní diskuse. Kdo to vynesl, to nevím.

Na druhé straně úplně zabránit takovýmto věcem je těžké, protože zase nechci úplně omezovat debatu, aby už i v přípravných materiálech se všichni omezovali tím, že nemůžou přijít s žádným nápadem s vědomím toho, že by mohl být vnímán špatně. Minimálně by to mělo fungovat tak, že veřejná správa probere nejrůznější varianty, a to i včetně těch, které později nebudou přijaty, už jenom prostě že musí zjistit, jak říkával klasik, kudy cesta nevede.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Další v pořadí je pan poslanec Michal Kučera, který interpeluje pana ministra Milana Chovance. Bohužel není přítomen, tak se chci zeptat, zda načtete do stena svou interpelaci.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr Chovanec dal přednost jinému programu, než jsou interpelace poslanců Parlamentu České republiky, tak svou interpelaci stahuji a načtu ji příště, až přijde mezi nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Devatenáctá v pořadí je poslankyně Alena Nohavová, která interpeluje pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Hezké odpoledne. Děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, ve vládním prohlášení je kladen velký důraz na vzdělávání a výchovu obecně. Současný stav ve financování školství ze státního rozpočtu je takový, že změny v počtech vzdělávaných žáků ve školních družinách a základních uměleckých školách nejsou v normativu nijak zohledňovány. Jako jihočeská poslankyně konstatuji, že ve školním roce 2010/2011 byl počet žáků 46 990, ve školním roce 2014/2015 to už bylo 50 373, což je nárůst o 7,2 %. Ve školních družinách a v klubech bylo ale ve školním roce 2010/2011 15 932 žáků a ve školním roce 2014/2015 to už bylo 18 310 žáků, což je nárůst na 14,9 %, tedy v podstatě dvojnásobný. Takže se zvyšuje počet žáků v družinách a to negativně ovlivňuje celkovou úroveň odměňování v základních školách. Když k tomu připočtu, že v Jihočeském kraji existuje devět ZUŠek s celkovým rozpočtem 15,8 milionu korun, které navštěvuje 1 535 žáků, a dalších 22 organizací Jihočeského kraje s rozpočtem 133,3 milionu pro 11 094 žáků, tak vynaložené prostředky na přímé výdaje v ZUŠkách dosahují cca 4,1 % z celkového rozpočtu na přímé výdaje, čímž zatěžují rozpočet přímých výdajů pro základní školy. (Upozornění na časový limit.)

Položím otázku: Uvažuje Ministerstvo školství o samostatném normativu pro základní školy - samozřejmě s určitou kontrolou proti zneužití? A za druhé, případně alespoň zohlednit republikové normativy při současném růstu mimoškolních aktivit ve školních družinách a v základních uměleckých školách.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající.

Vážená paní poslankyně, ano uvažujeme nejen to, protože současný systém, který je tady již léta, je přežitý. Způsob financování, tak jak je nastaveno financování regionálního školství, nejenže neumožňuje, aby Ministerstvo školství ovlivňovalo posílání těchto finančních prostředků, ale nemůže je ani cíleně zaměřit. Tam je financování nastaveno tak, že my určujeme normativy a základní umělecké školy jsou v podstatě financovány nepřímo ze strany Ministerstva školství. Chodí to tedy přes krajské normativy. Ministerstvo školství jediné, co může udělat a co umí, tak může zohlednit nárůst počtu dětí a žáků v dané věkové kategorii, ale není již schopno podle školského zákona udělat změnu podle počtu školních družin, klubů nebo základních uměleckých škol. Ten systém je nastavený tak, že v podstatě ministerstvo může poslat peníze, ale není schopné dohlédnout, kam budou přeposílány dále.

Takže za současného stavu není schopno ministerstvo zaručit, že bude docházet k narůstání finančních prostředků například na základní umělecké školy nebo zájmovou činnost s tím, že až vám sem půjde nová strategie, tak jsem udělal i změnu ve strategiích, které byly udělány přede mnou, kde z mně neznámého důvodu byla obrovská snaha potlačit základní umělecké školy. Ani si nemyslím, že by to chtěl některý z ministrů, ale prostě tam je nějaký úředník, který nemá rád základní umělecké školy. A v podstatě tam byla v té dlouhodobé strategii redukce základních uměleckých škol apod.

Myslím, že musíme jít opačnou cestou, že musíme jít cestou podpory právě zájmové činnosti, základních uměleckých škol, ale i školních družin, protože samozřejmě sladit pracovní život rodičů s potřebami smysluplné naplněnosti života a času jejich dětí, tak musí tam škola hrát mimořádně důležitou roli. Máme připravený koncept na změnu financování regionálního školství, který nyní prodělává určitou debatu. Myslím si, že je to jedna z nejtěžších otázek, která vůbec na ministerstvu školství leží, protože je tam velmi složitý mechanismus, který se různě přepočítává.

Pokud by vám stačila takto ta odpověď - pokud byste chtěla vědět přímo takzvaně, a Sněmovna slovutná mi odpustí, do střev těch změn, tak bych vás chtěl pozvat na kulatý stůl, který se zabývá právě touto problematikou, kde byste eventuálně viděla a mohla dát i připomínku ke způsobu financování například základních uměleckých škol anebo školních jídelen. Omlouvám se - družin.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní poslankyně, budete se ještě doptávat? Máte prostor.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Nestihla jsem to dočíst, takže položím ještě třetí doplňující otázku, jestli uvažujete tedy, nebo máte v tom, co uvažujete, i rozšířit normativ o pětileté děti v rámci posledního přípravného ročníku, respektive povinného ročníku v mateřských školách. Protože tady ty normativy jsou zase jiné pro mateřské školy a jiné pro základní školy a je v nich podstatný rozdíl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pane ministře, jestli odpovíte.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Určitě. Děkuji. Pokud projde návrh, který připravujeme do další novely školského zákona, kde bude povinnost posledního předškolního vzdělávání, tak se dostaneme do úplně jiného režimu. V podstatě, když to zjednoduším, tak ty děti, které budou v posledním roce, budou v podstatě v režimu povinné školní docházky a bude se na ně vztahovat stejný režim jako na děti starší s tím, že stát bude přebírat samozřejmě finanční garanci za tuto oblast. Po vzoru některých států, kde dokonce to dělaly od čtyř let, finanční zabezpečení v posledním roce bude ze strany státu daleko výraznější, než které je například v momentální situaci pro mateřské školy. Pokud mám ještě čas, jenom pro pořádek, bude se to především týkat těch dvou typů posledního povinného roku, a to je přípravná třída u základní školy a poslední rok mateřské školy. Ten třetí typ domácího vzdělávání samozřejmě bude v trochu jiném režimu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, za odpověď. Dalším vylosovaným je pan poslanec Jan Zahradník, který interpeluje pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká případného záměru budoucího budování trvalého úložiště radioaktivního odpadu v České republice. Vzhledem k tomu, že záměr zahájit byť jen průzkumné práce ve vybraných lokalitách vyvolává poměrně značnou nervozitu a je důvodem k častým dotazům, dovoluji si vám, vážený pane ministře, položit následující otázky.

1. Jaké rozměry bude případná stavba mít a jaký časový horizont je plánován pro její bezpečné fungování?

2. Kdy by měla být případná stavba zahájena a jaké budou přibližně náklady na její vybudování?

3. Jaké jsou zkušenosti s fungováním podobných staveb ve světě?

4. Objevují se názory, že současný jaderný odpad, to, co dnes považujeme za jaderný odpad, by mohl být v budoucnosti strategickou surovinou. Zabývají se nějaká pracoviště výzkumem v tomto směru?

5. Je pravdivá informace, že Česká republika plánuje ukládat ten odpad tak, že jej již principiálně nebude možné vyjmout a případně znovu použít?

Děkuji předem za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi reagovat na tuto interpelaci. V úvodu bych chtěl požádat, abych mohl odpovědět na některé věci písemně, protože nejsem připraven tady improvizovat, zejména ne na téma rozměrů stavby, přesných nákladů, ale přece jenom některé věci bych rád sdělil, protože se touto věcí opravdu zabýváme.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má podřízenou instituci, která se jmenuje SÚRAO, čili Správa jaderných úložišť. Je to instituce, která - to je málo známo - již úložiště provozuje. Jedno je uzavřené úložiště nízkoradioaktivního odpadu Hostim a pak je tady ještě další úložiště Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova. Částečně je využívána i kapacita úložiště Dukovany. Kapacita úložiště Bratrství bude vyčerpána v roce 2018, kdy úložiště bude uzavřeno.

Nicméně dotaz byl směřován k něčemu trochu jinému, to znamená, co se stane s vyhořelým jaderným palivem. Chtěl bych říci, že byly vytipovány na základě geologických parametrů lokality, kde by podle prvotních odhadů mohlo být jedno úložiště postaveno. Jsou to: Čertovka v Lubenci, Ústecký kraj, Březový potok Pačejovice, Chanovice Plzeňský kraj, Magdaléna Jistebnice, Vlksice Jihočeský kraj, Čihadlo Pluhův Žďár, Lodhéřov Jihočeský kraj, Hrádek Nový Rychnov, Rohozná Kraj Vysočina, Horka Budišov, Oslavička Kraj Vysočina a v Dolní Rožínce, Kraj Vysočina.

V této chvíli probíhá snaha zahájit první fázi geologického průzkumu. Ten geologický průzkum byl rozdělen do dvou etap. První je neinvazivní, aniž by se nějakým způsobem kopalo hlouběji než dva metry. Bude to děláno z povrchu poté, co dojde k odsouhlasení tohoto geologického průzkumu. Pak by měla následovat druhá etapa geologického průzkumu, kdy už by měly být prováděny zemní práce. Smyslem tohoto geologického průzkumu je zjistit, které lokality jsou vhodné, protože bylo na základě dosavadního geologického průzkumu vytipováno těch sedm lokalit, které by měly být vhodné k uložení radioaktivního odpadu, ale na to jistota úplně není, proto je třeba další geologický průzkum.

To, co je v tuto chvíli nešťastné, je to, že v řadě oblastí je blokován samotný geologický průzkum, který v žádném případě neznamená zahájení stavby. Ten znamená pouze zjištění, jestli je lokalita vhodná, protože těch lokalit je sedm. Může se stát, že při podrobnějším průzkumu se zjistí, že nakonec vůbec není vhodná na výstavbu jaderného úložiště. V tuto chvíli se zdá, že by mohl být zahájen geologický průzkum v některých lokalitách na Vysočině, kde v podstatě je již souhlas obcí, a jediní, kdo protestují, jsou občanská sdružení, která nejsou v dané lokalitě, což samozřejmě mohou, ale přece jen to o něčem svědčí.

Podotýkám, že již samotný geologický průzkum znamená dotace, které jsou určeny na přípravu této lokality.

V ideálním případě - a podotýkám, to bych chtěl ještě zdůraznit - my jednáme se všemi obcemi, dokonce se z nich stala pracovní skupina vládní rady pro energetickou a surovinovou politiku, tak aby byl přístup i těchto obcí do diskuse o této záležitosti, protože samozřejmě výstavba jakéhokoliv úložiště není možná bez souhlasu obce, resp. obcí, kterých se to týká, protože jich je zpravidla několik.

V optimálním případě by v roce 2020 měl proběhnout výběr dvou kandidátních lokalit, to znamená, že bychom snížili počet lokalit ze sedmi na dvě, které by byly dále rozvíjeny, protože musí být jedna záložní lokalita.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já se omlouvám, vašich pět minut vypršelo. Když tak jestli dokončíte případně potom v čase pro doplňující otázku. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já přijímám nabídku pana ministra na stručnou písemnou odpověď v některých věcech.

Jenom připomínám jednu věc. Ty časové horizonty vyplývají z fyzikálních podmínek uložených materiálů a pro jejich bezpečné uložení jsou tady v řádu sta, možná tisíců let, po kterých by to úložiště mělo být bezpečné. Jenom si uvědomme, že sklad munice ve Vrběticích se začal vymykat kontrole již za necelých deset let. Takže tady prosím, aby skutečně celé té myšlence o tomto principu vůbec, proč tyto materiály trvale nevratně ukládat, jsou smysluplné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vypadá to, že pan ministr vám ještě odpoví.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych chtěl poděkovat panu poslanci Zahradníkovi prostřednictvím vás, pane předsedající, že základní odpověď bude písemná.

Nicméně bych chtěl dodat ještě jednu věc. Ono je to také o tom, jaké máme alternativy. Je samozřejmě možné se dohodnout, jako se tomu stalo v Německu, že se žádné trvalé úložiště budovat nebude. Výsledkem toho je, že Německo má v tuto chvíli 19 dočasných úložišť vedle jedné každé jaderné elektrárny. Já osobně si myslím, že to riziko je daleko větší například v tom případě Německa, 19 úložišť, z nichž jedno každé může být předmětem teroristického útoku, náhodného pádu letadla nebo nějakého jiného selhání, než mít jedno centrální úložiště, na které je možné soustředit ochranu.

Žádné další alternativy moc nejsou. Bylo tady zvažováno evropské úložiště. To v tuto chvíli vypadá jako fata morgana. Pak bylo ještě zvažováno, že by to bylo možné vyvézt do nějakých oblastí na Sibiři, kde je i tak zvýšená radiace. To se obávám, je též mimo mísu. Je tam ta poslední varianta, která byla zmíněna, to je, že to bude přepracováno na jaderné palivo nového typu, ale to je v tuto chvíli trochu science fiction, že to skutečně tak bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Než budeme pokračovat, tak přečtu omluvenky, které dorazily. Od 16.30 do konce jednání tohoto dne se schůze Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Toufar, dále dnešní den mezi 18. hodinou a 21. hodinou se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Herbert Pavera. Od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová. Dále od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Volný a dále od 18 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

Budeme pokračovat dál. V pořadí 21. byla vylosovaná paní poslankyně Jana Hnyková, která interpeluje pana ministra vnitra Milana Chovance. Chci se zeptat, zda přečtete do stenozáznamu svoji interpelaci. Prosím, načtěte ji, bude vám odpovězeno písemně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se rozhodla, že ji přečtu, protože ta situace, se kterou vás chci seznámit, je velmi závažná.

Vážený nepřítomný pane ministře, ve vaší gesci je integrovaný záchranný systém a krizové situace a jejich řešení. Součástí integrovaného záchranného systému na území města Prahy je i Záchranná služba města Prahy. Současná situace na záchranné službě se začíná velmi vyhrocovat. Odborová organizace zde vyhlásila stávkovou pohotovost pro porušování zákoníku práce a platné kolektivní smlouvy. Ředitel odmítá komunikovat se zaměstnanci a nekoncepční změny v provozu, nesystémová a unáhlená rozhodnutí a diskriminační částky (?), které se v poslední době odehrály, jsou příčinou dnešní napjaté situace, ve které vedení záchranné služby, a to především v podobě ředitele pana Schwarze, který nevytváří podmínky pro tuto práci, naopak šíří mezi zaměstnanci atmosféru strachu a nejistoty, obav z represí a ztráty zaměstnání. Vím, že můžete, kdybyste tu byl, namítat, že vám to nepřináleží, že se to týká pouze krizových situací, přesto vás o této situaci musím informovat, protože považuji tuto situaci za velmi závažnou. Nikdy nevíme, k jakému neštěstí a následné krizové situaci může dojít v takovém velkém městě, jako je Praha, a je potřeba, aby všechny složky integrovaného záchranného systému fungovaly, tak jak mají, a lidé v nich měli pracovní podmínky, které odpovídají jejich náročné práci.

Proto se ptám, zda jste o této celé situaci informován a co hodláte udělat pro nápravu tohoto neutěšeného stavu. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Měla jste to úplně v časovém limitu, takže vám děkuji.

Jako další je pan poslanec Leoš Heger, který interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážená Sněmovno, já si dovolím interpelovat nepřítomného pana ministra zdravotnictví dr. Němečka, a to s dotazem, zda má nějaké představy o vývoji a záměrech fúze dvou zdravotních pojišťoven, České průmyslové zdravotní pojišťovny a Revírní bratrské pokladny, o kterémžto záměru pronikly informace na veřejnost. Revírní bratrská pokladna je zdravotní pojišťovna s dlouhodobě velmi dobrými výsledky, zatímco Česká průmyslová zdravotní pojišťovna snížila svá aktiva v posledním období. Pozitivní hospodářské výsledky Revírní bratrské pokladny mohou samozřejmě vyvolávat na trhu veřejného zdravotního pojištění zájem o fúzi a převzetí takto úspěšné pojišťovny. Situace Revírní bratrské pokladny komplikují v tomto směru hospodaření OKD, akciové společnosti, která má relativně silné zastoupení ve správní radě zdravotní pojišťovny, a celá ta situace se odehrává na pozadí nálezu NKÚ, který byl prezentován na podzim loňského roku se závěry, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna zvýhodňuje agelovské nemocnice před jinými, což vnáší do celé fúze samozřejmě několik otazníků. Budu rád za písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Než budeme pokračovat, tak přečtu další omluvenku, která ke mně dorazila. Od 16.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr zemědělství Marian Jurečka.

Dvacátý třetí v pořadí je pan poslanec Miroslav Kalousek, kterého zde nevidím. Vzhledem k tomu, že zde není, budeme pokračovat dalším vylosovaným a tím je pan poslanec René Číp, který interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci přiznávání zahraničních důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení jako orgán příslušný k jednání v této problematice mnohdy musí dlouze vyjednávat se svými zahraničními partnery, aby se naši občané domohli přiznání důchodu za svou práci v zahraničí. Mám konkrétní příklad, kdy náš občan ani po šesté urgenci ČSSZ na německého nositele pojištění nemá přiznaný německý důchod, na který má nárok, a to se jedná o důchod přiznávaný členskou zemí Evropské unie. Nechci zde ale řešit konkrétní příklad, a tak se vás ptám, jaká je průměrná doba, za jakou Česká správa sociálního zabezpečení dostává rozhodnutí od zahraničních nositelů pojištění. Také bych rád znal počty našich občanů, kterých se to týká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám paní ministryni o odpověď. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týče přiznání důchodů v případech s mezinárodním prvkem, kdy je potřeba pro nárok na důchod zohlednit doby důchodového pojištění získané v různých státech Evropské unie, musíme konstatovat, že to trvá standardně déle než vyřízení důchodu čistě národního a může to být dáno potřebou kdysi důchodové instituce těch příslušných zemí. Potřebují zjistit nebo ověřit údaje o získaných dobách pojištění, potřebují si je také případně vzájemně vyměnit, a teprve potom může být důchod přiznán s přihlédnutím k platným předpisům Evropské unie, zejména co se týká evropského nařízení o koordinaci systému sociálního zabezpečení. A právě zde také často bývá potřeba v jednotlivých státech došetřit některé skutečnosti, což samozřejmě může prodloužit délku řízení o přiznání důchodu.

Co se týče vyřizování žádostí, klíčovou roli hraje instituce toho státu, ve kterém dotyčný v současné době bydlí, protože tam je role tzv. kontaktního místa. Jejím prostřednictvím se žadatel o důchod může obracet i na důchodové instituce ostatních členských zemí. A pokud se tady, jestli jsem tomu dobře porozuměla, jedná o to, že se dotyčný žadatel domnívá, že vyřízení jeho žádosti ve Spolkové republice Německo trvá příliš dlouho, tak doporučujeme, aby se obrátil na Českou správu sociálního zabezpečení s tím, aby urgovala postup německé strany, ale u toho bude muset asi doložit osobní údaje, včetně, pokud možno, jeho německého čísla pojištěnce. Nicméně toto z hlediska české správy může být jenom jakési podpůrné opatření, které buď německá strana vyslyší, nebo nevyslyší, ale my nemůžeme přímo do jejich administrativy zasahovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně, a chci se zeptat pana poslance, zda se bude doptávat. Ne. Takže odpověď vám stačí. Dobře. Děkuji.

Dalším v pořadí je pan poslanec Stanislav Grospič, který bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji. Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím vážený pane ministře, dovolte, abych se zeptal na následující věc. Podle platného ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví může orgán ochrany veřejného zdraví na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou s výjimkou mikrobiotických ukazatelů, jestliže používání vody určité jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí potom příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu tří let, ale na žádost uvedené osoby může být tato doba prodloužena, a to však nejdéle na další tři roky.

V této souvislosti bych se vás chtěl zeptat, jak případně Ministerstvo zdravotnictví či dotčené orgány ochrany veřejného zdraví řeší situaci, která nastala v městě Lysá nad Labem, kde krajská hygienická správa na základě výše uvedeného ustanovení zvýšila limity pro dusičnany obsažené v pitné vodě distribuované ze dvou vrtů na 80 miligramů na litr a ze strany občanů zde existují dlouhodobé obavy o to, že v tomto případě nešlo o správné rozhodnutí, naopak že toto rozhodnutí dlouhodobě může mít vliv na ohrožení zdraví především dětí. V této souvislosti bych se chtěl také vás zeptat na stav tohoto ustanovení zákona a potom také zákona, který se týká úpravy režimu vodního zákona 254/2001 Sb.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dvacátý šestý v pořadí je pan poslanec Jan Farský, který interpeluje ministra kultury Daniela Hermana ve věci duálního jazykového vysílání České televize. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane ministře, dovoluji si na vás obrátit s dotazem týkajícím se duálního jazykového vysílání České televize. Již delší dobu jsem ve spojení s Českou středoškolskou unií, která svým projektem Ne dabingu usiluje o možnost přijímat v běžném pozemním vysílání cizojazyčné pořady v originálním znění s anglickými či českými titulky. Zasazují se o prosazení duálního vysílání cizojazyčných pořadů, a to s originální i českou zvukovou stopou, mezi kterými by bylo možné si vybrat.

Česká republika se dlouhodobě umísťuje na posledních místech žebříčků znalostí cizích jazyků a já jsem přesvědčen, že právě sledování pořadů v původním znění tyto znalosti zlepšuje a rovněž také v divácích budí sebedůvěru, jazyk aktivně používat.

Vážený pane ministře, prosím vás o váš názor v této věci a o informaci, zda se Ministerstvo kultury duálním jazykovým vysíláním bude v brzké době zabývat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za váš dotaz, pane poslanče, a požádám ministra kultury Daniela Hermana, aby vám na to odpověděl.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové, Česká televize má ze zákona povinnost poskytovat službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu. Za tím účelem se Česká televize snaží naplňovat veřejnou službu také tím, že zpřístupňuje pořady v původním znění nebo v jazycích národnostních menšin, konkrétně v polštině, dále nepřekládá pořady ve slovenštině a věnuje pozornost výuce angličtiny především na programu určeném dětem. S ohledem na přání diváků vysílá řadu převzatých filmů a dokumentů buď s titulky, nebo v kombinované variantě zvané duál, kde si divák může zvolit buď dabing, nebo původní znění. Tato přání diváků mají dvojí základ. Jednak mít možnost sledovat zejména audiovizuální díla v původním znění, to je mít autentický zážitek, a dále pak i vzdělávací, neboť zkušenosti ze zahraničí ukazují, že veřejnost je schopna zlepšovat svoji jazykovou vybavenost i díky sledování televizních filmů a pořadů v cizojazyčných verzích.

V současné době je reálná možnost duálního vysílání pouze přes satelit, v terestrickém vysílání duálně vysílat nelze, neboť set-top boxy ve většině domácností neumožňují dvě zvukové stopy oddělit. Další překážkou, s kterou je třeba se vypořádat, je omezená kapacita datového toku signálu, jímž se vysílání zemskou cestou šíří. I tak Česká televize dle aktuálních informací, které mám k dispozici, vyplývá, že v roce 2013 bylo na programech ČT1, ČT2, ČT Art a ČT dětský kanál odvysíláno 2 076 hodin duálního vysílání a k tomu byly navíc vysílány pořady opatřené otevřenými titulky. V roce 2013 to už bylo na stejných programech 2 655 hodin, tedy nárůst o 580 hodin vysílacího času. Z hlediska podílu na celém vysílání těchto programů je to 10 % celkové vysílací plochy.

Z těchto čísel je patrné, že Česká televize se snaží divákům vyhovět a množství takto vysílaných pořadů navyšuje. Naplňování tohoto úkolu je však omezeno, jak jsem již zmínil, objektivními překážkami technického rázu. Hodnocení, zdali tímto Česká televize naplňuje v úvodu vystoupení zmíněné potřeby společnosti, je ovšem na Radě České televize. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Odpověď stačí, nebo se budete ještě doptávat? Takže doplňující otázka.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane ministře, myslím, že se shodneme, že znalost cizích jazyků je v současné době zcela zásadní a že zvláště znalost anglického jazyka je takřka nevyhnutelná pro to, aby mohl v současné době člověk uspět v jakémkoli oboru. Myslím si, že nejpřirozenější cestou, jak zrovna angličtinu dostat pod kůži, je právě tím, že můžou děti, ale i dospělí sledovat filmy v původním znění i třeba i s titulky. Je to nepřirozenější cesta a z mého pohledu je to i veřejná služba. Určitě i naplňování veřejné služby. Určitě je mnoho překážek, mnoho komplikací. Mně osobně ale vůbec nepřipadá dostatečné to, v jakém rozsahu jsou v České republice takto pořady prezentovány. Moje otázka je na vás: Vám to přijde, tak jak to dneska v České televizi funguje, adekvátní, nebo by ten čas měl být rozšířený?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana ministra, aby odpověděl na vaši doplňující otázku.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Pane poslanče, mně je tato otázka velmi blízká, protože jsem se narodil a žil jsem v Českých Budějovicích a v podstatě jsem vyrůstal na rakouské televizi. Takže vám velmi dobře rozumím a souhlasím s vámi, že je to velmi přirozený nástroj, jak zvyšovat jazykové znalosti. A myslím si, že to není dostatečné, tak jak je to dnes. Na druhou stranu Ministerstvo kultury není tím orgánem, který toto může určovat, ale je to samozřejmě určitý impuls, který je možné třeba projednávat s Radou České televize. Já s vámi plně souhlasím, že je třeba tuto možnost rozšiřovat, a určitě v rozsahu svých kompetencí a možností i na základě svých osobních zkušeností, jak jsem zmiňoval, se o to budu snažit, protože naprosto jsem s vámi ve shodě, že je třeba jazykové znalosti i touto formou rozšiřovat do té míry, do které je to možné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další vylosovanou, v pořadí 27., je paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, přibližně před tři čtvrtě rokem jsem se na vás obrátila s dotazem na specifický problém. Jde o nedostatek zubních lékařů, či snad lépe řečeno jejich nepříznivé rozmístění na území České republiky, které zásadním způsobem snižuje dostupnost jejich služeb, tedy specifického okruhu zdravotní péče. Důvody tohoto jevu jsou zřejmé. Absolventi stomatologie se na venkov příliš nehrnou a i jejich starší kolegové preferují zřizování svých ordinací ve větších městech. Zubní lékaři, kteří na venkově působí, stárnou a po jejich odchodu do starobního důchodu často není nikdo, kdo by je nahradil. Důsledky pro obyvatele menších obcí a měst jsou jasné. Jsou nuceni si hledat nového zubního lékaře, kterého často nenacházejí, a pokud ano, tak jsou nezřídka nuceni dojíždět do velkých vzdáleností. S ubíhajícím časem se problém prohlubuje.

Vážený pane ministře, v odpovědi na moji interpelaci jste přislíbil uskutečnit kroky, které by popisovaný problém vyřešily či alespoň zmírnily. Ráda bych se zeptala, jak v mezičase vaše práce pokročila. Předem děkuji za písemnou odpověď, jakou byla první písemná, protože i v případě mé první interpelace jste byl nepřítomen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní požádám pana poslance Reného Čípa, který bude interpelovat ministra obrany Martina Stropnického.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci daru 10 tisíc kusů převážně zimní výstroje Ukrajině. Chtěl bych po vás informaci, komu konkrétně či které instituci byla tato výstroj darována a zda nám můžete poskytnout garanci, že tato výstroj neskončí zčásti či zcela u dobrovolnických jednotek Pravého sektoru či u soukromých armád oligarchů. Dle informací se jednalo o trvale nepotřebný majetek. Zajímalo by mě, kolik takového majetku naše armáda ještě má a zda neuvažujete o tom věnovat případné další nepotřebné ošacení lidem bez domova a sociálně slabým u nás v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana ministra, aby odpověděl.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Už nedisponujeme žádným přebytečným majetkem tohoto typu, čili to byla jednorázová záležitost. Samozřejmě v případě nějaké akutní potřeby bychom mohli ještě zvážit, podívali bychom se do svých starších zásob, ale rozhodně by to nebylo na úkor vybavenosti naší vlastní armády. Žádost byla podána oficiální cestou, to znamená přes ukrajinské velvyslanectví. Dodávka bude, zčásti ještě není realizovaná. Jak jsem říkal ve svém prvním vysvětlení, dopravu si ukrajinská strana obstarává sama. Bude věnována na základě oficiální žádosti oficiálním ozbrojeným ukrajinským silám. Nemáme samozřejmě možnost, abychom tam konkrétně dohlíželi - dovolím si takový vulgarismus - kdo si ten kabát na sebe navlíkne, ale není nejmenší důvod si myslet, že by to mělo končit v nějakých nepovolaných rukou. To je asi všechno, co bych k tomu dodal.

Přiznám se ale, to je osobní poznámka na okraj, že mě trochu mrzí, jako by tam byla presumpce určité viny nebo minimálně podezření v případě, když Ukrajině, která nám je v řadě ohledů blízká, včetně i geografické blízkosti a do jisté míry třeba i kulturní, že se vnímá takhle ostře nebo s takovými častými pochybami. Jako příklad uvedu zjevnou provokaci a manipulaci a můžeme se dohadovat, kdo ji způsobil. Ale je to pár dnů, kdy po veřejných sítích lítal děkovný dopis ministra obrany Ukrajiny mně za dodávku tanků. Byl to evidentní podvrh, který žil několik dnů, který vyvolal různé otázky novinářů, ale i jiných lidí. Ukrajinské ministerstvo se na svých webových stránkách od toho oficiálně distancovalo, že není původcem. Bylo to na hlavičkovém papíře s podpisem ukrajinského ministra obrany. Nebyla to pravda. Stejně tak si dovolím tvrdit, že není založeno na žádné skutečnosti, že bychom posílali nějakou výbavu někomu jinému, než je řekněme oficiální ukrajinská armáda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat. Pan poslanec bude mít doplňující otázku? Je tomu tak. Ptejte se, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Děkuji panu ministrovi. Budu jej brát za slovo. Trošku jsem měl problém s termínem oficiální ukrajinská armáda, abychom se skutečně ve finále nedozvěděli, že to třeba skončilo u některých batalionů typu Azov, Ajdar, Dněpr a podobně. To by byli asi ti nesprávní příjemci takového druhu daru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Můžeme pokračovat dál. Nyní je jako 29. vylosovaný pan poslanec Ladislav Šincl, který interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající.

Pane nepřítomný ministře, ve svých předvolebních slibech jste sliboval, jak budete makat. To je v překladu pracovat. Ale vaše práce, jestli se nepletu, je tady v Poslanecké sněmovně, protože podle Ústavy čl. 68, jak jsem se již dneska zmiňoval, vláda a ministři jsou odpovědní Poslanecké sněmovně. A to platí samozřejmě i pro vás. Tak by mě opravdu zajímalo, proč vás tady nepotkávám a proč tady mluvíme naprázdno a proč od vás přímo neslyšíme vaše odpovědi. Moc by mě opravdu zajímaly. Chtěl bych se vás zeptat, jestli vás tady na interpelacích někdy opravdu uvidíme a jestli nám budete přímo odpovídat na naše otázky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Odpověď pana vicepremiéra vám bude zaslána písemně.

Nyní požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přistoupila se svou interpelací, kterou směřuje na paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, ve své interpelaci bych ráda upozornila na dlouhodobě existující problém v podobě vysoké nezaměstnanosti žen. Palčivě se to týká mimo jiné těch, které se na trh práce vracejí po mateřské dovolené. Podle předloňských údajů dosahuje zaměstnanost žen s dětmi do šesti let v České republice pouze 35,8 %, což je druhá nejnižší hodnota v Evropské unii. Průměr zemí EU je téměř 60 %. Je zjevné, že jde o problém, se kterým je bez zbytečného otálení třeba něco dělat. Jednou z cest, jak umožnit zaměstnatelnost maminek, a tím i jejich zdárný návrat na trh práce a rozvoj jejich potenciálu je usnadnění práce na částečný úvazek. Toho lze dosáhnout například prostřednictvím snížení odvodů na zdravotní pojištění.

Vážená paní ministryně, jaké kroky hodláte v této oblasti učinit? Jaká opatření, která budou zaměstnavatele motivovat k přijímání maminek na zkrácené pracovní úvazky, se chystáte realizovat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně a požádám paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já věřím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí učinilo v posledním půlroce v této oblasti některé rozhodující kroky. Na podzim loňského roku byla vládou České republiky přijata jednak strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 a jednak jsou vlastně už dokončeny přípravy operačního programu Zaměstnanost. Tyto dva dokumenty obsahují postavení žen na trhu práce jako samostatné priority. Jsou tam projekty, které budou právě přispívat k většímu slaďování rodinného a pracovního života, a to například prostřednictvím podpory zavádění flexibilních organizací práce či vytváření dětských skupin. U dětských skupin se počítá s financováním právě z operačního programu Zaměstnanost. Samozřejmá budou opatření k posilování kvalifikace či vzdělávání s cílem udržet kontakt s trhem práce i v době rodičovské dovolené a také se jako velice vhodný způsob uplatnění matek na trhu práce ukazuje podpora provozování samostatně výdělečné činnosti, kde Ministerstvo práce prostřednictvím Úřadu práce podporuje jejich zahájení.

Už teď je lidem, zejména matkám pečujícím o dítě, věnována pozornost v rámci tzv. aktivní politiky zaměstnanosti, zejména v oblasti tzv. dotovaných pracovních míst, kdy když zaměstnavatel zaměstná matku po rodičovské dovolené, tak je to pracovní místo po určitou dobu právě z této aktivní politiky zaměstnanosti dotováno. A co se týče systému slev na pojistném, ke kterému se ostatně vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, tak tady je první návrh již připraven a jsou diskutovány detaily. Protože jedna věc je udělat motivační pro zaměstnavatele slevu na pojistném - počítáme tam nejen s podporou žen matek, ale i jiných osob, které jsou na trhu práce znevýhodněné - a druhá věc je ale udržet to tak, aby to bylo pokud možno co nejvíce rozpočtově neutrální. Takže to jsou teď ta poslední dokončení a pak tento návrh budeme předkládat vládě. A jinak v neposlední řadě věřím, že k lepšímu slaďování také přispěje nový zákon o dětských skupinách.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně. Vypadá to, že paní poslankyně bude mít ještě doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji moc za odpověď. Ráda bych se jen zeptala ohledně posledního návrhu, o kterém jste hovořila, kdy ho budete do vlády předkládat. A pokud bude vládou schválen, kdy byste očekávala jeho účinnost zde v Poslanecké sněmovně, tedy ve smyslu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně na to odpoví.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já myslím, že ten materiál může být hotov za jeden až dva měsíce, protože je v podstatě připraven. Spíš je to ještě na diskusi na koaliční radě. A co se týče legislativního procesu, tak bych odhadovala takový rok a půl, než by se celý dokončil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám pana poslance Jana Farského, který interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše ve věci cenzury internetu. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený nepřítomný pane ministře, před čtyřmi lety jsme v Poslanecké sněmovně přijímali zpřísňující zákon o loteriích a samozřejmostí bylo, že když skřípneme české loterijní společnosti, tak musíme zabránit také tomu, aby se nepřesunuly do zahraničí a loterijní hry neprovozovaly ze zahraničních serverů, a vyhnuly se tak zcela regulaci i daním v České republice. Tehdy jsme použili paragraf, který měl snad počátek na Ministerstvu financí. Ovšem ukázalo se, že ten paragraf nezabrání tomu, aby někdo nemohl hrát z České republiky na zahraničních serverech a přitom se tvářit, jako že není v České republice. Internet skutečně nemá hranice. Ale zároveň ten paragraf umožňoval to, aby byl cenzurován internet. Já jsem byl nezkušeným, neznalým této problematiky, ovšem zafungovala výborně občanská společnost v tom, že jsem přes víkend obdržel nejenom několik tisíc nadávek, které jsem si v té chvíli snad i zasloužil, ale také několik desítek velice logických e-mailů, které popisovaly, jakým způsobem ten zákaz jde lehce obejít, ale jakým způsobem ten paragraf jde také lehce využít k cenzuře internetu.

Jak jsem se dozvěděl, tak ten paragraf bez změny je součástí nového loterijního zákona, který je připravován na vašem ministerstvu. A tak má otázka je, jestli si uvědomujete, že ten paragraf je nefunkční, že nezabrání tomu, aby čeští hráči hráli na zahraničních serverech, ale že naopak ohrožuje svobodu internetu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dorazila ke mně jedna omluvenka. Od 16.50 hodin do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Zelienková.

A nyní požádám pana poslance Antonína Seďu, který interpeluje pana ministra financí a vicepremiéra Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane první místopředsedo vlády, vaše stanovisko uvedené v dopise čj. MF-28555/2014/56-5602 ze dne 9. dubna 2014 a další korespondence ukazuje na nekonání vašeho ministerstva ve věci miliardové škody státu způsobené podvodným výmazem zástavních práv na Katastrálním úřadu Brno. Je to vše v souvislosti s postoupením pohledávek státní společnosti Konpo, s. r. o., z roku 2001. Jednou z těchto pohledávek byla pohledávka za firmou Ostroj Opava vůči Komerční bance, posléze postoupená jako aktivum Konsolidační bance. Protože pohledávky byly kryty zástavními právy, pouze připomínám, že společnost Konpo prodalo společnosti Eximtra pohledávku za Ostrojem Opava krytou zástavním právem a tato společnost získanou pohledávku převedla na firmu Karajan Financial Services Ltd. z Britských Panenských ostrovů. Údajně došlo ke spáchání dvou trestných činů.

Proto se ptám, pane ministře financí: Bude vaše ministerstvo konat v dané věci ve snaze získat oprávněné peníze zpět? Bude vaše Ministerstvo financí vymáhat rozdíl mezi pohledávkou a uhrazenou cenou, jestliže smlouvy jsou právně neplatné? Nebo budete dělat mrtvého brouka, tak jak to dělali vaši předchůdci?

Děkuji za vaše písemné odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši interpelaci. Jak jste řekl, bude vám odpovězeno písemně.

Nyní požádám pana poslance Jana Zahradníka, který interpeluje ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci sedmé verze OPŽP. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, na stránkách Státního fondu životního prostředí se nachází jako poslední, sedmá verze operačního programu Životní prostředí pro programové období 2014 až 2020. Sledoval jsem, jakým způsobem se tato poslední verze, která byla podle stránek předložena ke schválení komisi, hodlá vypořádat s energetickými úsporami. Chybí mi tam jeden významný segment spotřeby energie na komunální úrovni a tím je veřejné osvětlení.

Z analýzy absorbční kapacity v oblasti podpory veřejného osvětlení, kterou dělal Elektrotechnický zkušební ústav a NAVIGA, s. r. o., v loňském roce, vyplývá, že například 44 % sloupů, 43 % rozvodů, 19 % svítidel je starších 21 let. U 50 % soustav veřejného osvětlení nedošlo nikdy ke generální opravě. Nejvýznamnějším důvodem neoptimálního stavu veřejného osvětlení podle jejich provozovatelů je vysoká energetická náročnost. Přitom existuje již poměrně široká nabídka LED systémů veřejného osvětlení umožňujících až 50procentní úspory energie a návratnost investice v rozmezí do čtyř, případně šesti let. Veřejné osvětlení financují z veřejných rozpočtů převážně obce a ty odkládají investice bez vnější podpory a zaměřují se především na údržbu.

Z uvedených důvodů by byla podpora investic do veřejného osvětlení z operačního programu Životní prostředí potřebná a účelná. Moje otázka zní: Proč nebyla podpora obnovy veřejného osvětlení v obcích zařazena do operačního programu Životní prostředí 2014 až 2020? A za druhé, zdali se také tím operačním programem bude zabývat řídicí výbor OPŽP, který zatím jedná pouze formou per rollam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne, vážený pane předsedající. Jsem rád, že dneska se můžu zase vyjádřit k nějakému tématu, které se týká mého resortu, protože jsem tady celé dopoledne i část odpoledne řešil především cizí věci a děkuji svému věrnému poslanci kolegovi, vaším prostřednictvím, panu kolegovi Zahradníkovi, za tento dotaz.

Já s vámi, pane kolego, naprosto souhlasím a my jsme ho tam do páté verze dokonce měli, tento podprogram. Bohužel v rámci vypořádávání připomínek, kterých samozřejmě byly desítky a stovky, Evropská komise, konkrétně tedy DG Energy, při tom vyjednávání potvrdila svůj postoj, který, musím přiznat, už byl konzistentní s jejím postojem z roku 2012, protože Ministerstvo životního prostředí se pokoušelo problematiku veřejného osvětlení prosadit už do doplnění operačního programu bývalého období 2007 až 2013, a tehdy v roce 2012, kdy se diskutovalo, co by tam případně bylo možno ještě přidat, aby se vyčerpaly fondy, které se nečerpaly dobře, jak víte, to tam tenkrát odmítli doplnit, protože to nepovažovali za prioritní. A bohužel v rámci projednávání páté verze toho operačního programu Evropská komise odmítla jakýkoli projekt, nebo řekněme specifickou osu, která se týká veřejného osvětlení, financovat. Takže my jsme to tam měli v rámci prioritní osy číslo 5, a tedy specifického cíle v rámci energetických úspor skutečně měli, protože si uvědomujeme to, co říkáte, a vycházeli jsme ze stejných čísel, že ta absorpční kapacita trhu by tam opravdu byla. Ale bohužel se tento cíl nepodařilo prosadit, což i mě osobně mrzí, že tam není.

Určitě budeme v nějakých debatách pokračovat. Můžeme zvažovat třeba i nějaké věci z hlediska národních programů. Ale bohužel to vypadá, že rezistence Evropské komise k tomuto specifickému požadavku je jasná a byla i písemně několikrát vyjádřena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá to, že pan poslanec Zahradník ještě položí doplňující otázku. Tak pojďte na to, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Ta věc, pane ministře, je mi známá. Je mi ale známo i to, že v jistém období byly kontakty s Komisí, to jednání, poměrně nadějné, ale pak došlo k nějakému možná ochabnutí z naší strany a ta nadějně se vyvíjející věc nebyla dotažena do konce. Je to velká škoda, protože skutečně veřejné osvětlení je významným prvkem financování ze strany obcí, zatěžuje to jejich náklady. Bylo by dobře, kdyby třeba, jak jste naznačil, ministerstvo zvážilo možnou podporu z nějakých jiných národních zdrojů, za což bych předem poděkoval.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá to, že odpověď není potřeba, bylo to pouze konstatování. Pochopil jsem to dobře? (Poslanec Zahradník souhlasí.) Děkuji za to.

Třicátou čtvrtou byla vylosovaná paní poslankyně Marie Pěnčíková, která interpeluje ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, zejména ve venkovských oblastech po celé České republice dochází k rušení poboček České pošty. Ta avizovala, alespoň jak bylo médii prezentováno, že vyjde vstříc potřebám obcí, které budou mít poštovní služby v ne zrovna dostupné vzdálenosti, a zrušené pobočky nahradí alespoň tzv. výdejní místa určená pro nejvyužívanější služby, jako je výdej zásilek a balíků, poštovních poukázek a případně další.

Ráda bych se zeptala, jak zřizování těchto výdejních míst probíhá a kolik poboček již bylo těmito výdejnami nahrazeno. Z konkrétní obce totiž vím, že ač poště dala k dispozici své prostory a nejbližší pobočka je s ohledem na vzdálenost pro řadu občanů v podstatě nedostupná, nebylo jim ani přes opakovanou žádost paní starostky vyhověno a výdejní místo v obci zřízeno nebylo, a to i přesto, že v minulosti poštu v obci měli a tato byla zrušena.

Zástupci České pošty jsou si vědomi toho, že média to prezentují jako službu, kterou se budou přibližovat vesnicím. Dosud prý ale nedostali jasný pokyn ke strategii a údajně by ji měli mít v průběhu prvního čtvrtletí roku 2015. Není to ale trochu pozdě s ohledem na to, že pobočky jsou rušeny již řádově několik měsíců? A s kolika výdejními místy Česká pošta počítá a jaké podmínky pro zřízení výdejního místa tedy jsou? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, paní poslankyně, za vaši interpelaci. Nyní požádám paní poslankyni Gabrielu Peckovou o její interpelaci na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nebudu opakovat to, co jsem říkala při interpelaci na pana ministra Chládka, přestože se týká stejné věci - roztříštění péče o ohrožené děti mezi tři resorty a úkol, který od vlády dostalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, tuto péči sjednotit. Týká se to i Ministerstva zdravotnictví, protože pobytová zařízení pro děti do věku tří let jsou právě v gesci Ministerstva zdravotnictví.

Takže bych chtěla vědět, jaké kroky podniklo dosud Ministerstvo zdravotnictví v plánu sjednotit péči o ohrožené děti. V té souvislosti bych poprosila samozřejmě písemně odpověď na tyto dotazy: Jaký je počet lůžkových kapacit dětských domovů pro děti do tří let věku a vývoj toho počtu za posledních pět let. Dále obložnost těch zařízení, resp. volné lůžkové kapacity, zase ten vývoj bych prosila za posledních pět let. V případě, že dětský domov provozuje zároveň i zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tak prosím o poskytnutí samostatných údajů. A nakonec bych i u tohoto resortu poprosila o vyčíslení finančních transferů ze státního rozpočtu pro dětský domov pro děti do tří let při Thomayerově fakultní nemocnici jako jediném přímo řízeném dětském domově Ministerstva zdravotnictví, prosím včetně dotací a jiných příspěvků i investičních dotací, také za posledních pět let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jak jste říkala, odpověď vám přijde písemně.

Přečtu další omluvenky. Dnes od 17 patrně do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Heger, dnešní den od 18. hodiny z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Vozdecký, od 16.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Šarapatka a dále od 16 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

Přistoupíme k další interpelaci, tu má pan poslanec Michal Kučera a interpeluje ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, jakým způsobem budete řešit alarmující zneužívání přezkumných řízení ve správních řízeních, které upravuje správní řád v § 94 a následujících? Budete v této věci iniciovat novelu správního řádu? Jak vám potvrdí nejen dopravní policisté, ale také úředníci ve státní správě, je jasné, že různé spolky či společnosti si založily doslova byznys na automatickém generování podnětů k přezkumu nebo konkrétních podání, kterými zahlcují odvolací správní orgány. Ty jsou kvůli těmto obstrukcím a současné právní úpravě mnohdy paralyzovány. Navíc se množí i šikanózní podání na podjatost úředníků státní správy. Chtěl bych vás poprosit vzhledem k vaší nepřítomnosti o písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám třicátého sedmého v pořadí, pana poslance Stanislava Grospiče, o jeho interpelaci, kdy interpeluje ministra dopravy Dana Ťoka. Máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, dovolte, abych se vás zeptal na souvislosti s plánem na rekonstrukci iniciovanou Správou železniční dopravní cesty na zkapacitnění trati 071 Nymburk - Mladá Boleslav, které je v plánu ve dvou etapách na letošní a příští rok, tj. rok 2015 a 2016, v etapě 2015 Luštěnice - Mladá Boleslav a v roce 2016 Veleliby - Luštěnice s tím, zda v souvislosti se zkapacitněním této trati je také reálně uvažováno s dokončením projektových příprav na tzv. vltavskou spojku, tzn. napojení této železniční trati na trať ve variantách Milovice - Vlkava či ve variantě kolem obchvatu města Nymburk. A dále bych se vás chtěl v této souvislosti také zeptat, zda je v reálném čase uvažováno právě v souvislosti s rekonstrukcí této trati také s rekonstrukcí železniční stanice Mladá Boleslav, hlavní nádraží. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám další v pořadí, a to je paní poslankyně Pavlína Nytrová, která taktéž interpeluje ministra dopravy Dana Ťoka. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane ministře, obrátili se na mě občané města Frýdku-Místku s dotazem, zda je náš stát tak bohatý, že zbytečně opravuje povrch silnice 1/56, a to z Frýdku-Místku v úseku od kruhového objezdu u supermarketu Lidl v Místku po křižovatku v Kunčičkách u Bašky. V prosinci na této trase začalo frézování vozovky a pokládka nové vrstvy asfaltu. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby ta původní vrstva nebyla naprosto v pořádku, kdyby oprava na této komunikaci nebyla provedena už v roce 2013, kdyby se tato komunikace neopravovala v průběhu několika let pravidelně.

Můj dotaz zní: Proč se opravuje silnice bez výmolů, děr a prasklin, kdo o této zbytečné investici rozhodl a na základě čeho, bude se v rámci stavby obchvatu Frýdku-Místku opět do tohoto povrchu zasahovat? Vzhledem k tomu, že zde nejste, děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, i vám bude odpovězeno písemně.

Nyní požádám paní poslankyni Janu Hnykovou, která interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci neregistrovaných zařízení sociálních služeb. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Jsem ráda, že tu paní ministryně je, a obracím se na ni s problematikou neregistrovaných zařízení sociálních služeb.

V poslední době, a to především s poslední kauzou v Přerově, se na mě jako členku výboru pro sociální politiku obrací řada občanů s otázkou, proč takovou situaci neřešíme a dopustíme, že lidé žijí v takových podmínkách. Ano, na veřejnost pronikají informace, že lidé žijí v některých takových zařízeních v nedůstojných podmínkách, s nedostatečnou hygienou, o nuzné stravě. Dochází tam prý k omezování osobní svobody a rizikovému podávání léků. Na tuto problematiku neustále upozorňuje i veřejná ochránkyně práv a naše přední gerontoložka paní doktorka Iva Holmerová řekla: "Je to skutečně zásadní díra v zákoně, se kterou si dosud ministerstva nedokázala poradit." Nemohu ani souhlasit s názorem Ministerstva práce a sociálních věcí, že stát nepochybil, ale jen přišel na to, že kontrolní mechanismy fungují a situace se řeší.

Já se ptám, paní ministryně, jaká opatření jsou připravovaná, jak se tato situace bude řešit z pohledu ministerstva, zda úpravou v zákoně, nebo jsou připravovaná jiná řešení. Musím připomenout, že se jedná o staré, nemocné a bezbranné lidi a naše společnost je vystavuje podmínkám, které jsem již výše popsala. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za dotaz a paní ministryně je připravena vám odpovědět.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já také vnímám tuto situaci a tyto jevy jako velice závažné. Tento fenomén tady v poslední době narůstá a musím říci, že zejména je spojen s tím, když se zavedl do zákona o sociálních službách tzv. asistent sociální péče, kdy se umožnilo platit člověka, který není příbuzný. Toto opatření zajisté bylo myšleno dobře, aby se rozšířil počet možných pečovatelů, ale je to vlastně v současné době institut, který je právě takovými neregistrovanými zařízeními zneužíván.

My jsme v roce 2014 prostřednictvím generálního ředitelství Úřadu práce České republiky, který vyplácí příspěvek na péči, vydali dokument, který se právě zneužíváním tohoto institutu zabývá a který před ním varuje. Zároveň také od ledna 2014 byla zvýšena správní pokuta za poskytování služeb bez registrace z 250 tisíc na jeden milion korun. V minulém roce na toto téma proběhla řada jednání právě také za účasti zmiňované veřejné ochránkyně práv, dále za účasti krajských úřadů, orgánů ochrany veřejného zdraví a dalších. Výsledkem toho opatření, které jsme mohli udělat hned, aniž bychom měnili zákon, byl dokument, který se jmenuje Doporučený postup Ministerstva práce a sociálních věcí číslo 2/2014, který slouží jako metodický materiál pro potřeby krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy právě pro stíhání poskytování sociálních služeb bez registrace. Jen tak pro zajímavost, v současné době ministerstvo prostřednictvím krajských úřadů eviduje 47 subjektů podezřelých právě z poskytování sociálních služeb bez registrace a u více než poloviny už je zahájeno správní řízení.

Jinak co se týče odpovědnosti za vedení tohoto správního řízení ve věci poskytování sociálních služeb bez registrace, tak to jsou tedy právě primárně krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy a potom jako odvolací orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Dále jsme začali dělat takovou, dá se říci, osvětovou kampaň, kde zase prostřednictvím krajských úřadů aktivně varujeme občany před podvodnými poskytovateli sociálních služeb, a byla vydána právě informace právě z důvodu ochrany starších občanů a jejich rodinných příslušníků, aby věděli, jak identifikovat pobytovou sociální službu, která je registrovaná, a tu, která je neregistrovaná, jak postupovat při podávání žádosti o správnou registrovanou sociální službu. V tomto úsilí, které je takové osvětově metodické, budeme samozřejmě pokračovat.

Pak je tu další oblast, a to je oblast změny zákona, tu připravujeme do novely zákona o sociálních službách, kde ale vlastně s platností té novely se počítá až od 1. ledna 2017. Tam chceme jasně stanovit konkrétní kompetence jednotlivých subjektů při řešení poskytování služeb bez registrace a posílit pravomoci správních orgánů. Nedílnou součástí těchto změn je také úzká spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které má na starosti živnostenský zákon, a také s Ministerstvem pro místní rozvoj, protože to má v gesci zákon stavební, protože často tyto neregistrované služby využívají mezer i v těchto oblastech. Určitě konkrétní opatření v zákoně budou projednávána také na výboru pro sociální politiku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně, paní poslankyně nebude mít doplňující otázku, takže můžeme jít dál. Další v pořadí je paní poslankyně Jana Černochová, která interpeluje paní ministryni Helenu Válkovou. Máte slov.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Vážená paní ministryně, na začátku prosince loňského roku odsoudil Krajský soud v Liberci k 18 letům vězení již vězněného lékaře Jaroslava Bartáka, jehož případ byl značně medializován. Podle soudu se dopustil trestného činu plánování vražd a vydírání. Jedním z důkazních prostředků v této kauze byla nahrávka pořízená jedním z Bartákových spoluvězňů na nahrávací zařízení. Byly to hodinky s kamerou, které si prý sám opatřil ve chvíli, kdy si uvědomil, že Jaroslav Barták své plány myslí vážně. Chci důrazně podotknout, že není mým cílem jakkoli zpochybňovat rozhodnutí krajského soudu nebo spekulovat o vině či nevině pana doktora Bartáka, a to především s ohledem na jeho dřívější kauzu, za kterou si odpykává 12letý trest. Principiálně mě ale zaráží fakt, že vězni ve výkonu trestu mají možnost si ilegálně pořídit nahrávací zařízení, byť jako nástroj pro získání důkazů k usvědčení jejich kolegy ze spáchání trestného činu. Autor nahrávky, Bartákův spoluvězeň, u soudu odmítl sdělit, jak se k tomuto nahrávacímu zařízení dostal. Vedení věznice popírá, že by mu bylo cíleně podstrčeno, aby byl pořízen důkaz o Bartákově vině, a pokud to tak tedy bylo, pak je to velmi překvapivé.

Chtěla bych se vás tedy paní ministryně zeptat, zda skutečnost, že do věznic je možné propašovat ať již nahrávací, či jiné zařízení, považujete za standardní. Zároveň bych se chtěla zeptat, zda neuvažujete o tom, prošetřit tento konkrétní případ, aby bylo zřejmé, jakým způsobem si dotyčný vězeň ty hodinky pořídil a zda se jedná jen o ojedinělou záležitost, či o frekventovaný jev. Jaká opatření případně hodláte přijmout, aby k obdobným záležitostem nedocházelo? Nechci tvrdit, že není dobře, že v tomto konkrétním případě právě tato záležitost posloužila k usvědčení z trestného činu, nicméně v jiných případech by pronesení nahrávacího nebo jiného zařízení, případně mobilního telefonu, mohlo mít naopak za následek např. právě dokonaný trestný čin. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám pana poslance Zdeňka Ondráčka ohledně jeho interpelace na ministra vnitra Milana Chovance.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane nepřítomný ministře vnitra, v médiích jsem se dočetl a myslím, že to proběhlo i diskusemi, že vláda zamýšlí navýšit platy státních úředníků, diskutuje se o cca 10 až 25 %, o která by se měly navýšit jejich platy. Samozřejmě nemám nic proti tomu, je potřeba, aby státní správa a úředníci byli dobře placeni. Nevím, jaký je teď stav jejich odměňování, ale měl bych na vás jediný dotaz. Nemyslíte si, že by bylo eticky správné, aby předtím, než budete této skupině státních úředníků navyšovat platy o deset a možná víc procent, vyrovnat se s tím, že jste příslušníkům bezpečnostních sborů v roce 2010 odebrali na přechodnou dobu tří let 10 % z jejich platů a do dnešního dne jste jim vrátili pouze 5 %? To znamená, dlužíte příslušníkům bezpečnostních sborů stále 5 % plus míru inflace. Myslím si, že by bylo čestnější, kdybyste příslušníkům bezpečnostních sborů vrátili to, co jim bylo odebráno, a potom můžete navyšovat platy samozřejmě v dalších složkách Ministerstva vnitra, to znamená úředníkům. Není to nic proti úředníkům, ale narovnejme to, co bylo pokaženo za minulých vlád. Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče, za vaši interpelaci. Můžeme jít dál. Čtyřicátou druhou je paní poslankyně Marta Semelová, která interpeluje ministra školství Marcela Chládka. Máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, až do loňského roku přispívalo Ministerstvo vnitra na některé miniobory, v rámci kterých se vyučuje například arabistika, perština, korejština, afrikanistika, vietnamistika, jazyky Balkánu, Kavkazu, Střední Asie a další. Vím, že se jedná o malé studijní obory, do nichž se zapisují jednotky studentů, některé z oborů v České republice unikátních, se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevírají jen jednou za pár let. Je mi také jasné, že se finančně jen těžko v uvozovkách vyplatí, přesto mají podle mého názoru svůj význam. Potřebujeme vzdělávat odborníky, kteří se orientují v prostředí, kultuře a mentalitě lidí žijících v těchto regionech. V České republice také žijí početné menšiny, například vietnamské rodiny. Kromě toho mají tyto obory význam pro ekonomiku naší země, pro vzájemný obchod a podobně. V letech 2008 až 2013 na jejich udržení přispívalo Ministerstvo vnitra, jež z rozhodnutí vlády posílalo každoroční dotaci 9,6 milionu korun. Tato podpora však skončila, což má své dopady. Není možné platit potřebný počet lektorů, zajistit profesní růst pedagogů, zavádět cizojazyčné studium oborů, vyvstávají potíže s materiálním zajištěním a stážemi. Je tu problém plnit závazky k zahraničním partnerům. Přitom spolupráce s Ministerstvem vnitra měla pokračovat až do roku 2018, přičemž se do ní měly zapojit i další dvě filozofické fakulty, z Brna a z Olomouce, které mají rovněž malé obory.

Souhlasím s tím, že asi není možné otevírat tyto obory každý rok, ale zaniknout by neměly. Chci se proto zeptat, jestli se s nimi do budoucna počítá a jak je to s jejich financováním.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající, za slovo.

Vážená paní poslankyně, k této problematice jsem byl osloven panem rektorem Karlovy univerzity panem profesorem Zimou asi před třemi týdny. Je pravdou, že ty programy již přestaly být financovány ze strany Ministerstva vnitra a nyní hledáme cestu, jak bychom tyto programy nebo tyto miniobory podpořili z jednoho prostého důvodu, protože kromě jmenovaných jsou tam ještě některé další, které potřebujeme nutně podpořit. Byť by se neotevíraly každý rok, tak hledáme nyní cestu, jak se domluvit s ostatními resorty, to znamená s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem průmyslu obchodu. Pokud by byla možnost, že bychom na to dostali i větší příspěvek ze státního rozpočtu, tak již od příštího roku bychom finančně podporovali asi v přibližně stejné výši, to znamená něco kolem 10 milionů korun. To jednání, předpokládám, by mělo být dokončeno během jednoho dvou měsíců s tím, že samozřejmě pravděpodobně nenajdeme finanční prostředky teď v tuto chvíli, ale aspoň částečně bychom chtěli tento problém řešit i pro stávající obory, které tam již nyní jsou. Jedná se samozřejmě potom o možnost, ale to je otázka pak do debaty, protože jsem byl oslovován z více stran, i co se týče financování jiných oborů, aby se to dělalo spíše řekněme koncepčnější cestou, aby to nebylo směrem k jedné univerzitě, ale ke všem, a proto se na ministerstvu připravuje návrh na změnu financování vysokého školství, které by v kontextu s vysokoškolským zákonem změnilo celý tento způsob financování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane mistře. Doplňující otázka nebude, takže děkuji. Přečtu další dvě omluvenky. Od 17.30 se dnes omlouvá do konce jednacího dne pan poslanec Vít Kaňkovský a od 17.30 se dnes omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Václav Zemek.

Čtyřicátou třetí interpelaci má pan poslanec Zdeněk Ondráček a interpeluje ministra obrany Martina Stropnického. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: (Udýchaným hlasem:) Ještě jednou, pane předsedající, děkuji za slovo. Trošku jsem se zadýchal, musel jsem si doběhnout pro podklady.

Pane ministře, měl bych na vás takový dotaz. Začnu tím, co řekl americký senátor McCain: Myslím, že pokud bychom Ukrajině poslali vhodnou munici, nepoužívala by kazetové bomby.

Myslím, že asi víme oba, co jsou kazetové bomby. Kazetové bomby používají v sobě i třeba bílý fosfor. Oboje je zakázaná munice a Česká republika v roce 2008 v Dublinu připodepsala takovou mezinárodní smlouvou o zákazu používání takové munice, za nás to byl konkrétně tenkrát ministr zahraničních věcí pan Schwarzenberg. Je pravdou, že tuto mezinárodní smlouvu nepodepsaly velké země jako Amerika, Rusko, Čína, ale my v Evropě a státy Evropské unie jsme ji podepsali. Já se vás ptám, zda o této věci jako ministr obrany víte, že se taková munice v bojích na jihovýchodní Ukrajině používá, a zda jste na diplomatické půdě udělal něco pro to, abyste vyjádřil nesouhlas s tím, že ukrajinští válečníci používají zakázanou munici. Zatím mně přijde, že ten konflikt akorát podporujeme, a tím, že mlčíme, se na páchání těch zločinů tam spolupodílime. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, nemáme žádné informace, že by Ukrajině byla dodávána výzbroj. Veškeré dosavadní dodávky, o kterých informace máme, se týkaly pouze výstroje. Výjimkou je dodávka určitého množství dělostřeleckých průzkumných radarů ze Spojených států, ale jsou to radary malého dosahu. Čili z toho vyplývá, že veškerá výzbroj používaná složkami ukrajinských ozbrojených sil pochází z výzbroje ukrajinské armády, která je z velké části ještě sovětské provenience.

Její valná většina je ve špatném technickém stavu. Munice je velice často za hranicí životnosti. Nemáme přesné informace o jednotlivých počtech jednotlivých druhů techniky v bojeschopném stavu, ale víme, že nasazeno je zhruba tisíc kusů bojové techniky. Na druhou stranu je nutno říci, že velká část techniky už byla během konfliktu, během jeho doby, zničena. Ukrajina se snaží jaksi realizovat opravy ze svých vlastních zásob.

Co se týče povstalců, tam je zjevné, že většinu výzbroje dodává Rusko. Ta výzbroj je nepoměrně kvalitnější a modernější, než kterou disponuje ukrajinská armáda. Je iluzorní se domnívat, že separatisté, ať už k jejich požadavkům je někdo nakloněnější, či méně, by měli jakékoli relevantní zdroje, ze kterých by si takovou techniku mohli pořizovat. Čili myslím, že ta diskuse, jestli tam ingeruje ruská armáda, jsou zbytečné. Ta situace je zjevná. Jedná se především o tanky, o obrněná vozidla, o dělostřelecké systémy včetně raketometů, o munici. Počet kusů je odhadován zhruba také na tisícovku shodou okolností. Ta technika je dodávána průběžně dle vývoje situace, dle potřeb. Myslím, že je to markantní i podle jednotlivých fází konfliktu. Kdy se separatistům takzvaně daří, tak je to z velké části zapříčiněno právě těmi disponibilními moderními prostředky. Bojové charakteristiky části dodávané výzbroje odpovídají výzbroji součástí ukrajinských ozbrojených sil, ale jak jsem říkal, ta druhá část je podstatně modernější. S velkou pravděpodobností separatistům poskytuje Rusko také informační nebo zpravodajskou podporu, vzdušný průzkum pomocí bezpilotních prostředků a prostředky radioelektronického průzkumu a boje.

Co se týče munice kazetové, kterou jste zmínil, nemáme žádné hmatatelné stoprocentní důkazy, že ji používá, a tím pádem ani nemůžeme říct, kdo ji případně používá. Ale jenom bych si dovolil uvést, že od samého počátku toho konfliktu je jeho nedílnou a výraznou součástí i válka informační.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec položí doplňující otázku.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak bohužel - já o voze, vy o koze. Já jsem samozřejmě neřekl, že byste dodávali munici, ale citoval jsem vám pana senátora McCaina: Myslím, že pokud bychom Ukrajině poslali vhodnou munici, nepoužívali by kazetové bomby.

To znamená, vaši přátelé v Americe vědí, že ukrajinská armáda používá kazetové bomby, používá bílý fosfor. Jsou to zakázané zbraně. My jako Česká republika na rozdíl od Ameriky jsme podepsali v roce 2008 v Dublinu tuto mezinárodní smlouvu. A pokud to nevíte, tak se zeptejte svých spojenců z NATO, protože ti to vědí a pan senátor McCain to veřejně říká, anebo bohužel není možné se koukat jenom na veřejnoprávní televizi, protože o jejím zpravodajství a objektivitě zpravodajství jsem mluvil na začátku s panem ministrem Hermanem.

Takže se ptám, když budete vědět, že ten problém tam je, zda diplomaticky se proti tomu nějakým způsobem vyjádříte. Je to zakázaná munice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra, aby doplnil svoji odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Pokud budeme mít jistotu - já nechci zpochybňovat teď prohlášení toho či onoho senátora, ale nezapomínejme, že i Spojené státy mají svoji vnitropolitickou scénu - tak pokud bude prokázáno, že jsou tam tyto zbraně nebo tato munice používána, tak samozřejmě ty země, které se zavázaly k tomu, že ji používat nebudou - a jsem rád, že jste nezapomněl na to, že Ruská federace to taky nepodepsala - takže evropské země se rozhodně od toho nebudou distancovat. Nebo nemůžu mluvit za evropské země, budu mluvit za Českou republiku. Nevím, jestli tato odpověď je dostatečná.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Další interpelaci má paní poslankyně Marta Semelová na ministra kultury Daniela Hermana ve věci digitalizace fondů knihoven. Máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, koncem loňského roku proběhla sdělovacími prostředky zpráva týkající se digitalizace fondu Národní knihovny a Moravské zemské knihovny. Dosud byl tento projekt, který byl zahájen před více než dvěma lety, podle dostupných informací financován z velké části z prostředků Evropské unie. Podle zveřejněných zpráv však musí další peníze na digitalizaci zajistit Ministerstvo kultury, případně zmíněné knihovny, což je s dotacemi, které dostávají, těžko myslitelné. V souvislosti s financemi připomínám velmi nízké platy, které zaměstnanci knihoven mají.

Chci se vás proto zeptat, jaký je výsledek jednání Ministerstva kultury a zástupců zmíněných knihoven, zda se podařilo vyčlenit potřebné finanční prostředky, jež by umožnily pokračování digitalizace, která má mimo jiné zpřístupnit knihovní fondy vyššímu počtu čtenářů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra kultury, aby vám odpověděl.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, kolegyně, kolegové, tento projekt - tedy udržitelnost projektu Národní digitální knihovny, realizovaného jednak Národní knihovnou České republiky a Moravskou zemskou knihovnou v Brně, byl do roku 2014 financován z Integrovaného operačního programu Evropské unie ve výši 255 milionů korun, což je 85 %, a spolufinancován ze státního rozpočtu ve výši 45 milionů korun, což je 15 %. Celkové náklady projektu jsou tedy 300 milionů korun.

V případě Národní digitální knihovny se jedná o tzv. masovou digitalizaci novodobých dokumentů, tedy 19. a 20. století. Do konce roku 2014 bylo v rámci projektu zdigitalizováno přibližně 26 milionů stran dokumentů z fondů Národní knihovny České republiky a Moravské zemské knihovny v Brně. Financování projektu Národní digitální knihovna skončilo v roce 2014 a navazuje na něj pětileté období udržitelnosti již pouze prostřednictvím státního rozpočtu.

Rozpočtové zajištění udržitelnosti projektu Národní digitální knihovny v letošním roce vypadá takto: 1,2 milionu korun - navýšení příspěvku Národní knihovně na osobní náklady mezi roky 2014 až 2015 z důvodu personálního zajištění zkušebního provozu Národní digitální knihovny. 10 milionů korun navýšení příspěvku na věcné náklady Národní knihovny mezi roky 2014/ 2015 z důvodu zprovoznění Národní digitální knihovny. 15 milionů korun se zavázala Národní knihovna zapojit do rozpočtu Národní digitální knihovny z peněžních fondů organizace v letošním roce. 2,51 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Národní knihovny na osobní náklady Národní digitální knihovny pro letošní rok. 4,76 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Národní knihovny na věcné náklady Národní digitální knihovny pro letošní rok a 4,19 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Moravské zemské knihovny na osobní náklady Národní digitální knihovny pro rok 2015. Z rozpočtu kapitoly je tedy vyčleněno v roce 2015 pro zajištění udržitelnosti Národní digitální knihovny na osobní náklady celkem 7,9 milionu korun a na věcné náklady celkem 29,76 milionu korun.

Plně souhlasím s tím, že platy v našem resortu nejsou zdaleka ideální. Vím, že jsou podfinancované. Snažím se o to, aby se tato záležitost zlepšovala. V letošním roce jsme dosáhli navýšení průměru o 4 %, ale samozřejmě to není dostatečné a svá jednání s panem ministrem financí vedu neustále v tom smyslu, abychom dorovnávali ten deficit, který v našem resortu je. Děkuji vám za podporu této snahy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Doplňující otázka nebude? Děkuji.

V tom případě požádám paní poslankyni Věru Kovářovou o její interpelaci, která směřuje k ministryni práce a sociálních věcí Michale Marksové. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, Alice Howland, harvardská profesorka, nadaná výzkumnice, lektorka, manželka a matka tří dospělých dětí, si jde ven zaběhat a brzy si uvědomí, že nemá ponětí, jak najít cestu zpátky domů. Touto cestou chodila roky, ale najednou nic nevypadá povědomě. Je naprosto ztracená. Lékařská diagnóza zní počátek Alzheimerovy choroby. Alice pomalu, ale nevyhnutelně ztrácí paměť a spojení s realitou, s čímž se musí vypořádat nejen ona, ale i její rodina. Tolik stručný popis hollywoodského filmu Still Alice, jehož hlavní představitelka letos aspiruje na udělení ceny Oscara.

Pojednává o problému, který si možná raději nepřipouštíme, ale který před naší společností stojí, a my bychom se k němu měli postavit čelem. V České republice trpí Alzheimerovou chorobou 140 tisíc lidí, se stárnutím nemocných přibývá. V roce 2050 jich u nás může být až 225 tisíc. Ve zdravotnických a sociálních zařízeních se léčí minimum. Tři čtvrtiny jsou v péči rodin, pro které jde o velmi složitou situaci.

V posledních měsících a týdnech bylo možné zaznamenat kritiku, podle níž na tuto výzvu český stát dosud nezareagoval odpovídajícím způsobem. Je to pravda? Skutečně nám chybí potřebná koncepce? A co se pro vyrovnání se s tímto jevem chystáte udělat vy? Byla bych ráda, kdyby toto důležité téma nezapadlo, kdyby mu byla věnována náležitá pozornost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já naprosto souhlasím s tím, že Alzheimerova choroba je chorobou budoucnosti, a také říkám, jaké služby si nastavíme dnes, tak je možná budeme sami potom potřebovat a konzumovat, takže tomu určitě musíme velkou pozornost věnovat.

Když pominu ty, o které je pečováno doma, tak pro cílovou skupinu je určena sociální služba, domovy se zvláštním režimem. Já jsem jich už několik viděla a musím říci, že třeba konkrétně v Kraji Vysočina jsou ty domovy skutečně na špičkové úrovni. Je to možná také tím, že je tam úzká spolupráce s Rakouskem, kde se inspirují různými prvky, jak s těmito lidmi pracovat a jaké prostředí jim zařídit.

Co se týče čísel, tak v roce 2014 byla na 255 těchto služeb vyčleněna částka ve výši 782,6 mil. Kč, a to formou dotací, což je nárůst proti roku 2013 o 15 %. Mluvím o dotacích, které šly skrz Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nepochybně jsou tam další částky, které šly třeba přímo z krajských úřadů.

V rámci pracovní skupiny Ministerstva práce a sociálních věcí jsou, jak už jsem říkala u jiné interpelace, plánovány i změny v oblasti posuzování nároku na příspěvek na péči, což je vlastně ten druh dávky, který naopak posiluje neformální péči o klienty trpící i Alzheimerovou chorobou. Jde nám hlavně také o to, abychom v rámci pracovní skupiny přenastavili systém poskytování sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu, a také o návrh koncepce dlouhodobé péče. Součástí bude také podpora vzdělávání těchto pečujících osob. O konkrétních výstupech chceme diskutovat s odbornou veřejností asi ve druhém pololetí letošního roku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně očividně položí doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ano, děkuji. Paní ministryně, hovořila jste o finančních prostředcích, které byly vynaloženy v roce 2013 a 2014 na tento problém, tak bych se ráda optala, kolik finančních prostředků je vyčleněno pro letošní rok a kolik finančních prostředků bude vyčleněno na rok příští. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám o doplnění informace paní ministryni.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Tento dotaz je vlastně zatím předčasný, protože v současné době ještě není známa konkrétní výše, která bude přidělena prostřednictvím dotací domovům se zvláštním režimem, protože dotační řízení na podporu sociálních služeb pro rok 2015 v současné době na jednotlivých krajských úřadech probíhají, takže my ještě neznáme všechny jejich výsledky, to znamená, že ani nevíme tu sumu na rok následující.

Nicméně jsem také chtěla zdůraznit, že součástí té změny v zákoně, kdy finanční prostředky rozdělují přímo kraje, bylo to, že kraje si musí udělat svoji koncepci, svůj plán sociálních služeb, to znamená, že budou muset samy zmapovat za metodické podpory ministerstva mimo jiné to, kolik služeb potřebují pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou, kolik asi budou potřebovat pobytových služeb, kolik lidí třeba bude moci dále zůstávat doma.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je připravena paní poslankyně Jana Černochová se svou interpelací. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, před několika lety začalo Ministerstvo obrany nakupovat přes alianční agenturu NAMSA, nyní přejmenovanou na NSPA. Jedná se o organizaci, která byla zřízena Severoatlantickou aliancí, aby uspokojovala potřeby armád členských států Aliance a díky agregovaným nákupům dosahovala výhodnějších cen pro klienty. Nákupy prostřednictvím NSPA se v loňském roce využívaly ve zvýšené míře. Zajímalo by mě, jaký objem nákupů, vyjádřeno v korunách prosím, předpokládáte v letošním roce, a také bych poprosila o informaci, jaké hlavní komodity přes NSPA vámi řízené ministerstvo nakupuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám pana ministra, aby odpověděl.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, ale samozřejmě i vážení všichni ostatní, já jsem původně na té interpelaci dostal těch dotazů víc, takže se pokusím aspoň stručně odpovědět. Začnu tím, co jste teď vyslovila jako dotaz.

Je to především munice. Byla to munice i v závěru loňského roku, kdy jsme se snažili ještě ty prostředky, které nám přibyly do rozpočtu v poslední fázi, a byl to jediný smysluplný a efektivní způsob, jak s nimi naložit, tak jsme nakoupili munici zhruba za 1,1 mld. Kč a budeme v tom doplňování munice, která patří k položkám, které byly dlouhou dobu zanedbávány, pokračovat i v letošním roce. Chceme pořizovat i naváděné střely Spike, které se používají jak na stopadesátdevítkách, tak na pandurech, a bude ta kapacita i na těch nových, protože už nám také nabíhá ta nová smlouva na gripeny, které budou mít konečně tu funkci vzduch-země.

Odhadoval bych to na nízké stovky milionů, to znamená řekněme 200 až 300. Omlouvám se, nedokážu to teď přesněji specifikovat, ale doposud se v rámci té agentury nakoupilo za 3,3 mld. Kč za ta léta, odkdy to bylo zavedeno.

Je samozřejmé, že se najdou kritici toho. Já bych ale chtěl říci několik možná důležitých detailů. Jednak to, že my se můžeme obrátit na tu agenturu především tehdy, když neexistuje jiná alternativa v domácím prostředí. My nejen deklarujeme, ale snažíme se samozřejmě náš zbrojní průmyslu do celé akviziční problematiky nebo do toho procesu maximálně zapojit, ale stává se, že jsou některá výběrová řízení neúspěšná, že se ti, kteří se neumístili, odvolávají atd. Potom se celý ten proces protahuje. Ale to, co je velmi důležité, je, že prostřednictvím NSPA se mohou realizovat i naše podniky a že to, musím říci, doposud nevyužívají tak, jak by bylo možné. Třeba výzev k předložení nabídky - protože ta agentura se prostě obrací veřejně, to je velmi snadno dohledatelné, to, co poptává - tak těch výzev třeba v roce 2013 bylo 802.

Ta reakce je zhruba do 10 procent ze strany našich firem. A přitom jsou firmy, které už jsou v tom katalogu, jsou firmy, které tam prodávají a prodávají úspěšně. Je tam samozřejmě v té databázi samotné 195 českých společností a další se o to místo mohou zcela svobodně ucházet. Dochází tam často ke spojování poptávek. To znamená, že agentura vyhodnotí, kolik zemí poptává nějaký zbrojní systém se stejnými parametry nebo s velmi příbuznými parametry. Ty parametry se pak dají sjednotit a samozřejmě v tom velkém množství se jedná o nějaké nezanedbatelné množstevní slevy, nebo ta cena se dostane na lepší úroveň. Říká se, že tam není penále, že tam není vymahatelnost nějakého skluzu v té dodávce. Není to pravda. Ty prostředky jsou zcela standardní. Je pravda, že třeba příběh kulometů Minimi v tomhle tom asi nemohl nikoho naplnit nějakým velkým optimismem, ale to byl docela specifický případ. Mimochodem, už je konečně máme.

Potom je tam ještě jedna důležitá věc, protože ottawská konvence, což je jeden z docela důležitých materiálů, který Aliance, je to zakládající dokument Aliance v podstatě, tak tam se mluví naprosto jasně, že členské země nezatěžují tyto nákupy DPH. Tam se dostáváme potom na ceny, které jsou samozřejmě docela zajímavé. Já uvedu třeba ten příklad u toho kulometu Minimi. Cestou domácího dodavatele by stál 284 tisíc, cestou NSPA 216 tisíc. Zároveň ale samozřejmě jsme si vědomi toho argumentu, když poptáváme u domácího výrobce, tak jednak je to zaměstnanost, jednak jsou to daňové odvody atd., ale ten segment skutečně není tak podstatný, aby to ten domácí průmysl deptalo na jednu stranu, a na druhou, my se snažíme ho maximálně do toho procesu NSPA začlenit. (Upozornění na čas.) Dobře. Děkuji. Já se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nebudete se ptát, nemáte doplňující otázku. Dobře. Děkuji vám. Děkuji vám, pane ministře.

Čtyřicátý sedmý v pořadí je pan poslanec Ladislav Šincl. Nikde ho zde nevidím. To znamená, půjdeme dál. Pan poslanec Michal Kučera, čtyřicátý osmý, se zřekl své interpelace. Čtyřicátý devátý je pan poslanec Ladislav Šincl opět, to znamená, půjdeme dál. A paní poslankyně Jana Černochová, opět s interpelací na pana ministra.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. To jsem ani nedoufala, že dojde na čtyři mé interpelace. Já bych se chtěla zeptat pana ministra Stropnického. Ze zpráv vyplývá, že hospodaření státních podniků za loňský rok bylo ztrátové. Mám na mysli zejména LOM. Jako hlavní důvod se uvádí dopad sankcí uvalených na Rusko. Chtěla bych se zeptat, jestli se to nějakým způsobem vyhodnocovalo v rámci Ministerstva obrany a jestli skutečně je to ta hlavní příčina, nebo jestli ještě existují další. Ale já si myslím, že vzhledem k tomu, co probíhalo v těchto dnech, tak asi velmi složitě se bude hledat na to odpověď. Takže nebudu pana ministra trápit tím, aby odpovídal na něco, co by vyžadovalo spíš křišťálovou kouli v těchto dnech. Ale myslím si, že co křišťálovou kouli nevyžaduje, je příprava akčního plánu, který by měl zabránit svým způsobem opakování takových situací, kdy se napomůže státním podnikům s jakousi revitalizací.

Takže bych se chtěla zeptat pana ministra, jestli něco takového jeho resort skutečně chystá. Na čem ten akční plán má stát, z čeho bude vycházet a jestli ho dostaneme v tomto čtvrtletí do výboru pro obranu nebo do konce roku 2015. Každý den je samozřejmě dobrý v těch geopolitických okolnostech, jejichž jsme svědky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pan ministr je již na cestě, aby vám odpověděl.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážená paní kolegyně, paní poslankyně, páni poslanci, chci zdůraznit, že děláme maximum pro to, abychom postavili státní podniky na nohy. Není to jednoduché, ale není to nemožné. Řekl bych, že zcela zásadní je, aby v novele zákona 137 o zadávání veřejných zakázek byly učiněny takové změny, které by ty naše podniky, které jsme si sami založili pro specifické činnosti, aby nebyly penalizovány. Ten problém je zejména ten in house, který nyní požaduje 80 % činnosti ve prospěch zakladatele. Toto procento je prostě likvidační. My chceme po těch firmách nebo po těch podnicích, aby byly aktivní, aby si zakázky sháněly samy, aby nečekaly, co jim přineseme s prominutím pod nos. Ale tohle to procento je likvidační. Jsme v jednání s MMR a máme příslib, že se to má změnit. Všech pět současných strategických podniků si Ministerstvo obrany chce ponechat, protože bezpečnostně-politická situace tomu samozřejmě jenom dodává další pádné argumenty.

My jsme přistoupili i ke zcela nezanedbatelným personálním změnám. Změnil se ředitel ve Vojenských lesích, změnil se ředitel VPOP Nový Jičín, změní se v bezprostřední budoucnosti ředitel VTÚ. Před několika minutami jsem tady v kuloárech měl aspoň hodinové jednání s ředitelem Vojenského výzkumného ústavu, kde se třeba v minulosti děly takové věci, že ten Vojenský výzkumný ústav vyvinul, řekněme, pro chemiky nějaké velice specializované vozidlo na podvozku IVECO nebo Tatra. Vyvíjel to za 50 milionů, a potom se změnil střednědobý plán a pozemní síly řekly, že to nechtějí. A tak se kapitola zavřela. Což mně přijde něco úplně absurdního, takže teď budeme muset vyvíjet jenom skutečně to, k čemu se potom závazně přihlásíme, že to budeme pořizovat. Myslím si, že některé podniky, například VPOP Nový Jičín, byly prakticky v kómatu a jakémsi podivném předprivatizačním stavu, takže na to jsme se už orientovali zkraje hned na jaře.

Co se týče LOMu. LOM na tom není až tak zle. Samozřejmě ho penalizují. Musí teď nakupovat složitě některé až směšné díly za stovky násobků cen. To nás mimochodem také vede k tomu, abychom se zbytku ruské techniky co nejdříve zbavili, a pracujeme na tom. Ale je tam také nutný odprodej zásob. Je tam nutný odprodej nepotřebných nemovitostí včetně parcel a podobně. Máme na těch pět podniků vypracovány plány konsolidační, jak tady bylo řečeno. Ty jsou hotové, publikované, schválené vedením. Takže pokud byste, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, měla zájem, tak vám ten materiál rád poskytnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se paní poslankyně, zda nebude mít doplňující otázku. Vzhledem k tomu, že máme dvě minuty do konce, tak už jednací řád platí pro všechny stejně, tak dnes už na další interpelaci nedojde.

Vyhlásím na dvě minuty přestávku s tím, že v 18 hodin budeme pokračovat 24. schůzí a na programu budou Vrbětice. Takže dvě minuty přestávka. Přerušuji jednání schůze do zítřejších 9 hodin ranních. Děkuji.

 

(Schůze přerušena v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.