Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

79.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií
a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy
na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé
/sněmovní tisk 310/ - prvé čtení

Skončili jsme v obecné rozpravě. Prosím pana ministra i pana zpravodaje, aby se zaujali místo u stolku zpravodajů.

Dalším řádně přihlášeným byl pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Ke stolku zpravodajů usedá posl. Fischerová.) Pardon, paní zpravodajko, nejste pán, jste paní. Omlouvám se. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane řídící. Kolegyně a kolegové, projednávat asociační dohodu s Ukrajinou je určitě pro každý stát Evropské unie složité. Domnívám se, že bychom měli tuto asociační dohodu podrobit určité diskusi a ve druhém čtení, budeme-li připravovat schválení této asociační dohody, myslím si, že bychom měli přijmout určitá doprovodná usnesení nebo doprovodné usnesení k této asociační dohodě.

Víte, díval jsem se na některé věci konkrétně té asociační dohody. Jenom přednesu jednu poznámku. Implementace asociační dohody Ukrajiny bude stát dalších 104 miliard amerických dolarů. Bude to pro Ukrajinu velmi složité, ale bude to velmi složité i pro státy Evropské unie. Přijímáme, nebo mluvíme o asociační dohodě se státem, který má 50 milionů obyvatel, v této chvíli je totálně rozvrácen, probíhá tam občanská válka, v tomto státě jsou velmi citelně znát určité negativní jevy, jako je xenofobie, antisemitismus a fašismus, a je nutné, abychom ve svém projednávání přijali například doprovodné usnesení, kde se vůči těmto jevům vymezujeme, upozorňujeme Ukrajince, aby i oni takto učinili, a zabývali jsme se dalšími věcmi. Jednou z těch věcí je samozřejmě vytvoření mírových podmínek na Ukrajině k tomu, aby lidé na Ukrajině, ať jsou to Ukrajinci, nebo Rusové, prostě občané Ukrajiny, nežili v takové situaci, kdy se musí bát o životy svých dětí. Je potřeba také definovat některé budoucí vztahy. Já si myslím, že mír na Ukrajině je také podmíněn tím, když budeme hovořit o tom, co je tím axiomem toho, proč se tam také válčí, a je to určitá snaha Ukrajincům říci, že mají možnost vstoupit do NATO. A to je velmi významná záležitost i pro bezpečnost České republiky. Ukrajina v této chvíli není státem, který by byl připraven vstupovat do NATO, a my bychom to ve svém doprovodném usnesení k asociační dohodě měli také zmínit. Je nutné, aby se hledala mírová východiska. Jiné než nevojenské východisko, tedy diplomatické východisko, na Ukrajině neexistuje. A já si myslím, že i toto by mělo být součástí určitého doprovodného usnesení.

Jen ještě k té asociační dohodě. Evropa odmítá geneticky upravené potraviny, nicméně v čl. 404 se hovoří o tom, že se zvýší využití biotechnologií na území Ukrajiny. Může se tedy stát, že významné americké firmy budou rozvíjet své biotechnologie na Ukrajině a Ukrajina bude vyvážet do Evropské unie biologicky upravené potraviny. Já si myslím, že i na to je třeba v doprovodném usnesení jako určité obavě České republiky vůči tomuto upozornit.

Čili chtěl bych říci, budeme-li schvalovat asociační dohodu s Ukrajinou, je potřeba, abychom jako český parlament řekli své připomínky a doprovodili tuto asociační dohodu doprovodným usnesením. To byl obsah mé poznámky. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek a pak paní poslankyně Zelienková řádně přihlášená, pak poslanec Fiedler řádně přihlášený. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, v minulém bodě k Ukrajině jsem se musel přihlásit s faktickou poznámkou, jinak bych nemohl promluvit, a mluvil jsem tady velmi krátce, takže teď dovolte ještě, abych své vystoupení doplnil, a prosím, aby bylo vnímáno jako kompaktní vystoupení.

Opravdu nechápeme, anebo nechceme chápat, o co tady skutečně jde? Opravdu nechápeme, že globální svět se mění a že jakkoliv je to nepříjemné, jakkoliv se nám to nelíbí, tak že roste hranice mezi západním světem, který vyznává hodnoty, o kterých tady mluvíme dnes a denně již 25 let, a jiným světem? Opravdu nechápeme, že musíme rezignovat na to, že existuje pojem univerzální hodnoty, protože žádné univerzální hodnoty nejsou, a že náš svět, náš život, ve kterém chceme žít, je opřen o hodnoty, které teď už nemůžeme vyvážet, protože na to nemáme sílu, ale musíme je bránit a musíme je bránit za každou cenu, protože jinak by život většiny z nás pozbyl smyslu?

A v takovém případě prosím pěkně je pro nás klíčová odpověď na jednu jedinou jednoduchou otázku: na Západ, nebo na Východ? Tady neexistuje třetí cesta! Tady neexistují mosty mezi Západem a Východem - už jenom proto, že ze strategického hlediska řízení boje to první, co se vyhazuje do povětří, jsou mosty. A já bych si strašně přál, strana, kde jsem prvním místopředsedou, by si strašně přála, aby Česká republika patřila na Západ, ale chceme-li patřit na Západ, tak kromě slov, kterými to občas někde říkáme, to musíme podpořit i zcela jasnými činy, a dokonce i někde ochotou k oběti. Ano, chceme patřit Západ, protože chceme patřit ke svobodnému světu. Nemyslím si, že v tom máme úplně jasno v této Sněmovně, a už vůbec ne v této společnosti. Velmi vás prosím, abyste pochopili, že to teď vůbec není zápas pravice nebo levice nebo nových hnutí, která přicházejí s něčím úplně novým. Že je to docela obyčejná otázka, zda chci, nebo nechci zůstat svobodný, zda patřím na Západ, nebo patřím na Východ. Chci-li zůstat někde mezi tím, protože má členská základna si není úplně jista - pane ministře Zaorálku - tak budu ten první, kdo se propadne mezi těma dvěma židlemi, protože tam je mezera.

Já mluvím za ty, kteří prostě chtějí patřit na Západ a chtějí to říkat nejenom tím, že to říkají tady teď do mikrofonu, ale ochotou svých činů, a bude-li potřeba, i svých obětí. Uvědomme si prosím, že teď jsme jedno políčko na globální šachovnici. A záleží na nás, kam chceme patřit. Moc vás prosím o toto zamyšlení. (Potlesk poslanců klubu TOP 09 a Starostové. )

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním… Pardon, s faktickou poznámkou pan místopředseda Filip, poté s přednostním…

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já jen fakticky k tomu, co řekl pan kolega Kalousek. Ano, jde o ty univerzální hodnoty, například o hodnotu svobody a podobně. Ale také se musím bavit o tom, nebo přemýšlet nad tím, s kým se spojuji. A pro mne je velmi těžké hlasovat pro asociační dohodu, když představitel státu, o jehož asociační hodnotě jednáme, prohlásí, že sovětská vojska v roce 1943 obsadila Ukrajinu a pak obsadila Německo. Jaksi převrátit výsledek druhé světové války, popřít Teherán, popřít Jaltu, popřít postupimskou konferenci - to je vážné ohrožení svobody! (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Tejc, po něm pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím, že se shodneme na tom, že do vystoupení Miroslava Kalouska ta debata byla celkem věcná a směřovala k tomu, k čemu směřovat měla, to znamená k tomu, že ten návrh posoudí výbory. Ale dovolte mi na to také krátce zareagovat.

Myslím, že tady nerozhodujeme o tom, jestli Česká republika půjde západoevropskou cestou, nebo ne. Tady nehlasujeme o tom, jestli se připojíme k Evropské unii. My už v ní jsme. My spolurozhodujeme o Evropské unii. Takže prosím nevyvolávejme tyto dojmy.

A pokud jde o ty hodnoty. Ano, pojďme společně pracovat na tom, aby hodnoty, základní lidská práva, byly dodržovány. Ale nedívejme se na ty věci černobíle. Nedívejme se přes brýle růžové na Ukrajinu a přes tmavé na Rusko. Problémy jsou na obou stranách a myslím, že bychom měli jasně trvat na tom, že v obou případech, v obou těchto zemích budou dodržována lidská práva, bude respektována demokracie, a ne se tvářit, že v jednom je to výborné a v tom druhém špatné. V obou případech jsou problémy a myslím si, že to je věc, proč tady například někteří kolegové hovoří o potřebě doprovodného usnesení k asociační dohodě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, poté pan ministr Mládek a pan ministr Zaorálek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Na rozdíl od vystoupení pana předsedy Tejce jsem přesvědčen, že můj příspěvek byl velmi věcný a že vrátil diskusi do té roviny, kam skutečně patří. Do prosté otázky, zda na Západ, nebo na Východ. A není úplně náhodou, že bezprostředně poté, co jsem vystoupil já, vystoupil ten, řekněme, druhý extrém, pan předseda Filip, který naprosto zásadně nesouhlasil - a těžko by mě překvapil jakýkoliv jiný postoj - s tím, co jsem řekl.

Ta největší chyba, kterou bychom mohli udělat, by bylo hledat kompromis někde uprostřed, což je asi tak to, co tady předvedl pan poslanec Tejc: budeme tím mostem. Budeme tím mostem, který to bude hlídat na obou stranách, jestli je to jako opravdu fakt dobrý. No tak ten most je ten první, kdo je tím terčem. My si opravdu musíme odpovědět na otázku, která není až tak pestrobarevná, ona je opravdu černobílá. A nehledejte mezi tím žádná duhová spektra. Ta otázka je černobílá. Patříme na Západ, nebo na Východ? Kdybych byl teď poslancem jakékoliv západoevropské země, tak bych říkal: Podívejte se na ty Čechy, oni nevědí, co chtějí. Tak postavme tu zeď na Šumavě, ať jdou k Putinovi, já se jich bojím! Ale protože jsem mezi Čechy a nechci, aby ta zeď byla na Šumavě, chci, aby byla pokud možno co nejdál na východ od našich hranic, tak vám říkám: Proboha, rozhodněme se! My patříme na Západ.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Dále - pardon pane ministře - s faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik a pan poslanec Foldyna. Poté přednostní práva.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Když se jde na západ, přijde se z východu, pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího. Může se to taky stát. Pepa Nos takhle zpíval i kdysi dávno jednu písničku a měl v tom v podstatě skoro bych řekl i pravdu. Alespoň tedy ta empirie taková může být.

Ale mluví se tady v jiné souvislosti o ohrožení křesťanské civilizace radikálním islamismem. Já si osobně myslím, že Česká republika patří do Evropy, do střední Evropy. A Evropa začíná Gibraltarem a končí Uralem. A celá tato Evropa je křesťanskou civilizací. To není jenom katolická civilizace, to je i pravoslavná. Prostě ty kořeny jsou kdysi dávno společné a já si myslím, že pokud budeme dovnitř neustále posilovat, obnovovat jakési umělé hranice a meze a budeme se v rámci té Evropy od Gibraltaru po Ural neustále dohadovat, hádat nebo i spolu bojovat, no to si nás potom ten Islámský stát namaže na chleba. Myslím si, že je třeba hledat jednotu v celé Evropě, nikoli pouze v západní a střední, případně jižní, ale že předností do budoucna, chce-li tato evropská křesťanská civilizace přežít a rozvíjet se, tak musí být v celoevropském, ale skutečně celoevropském pohledu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Stanislav Huml, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Huml: Já bych si také dovolil polemizovat s kolegou Kalouskem. To, co předvádíte, je populismus nejhrubšího zrna, prostřednictvím předsedajícího. My jsme se přece rozhodli, my jsme součástí Západu, jsme součástí Evropské unie. Takhle otázka vůbec nestojí.

Opravdu otázka stojí, s kým chceme v Evropské unii být a jestli umožníme Evropské unii se rozšířit o spolek fašistů. Ukrajinský sociální nacionalismus považuje ukrajinský národ za společenství krve a rasy. (V pravé části sálu se ozývá nesouhlas.) Moment, já teď cituji, s odpuštěním. Otázku totální ukrajinizace v budoucím sociálně nacionalistickém státě vyřeší razantní politika během tří až šesti měsíců. Autorem je poslanec Verchovnej rady Andrej Belickij, velitel bloku Azov. Kdo viděl na videích, jak se choval Jaško, Jaroš a další hvězdy Ukrajiny, tak ví, o čem mluvím. O to tady jde, zda si chceme podávat ruku s těmito lidmi. A v tom já vidím problém a proto s tím problém mám já. Zda se budeme rozšiřovat i o tyto lidi. Zda tedy Ukrajina je schopná docílit stavu, kdy lidská práva budou vnímána tak, jak je fundament Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Kalouska, poté pana poslance Foldyny. Eviduji obě přednostní práva pánů ministrů. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. K tomu, co zaznělo přede mnou - ano, formálně jsme se rozhodli. Formálně jsme se rozhodli stát členy Evropské unie a stát se členy NATO. A rozhodli jsme se tak doopravdy? Rozhodli jsme se tak ve svých srdcích a ve svých činech? Anebo tam vypadáme vůči většině partnerů jako pátá kolona? A to je přesně ta odpověď, kterou musíme umět dát. Jestli ten civilizovaný svět, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Humle, dospěje k názoru, a já bych se mu zase tolik nedivil, že jsme tam ta pátá kolona, no tak se nás zbaví. A já bych opravdu nerad, aby se nás zbavil jako páté kolony, protože to, že v českých médiích, v české veřejnosti i v této Sněmovně je mnoho Putinových propagandistů, o tom nemám nejmenších pochyb. (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Foldyna, poté pan poslanec Jandák.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Já bych se vrátil k poznámce kolegy Tejce, kterého pan kolega Kalousek kritizoval. Tady přece nejde o černobílé vidění. Tady jde o to, když chceme, aby právo platilo na obou stranách. O ničem větším tady diskuse není než o tom, že chceme, aby právo, lidská práva platila na obou stranách, a vymezujeme se k těm krokům, které to negují. Nemyslím si, že se můžeme vrátit do období 50. let a říct "kdo nejde s námi, jde proti nám". Četl jsme Mňačkovy Opožděné reportáže a vypadá to, jako bychom se vraceli do terminologie Opožděných reportáží.

Myslím si, že z geopolitického hlediska naše země nemůže nebýt součástí určitého bloku politického i vojenského. Ale v rámci toho bloku my tam nejsme satelitním státem. My jsme partnerským státem a říkáme svoje poznámky, které jsou opodstatněné v historii, kterou jsme prožili. A nemyslím si, že partnerství je něco horšího než to, co tady předvádíme. Já prostě nechci být jenom satelitem.

Já chci říci svou určitou poznámku jako Česká republika k tomu jevu. Aa já si nemyslím, že bychom se tady vzájemně měli takto negovat. Podívejte se, jak jsme dopadli, když jsme nebyli schopni si tady vyříkat důsledky, které - já se na chviličku vrátím. Podívejte se, jaký je dnes výsledek na Kosovu. Dvě stě tisíc lidí utíká. A tady se hlasovalo, tam vznikl jakýsi stát. Kdo se k tomu vrátí, k té odpovědnosti? Čili nechceme si vzít na sebe odpovědnost za to, že bez diskuse přijmeme nějaké usnesení.

Kdo upálil čtyři desítky lidí v Oděse? Kdo? Ještě nám to nikdo neřekl! Kdo sestřelil to letadlo? Ještě nám to nikdo neřekl! Tak o čem to tady mluvíme? (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka Vítězslava Jandáka, potom přednostní práva pánů ministrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Není to faktická poznámka, je to otázka. Já jsem z toho jelen, přátelé. Kolega Kalousek má obavu, a asi oprávněnou, že jsme pátou kolonou. Ale já se ho chci prostřednictvím předsedajícího zeptat: A co vlády Řecka, Kypru, Rakouska, Maďarska? Prokristapána, to jsou šesté kolony? Já nevím. Můžete mi prosím poradit a odpovědět? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, poté pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Poté řádně přihlášený pan kolega Fiedler. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane místopředsedo. Já se tedy pravděpodobně také pokusím zareagovat na probíhající rozpravu. Na začátku bych ale rád řekl, že já vůbec nesdílím takový pyšný a arogantní pojem Západu, jaký tady předvedl pan poslanec Kalousek. Já mám dojem, že já vidím historii úplně jiného Západu než on. Já vůbec nevím, že bychom my jako představitelé toho Západu, ke kterému on se hlásí, se měli tvářit jako nějaká vyvolená civilizace.

Dovolte, abych vám připomněl, že ten Západ, o kterém pan Kalousek zřejmě mluví, uspořádal ve dvacátém století dvě nejstrašnější světové války, ve kterých zahynuly miliony lidí. Já bych vám rád řekl, že ty války, které tady byly a které způsobily smrt desítek milionů lidí, desítky milionů obětí, nezpůsobil nikdo východní, to nezpůsobil nikdo zdaleka, ale my sami. A holokaust je dokonce v něčem jakoby vyvrcholení historie Západu. Chápete? Ty stovky let evropské historie, to jsou také stovky let likvidace menšin. Vzpomeňte si na španělskou reconquistu v 16. století. Vzpomeňte si, jak se tam zacházelo s Židy, jak se tam zacházelo s muslimy. To je historie Západu. Historie agrese dokonce v Jižní Americe a v dalších zemích. Celá historie Západu je prostě plná krve!

Ale k čemu já bych se tady rád přihlásil, vážení kolegové - k tomu, co Evropa vyvodila z této své historie po druhé světové válce, kdy si prostě v Evropě tady někteří lidé uvědomili, že takhle to dál nejde. Že ty potoky krve, miliony mrtvých, žen a dětí, je něco, co neseme jako odpovědnost s sebou. (Hovoří velmi důrazně, silným hlasem.) Že dokonce my jako Západ máme odpovědnost za plynové komory, ve kterých jsme dokázali trávit lidi jako králíky! To jsme my dokázali jako Západ!

A na to v té chvíli - a také proto, co z toho Západu zbylo! V bipolárním světě se scvrkl svět tak, že Evropa se propadla do nicoty. Nebyla žádným politickým činitelem. Vypadalo to, že se desítky let styděla za to, co způsobila! A jediné, co tu povstalo jako naděje toho Západu, o kterém s takovou pýchou mluvil pan Kalousek jediné - je ta myšlenka, že když jsme se takhle probrodili tou krví, tak bychom mohli založit společenství na hodnotách, kde budeme respektovat to, že chceme-li toto neopakovat a žít v míru, tak musíme spolupracovat a založit něco, že budeme obchodovat, stýkat se a budeme se chránit toho, abychom upadli do pokušení znovu si to vyřizovat pěstmi.

To je historie Západu. Strašná, přátelé! Strašná historie Západu!

A já vděčím těm, kteří v té chvíli skutečného ponížení Západu - uvědomte si, že to, jaká byla Evropa, jak se s ní zacházelo po druhé světové válce, to bylo opravdu ponižující. Vždyť se stala ničím! Úplně zmizela mezi dvěma velmocemi, které si podobu světa a rovnováhu vytvářely na základě nukleárních zbraní.

Chápete? Tohle není žádná povznášející historie. A jediné, co nás zachraňuje posledních 50 - 60 let, je to, že jsme se rozhodli, že tohle nebudeme opakovat a že založíme společenství, které bude naopak prosperovat ekonomicky, a ty ekonomické vazby nám snad nedovolí opakovat ty strašné chyby minulosti.

Pan Kalousek tady řekl, že žádné univerzální hodnoty neexistují. Takhle to tady prostě řekl - nic takového není. Ale chápete? My jsme právě na těchto hodnotách, na tom, že se prostě nemůžeme pobíjet, že se lidé nemají mučit, že se tu nebudeme vraždit, že budeme dodržovat mír a že budeme spolupracovat, na těchto hodnotách, o kterých já jsem přesvědčen, že mají univerzální charakter - pan Kalousek tvrdí, že nic takového neexistuje! - na těch jsme založili evropskou civilizaci po válce. A dokonce jsme doufali, že se k nám třeba potom časem někdo přidá.

O univerzalitě hodnot já mluvím proto, protože jsem přesvědčen, že o těchto hodnotách, na kterých Evropa začala žít po válce, jsme schopni mluvit třeba také s Číňany, s Asiaty a se všemi a že máme ambici toto, co je nápravou toho, co jsme způsobili v minulosti, také prosazovat ve světě.

Mně připadá ta vize, kterou tady pan Kalousek předvedl, že my, Západ, jsme ten poslední, kdo má ty hodnoty, neuniverzální, jak on řekl, jenom naše, jenom západní, my jsme ten poslední, kdo je drží, říká pan Kalousek, tak je musíme teď opevnit. Musíme zřejmě vybudovat nějaké kvalitní zdi - a nejlépe se úplně odizolovat! Já vás chci ujistit, že v celé historii, kterou pan Kalousek zřejmě příliš nezná, všechny pokusy vytvářet tyto zdi ztroskotaly. Každé zdi byly probořeny. Vždycky se našli barbaři, kteří těmi hradbami vtrhli a zničili tu civilizaci, která si myslela, že se takto uzavře sama do sebe.

Já jsem přesvědčen, že bychom neměli být takto pyšní, jak jsme tady slyšeli, a tvrdit, že stojíme nad ostatními, protože když se za sebou ohlédneme, tak zjistíme, že bychom se měli často stydět za to, co jsme tady dopustili. Zároveň si myslím, že máme povinnost se o hodnotách, které máme, bavit s ostatními, protože bychom si měli přát, aby je sdílel i svět kolem nás. Já vás ujišťuji, že si myslím, že ve všech koutech světa existují lidé, kteří jsou připraveni se s námi o tom bavit, a kteří dokonce věří, že je něco, co nás může spojovat.

Víte, já jsem byl fascinován tím, co teď řekl americký prezident v New Yorku, když říkal, kde začínají univerzální lidské hodnoty. A on řekl: Začínají v nejrůznějších chatrčích světa, kde jsou lidé často v bídě, v bigotním xenofobním prostředí, kde trpí, a kde ti lidé doufají, že existují nějaká univerzální práva, kterých se mohou dovolat a o která bojují. A tito lidé v nejrůznějších částech světa jsou našimi spojenci. A oni se možná někdy dívají k nám, na ten bohatý Západ, a doufají, že my je v té jejich bídě podržíme.

Chápete? Tenhle způsob, kterým se prezident Spojených států obrací na chudé vesnice v Africe a v Asii a říká "tam jsou ti, kteří vytvářejí univerzalitu a cenné hodnoty, na kterých doufáme svět bude stát", to je skutečně pro mě humanistický pohled. A ne pohled někoho, kdo tady vystoupí a řekne "my tady jsme ten pupek, který jediný obnovil hodnoty světa, a my se musíme před těmi ostatními zločinnými barbary opevnit". To je špatná představa a já ji tady odmítám. (Potlesk z levé strany.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem sice říkal, že bude mluvit pan ministr Mládek a poté pan ministr Herman, který se přihlásil s přednostním právem, ale předtím jsou faktické poznámky pana poslance Marka Bendy, Zbyňka Stanjury, Miroslava Kalouska, Michala Kučery. Pan poslanec Marek Benda. Prosím o nezneužívání faktické poznámky. Ale pan kolega Benda ví, co je faktická poznámka. Máte slovo, pane kolego.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já musím říci, že jsem se do té debaty vůbec nechtěl zapojovat, dokud nevystoupil pan ministr Zaorálek se svým neuvěřitelným projevem, ve kterém řekne Západ je úplně špatně, můžeme za všechno. (Protestní hlasy z levé strany sálu.) No ne, poslouchali jste ho? Poslouchali jste ho prosím? Všechno je úplně špatně, jsme zdegenerovaní. To mně přijde jako tak neuvěřitelný projev, to, co tady zaznívá, že si myslím, že to tady fakt zaznívat nesmí.

Věty o dvou světových válkách, které Západ vyvolal. Čím začala prosím druhá světová válka? Paktem dvou šílenců, Molotova a Ribbentropa, resp. Stalina a Hitlera (protesty z levé strany sálu), kteří ani jeden z nich nemají se Západem a křesťanskou civilizací nic společného. Nic společného! (Potlesk z pravé strany.) Každý z jiného úhlu pohledu, ale jsou představiteli přesně světa, ve kterém Bůh je mrtev a může se úplně všechno. Jeden z pýchy nadřazenosti rasy, druhý z pýchy nadřazenosti třídy a s tímto zahájí druhou světovou válku rozdělením Polska. A pan ministr Zaorálek mi tady bude vykládat, že to je vina Západu? To snad nemyslí vážně! (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dále pan kolega Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Na tu otázku, kterou položil Miroslav Kalousek, jestli chceme patřit na Západ, nebo na Východ, a já jsem si myslel, že každý člen demokratické strany v tom má jasno, že chce patřit na Západ, tak pan ministr Zaorálek mě přesvědčil, že on tam patřit nechce. Zapomněl v tom expozé, v tom, jak plival na naši historii, na naše dějiny, zapomněl třeba na gulagy, Sovětský svaz, Pol Pota, a teď bych mohl jmenovat všechny komunistické zločiny. To se mu nějak nehodí. To se mu nějak nehodí. Já nevím, jestli má před sjezdem. Neuvěřitelné vystoupení. Neuvěřitelné vystoupení extrémního levičáka. Já doufám, že to skutečně se nebude překládat a naši spojenci to neuslyší, to, co tady předvedl. Opravdu. Vy předkládáte asociační dohodu a chcete ji, nebo nechcete po tom, co jste řekl? Tak když ji nechcete, tak ji tady nepředkládejte! Nemůžete být pro i proti! To opravdu ne! Já jsem opravdu zděšen z toho, co jste dneska řekl, jak jste nablil na nás na všechny, na naše předky, co jste tam všechno přišil na křížek. Ještě se tomu usmíváte! Já vím, že se vám líbí, když se kdysi jezdilo do Severní Koreje a podobně, ale tam se mi fakt nelíbí. A jsem hrdý na to, že patříme na ten Západ, a pro mě je to úplně jednoduchá otázka. Já ji vnímám spíš jako řečnickou. Ale po tom, co jste dneska předvedl, tak já nevím, kam vy chcete patřit a kam chcete vést českou zahraniční politiku. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dále faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska, poté poznámka pana poslance Michala Kučery. A žádám všechny, aby se přihlásili elektronicky. Připomínám, že jak k faktickým, tak řádným přihláškám elektronická přihláška má přednost. V tomto ohledu nemohu porušovat jednací řád.

Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, pan ministr Zaorálek sice porušil všechny hlukové, hygienické limity, ale udělal to jenom proto, aby čtvrt hodiny tepal a kritizoval výroky, kterých jsem se nedopustil. Já jsem tady opravdu nehájil čarodějnické procesy. Já jsem tady opravdu nehájil svatou inkvizici ani útoky Richarda Lví Srdce na Jeruzalém. Já jsem hájil hodnoty, ke kterým Evropa došla tím, když si schválila Listinu základních práv a svobod a na jejich obranu zřídila Radu Evropy. To jsou hodnoty, které žijeme, které jsou zakotveny - omlouvám se všem ateistům a muslimům - které jsou zakotveny v křesťanském kulturním světě, v kterém jsme se narodili a v kterém chceme žít. Ať si to uvědomujeme, nebo ne, tak jeho hodnoty sdílíme.

Já jsem chtěl jenom upozornit na drobnou věc. Že ten křesťanský kulturní svět dnes nemá tolik síly na to, aby ty své hodnoty učinil univerzálními, takže mu nezbude nic jiného, než aby je učinil hodnotami svými, které bude hájit s nulovou tolerancí před kýmkoliv, kdo je bude chtít znehodnotit, a že prostě na nás jako na srdci Evropy, je, abychom se rozhodli, jestli chceme ty západoevropské křesťanské kulturní hodnoty, anebo oligarchii asijsko-stalinsko-putinského typu. Nic mezi tím není. A že ty signály civilizovanému světu musíme dávat nejenom svými řečmi, ale i svými činy. Nic jiného jsem říct nechtěl s tím, že TOP 09 udělá vše pro to, abychom patřili do toho západního křesťanského světa -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Já jsem upozorňoval na překročení faktických poznámek. (Předsedající vypnul poslanci Kalouskovi mikrofon.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: (Hovoří bez mikrofonu.) On mě vypnul! Tak já to řeknu bez mikrofonu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, pane poslanče, přihlásil jste se k faktické poznámce. Prosím, respektujte jednací řád! Dále za vámi je přihlášeno dalších deset lidí k faktické poznámce. Já si myslím, že i oni mají právo stejné jako vy vystoupit v této Sněmovně.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: (Bez mikrofonu.) Respektuji. Navzdory... (Pokračuje dále i bez mikrofonu, nebylo rozumět. Bouchání do lavic. Výkřiky: Fuj!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dále pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych v krátkosti zareagoval na ten nehorázný projev, který tady předvedl ministr Zaorálek. Pan ministře, asi víte, že o víkendu proběhla v Mnichově významná bezpečnostní konference a tam jste si možná ten projev mohl vyzkoušet. Možná že byste se dozvěděl, co by vám kolegové na něj řekli. Vás ale, tuším, bolelo koleno.

Myslím, že víte, co se v Mnichově říkalo o České republice. Nic. Neříkalo se nic. Víte, respekt si zaslouží silný spojenec a respekt si zaslouží i silný soupeř. Česká republika pod vaším vedením není ani silným spojencem ani silným soupeřem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec František Laudát k faktické poznámce. Poté pan poslanec Ženíšek. Všechny ostatní elektronicky přihlášené mám v evidenci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Moc bych poprosil trošku o zklidnění té atmosféry.

Jenom k panu Zaorálkovi. Víte, nevraždil Západ, vraždili němečtí fašisté. Nevraždili Čechoslováci, Češi a Slováci, vraždili a zavírali lidi českoslovenští komunisté. Nevraždili Rusové, vraždila Stalinova klika, a podobně. A takhle bychom mohli pokračovat. Já mám na to úplně jiný přístup.

Nicméně chci vás požádat. Jak by vám bylo, kdybyste skutečně se upínali k něčemu jako k naději a tamhle někde ve Spojených státech v Kongresu by se tímto způsobem hádali a vy jste čekali. Ukrajinský lid. Tady nerozhodujeme o nějakých porošenkách, o nějakých oligarších, já nevím o kom, o fašistech, případně ukrajinských, co tady zaznělo. Tady rozhodujeme o budoucnosti Ukrajinců, o budoucnosti jejich dětí. A vy se tady hádáte.

Prosím vás, pojďte hlasovat. Moc prosím, aby se všichni s těmi dalšími poznámkami vzdali příspěvku, abychom konečně a důstojně prohlasovali tu smlouvu a dali Ukrajincům naději. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Marek Ženíšek s faktickou poznámkou. Pravděpodobně neposlechne svého stranického kolegu, aby se vzdal slova. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Pane předsedající, prostřednictvím vašeho - Františku, mám tě rád, ale nevzdám se té možnosti. Jenom krátkou poznámku k tomu, co zde řekl pan ministr zahraničí, která mě vyprovokovala k tomuto výstupu. K tomu, co zde řekl kolega Huml nebo pan poslanec Foldyna, nemá cenu se vyjadřovat. Tam vždy víme, s čím před tento mikrofon přijdou.

Pan ministr zde hovořil o tom, že ho zaujal výrok pana prezidenta Obamy, a mluvil o něm s takovým nadšením, že to snad vypadalo, jako kdyby mu to pan prezident říkal z očí do očí. Dovolte mi připomenout, pane ministře, že to, co tady řekl pan kolega Huml, to, co tady řekl pan kolega Foldyna, a to, co jste tady řekl vy, je přesně ten důvod, proč vás pan prezident Obama ještě zatím oficiálně nepřijal a asi nepřijme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Miroslav Opálka, poté pan poslanec Jiří Junek s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, víte, nejhorší je, když do všeho fušuje politik, aniž má ve všem klasické vzdělání. Myslím si, že té historie bychom mohli zanechat, protože to, co tu padlo, jestli to jednou někdo bude vyhodnocovat, tak... Rozumím, že jsou různé pohledy, ale pravda by se neměla ohýbat. Já mohu vysvětlovat, že druhá světová válka začala tím, že Hitler dostal podporu od německého kapitálu a pak mu požehnali zbraně ti nejvyšší, kteří měli nad ideologií moc. A nebudete s tím souhlasit, protože máte jiné vidění.

Ale svět se opravdu někde jinde posouvá, v tom má pan Kalousek pravdu. Bílá rasa ubývá na světě a ten pohyb i ekonomicky zemí BRICSu a dalších je daleko dynamičtější než náš. Ty problémy jsou samozřejmě různé a myslím si, že bychom se měli zaměřit na centrální hodnotu humanismu. Na centrální hodnotě humanismu stála i antická Evropa. A myslím si, že je to jedna z cest. Ale jestli se tu budeme hádat o to, jestli v minulosti začal ten, nebo onen, tak se nedobereme ničeho. Budeme jak v římském senátu, který uvažuje, jestli z Británie bude stahovat svá vojska. To je tak vše. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Nyní pan poslanec Jiří Junek, potom pan poslanec (Mládek?), který se přihlásil k faktické poznámce a pak změnil své přednostní právo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Junek: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Já musím reagovat na několik předřečníků.

Za prvé pan poslanec Kováčik. Souhlasím, Evropa od Pyrenejí po Ural. Nicméně měli byste to vyřídit panu Putinovi v Moskvě, že bychom se opravdu neměli v Evropě hádat. Pak si nás opravdu Islámský stát namaže na chleba. V tom máte pravdu. Ale musí začít pan Putin. (S důrazem:) A nesmí posílat tanky a vojáky na Ukrajinu!

Druhá věc - pan poslanec Jandák. Chtěl bych reagovat. Bylo řečeno srovnání - státy, Řecko, Maďarsko atd. Ale já nechci být jako Řecko. Ano, tam vyhráli komunisti. Ano, je to pátá kolona Ruska. Já nechci být jako oni! (Výkřiky z míst poslanců KSČM.)

Třetí poznámka - pan ministr Zaorálek, ten výčet, co všechno Západ spáchal. Paráda. Ale co gulag? Co rusko-finská válka? Co hladomor na Ukrajině! To jsou výdobytky Západu? Já myslím že ne.

Pan poslanec Foldyna - poslední poznámka. Bylo řečeno, že jsou nějaká doprovodná usnesení, a argumentovalo se tím, že na Ukrajině - antisemitismus, fašismus. Ano, ale to samé je v Německu, ve Francii, u nás. To jsou prostě doprovodné jevy demokracie. S tím se holt nedá nic dělat. (Ironický smích z levé strany sálu.) Takže byl bych rád, abychom nepoužívali tyto neférové věci. Abychom prostě neřekli Ukrajina, to jsou fašisti a antisemitisti. Děkuji. (Výkřiky z levé strany sálu, potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr Jan Mládek k faktické poznámce. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážení kolegové, já se musím uchýlit k faktické poznámce, protože přednostní právo je bezcenné v tuto chvíli. Já jsem se do vystoupení pana předsedy Kalouska domníval, že se blížíme k posunu této smlouvy do výborů, protože upřímně řečeno - o čem to vlastně je? To přece není volba mezi Západem a Východem, to je ekonomická dohoda Evropské unie s Ukrajinou, pravda, s politickým přesahem. Já jsem měl naději, že tu dohodu dříve nebo později pragmaticky schválíme, je i v našem zájmu, ale zároveň že vyjádříme určitý distanc od některých věcí, které se dějí na Ukrajině. Že například sdělíme, že bychom se nechtěli dočkat informací, že Prahu osvobodil wehrmacht, skoro to tak občas vypadá. Že když chceme lidská práva, tak je nechceme jenom v Rusku, ale také na Ukrajině, a že nebudeme zavírat oči, to bychom také měli sdělit, že nebudeme chtít dvojí standardy. Že se nám nelíbí oligarchové - mně se také nelíbí, ale vedle ruských oligarchů jsou samozřejmě problémem také ukrajinští oligarchové. A od toho bychom se také měli distancovat.

Samozřejmě problém na Ukrajině není v tom, že tam jsou někde nějaké marginální skupiny, které fašizují. Ale důležitý je postoj vlády, aby se od nich distancovala, což mám pocit, že jsme zatím nezaslechli. A domnívám se, že my tady rozhodně nestojíme před volbou Západ, nebo Východ. Do NATO jsme vstoupili v roce 1999, v roce 2004 jsme vstoupili do Evropské unie a já jsem přesvědčen, že jsme součástí Západu a je to tak správně.

Já jsem v roce 1982 byl ve východním Berlíně, loučil jsem se se svým americkým přítelem, který odcházel -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vám musím odebrat slovo, protože vám skončil čas k faktické poznámce. (Ministr: Budu disciplinovaný, pane předsedo.) Děkuji za respektování jednacího řádu. (Potlesk z řad ČSSD.)

Nyní pan poslanec Korte, poté pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Pan ministr zahraničí reagoval na projev pana Kalouska, ale zdá se, že reagoval na něco jiného, než pan Kalousek řekl. Ve svém skandálním projevu řekl to, co řekl, a je třeba to vidět v kontextu vnitropolitické, vnitrostranické situace v ČSSD. Pan ministr zahraničí je velmi často hlasitě kritizován ze strany levého - ultralevého křídla své strany a ČSSD má před sjezdem. Sapienti sat. Ale já chci říci, že v jedné věci - tím pana ministra asi překvapím - s ním zcela souhlasím, a to když řekl, že Evropa se ze svých krvavých dějin poučila. Ano, Evropa se poučila. Takže třeba představa, že by Německo napadlo Holandsko nebo Francii, je naprosto absurdní. Ale pane ministře, je to Rusko, které se nepoučilo! Rusko, které okupuje Abcházii a Jižní Osetii, teritoriální součásti Gruzie! Rusko, které anektovalo Krym! Rusko, které aktivně podporuje separatisty ve východní Ukrajině! A nechci zabředávat do starších dějin.

Pane ministře, Rusko se nepoučilo a to je to, na co Kalousek ve svém projevu upozorňoval. To jste, bohužel, pominul. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Foldyna, poté paní poslankyně Němcová.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Chtěl jsem začít něčím jiným, nicméně mi to nedá. Prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Kortemu. (Důrazně:) Promiňte, Rusko v roce 1999 nebombardovalo Jugoslávii! Kazetové bomby ruské nezabily Milici Rakič v roce 1999 v dubnu! Čili musíte si uvědomit, kdo tady koho kdy bombardoval, kdo tady válčil. Já nechci být zastáncem žádného Ruska, ale mluvme pravdu! Když chceme mluvit pravdu a lidé se dívají na televizi, tak si myslí, že druhou světovou válku začal Sovětský svaz a de facto nejvíc obětí té války vynutili vojáci Rudé armády. Vy jste si nikdo nevšimli, že v roce 1938 to byla zrada Daladiera a Chamberlaina, byla to zrada Anglie a Francie, zrada demokratického Československa? Pakt Molotov a Ribbentrop byl rok poté, kdy došlo k úplně jiným krokům. Já je tady nechci hájit. Ale nelžeme tady, nevytvářejme tady umělé dojmy! Prostě v této chvíli se používá jakýkoliv úder, jenom když to je úder. A to je prosím smutné z českého parlamentu. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Němcová. Připraví se pan poslanec Šarapatka, poté pan poslanec Kalousek.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já vystupuji, pane místopředsedo, jenom proto, abych řekla, že zásadně odmítám ten projev, který zde pronesl ministr zahraničních věcí. Považuji ho za nesmírně varovný pro renomé České republiky právě proto, že zazněl z úst ministra zahraničních věcí. Jestliže před chvílí jsme zde mluvili o Ukrajině, já jsem byla ten, kdo navrhoval, abychom toto téma doprojednali, protože jsem měla dojem, že panu ministrovi na tom záleží. Pak, po jeho projevu, se nám dostává kusých reakcí tu ze strany sociálních demokratů: no, nedivte se, ono je před sjezdem a on se musel ozvat. Někteří z nás si povzdychli: no, on se asi zbláznil - s odpuštěním, já tedy pro to důkaz nemám, promiňte, že to takhle otevřeně říkám. Ale přesvědčena jsem o tom, že váš projev měl úroveň asi takovou, jako když teď otevřeli komunisté ve svém sídle onu výstavu úspěchů Pol Pot... Severní Koreje. (Smích z řad poslanců KSČM.) Myslím si, že tam jako úvodní projev by byl zcela namístě. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Milan Šarapatka, připraví se pan poslanec Kalousek. Všichni s faktickou poznámkou. Prosím, pan poslanec Šarapatka, eviduji tedy z místa přihlášku pana poslance Jandáka ještě jednou, ale pokud se přihlásí někdo elektronicky, pane poslanče, tak stejně bude mít před vámi přednost. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já musím říct, že na rozdíl od některých svých kolegů já s touto smlouvou souhlasím. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že se jedná pouze o první a formální krok, který Ukrajině v tuto chvíli nijak nepomůže. Naopak postupně otevře trh Ukrajiny podstatně silnějším hráčům ze Západu a Ukrajina bude mít velký problém se těmto hráčům bránit. Současně zaváže Evropskou unii ekonomicky podporovat Ukrajinu a podle mého nejsou vůbec v tuto chvíli vyřešeny otázky, z jakých zdrojů, a nejsou identifikovány objemy té pomoci. Nás Řecko stálo dosud 240 mld. eur. Ukrajina je pětkrát větší! Máme na to? Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Já rozumím panu ministru Mládkovi, který říká: Proboha, o co tady jde? Tohle je v podstatě technický dokument, pusťme ho do druhého čtení! Proč o něm vedeme politickou debatu?

Ale kdy jindy, kdy jindy máme vést zásadní politickou debatu, co chceme a kam patříme, než při těchto bodech vzhledem k tomu, jaké naprosto nečitelné výstupy vydává česká vláda ve spolupráci s prezidentem republiky? Pan ministr Mládek se tady formálně přihlásil - nemůže ani jinak, protože tomu tak skutečně je - ke členství v zemích Evropské unie a NATO, ale současně říká: No, ale my tam jako můžeme být tou pátou kolonou, protože jsme suverénní země. Jeho vystoupení i jeho konkrétní politické kroky jako ministra průmyslu a obchodu nás bohužel utvrzují v tom, že on chce být tou pátou kolonou, a nás to mimořádně znepokojuje.

A to, co jsem chtěl říct panu ministru Zaorálkovi, když tady tak jako naplival na ten západní svět a řekl, že musíme být otevření, tak bych vás, to je o tom, jestli jezdíme ven, nebo nejezdíme, tak bych chtěl strašně moc poprosit, až zase příště bude tak velevýznamný summit jako konference v Mnichově, tak si prosím nemažte doma v kuchyni koleno opodeldokem. Já nepochybuji o tom, že vás bolelo, ale to opravdu není argument, proč ministr zahraničí nejede na tento summit. A jeďte tam říct stanovisko České republiky.

K poslancům KDU-ČSL bych chtěl říct, že s tím, co tady říkají, já skoro vždycky souhlasím. Problém je, že oni potom vždycky hlasují a vždycky dělají něco, co není ve prospěch České republiky a jejího ukotvení v západním světě. (Předsedající: Pane poslanče...) Vy si musíte... Ano.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, dokončil jste svůj projev ve faktické poznámce. Děkuji za respektování jednacího řádu. Pan poslanec Vítězslav Jandák k faktické poznámce.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Fakticky se chci jenom bránit tamhle panu kolegovi. Nebudu se dále politicky šířit, protože mám strach o minské rozhovory, protože určitě Putin je v šoku a Porošenko přestal v Rusku prodávat bonbony.

Ale já jsem chtěl říct vám, pane kolego, že jsem doteď nevěděl, že v Rakousku a Maďarsku vládnou komunisté. Děkuju vám. Ty země jste jmenoval! (Smích části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandákovi. A nyní dvě přednostní práva: pan ministr Herman a pan ministr Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych začal takovou anekdotou, kterou jsem začal svůj příspěvek loni na podzim v americkém Kongresu, když jsme tam byli odhalovat bustu Václava Havla. Je to z doby předlistopadové.

Setkal se americký a tehdejší československý prezident a hovoří spolu. Československý prezident říká svému americkému kolegovi: "Pane prezidente, u nás máme svobodu slova." A americký prezident říká: "No, to je fajn. A u nás máme svobodu i poté, co to slovo vyřkneme." Já si myslím, že to je rozdíl mezi Západem a Východem, minimálně tak, jak jsme to chápali do roku 1989.

Myslím, že téma, o kterém tady hovoříme, je příliš závažné na to, abychom ho zneužívali k nějakým krátkodechým politickým cílům. A myslím si, že bychom se měli podívat do historie. Protože stačí se jenom podívat na naše stoly, na to, jak píšeme. Tam, kde se píše latinkou, tam je prostě Západ. My jsme součástí Západu tisíc let. Souvisí to s naší polohou. Vezmu jenom velmi krátce dva základní roky. Rok 845, kdy v řezenské katedrále přijímá křest prvních 14 českých lechů. A rok 863, kdy velkomoravský kníže Rastislav pozval byzantské věrozvěsty Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. To jasně poznačilo identitu této země. Země, která patří k Západu, ale je velmi blízká také kultuře Východu, a je tedy schopná vytvářet jakousi krajinu mostů. A to je myslím velká přidaná hodnota.

Vždycky jsme v minulosti součástí Západu byli. Do roku 1803, kdy Napoleon Bonaparte zlikvidoval Svatou říši římskou, poté 150 let jsme byli opět součástí západních společenství. A po té strašlivé katastrofě druhé světové války, ano, kdy mnoho lidí bylo oprávněně zklamáno velkou a děsivou politikou appeasementu tehdejších představitelů demokratických zemí tváří v tvář Adolfu Hitlerovi, se opět zrodila myšlenka na troskách druhou světovou válkou zničené Evropy postavit nové společenství, a to nejenom Společenství uhlí a oceli, ale také společenství ducha. Přišli s tím lidé jako Konrad Adenauer, Alcide de Gasperi a Robert Schuman. To je základ Evropské unie. Jestliže dnes vidíme ty věci pouze horizontálně, jestliže zapomínáme na to, že je to právě idea, idea ducha, která nás spojuje, tak pochopitelně se vytrácejí určité pilíře stability, na kterých Evropa i naše identita stojí. O tom nakonec svědčí i celá diskuse o evropské ústavě, kdy nejsme schopni se k vlastním kořenům své identity přiznat. Toto ideové duchovní vakuum, které tady vytváříme nejenom my u nás, ale bohužel v Evropě potom nasává různé nebezpečné trendy, které k nám třeba přicházejí odjinud.

Ale ta historická fakta důležitá jsou. Tady celá řada historických fakt zazněla. Gulagy, které byly předobrazem nacistických koncentračních táborů, opravdu nebyly nějakým výplodem Západu. Nacistický ideolog Joseph Goebbels se nikdy netajil svou fascinací bolševickým pučem v Rusku, který znamenal naprostou katastrofu ve 20. století, která umožnila expanzi tohoto moru bolševismu do Evropy a i do jiných kontinentů světa.

Takže toto jsou myslím fakta, na která nemůžeme zapomínat. Na druhou stranu, svět se opravdu posunul někam jinam. Dnes jsme, zaplaťpánbůh, součástí svobodného světa. Ano, světa, který má své kořeny právě v té západní kultuře. Ale myslím, že už je to dneska poněkud složitější než jenom ono vidění Západ-Východ, tak jako před rokem 1989. Máme jedinečnou možnost opět být tím mostem jako před tisíci lety a měli bychom tváří v tvář utrpení našemu blízkému národu na Ukrajině, který je prostě pod obrovským tlakem ze strany ruského agresora, nabídnout ruku k pomoci. Není to jenom o ekonomice, je to i o oné solidaritě, která je jedním z pilířů Evropského společenství, Evropské unie. Nenechme se zatahovat do nějakých krátkodobých partikulárních stranickopolitických zájmů a snažme se věcně přistupovat k tomuto problému. Jsme, Bohu díky, na té straně svobody, lidských práv. Nenechme si toto vzít! Je to naše velká odpovědnost i vůči těm, kteří za tyto ideály zemřeli. Stojíme dnes ve chvíli, kdy země nám kulturně a historicky velmi blízká potřebuje naši pomoc. Dejme jí tuto pomoc, na kterou má jistě právo, a snažme se formulovat věci jasně.

Já jsem hrdý na to, že jsme součástí Západu. Pokládám se za západního politika a jsem rád, že i třeba bezpečnostní strategie České republiky, kterou jsme projednávali na vládě nedávno, stojí na těch dvou základních pilířích, tedy Severoatlantické alianci a Evropské unii. Nezpochybňujte toto! Jsou to velmi důležité pilíře, které nám usnadňují a umožňují, abychom realizovali svou solidaritu vůči zemi, která je v ohrožení a trpí opravdu bezprecedentní agresí obrovského státu, který má za svými hranicemi.

Děkuji vám. (Potlesk v pravé polovině sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Hermanovi. Nyní dvě faktické poznámky před vystoupením pana ministra Zaorálka, a to pana poslance Kalouska a pana poslance Jandáka (Poslanec Jandák ze sálu: Já byl dřív!) Ale on má elektronickou přihlášku. Pane poslanče, já jsem vás na to upozorňoval. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (Poslanec Jandák ze sálu: Segregace!)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr Herman řekl, že je rád, že patříme k Západu, a že se pokládá za prozápadního politika. Potom chybí odpověď na jednu jedinou otázku. Pokud je tomu tak, prostřednictvím pana předsedajícího pane ministře, proč se tak nechováte? Proč o tom pouze mluvíte a pak se šroubovitým pohybem zavrtáváte do zadnice postsovětských oligarchů? Těžko vám pak věřit! Těžko pak věřit tomu, že se skutečně pokládáte za prozápadního politika a že jste hrdý na to, že patříte k Západu.

Dámy a pánové, ta diskuse se může točit už jenom dokola. Já znovu opakuji, máme na vybranou mezi A a B. Nemáme A minus, nebo nemáme B plus. Buď chceme patřit k Západu, nebo nechceme. A jestliže nechceme patřit k Západu, budeme patřit k Východu, protože nedáme-li jednoznačnou odpověď, tak ten Západ nás k tomu Východu vytlačí. Co by s námi dělal, když nechceme být spolehlivý partner? A já provokuji tuto diskusi z jednoho jediného důvodu, abych vás mobilizoval k tomu, abychom byli spolehlivý partner. Aby se nás západní civilizované země nebály jako páté kolony. Protože poté, co tady říkal pan ministr Mládek i pan ministr Zaorálek, je velké nebezpečí, že jako pátá kolona vnímáni budeme. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji tentokrát za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vítězslav Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Já děkuji, pane předsedající. K příteli Mirkovi Kalouskovi se nebudu vyjadřovat, ten bojuje za Západ. Pan předseda TOP 09 zřejmě už bojuje v Kyjevě. (Smích v sále.)

Ale já jsem chtěl říct jinou věc. Já jsem chtěl říct k svému předřečníkovi Danielovi Hermanovi. Danieli, bezvadnej projev. Ale řekl jsi tam dvě věci. Joseph Goebbels. Tak já bych tě chtěl upozornit, že institut Josepha Goebbelse byl před několika měsíci teprve zrušen v Kyjevě, jestli jsi to nevěděl. A měla ho jedna strana, která je součástí vládní koalice. Nechci ji jmenovat.

A potom druhá věc. Ty jsi tady řekl, možná že ti to ulétlo: až po roce 1989 jsme pochopili. Já, člověče, pochopil už dávno předtím. Děkuji. (Smích a potlesk napříč sálem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandákovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a poté pan kolega Fiedler, paní kolegyně Zelienková. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Doufám, že se nám podaří vrátit se k oné asociační dohodě s Ukrajinou.

Já možná ještě na margo té debaty bych rád shrnul, že to celé, co jsem chtěl říci, je pouze to, že si myslím, že humanismus je dřina. A zvlášť pokud tady někdo říká, abychom byli pro někoho spojenec, tak že musíme být spolehliví, tak já si myslím, že tu spolehlivost můžeme držet, jedině když si nebudeme lhát do kapsy. Chápete? Když si uvědomíme, že humanismus je skutečně dřina a že je snadné se dostat na scestí a že i tady v Evropě nás potkávala obrovská rizika, kdy jsme ty hodnoty nedokázali uhájit.

Já jsem se nedávno účastnil oné konference tady pořádané k 70. výročí holocaustu, jednak v Terezíně s velkou účastí řady zahraničních hostů a také myslitelů, jako je Timothy Snyder a řada dalších. A ty debaty, které se tu konaly, se týkaly právě toho, jak vlastně dodnes po těch letech se klade otázka, jak se to vlastně vůbec mohlo stát. Jak je možné, že uprostřed vyspělého státu, který byl dokonce jednou z nejkulturnějších zemí Evropy, jak je možné, že se tam všichni pustili do hubení lidí, jak jsem to tady říkal, jako králíků. A IG Farben a další fabriky dodávaly prostě produkty. To si, přátelé, nenamlouvejme, že nám to tady někdo zatáhl z východu nebo odněkud. Tohle bylo vytvořeno tady z našich vlastních zdrojů v naší vlastní kultuře.

Takže tím chci říci, že uvědomit si to a uvědomit si ta nebezpečí, která má humanistická kultura a humanistické myšlenky, jak je chápal třeba Masaryk, že to je něco, co je skutečně pracné a není to tak samozřejmé. A mně ta pýcha, kterou jsem tady zaslechl, připadala jako něco, před čím je třeba varovat. Proto jsem na to zareagoval. Připadá mi, že takto pyšně nemůžeme o sobě mluvit jako o kultuře, která nějak převyšuje ty ostatní. Jediné, co jsem snad chtěl říci, že si nejsem tak jistý, že jsme prostě automaticky o tolik lepší než ti ostatní. Tím jsem nemyslel Východ. Tím jsem myslel prostě Asii, Jižní Ameriku a celou řadu dalších. Já mám pocit, nevím, jestli spolehlivě existují na nebi někde napsané univerzální hodnoty. Ale ta univerzalita existuje jako jakýsi cíl, kterého chceme dosáhnout. Má-li ta planeta vypadat trochu spořádaně a nemá-li shořet v nějakém požáru, tak je třeba, abychom spolu dokázali mluvit, a pokoušet se o to.

Přátelé, to, co se dneska děje v Minsku, to je zrovna pokus se spolu bavit! A jde o to, jestli to dokážeme! Dneska mám zprávy, že tam Vladimír Putin přesvědčoval separatisty, aby akceptovali dohodu. Rozumíte, tak nad tím vším mávneme rukou? Řekneme - tohle je jiná kultura, jiná civilizace, s těmi se nebudeme bavit, to nás nezajímá? Anebo budeme hledat cestu, dohodu, právě na těch hodnotách, kterými chceme, aby žili i ti ostatní? Protože jen tady v Evropě, kdybychom je hájili, tak je to málo. Proto tady předkládáme tu asociační dohodu s Ukrajinou. Přece nezodpovídáme otázku "je teda Ukrajina Západ, nebo Východ?". Nikdo se tak neptá. Možná můžeme mít pochyby. Možná máme pocit, že na Ukrajině je řada věcí, které by se v Evropě takto neděly. A dokonce si myslím, máme povinnost o tom i s Ukrajinci mluvit. A pokud tady zazněly pochyby o tom, jak se tam interpretuje historie, tak vás mohu ujistit, že s ukrajinským ministrem Klimkinem i s prezidentem Porošenkem jsem otevřeně mluvil o tom, co tady znepokojuje. Používání insignií a tendence chápat minulost tak, jak tady v Česku se prostě nedá hájit! O tom jsem otevřeně mluvil dokonce i před ostatními ministry! To prostě je součástí toho zápasu o hodnoty, které chceme, aby se prosazovaly ve světě. A tahle asociační dohoda je přece součástí té otevřenosti, o které jsem mluvil.

My neříkáme, že budeme o někom rozhodovat, jestli patří na Západ, nebo Východ. My chceme spolupracovat, když ten druhý říká, že o to stojí. Proto tu dohodu tady dnes máme. My přece nekádrujeme, nikoho neznámkujeme. Když chcete spolupracovat, pojďte, ale je třeba respektovat určitá pravidla. Asociační dohoda je o těchto pravidlech v oblasti justice, fungování policie, bezpečnostních sil apod. Ta základní pravidla, která jsou podmínkou možné spolupráce. Proto prohlubujeme vazbu mezi Ukrajinou a Evropou. Je to prosazování těch hodnot, které bychom byli rádi, kdyby byly univerzální. Protože by se možná potom na světě lépe žilo. A proto, řekněme, mi vadilo, když tady někdo řekne - nic takového neexistuje. Anebo když někdo říká, že my jsme výsadní kultura, která bude učit pravděpodobně ty ostatní, a když jsou nebezpeční, tak se před nimi ohradíme. Já jsem pouze řekl, že tato vize světa je nefunkční. Už to takhle prostě nemůže fungovat.

Ale jinak bych se rád vrátil k té podstatě věci. Myslím si, že tahle asociační dohoda je prostě ruka podaná Ukrajině. Ukrajina je ve složité situaci, to tady zaznělo. Je ve složité situaci politické, ekonomické. Dokonce z hlediska bezpečnosti to, co se děje na východě, ohrožuje nejenom Ukrajinu, ale dokonce i nás. To všechno je pravda. Přesto si myslím, že udělat tento krok a nabídnout tuto ruku je něco, co má smysl. Myslím si, že je to otázka naší sebejistoty, abychom toto udělali, a sebevědomí a toho, že jsme přesvědčeni, že to, čemu věříme dnes a co tady v Evropě hájíme, jsme schopni také nabídnout těm kolem nás. Tolik.

Mám dojem, že to striktní vytváření demarkačních linií mezi Východem, Západem, Severem a Jihem příliš nepomůže.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Mám tady dvě faktické poznámky. Připustím jednu. Ve 13 hodin přeruším jednání schůze, protože bude pokračovat odpolední jednání podle zákona o jednacím řádu. Nyní tedy pan poslanec Martin Novotný k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Novotný: Dámy a pánové, neuslyšíte ode mě žádné velké historické exkurzy. Já se domnívám, že jednání o bodu asociační dohoda je v podstatě o jediném. Jsou mezi námi ti, kteří chtějí dát při vědomí všech problémů, při vědomí všech excesů, které se na Ukrajině dějí, této zemi šanci, aby se mohla podílet na světě evropských hodnot a volného obchodu. Myslím, že tu budou zároveň i lidé, kteří si myslí, že tuto šanci Ukrajina dostat nemá, a kteří vnímají jako silnější moment moment respektování sféry vlivu jedné země, která je na východ od Ukrajiny. O ničem jiném tato naše debata není.

Já si myslím, že je naší povinností se přiklonit k těm, kteří chtějí dát Ukrajině šanci, před těmi, kteří chtějí respektovat vnímání světa prostřednictvím sfér vlivu. Bohužel, takových je mezi námi stále ještě hodně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému a přerušuji projednávání tohoto bodu. Pokračovat budeme ve 14.30 hodin ústními interpelacemi. Přerušeno je ve chvíli, kdy v obecné rozpravě je přihlášen k faktické poznámce předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a řádně přihlášený do rozpravy Karel Fiedler a paní poslankyně Zelienková. Tak bude pokračovat jednání, až otevřeme tento bod. Zatím děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a přerušuji jednání do 14.30 hodin.

Děkuji i panu velvyslanci Ukrajiny v České republice za jeho účast na dnešním jednání. Myslím, že vzhledem k tomu, jak dobře umí česky, si vyslechl celou debatu velmi pozorně.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Připomínám členům podvýboru pro vězeňství schůzku ve 13.15 hodin v jednací síni číslo 23. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pro stenozáznam. I po přerušení schůze odpolední omluvy, a to je pan poslanec Rais od 14.30 do 17.30, od 14.30 do 18 hodin se omlouvá pan kolega Karel Fiedler a pan poslanec Leo Luzar od 11.30 hodin se omlouvá z dnešního jednacího dne. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Než přejdeme k ústním interpelacím na pana premiéra a následně na členy vlády, dovolte mi, abych přečetl omluvy, které se mi nashromáždily. Nejprve pan ministr vnitra Milan Chovanec se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny z celého dnešního dne, z odpoledního jednání Poslanecké sněmovny z důvodu povinností v resortu. Pan poslanec Josef Nekl se omlouvá dnes od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů. Dále pan poslanec Martin Plíšek se omlouvá dnes od 14 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů. Pan poslanec Bohuslav Chalupa se omlouvá dnes od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Jaroslav Foldyna se omlouvá od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Petr Kořenek se omlouvá dnes z odpoledního jednání z důvodů pracovních. To byly omluvy.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.