Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

38.
Návrh poslanců Miroslava Kalouska, Františka Laudáta a dalších
na vydání zákona o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu
České republiky při řízení společností ovládaných státem
/sněmovní tisk 167/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 167/1. Prosím nyní, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, někoho možná uvedu v nedůvěřivý smích, když řeknu, že tato předloha není nijak motivována osobně. Ale doložím toto tvrzení odkazem na aktualizované programové prohlášení vlády ODS a TOP 09 a na volební program TOP 09, kdy v obou dvou materiálech naleznete poměrně podrobně propracovaný projekt Ministerstva hospodářství.

Vládní zkušenost, kterou jsme společně, TOP 09 a ODS, udělali, nás přivedla k přesvědčení, že k výraznému zefektivnění státní správy by vedlo soustředění celé řady agend Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj do jednoho Ministerstva hospodářství, které by kromě správních agend bylo také zakladatelem akciových společností s majetkovou účastí státu a státních podniků. Ve vládě by seděly zhruba dvě vyrovnaně silné figury - jedna by na čele měla napsáno "bilance šetření a výběr daní", to by byl ministr financí, druhá by měla na čele napsáno "hospodářský růst", to by byl ten ministr hospodářství. Já jsem přesvědčen, že tato vize, kterou jsme, prosím pěkně, nevymysleli, jenom jsme oživili vizi z 90. let, myšlenka, která je tady poměrně už dlouho, že tato vize je mnohem efektivnějším modelem vládnutí než ten podrobný resortismus dnešní s jedním obrovským silným a průřezovým Ministerstvem financí.

Zpracovat návrh na Ministerstvo hospodářství nemůže být úkolem opozice. To je příliš podrobný vládní projekt a jediný, kdo ho může předložit, je vláda, pokud by k takovému názoru došla. My jsme to nestihli, byť jsme to měli rozpracováno, neboť, jak víte, činnost vlády byla předčasně ukončena. Nicméně ten projekt by tady byl v legislativní podobě za naší vlády, pokud by vládní období trvalo až do roku 2010.

To, co se však z toho udělat dá, a pokládám to za efektivní a systémové, je převést zakladatelskou úlohu akciových společností s majetkovou účastí státu a státních podniků pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proč? Vyplývá to jednak z historie, jakou se tyto akciové společnosti dostaly do zakladatelské role Ministerstva financí, a jednak z rozdílných priorit, které logicky mají jednotlivá ministerstva.

Tedy k té historii. V dobách centrálně plánované ekonomiky a ještě začátkem 90. let byly tyto státní podniky, protože akciové společnosti byly státními podniky, pod jednotlivými ministerstvy, kam resortně příslušely - ČEZ, ČEPRO, MERO byly pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, a tak dále, nechci vás tím výčtem zatěžovat. Například letiště a ČSA byly pod Ministerstvem dopravy. Prostě byly resortně příslušné pod tu agendu, kam patřily. Neboť byly všechny zařazeny do privatizace, došlo v první fázi k jejich deetatizaci, transformaci na akciové společnosti a jejich akcionářem se stala právnická osoba zřízená lex specialis, jmenovalo se to Fond národního majetku. Byla to právnická osoba, která směla podnikat a stala se vlastníkem akcií těchto společností. S tím, že vize byla taková, že jejím úkolem potom bude prodej těchto akcií a následná privatizace, což samozřejmě v celé řadě případů proběhlo. Ale mezitím politická, veřejná i společenská diskuse usoudila, v některých případech podle mě velmi správně, jinde je to diskutabilní, že určitá odvětví jsou strategická a že si je stát musí ponechat, aby si zachoval svoji kontrolu, v případě energetiky dokonce i suverenitu. Přiznám se, že i já jsem tady prodělal poměrně značný názorový posun, protože jsem si vždy myslel - v 90. letech jsem se domníval, že akciovou společnost ČEZ máme privatizovat. Možná si někteří z vás vzpomenou, že Zemanova vláda dokonce schválila privatizační projektu ČEZ a chystala se ČEZ prodat. Protože pak nepřišla zajímavá nabídka, bylo od privatizace upuštěno. A myslím si, že dnes nikdo, ani ten nejpřesvědčivější liberál, za současné situace na energetickém trhu neuvažuje o tom, že by se stát měl zbavit své majority v této akciové společnosti.

Potom je otázkou, kdo by měl skutečně odpovídat za hospodaření těchto strategických odvětví, zda ministerstvo, jehož hlavní prioritou je bilance veřejných rozpočtů, a má tedy logicky prioritní zájem na tom, aby vycashoval co nejvíc pasiv těchto společností, které mají vůči svému vlastníkovi. To je logický zájem, to říkám z vlastní zkušenosti, to je logický zájem každého Ministerstva financí maximalizovat příjmy státního rozpočtu. A mám-li pod svou správou, pod svým jediným podpisem možnost rozhodnout o výši dividendy, tak samozřejmě mám logický zájem v rámci priorit svého resortu tohle maximalizovat a sebrat si těch pasiv do státního rozpočtu co nejvíc.

Ptám se ale, jestli je úkolem státu, aby trvale vlastnil tyto společnosti proto, aby z nich dostal co nejvíc peněz. To je vedlejší produkt jenom. Hlavním úkolem státu, pokud chce mít ty podniky ze strategických důvodů, je rozvoj tohoto odvětví a udržení jeho konkurenceschopnosti. Protože chce, aby ty společnosti byly konkurenceschopné, aby byly silné, protože je to jeho strategické odvětví. A tam logicky to potom je vždycky otázkou úvahy, kolik jim těch peněz seberu, aby zůstaly konkurenceschopné a byly silné. Myslím si, že naprosto klasický příklad si můžeme říct...

Pane Birke, nekřičte, nebo vás nebudu volit.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se omlouvám. Prosím kolegy o klid a vás, abyste pokračoval, až v jednacím sále bude klid. Všichni, kteří se vybavujete, prosím, běžte do předsálí. Děkuji.

Poslanec Miroslav Kalousek: Vláda, pokud jsem dobře informován, nedávno přijala strategické rozhodnutí o tom, že budoucí pokračování jaderného programu by měl z větší části financovat ČEZ, akciová společnost. Já to nijak nepodrobuji kritice, je to typické strategické rozhodnutí pro budoucnost v okamžiku, kdy - promiňte, nebudu to rozvádět, vybočil bych - je to prostě typické strategické rozhodnutí vlády pro budoucnost a já ho nepodrobuji nějaké kritice. Ale k tomu a), že tuto mimořádně náročnou investici bude financovat především ČEZ, k tomu a) logicky musí zaznít také to b). V takovém případě je logická úvaha minimalizace dividendy, možná její zastavení, aby si akciová společnost dokázala vytvořit rezervy, aby se jí zvýšil rating, aby získala co nejlevnější úvěr a aby skutečně byla schopná takto stomiliardovou investici financovat, aniž by ji to oslabilo a vyčerpalo zásadním způsobem. Logická úvaha. To je úvaha, kterou nemůže mít ministr financí, protože ten chce co největší dividendu do příjmů státního rozpočtu, čím větší, tím lepší. A takových příkladů najdeme celou řadu - u ropy, u produktovodu, u ČEPRO, prostě vždycky to bude strategický rozvoj toho odvětví, které si stát chce nechat, anebo maximalizace příjmů, které si stát z těch podniků vezme. Ty dvě priority jdou do značné míry proti sobě. Což byl také důvod, proč již za minulé vlády byl připravován převod celého toho Fondu národního majetku - byl připravován pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Protože ono to skutečně fungovalo systémově, dokud to patřilo tomu Fondu národního majetku. Fond národního majetku byl právnickou osobou, nevládl mu žádný ministr, ministr financí byl pouze předsedou prezídia, rozhodovalo prezídium jako kolektivní orgán a buď realizovalo rozhodnutí o privatizaci, které předala vláda, anebo se staralo o řádné hospodaření a konkurenceschopnost podniků, které vlastnil. V okamžiku, kdy skončilo transformační období a byl zrušen Fond národního majetku jako právnická osoba, veškerá jeho aktiva převzalo Ministerstvo financí a došlo v zásadě k tomuto, troufnu si říct, nesystémovému stavu.

Já si uvědomuji určitý maximalismus toho návrhu, který je předložen. Totiž cesta k nějaké systémovější úpravě, než je současný právní stav, ty cesty jsou dvě. Poměrně komplikovaná novela kompetenčního zákona, což by byla značně nepřehledná houšť, anebo nepřímá novelizace formou velmi jednoduchého zákona, zákona o působnosti MPO, což je svým způsobem nepřímá novela kompetenčního zákona. Ten zákon pak může být velmi jednoduchý a přehledný, protože celou řadu realizačních opatření nemusí definovat zákon a můžou je definovat podzákonné normy vlády, ať už její nařízení, usnesení či vyhláška. Uvědomuji si tu maximalizaci tím, že pod ten návrh, pokud by byl přijat tak, jak je teď předložen, tak v podstatě pod Ministerstvo financí, pardon pod Ministerstvo průmyslu a obchodu převádí všechno, včetně Lesů České republiky, včetně povodí. A já tady chápu, že existuje celá řada dobrých argumentů zvážit význam těchto subjektů na krajinu, na životní prostředí a diskutovat o tom, zda by neměly zůstat na Ministerstvu zemědělství, popřípadě přejít pod Ministerstvo životního prostředí, ale že možná není úplně nejšťastnější to, co je uvedeno v tomto návrhu, tedy to Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to prostě maximalistický návrh, kde ve druhém čtení předkladatelé předpokládají podrobnou systémovou diskuzi, co by mělo přejít pod jakého zakladatele. Ale o tom, čemu říkáme strategická odvětví, by diskuze být neměla. Současná situace navíc ještě je opepřena tím, že je tam jednoznačný konflikt zájmů současného zakladatele. To jenom taková třešnička na dortu, to je sice fakt, ale kvůli tomu to nepřekládáme. Předkládáme to proto, abychom našli systémové uspořádání, a jenom se odkazuji na to, že tento projekt byl v běhu už za minulého volebního období.

Prosím tedy o propuštění do druhého čtení a budu se těšit na vášnivou a systémovou diskuzi, když to řeknu krátce: co patří kam. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Bylo tady konstatováno, že jde o zákon velmi jednoduchý. Toto tvrzení mohu potvrdit, protože tento zákon je v rozporu s ustanovenými elementárními pravidly tvorby právních předpisů, podle kterých nesmí být nepřímou novelou jiných zákonů. Předložený návrh však výrazným způsobem zasahuje celkem do osmi zákonů.

Dál bych konstatoval - nebudu je tady celé citovat, jsou ve stanovisku vlády - dál bych konstatoval, že z tohoto jednoduchého, velmi jednoduchého zákona nejsou zřejmé, ani z důvodové zprávy, předmět a cíl koordinační a metodické funkce, kterou by mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonávat. Dál konstatuji, že poslanecký návrh zákona vykazuje i nedostatky legislativně technického charakteru, které kromě již shora zmíněných nepřípustných nepřímých novel zákonů či chybného uvedení názvů Ministerstva průmyslu a obchodu neodpovídá v § 4 ustáleným legislativně technickým požadavkům na nadpisy paragrafů a znění ustanovení o nabytí účinnosti právního předpisu. Dál bych konstatoval, že návrh odporuje dosavadní logice, kdy byla správa výdělečných subjektů ze státní účastí subsidiárně svěřena Ministerstvu financí jakožto strážci státního rozpočtu.

Navrhovaná změna přitom vychází z nesprávné koncepce, jež odporuje závazkům, které na sebe Česká republika převzala při vstupu do Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu je totiž resortem pověřeným formováním podnikatelského prostředí v České republice. Pokud by zároveň spravovalo subjekty, které v tomto prostředí působí, a to nejednou jako velmi výrazní hráči, vznikal by tím nevyhnutelný konflikt zájmů. Ministerstvo průmyslu a obchodu by se při správě těchto subjektů nechovalo jako soukromý investor, ale nevyhnutelně by preferovalo cíle své hospodářské politiky. V ještě horší variantě by pak naopak hospodářskou politiku přizpůsobovalo potřebám spravovaných subjektů. Obě varianty pochopitelně notně potřebují trh a vytváří nerovnou soutěž mezi subjekty soukromými a státem kontrolovatelnými.

Nelze přitom dost zdůraznit, že Smlouva o fungování Evropské unie zakazuje členským státům poskytovat veřejnou podporu, přičemž důležitou součástí tohoto zákazu je právě povinnost, aby se ke státem kontrolovaným podnikatelským subjektům chovala stejně, jako by se k nim choval soukromý investor. Z popsaných důvodů by tento příkaz navrhované uspořádání nemohlo naplnit. Naopak, resortní oddělení správy podnikatelských subjektů od určování hospodářské politiky v zemích za dobrou praxi, která eliminuje popsaná nebezpečí.

Má-li tedy dojít k nějaké změně, měla by tím být změna opačná, tj. dále soustřeďující správou zbylých majetkových účastí na Ministerstvo financí. Z tohoto důvodu budu navrhovat zamítnutí předkládaného zákona už v prvním čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Ivanu Pilnému. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Snopek.

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jen velmi stručnou reakci na pana zpravodaje, samozřejmě s poděkováním, že se tomu věnoval. Znovu opakuji, že existují dvě cesty. Buď komplikovaná novela kompetenčního zákona, nebo tato nepřímá novela. Jak zaznělo i od pana zpravodaje, disponujeme celou řadou právních memorand, že to není cesta nepřípustná a že není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. (Řečníkovi zvoní v kapse mobil.) Moc se omlouvám za svůj telefon.

To znamená, jsem si této výhrady vědom, znovu opakuji, disponujeme celou řadou právních memorand, že to není nepřípustná cesta, jak tu zaznělo, a že to není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Rovněž si dovoluji rozporovat, že současný stav je výsledek subsidiární logiky. Současný stav je nechtěný výsledek transformačního procesu, kdy podle dřívější logiky podniky patřily pod jednotlivá zakladatelská ministerstva, díky privatizačnímu a deetatizačnímu procesu se staly vlastnictvím právnické osoby, která se jmenovala Fond národního majetku, a po zrušení Fondu národního majetku, kdy aktiva přešla pod Ministerstvo financí, stalo se Ministerstvo financí zakladatelem těchto strategických odvětví ne proto, že tento výsledek někdo zamýšlel, ale proto, že se v jejich případě upustilo od privatizace a aktiva Fondu národního majetku nemohla přejít pod nic jiného než pod Ministerstvo financí. Tolik druhá poznámka.

A třetí poznámka. To, že za současného stavu se pan zpravodaj obává konfliktu zájmů, kdy by tyto podniky odešly od Ministerstva financí, to mi přijde opravdu jako úsměvný žert. Blahopřeji. (Potlesk z pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Snopek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Václav Snopek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, máme před sebou velice stručný návrh zákona, který by na první pohled mohl vypadat jako strašně jednoduchá norma. Bohužel, při hlubším zamyšlení zjistíme, že v té značné zjednodušenosti může být řada vážných problémů.

Především, vyslechli jsme si tu zdůvodnění, proč to ministerstvo, proč ne to druhé. Já jsem dospěl na základě posuzování faktorů k tomu, že by to mělo spíš být skutečně Ministerstvo financí, ovšem z hlediska různorodosti podniků se státní účastí, je jich tu celá řada, neumím si představit, že by skutečně všechny podniky, od banky až po pivovar, řídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Myslím si, že nosná myšlenka čtyř paragrafů předloženého zákona je v tom, aby se skutečně našel naprosto adresný, zodpovědný činitel, tedy ministerstvo, které bude za tyto podniky se státní účastí zodpovídat. To je myslím meritum věci. Ovšem jaká bude cesta dosažení, o tom nejsem v tuto chvíli hluboce přesvědčen. Já si myslím, že v normálním legislativním procesu, pokud dáváme návrh zákona, který by měl něco upravit, tak by mělo být i to, že řadu speciálních zákonů budeme muset zrušit, abychom neměli zaplevelený právní řád. A my teď přijmeme nový zákon a budeme tam mít z minulosti řadu zákonů, podle kterých se vlastně činnost těchto podniků řídila. Tudíž myslím si, že tyto zákony by měly být především v tomto zákoně zrušeny, provedena hluboká analýza, a tím způsobem bychom se mohli dopracovat k nějakému výsledku. Bylo tu slíbeno, že by to bylo předloženo ve druhém čtení, ale já si myslím, že je zapotřebí, aby takováto analýza a rozklad byly předloženy už v té původní zprávě, abychom se mohli orientovat. Proto z tohoto důvodu dávám návrh vrátit návrh zákona k dopracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Snopkovi. Nyní pan zpravodaj pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče. (V sále je velmi rušno.)

Poslanec Ivan Pilný: Já jsem ve svém příspěvku nikde nekonstatoval, že navrhovaný jednoduchý zákon porušuje ústavní právo České republiky. Já jsem jen konstatoval, že porušuje elementární zásady tvorby předpisů a právních norem. Také jsem nemluvil o konfliktu zájmů ve smyslu personalizace, mluvil jsem o tom -

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče, není vás dobře slyšet, protože míra hladiny hluku je v tomto sále příliš vysoká, a prosím, abyste pokračoval, až se rozpustí různé hloučky těch, kteří své věci půjdou řešit do předsálí, a pak prosím pokračujte. Děkuji.

Poslanec Ivan Pilný: Takže já jsem konstatoval, že střety zájmů tady nebyly mnou personalizovány, byly to střety zájmů mezi podniky soukromými a podniky ovládanými státem. Tam porušujeme elementární pravidla Evropské unie, ke kterým jsme se zavázali. Na druhou stranu jsem rád, že tady pan poslanec Kalousek, prostřednictvím pana předsedajícího, objasnil princip toho, proč je tento zákon předkládán. Je to opět útok na ministra financí. Ale myslím, že bychom neměli zákony personalizovat a tvořit je tímto způsobem. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Kalousek: Já z toho nechci dělat dialog předkladatele a zpravodaje, ale myslím si, že jsem poměrně velmi pečlivě vysvětlil motivy předkládání i okamžik, kdy tato vize vznikla, a tato vize vznikala v době, kdy opravdu nikdo neměl nejmenší tušení, kdo bude ministrem financí. Pracoval jsem v podstatě jakoby proti svému ministerstvu, ale pokládal jsem to za správné, pokládal jsem to za systémový krok, protože z Fondu národního majetku se stala sekce ministerstva. Sekce ministerstva mohla přejít kamkoli jinam. Tento Fond národního majetku, který je dnes sekcí ministerstva, lze poměrně jednoduchým a čitelným řezem oddělit a převést pod ministerstvo jiné. Já to pokládám za správné, vy ne, ale v žádném případě to není žádný osobní útok.

Panu poslanci Snopkovi si troufnu říct, že to skutečně vyžaduje pak celou řadu podzákonných norem, ale ty už nemusí být v právním řádu. To, na co vy se ptáte, je jasně řečeno v § 3: Práva a povinnosti ústředních orgánů státní správy jako zakladatelů společností ovládaných státem přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo průmyslu a obchodu. To znamená, ono je to tam řečeno. Pak to samozřejmě vyžaduje poměrně náročný technický proces, ale ten je řešitelný vládními usneseními a vyhláškami jednotlivých ministerstev. Nemusí být v zákoně. O tom nelze pochybovat.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já si dovolím vznést procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do příští schůze.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se. O procedurálním návrhu budu muset dát hlasovat bez rozpravy. Přivolám naše kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Sklenáka. Pardon, je tady žádost o odhlášení. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Sklenáka na přerušení do příští schůze. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 138. Přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 141, proti 5. Návrh byl přijat.

Nyní se hlásí s přednostním právem pan předseda Kalousek. Přerušuji projednávání tohoto návrhu zákona do příští schůze. Prosím, pane předsedo. (V sále je obrovský hluk!)

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte. Chtěl jsem jenom reagovat na procedurální návrh. Protože se o něm hlasuje bez rozpravy, tak využiji svého práva, abych vysvětlil, proč jsem tento návrh rád podpořil. Předložený návrh, ke kterému se vrátíme na příští schůzi, od nás není motivován snahou opozičně prudit. Je motivován snahou vést skutečně systémovou diskusi o nejefektivnější správě společností s majetkovou účastí státu. Pokud ten měsíc odkladu pomůže k tomu, že povedeme ve svých klubech i mezi sebou navzájem diskusi, kde si navzájem vyjasníme své připomínky, budu tomu jenom rád a budu se těšit na systémovou diskusi ve druhém čtení. Zatím vám děkuji za zájem, který jste této předloze věnovali.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi i panu zpravodaji Pilnému.

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.