Pátek 23. ledna 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
76.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií
a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy
na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé
/sněmovní tisk 370/ - prvé čtení
Postupně by měl k němu hovořit pan ministra Zaorálek, pan ministr Mládek. Pan ministr zahraničních věcí Zaorálek je připraven. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane místopředsedo. Takže tak jak jste řekl, předkládám Sněmovně k ratifikaci Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a na druhé straně Moldavskou republikou. Je to v prvním čtení, kdy bychom měli začít projednávat tuto dohodu. A ona je určitě poměrně významným historickým krokem nejenom z pohledu Moldavska, ale také z pohledu Evropské unie. Připomenu, že dohoda o přidružení je vlastně výsledkem už určitého procesu a logickým vyústěním úsilí Evropské unie ve vztahu k zemím Východního partnerství. Je to něco, na čem se podílela i česká diplomacie. Ale v prvé řadě si myslím, tu první práci muselo samozřejmě odvést Moldavsko samotné a je to výsledek reformního úsilí a rozhodnutí Moldavska udělat kroky na cestě integrace do Evropské unie. My jsme tuto snahu Moldavska vždy podporovali, tedy viditelně i pracovně, a aktivně jsme pomáhali Moldavsku angažovat se v procesu přibližování. Takže bych to pokládal i trochu za náš úspěch.
Současně s dohodou o přidružení je tam také část, která se týká vytvoření zóny volného obchodu. Ta obsahuje ustanovení, která očekávají, že se odstraní všechny netarifní překážky obchodu, dojde ke kultivaci podnikatelského prostředí v Moldavsku a to by ve svých důsledcích mohlo také přispět k hospodářskému růstu v Moldavsku.
Co se týče Evropské komise, ta v jednáních o vytvoření komplexní hluboké zóny volného obchodu dosáhla těch cílů, které si stanovila, to znamená odstranění dovozních cel v podstatě na veškerou obchodní výměnu a zároveň vytvoření jakéhosi závazného pevného rámce, který zakazuje přijímání nějakých autonomních opatření, která by omezovala obchodní výměnu. Těsnější integrace Moldavska, hospodářská integrace do Evropské unie, by měla být stimulujícím faktorem hospodářského růstu země. Předpokládá se, že v důsledku aplikace DCFTA se zvýší moldavský vývoz do Evropské unie o 16 % a že se zvýší dovoz z Evropské unie do Moldavska o 8 %.
Co se týče česko-moldavských vztahů, tak si myslím, že je evidentní, že i u nás by měly tyto změny mít pozitivní vliv na podnikatelské prostředí a na možnosti našich firem se v Moldavsku prosadit nebo do Moldavska proniknout. Stejně se to týká i investic v Moldavsku.
Po podpisu asociační dohody 27. června 2014 Moldavská republika tento dokument už ratifikovala poměrně velmi rychle. Z členských zemí Evropské unie v této chvíli ratifikovalo tuto dohodu 12 zemí a v listopadu loňského roku ji ratifikoval také Evropský parlament. Takže řekl bych, že i Česká republika by se tohoto úkolu měla zhostit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí. Pana ministra průmyslu a obchodu nevidím, takže bude nám postačovat návrh pana ministra zahraničí.
Nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Robina Böhnische, aby přednesl zpravodajskou zprávu k tomuto vládnímu návrhu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Já se pokusím doplnit pana ministra v některých pasážích jeho úvodního vystoupení. Přece jenom nejde o smlouvu jednoduchou a stručnou. Je to dohoda velmi obsáhlá, která má celou řadu příloh. Ten dokument má celkem sedm hlav, 465 článků a pak celou řadu příloh a protokolů. V české verzi je vtělena do 623 stran plus přílohy. To znamená, není to nic jednoduchého a zahraniční výbor se jí bude obsáhle zabývat.
Jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskem byla zahájena v lednu 2010 a do určité míry vyvrcholila podepsáním na summitu Východního partnerství ve Vilniusu v listopadu 2013. Cílem dohody je urychlit prohlubování politických a hospodářských vztahů mezi Moldavskem a Evropskou unií včetně vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Jde o konkrétní způsob využití dynamiky vztahů mezi Evropskou unií a Moldavskem se zaměřením na podporu zásadních reforem, hospodářské oživení a růst, správu věcí veřejných a odvětvovou spolupráci. Hlavní složkou kapitol o odvětvové spolupráci je široký program přibližování předpisů, který je rozepsán v přílohách dohody. Konkrétní harmonogram provádění vybraných částí práva Evropské unie do moldavských podmínek se stane středobodem probíhající spolupráce a zformuluje jádro domácích reforem Moldavska a programu modernizace. Výhodou Moldavska je samozřejmě společná hranice i jazyk s již stávajícím členem Evropské unie, tedy s Rumunskem. Dohoda je tzv. smíšenou smlouvou, což znamená, že některé její části spadají do pravomoci členských států a některé části do pravomocí Evropské unie.
Sjednání dohody je ve všeobecném zájmu Evropské unie, tak i v zájmu České republiky. Aplikace dohody může přinést pozitivní dopady do oblasti podnikatelského prostředí, podpoří rozvoj bilaterálních vztahů včetně ekonomických a přispěje k celkové stabilizaci regionu jihovýchodní Evropy. Nepředpokládá se přímý dopad provádění dohody na státní rozpočet České republiky.
Jak jsem řekl, asi klíčová debata se odehraje v zahraničním výboru, a já proto doporučuji propustit tento sněmovní tisk právě do druhého čtení a přikázat jej zahraničnímu výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, jestli se do ní někdo hlásí, protože písemnou přihlášku nemám. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru, totéž řekl pan zpravodaj. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Přistoupíme tedy k hlasování pořadové číslo 75, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru zahraničnímu. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 75. Z přítomných 150 pro 141, proti nikdo, návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru a lhůta k projednání je ze zákona. Děkuji panu ministrovi zahraničí, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 76.
Pokračovat budeme bodem
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.