Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

139.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 25. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní tedy přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. První je ministryně spravedlnosti Helena Válková, která odpověděla na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci stanoviska k poskytování kopií z trestního spisu poškozenému. Interpelace se spolu s odpověďmi předkládá jako tisk 381.

Otevírám rozpravu a dávám slovo paní ministryni.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, tady opravdu není namístě mít úsměv na tváři, protože jde o smutnou odpověď na ještě smutnější otázku, kterou opakovaně zodpovídám. Tento případ mě provází od mého nástupu do funkce. Sama osobně jsem přesvědčena o tom, stejně jako pan interpelující poslanec Ondráček, že v této věci od samého začátku bylo všechno špatně, a celkem si za tím stojím.

Bohužel, důkazy, které byly shromážděny, jsou naprosto nedostatečné, vyhodnocené, byť opakovaně, nenabízejí dostatečný objektivní obraz o celé velmi tragické události. Rozhodně rodiče zesnulého chápu a vím, že se budou stále snažit zjistit pravdu, i když to bude s odstupem času stále obtížnější.

Abych pro rekapitulaci pro méně zasvěcené ještě jednou celý příběh představila. Písemně se na mě obrátil 27. srpna 2014 pan poslanec Ondráček, který se mě dotazoval na postup státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 paní doktorky Matesové v řízení spočívajícím v neposkytnutí kopie videozáznamu z ohledání místa činu, kde byl nalezen zesnulý Petr Stráník, mladý muž, nebyl to tedy žádný muž zralého věku, ale kolem třiceti let.

V odpovědi ze dne 18. 9. 2014 jsem pana poslance informovala, že Městské státní zastupitelství v Praze námitku k postupu dozorové státní zástupkyně vyhodnotilo jako podnět k výkonu dohledu nad činností nižšího státního zastupitelství a bude se jí zabývat až poté, co bude spisový materiál vrácen Nejvyšším státním zastupitelstvím po provedení kontroly skončené věci. Tam jsem požádala o provedení kontroly skončené věci v souvislosti s žádostí rodičů zesnulého.

Městská státní zástupkyně paní doktorka Hercegová na mé vyžádání zaslala doplňující podklady, na jejichž základě jsem panu poslanci sdělila, že postup paní doktorky Matesové byl přezkoumán v rámci provedeného dohledu podle stávajícího, podle mě ne zcela optimálního zákona o státním zastupitelství - i v tomto bodě tedy ne dobře upravený dohled - se závěrem, že v něm nebylo shledáno pochybení a že z tohoto důvodu byl podnět manželů Stráníkových, rodičů zesnulého, odložen jako nedůvodný. To už opakovaně.

Veškerý spisový materiál týkající se úmrtí Petra Stráníka byl přezkoumán Nejvyšším státním zastupitelstvím, a to v rámci provedené prověrky skončené věci - o to jsem je požádala -, opět se závěrem, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že úmrtí Petra Stráníka ve smyslu trestního zákoníku lze kvalifikovat jako trestný čin, čili opět se závěrem, že se jednalo o sebevraždu. O to tady totiž jde. Ten spor je veden - rodiče zesnulého upozorňují na veškeré okolnosti případu, které nasvědčují tomu, že zde cizí zavinění bylo. Závěry policie a státního zastupitelství opakovaně tvrdí, že takové pochybnosti zde neexistují a že provedené důkazy dostatečně umožňují závěr, že zde žádné cizí zavinění nebylo a že se jedná skutečně o sebevraždu. Nejvyšší státní zastupitelství se tedy ztotožnilo se závěrem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 i Městského státního zastupitelství v Praze.

K žádosti o vydání videozáznamu z ohledání místa činu jsem na podkladě vyjádření Městského státního zastupitelství v Praze panu poslanci sdělila, že pozůstalým rodičům bylo opakovaně umožněno jeho zhlédnutí. V předmětné věci je protokolární formou zachyceno ohledání místa činu, přičemž videozáznam plní ve vztahu k tomuto protokolárnímu úkonu jen doplňkovou technickou funkci. Přehrání záznamu lze odůvodnit pouze relevantní procesní potřebou poškozeného. I já jsem byla stejného názoru, že taková relevantní potřeba poškozeného zde je. Státní zastupitelství bylo opačného názoru.

Jak mě ve svém přípise paní doktorka Hercegová informovala, v rámci uvedeného prověřování byly respektovány důkazní návrhy manželů Stráníkových, náležitě zhodnoceny zjištěné materiály i jejich připomínky. Jejich další procesní oprávnění byla v rámci probíhajícího řízení taktéž plně respektována včetně možnosti pořízení protokolu ohledání místa činu, přičemž podmínky pro smysluplné využití příslušného videozáznamu nejsou dány, neboť veškerá odborná znalecká zkoumání, jež lze z hlediska šetření a posouzení předmětné věci označit za relevantní, byla provedena. Z výše uvedených důvodů nebyl záznam vydán.

S těmito skutečnostmi jsem pana poslance seznámila, a on s ním, a musím říci, že se mu vůbec nedivím, následně vyjádřil nesouhlas.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souvislosti s touto kauzou připomínám, a ráda bych vás upozornila, až budeme projednávat, snad k tomu jednou dojde, návrh nového zákona o státním zastupitelství, že skutečně Ministerstvo spravedlnosti na rozdíl od jiných Ministerstev spravedlnosti členských zemí Evropy nedisponuje vůbec žádnými dohledovými oprávněními nad soustavou státního zastupitelství v takovýchto případech a nepřísluší mu do jejich chodu zasahovat. Nepřísluší mně také, s výjimkou kárných pochybení nebo podezření na kárná pochybení, hodnotit rozhodnutí jednotlivých státních zástupců.

V závěru tedy musím konstatovat, že jediné, co jsem mohla udělat a nyní jsem učinila pro rozptýlení pochybností o postupu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 a Městského státního zastupitelství v Praze a samozřejmě i s ohledem na ten lidský aspekt celého případu, kdy vydání záznamu, což nikomu vadit nemůže, i kdyby to bylo zbytečné, žádají rodiče zesnulého, jsem vrchní státní zástupkyni v Praze, paní doktorku Bradáčovou, poprosila, aby jí řízené státní zastupitelství provedlo výkon dohledu nad dohledem - to je další institut, dohled nad dohledem -, který již vykonalo Městské státní zastupitelství v Praze nad postupem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6. V tuto chvíli očekávám její vyjádření a poté vás budu informovat, jak se paní vrchní státní zástupkyně v této věci rozhodla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Eviduji přihlášku do rozpravy, takže máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobrý den, pane předsedající. Očekával jsem, že budu moct hovořit jako první, nestalo se, paní ministryně byla rychlejší. Nevadí, aspoň už jste částečně seznámeni s kauzou, a můžeme se o ní bavit trochu odborněji.

Ta kauza má delší genezi. Já jsem paní ministryni nejprve interpeloval ústně, a to 12. 6., v této věci a paní ministryně mi odpověděla, můžete si to najít na stenozáznamu, že to, jak rozhodoval policejní orgán, potažmo dozorové státní zastupitelství, nepokládám v této věci za správný postup. Neznamená to, že by takový postup ovšem byl nezákonný. Tak policejní orgány, státní zástupce pracují špatně, není to správný postup, ovšem zřejmě je to správný postup, který je v souladu se zákonem.

Bavili jsme se o té věci několikrát a samozřejmě výsledek té ústní interpelace byl takový, že paní ministryně přislíbila - cituji: "Za sebe mohu slíbit, že speciálně v tomto případě o tom budu hovořit s dozorujícím státním zástupcem, aby se, až se věc příště dostane na stůl, postupovalo jiným způsobem."

Na základě toho rodiče zesnulého Petra Stráníka znovu požádali policejní orgán o pořízení (vydání) videozáznamu, který byl policejním orgánem pořízen v souvislosti s ohledáním místa činu. Policejní orgán znovu odpověděl, že takový záznam nevydá. Odůvodnění, které následovalo - rodiče si samozřejmě stěžovali a věc musel posuzovat dozorující státní zástupce, to znamená Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6. Policejní orgán své odůvodnění odůvodňuje tak, že s přihlédnutím ke skutečnostem, že zesnulý byl - a teď poslouchejte, může se to týkat každého z nás, jak si vykládá policejní orgán a státní zástupce právo. S přihlédnutí ke skutečnostem, že zesnulý byl ženatý, tudíž jeho rodiče nejsou ve věci jedinými poškozenými, mnoho materiálů, mezi nimi i fotografií, které bylo v minulosti ze spisu v kopii pořízeno, bylo následně použito ke zveřejnění ve sdělovacích prostředcích, je třeba s přihlédnutím k ustanovení § 8b trestního řádu šetřit práva manželky zesnulého. Z uvedeného důvodu pořízení zmíněné kopie ohledání místa činu i nadále odmítám. Rodičům, zmocněnci a tak dále jsem toto písemně sdělil.

Paní státní zástupkyně, která věc znovu přezkoumala, podala rodičům toto vyjádření. Dále s přihlédnutím ke skutečnostem, že zesnulý Petr Stráník byl ženatý, a tak dále, jak jsem před chvílí citoval, nelze tuto kopii videozáznamu rodičům zesnulého Petra Stráníka vydat. To znamená, že manželka poškozeného je zřejmě jedinou poškozenou, byť mohli být třeba v rozvodovém řízení a chybělo jim pouze to jedno razítko, kde by bylo to, že už manželka zesnulého s ním nemá nic společného. Na druhé straně jsou rodiče zesnulého, a ať se děje co se děje, tak je tam vždycky pokrevní příbuznost. A vezměte si, kdo z vás, a většina z vás jste rodiči, tak ať se vašemu dítěti stane cokoliv, ať se dostane za hranu zákona, vždycky ho budete podvědomě chránit, protože jste jeho biologickými rodiči. Zde vám orgán činný v trestním řízení sděluje, že vy jste vlastně až na druhé koleji, protože váš syn si dovolil vzít někoho, a vlastně že vy v této době asi nemáte to správné právo.

Nic takového trestní řád neříká. Paragraf 65 trestního řádu říká, nevím, jestli to budu citovat správně: Obviněný a tak dále, poškozený, jeho zmocněnec má právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky, poznámky a na vlastní náklady pořizovat kopie jeho spisů nebo jeho částí. Druhý odstavec tohoto paragrafu říká: V přípravném řízení může policejní orgán nebo státní zástupce ze závažných důvodů toto odepřít.

Přípravné řízení trestní je úsek od podání oznámení, zahájení úkonů trestního řízení do sdělení obvinění nebo do vydání pravomocného rozhodnutí. V tomto případě takové rozhodnutí bylo opakovaně vydáno. Je to usnesení policejního orgánu podle § 159a odst. 1, že skutek není trestním činem. Vydáním takového usnesení, respektive nabytím právní moci bylo ukončeno toto přípravné řízení. Není tedy jediný důvod, abychom ve skončené věci mohli postupovat podle odst. 2, to znamená, že přípravným řízením může policejní orgán nebo státní zástupce ze závažných důvodů odmítnout takovou věc.

Když se podíváte do výkladu § 65 odst. 1 trestního řádu, tak se tam praví, co se rozumí spisem. Spisem se rozumí nejenom trestní spis, ale i všechny věci, které k tomu spisu náleží. Policejní orgán zde odůvodňuje, že video, které si na místě pořídili, nebylo součástí ohledání místa činu, byl takzvaný pomocný materiál, s kterým pracoval policejní orgán na místě. Možná byl, možná nebyl. Ale pokud by byl, tak jak je možné, že z tohoto videa jsou v originálu spisu fotografie, které jsou součástí spisového materiálu? V tom případě se takové video stalo součástí spisu a má být uloženo.

Policie ČR má mnoho závazných pokynů nebo pokynů policejního prezidenta, které upravují činnost policejních orgánů na místě trestného činu. Jedním z takových pokynů je závazný pokyn policejního prezidenta č. 100, nevím teď rok, ke kriminalisticko-technické činnosti, kde se také hovoří o náležitostech ohledání místa činu, o fotodokumentacích, o pořízení videozáznamu a dalších věcech. Videozáznam podle tohoto závazného pokynu má být proveden. Video má být nesestříhané, v nijak neupravované podobě založeno, aby se s ním dalo kdykoli pracovat. V našem případě tento videozáznam v originálu byl policií údajně ztracen, existuje už pouze upravená, sestříhaná kopie, a i taková kopie nemůže být vydána. Nemůže být vydána! Protože zřejmě není součástí spisu, resp. nemáme toho správného poškozeného, což jsou rodiče.

A víte, co se stalo dál? Rodiče kontaktovali manželku, manželka takový souhlas dala. Je písemný souhlas k tomu, že manželka souhlasí s tím, aby policejní orgán video dal. Nedá. Nedá! A víte, proč ho nedá? Protože tady se mluví v té odpovědi, já se na paní ministryni nezlobím, protože ona pouze podepsala to, co jí tam připravili, a to odůvodnění, že byly poskytnuty všechny relevantní atd. - ano, kdyby to oni poskytli, tak by také mohlo dojít k tomu, že takové video by mohlo sloužit jako důkaz, ale důkaz toho, že policejní orgány nebo orgán činný v trestním řízení porušují zákon. A mohl by to být důkaz proti těm, kteří takový důkaz zadržují. Jak se má člověk domoci důkazu, který by mohl sloužit proti orgánu státní moci? V našem státě to bohužel nejde.

Rodiče zemřelého se samozřejmě se smrtí nikdy nesmíří. Můžeme mít jakékoliv právní normy, můžeme mít zákon o obětech trestných činů, můžeme na policejní akademii vykládat o viktimizaci, následné viktimizaci a dalších věcech, ale k čemu nám jsou normy, když je nedodržujeme, a nedodržují je ti, kteří by tu zákonnost měli prosazovat?

Rodiče podrobně zpracovali celý materiál zpracovaný policejním orgánem a požádali Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, odbor vnitřní kontroly, o posouzení připomínek, které oni mají k celému průběhu prověřování. Věci byly shrnuty do deseti základních bloků, i když následně pak ještě odpovědi přicházely. Odbor vnitřní kontroly, musím říct, se věcí zabýval precizně a v deseti věcech, které zkoumal, říká:

U bodu 3 - manipulace s důkazy o sázení a finančním šetření. Vaše námitka v tomto případě je důvodná. Jednání nebo postup policejního orgánu, konkrétně jmenovaný, je v rozporu s článkem 25 závazného pokynu policejního prezidenta č. 100/2001 ke kriminalisticko-technické činnosti. - První pochybení.

Bod 4 - odmítání vydání kopie digitální fotodokumentace a videozáznamu z místa činu. V této souvislosti je namístě zmínit, že videodokumentace ohledání místa činu není uvedena v protokolu o ohledání místa činu. K okolnostem pořízení, manipulace a následné archivace videozáznamu z ohledání místa činu bylo již v minulosti zdejším odborem šetření prováděno a bylo konstatováno pochybení spočívající v absenci originální nahrávky a současně absenci samotných náležitostí záznamů dle závazného pokynu policejního prezidenta. - Takže zase vyhodnoceno: špatná práce policie.

Položka 5 - dopis na rozloučenou. Policejní orgán řekl, že dopis na rozloučenou - nebo o dopise na rozloučenou na místě nemluvil, protože na místě byl přítomen otec zesnulého a jeho bratr. A to s ohledem na špatný psychický stav. Při ohledání místa činu policejní orgán takový dopis zamlčel. O dopise na rozloučenou informovali rodiče až při následném výslechu. Podotýkám, že dopis na rozloučenou byl napsán na počítači a nebyl opatřen podpisem. Nadřízený policistů, který vykonával kontrolu spisu, vykonával tak precizně kontrolu spisu, že napsal úřední záznam - teď to musím najít, promiňte... tady, ano: Jmenovaný v rámci výkonu kontroly vyšetřovacího spisu vyhotovil zprávu, kde v popisu současného stavu zmiňuje... atd., v popisu zajištěné prohlašuje podpis na dopisu na rozloučenou za pravý, to je za podpis zesnulého. To konstatuje nadřízený v hodnosti majora, který kontroloval spis. Bohužel se spletl, protože ten podpis nebyl na dopise na rozloučenou, ale byl na vkladovém lístku z nějaké jiné věci. Pochybujeme v tom administrativním pochybení, že pan major přehlédl, že podpis není na dopise na rozloučenou, ale bohužel jenom na něčem jiném, jako je vkladový lístek.

Byli jsme u bodu 5, pokračujeme v bodu 7. Tam, kde to nezmiňuji, tak to neznamená, že tam není pochybení, ale tam se policejní dohled, to znamená výkon dohledu, zmiňuje, že jim to nepřísluší, a odkazují buď na státní zastupitelství, nebo na GIBS.

Pochybení poručíka - úřední záznam z ohledání místa činu. Z postupu poručíka je spatřováno pochybení spočívající v porušení v článku 21 odst. 1 písm. f) závazného pokynu č. 30/1990 o plnění úkolů v trestním řízení, a dále porušení § 36 odst. 1, odst. 2, písm c) závazného pokynu č. 200, kterým se vydává skartační řád.

Pochybení na místě činu, které prováděla paní vyšetřovatelka. Bod 8. Na protokolu je chybně uveden začátek výjezdu, jeho začátek ohledání je 25. 9. ve 21 hodin, ale k nálezu těla zemřelého došlo 24. 9. Ona pak historie ten den asi nějak skousne, ale bohužel u policejních věcí je docela důležité datum. Závěr: V postupu policistky je spatřováno porušení článku 26 odst. 2 písm. f), odst. 4 písm. d) závazného pokynu č. 100. Zase zmiňováno.

Přerušení zdravotní pitvy. Také výborná věc. Kdo jste sledoval, minulý týden zde bylo kolokvium, protože jistě pamatujete, byly kauzy Stodolových, byly kauzy heparinového vraha, a s novým občanským zákoníkem nám rapidně ubývá pitev jak zdravotních, tak soudních. V tomto případě nebyla nařizována soudní pitva, takže se zjišťovala pouze příčina úmrtí. Lékař, který pitval, přerušil pitvu s podezřením, že by smrt mohla být v souvislosti s jednáním jiné osoby. Tuto věc telefonicky oznámil policejnímu orgánu a očekával, že by měla být nařízena soudní pitva, která nejen zjistí příčinu úmrtí, ale může se vyjádřit k mechanismu vzniku jednotlivých zranění na těle poškozeného, a samozřejmě policejní orgán, nebo resp. postaru vyšetřovatel, může klást mnoho doplňujících otázek, které mohou objasnit příčinu úmrtí. Vedoucí oddělení, určitý magistr, nadporučík magistr, telefon převzal, věc vyhodnotil a řekl: Páni doktoři, pokračujte, nám o žádnou soudní pitvu nejde, my už víme, že to je sebevražda. Závěr: Pochybení nadporučíka magistra, jméno, příjmení, v této souvislosti nebylo zjištěno. Proč vlastně zjišťovat příčinu úmrtí, když už ji víme, vždyť přece máme dopis na rozloučenou? Sice nepodepsaný, sice na místě nezmiňovaný, ale vlastně dnes ho máme. Takže my už jsme si udělali závěr a k tomu závěru teď jako policejní orgán samozřejmě směřoval své vyšetřování.

Manipulace s trestním spisem, bod číslo 10. Ve svazku označeném číslo jedna došlo k přečíslování dokumentů, a to zařazením nové písemnosti, dokumenty nebyly ponechány v původním řazení atd. Jednání poručíka vyšetřovatelky je v rozporu s článkem 34a závazného pokynu atd.

Rodiče pokračovali dál, dali další doplňující otázky.

Manipulace s telefony a neúplná analýza telefonních hovorů. Na místě byl hovor, dnes mají rodiče znalecký posudek v ruce, kde cca půl hodiny před nálezem těla, nalezl ho otec zemřelého, který přivolal policii, někdo manipuloval s telefonem. V době, kdy Petr Stráník byl podle lékařů minimálně 24 hodin po smrti. Došlo k aktivnímu odmítnutí dvou hovorů, tzn. ne že se telefon prozvonil a nikdo to nevzal, ale někdo ten telefon aktivně odmítl. Věc není vysvětlena policejním orgánem, dokonce bylo zjištěno počítačovou expertizou, že paní vyšetřovatelka si s telefonem hrála, dokonce někomu telefonovala z tohoto telefonu, řekla, že chtěla zajistit telefon, aby nedošlo k jeho úmrtí, tzn. baterky, aby se do něj pak lépe dostali a nemuseli shánět PIN nebo PUK na překonání tohoto. Popsaný postup paní poručík je v rozporu s článkem 318 odst. 1, 2 závazného pokynu, který upravuje zásady při zajišťování mobilních telefonů atd. atd.

Rodiče si dále doplňovali, policejní orgán do spisu opatřil úřední záznam o konzultaci s profesorem doktorem Přemyslem Strejcem, DrSc., a orgán vnitřní kontroly byl tak důsledný, že tomu ctěnému panu profesorovi zavolal a on vyslovil svůj nesouhlas s obsahem úředního záznamu, jenž je v trestním spise založen. Tak to zní. Co tam bylo napsáno, to já nevím, ale policejní orgán si zřejmě upravil informaci od pana profesora tak, aby mu to zapadalo do jeho postupu k tomu, aby mohl věc odložit.

Nehodnoťme teď to, jestli věc byla trestným činem, nebo jestli to byla sebevražda, to nám nepřísluší. Od toho jsou orgány činné v trestním řízení. Provedlo se vyšetřování, provedly se prověrky, paní ministryně správně zmínila podnět nebo vyjádření pana nejvyššího státního zástupce Zemana, který provedl prověrku skončené věci, ke které jsem mu podnět dával také já. Dospěly k závěru. Já s tím závěrem ztotožněn nejsem, myslím si, že férové by bylo dát takový spis někomu novému, kdo není zatížen tím přístupem k věci, a to ať policejní orgán, nebo státní zástupce, ať se na to podívá znovu, ale orgány činné v trestním řízení už to nechtějí - protože co kdyby náhodou ten někdo nový zjistil porušení zákona? To by pak přece mohl jít za orgánem činným v trestním řízení, za policejním orgánem, za státním zástupcem vykonávajícím dozor, možná i za tím, který vykonával dohled.

Nemohu být ztotožněn s vyjádřeními, která dávají policejní orgány a státní zástupci, v tom, že rodiče poškozeného nejsou ti praví, kteří by měli mít právo nahlížet do spisu a činit si z něj výpisky, poznámky a na vlastní náklady pořizovat kopii spisu. A to, že jim je opakovaně umožněno, aby zhlédli videozáznam - ano, ale nemá to oporu v zákoně. Paragraf 65 odst. 1 trestního řádu říká: Mají právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky, poznámky a na vlastní náklady pořizovat jeho kopie. Ne že jim je umožněno, aby zhlédli na místě něco, ale nesměli si to odnést.

Třešnička na dortu může být taková, že já jsem ve věci požádal podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím policejní orgán, aby mi takový videozáznam vydal, protože opíraje se o rozsudky Nejvyššího soudu, a takových rozsudků je několik, že ve skončené věci - ve skončené věci a tady je skončená věc, protože bylo vydáno pravomocné usnesení - není důvod, aby kdokoliv mohl nahlížet do trestního spisu, popř. podle zákona o svobodném přístupu k informacím si z něj pořizovat jeho kopie. V současné době mi policejní orgán, mylně aplikuje si zákon 106, odpověděl, že nejsem osobou, která má právo nahlížet do spisu podle § 65 trestního řádu. Já jsem to asi nevěděl, ale budiž panu řediteli Krajského ředitelství policie v Praze, který toto podepsal, dík, že mě na to upozornil, a že proto mi nemohou takový videozáznam vydat. Takže tato věc je dnes na Ministerstvu vnitra, kde věc jako odvolací orgán musí posoudit. Jsem zvědav, jakým způsobem to posoudí, a může se stát, že mně, který s tou věcí nemá vůbec nic společného, nejsem poškozeným, nejsem příbuzným, jen se o věc zajímám, bude muset být takový záznam vydán. Věřím, že oni mi ho stejně nevydají. Potom budu interpelovat pana ministra vnitra. Možná se CD ztratí, jak tu připomíná kolega. Ano, i to se může stát.

Přátelé, nesvědčí to o žalostném stavu naší justice, Policie České republiky a toho, že my tu sedíme a nejsme schopni pomoci rodičům k tomu, aby se alespoň nějakým způsobem mohli dozvědět o tom, proč a za jakých okolností zemřel jejich syn? A věřte, že do konce svého života nebudou dělat nic jiného než pátrat po tom, proč se tak stalo, stejně jako byste to dělali vy.

Hledejme cestu, jak těmto lidem pomoci, protože takových případů bohužel přibývá, a bylo to zmíněno i minulý týden na kolokviu. Každému z nás se může stát, že se do podobného soukolí někdy dostaneme, a pak nám může být i ten náš poslanecký průkaz k ničemu, protože přes mašinerii policie a státních zástupců bohužel zatím nejede vlak. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji tři přihlášky do rozpravy. S přednostním právem paní ministryně Válková, potom pan poslanec Gabal a poté paní poslankyně Havlová. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím chci panu poslanci, byť to může znít paradoxně, poděkovat za to, že se nevzdal snahy upozorňovat na tento případ. Doprovází mě od února minulého roku. Osobně jsem hovořila s manželi Stráníkovými. Sdílím nejenom jejich lidskou bolest nad tím, co se stalo, samozřejmě ne v té intenzitě jako oni. Je mi to nesmírně líto, obzvlášť když jsem se seznámila se spisem a jako ministryně spravedlnosti jsem si myslela, že s tím také mohu trošku tím správným směrem pohnout. Narazila jsem na své kompetence. Ale tím se nechci vymlouvat, protože nástroje, které mám k dispozici, jsem využila a zbývá poslední a to je legislativní. Nemohu toho ve vztahu k policii příliš učinit, pouze se obrátit na kolegu ministra vnitra, ale ve vztahu ke státním zástupcům ano. Čili navrhnout zákon, který by lépe než dosud ošetřoval i odpovědnost státních zástupců za nekvalitní práci. V tomto směru - a budu teď opatrná, stejně jako pan poslanec, který dlouhá léta působil a částečně, byť již ne bezprostředně, působí v oblasti policejní činnosti, vím, že nesprávný a nezákonný postup orgánu činného v trestním řízení je velmi odlišný a má i odlišné důsledky. Přinejmenším nesprávné postupy - těch tam bylo několik. Některé z nich vyjmenoval pan poslanec. I v oblasti, kterou mám možnost jako ministryně spravedlnosti uplatnit, jsem využila snad úplně všeho. Aspoň doufám, protože i na základě osobního rozhovoru s nejvyšším státním zástupcem mi slíbil, že tomu bude věnovat zvláštní pozornost. Nicméně pan poslanec měl pravdu, když zmínil, že zvláštní pozornost bych spatřovala i v tom, že by prověrku ve skončené věci zpracoval a zajistil někdo, kdo se věcí dosud nezabýval a měl objektivnější postup.

To, že paní vrchní státní zástupkyně doktorka Bradáčová teď dělá ještě dohled nad dohledem městského státního zastupitelství, který podle mého názoru nebyl vykonaný dobře, je také věc, kterou nemusela akceptovat, ale akceptovala ji.

Výsledky dohledu samozřejmě nemůžu v současné době předvídat. Myslím si, že návrh nového zákona o státním zastupitelství by byl takovým malinkým posunem k větší odpovědnosti státních zástupců za svoji práci a i k možnostem vyvodit v případě, že budou nesprávně postupovat, nejenom nezákonně, jejich odpovědnost, protože je tam několik druhů kárných provinění. Samozřejmě to manželům Stráníkovým nepomůže v řešení jejich případu, nicméně pro úplnost to dodávám, abyste věděli, že v tomto směru bychom měli využít i nástroje legislativní, aby podobné případy v budoucnu nekončily tak, jak se zdá, že skončí tento případ, čili velkými otázníky a nezodpovězenými otázkami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky, které ke mně dorazily. Od 9 do 13 hodin se omlouvá paní poslankyně Marie Benešová. Do 12 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Volný. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Gabal. Připraví se paní poslankyně Havlová.

 

Poslanec Ivan Gabal: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolím si odhlédnout od emocionální a lidské stránky pozice obou rodičů a budu z trochu jiného úhlu velmi stručný. Uvedu několik bodů týkajících se tohoto šlendriánu, protože si myslím, že tady se nedá použít ani slovo alibismus.

Za prvé je třeba se v daném kontextu podívat na statistiky vývoje úspěšnosti vyšetřování vražd. Klesají a zhoršují se a to, co bývalo pýchou naší policie, se začíná stávat velkým problémem a tento jeden konkrétní příklad se svými vážnými pochybnostmi o postupu vyšetřování ukazuje, co může být u kořene. Při podrobnějším seznámení se s věcným obsahem, s tím, co kolega zmiňoval, já jako nepolicista a neprávník musím konstatovat, že vyšetřování postupovalo v evidentním rozporu s elementární logikou a fakty. Ale postup se nedá označit za hloupý. Ten postup není hloupý. Ten postup směřuje k manipulaci faktů, aby se zakrylo to, že někdo byl na počátku líný odvést svoji práci odpovědně. Evidentní rozpor mezi fakty a logikou se týká všech kontrolních mechanismů.

Doufám, že zítra zařadíme projednání zprávy z Opencard a podíváme se na práci státního zastupitelství z jiného úhlu, ale dojem je velmi podobný. Tady vládne zásadním způsobem alibismus i mezi těmi, kteří mají dohlížet na práci, která má vyšetřovat závažnou kriminalitu. Všichni mi tvrdí, že nemají zákonné prostředky k tomu, aby kontrolu, která evidentně musí najít pochybení, byli schopni dovést k závěru, že k pochybením došlo. Já jsem za krátkou dobu působení viděl tolik závěrů o provedené kontrole, která nezjistila pochybení, a přitom tam pochybení byla, že bych za takovou práci ze své firmy vyrazil sekretářku. A oni to dělají státní zástupci! Oni to dělají nadřízení policisté! Ona to dělá Generální inspekce bezpečnostních sborů! Jako člen kontrolní komise jsem si dovolil, protože v tom sedím, tak to vím, obrátit se i na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Závěr byl samozřejmě negativní. A přitom když teď studujeme spis, a mě ke spisu nechtěli pustit, ale dostal jsem nabídku, že se můžu neformálně potkat s vyšetřovatelem a on mi to vysvětlí, já jsem to odmítl, tak tam pochybení jsou. A někdo udělá závěr, že ale nejsou tak závažná, aby se začaly vyvozovat závěry.

A teď jsme u kořene věci. Já si myslím, že se nebavme o tom, jestli došlo, nebo nedošlo k pochybením a zda to dokážeme ještě vyšetřit, to nechám policistům, ale pojďme se bavit o schopnosti vyvodit odpovědnost vůči těm lidem, kteří nejsou ochotni vykonávat odpovědně svoji práci, a to tak, abych se nemusel identifikovat s tím, co mi paní Stráníková řekla jako první větu na našem setkání: S mou zkušeností nemůžu věřit tomu, že žijeme v právním státě.

Já tedy tvrdím, že s touto zkušeností cítím potřebu začít opravdu vážně něco dělat z hlediska vyvozování odpovědnosti vůči těm, kteří nekonají tak, abychom žili v právním státě. Nemáme rovnost občanů před zákonem zejména v důsledku činnosti justičních a policejních orgánů. A my jsme odpovědni za to, jestli ji prosadíme, nebo neprosadíme. A jestliže ji neprosadíme, tak jsme tady zbytečně. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Havlová a připraví se pan poslanec Schwarz.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vždycky ztráta dítěte je něco otřesného a obzvláště pro tu rodinu. Já jsem si taky tím prošla. Zúčastnila jsem se semináře, který pořádal pan poslanec Ondráček, který se těchto neobjasněných úmrtí týkal. Byla jsem docela otřesena těmi výsledky, které jsem se tam dověděla, protože jestliže lékař, který si zavolá na policii, že má podezření z trestného činu, a žádá, aby byla provedena soudní pitva, a není mu to umožněno od nějakého policisty, který sedí někde u telefonu na druhém konci republiky a vůbec neví, o co se jedná, tak to je asi špatně.

Nejsem určitě sama, na koho se rodiče zesnulého manželé Stráníkovi obrátili. Nebudu tady už dlouho mluvit, protože všechno přede mnou téměř bylo řečeno. Ale jenom některé věci, které tu ještě nezazněly. Budu citovat z dopisu od rodičů: "Policie nezajistila řádné důkazy na místě činu. Nevyslechla sousedy. Nechala zničit záznamy kamer v bance, když na synův účet vkládala nějaká osoba peníze v době, kdy už nežil." No přece toto není možné. A řekněte mně, jak se může s takovouto věcí policie vypořádat. O tom videozáznamu už tu bylo řečeno hodně.

A na závěr ještě je tady důležitá věc. Aktuálně máme nový důkaz, a to navazuji na telefonní hovory. "Cca před nálezem už ztuhlého těla našeho syna Petra byla v jeho bytě nějaká osoba, která aktivně odmítla dva příchozí hovory, což je doloženo analýzou policie a znaleckým posudkem. Přesto policie tvrdí, že hovory byly ukončeny operátorem. Toto tvrzení opírá kapitán Hrdlička o telefonní hovor, o kterém není ve spise záznam, ani neví s kým volal. Vyvrací tak důkazy odborného pracoviště policie, které odporují verzi sebevraždy."

A na závěr, a s tím já plně souhlasím, píší: "Policie za žádnou cenu nechce přiznat pochybení, raději ztrácí a zpochybňuje důkazy. Policii nevadí, že tím kryje vrahy. Podle pana profesora Strejce přitom hrozí nebezpečí, že neodhalený vrah bude vraždit dále. Pro tohoto vraha je vždycky nejtěžší ta první vražda!"

Myslím, že tady k tomu bylo řečeno už dost, a plně se ztotožňuji s tím, abychom se k této problematice vrátili, až bude mít paní ministryně nějaké výsledky od naší nejvyšší státní zástupkyně... vrchní, pardon.

A ještě jednu věc na závěr. Já myslím, jak tu všichni sedíme, tak nám musí jezdit husí kůže, protože my zjišťujeme, že nemáme žádné pravomoci a ani ministryně spravedlnosti nemá pravomoci do takových případů zasahovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Schwarz a připraví se pan poslanec Plzák.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne, pane místopředsedo. Těžce se mně bude mluvit po panu Gabalovi, protože souhlasím s jeho slovy. Ale kolegyně, kolegové, jestli si dobře pamatuji, tak jsem u takové složky pracoval a budu koukat na kolegu Ondráčka, abych neulítl s některými hodnoticími věcmi. Ale já bych vás chtěl jenom upozornit na jednu věc. Víte, proč se po 20 letech u policie tomu nedivím, že to je běžné? Já vám to tady klidně řeknu. Já se tomu nedivím. Je to strašně smutné, ale nedivím se tomu.

A teď konkrétně. On nemluvil podle mě, pokud si dobře pamatuju, trestní řád, trestní zákon, závazné pokyny policejního prezidenta, tak nemluvil o nějakých policistech v uniformě někde z obvodního oddělení Čierna pri Čope. On mluvil o kriminální službě, předpokládám. Tam se musí vyšetřovat tyhle věci, takže to nejsou řadoví policisté. Tak tohle by nás mělo všechny vyburcovat k tomu, abychom začali něco dělat. Víte, on nemluvil o náhodě. To není možné, aby městské státní zastupitelství, já jsem tady chviličku, jsem tady elév mezi vámi, ale už další problém, H-system byl problém, Opencard, řeknu to na rovinu, byl problém, kde se podepsalo městské státní zastupitelství, a tady taky. Tak něco tady smrdí, nezlobte se, klidně to řeknu. A pokud se u policie takhle pracuje, tak opravdu je to smutné. A ještě nejsmutnější je to, že paní ministryně opravdu s tím nemůže nic udělat, protože když policie ztratí důkaz a nebo její vnitřní kontrola něco náhodou prohlásí, že to je špatná práce, tak se to nedotáhne dál, třeba na GIBSu a podobně, s tím jsem se taky setkal. Nezlobte se, já to tady řeknu na férovku: Blíží se to běžné praxi. Není to nestandardní výkon. Je plno policistů slušných, ale toto, co jsme tady dneska slyšeli, se začíná blížit běžné praxi a mrzí mě to. A je to zaviněno nejenom touhle i předchozí vládou, ale dlouhodobým vývojem, jak se k policii nabírali lidi, jak se u nich pracuje, jak si vážila personálních rezerv, dříve se tomu říkalo kádrů. Je mi to strašně líto.

Chci vás tímto svým vystoupením vyburcovat k tomu, abychom se nad tím společně zamysleli, nehádali se tu někdy, i když asi to k demokracii patří. Ale až to postihne některé z vás, nemyslím to vážné, třeba něco jednoduššího, třeba vám vykradou dům a policie vám nedá vůbec nahlédnout do spisu, pak teprve začnete přemýšlet, uvidíte. Ale já jsem v tom žil, tak vím, o čem mluvím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní je připraven do rozpravy pan poslanec Plzák.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dopředu se přiznám, že do problematiky práce policie příliš nevidím, když to řeknu tak, ale je fakt, že vystoupení kolegy Ondráčka ve mně vyvolalo poměrně velké emoce. Škoda, že tady není pan ministr vnitra, aby nám k tomu něco řekl. A já řeknu za svoji osobu. Já jsem lékař, chirurg, a přestože chybovati je lidské, tak my jsme stavěni do situace, kdy si v podstatě chybovat nemůžeme dovolit, a je to logické, protože pokud chybujeme, tak to samozřejmě má závažné zdravotní následky pro naše pacienty. Někdy tak z legrace, když vidím, jak pracují někteří řemeslníci, tak vždycky říkám: My kdybychom operovali, jako vy jste tohle udělali, tak ten demografický vývoj u nás bude asi podstatně horší, než ho máme.

Ale mě zaráží, že v této problematice práce justičních orgánů, policie může mít také závažné zdravotní důsledky. Důsledky pro rodiny, psychickou újmu atd. My když chybujeme, tak jsme okamžitě vystaveni značné negativní mediální popularizaci, což nás ničí. Jsme vystaveni trestnímu stíhání, jsme vystaveni značným peněžitým nárokům atd., atd. A já se ptám: Kde je ta rovnováha? Kde je v tomto případě nějaká medializace špatné práce? Kde je nějaké trestní stíhání, nějaký postih? Já tu vidím strašnou nerovnovážnost, přestože si myslím, že ta práce v obou případech je celkem rovnocenná. Jsem z toho poměrně zaražený. Je to opravdu věc, kterou bychom se tu asi měli nějak zabývat. Nevím, jestli k tomu můžu nějak pomoct, ale pokud mě někdo o tu pomoc požádá, budu se snažit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Adámek.

 

Poslanec František Adámek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegové, kolegyně, nechci mluvit dlouze. Já v podstatě asi jako vy všichni, a už to tady bylo řečeno, jak říkal kolega Schwarz, že nám leze mráz po zádech, mně tedy určitě. Z velké části se chci přihlásit i k tomu, co říká.

Nicméně k tomu, co říkal kolega Ondráček, když hovořil. Já jsem si říkal, jestli je polovina z toho, co říká, pravda, tak je to strašný. A k tomu, abych přece jenom se s vámi podělil o svůj názor. Mě do jisté míry přiměl kolega Schwarz, když řekl, a já, ač neodborník, pouze člen vyšetřovací komise, on se o Opencard taky zmínil, že ho k tomu názoru vedou výsledky, že se některé ty věci, o kterých zde bylo hovořeno, stávají ne excesem, ale bohužel, zřejmě, jak říkají lidé, kteří zde hovořili, byli 20 let u policie, pomalu běžnou praxí. A já si to dám do souvislostí se současnou situací, kdy budeme uvolňovat velké prostředky na nábor lidí, mám teď na mysli situaci celosvětovou z hlediska terorismu a tak dále, tak to mi, vám musím říct, leze mráz po zádech ještě víc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Ještě pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Už si to dovolím pouze shrnout. Manželé Stráníkovi se obrátili na řadu z nás poslanců napříč celým politickým spektrem. S každým, kdo na té kauze dělá, jsem v určitém kontaktu a máme rozděleny určité úlohy, protože nechceme takovou věc nechat usnout a chceme svým způsobem trošku přispět k tomu, aby došlo k nějaké nápravě, aby došlo k posunu. Bylo zmíněno, že existuje určitý šlendrián, že práce není správná, hodnoticí kontrolní orgány hovoří o pochybení, ale nevyvozují z toho odpovědnost. To je ten náš problém.

My máme na všechno zákony, na všechno máme uvnitř policie závazné pokyny policejních prezidentů, relativně všechno máme dobře zpracované. To jsme i konstatovali na našem kolokviu. Ale bohužel to nedodržujeme. My to nedodržujeme. A když zjistíme, že to nedodržujeme, tak s tím stejně nic neděláme. Ale přitom ta možnost taková je. V trestním právu hmotném, v trestním zákoníku máme trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, dokonce i formou nedbalostní. Akorát není odvaha říci, že takové jednání už naplňuje znaky takového trestného činu.

A kolega Gabal zmínil, že GIBS se takovou věcí zabýval, ale hodnotí, že to není tak škodlivé nebo nebezpečné. Zřejmě na GIBSu ještě nezaznamenali, že trestní zákoník nemá materiální pojetí trestného činu, ale pouze formální. Takže tam se má posuzovat, jestli byly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu, a pokud ano, má zahájit trestní stíhání. U některých trestných činů existuje společenská škodlivost, což je určitý znak, který nahrazoval materiální pojetí, ale aplikuje se u majetkových trestných činů podle hlavy 5.

Jde o to, a můžeme tady vytvářet jaké chceme zákony - vymahatelnost práva, ať přestupkového, správního, ale i toho trestního, je bohužel tristní, někdy bohužel skoro nulová. A dokud nebudeme činit kroky tímto směrem, aby právní normy, které se tu tvoří, byly aplikovány a byly užívány, tak tady můžeme pracovat celé dny.

Všichni, kteří jste na tom pracovali a děláte nebo budete v této věci pomáhat, budu za to rád. Kdo by měl větší zájem, mám bohužel i fotodokumentaci z těch míst. A to, co tam je všechno špatně...

Asi budeme přijímat nějaké usnesení, že nesouhlasím s odpovědí paní ministryně. Není to nic proti vám, paní ministryně. Samozřejmě vím o vaší bezmocnosti a bavili jsme se o tom mnohokrát, ale je to určitý projev vyjádření toho stavu tím, že můžu říct: Nesouhlasím s tím, co jste mi konstatovala, i přesto, že víme, že s tím bohužel zatím nemůžete nic udělat.

Děkuju vám všem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem paní ministryně, potom paní poslankyně Havlová.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, samozřejmě hranice své kompetence vnímám velmi jasně na straně jedné, na straně druhé si myslím, že vždycky člověk má nějakou možnost něco ještě dělat, takže naopak uvítám, pokud mě budete znovu interpelovat, protože vám budu mít možnost sdělit výsledek své snahy o provedení dohledu nad dohledem ze strany Vrchního státního zastupitelství. A samozřejmě pokud to dopadne tak, že by byl tento dohled odmítnut nebo měl negativní výsledek, tak zkoumám další možnosti, jakým způsobem do této kauzy ještě zasáhnout. Nevím, jestli opravdu budu moci ovlivnit jejich průběh, spíše si myslím, že ne, ale pokud jde o vyvození odpovědnosti, tam jsem se ještě zcela nevzdala. Takže pokud budu mít prostřednictvím dalších interpelací, byť jsou mi nepříjemné jako ministryni spravedlnosti, ale jako poslankyně je považuji za velice užitečné a prospěšné, možnost se vyjádřit, tak to určitě velmi ráda a doufám, že také zodpovědně, učiním. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Ještě je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Havlová, potom pan poslanec Ondráček.

 

Poslankyně Olga Havlová: Kolegyně, kolegové, já jenom technickou. Navrhla bych, aby se o této interpelaci nehlasovalo, ale aby byla přerušena až do dalšího vyjádření paní ministryně, jak v této kauze bylo naloženo nadále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Protože se jedná o procedurální návrh, budu muset o něm nechat hlasovat. Jen říkám, druhou možností je rozpravu ukončit, přijmout nesouhlasné usnesení s tím, že na to paní ministryně bude muset opakovaně odpovědět. Jsou dvě možnosti. Ale máme zde procedurální návrh na přerušení tohoto bodu.

Zahajuji hlasování... (Několik poslanců se dohaduje o přihlášení/odhlášení). Tedy prohlašuji toto hlasování za zmatečné a dám znovu hlasovat. Zazvoním na gong, abych přivolal kolegy a kolegyně z předsálí. Mám zde žádost o odhlášení, tedy všechny vás odhlásím a požádám vás o to, abyste se opakovaně přihlásili svými elektronickými kartami.

 

Dám hlasovat o přerušení tohoto bodu do té doby, než bude mít paní ministryně informace ze zastupitelství.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 31, přítomných poslankyň a poslanců je 101, pro návrh 49, proti 14. Tento návrh nebyl přijat.

 

V tom případě budeme pokračovat v projednávání, a než uzavřu rozpravu, abychom přijali usnesení, táži se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím rozpravu a táži se pana poslance Ondráčka, jaké navrhuje usnesení pro Poslaneckou sněmovnu k této odpovědi paní ministryně.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Asi prvním bodem by bylo, že nesouhlasíme s odpovědí paní ministryně. A pokud by šlo, tak druhým bodem, že žádáme paní ministryni, aby Poslaneckou sněmovnu informovala o stanovisku nejvyšší státní zástupkyně paní - pardon, pražské vrchní státní zástupkyně doktorky Bradáčové o výkonu dohledu nad dohledem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, vzhledem k tomu, že jsme v písemných interpelacích, tak jednací řád umožňuje přijmout pouze souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko, to znamená, o tom mohu dát hlasovat. Vše ostatní bude na tom, jak se případně domluvíte s paní ministryní.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobře, takže pouze nesouhlasné stanovisko. A my se s paní ministryní domluvíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Dám tedy hlasovat o nesouhlasném stanovisku na odpověď paní ministryně.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s nesouhlasným stanoviskem k odpovědi? Táži se, kdo je pro.

Přítomných poslankyň a poslanců je 112, pro návrh 72, proti návrhu 5. Tento návrh byl přijat. Já vám děkuji a končím tuto písemnou interpelaci. Děkuji paní ministryni.

 

Zahajuji projednávání další písemné interpelace, kdy ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslance Petra Bendla ve věci aukcí. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 383. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Bendl. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já jsem se obrátil na ministra zemědělství se dvěma jednoduchými otázkami, které se týkají aukcí organizovaných Lesy ČR, aukcí tzv. nastojato a prezenčních aukcí, které probíhaly v letošním roce a budou probíhat v roce... Nebo probíhaly v loňském roce a budou probíhat v roce letošním. Zeptal jsem se pana ministra, jak je to s administrací, zda aukce organizují samy Lesy ČR, či je organizuje někdo jiný.

Pan ministr mi odpověděl, že Lesy ČR byly vyzvány dozorčí radou v únoru loňského roku k tomu, aby státní podnik Lesy ČR realizoval prezenční aukce dříví s cílem umožnit účast v soutěži o lesnické těžební zakázky malého rozsahu i širšímu spektru uchazečů, kteří neuspěli v takových těch velkých komplexních zakázkách, malým těžařům apod. Do této míry mám pocit, že je to správně. Pan ministr tady uvádí, že tak jak jsou organizovány aukce, že to je naprosto transparentní způsob prodeje dříví s vysokou mírou vypovídající schopnosti o aktuální tržní situaci a Lesy ČR předpokládají realizovat prostřednictvím tohoto systému roční objem ve výši až 20 % objemu těžby, což je přibližně 160 tisíc kubíků dřeva, které by mělo být prodáváno prostřednictvím aukcí, resp. prostřednictvím prezenčního způsobu prodeje dřeva. Pan ministr mi odpověděl, že v podstatě existují dva způsoby probíhající aukce - jeden elektronický, který si Lesy ČR dělají vlastními silami, a vypočítávají množství dřeva metodou postavenou na tzv. objemových tabulkách, která ne vždy je přesná, a elektronickým způsobem je prezentováno, že Lesy prodávají takovéto dřevo. Může se přihlásit kdokoli, případně si přeměřit, jestli opravdu je to množství adekvátní, či nikoliv, a může podat svou nabídku v rámci podmínek.

Tolik si myslím, že je absolutně v pořádku, a myslím si, že je to systém, který lze nazvat transparentní. Ovšem jinak je to už u prezentačního způsobu prodeje dřeva, o kterém se pan ministr příliš nerozepisuje. Pouze říká, že prezentační aukce jsou připravovány a porosty pro aukce měřeny pracovníky společnosti Foresta SG, což je společnost, jak jsem pochopil z odpovědi, která pro Lesy ČR organizuje tento prodej.

Já nejsem spokojený s odpovědí jednak proto, že jsem přesvědčený, že to Lesy ČR mohou stejně jako ten systém elektronické aukce dělat vlastními silami. Ale pokud by se rozhodly, aby tuto zakázku pro Lesy ČR dělal někdo jiný, mělo by to projít výběrovým řízením, mělo by být jasné, za jakých podmínek někdo pro někoho prodává dřevo. Podle mých informací společnost Foresta neprošla výběrovým řízením. Chci se zeptat pana ministra, zda to tak je, či není. Podle mých informací Lesy ČR sice Forestě nic neplatí, ale každý, kdo uspěje, Forestě zaplatí. Podle mých informací je to 50 korun za kubík. V letošním roce - ne, v loňském, omlouvám se, pořád mám ten rok 2014 v hlavě. V loňském roce, uvádíte ve své odpovědi, bylo touto cestou prodáno zhruba 38 tisíc kubíků, a předpokládáte, že v roce letošním, v roce 2015, touto metodou prodá společnost Foresta SG pro Lesy ČR zhruba 160 tisíc kubíků. Vynásobeno 50 korunami nejde zrovna o malou částku.

A já se chci zeptat, pane ministře, zda je pravda, že Foresta neprošla výběrovým řízením. Zda je pravda, že ti účastníci, kteří uspějí při prodeji dřeva patřícího Lesům ČR musí za to Forestě zaplatit a jak je ta částka veliká. Pokud se potvrdí mé informace, že se tak nedělo, jde o částku v milionech korun, které utíkají. A je to jakási mlha vytvářená navenek, že vlastně Lesy ČR to nic nestojí, ale prodávají majetek, který patří Lesům, a někdo za to inkasuje nějakou provizi. Prosím o vaši odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se pana ministra, zda odpoví s přednostním právem. Je tomu tak. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré dopoledne, pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové.

K těm otázkám, které zde zazněly. Já jen stručně shrnu, že celý ten systém, který nastavily Lesy ČR, je systém, který tady běží už více než pět let s tím, že my v tento okamžik děláme změny, které by měly vést k tomu, aby se dříví, kulatina vytěžená v Lesích ČR zpřístupnila i malým a středním zpracovatelům dřevní hmoty v České republice. Vede k tomu vícero nástrojů. Jedním z nich je právě způsob prodeje dříví aukcemi, ať už jsou to prezenční, nebo elektronické aukce. Zhruba 20 % objemu dřeva, které se těží u našich lesních správ, plánujeme prodávat tímto způsobem.

Vysvětlím jenom stručně. V případě elektronické aukce kdokoli na území České republiky, kdo má zájem to dřevo koupit, může přes elektronický přístup na aukční systém, který běží v aplikaci firmy Elza soft s.r.o., může se podívat na nabídky, které tam jsou, může nakoupit z prostředí své kanceláře, nebo také může navštívit přímo konkrétní lokalitu, kde to dříví stojí v porostu nastojato, může si to, jak tady bylo řečeno, přeměřit a může tu nabídku podat.

Potom je tady druhý systém, který vyžaduje vždy přítomnost kupujícího na místě. To je ten prezenční systém, kdy se tímto systémem snažíme více posílit postavení zpracovatelů, kteří jsou v tom regionu, protože ne každému se bude chtít jet přes celou republiku na druhý konec, kdyby chtěl nakupovat dřevo právě přes tento prezenční systém. Takže to je opravdu cíleno na lokální zpracovatele dřeva. A tady samozřejmě probíhá ohodnocení toho objemu dřeva, které je k dispozici k těžbě, dvěma způsoby. Jeden dělá firma Foresta SG. Tento systém běží v Lesích ČR již pátým rokem. Musím říct, že i Lesy ČR si dělají kontrolní měření, aby dokázaly případně některé odchylky zkorigovat. Systém u Foresty SG je unikátní. Žádná firma v České republice není schopna tento systém měření v současné době nabídnout. Situace je taková, že za tuto službu neplatí Lesy ČR firmě Foresta SG, nebyla tady nutnost tuto zakázku soutěžit, ale za tuto službu platí odběratelé dřeva přímo firmě Foresta SG. Je to dopředu známá informace, platí se okolo 50 korun z jednoho kubického metru.

Tolik asi na vysvětlení. Když jsem se dotazoval i já současného vedení Lesů ČR, které nestálo za vznikem tohoto vztahu, protože tento vztah, říkám znovu, začal před pěti lety s Lesy ČR, tak mně bylo řečeno, že tehdy nebyl důvod soutěžit, protože Lesy ČR za tuto službu Forestě neplatí. Pokud s ní mají nějaké jiné vazby, mám informace, že tam jsou nebo v minulosti byly nějaké dodávky v řádu statisíců korun případně, ale na tuto konkrétní službu soutěž nikdy vypisována nebyla, protože opravdu ten finanční vztah je mezi odběratelem dřeva a firmou Foresta SG.

Nicméně naším záměrem do budoucna je postupně snižovat objem dříví prodávaného formou elektronických aukcí ve prospěch prezenčních aukcí. Tady samozřejmě budeme vést debatu, nakolik v budoucnu si případně Lesy tuto službu budou schopny zajistit samy, protože jdeme tou cestou, pokud můžeme a máme na to odborníky, abychom ty věci spíše inhousovali, než je dávali externím firmám. Takže uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, ale každopádně chci říct, že tady chceme posílit prostor pro malé a střední zpracovatele, především právě z regionů, ať jsou to horské, podhorské regiony, aby měli možnost díky těmto prezenčním aukcím více a efektivněji dřevo nakupovat od Lesů ČR.

Předpokládaný objem, jenom pro uvedení do obrazu, v loňském roce bylo přes systém prezenčních aukcí prodáno 84 tisíc kubíků, přes systém elektronických aukcí to bylo 858 tisíc kubíků dřeva, takže vidíte, že tam je docela velká disproporce. Proto chceme systém prezenčních aukcí do budoucna právě s ohledem na tu regionalitu posilovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Další přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Martin Novotný. Ne? Dobře. Dále zde mám přihlášku pana poslance Jiřího Koskuby. (Nepřítomen.) Není. V tom případě pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ano, pane ministře, pět let běží zhruba systém zadávání tzv. komplexních zakázek, ale podle mých informací, a bude to tedy asi předmětem další interpelace na vás, abyste doložil, když říkáte, že Foresta SG už má pětiletou smlouvu s Lesy ČR, když to tu tvrdíte. V každém případě tato, řeknu, iniciace byla, aby Lesy ČR se chovaly tímto způsobem, je z února roku 2014, kdy už vámi velmi překopaná dozorčí rada Lesů ČR uložila Lesům ČR a jejich vedení, aby prodávaly skrzevá Forestu čím dál tím více dřeva. Je zcela jistě pozitivní, že ta cena je lepší než elektronický způsob. Je na zváženou, jestli by elektronický způsob aukcí neměly Lesy ČR, neboť to není tak chudá společnost, aby neměla na to, aby měřila množství prodávaného dříví tím moderním způsobem, metodou porostních tvarových křivek, a zároveň aby Lesy ČR, tvrdíte-li, že chcete jednat transparentně, doložily, proč zrovna má být ta padesátikorunová provize v okamžiku, kdy zkrátka Foresta možná kdysi prodávala, jestli je to vůbec pravda, nějaké menší množství dřeva pohybující se v řádech desítek tisíc korun - i to si myslím, že je špatně a nemělo by to tak být, ale dneska už se začínáme pohybovat v řádech milionů korun, kdy se malí regionální zpracovatelé dřeva chtějí dostat ke dřevu ještě mimo ty velké komplexní zakázky, a tam je jejich cena navyšována směrem k Forestě, která v tomto ohledu má monopol. Stát a Ministerstvo zemědělství by se na to neměly jen tak dívat a měly by tuhle záležitost upravit. Myslím si, že to, jak to probíhá, je netransparentní, a myslím si, že Lesy ČR jsou schopny tuto aukci dělat vlastními silami.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím a nikdo se nehlásí, tak rozpravu končím a nyní se táži tedy pana poslance Bendla, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi pana ministra.

 

Poslanec Petr Bendl: Já z důvodu toho, že pan ministr zcela jasně nevysvětlil, jak je to s Forestou SG, žádám nebo navrhuji nesouhlasné stanovisko s jeho odpovědí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme tedy hlasovat, kdo je pro nesouhlasné stanovisko k odpovědi pana ministra.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko. Kdo je proti?

Máme hlasování s pořadovým číslem 33, přítomných poslankyň a poslanců je 119, pro návrh 15, proti 38. Tento návrh nebyl přijat.

 

Já vám děkuji a končím projednávání této písemné interpelace. Budeme pokračovat další a ta je opět na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslance Petra Bendla ve věci vypsání veřejné zakázky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 384. Otevírám rozpravu a hlásí se do ní pan poslanec Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, obrátil jsem se na pana ministra Jurečku v otázce vypsání zakázky na personální služby pro Lesy ČR, neboť podle mých informací Lesy ČR na to, aby si mohl generální ředitel vybrat své nejbližší spolupracovníky, nevypsaly výběrové řízení na společnost, která vypomáhala vybírat, a to bez ohledu na to, že Lesy ČR disponují poměrně kvalitním zázemím, co se týká personálního vybavení v této oblasti nebo v oblasti personálních služeb. Zakázka byla tzv. dána z ruky. Je to 1,92 mil. Kč, aby si generální ředitel vybral své nejbližší podřízené. Výsledkem bylo, že v průběhu tří dnů za 1,9 mil. Kč byli vybráni tři lidé. Byla sestavena komise, ve které byl generální ředitel, jeho podřízený, právě vedoucí personálního oddělení, zástupce z nevýběrového řízení vzešlé firmy, pak zástupce vysoké školy z oblasti lesnictví a zástupce Vojenských lesů. Počítám-li jednoduše, je to z pěti lidí jeden podřízený generálního ředitele a jeden zástupce firmy, která neprošla výběrovým řízením, kterou si vybral generální ředitel sám. Stálo to 1,92 mil. Kč a ti nejbližší spolupracovníci, kteří byli generálním ředitelem vybráni, nebo touto komisí vybráni, jsou bývalí spolupracovníci z firmy CE Wood a spolužáci - někteří.

Myslím si, že generální ředitel, vámi vybraný nový generální ředitel, který měl kompetenci vybrat si své nejbližší spolupracovníky, nemusel tímto velmi netransparentním způsobem utrácet 1,92 mil. Kč. Mohl využít personálního zázemí Lesů České republiky a mohl si své podřízené, zdůrazňuji nejbližší podřízené, vybrat sám. To, co se už za vašeho ministrování, pane ministře, v Lesích České republiky děje, je podle mne v tomto případě vyhazování peněz zcela zbytečně, a myslím, že jste to neměl dovolit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne. Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi stručnou rekapitulaci, proč vůbec toto výběrové řízení. Dost často bylo takovým, řekněme, zvykovým právem, že v takových podnicích, jako jsou právě Lesy České republiky, se ty klíčové manažerské posty obsazovaly na základě určitého politického klíče. Já jsem se rozhodl, že už takhle nechci dále ve svém resortu pokračovat a že Lesy České republiky jsou naprosto klíčová strategická firma v rámci mého resortu, a chci, aby na pozicích jednotlivých výrobních ředitelů - jsou čtyři pozice, jsou to nejvyšší čtyři pozice včetně generálního ředitele, který je pátou, top managementu firmy. Tak chci, aby tam byli vybráni lidé, kteří jsou opravdu manažersky, odborně, lidsky to nejlepší, co můžeme vybrat. Proto jsme se dohodli s generálním ředitelem - a bylo to s mým vědomím - že bude postupovat tímto způsobem, protože tady byl i velice krátký časový úsek, abychom obměnili management, a bylo dohodnuto, že prostě bude oslovena tato firma.

Je to zakázka, která stála 1,92 mil. Kč. Bylo to na základě obvyklých referenčních cen tady v této branži, které se pohybují na hodnotě tří až čtyř měsíčních hrubých platů těch osob, které jsou v tom výběrovém řízení vybírány. Bylo tam více než 50 uchazečů. Ta firma nedělala práci tří dnů. Ta firma dělala kompletní administraci tohoto výběrového řízení, to znamená vyhodnocení všech těch žadatelů, byly tam velice složité a náročné psychotesty, které trvaly několik hodin pro všechny uchazeče. To nebylo, že by si někdo přišel na tři dny někam posedět.

Nicméně já jsem přesvědčen, že to byl správný krok, protože jestli vy obhajujete a říkáte, že personální kapacity Lesů České republiky, personální oddělení, byly vždy na dostatečné úrovni, já se sám teď táži, proč vlastně policie nám dnes chodí po Lesích České republiky, proč dnes - teď, před několika minutami - Česká tisková agentura zveřejnila, že budou padat další obvinění. Co tam dělali ti předchozí lidé v tom top managementu Lesů České republiky? A jestliže říkáte, že jsme vyhodili peníze, že to bylo zbytečné, já jsem přesvědčen, že to byl správný krok, který se ukazuje už jenom na výsledcích hospodaření. Meziročně mezi lety 2013 a 2014 nový management snížil provozní náklady Lesů České republiky, a to nepoklesly investice, bavíme se o provozních nákladech na IT oblast, na právní služby, o více než 250 mil. Kč.

Já si troufnu tvrdit, že tyto náklady vynaložené na toto výběrové řízení byly velice dobře vynaloženými náklady. A myslím si, že se ještě u Lesů České republiky budeme divit, co se tam dělo za předchozích ministrů zemědělství, kteří tento podnik měli ve své gesci a nechali tam ty věci fungovat tak, jak to roky fungovalo. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi zemědělství. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dělal-li tam kdokoli cokoli, co je v rozporu s právními předpisy, pak by za to měl být potrestán. To platí pro každého za každé situace. Pokud tam něco takového je, pane ministře, tak vás velmi žádám, abyste to zveřejnil, řekl, kdo se čeho dopustil, a vyzval generálního ředitele a vedení Lesů České republiky, aby ten dotyčný byl potrestán. V tom já s vámi souhlasím a rozumím tomu, že ministr nemůže vědět všechno. Nicméně tady jste se sám přiznal, že jste to takto chtěl. Ale výsledek je ten, že si generální ředitel stejně vybral ty lidi, které chtěl mít vedle sebe. A já se tomu na jednu stranu nedivím. Tak proč to nemohlo být natolik transparentní, aby si generální ředitel řekl: já chci tyto lidi, jsou to moji nejbližší spolupracovníci, chci, aby Lesy České republiky fungovaly. Proč se tady musí předstírat to, že vytvoříme komisi, kde z pěti lidí má generální ředitel tři, takže si stejně sám rozhodne, kdo to bude. A předstíráme tady za necelé dva miliony korun, koho si generální ředitel vybere. To mně přijde nefér.

Transparentnější by pro mě bylo, kdyby generální ředitel řekl: já ty lidi chci, chci tamty vyměnit a je to v pořádku, ušetřil jsem dva miliony korun, anebo tam mám dostatek lidí z personálního. Koneckonců členem komise byl šéf personálního oddělení, celého oddělení, který tři dny, i třicet dní, mohl pracovat na vyhodnocení toho, kdo tam vlastně nakonec bude.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s přednostním právem pan ministr, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já nevím, kdy jste dělal naposledy v privátním sektoru za posledních deset let, ale pokud máte nějaké informace, tak víte, že opravdu velké firmy, které mají řekněme srovnatelný obrat a majetek jako Lesy České republiky, tak standardně si top management těchto firem dělá na tyto klíčové pozice výběrové řízení prostřednictvím profesionálních personálních agentur, které to zajistí. Protože tady nejde o to si někoho pozvat a vybrat ze známých, nota bene v situaci, kdy se bavíme o zemědělství nebo o lesnictví. Máte tady prakticky omezený okruh lidí. Ti lidé se mezi sebou velice dobře znají, vždyť v rámci zemědělství po celé republice je to úzký okruh lidí, kteří se vzájemně znají, pracují ve společných firmách za ty roky. Já znám lidi, kteří jsou v Čechách i na Moravě. Takže není to o tom, že by si generální ředitel měl potřebu z padesáti lidí vybírat pár lidí. On to mohl udělat i bez toho výběrového řízení, ale my jsme stáli o to mít tady opravdu profesionálně zanalyzované uchazeče, vědět jejich psychologické profily, mít je podrobeny krizovým situacím. Ty výběrové pohovory probíhaly od dvou do čtyř hodin. To nevymyslíte jako generální ředitel ani jako ředitel personálního. Na to máte lidi, kteří skládají speciální dotazníky. Na základě toho - já jsem ty výsledky viděl - generální ředitel potom řekl ano, toto jsou vhodní uchazeči. On z těch padesáti lidí, kteří se tam hlásili, osobně si troufnu říci, že znal třicet až čtyřicet, ale jde o to mít ten kvalifikovaný podklad pro to, abych se správně mohl rozhodnout v tak klíčové pozici, jako je výběr tady těchto čtyř výrobních ředitelů.

Takže je to standardní proces, který se děje, a odmítám tvrzení, že generální ředitel to dělal proto, aby si jako rozhodl stejně podle toho, jak to bylo na začátku. To bychom to nemuseli dělat. My jsme to mohli udělat a nikdo by nám neřekl půl slova. Já jsem mohl dát dvě politické nominace, sociální demokraté jednu, hnutí ANO jednu a mohli bychom mít vymalováno. Ale to jsme právě nechtěli.

Možná dost často, já jsem to říkal i minule, vy někdy tou optikou podle sebe soudím tebe potom vytváříte tady tyto hypotézy. Poprosil bych, oprosťte se od toho. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem na vás, pane ministře, měl podobnou interpelaci, nicméně ústní. Já jsem pracoval v soukromém sektoru celý život. Nabíral jsem za těch 25 let skutečně stovky zaměstnanců, takže vím, jak taková výběrová řízení probíhají. To, co jste tady popisoval, jste popisoval - a víceméně ta vaše slova mi v tomto dávají za pravdu - takové vaše alibi. To nebylo výběrové řízení, to bylo vaše alibi. To, že tam nakonec vybral ředitel Szórád své bývalé kolegy z firmy CE Wood, to je jasné. To výběrové řízení skutečně bylo takovým vaším alibistickým pláštíkem, který to měl celé zakrýt.

Já si myslím, že by bylo naprosto korektní a férové, kdyby si ředitel Szórád vybral své podřízené přímo a odpovědně se k tomu přihlásil a odpovědnost za to přebral. Tak alibisticky svaluje toto rozhodnutí za výběr svých bývalých spolupracovníků z firmy CE Wood na jakési výběrové řízení a alibisticky se vzdává - a vy s ním - své zodpovědnosti za to, že jste předal Lesy České republiky pracovníkům z firmy CE Wood. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi, nyní pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ne, já musím reagovat. Pane ministře, já jsem za svoji profesní kariéru opravdu organizoval a dělal stovky výběrových řízení a vybíral stovky lidí do různých pozic. Nevím, kolik jste jich vybíral vy ve své firmě doma, kolik výběrových řízení jste vypisoval a kolik lidí jste opravdu fyzicky vybral. To si myslím, že je trochu nesrovnatelné. Ale já chci na této interpelaci doložit, že to bylo opravdu spíš vytváření mlhy, protože ve finále si stejně generální ředitel vybral sám, a měl si vybrat sám od začátku. Má na to personální oddělení, má na to veškeré kapacity. Mohl si tuto záležitost udělat sám. Nemusel své nejbližší spolupracovníky vybírat skrze mlhu, protože to stejně nakonec skončilo tak, jak vy říkáte. Všichni se tam znají. To je oblast, kde koneckonců spolupracovali v CE Woodu. Tak proč to musím mlžit, nebo to fakt musím mlžit? Nebo to opravdu bylo potřeba, aby to tak vypadalo, když jsou to kdysi spolupracovníci ze CE Woodu, že to tak vlastně nebylo, že to je absolutně objektivní?

Já bych generálnímu řediteli nikdy nebral tuhle pravomoc, ať si rozhodne sám, protože je za to plně odpovědný. Plně odpovědný.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní prosím pana ministra Jurečku. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji vám, pane předsedající. Já zareaguji na to, co tady kolegové řekli přede mnou. Já jsem nepochopil tu připomínku, že je tady něco alibistického. Já si nevybavuji, že bychom já nebo generální ředitel někdy alibisticky říkali: to my jsme si nevybrali, výrobní ředitele, to nám vybrala nějaká personální agentura Bubenik Partners. Ne, tak to nikdy nebylo a není a nebude. Tato agentura dala podklady, řekla: toto jsou z 50 lidí ti nejlepší uchazeči podle určitého pořadí a to konečné rozhodnutí udělejte vy. A to konečné rozhodnutí udělá generální ředitel na základě těchto fundovaných podkladů. V tom je to ratio, o kterém se tady celou dobu bavíme. Žádný alibismus tady nikdy nebyl a nikdy nebude. A jestli o něm hovoříte, tak mi vytáhněte nějakou citaci, kdy alibisticky jsem já anebo pan generální ředitel takto hovořil. To si vyprošuji, s dovolením.

K tomu, co říkal pan poslanec Bendl. Víte, já jsem byl OSVČ od roku 2002 do ledna 2014. Ale mezitím jsem strávil osm let ve firmách s miliardovým obratem. Tak to bych jenom podotkl, abyste měl i tyto informace. Spoustu výběrových řízení jsme tam organizovali (nesrozumitelná poznámka zprava) - a poprosím, když tak se bavit prostřednictvím tady toho mikrofonu, děkuji vám za nějaké standardy.

A ještě bych rád dodal: Principiálně vám tady vadí co? Vadí tady to, že ti lidé jsou tam deset měsíců ve funkci, dávají ten podnik do pořádku, ten podnik prosperuje, snižuje náklady, má rekordní zisk, rekordní investice, začíná se starat s péčí řádného hospodáře, vytváří pozitivní klima v sektoru? Lidé nejsou šikanováni, začíná to normálně fungovat, toto nám vadí? Anebo hledáme nějaké záminky, abychom si našli tady hůl, abychom mohli psa bíti, a říkali: ti lidé jsou ze CE Woodu. Jestli děláte někdo trošku v branži lesnické problematiky, tak víte, že spousta lidí má ve svých životopisech napsáno Lesy České republiky, Less & Forest, CE Wood, a někteří se otočili i vícekrát. To neznamená, že ti lidi jsou darebáci nebo zloději. Urážíte tady tímto způsobem. Pokud byste měli mít tuto logiku, nechci vám to podsouvat, ale tak to trošku vyplývá, pokud by ta logika měla být, to chcete říct, že ty stovky zaměstnanců, kteří pracovali v CE Woodu, jsou všichni darebáci? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. (Slabý potlesk zprava.) Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Prostřednictvím předsedajícího o urážení lidí se CE Woodu jste mluvil vy, bez ohledu na to, že CE Wood byl jeden z těch, kdo se chtěl soudit, a dokonce probíhala nějaká řízení v Bruselu směrem k Lesům České republiky. A myslím si, že ti, co se v téhle záležitosti pohybují, tuto kauzu dobře znají.

Ale když jste tady říkal, že žádný Bubenik Partners nic nevybíral, že si to vybral nakonec generální ředitel, za těch 1,92 milionu korun, tak já vám jenom musím přečíst pravý opak toho, co jste nám tady teď řekl. Vy jste mi napsal, prostřednictvím předsedajícího, v odpovědi: V zájmu naprosté nestrannosti a objektivity byla výběrová komise sestavena ze zástupce společnosti Bubenik Partners. Takže Bubenik Partners rozhodoval o tom, kdo tam bude. Vy říkáte, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, že nikoliv, ale tady mi píšete, že ano, že rozhodoval. Tak si v tom prosím vás udělejte jasno. Já už se k tomu nechci vracet. Myslím, že kdo chtěl, tak tomu rozuměl, že zkrátka Bubenik Partners posloužil jenom jako alibi a mlha.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Není nikdo takový. Pokud se nikdo nehlásí, tady rozpravu končím a táži se pana poslance Bendla, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Já si myslím, že s takovýmto postupem ministra nemůžeme souhlasit, a nemůže to pro nás být relevantní odpověď, a proto navrhuji nesouhlas s touto odpovědí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Bendl navrhuje nesouhlas s touto odpovědí a já o tom dám hlasovat. To znamená, kdo je pro nesouhlas, zmáčkne ano, kdo je proti nesouhlasu, zmáčkne ne.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro nesouhlas s odpovědí pana ministra Jurečky, ať zmáčkne ano. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 34. Přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců. Pro 35, proti 45. Návrh nebyl přijat.

 

Děkuji a konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců. Já nyní do 11. hodiny přerušuji jednání Poslanecké sněmovny a v 11 hodin budeme pokračovat dalšími body. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 10.47 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové, je jedenáctá hodina. Jenom připomínám, že po písemných interpelacích máme již pevně zařazené body 64, 65, 75, 123, 124 a 125. Pokračovat bychom měli dalšími body z bloku druhých a prvních čtení, poté případně body z bloku Zprávy, návrhy a další.

Vidím s přednostním právem pana předsedu poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické, který má patrně něco k pořadu schůze. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Ano, je to tak, dovolil bych si přednést návrh na změnu pořadu schůze. Konkrétně navrhuji, abychom tři první čtení, která bychom měli projednávat asi zítra, přesunuli až na středu 11. února po bloku třetích čtení. Konkrétně jde o bod 28 - návrh zákona o zaměstnanosti, bod 29 - novela zákoníku práce a bod 31 - novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tedy tyto tři tisky přesunout, respektive pevně zařadit na středu 11. února po bloku třetích čtení. To je jeden návrh.

Druhý návrh. Z důvodu nepřítomnosti pana ministra Zaorálka si dovoluji navrhnout pět dohod, které by měl předkládat zde ve Sněmovně, zařadit napevno zítra také po bloku třetích čtení. Jedná se o dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Filipínskou republikou, Vietnamem a Mongolskem. Jsou to body 71, 72 a 73, a potom asociační dohody o přidružení s Moldavskou republikou a s Ukrajinou, bod 76 a 79. Čili tyto dohody zítra po bloku třetích čtení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych prosila o pevné zařazení bodu 118. Jedná se o Zprávu kontrolní rady Technologické agentury ČR za rok 2013. Nejenom že se jedná o zprávu, ale na tu zprávu také váže doporučení o odměnách za rok 2013. Prosila bych, abychom se vypořádali s dluhem, který vůči kontrolní agentuře máme, a žádám o pevné zařazení po dnes už pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Jestli se někdo další nehlásí k pořadu schůze, budeme hlasovat o těch návrzích. Nejprve jsou tady dva návrhy pana předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie. Jednak jsou to prvá čtení - body 28, 29 a 31, které by měly být přesunuty ze zítřka na 11. února po bloku třetích čtení, jednak body pana ministra Zaorálka - body 71, 72, 73, 76 a 79, které by měly být pevně zařazeny zítra po bloku třetích čtení. Ptám se, jestli můžeme o těchto - pardon, paní ministryni (Válkové) nejde hlasovací zařízení. Bude to tím, paní ministryně, že jste pořád přihlášena někde jinde. Ano, teď už by to mělo jít. V pořádku.

Ptám se, jestli o těchto dvou návrzích můžeme hlasovat společně, nebo chcete hlasovat odděleně? Je tady žádost o hlasování odděleně? Není tomu tak, budeme tedy hlasovat společně.

 

Zahajuji hlasování o návrhu, který přednesl pan předseda poslaneckého klubu sociální demokracie. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 35, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 92, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Dále tu máme druhý návrh - paní poslankyně Putnové. Bod číslo 118, zpráva Technologické agentury za rok 2013, aby byl přesunut na dnešek po pevně zařazených bodech, je-li tomu tak. (Nejsou námitky.)

Zahajuji hlasování o návrhu paní poslankyně Putnové. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 36, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 100, proti žádný. I tento návrh byl přijat. Tím jsme se vypořádali s body pořadu schůze.

 

Prvním bodem pořadu schůze je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.