(11.50 hodin)
(pokračuje Heger)

Část věcí, které se vracejí do původního režimu, již ministerstvo, kde jsem byl já, připravovalo jako určitou korekci věcí, které vyšly z aplikační praxe, ale ne všechny věci, které se nyní vracejí do toho starého režimu, konvenují se zákonem. Jen bych vám na závěr přečetl § 13 odst. 1 ze zákona o veřejném zdravotním pojištění, který říká, co se hradí z veřejného zdravotního pojištění: Jestliže výkony odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jeho poskytnutím dosaženo, a tyto výkony jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné. To nikdo s lázněmi bezpečnost nezpochybňuje. Ale další dva body říkají, že ty výkony, které jsou hrazené, musí být v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. A za třetí, že existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. Jen bych si dovolil připomenout, že existuje řada významných zemí s kvalitním zdravotnickým systémem, kde lázně nejsou hrazené vůbec. Tam se rozhodně nedá mluvit o tom, že by to byly zdravotnické systémy, které jsou podřadné, a spíše se je možno obávat, že tak jako po téměř dvaceti letech používání indikační vyhlášky pro lázně ji Ústavní soud prohlásil přes veškerou zkušenost, která s ní byla, za protiústavní, může nastat situace, kdy zákon, který cituje některé úhrady lázeňské péče, jednou prohlásí v tomto bodě také za protiústavní.

Děkuji vám za pozornost a znovu opakuji, že přes to všechno budu pro ten zákon alespoň v té části lázeňské hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Vystoupení má pan Rostislav Vyzula. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Dobrý den také, vážení senátoři.

Chtěl bych se zmínit jen pár slovy k celé této situaci v tom smyslu, abychom zbytečně nešířili paniku, že poškozujeme lékaře. Sám jsem lékař a určitě bych nerad, abychom naše kolegy poškozovali. Jsem především rád, že Senát se této problematice věnoval, věnoval se velmi důkladně, a je to ukázka toho, jak by Senát měl fungovat jako jistá pojistka.

Nikdo zde nezpochybňuje to základní, co novela o veřejném zdravotním pojištění říká, to je ta záležitost ohledně lázní, kterou chceme všichni podporovat, ale zabýváme se zde jedním dodatkem. Jak bylo řečeno, dodatek byl probrán dvakrát na zdravotním výboru Sněmovny, dvakrát byl vrácen a teprve třetí varianta, kterou pan poslanec Hovorka přednesl zde, se jevila jako přínosná a také jsme proto pro ni hlasovali.

Jenom bych chtěl krátce shrnout, abyste si uvědomili, jakým způsobem je zdravotnické zařízení financováno smluvně, podle smluv. Je to především takzvaná rámcová smlouva, to je smlouva na dobu pěti let, kterou má zdravotnické zařízení s pojišťovnou, kde jsou prostě rámcové informace o tom, jaké služby bude poskytovatel poskytovat. Potom je to vlastně smlouva podle úhradové vyhlášky, ta se vydává každým rokem k 1. 1. a je to v podstatě zákon, podle kterého musí být zdravotnické zařízení financováno.

A pak jsou to právě ty zmiňované problematické a kontroverzní individuální úhradové dodatky. Co to je? Zaprvé jsou to smluvní dodatky, které se podepisují mnohdy až v průběhu daného roku, to znamená v dubnu, květnu, červnu, nejsou výjimky, že jsou podepsány třeba až někdy v říjnu, listopadu. To samo o sobě je špatně. To samo o sobě je chyba. Ten dodatek by měl být dohodnut už na začátku roku. Individuální dodatek. Proč taky... Z jakého důvodu je tak pozdě podepisován? Může to být z různých důvodů, ale samozřejmě se vtírá myšlenka, že zdravotnické zařízení nebo poskytovatel čeká, až se vyskytne příhodná situace, která mu umožní, že podepíše výhodnější smlouvu na daný výkon nebo dané výkony, nebo dokonce na výkony, které neexistují v seznamu výkonů. Ta výhoda bude spočívat v tom, že bude mít na tento výkon vyšší úhradu než třeba konkurence. Tak může čekat na základě osobních kontaktů i několik měsíců.

Co tedy vznikne, pokud se přijme dodatek poslance Hovorky? Určité smlouvy se budou moci zveřejnit a určité smlouvy se nebudou zveřejňovat. A ty, které se nebudou zveřejňovat, to je ta rámcová smlouva, to jsou úhradové dodatky podle úhradové vyhlášky. To není potřeba zveřejňovat. Pak jsou to úhradové dodatky takzvané, které jsou předvídané úhradovou vyhláškou, to jsou různé hybridy, které je možno zveřejňovat jenom zčásti. Takže v podstatě dojde ke zveřejňování jen těch individuálních úhradových dodatků. A bylo zde řečeno, že platnost takovéto smlouvy bude až na základě zveřejnění. Ne platnost, ale účinnost. Naučil jsem se, že právníci zásadně rozlišují mezi účinností a platností. Takže účinnost bude až při zveřejnění této smlouvy. Pokud tato smlouva bude zveřejněna v dubnu, znamená to, že leden, únor, březen budou lékaři nezaplaceni? Nikoliv. Stále funguje a existuje úhradová vyhláška a budou placeni podle úhradové vyhlášky.

Byla zde dobrá poznámka, že ne všichni lékaři jsou padouši. Určitě tomu tak je. A věřím tomu, že těch smluv, které bude nakonec nutno zveřejnit, nebude tolik, kolik očekáváme. Jedni tvrdí, že jsou to dokonce tři čtvrtiny smluv. Naopak na druhé straně, ptal jsem se na pojišťovnách a ty tvrdí, že je to něco mezi dvěma až pěti procenty. Sám nevím, co je pravda, ale dozvíme se to, pokud přijmeme tento dodatek.

Pan ministr zde říká, že nemusíme tento dodatek přijímat, protože všechno řeší transparenční novela. Ale ta novela je teprve teď v legislativním procesu vlády. Až přijde k nám, vůbec nevíme, zda s ní budeme souhlasit. Vůbec nevíme, zda bude obsahovat to, co by měla obsahovat. Má fungovat, nebo má mít účinnost od 1. 1. 2016, ale tento návrh řeší situaci teď, od 1. 1. 2015. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP