(11.40 hodin)
(pokračuje Žaloudík)
Zkusme lehce přenastavit nebo korigovat pravidla, a pak trvejme na tom, aby všechny tyto smlouvy byly řádně zveřejněny, a aby dokonce bylo i sankcionováno, jestliže zveřejněny nejsou. Ale nevažme účinnost na zveřejnění těchto smluv, protože pak si ten jeden smluvní partner může také určovat trochu i podmínky té smlouvy zcela asymetricky.
Já už nechci déle mluvit, protože ti, kteří se v systému pohybují, vědí, proč právem Koalice soukromých lékařů, sjezd České lékařské komory, Česká stomatologická komora velmi zpochybňovaly toto rychlé a překotné ustanovení, aniž by problematizovaly potřebu zveřejňování. Ale ten problém je mnohem širší a mnohem komplexnější. A není to slibotechna, že za několik let bude řešen. Skutečně příprava této novely zákona je v běhu. Buďme trpěliví pár týdnů, měsíců, abychom se tomu mohli velice zevrubně věnovat.
Tak to je message ze Senátu, kterou odsouhlasili všichni členové zdravotního výboru bez rozdílu a také 61 z 65 přítomných senátorů s tím, že ostatní se zdrželi. Takže to stanovisko je poměrně konzistentní. A neznamená, to zdůrazňuji nakonec, žádný ústup od transparence. Jsem vděčen panu poslanci Hovorkovi, že toto téma třeba i tímto způsobem dal na stůl, abychom se mu mohli v tom nadějném roce 2015 věnovat.
Přeji vám všem pevné zdraví. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Janu Žaloudíkovi. Nyní své slovo přednese pan senátor Jan Žaloudík, připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane senátore, máte slovo. - Pardon, Vladimír Plaček. Omlouvám se.
Senátor Vladimír Plaček: Pěkné dopoledne. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mnohé bylo řečeno ústy pana garančního zpravodaje z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu. Já bych si s dovolením přidal ještě pohled z ústavněprávního výboru Senátu.
Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je reakcí na nález Ústavního soudu, který k 31. 12. 2014 zrušil vyhlášku z roku 2012, kterou se vydává indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Stalo se tak na základě návrhu 21 senátorek a senátorů a nález byl vyhlášen 2. dubna letošního roku.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění - respektive tato novela měla primárně řešit záležitosti lázní. Pokud by tomu tak bylo, nebyl problém ani v ústavněprávním výboru, který zasedal týden před jednáním výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v Senátu. Už na našem výboru jsme právě diskutovali nad záležitostí toho doplňku, který přijala Poslanecká sněmovna na základě návrhu pana poslance Hovorky. Vnímali jsme to jako problém, nicméně ještě větší problém jsme vnímali, pokud by po 1. lednu 2015 byly lázně v právním vzduchoprázdnu. Z tohoto důvodu jsme vyhodnotili záležitost jako lepší navrhnout schválení návrhu ve znění postoupením Poslaneckou sněmovnou. Nicméně diskuse byla stejná jako následně na tom zdravotně-sociálním výboru Senátu, a jak sdělil pan kolega Žaloudík, hlasování v plénu Senátu pak bylo zcela jednoznačné.
Já bych si teď dovolil vás vyzvat k podpoře našeho senátního návrhu s tím, aby lázně opravdu mohly po 1. lednu 2015 pracovat na základě pravidel, která se navrhují právě v návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátoru Vladimíru Plačkovi. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Leoš Heger, připraví se pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ctění pánové senátoři, vážená vládo, dámy a pánové. Vzhledem k tomu, že diskuse, která zde zazněla k navržené novele o veřejném zdravotním pojištění, která se týkala jak lázní, tak toho dodatku, který byl předložen a Sněmovnou schválen, tak vzhledem k tomu, že ta diskuse byla poměrně jednostranná, tak jsem si dovolil vystoupit přece jenom s jistou obhajobou dodatku, o kterém tu bylo řečeno mnohé.
Já nemohu být považován za nějakého nekritického obhajovatele pana kolegy Hovorky, a také když on předložil ten dodatek ve dvou verzích, které byly velmi rozsáhlé oproti tomu současnému stavu, tak jsem několikrát vystoupil proti nim na zdravotním výboru vzhledem k tomu, že ty verze byly dost těžko administrovatelné. Když ten dodatek předložil potřetí na půdě Sněmovny, tak jsem byl pro, protože dodatek je jednoduchý, přímočarý a vede k velmi rychlému výsledku, pokud jde o transparenci těch smluv.
To, že budou zpochybněny určité smluvní jistoty, tady zaznělo dostatečně. Musím jenom připomenout, že smluvní jistoty poskytovatelů péče nejsou dány tím, jestli budou zveřejňovány smlouvy a jestli bude zveřejnění uděláno včas tak, aby se ta smlouva neoddalovala, ale ty nejistoty jsou dány především tím, že poskytovatelé péče jsou ve velmi asymetrické pozici vůči silným zdravotním pojišťovnám a v praxi to dost často v minulosti vedlo a dosud ještě vede u některých pojišťoven k tomu, že úhradové dodatky jsou podepisovány s velmi dlouhým zpožděním, a nejsou řídké situace, kdy ještě v půli roku, extrémněji ke konci roku nemají poskytovatelé podepsané dodatky. Ale na druhou stranu musím říct, že ve většině případů se nakonec pojišťovny s poskytovateli dohodnou a vzhledem k tomu, že ten dodatek neurčuje jaksi platby zcela definitivně, ale určuje je v rozmezí jednoho roku, nebo půl roku u ambulantních poskytovatelů, tak potom jsou ty půlroky nebo roky doúčtovány a vše od začátku roku dorovnáno.
Celá řada proponentů tohoto typu transparentních smluv, to znamená platnost smlouvy až po jejím zveřejnění, a celá řada právníků argumentují, že je to tak správné a že je to lepší, protože i přes velké sankce, o kterých tu mluvil pan ministr Němeček, se může velmi snadno stát, že právě ty dodatky, které by měly být zveřejněny, zveřejněny nebudou a nebude to nikdy objeveno, jestliže se o tom nebude vědět, a bude to jakási tajná dohoda mezi pojišťovnou a jedním poskytovatelem, což nemusí být jeden ambulant, ale může to být také obří nemocnice a dodatek obrovského finančního rozsahu.
Řekl bych k tomu jenom, že zajímavé je, že jak tady argumentoval pan senátor Žaloudík, tak velmi podstatná část, nechci říkat větší část, ale podstatná část se věnovala tomu, že jestliže tady bude zveřejněno desetitisíce smluv, tak to stejně k žádné transparenci nepovede. To si myslím, že je velmi špatná představa, já ji musím kritizovat, a vyvolává ve mně obavy, že jestliže takto uvažoval Senát, tak od tohoto kroku uvažování je už velmi blízko k tomu, aby nakonec žádné zveřejňování smluv zákonem předepsáno nebylo, přestože ho pan ministr slíbil. Ale ten legislativní proces v nové novele, která dosud nebyla ještě ve vládě, bude poměrně dlouhý. Abych uzavřel tuhle tu část svého vystoupení, deklaruji alespoň za sebe, že já pro senátní verzi hlasovat nemohu a preferuji to, aby ten dodatek tam byl. Jinak už jsem hlasoval pro návrh zákona, přestože s řadou věcí nesouhlasím, pokud jde o ty indikace k lázním. ***