(11.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Laudát.
Poslanec František Laudát: Paní místopředsedkyně, myslím si také ve shodě s panem kolegou Stanjurou, že to bylo krajně nešťastné od vás. A v případě, že budete úplně důsledně trvat na tom, že každému odeberete slovo, když nabude někdo z vedení Sněmovny dojmu, že to není k věci, tak jestli někteří ministři by v podstatě se stali mlčícími sfingami, protože téměř nikdy, včetně ministra financí, nemluví k věci. Na to, co je, pořád má karusely, ale ty se netýkají všech zákonů, které jsou ve Sněmovně, pokud je mně známo, takže toho byste musela vypnout každou chvíli, a mně to přijde, že jeho jste ještě ani jednou nevypnula. Takže si myslím, že to není vůbec fér, to, co jste udělala, to se vám opravdu nepovedlo. Ale opravdu ne. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 291/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 291/5."
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 250, do kterého je přihlášeno 169 přítomných, pro 137. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem, přijali. Končím projednávání tohoto bodu.
(K mikrofonu přistupuje senátor Vystrčil.)
Pane senátore, já jsem ukončila projednávání tohoto bodu!
Senátor Miloš Vystrčil: Já chci jen poděkovat za zajímavý zážitek a popřát hezké Vánoce. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní a pánové. Budeme pokračovat dalším zákonem vráceným Senátem. Jde o bod
139.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 307/3/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 307/4. Vítám mezi námi oba dva senátory, pana senátora Žaloudíka a pana senátora Plačka. U stolku zpravodajů zaujal místo i pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Prosím, aby se za navrhovatele, tedy za vládu, k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil právě pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych shrnul dosavadní průběh projednávání návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož primárním cílem je zlepšit přístup pacientů k lázeňské péči a zároveň upravit podmínky hrazení této péče ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byla právní úprava v souladu s březnovým nálezem Ústavního soudu, který ke konci tohoto roku ruší dosavadní vyhlášku z roku 2012 upravující takzvaný indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči.
Obsahem návrhu je zejména stanovit u vybraných indikací délku pobytu lázeňské péče opět na 28 dní místo současných 21 dní. Jedná se zejména o léčení nemocí oběhového, dýchacího a pohybového ústrojí, duševních poruch, kožních nebo gynekologických onemocnění. Dále je rozšířena možnost prodloužení opakovaných léčebných pobytů, a to zejména u dětí, u nichž je stávající vyhláškou tato možnost omezena. V návrhu jsou také zohledněny specifické potřeby jednotlivých skupin pacientů, a tak je například nově navrženo, aby lidé trpící intersticiální plicní fibrózou jako nemocí z povolání, kteří měli nárok pouze na jeden komplexní pobyt a opakované pobyty čerpali již pouze jako příspěvkové, mohli čerpat komplexní lázeňskou péči i při opakovaných pobytech.
V rámci projednávání vládní předlohy v Poslanecké sněmovně byl přijat pozměňovací návrh pana poslance Hovorky, který se netýká indikačního seznamu lázeňské péče, ale zveřejňování smluv uzavíraných mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb. Jak už jsem řekl, tuto úpravu považujeme z koncepčního hlediska za ne úplně systémovou a dotčenou problematiku řešíme vládním návrhem zákona číslo 48, který již je projednáván v Legislativní radě vlády a ve vládě by měl být do poloviny ledna tohoto roku. Nad toto se v rámci projednávání tohoto návrhu v Senátu objevily pochybnosti ohledně vyhodnocení dopadů daného pozměňovacího návrhu na úhrady ze systému veřejného zdravotního pojištění.
Já bych chtěl možná právě na tomto návrhu dokumentovat, že se zde ukazuje, proč je mnohem vhodnější takto složitou problematiku řešit standardním legislativním procesem, včetně vnitřního i vnějšího připomínkového řízení, včetně projednávání v Legislativní radě vlády, a to proto, že při projednávání tohoto návrhu vzhledem ke krátké lhůtě ani Ministerstvo zdravotnictví v té době nebylo schopno odhalit všechna vedlejší negativa, která tento návrh přinese, a na náš dotaz na zdravotní pojišťovny, jestli to bude znamenat zásadní problém při poskytování zdravotní péče, bylo řečeno, že nikoliv. Na základě toho jsme také vyslovili neutrální stanovisko. Nicméně v okamžiku, kdy byl tento návrh schválen, se ozvaly organizace lékařů, ať je to Sdružení ambulantních specialistů, praktických lékařů i Česká lékařská komora, a to proto, že tento dodatek jim velmi komplikuje život, protože kromě samotného povinného zveřejňování, které obdobně řeší i ten vládní návrh, tak stanoví účinnost těchto dodatků a všech dohod praktických lékařů i ambulantních specialistů s pojišťovnami účinností ke zveřejnění. V praxi tak dojde k tomu, že vzhledem k systému úhrad, kdy po vydání úhradové vyhlášky si tato sdružení lékařů domlouvají s pojišťovnami detailní záležitosti poněkud odchylně, tak to bude znamenat, že v okamžiku, kdy se domluví v březnu a kdy, řekněme, v dosavadní praxi dodatky byly účinné zpětně od 1. 1., tak k tomu nedojde a nebude to možné. Další záležitost, kterou tento návrh vyvolává a kterou nepovažujeme za příliš dobrou, je to, že dává jedné smluvní straně, a to pouze zdravotní pojišťovně, možnost rozhodnout, odkdy vlastně nabude dotčené smluvní ujednání účinnosti, což také může samozřejmě mít vliv na úhrady.
Já bych tedy chtěl znovu připomenout, že vládní návrh, který všechny tyto věci komplexně řeší, bude projednáván na jednání vlády na prvním nebo druhém zasedání a v podstatě povinně ukládá všem pojišťovnám zveřejňovat nejenom dodatky, ale i základní smlouvy, ukládá pojišťovnám mnohamilionové sankce při nedodržení. Domníváme se, že toto je dostatečné. ***