Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

139.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 307/3/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 307/4. Vítám mezi námi oba dva senátory, pana senátora Žaloudíka a pana senátora Plačka. U stolku zpravodajů zaujal místo i pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Prosím, aby se za navrhovatele, tedy za vládu, k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil právě pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych shrnul dosavadní průběh projednávání návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož primárním cílem je zlepšit přístup pacientů k lázeňské péči a zároveň upravit podmínky hrazení této péče ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byla právní úprava v souladu s březnovým nálezem Ústavního soudu, který ke konci tohoto roku ruší dosavadní vyhlášku z roku 2012 upravující takzvaný indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči.

Obsahem návrhu je zejména stanovit u vybraných indikací délku pobytu lázeňské péče opět na 28 dní místo současných 21 dní. Jedná se zejména o léčení nemocí oběhového, dýchacího a pohybového ústrojí, duševních poruch, kožních nebo gynekologických onemocnění. Dále je rozšířena možnost prodloužení opakovaných léčebných pobytů, a to zejména u dětí, u nichž je stávající vyhláškou tato možnost omezena. V návrhu jsou také zohledněny specifické potřeby jednotlivých skupin pacientů, a tak je například nově navrženo, aby lidé trpící intersticiální plicní fibrózou jako nemocí z povolání, kteří měli nárok pouze na jeden komplexní pobyt a opakované pobyty čerpali již pouze jako příspěvkové, mohli čerpat komplexní lázeňskou péči i při opakovaných pobytech.

V rámci projednávání vládní předlohy v Poslanecké sněmovně byl přijat pozměňovací návrh pana poslance Hovorky, který se netýká indikačního seznamu lázeňské péče, ale zveřejňování smluv uzavíraných mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb. Jak už jsem řekl, tuto úpravu považujeme z koncepčního hlediska za ne úplně systémovou a dotčenou problematiku řešíme vládním návrhem zákona číslo 48, který již je projednáván v Legislativní radě vlády a ve vládě by měl být do poloviny ledna tohoto roku. Nad toto se v rámci projednávání tohoto návrhu v Senátu objevily pochybnosti ohledně vyhodnocení dopadů daného pozměňovacího návrhu na úhrady ze systému veřejného zdravotního pojištění.

Já bych chtěl možná právě na tomto návrhu dokumentovat, že se zde ukazuje, proč je mnohem vhodnější takto složitou problematiku řešit standardním legislativním procesem, včetně vnitřního i vnějšího připomínkového řízení, včetně projednávání v Legislativní radě vlády, a to proto, že při projednávání tohoto návrhu vzhledem ke krátké lhůtě ani Ministerstvo zdravotnictví v té době nebylo schopno odhalit všechna vedlejší negativa, která tento návrh přinese, a na náš dotaz na zdravotní pojišťovny, jestli to bude znamenat zásadní problém při poskytování zdravotní péče, bylo řečeno, že nikoliv. Na základě toho jsme také vyslovili neutrální stanovisko. Nicméně v okamžiku, kdy byl tento návrh schválen, se ozvaly organizace lékařů, ať je to Sdružení ambulantních specialistů, praktických lékařů i Česká lékařská komora, a to proto, že tento dodatek jim velmi komplikuje život, protože kromě samotného povinného zveřejňování, které obdobně řeší i ten vládní návrh, tak stanoví účinnost těchto dodatků a všech dohod praktických lékařů i ambulantních specialistů s pojišťovnami účinností ke zveřejnění. V praxi tak dojde k tomu, že vzhledem k systému úhrad, kdy po vydání úhradové vyhlášky si tato sdružení lékařů domlouvají s pojišťovnami detailní záležitosti poněkud odchylně, tak to bude znamenat, že v okamžiku, kdy se domluví v březnu a kdy, řekněme, v dosavadní praxi dodatky byly účinné zpětně od 1. 1., tak k tomu nedojde a nebude to možné. Další záležitost, kterou tento návrh vyvolává a kterou nepovažujeme za příliš dobrou, je to, že dává jedné smluvní straně, a to pouze zdravotní pojišťovně, možnost rozhodnout, odkdy vlastně nabude dotčené smluvní ujednání účinnosti, což také může samozřejmě mít vliv na úhrady.

Já bych tedy chtěl znovu připomenout, že vládní návrh, který všechny tyto věci komplexně řeší, bude projednáván na jednání vlády na prvním nebo druhém zasedání a v podstatě povinně ukládá všem pojišťovnám zveřejňovat nejenom dodatky, ale i základní smlouvy, ukládá pojišťovnám mnohamilionové sankce při nedodržení. Domníváme se, že toto je dostatečné.

Co se týče teď tohoto postupu v rámci Poslanecké sněmovny, tak za sebe musím říci, že za klíčové považuji, aby lázně měly platný indikační seznam. Proto tedy navrhuji a doporučuji, abychom hlasovali pro znění tohoto zákona v senátní verzi, která tedy ten problematický přílepek odstraňuje. V případě, že by k tomu nedošlo, tak samozřejmě za menší zlo považuji i přijetí toho původního návrhu i s těmi negativními dopady na tisíce lékařů, protože si prostě myslím, že dopad na desetitisíce zaměstnanců lázní, na tisíce pacientů je významnější. Ale v případě přijetí té senátní verze by to bylo bez jakýchkoliv dopadů, a poprosím proto primárně o podporu této varianty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví Svatopluku Němečkovi a ptám se, jestli se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodajka výboru pro zdravotnictví paní poslankyně Soňa Marková. Není tomu tak.

Tak ještě než otevřu rozpravu, budu konstatovat došlé omluvy. Z dnešního jednání se omlouvá dále pan poslanec Ivan Gabal, paní ministryně Karla Šlechtová, pan poslanec Karel Tureček a paní poslankyně Zuzana Kailová ze zdravotních důvodů.

Otevírám rozpravu a připomínám, že nejsou přípustné pozměňovací návrhy. Zároveň připomínám, že senátorům, kterým dám slovo jako prvním, neumožním vystoupení po skončení rozpravy, jako učinila paní místopředsedkyně Jermanová, vzhledem k tomu, že bych je nechtěl také vést k věci. Takže, páni senátoři, kdo první z vás? Prosím, pane senátore. Pan senátor Jan Žaloudík. Máte slovo.

 

Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, já myslím, že je solidní napřed začít omluvou, že takto v posledních pracovních dnech roku komplikujeme život u normy, která mohla projít velmi snadno. Chtěl bych se za to omluvit, ale když máme tu roli pojistky, tak o pojistkách nevíte, když nehrozí zkrat, a víte o nich doma, jenom když hrozí zkrat. Navíc si myslím, že jsme všichni rádi, že oslavíme třeba Nový rok jako svátek naděje a rozumu a že k tomu přispějeme tím dnešním vaším rozhodnutím.

Novelizace zákona 48, který je velmi květnatý, komplexní a ne ve všem dokonalý, já bych řekl dokonce zaplevelený, je nepochybně nutná a nutná bude. V této fázi byla nutná rozhodnutím nebo nálezem Ústavního soudu, který definoval podmínky pro přijímání zákonných ustanovení v lázeňské péči. Na tom se řadu měsíců pracovalo, u vás ve Sněmovně od 3. 9., u nás potom v senátním výboru zdravotním od 2. 12. a 10. 12. bychom byli bývali velmi rádi tuto novelu týkající se lázeňství schválili se vším, i s dodatky, kdyby tam nedošlo k tomu dodatku, já nebudu říkat přílepku, budu říkat dodatku, který byl projednán zcela atypicky a týkal se oblasti nesouvisející. Takže opakuji, že Senát nemá vůbec žádný problém s tou částí, která byla předmětem vládního návrhu, a myslím si, že všichni bychom měli tuto část podpořit. A dokonce jsme pojistili jako pojistka tuto část i tím, že jsme navrhli ustanovení pro případ, že by snad k 1. 1. se nepodařilo tu normu schválit, tak aby neutrpělo ani lázeňství a už vůbec ne pacienti.

A teď k meritu té poznámky k tomu poslaneckému doplňku ve třetím čtení, přičemž doplněk nebyl projednán standardní cestou, nevzešel tedy běžným legislativním mechanismem, ale objevil se dvakrát ve zdravotním výboru Sněmovny, který s ním nesouhlasil, a potom zde byl schválen, možná i po ne dlouhé diskusi na třetím jednání. Já bych jenom připomněl, že zároveň probíhají velice intenzivní přípravy na takzvané transparenční novele zákona o zdravotním pojištění z iniciativy ministerstva, které určitě budeme tady projednávat, a nepochybně i v Senátu, a měli bychom se na to soustředit jako Parlament všichni, a která se bude týkat vůbec náprav ve financování.

A teď: Tady těmito doplňky, jeden má tři slova v tom prvním článku "individuální smluvní ujednání", a ta druhá část má dvě věty, kde se říká, že smlouvy mezi poskytovatelem a plátcem musejí být zveřejněny do 30 dnů, což ale určí jenom ten jeden z těch smluvních partnerů, už tam je trošku defekt v právu, a neříká se, jestli druhý den po uzavření smlouvy, anebo až ten třicátý den, což má značné finanční důsledky zejména pro drobné ambulance a pro menší zdravotnická zařízení. A ta druhá věta říká, že ta smlouva bude účinná až dnem zveřejnění, což je svým způsobem právní precedens rovněž. Určitě nikdo ze senátorů - a přikládáme tomu zvláštní důležitost, proto jsme tady také dva z těch 81, protože jsme si netroufli přijít všichni - nikdo ze senátorů si nemyslí, že by smlouvy neměly být transparentní a že by neměly být zveřejňovány. Ale pro vaši informaci, těch, kteří se nepohybují v oblasti zdravotnictví tak denně, tak jsou to desítky tisíc smluv, dokonce odhady za minulý rok říkají číslo 120 tisíc, a to od úrovně skutečně drobných vesnických ambulancí až po smluvní ujednání velkých nemocnic. A teď mi skutečně zkuste říci, nebo zkuste si říci, zda transparence zveřejněním všech jiker v rybníce bude hodně přehledná, která z těch jiker má genetickou vadu, nebo zda pravidla fotbalu napravíme tak, že budeme promítat všechna utkání od okresních přeborů až po mistrovství světa. My jsme velice pro to, abychom první měsíce, a to i mediálně, to i na odborných fórech a potom parlamentním fóru velice projednávali, tato změněná pravidla, která se budou týkat širších aspektů než pouhého zveřejňování. To zveřejňování tam bude také, budou tam i sankce za nezveřejnění. Na tom bychom měli trvat všichni. Ale těmito dvěma větami nenapravíme mnohá léta různých deformací. Protože my v současné době stejně fungujeme v poměrně atypickém systému, kdy k dohodě plátce a poskytovatele primárně vlastně nikdy nedojde, a s tím už tak nějak počítáme, proto sestavujeme úhradovou vyhlášku koncem roku, v lepším případě před Vánocemi, ale už jsme ji také měli 31. 12. A teď korekce toho systému, aby se vůbec udržel, protože ty nerovnováhy jsou tam značné, a já s tou transparencí mám problém v tom, že nevím, co bych tam našel nového než konstatování, že jsou tam značné nerovnováhy, tak teprve potom se dolaďují a budou se teď dolaďovat až datem zveřejnění, to znamená účinnost těch smluv nastane až datem zveřejnění.

Já vůbec nepochybuji, že pan poslanec Hovorka, jehož aktivity v posledních letech jsou mi velmi sympatické, snaží se skutečně o uvedení, o nápravu některých těch mechanismů ve zdravotnictví, že jsou velice dobře míněny, jsou naprosto odlišné od mnohých přílepků, které zde byly v minulosti. Ale on - myslím, že je to malinko netrpělivost, a já bych si nedovolil tuto zásadní problematiku financování zdravotnictví shrnout takhle před Vánoci, ještě pod tlakem lázeňské péče a 1. 1., a do dvou vět, a potom že už bychom to pomalu opouštěli.

Já bych vás chtěl vyzvat především k velké pozornosti, kterou musíme asi všichni věnovat právě té transparenční novele, která se chystá. Mohla by napravit řadu těch nekalostí minulých let. Navíc musím hájit lékaře. Prosím vás, ne všichni lékaři jsou padouši. Skoro si myslím, že je tam Gaussovo rozložení padoušství jako v jiných oborech a skoro si myslím, že je tam i méně padouchů, což plyne už z podstaty té disciplíny. Ale většina těch smluv je dělána proto, aby se udržela stabilita systému, a jejich prosté zveřejnění vám mnoho nemusí říct. Já jsem podepisoval smlouvu před týdnem za zdravotnické zařízení, kde bylo, že KKOP v MOÚ u diagnózy C61 zvyšuje nebo rozšiřuje o ATC skupinu L 0.2 BB. Toto můžete mít na internetu, já vám to mohu rozeslat. Pomůže vám to v prohlédnutí toho, jestli tento ústav nemá úhrady jiné od dané pojišťovny? 188 nemocnic, tisíce ordinací, sedm pojišťoven. A v tomto systému pouhá transparence vyvěšením na internet mnoho neznamená.

Zkusme lehce přenastavit nebo korigovat pravidla, a pak trvejme na tom, aby všechny tyto smlouvy byly řádně zveřejněny, a aby dokonce bylo i sankcionováno, jestliže zveřejněny nejsou. Ale nevažme účinnost na zveřejnění těchto smluv, protože pak si ten jeden smluvní partner může také určovat trochu i podmínky té smlouvy zcela asymetricky.

Já už nechci déle mluvit, protože ti, kteří se v systému pohybují, vědí, proč právem Koalice soukromých lékařů, sjezd České lékařské komory, Česká stomatologická komora velmi zpochybňovaly toto rychlé a překotné ustanovení, aniž by problematizovaly potřebu zveřejňování. Ale ten problém je mnohem širší a mnohem komplexnější. A není to slibotechna, že za několik let bude řešen. Skutečně příprava této novely zákona je v běhu. Buďme trpěliví pár týdnů, měsíců, abychom se tomu mohli velice zevrubně věnovat.

Tak to je message ze Senátu, kterou odsouhlasili všichni členové zdravotního výboru bez rozdílu a také 61 z 65 přítomných senátorů s tím, že ostatní se zdrželi. Takže to stanovisko je poměrně konzistentní. A neznamená, to zdůrazňuji nakonec, žádný ústup od transparence. Jsem vděčen panu poslanci Hovorkovi, že toto téma třeba i tímto způsobem dal na stůl, abychom se mu mohli v tom nadějném roce 2015 věnovat.

Přeji vám všem pevné zdraví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Janu Žaloudíkovi. Nyní své slovo přednese pan senátor Jan Žaloudík, připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane senátore, máte slovo. - Pardon, Vladimír Plaček. Omlouvám se.

 

Senátor Vladimír Plaček: Pěkné dopoledne. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mnohé bylo řečeno ústy pana garančního zpravodaje z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu. Já bych si s dovolením přidal ještě pohled z ústavněprávního výboru Senátu.

Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je reakcí na nález Ústavního soudu, který k 31. 12. 2014 zrušil vyhlášku z roku 2012, kterou se vydává indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Stalo se tak na základě návrhu 21 senátorek a senátorů a nález byl vyhlášen 2. dubna letošního roku.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění - respektive tato novela měla primárně řešit záležitosti lázní. Pokud by tomu tak bylo, nebyl problém ani v ústavněprávním výboru, který zasedal týden před jednáním výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v Senátu. Už na našem výboru jsme právě diskutovali nad záležitostí toho doplňku, který přijala Poslanecká sněmovna na základě návrhu pana poslance Hovorky. Vnímali jsme to jako problém, nicméně ještě větší problém jsme vnímali, pokud by po 1. lednu 2015 byly lázně v právním vzduchoprázdnu. Z tohoto důvodu jsme vyhodnotili záležitost jako lepší navrhnout schválení návrhu ve znění postoupením Poslaneckou sněmovnou. Nicméně diskuse byla stejná jako následně na tom zdravotně-sociálním výboru Senátu, a jak sdělil pan kolega Žaloudík, hlasování v plénu Senátu pak bylo zcela jednoznačné.

Já bych si teď dovolil vás vyzvat k podpoře našeho senátního návrhu s tím, aby lázně opravdu mohly po 1. lednu 2015 pracovat na základě pravidel, která se navrhují právě v návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátoru Vladimíru Plačkovi. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Leoš Heger, připraví se pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ctění pánové senátoři, vážená vládo, dámy a pánové. Vzhledem k tomu, že diskuse, která zde zazněla k navržené novele o veřejném zdravotním pojištění, která se týkala jak lázní, tak toho dodatku, který byl předložen a Sněmovnou schválen, tak vzhledem k tomu, že ta diskuse byla poměrně jednostranná, tak jsem si dovolil vystoupit přece jenom s jistou obhajobou dodatku, o kterém tu bylo řečeno mnohé.

Já nemohu být považován za nějakého nekritického obhajovatele pana kolegy Hovorky, a také když on předložil ten dodatek ve dvou verzích, které byly velmi rozsáhlé oproti tomu současnému stavu, tak jsem několikrát vystoupil proti nim na zdravotním výboru vzhledem k tomu, že ty verze byly dost těžko administrovatelné. Když ten dodatek předložil potřetí na půdě Sněmovny, tak jsem byl pro, protože dodatek je jednoduchý, přímočarý a vede k velmi rychlému výsledku, pokud jde o transparenci těch smluv.

To, že budou zpochybněny určité smluvní jistoty, tady zaznělo dostatečně. Musím jenom připomenout, že smluvní jistoty poskytovatelů péče nejsou dány tím, jestli budou zveřejňovány smlouvy a jestli bude zveřejnění uděláno včas tak, aby se ta smlouva neoddalovala, ale ty nejistoty jsou dány především tím, že poskytovatelé péče jsou ve velmi asymetrické pozici vůči silným zdravotním pojišťovnám a v praxi to dost často v minulosti vedlo a dosud ještě vede u některých pojišťoven k tomu, že úhradové dodatky jsou podepisovány s velmi dlouhým zpožděním, a nejsou řídké situace, kdy ještě v půli roku, extrémněji ke konci roku nemají poskytovatelé podepsané dodatky. Ale na druhou stranu musím říct, že ve většině případů se nakonec pojišťovny s poskytovateli dohodnou a vzhledem k tomu, že ten dodatek neurčuje jaksi platby zcela definitivně, ale určuje je v rozmezí jednoho roku, nebo půl roku u ambulantních poskytovatelů, tak potom jsou ty půlroky nebo roky doúčtovány a vše od začátku roku dorovnáno.

Celá řada proponentů tohoto typu transparentních smluv, to znamená platnost smlouvy až po jejím zveřejnění, a celá řada právníků argumentují, že je to tak správné a že je to lepší, protože i přes velké sankce, o kterých tu mluvil pan ministr Němeček, se může velmi snadno stát, že právě ty dodatky, které by měly být zveřejněny, zveřejněny nebudou a nebude to nikdy objeveno, jestliže se o tom nebude vědět, a bude to jakási tajná dohoda mezi pojišťovnou a jedním poskytovatelem, což nemusí být jeden ambulant, ale může to být také obří nemocnice a dodatek obrovského finančního rozsahu.

Řekl bych k tomu jenom, že zajímavé je, že jak tady argumentoval pan senátor Žaloudík, tak velmi podstatná část, nechci říkat větší část, ale podstatná část se věnovala tomu, že jestliže tady bude zveřejněno desetitisíce smluv, tak to stejně k žádné transparenci nepovede. To si myslím, že je velmi špatná představa, já ji musím kritizovat, a vyvolává ve mně obavy, že jestliže takto uvažoval Senát, tak od tohoto kroku uvažování je už velmi blízko k tomu, aby nakonec žádné zveřejňování smluv zákonem předepsáno nebylo, přestože ho pan ministr slíbil. Ale ten legislativní proces v nové novele, která dosud nebyla ještě ve vládě, bude poměrně dlouhý. Abych uzavřel tuhle tu část svého vystoupení, deklaruji alespoň za sebe, že já pro senátní verzi hlasovat nemohu a preferuji to, aby ten dodatek tam byl. Jinak už jsem hlasoval pro návrh zákona, přestože s řadou věcí nesouhlasím, pokud jde o ty indikace k lázním.

Část věcí, které se vracejí do původního režimu, již ministerstvo, kde jsem byl já, připravovalo jako určitou korekci věcí, které vyšly z aplikační praxe, ale ne všechny věci, které se nyní vracejí do toho starého režimu, konvenují se zákonem. Jen bych vám na závěr přečetl § 13 odst. 1 ze zákona o veřejném zdravotním pojištění, který říká, co se hradí z veřejného zdravotního pojištění: Jestliže výkony odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jeho poskytnutím dosaženo, a tyto výkony jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné. To nikdo s lázněmi bezpečnost nezpochybňuje. Ale další dva body říkají, že ty výkony, které jsou hrazené, musí být v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. A za třetí, že existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. Jen bych si dovolil připomenout, že existuje řada významných zemí s kvalitním zdravotnickým systémem, kde lázně nejsou hrazené vůbec. Tam se rozhodně nedá mluvit o tom, že by to byly zdravotnické systémy, které jsou podřadné, a spíše se je možno obávat, že tak jako po téměř dvaceti letech používání indikační vyhlášky pro lázně ji Ústavní soud prohlásil přes veškerou zkušenost, která s ní byla, za protiústavní, může nastat situace, kdy zákon, který cituje některé úhrady lázeňské péče, jednou prohlásí v tomto bodě také za protiústavní.

Děkuji vám za pozornost a znovu opakuji, že přes to všechno budu pro ten zákon alespoň v té části lázeňské hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Vystoupení má pan Rostislav Vyzula. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Dobrý den také, vážení senátoři.

Chtěl bych se zmínit jen pár slovy k celé této situaci v tom smyslu, abychom zbytečně nešířili paniku, že poškozujeme lékaře. Sám jsem lékař a určitě bych nerad, abychom naše kolegy poškozovali. Jsem především rád, že Senát se této problematice věnoval, věnoval se velmi důkladně, a je to ukázka toho, jak by Senát měl fungovat jako jistá pojistka.

Nikdo zde nezpochybňuje to základní, co novela o veřejném zdravotním pojištění říká, to je ta záležitost ohledně lázní, kterou chceme všichni podporovat, ale zabýváme se zde jedním dodatkem. Jak bylo řečeno, dodatek byl probrán dvakrát na zdravotním výboru Sněmovny, dvakrát byl vrácen a teprve třetí varianta, kterou pan poslanec Hovorka přednesl zde, se jevila jako přínosná a také jsme proto pro ni hlasovali.

Jenom bych chtěl krátce shrnout, abyste si uvědomili, jakým způsobem je zdravotnické zařízení financováno smluvně, podle smluv. Je to především takzvaná rámcová smlouva, to je smlouva na dobu pěti let, kterou má zdravotnické zařízení s pojišťovnou, kde jsou prostě rámcové informace o tom, jaké služby bude poskytovatel poskytovat. Potom je to vlastně smlouva podle úhradové vyhlášky, ta se vydává každým rokem k 1. 1. a je to v podstatě zákon, podle kterého musí být zdravotnické zařízení financováno.

A pak jsou to právě ty zmiňované problematické a kontroverzní individuální úhradové dodatky. Co to je? Zaprvé jsou to smluvní dodatky, které se podepisují mnohdy až v průběhu daného roku, to znamená v dubnu, květnu, červnu, nejsou výjimky, že jsou podepsány třeba až někdy v říjnu, listopadu. To samo o sobě je špatně. To samo o sobě je chyba. Ten dodatek by měl být dohodnut už na začátku roku. Individuální dodatek. Proč taky... Z jakého důvodu je tak pozdě podepisován? Může to být z různých důvodů, ale samozřejmě se vtírá myšlenka, že zdravotnické zařízení nebo poskytovatel čeká, až se vyskytne příhodná situace, která mu umožní, že podepíše výhodnější smlouvu na daný výkon nebo dané výkony, nebo dokonce na výkony, které neexistují v seznamu výkonů. Ta výhoda bude spočívat v tom, že bude mít na tento výkon vyšší úhradu než třeba konkurence. Tak může čekat na základě osobních kontaktů i několik měsíců.

Co tedy vznikne, pokud se přijme dodatek poslance Hovorky? Určité smlouvy se budou moci zveřejnit a určité smlouvy se nebudou zveřejňovat. A ty, které se nebudou zveřejňovat, to je ta rámcová smlouva, to jsou úhradové dodatky podle úhradové vyhlášky. To není potřeba zveřejňovat. Pak jsou to úhradové dodatky takzvané, které jsou předvídané úhradovou vyhláškou, to jsou různé hybridy, které je možno zveřejňovat jenom zčásti. Takže v podstatě dojde ke zveřejňování jen těch individuálních úhradových dodatků. A bylo zde řečeno, že platnost takovéto smlouvy bude až na základě zveřejnění. Ne platnost, ale účinnost. Naučil jsem se, že právníci zásadně rozlišují mezi účinností a platností. Takže účinnost bude až při zveřejnění této smlouvy. Pokud tato smlouva bude zveřejněna v dubnu, znamená to, že leden, únor, březen budou lékaři nezaplaceni? Nikoliv. Stále funguje a existuje úhradová vyhláška a budou placeni podle úhradové vyhlášky.

Byla zde dobrá poznámka, že ne všichni lékaři jsou padouši. Určitě tomu tak je. A věřím tomu, že těch smluv, které bude nakonec nutno zveřejnit, nebude tolik, kolik očekáváme. Jedni tvrdí, že jsou to dokonce tři čtvrtiny smluv. Naopak na druhé straně, ptal jsem se na pojišťovnách a ty tvrdí, že je to něco mezi dvěma až pěti procenty. Sám nevím, co je pravda, ale dozvíme se to, pokud přijmeme tento dodatek.

Pan ministr zde říká, že nemusíme tento dodatek přijímat, protože všechno řeší transparenční novela. Ale ta novela je teprve teď v legislativním procesu vlády. Až přijde k nám, vůbec nevíme, zda s ní budeme souhlasit. Vůbec nevíme, zda bude obsahovat to, co by měla obsahovat. Má fungovat, nebo má mít účinnost od 1. 1. 2016, ale tento návrh řeší situaci teď, od 1. 1. 2015.

Ano, ne všichni lékaři jsou padouši. Ale ti, co jsou padouši, tak ten rok opět budou získávat z veřejných peněz neoprávněně víc a budou zvýhodněni proti těm slušným lékařům. Proto bychom se měli k tomuto návrhu přihlásit tak, jako jsme se přihlásili při prvním jednání, při třetím čtení.

Ještě bych chtěl říct, kdo se vlastně ozval. Kdo se ozval proti tomuto návrhu? Byla to koalice smluvních lékařů - specialisté, Česká lékařská komora. Ozvaly se velké nemocnice, asociace nemocnic? Neozvaly. Ptal jsem se na pojišťovnách, zda jim bude dělat problémy podepisování smluv včas, tzn. ještě před začátkem roku. Pojišťovny s tím nemají problémy. Klidně zajistí, aby ten chod byl řádně proveden před začátkem roku. Takže jsem přesvědčen o tom, že nepoškodíme většinu lékařů. Ale určitě se to nebude líbit těm, kteří ze systému zatím zásadním způsobem profitovali.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám všem krásné Vánoce. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rostislavu Vyzulovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka se svým vystoupením v rozpravě ve třetím čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni senátoři, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za to projednání zákona v Senátu a v jeho garančních výborech. Já bych chtěl uvést, že jsem debatu v Senátu pečlivě sledoval a taky jsem si vyjel stenoprotokol a v zásadě jsem zaznamenal několik základních výhrad vůči pozměňovacímu návrhu, který byl schválen v Poslanecké sněmovně.

Ten první byl, že se jedná o přílepek nebo, jak tady uvedl pan senátor Žaloudík, dodatek. To druhé bylo, že nebyl řádně projednán ve zdravotním výboru a v Poslanecké sněmovně, že to bylo hodně narychlo. Další výhrada byla, že to přináší komplikaci lékařům, zejména soukromým lékařům, a že ministerstvo připravuje daleko lepší, komplexní novelu, která se bude týkat transparentnosti a zveřejňování smluv. Ta další výhrada se objevovala spíše v médiích od pana ministra Němečka, že vlastně když dojde k opožděnému schválení této novely, tak bude ohrožen nárok na čerpání lázeňské péče.

Já bych se k tomu krátce rád vyjádřil.

Za prvé, nejedná se o přílepek v legislativním slova smyslu, protože se jedná o novelu stávajícího zákona, i když nepřesně ustanovení, které se týká lázeňství. Jenom pro vaši informaci, v roce 2007 byl přijat pozměňovací návrh poměrně rozsáhlý, který měl dvacet stran, který vůbec neprošel zdravotním výborem a který komplexně měnil způsob stanovení cen a úhrad léčiv. Součástí tohoto pozměňovacího návrhu byl i návrh, který v tomto § 17, který i já pozměňovacím návrhem měním, uvedl, že je možné, aby se zdravotnická zařízení se zdravotními pojišťovnami dohodla i odchylně od úhradové vyhlášky. Dnes je praxe taková, že tři čtvrtiny - tři čtvrtiny - úhradových ujednání mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními je mimo rámec této úhradové vyhlášky. Potom se můžeme ptát, k čemu vlastně ta úhradová vyhláška je, když jenom jedna čtvrtina úhrad probíhá v rámci úhradové vyhlášky.

Další věc, že ministerstvo připravuje komplexní novelu. My jsme se s tím prvním návrhem nebo první verzí mohli seznámit na podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku. Tam je skutečně jeden odstavec, který říká, že zdravotní pojišťovna zveřejní veškeré smlouvy a dodatky. A potom je tam také ustanovení, že pokud takto neučiní, tak ta zdravotní pojišťovna může dostat pokutu v rozmezí 0 až 10 mil. korun. K tomu chci jenom uvést, že známe velmi dobře kauzu protonového centra, kdy jeden člověk, byl to vlastně nucený správce pojišťovny, podepsal smlouvu o smlouvě budoucí s protonovým centrem, která předpokládala úhradu v rozsahu 1 mld. korun ročně. V podstatě pokud by byla ta konstrukce taková, že jenom ta smlouva bude platná, ale pojišťovna zaplatí 10 mil. korun, tak z tohoto pohledu je to zanedbatelná pokuta. Ale pokud by tam byla podmínka účinnosti nebo platnosti této smlouvy, no tak pak by nemusela probíhat ani žádná arbitráž a ta smlouva o smlouvě budoucí by automaticky byla neplatná. Ale obecně je celá řada zařízení, velkých zdravotnických zařízení, a páni senátoři i pan ministr to zcela určitě dobře a bezpečně vědí, kde úhradové dodatky jsou v rámci velkých částek, které přesahují částku pokuty 10 mil. korun.

K té výhradě lékařů a k té administrativní náročnosti bych chtěl uvést, že pozměňovací návrh byl předložen skutečně ve třech variantách. On se postupně vyvíjel, jak byl předkládán do zdravotního výboru a do Poslanecké sněmovny. V té první verzi jsme dokonce navrhovali, aby individuální dodatky menších praxí, tzn. do smluvního vztahu 2 mil. korun s jednou pojišťovnou, nemusely být zveřejňovány. To bohužel narazilo ve zdravotním výboru na názor, že by se jednalo o nerovnost před zákonem. Z toho pohledu potom v závěru bylo to ustanovení, kdy zdravotní pojišťovna je povinna zveřejnit úhradový dodatek a následně tím zveřejněním nabývá účinnosti, že zdravotní pojišťovna to musí učinit do 30 dnů. Tady bych se rád vyjádřil, že jsme v závěru konzultovali i ten výsledný pozměňovací návrh s legislativou Ministerstva zdravotnictví a tam vyloženě byl požadavek na to, aby se platnost takového ujednání změnila na účinnost tak, jak je ve finále v tom schváleném pozměňovacím návrhu, a lhůta se změnila z 15 dnů na 30. Takže my jsme vlastně vyhověli legislativě Ministerstva zdravotnictví.

K tomu, co tady zaznělo, myslím, že největší obava, která byla v lékařské veřejnosti, pak byla z toho, že zazněla informace, že budou zveřejňovány veškeré platby, které dostávají zdravotnická zařízení od zdravotních pojišťoven. To skutečně vyvolalo velkou nevoli a obavy lékařů. Bohužel tomu tak není. Jak zde uvedl pan senátor Žaloudík, jednalo by se o zveřejnění té nestandardní úhrady nebo odchylné úhrady nebo nasmlouvání určitého výkonu odchylné od úhradové vyhlášky. Pouze toto by bylo předmětem toho zveřejnění. A jestli to přineslo nějaký efekt, tak si myslím, že už ten pozměňovací návrh přinesl efekt. Nebývalo zvykem, aby někteří lékaři měli úhradové dodatky ještě před koncem roku. A v tomto roce se stalo, že praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost už ty úhradové dodatky dostali před koncem roku. Jenom pokud se týká ambulantních specialistů, pak vím, že byli vyzváni, aby s tím nespěchali, protože je na to dostatek času. Čili určitý pozitivní vývoj i tento pozměňovací návrh přinesl. A já si myslím, že je to skutečně cesta, jak tady řekl můj předřečník pan poslanec Heger prostřednictvím pana předsedajícího, jak se můžeme dostat k tomu, že dojde ke sjednocení úhrad, že nebudou takové významné rozdíly mezi úhradami jednotlivých zdravotnických zařízení. To považuji za to nejcennější, co tento pozměňovací návrh může přinést.

Ještě k samotnému zákonu. Já si nemyslím, že bylo naprosto nutné překlápět celou lázeňskou vyhlášku, ten indikační seznam, do zákona. Podle mě Ústavní soud pouze napadl, že v zákoně nejsou stanovena pravidla pro stanovení, jestli má být ta konkrétní lázeňská léčba komplexní, anebo příspěvková, a že tam nejsou jasné parametry pro to, zda se má jednat o pobyt 14denní, 3týdenní, 4týdenní nebo vícetýdenní.

Takže to si myslím, že byly základní výhrady a ty stačilo ošetřit v tomto zákoně a jinak samotný indikační seznam mohl zůstat ve vyhlášce. Ministerstvo se rozhodlo jít touto cestou. Je to samozřejmě jeho věc a indikační seznam bude v příloze zákona, ale chtěl bych říct, že se v žádném případě nejedná o ohrožení lázeňské péče.

Z těchto důvodů, které jsem zde uvedl, bych vás chtěl požádat, abyste setrvali na znění, které schválila Poslanecká sněmovna. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Igor Nykl, připraví se k faktické poznámce pan poslanec Jiří Běhounek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne.

Já si vážím pana senátora Žaloudíka, jsme mimochodem maturanti ze stejného gymnázia, velmi rád čtu jeho filozofické úvahy. Tentokrát s ním trochu nebudu souhlasit. Říkám, že v jednoduchosti je síla a krása, a to je síla a krása návrhu poslance Hovorky. A za druhé. Lepší málo než nic. On říká ve svých článcích, že bohužel je toho tak málo, že to nestojí za to, natož transparence škvírou.

Co je podstatné, musíme si uvědomit, jak hradíme zdravotnictví v České republice. Buď je to podle individuálních smluvních ujednání, která nemají žádná pravidla, anebo podle úhradových vyhlášek. Úhradová vyhláška, jak řekl sám ministr zdravotnictví minulý týden, vychází v podstatě z takzvaného DRG systému a on o něm řekl, že je to postaveno doslova na hausnumerech. Čili úhradová vyhláška nefunguje. Pět let bude trvat podle pana ministra, než se předělá. Takže máme individuální smluvní ujednání, která jsou samozřejmě možnou korupcí, a máme úhradovou vyhlášku, která nefunguje. Tak buďme rádi za každý tento návrh - pozor, pokud je v souladu s právním řádem České republiky, a to návrh pana poslance Hovorky je. A vůbec se nebráníme tomu, když ministerstvo bude dále pracovat na svém transparenčním zákoně, ale my máme jedinečnou šanci zcela jednoduše posunout po sedmi letech od doby, kdy Julínek se Šnajdrem vytvořili takzvaný korupční paragraf v roce 2007, náš boj o transparentnost kapičku dále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Jiří Běhounek k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, s velkým překvapením poslouchám, co tady všichni říkáme. Pan kolega Hovorka se svou úporností samozřejmě předkládá návrhy, ani jednou to neprošlo ve zdravotním výboru, přesto ve třetím čtení to prošlo. Chci jenom upozornit, že kdo se živí nadějí, že zveřejňování smluv zlepší otázku financování zdravotnictví a zlepší transparentnost v něm, tak je na velkém omylu. Já jsem přesvědčen, a všichni si sáhněme na srdce, kdo se v tom pohybujeme, že si neříkáme pravdu. Říkejme si ji. A já podporuji jednoznačně stanovisko pana senátora Žaloudíka i pana ministra, protože ve zmatku bude ještě větší zmatek. A uvědomme si, že jsme tady odmítli mnohé kroky, které mohly přinést mnohem lepší transparenci.

Krásné Vánoce a děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Běhounkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, pak s faktickou poznámkou paní poslankyně Langšádlová. Pane ministře, máte slovo k faktické poznámce.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, nebudu komentovat debatu, já jsem svůj názor vyjádřil. Jenom musím uvést na pravou míru slova pana poslance Nykla, která tady zazněla.

Takže úhradová vyhláška funguje, systém DRG se týká jenom lůžkové péče a ten nefunguje, a proto hradíme paušálem. Takže určitě nelze říci, že podle úhradové vyhlášky se nedá financovat. Dá se financovat. Nelze použít systém DRG, protože minulé garnitury v tom skoro nic neudělaly a my to teď musíme dohánět. To jenom, abych uvedl na pravou míru některá fakta.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Nyní paní poslankyně Langšádlová k faktické poznámce. Nevidím ji, ale měl jsem ji elektronicky přihlášenou, tak ji odmažu. Pan poslanec Bohuslav Svoboda k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pronesu zcela klasický názor. Já jsem přesvědčen o tom, že lázeňská péče není to, co by mělo všeobecné pojištění hradit. Je to péče, jejíž léčebné výsledky jsou velmi diskutovatelné. Říkám to opakovaně. Není to péče rehabilitační, je to péče lázeňská, to znamená je to zajištění příjemného pobytu. To je to principiální, co chci říct.

A co se týče návrhu, který přišel zpátky ze Senátu, považuji tento návrh za lepší a vhodnější a budeme pro něj hlasovat, protože skutečně odstraňuje smluvní problém, který tam je. Děkuji. (V sále je obrovský neklid!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Ten byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo do rozpravy hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Ano. Sněmovnu požádám o klid! Závěrečné slovo pana ministra k bodu 139. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já budu velmi stručný.

Nechci se pouštět znovu do detailů o tom, která forma zveřejňování a transparentnosti je lepší, ale chtěl bych teď na tuto Poslaneckou sněmovnu apelovat v jedné věci. Podle mě je klíčové, aby od 1. ledna lázně měly svůj indikační seznam, aby nedošlo k tomu, že lékaři v obavě před tím, že je tady nějaké provizorium, že není podle čeho lázeňskou péči indikovat, by ji přestali indikovat, a abychom ohrozili desetitisíce zaměstnanců lázní a desetitisíce pacientů. Chtěl bych to moc podpořit a poprosil bych vás o to, tuto Poslaneckou sněmovnu, abychom novelu zákona č. 48, indikační seznam lázeňské péče, podpořili, abychom tisícům a tisícům zaměstnanců lázní nevyrobili špatné vánoční svátky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Závěrečná slovo, paní zpravodajka? Nežádá. Proto budeme hlasovat.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Nejdřív vás všechny odhlásím, požádám o novou identifikaci. Prosím, přihlaste se svými kartami. Ještě zagonguji, aby všichni ti, kteří chtějí hlasovat o tomto návrhu zákona, se dostavili do sněmovny.

K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 307/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 307/4."

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 251, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 251 z přítomných 165 pro 92, proti 55. Návrh byl přijat. (Potlesk z levé části sálu.) Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajce, děkuji pánům senátorům. Končím tento bod.

Na dnešní jednání probíhající schůze jsme měly pevně zařazeny jenom tyto body.

 

Obdržel jsem návrh procedurálního usnesení a žádám vás, abychom se k němu vrátili. Je před námi jedno druhé čtení, 33 prvních čtení, jeden statut evropské nadace, šest mezinárodních smluv ve druhém čtení, deset mezinárodních smluv v prvním čtení, jeden zákon ve třetím čtení a 27 neprojednaných zpráv. Vzhledem k návrhu, který jsem obdržel, je potřeba hlasovat o návrhu na vyřazení zatím neprojednaných bodů ze schváleného pořadu 23. schůze Poslanecké sněmovny.

O tom dám hlasovat bez rozpravy v hlasování číslo 252 a ptám se kdo je pro vyřazení neprojednaných bodů. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 252. Z přítomných 167 pro 116, proti 39, návrh byl přijat.

 

Tímto rozhodnutím jsme vyčerpali schválený program 23. schůze a já tuto schůzi končím. Přeji všem hezké vánoční svátky v klidu a v pohodě a těším se s vámi na shledání v novém roce 2015.

 

Členové organizačního výboru ještě nemají volno. Znamená to, že za pět minut, ve 12.26 hodin, začne jednání organizačního výboru. Děkuji vám.

 

(Schůze skončila ve 12.21 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.