(9.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Vyzvedává v této souvislosti zejména Polsko. Vy jste tady měl na návštěvě minulý nebo předminulý týden předsedkyni vlády paní Ewu Kopacz. Vyprávěl jste nám tady ve Sněmovně, o čem všem jste s ní jednal. Já za daných okolností, kdy dobře víte, v jakém stavu ústav je, jak cenné dokumenty má a jak jsou nezbytné pro pochopení naší totalitní minulosti, bych se vás tedy chtěla zeptat, zda jste s paní předsedkyní vlády Polské republiky jednal také o tom, proč jejich ústav funguje, proč bezezbytku zprostředkovává veškeré dokumenty všem badatelům bez výběru a proč Polsko projevuje zájem nad tím znát důkladně svou minulost, poučit se z ní, zpřístupnit ji mladým generacím, které v té době nežily, aby jim nemohl nikdo v budoucnu vykládat, že to bylo nějak jinak, protože zde budou k dispozici ony dokumenty. Tak mě by zajímalo, pane premiére, zda jste s paní předsedkyní vlády Polské republiky na toto téma také mluvil.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan premiér, po něm je do rozpravy přihlášen pan poslanec Fiedler.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy a pánové, pokud jde o tu poslední otázku paní poslankyně Němcové, s paní Ewou Kopacz jsme nejednali o institucích tohoto typu, což samozřejmě nevylučuje to, abychom se o té věci bavili kdykoliv v budoucnu, ale nebylo to součástí naší agendy a nebylo to předmětem našeho jednání, byť jsme se také totalitní minulosti dotkli, protože jsme spolu hovořili o příštím lednu, o 70. výročí osvobození Osvětimi, o Mezinárodním dni obětí holokaustu, a nepochybně i zkoumání holokaustu souvisí se zdokumentováním období působení totalitních režimů tady na území dnešní České republiky. Čili přímo jsme o archivu nejednali, ale dotkli jsme se té problematiky alespoň v souvislosti s naším záměrem důstojně si na konci ledna příštího roku připomenout 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi.
Pokud jde ještě o Ústav pro studium totalitních režimů, musím říci, že vláda má skutečně zájem na tom, aby z ústavu byla renomovaná nezávislá vědecká instituce, která bude mít renomé, která bude mít renomé nejenom tady u české odborné veřejnosti, ale také u odborné veřejnosti v zahraničí. Chci potvrdit, že vláda nepřipravuje a nebude realizovat žádné kroky, které by znemožňovaly či komplikovaly procesy, například digitalizace nebo zpřístupňování informací o fungování totalitních režimů v Československu ve 20. století.
Pokud jde o otázku rychlosti digitalizace, i tady jsem se snažil paní poslankyni odpovědět v rámci své odpovědi na její interpelaci, protože je skutečně rozdíl, jestliže probíhá digitalizace tzv. mikrofiší, což je určitá část archivního materiálu. Je tam rozdílné tempo, když musíte potom digitalizovat archiválie, které se zachovaly pouze v papírové podobě. Tam to tempo už je přirozeně pomalejší. Ale já skutečně nejsem odborník na archivaci, nejsem odborník na digitalizaci. Tady se spoléhám na podklady, které jsem měl v této věci připraveny od svých spolupracovníků na Úřadu vlády.
Pouze chci konstatovat, že rozhodně vláda nemá zájem, aby podnikala kroky, které by komplikovaly fungování Ústavu pro studium totalitních režimů. Myslím, že k tomu není žádný důvod. Že je potřeba, abychom se dívali na naši minulost s otevřenýma očima, abychom se snažili popisovat ji objektivně, aby ten objektivní popis, pravdivý popis minulosti se také promítl do vzdělávání našich dětí, abychom nezapomínali na to, co se odehrálo ve 20. století, protože ta zkušenost je na jedné straně unikátní, na druhé straně je varující. A samozřejmě platí, že pokud některé věci si nebudeme pamatovat, pokud si některé věci nebudeme uvědomovat, můžeme být také odsouzeni k tomu, abychom je zažívali znovu v nějakých různých nových mutacích.
Chci také ujistit paní poslankyni, že skutečně nemám ani žádný politický zájem na tom jakýmkoliv způsobem narušovat fungování Ústavu pro studium totalitních režimů, prostě proto, že reprezentuji politickou stranu, která byla během totalitních režimů většinou zakázána, reprezentuji politickou stranu, která měla desítky a stovky politických vězňů ať už za nacistické okupace, nebo potom za komunistického režimu, a koneckonců i aktivity těchto lidí a osudy těchto lidí by měly být zmapovány, měly by být zdokumentovány, jejich spisy by měly být digitalizovány, aby se neztratily a aby byly přítomny pro badatele budoucnosti.
Já samozřejmě také zaznamenáván z pohledu médií diskusi o tom, jak ústav funguje, ale mám pocit, že ta vědecká komunita, komunita expertů a specialistů, kteří se věnují této oblasti, to znamená archivaci minulosti, je velmi malá, a čím je ta komunita menší, tak tím ostřejší se tam vedou názorové spory. Nepochybně tam existují různé názorové skupiny, existují tam různé skupiny lidí, kteří se liší podle toho, ke komu mají sympatie, ke komu sympatie nemají, a já si myslím, že je strašně důležité, abychom si jako politici udrželi určitý odstup a abychom si i jako politici udrželi určitý nadhled nad některými těmi spory, které v této komunitě probíhají. Protože podle mého názoru pro nás by mělo být důležité, aby tady byly vytvořeny a zachovány systémové předpoklady pro objektivní mapování, pro objektivní archivování, pro pokračování procesu digitalizace, aby tady pro to byly vytvořeny i ekonomické podmínky.
Tolik možná poslední poznámka k vyjádření paní poslankyně Němcové. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane premiére. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Fiedler a po něm pan ministr Herman.
Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já bych jen stručně zhodnotil, nebo zareagoval na vystoupení pana premiéra.
Pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, nezlobte se na mne, to bylo mnoho zbytečných slov a málo konkrétních sdělení, vaše odpověď.
Vyjádřil bych se k tomu, co jste tady ovšem řekl. Ještě předtím předešlu, že interpelaci paní poslankyně Němcové na vás i vaši odpověď znám. Seznámil jsem se s těmito dokumenty a můj pozměňovací návrh, který jsem podal, vycházel právě z údajů, které vy jste v této odpovědi uvedl. Proto mě velmi zaráží, když jste tady sdělil, že jste včera hlasoval proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Protože ve vaší odpovědi zaznělo, tam byla jasně uvedená čísla, kolik zaměstnanců má být propuštěno z ústavu a převedeno bez náhrady - ne převedeno, ale má být propuštěno bez náhrady a jinde mají nová pracovní místa vznikat, a proto bych velmi rád, přestože tento pozměňovací návrh byl zamítnut, znal vaši odpověď, proč jste tedy toto zamítl, ten pozměňovací návrh, a zachoval ten stav, kdy při propuštění zaměstnanců z ústavu zůstává objem mzdových prostředků stejný.
A druhý dotaz, který bych chtěl položit. Vy jste tady řekl, že když vznikl tento ústav, že to bylo silně pod politickým vlivem, a zmínil jste, že on v podstatě pod politickými tlaky bohužel je stále a dodnes a pořád. Jestli jste tedy nakloněn tomu, aby došlo ke změně definice tohoto ústavu, to znamená, tím zákonem, který byl definován, jestli byste podpořil to, že bychom toto předefinovali, že bychom se přiklonili k tomu polskému systému, který tady byl zmíněn dneska, který je nám dáván jako za příklad, za příklad dobře fungující této instituce. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan ministr Herman.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, tato otázka, jak jistě chápete, se mě týká velmi osobně. Dovolím si proto malou rekapitulaci celého stavu.
Když jsem v roce 2010 vyhrál ve výběrovém řízení spolu s deseti kandidáty, z nichž jsem byl vybrán do ústavu, tak jsem přišel do instituce, která byla velmi výrazně destabilizovaná. Mně se podařilo během tří let, která mi byly umožněna z celkových pěti, na tuto dobu byl můj mandát na začátku určen, tak se mi podařilo instituci stabilizovat. Digitalizace, o které se hovoří, probíhala velmi dobře a archivní správa Ministerstva vnitra, která je vlastně nejvyšším dozorujícím orgánem, nikdy neměla k tomuto procesu zásadní připomínky. ***