Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

135.
Ústní interpelace

Přistoupíme k bodu 135, jímž jsou ústní interpelace na pana premiéra Bohuslava Sobotku.

Jako první bude interpelovat pan poslanec Miroslav Kalousek pana premiéra ve věci stavu přípravy operačních programů Evropské unie a finanční periody. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, vláda České republiky vyhlásila čerpání ze strukturálních fondů jako jednu ze svých hlavních priorit a není důvod, aby v tomto případě opozice oponovala. Ano, domníváme se to samé. Nicméně uběhl rok první plánovací periody 2007 až 2020 a uběhl první rok vaší vlády a dosud není uzavřen v diskusi s Evropskou komisí jeden jediný operační program.

Jsou-li mé informace správné, pouze dva byly dosud odeslány k připomínkám a zbytek se stále potácí mezi interními připomínkami ministerstev České republiky. Zdůrazňuji, že nemusím mít správné informace. Faktem zůstává, že na konci prvního roku finanční periody není odsouhlasen s Evropskou komisí jeden jediný program, což ostře kontrastuje se situací v roce 2007, kdy pro minulou periodu v letech 2007 až 2013 na konci roku 2007 byly odsouhlaseny a připraveny k čerpání všechny programy s výjimkou jednoho jediného a správce programu, což byla tehdy paní ministryně Kuchtová - jeden program za první rok nebyla schopna dotáhnout do konce. Za to byla premiérem odvolána.

Prosím, tedy pane premiére, abyste sdělil stav a situaci, v jaké je negociace operačních programů mezi námi a Evropskou komisí, a zejména abyste stanovil konečný termín, kdy budou všechny programy odsouhlaseny a připraveny k čerpání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a nyní prosím pana premiéra o jeho odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych reagoval na tuto interpelaci, která se týká skutečně vážného tématu. Souhlasím s tím, že je to nezpochybnitelná priorita z pohledu jednání vlády a je to také důležitá priorita z hlediska hospodářského růstu a pracovních míst. Těžko si lze představit, že budeme schopni realizovat hospodářskou politiku na podporu růstu, pokud její součástí nebude rychlé a efektivní čerpání prostředků z Evropské unie.

Chci připomenout několik faktů a odpovědět na otázku, kterou pan poslanec Kalousek položil. Především chci říci, že základní legislativa pro nové programové období byla vydána Evropskou komisí v prosinci roku 2013. V prosinci roku 2013. Od toho se mohla odvinout finální příprava dohody o partnerství. Chci připomenout, že nová vláda nastoupila na samém konci ledna 2014, tzn. museli jsme pracovat s dokumenty, které jsme měli k dispozici. Mým cílem bylo v první fázi rychle ukončit jednání s Evropskou komisí o uzavření dohody o partnerství. To se povedlo v první polovině letošního roku. Poté v polovině letošního roku, tzn. v červenci, jsme odeslali Evropské komisi postupně všechny operační programy, tzn. ještě před prázdninami byly postupně odeslány všechny operační programy, a čekali jsme na vyjádření Evropské komise k těmto operačním programům. V říjnu - Evropská komise bohužel využila celý čas, který formálně má na to, aby poslala připomínky, tzn. časově nám to neulehčila. V říjnu jsme obdrželi připomínky Evropské komise k jednotlivým operačním programům a to, co teď už probíhá, je úplně poslední, závěrečná fáze schvalování operačních programů. Potřebujeme získat formální souhlas Evropské komise se všemi operačními programy. Proto teď správci operačních programů reagovali na připomínky Evropské komise, zapracovali připomínky Evropské komise a dva operační programy, které pan poslanec Kalousek zmínil, už nejsou zasílány Evropské komisi k připomínkám, ale byly zaslány Evropské komisi ke schválení po vypořádání připomínek. Zbylé operační programy po vypořádání připomínek budou zaslány ke schválení Evropské komisi do konce ledna roku 2015. Čili deadline pro operační programy pro zaslání, nikoli k připomínkám Evropské komise, ale ke schválení Evropské komise po zapracování jejich připomínek a po ukončení formálního dialogu o připomínkách, je leden roku 2015.

Současně pokládám za důležité zmínit, že nás čeká ještě jeden vážný problém, který se týká Integrovaného regionálního operačního programu. Tak jak jsem byl informován Ministerstvem pro místní rozvoj, je potřeba ještě vyřešit jeden problém, který zpochybňuje - nebo jedno téma, které otevřela Evropská komise ve svém vyjádření v IROP, a to je otázka implementace prostřednictvím regionálních rad, tzn. struktur, které tu fungovaly pro čerpání prostředků v rámci regionálních operačních programů. Tady požaduje Evropská komise začlenění regionálních rad do celkové struktury Ministerstva pro místní rozvoj a je potřeba, aby tu rychle došlo ke shodě s kraji a tato operace byla realizována.

To je tedy situace z hlediska schvalování operačních programů, takže předpokládáme, že během měsíce ledna budou zbylé operační programy zaslány Evropské komisi.

Poslední poznámka, kterou bych chtěl ještě říci v rámci své odpovědi na interpelaci, je, že tady máme obecné podmínky, kterými v rámci schválení dohody o partnerství Evropská komise podmínila schválení jakýchkoli našich operačních programů. Chci zmínit přijetí zákona o státní službě. Jsem rád, že se vládě i po dohodě tady v Parlamentu podařilo zákon schválit. Chci zmínit zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. Tady je velmi důležité, aby na této schůzi Poslanecké sněmovny byl dokončen schvalovací proces a rovněž tady Česká republika splnila předběžnou podmínku pro to, aby bylo možné dosáhnout schválení všech našich operačních programů.

Cílem vlády tedy je, abychom schválili programy včas, a cílem vlády také je, abychom se už do té doby, abychom neztráceli čas, připravili na čerpání, včetně přípravy jednotného metodického prostředí, včetně koordinace přípravy výzev, tzn. už teď aby jednotlivé řídicí orgány pracovaly na podobě a struktuře výzev tak, abychom potom neztráceli čas. Jakmile budou operační programy formálně komisí schváleny, tak abychom už mohli jednotlivé výzvy začít vypisovat. Ale je velmi důležité, abychom splnili i obecné podmínky.

Jen chci připomenout, že vláda v okamžiku, kdy nastoupila, tak žádná z těchto obecných podmínek ani splněna nebyla a museli jsme nejprve protlačit příslušné návrhy zákonů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Kalousek má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za odpověď, pane premiére. Jako částečný argument jste uvedl fakt, že vláda se ujala svého mandátu až v lednu letošního roku. Pro srovnání uvádím, že i Topolánkova vláda v roce 2007 se ujala své vlády až v lednu, konkrétně 9. ledna, přesto do roku 2007 dokázala mít operační programy vzájemně schválené.

Prosím tedy o dodatečnou odpověď na dvě jednoduché otázky: Proč je vaše vláda evidentně ve srovnání méně kompetentní a méně rychlá, než byla vláda Topolánkova, a za druhé konečný termín, pane premiére. Mě nezajímá až tolik, kdy to v nějakém stavu do Evropské komise odešlete, ale kdy to budete mít znegociováno. To znamená, přál bych si jasnou odpověď předsedy vlády, kdy Česká republika bude mít, do jakého termínu, odsouhlaseny všechny operační programy s Evropskou komisí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a poprosím pana premiéra o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Víte, Česká republika už v minulosti ledasco slíbila. Slíbila to i Topolánkova vláda, bohužel nic z toho nebylo splněno. Chci připomenout, že zákon o státní službě musela prosadit až naše vláda. Chci připomenout, že novelu zákona o posuzováni vlivu na životní prostředí jsme museli připravit v dialogu s Evropskou komisí až teď, a snažíme se ho prosadit. Je tady celá řada podmínek, které se musí nejprve splnit pro to, abychom mohli dosáhnout schválení operačních programů.

Ale bohužel, není to jediná věc. Tady chybí celá řada strategických dokumentů, které jsou naprosto nezbytné pro to, abychom v této nové aktuální struktuře evropské peníze mohli čerpat. Chci připomenout např. plán odpadového hospodářství, který nebyl. Chci připomenout strategii vzdělávání romských dětí, kterou teď schvalovala na jednání vláda. Prostě celá řada strategických dokumentů musela být zpracována během posledních deseti měsíců prostě proto, že jsme strategické dokumenty nenalezli na ministerstvech. Ty věci nebyly odpracovány, ty činnosti nebyly dokončeny, a v tuto chvíli vláda ČR postupuje tak, abychom vyloučili jakékoli zpoždění, které by bylo zaviněno z naší strany, abychom se včas připravili na čerpání prostředků z Evropské unie, abychom včas informovali i potenciální žadatele o dotace např. o tom, v jaké struktuře, v jakém harmonogramu budou zveřejňovány výzvy u jednotlivých operačních programů.

V tuto chvíli do konce ledna chceme k formálnímu souhlasu Evropské komise odeslat poslední operační programy, tak aby je Evropská komise mohla schválit. (Pokřik ze sálu: Datum!)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pány poslance, aby na sebe nepokřikovali.

S další interpelací je připraven pan poslanec Martin Novotný, který bude interpelovat premiéra Bohuslava Sobotku ve věci vyhodnocení fungování Českých drah. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, v posledních hodinách doznívající události spojené s ledovkou, námrazou v ČR a s důsledky, které tato situace měla zejména v oblasti hromadné dopravy, v nás vyvolávají celou řadu otázek. Znovu nám připomněly, jak je naše společnost křehká z hlediska důsledků vlivu počasí třeba na tu technologickou civilizační slupku. V minulosti nám tyto problémy prověřily častokrát povodně, a v této souvislosti lze říct, že např. náš integrovaný záchranný systém i po těch prověrkách, kterými prošel, je na řešení těchto krizových situací připraven dobře. Ty poslední události v tomto směru prověřily připravenost a schopnost také stoprocentně vlastněných státních akciových společností, mezi nimi i Českých drah.

Já bych ve své otázce odlišil rovinu technicko-logistické připravenosti, schopnosti technologicky řešit situaci, od roviny lidské, komunikační, kdy jsem byli v poslední době svědky, a jak přes média se k nám dostávaly informace, tak i různými e-maily z řad občanů o tom, že právě ony velké kolosy, organizace tohoto typu nezvládají tyto situace z hlediska informovanosti, využívání moderních technologií k informovanosti zákazníka, a v takové té obecné lidské rovině péče o člověka, který se ocitne v krizové situaci třeba někde uprostřed noci, uprostřed krajiny ve vlaku.

Případů je mnoho, a já bych se chtěl zeptat s vědomím, a proto se ptám předsedy vlády v tuto chvíli, že dnes zrovna nastupuje do funkce nový ministr dopravy, zda a jak se vláda těmito zkušenostmi zatím zabývala, či zda a jak pan premiér plánuje dát této státní společnosti zpětnou vazbu. Moderní společnosti tohoto typu mají přesné metodické postupy, jak v takových situacích postupovat, mají rozvinuté nejrůznější informační systémy. České dráhy v tomto zjevně zcela nezafungovaly. Chci se tedy zeptat, jak pan premiér tu situaci hodnotí, případně jak chce vláda ve svém vztahu k této společnosti vlastněné státem v následujících dnech postupovat i třeba ve vztahu k zástupcům státu ve statutárních orgánech z hlediska hodnocení jejich činnosti a případného budoucího řízení těchto společností, tak aby se tyto problémy už neopakovaly, tak aby tato společnost v příští zkoušce tohoto typu obstála lépe. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Pan premiér má nyní slovo. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, souhlasím s tím, že každá krize nebo krizová situace by měla být využita k tomu, abychom se z ní poučili. Souhlasím také s tím, že náš integrovaný záchranný systém je skutečně na evropské úrovni, a myslím si, že z tohoto hlediska patříme k vzorovým státům Evropské unie, pokud jde o to, jak jsou tyto systémy nastaveny. Ovšem i ten integrovaný záchranný systém musí mít dostatek vstupních dat, aby se mohl na budoucí rizika připravit, a tady bohužel musím vzpomenout Vrbětice, Vlachovice, které v zásadě jako by neexistovaly z hlediska krizového plánování, tak jak fungovalo v minulých letech v ČR, a teď bohužel na to asi do značné míry také doplácíme.

Ale k situaci na Českých dráhách. Já jsem přirozeně požádal vedení Českých drah, aby mi zpracovalo písemný podklad pro odpověď na interpelaci pana poslance. Mám zde informace, některé možná stihnu říci, jiné bych mu zřejmě předal písemnou formou, nicméně chtěl bych vás informovat o tom, že jsem se dohodl dnes s novým ministrem dopravy, že se zítra odpoledne sejdeme s vedením Českých drah, sejdeme se i s vedením železničních odborů a jedno z důležitých téma, které chceme diskutovat, je i reflexe kalamity ve vztahu k řídicím systémům Českých drah a k jejich krizovému plánování do budoucna.

Domnívám se, a také jsem měl řadu signálů od občanů, že všechno v pořádku nebylo. Ale chtěl bych přece jenom zmínit jednu věc, abych na ni nezapomněl. Chtěl bych poděkovat pracovníkům Českých drah, těm všem řadovým pracovníkům Českých drah, kteří před tuto kalamitní situaci byli postaveni a museli se s ní vypořádat a snažili se maximálně pomoci. Snažili se maximálně pomoci z hlediska provozu Českých drah, snažili se maximálně pomoci cestujícím, aby se dostali domů, a když už to nešlo, tak se jim snažili maximálně pomoci z hlediska zlepšení jejich podmínek. Bohužel ne všude se to podařilo.

Pokud jde o tu kalamitní situaci, kalamita vznikla z důvodů extrémně nepříznivých klimatických podmínek, vytvořila se velmi silná námraza během několika desítek minut a na mimořádně velkém území. České dráhy vypravovaly vlaky jako dopravce, dokud správce infrastruktury, tedy SŽDC, neprohlásil tratě za nesjízdné pro elektrické vlaky. V tu chvíli, kdy se to stalo, na trati uvízlo cca 120 vlaků Českých drah, odstavených různě po trasách, někde i na špatném signálu mobilních operátorů. Situace se dotkla cca 100 tisíc cestujících na Českých dráhách.

České dráhy z hlediska své strategie v tu chvíli se primárně snažily zaměřit na evakuaci cestujících z vlaků, nebo alespoň vlaků do otevřených stanic na tratích s vědomím, že jako první musí být zachráněni lidé ve vlacích, které nejsou vytápěny, v soupravách uvízlých v místech se slabým signálem a také u těch vlaků, kde vzhledem k jejich odstavení byla zhoršena možnost dodávky vody nebo občerstvení.

Tak jak jsem byl informován ze strany Českých drah, vlaky s funkčním jídelním vozem a topením odstavené ve stanici byly z tohoto pohledu řešeny až v poslední řadě. Tak jak jsem byl rovněž informován, zaměstnanci Českých drah se snažili ve spolupráci se záchranáři rozdávat teplé nápoje ve stanicích, ve vlacích, sháněli pro cestující alespoň nějaké drobné občerstvení.

Částečně byl náhradní provoz zajištěn dieselovými lokomotivami, tak jak v tuto chvíli konstatují a tvrdí České dráhy, o většinu, zdůrazňuji většinu, ne o všechny, o většinu cestujících bylo postaráno v průměru do tří hodin od okamžiku, kdy vlaky uvízly. Bohužel byly i situace, kde cestující zůstali v uvízlém vlaku výrazně delší dobu.

Návazně na tuto situaci, ke které došlo 1. prosince, byl zajištěn na hlavních koridorových tratích alespoň omezený provoz vlaků, které byly taženy, jak už jsem zmínil, dieselovou lokomotivou.

České dráhy mají nasmlouvané autobusové dopravce, kteří v případě mimořádných situací pomáhají dle svých aktuálních možností. Tady České dráhy poukazují na to, že se tady sešly faktory, které se týkaly ledovky na silnicích, a městské dopravní podniky nahrazovaly výpadek tramvají ve městech, to znamená tady byly tyto autobusy využity i v jiných kapacitách.

Nechci teď pokračovat ve výčtu opatření, které České dráhy uvádějí v podkladu pro odpověď na vaši interpelaci. Nicméně chci říci, že už jenom fakt, že tyto věci byly zpracovány, už jenom fakt, že se tím skutečně chceme zabývat s panem ministrem dopravy, že nás bude zajímat zpětná vazba reflexe Českých drah a určitě nás bude zajímat, zda České dráhy a v jaké kvalitě mají zpracovány jasné krizové harmonogramy pro podobné situace. V případě, že tyto dokumenty připraveny nejsou, tak budeme trvat na tom, aby byly připraveny a zaměstnanci byli proškoleni.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Přistoupíme tedy k třetí interpelaci, kdy paní poslankyně Radka Maxová bude pana premiéra interpelovat ve věci koordinace protidrogové politiky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den pane premiére.

Nález NKÚ pod číslem 1225 peněžní prostředky poskytované na protidrogovou politiku prokázal, nebo ukázal na značnou roztříštěnost a neefektivitu rozdělování těchto peněžních prostředků. V roce 2012 činily účelově určené výdaje z rozpočtu státní správy a samosprávy na protidrogovou politiku 587,3 milionu. Peněžní prostředky státu na protidrogovou politiku jsou alokovány na více kapitolách státního rozpočtu, a to v ukazateli program protidrogové politiky. V letech 2010/2011 se na financování protidrogové politiky podílely kapitoly Úřadu vlády, Ministerstva zdravotnictví, školství, Ministerstva práce a sociálních věcí, spravedlnosti, obrany. Podle analýzy provedené sekretariátem rady bylo 35,7 projektů dotováno v roce 2011 souběžně z více než jedné kapitoly státního rozpočtu. Tento systém podpory vyžaduje koordinaci dotačních řízení, priority, časové harmonogramy, kritéria výběrových řízení, plány a výkon veřejnoprávních kontrol ústředních orgánů státní správy, což by měla zajišťovat rada. Úřad vlády České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství tyto povinnosti neplnily a rada nezískala podklady ani od ostatních ústředních orgánů státní správy. Nová pravidla pro vynakládání finančních prostředků státního rozpočtu na protidrogovou politiku schválená usnesením vlády ze dne 18. dubna 2012 již povinnosti neukládá.

Co tedy vyplývá z nálezu NKÚ? Mezi systémové nedostatky patří na straně ústředních orgánů státní správy minimální četnost veřejnoprávních kontrol u příjemců dotace a nerespektování pravidel přijatých vládou České republiky k zajištění koordinace této kontrolní činnosti. Kontrole bylo podrobeno celkem 49 projektů, z toho u čtyř projektů zjištěno porušení povinností stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Příjemci dotace nevedli správně účetnictví, o čerpání poskytnuté dotace, čerpali dotaci nad limit mzdových nákladů, překročili procentuální podíl účastí státního rozpočtu stanovených v rozhodnutí o poskytování dotace a ve stanoveném termínu nepředložilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podklady pro finanční vypořádání poskytnuté dotace.

Vláda České republika přijala 21. srpna 2013 usnesení, kde ukládá předsedovi Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky navrhnout opatření k zefektivnění meziresortní koordinace dotačních řízení a projednat je v rámci jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Já se tedy ptám, jaká jsou přijatá opatření k zefektivnění meziresortní koordinace dotačních řízení protidrogové politiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana premiéra o odpověď. A než pan premiér přijde, mám tady ještě omluvy. Pan poslanec Koskuba se omlouvá dnes od 15.30 hodin z důvodu návštěvy u lékaře, pan poslanec Bohuslav Chalupa se omlouvá dnes od 15 do 18 hodin z důvodu jednání ve volebním kraji a pan ministr Marian Jurečka se omlouvá dnes od 15 hodin z důvodu pracovního jednání.

Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já určitě souhlasím s paní poslankyní v tom, že společným rizikovým jmenovatelem, který se táhne všemi oblastmi protidrogové politiky, od systému poskytování péče přes systém koordinace až po financování, je roztříštěnost protidrogových politik. Nesystémové umělé dělení problematiky závislostí dle druhu užívané látky, navíc neexistence efektivní politiky vůči jiným návykovým látkám, jiným než nelegálním návykovým látkám, je v této době v praxi neefektivní a neodráží podle mého přesvědčení skutečný rozsah problému, který tady ve společnosti ve skutečnosti existuje.

Chtěl bych říci jasně, jaké kroky ke zlepšení koordinace probíhají aktuálně a které byly na úrovni vlády a rady vlády realizovány.

Vláda odsouhlasila koncept integrované protidrogové politiky. Vláda schválila 20. října letošního roku rozšíření mandátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky také na otázky gamblingu a alkoholu. Byl schválen nový statut rady vlády. Záměrem tak je vytvořit silné koordinační místo pro integrovanou protidrogovou politiku. K posílení postavení a mandátu poradního orgánu vlády má dojít také tím, že se plánuje její ukotvení v zákoně o ochraně před škodami působenými tabákem, alkoholem a jiným návykovými látkami. Ministerstvo zdravotnictví teď připravuje nový zákon, který má zákon 379/2005 nahradit a který také legislativně ukotví integrovanou protidrogovou politiku a její koordinační mechanismy. Předpokládám tedy, že to by mělo poskytnout dostatečný zákonný rámec pro to, abychom tyto politiky mohli koordinovat. Je připravena revize národní strategie protidrogové politiky.

Do strategie se tedy začleňuje problematika alkoholu a gamblingu s cílem vytvořit jednotnou protidrogovou politiku. Počítám s tím, že tato strategie bude předložena ke schválení do vlády doslova v nejbližších dnech. Čili je možné, že ještě do konce letošního roku by vláda tuto strategii měla projednat. Na základě strategie se připravují nové akční plány pro problematiku alkoholu, což bude v gesci Ministerstva zdravotnictví, a pro problematiku gamblingu, což by mělo být v gesci národního protidrogového koordinátora. Oba tyto akční plány mají termín pro předložení do vlády na březen roku 2015.

Připravuje se také revize pracovních poradních orgánů Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, která je potřebná vzhledem k novému zaměření rady na integrovanou protidrogovou politiku. Poradní orgány rady jsou vhodným koordinačním nástrojem, který by měl zajistit spolupráci a koordinaci mezi všemi aktéry protidrogové politiky na pracovní úrovni. Jsou v ní zastoupeni jak zástupci relevantních ministerstev, tak i samosprávy, ale také odborné a vědecké obce. Výše uvedené kroky by měly vést k vytvoření nových nástrojů a také k posílení současných nástrojů koordinace a jsou zaměřeny právě na zvýšení koordinace integrované protidrogové politiky napříč státní správou, samosprávou a odbornou veřejností.

Samozřejmě v další fázi nás také čeká diskuse o zajištění dostatečných finančních prostředků na integrovanou protidrogovou politiku, na to, jestli bude účelné a efektivní, abychom překonali i roztříštěnost rozpočtování těchto finančních prostředků. Myslím si, že to je téma na debatu mezi radou vlády nebo na bázi rady vlády mezi jednotlivými resorty, to znamená, jestli budeme schopni do budoucna dojít i k systému, že budeme schopni z jednoho místa financovat realizaci a podporu těch jednotlivých akčních plánů v rámci protidrogové politiky. Ale to je fáze, která je před námi. My se teď soustředíme a soustředili jsme se v těch prvních měsících a budeme se soustředit na jaře příštího roku na to, abychom vytvořili legislativní a organizační předpoklady pro faktickou koordinaci této politiky na bázi stávající rady vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím paní poslankyni na doplňující otázku.

 

Poslankyně Radka Maxová: Dovolila bych si doplňující otázku. Jestli i v tom zefektivnění meziresortním se počítá s posílením kontrol těch dotačních titulů, protože z toho závěru NKÚ jednoznačně vyplynulo, že ta kontrola není opravdu silná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Nejprve tedy za Úřad vlády chci informovat o tom, že výplata, správa, účtování všech těchto dotačních titulů byly podřízeny zcela standardním postupům, které existují v rámci fungování kapitoly Úřadu vlády. Čili nejsou tam žádné speciální postupy, žádné zvláštní postupy. Vše bude řádně účtováno a kontrolováno v rámci interního auditu na Úřadu vlády. Já jsem nechal prověřit předpisy, nechal jsem sjednotit podmínky tak, abychom se skutečně na Úřadu vlády v příštích letech nedostali do jakýchkoliv pochybností z hlediska toho, že nebylo postupováno řádně se všemi finančními prostředky, které se vyplácejí ze státního rozpočtu v tomto směru. Nezbývá než doufat, že podobně budou postupovat i další resorty, které mají svěřeny tyto finanční prostředky, a souhlasím s tím, že pro kredibilitu jakékoliv vládní protidrogové politiky je nesmírně důležité, aby lidé měli jistotu, že peníze dojdou tam, kam mají jít. To znamená, že nebudou použity v rozporu s účelem, na který byly vyčleněny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Se čtvrtou interpelací je připravena paní poslankyně Marta Semelová, která bude pana premiéra interpelovat ve věci Pražského okruhu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, dlouhodobým pražským problémem je dostavba vnějšího silničního okruhu, který má odvést tranzitní automobilovou dopravu z vnitřní Prahy. Jde především o jeho dostavbu v severní části, Ruzyně, Suchdol a Březiněves, a propojení dálnice D8 na D1, což zároveň řeší neúnosnou situaci na Spořilově. Problém se táhne od roku 1999, kdy byl okruh schválen v územním plánu, ovšem dodnes není vyřešen z důvodu soudních rozhodnutí a nedostatku finančních prostředků. Proti okruhu v severní části se staví dotčené městské části a občanská sdružení. Návrhy na variantní řešení okruhu kolem Prahy, které by mělo být levnější a šetrnější k životnímu prostředí daných městských částí. Toto rozhodnutí je však mimo kompetenci zastupitelstva. Jde to také Středočeským krajem. A dosud o něm bohužel nebylo rozhodnuto ani jednáno. Za této situace nezbývá nic jiného než prosadit urychlenou dostavbu okruhu ve schválené stopě. Bohužel, zastupitelstvo poté, co byly schváleny zásady územního rozvoje v září 2014, toto už udělat nemůže, protože musí čekat, zda nebude rozhodnutí znovu napadeno u soudu a také zda budou ve státním rozpočtu nalezeny finanční prostředky včetně vyjednání dotace ze strany Evropského parlamentu pro dostavbu okruhu.

Vy jste, pane premiére, v rámci předvolební kampaně navštívil oblast Spořilova a v diskusi s občany i při pozdější tiskové konferenci jste slíbil pomoc v řešení situace. Chci se vás proto zeptat, co konkrétně již bylo učiněno, jaké řešení je připravováno, zda se počítá při financování dopravních staveb i s dostavbou pražského silničního okruhu a jak pokročila příprava výstavby propojení silnice R7 z Ruzyně na Chomutov s dálnicí D8, která byla prezentována v září na tiskové konferenci ministra dopravy a která by mohla zabezpečit odklonění tranzitní dopravy mimo Prahu, a tím i odlehčit severnímu silničnímu okruhu a akceptovat tak některé připomínky zmiňovaných městských částí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana premiéra o odpověď k Pražskému okruhu. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, koridory, které vymezují umístění nedostavěných částí silničního okruhu kolem Prahy na území hlavního města Prahy, byly rozhodnutím soudu v minulosti zrušeny, a to tedy byly zrušeny v zásadách územního rozvoje hlavního města Prahy. V současné době byla vydána aktualizace číslo 1 zásad územního rozvoje hlavního města Prahy opatřením obecné povahy číslo 43 z roku 2014, konkrétně usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy ze dne 11. 9. letošního roku, když jsou tyto části silničního okruhu kolem Prahy opětovně vymezeny mimo jiné i na základě požadavku Ministerstva dopravy jako dotčeného orgánu ve věcech dopravy.

Koridory vymezující umístění nedostavěných částí silničního okruhu kolem Prahy na území Středočeského kraje byly rozhodnutím soudu v minulosti zrušeny v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje, a to v úsecích 518, 519 Ruzyně-Suchdol-Březiněves a 520 Březiněves-Satalice. Úsek D1 Běchovice zrušen v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje nebyl. Žaloba byla v tomto bodě zamítnuta. Čili této části výstavby velkého okruhu se toto rozhodnutí soudu nedotklo. Trasa silničního okruhu kolem Prahy, která je prosazována ve výše uvedených územních plánech, je výsledkem dlouhodobého opakovaného procesu vyhledávání a projednávání velkého množství variant. Umístění trasy musí také odpovídat požadované dopravní funkci v dopravním systému České republiky. Primárním cílem výstavby kapacitní komunikace je zajištění kvalitní dopravní obslužnosti v řešeném území, to znamená pro území Prahy. Tato trasa je z mnoha hledisek nejvýhodnější, neboť propojí jednotlivé silniční tahy a rozvede dopravní zátěž po obvodě Prahy a v souhrnu dojde ke snížení dopravního zatížení vnitroměstské komunikační sítě.

Proto musím říci, že jako předseda vlády podporuji dostavbu Pražského okruhu v této ustálené trase. Zejména pokud pražské zastupitelstvo schválilo doplnění zásad územního rozvoje tak, že tady tuto původní trasu, zejména pokud jde o propojení D1 a Běchovice, potvrdilo. Domnívám se, že tento úsek, jehož výstavba a dostavba by mohla snížit výrazně dopravní zatížení zejména části Praha-Spořilov, tak je v zásadě nejlépe připraven pro to, aby mohl být v příštích letech realizován.

Domnívám se, že otázka výstavby Pražského okruhu není v tuto chvíli otázkou nedostatku finančních prostředků. Vláda, stát, Ministerstvo dopravy mají úplně jiný problém v těchto letech a to je nedostatek připravených staveb. Čili teď bude záležet na tom, jestli se podaří pokročit z hlediska přípravy a těch částí úseků, které nebyly dotčeny rozhodnutím soudu. Domnívám se, že zejména úsek D1 Běchovice v tomto směru tak, jak je vymezen v územněplánovací dokumentaci ať už Prahy, nebo Středočeského kraje, je pro to zejména vhodný.

Pokud jde o úsek, který jsem zde zmiňoval, tedy úsek pod číslem 511 D1 Běchovice, v současné době je celý tento úsek vymezen v územněplánovací dokumentaci. Ředitelství silnic a dálnic činí kroky spojené se získáním územního rozhodnutí a nejdříve možný termín zahájení realizace stavby tohoto úseku 511 je zatím na základě informace, kterou jsem obdržel od Ministerstva dopravy, v roce 2019. Čili pokud se podaří postupovat a pokračovat v přípravě tohoto úseku, pak tím reálným rokem je rok 2019.

Pokud jde o úseky Ruzyně-Suchdol-Březiněves, Březiněves-Satalice, to jsou úseky, které jsou v územně plánovací dokumentaci vymezeny pouze v částech, které leží na území hlavního města Prahy, nikoliv ve stávajících platných zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. To znamená, intenzivní projektová příprava může v této části velkého okruhu pokračovat poté, co bude uveden do souladu územní plán hlavního města Prahy s platnými zásadami územního rozvoje a bude zanesena stopa staveb 518, 519 do zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Dokud se tak nestane, nebude možné pokročit z hlediska přípravy tohoto úseku. Čili na tahu je v tuto chvíli, pokud jde o tento úsek, Středočeský kraj. Pokud jde o úsek D1 Běchovice, je na tahu Ředitelství silnic a dálnic z hlediska přípravy příslušné dokumentace. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jasnou odpověď. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Ano, téměř jasnou odpověď, nicméně přece jenom bych se chtěla ještě zeptat. Chápu správně, že tedy na ten úsek, o kterém jsem mluvila, v severní části, to znamená Ruzyně-Suchdol-Březiněves, peníze budou, počítá se s nimi? To je jedna věc. A druhá věc. Vy jste zmiňoval na tiskové konferenci, že už připravujete konkrétní kroky. Sliboval jste to při návštěvě občanů Spořilova. A mě by zajímalo, co konkrétně tedy při tomto úseku už bylo učiněno nebo co je připravováno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Jak už jsem zmínil, nejbližší možný termín u toho úseku, který je v tuto chvíli nejméně dotčen problémy a spory, je úsek D1 Běchovice. Pokud ten úsek nadále nebude ohrožen z hlediska další přípravy územněplánovací dokumentace, tak zatím první termín, který je zmiňován ze strany Ministerstva dopravy pro financování, je rok 2019. My jsme na vládě projednávali v letošním roce výhled Ministerstva dopravy na zajištění financování úseků, které jsou ve fázi připravenosti tak, aby mohly být financovány letos, příští rok a napřesrok. To znamená, zatím vláda neprojednávala dokumentaci, která by řešila financování v období 2017, 2018, 2019, ale předpokládám, že v příštím roce se budeme zabývat už i rokem 2017 a v následujícím roce už by se mělo řešit i financování v roce 2018. Čili tady zatím já nemohu říci pro rok 2019, v jaké struktuře budou k dispozici finanční prostředky.

Nicméně pokud úsek D1 Běchovice nebude dotčen nějakými dalšími soudními spory, bude pokračovat příprava na vydání územního rozhodnutí. Pokud se podaří získat územní rozhodnutí, bude následně probíhat příprava na vydání stavebního povolení. To je situace v té části velkého Pražského okruhu, kde je v tuto chvíli, řekněme, nejpříznivější situace pro pokračování jeho výstavby.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S pátou interpelací je připraven pan poslanec Václav Klučka, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s krizí na Ukrajině. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, já jsem většinou v interpelacích znám tím, že vystupuji především v oblasti vnitřní bezpečnosti. Teď z tohoto tématu neuhnu, protože energetická bezpečnost je nejen jednou z klíčových evropských priorit, která se zejména po různých současných i minulých extrémech, které se staly kupříkladu s nehodou ve Fukušimě, a sílícími teroristickými hrozbami a množícími se kybernetickými hrozbami stává velmi aktuálním celoevropským tématem, a ona nutně souvisí se zachováním i vnitřní bezpečnosti státu. Dle výsledku analýz provedených evropskou bezpečnostní organizací a Evropským fórem pro bezpečnost, výzkum a inovace je zabezpečení kritické energetické infrastruktury, a týká se to i České republiky, nedostatečné a nekonzistentní. Různé standardy, metodologie, technologie a legislativa v rámci Evropské unie zvyšují riziko napadení a možného ochromení infrastruktury klíčové pro chod jednotlivých států a v tom případě i celé Unie. Ekonomické a sociální důsledky rozsáhlejších výpadků rozvodných sítí mohou mít velmi závažné dopady, proto odolnost celoevropského energetického systému vůči krizovým událostem se stává jednou z hlavních priorit rozvoje všech států. Naplňování energetické strategie státu a bezpečnosti dodávek není bez koordinovaného zabezpečení kritické infrastruktury energetiky dostatečné a dlouhodobě udržitelné.

Pane premiére, jaká je koncepce energetické bezpečnosti tohoto státu i ve vztahu k tomu, jaká rizika přináší situace na Ukrajině?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď, v níž jistě národ uklidní, že nebude v zimě mrznout.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já doufám, že nikoliv. Ale začal bych možná od toho, co začal pan poslanec Klučka ve svém vystoupení.

Nejde jenom o Ukrajinu. Jde o celkovou energetickou bezpečnost České republiky. Tady bych chtěl říci, že je potřeba vycházet z toho, že jsme země, která má proexportně orientovanou ekonomiku, máme energeticky náročný průmysl, mezi evropskými státy jsme zemí, která má jeden z nejvyšších podílů průmyslu na tvorbě hrubého domácího produktu, to se v příštích letech nezmění z hlediska podílu průmyslu. A je potřeba, abychom tady měli dostatek elektrické energie, protože potenciální nedostatek zdrojů elektrické energie může znamenat nejistotu, která by už potom také mohla odradit investory od toho, aby nejenom přicházeli noví investoři do České republiky, ale mohlo by je to taky odradit od toho, aby investovali právě do modernizace průmyslu v naší zemi. Čili je to jedno z velkých rizik. A je to odpovědnost vlády v rámci vytváření dobrých podmínek pro prosperitu a podnikání v České republice, aby zajistila dostatečné, spolehlivé dodávky elektrické energie a dalších energetických zdrojů na území České republiky.

Tady musím říci, že vláda je krátce předtím, než bude projednávat aktualizovanou energetickou koncepci. To znamená, chceme schválit dokument tak, abychom se přihlásili k tomu, jakým způsobem se bude vyvíjet energetika v naší zemi až do roku 2040. Součástí aktualizované státní energetické koncepce jsou také určité koridory, ve kterých bychom se měli pohybovat z hlediska výkonu jednotlivých zdrojů výroby energie na území České republiky.

Chtěl bych informovat o tom, že vláda počítá i nadále s tím, že bychom měli využívat jadernou energetiku. Je to zdroj elektrické energie, který je málo závislý na jednom jediném dodavateli energetické suroviny. To znamená, poskytuje nám relativní energetickou nezávislost a relativní energetickou soběstačnost. Pokud jde o obnovitelné zdroje, je Česká republika logicky limitována svými přírodními podmínkami pro další rozvoj obnovitelných zdrojů a jsme také limitováni rozpočtovými možnostmi. Čili tolik jenom velmi stručně k tomu, že ASEK, to znamená aktualizovaná státní energetická koncepce, bere jako jedno z důležitých kritérií právě to, aby česká energetika v budoucnu zajišťovala stabilní rozvoj našeho hospodářství.

Pokud jde o dodávky plynu, myslím, že je potřeba uvítat fakt, že došlo k dohodě mezi ukrajinskou vládou a ruskou vládou za silného zprostředkování Evropské komise o tom, že budou prováděny až do března dodávky plynu na Ukrajinu. Tady si myslím, že Evropská unie sehrála velmi pozitivní zprostředkující roli a je to určitě dobrá zpráva, že pokud ty dodávky skutečně budou realizovány, tak to jednak zabrání humanitární krizi na Ukrajině, jednak by to nemělo ohrožovat tranzit ruského plynu a ruské ropy přes ukrajinské území. V případě, že by tranzit byl nějakým způsobem ohrožen, pak má Česká republika i v důsledku správných strategických rozhodnutí v minulých letech diverzifikované zdroje z hlediska dodávek ropy a plynu, a to takovým způsobem, aby nás výpadek tranzitní trasy přes Ukrajinu neodřízl od zdrojů, které bychom reálně v České republice potřebovali.

Vláda se snaží sledovat stav naplnění zásobníků. V podzemních zásobnících má Česká republika zásoby plynu na zhruba tři měsíce. V případě, že by zcela nebyly zastaveny dodávky plynu do Evropy, ruská strana by mohla zajistit dodávky prostřednictvím plynovodu Nordstream. To znamená, tady existují alternativy vůči té ukrajinské cestě. Domnívám se, že tady není důvod, aby v tuto chvíli existovalo nějaké znepokojení nebo nějaká nejistota z hlediska rizik v příštích měsících, pokud jde o ukrajinskou krizi. Sledujeme jednotlivé scénáře, připravujeme se na jednotlivé scénáře a tímto tématem se pravidelně zabývá i Bezpečnostní rada vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane premiére. Já bych chtěl ale poprosit ještě o jednu věc. A je to opravdu prosba. I v tom ASEK a v tom ostatním, co se podniká k zajištění dodávek kupříkladu plynu, ať vláda prosím věnuje pozornost objektům kritické infrastruktury. Nic nám nepomůže, že zajistíme dodávky, a k tomu napadení pak dojde v těchto objektech. My máme problém s krizovým plánováním. Teď jsme to viděli na jiných segmentech tak, jak se to projevuje. Prosím, věnujte pozornost i tomuto aspektu a zkuste tu kritickou infrastrukturu ještě i do ASEK trošinku vylepšit. Moc děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Pan premiér a jeho doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Bohužel se ukazuje, že máme mezery v krizovém plánování. Situace, která je dnes ve Vlachovicích-Vrběticích, to jednoznačně dokládá. Objektivně i v situaci, kdy už tady řadu let funguje integrovaný záchranný systém, Česká republika má problém z hlediska krizového plánování. Zdá se, že krizové plány ani v současné podobě nezohledňují všechna rizika, která se dají objektivně identifikovat na území České republiky. Děkuji za tento námět. Myslím si, že je to určitě dobrý podnět pro jednání Bezpečnostní rady státu, abychom při revizi těchto dokumentů i otázce kritické infrastruktury z hlediska rozvodů elektrické energie a dalších zdrojů energií věnovali pozornost a měli je v krizových plánech zohledněny.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dostáváme se k šesté interpelaci, kdy pan poslanec Petr Fiala bude pana premiéra interpelovat ve věci nejednotné zahraniční politiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dámy a pánové. Vážený pane premiére, já bych nejprve připomenul váš výrok z 20. listopadu tohoto roku ze Spojených států, tak jak ho citovala Česká televize: Především platí, že pan náměstek Drulák stejně jako další zaměstnanci vlády musí respektovat politiku vlády. - Reagoval jste tak na dotazy médií, které si všimly značného ideového rozporu mezi vaším vztahem k odkazu Václava Havla v zahraniční politice a výroky prvního náměstka ministra zahraničí.

Za prvé se tedy nabízí otázka, jestli vám přijde v pořádku takto napomínat své podřízené přes média ze zahraniční cesty při slavnostní příležitosti. Neumím si představit, že by to třeba nějaký jiný premiér takto dělal. Proč jste si nevydiskutovali tu otázku už dřív, protože názory Petra Druláka jsou dlouhodobě známé? A za druhé, a to je mnohem důležitější, jaká je tedy oficiální zahraniční politika této vlády? Je to třeba ta, kterou píše v té připravované Koncepci české zahraniční politiky právě pan náměstek Drulák?

Já tady jenom připomínám některé postoje pana náměstka Druláka, které zastává dlouhodobě: Lidská práva ano, ale jenom ta postmoderní. Západ nemá pravdu, pravice se ujala špatné interpretace dějin. Více než Reagan má na pádu komunismu zásluhu Gorbačov. Je potřeba změnit jednoznačnou orientaci České republiky, posunout se na jih, na východ. Svoboda je relativní pojem. A tak dále a tak dále. Nebo je tou linií naší zahraniční politiky ta, kterou prezentuje na svých zahraničních cestách prezident Miloš Zeman? Abychom se učili od Číny, klaněli se Rusku a další podobné věci, které nám pan prezident na veřejnosti a v zahraničí prezentuje?

Já se vás tedy, pane premiére, ptám, co uděláte pro to, aby naše zahraniční politika byla jednotná.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi za jeho otázku. Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já skutečně nechci teď polemizovat a vést debatu o tom, kdo má větší podíl na konci studené války, jestli to byl Reagan, nebo Gorbačov. Osobně se domnívám, že podíl na tom, jakým způsobem skončila válka, mají oba dva. Oba k tomu přispěli a oba k tomu přispěli v době, která vůbec nebyla jednoduchá.

Ale teď se vrátím k zahraniční politice. Já myslím, že je zřejmé, že za vykonávání pravomocí v oblasti zahraniční politiky je odpovědná vláda, konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí. Vláda definuje základní linie zahraniční politiky, a to v souladu s dlouhodobými koncepčními materiály, jako je např. Koncepce zahraniční politiky, jako je např. Bezpečnostní strategie České republiky. Dle naší Ústavy má prezident republiky zastupovat stát navenek. Tolik tedy popis situace.

Pokud jde o tyto dva základní koncepční dokumenty, ať už je to Koncepce zahraniční politiky, Bezpečnostní strategie České republiky, ty schvaluje vláda. Jsou tedy výrazem vládní politiky. Je zcela legitimní, aby se vedla diskuse při jejich přípravě. A je to naprosto i logické v situaci, kdy dochází ke změně vlády a kdy tady vládu stran, které byly orientovány výrazně pravicově, nahrazuje vláda, která má spíše středo-levicový charakter. To znamená, je to naprosto normální a běžné, že se taková diskuse při aktualizaci těchto strategických dokumentů vede.

Chtěl bych ale zmínit základní linie naší zahraniční politiky. My jsme přece v Evropě. Jsme členy Evropské unie. Tím je dán jeden důležitý směr, o který se musíme starat, jakým způsobem Česká republika vystupuje v Evropě, jakým způsobem prosazuje své představy o další budoucnosti Evropské unie. A musím říci, že jsem nezaznamenal spory, které by zde byly mezi pozicí vlády, Ministerstva zahraničí a prezidenta republiky v těch uplynulých deseti měsících. Nejsou tady žádné spory. Nejsou tady žádné konkrétní příklady toho, že by v oblasti naší evropské politiky, v oblasti evropské integrace prezident, ministr zahraničí, vláda, premiér vystupovali na evropské půdě odlišným způsobem.

Chci také připomenout, že se připravují mandáty, které jsou dobře koordinovány. Členové vlády zastávají pozice na základě mandátů, které schvaluje vláda České republiky. Schvalujeme také mandáty, koneckonců schvalujeme zahraniční cesty pro prezidenta republiky a ve spolupráci Ministerstva zahraničí a Kanceláře prezidenta republiky se připravují také podklady pro jednání prezidenta republiky na půdě Evropské unie.

Pokud zmíním další důležitou linii, která se týká bezpečnosti České republiky. Naše bezpečnostní strategie, bezpečnostní politika je definována naším členstvím v Severoatlantické alianci. My jsme členy Severoatlantické aliance. Fungujeme v jejích strukturách. Opět platí, že postup zástupců České republiky ve strukturách na těch klíčových jednáních Severoatlantické aliance vychází z mandátů, které připravuje vláda, které připravuje Ministerstvo zahraničí, potažmo Ministerstvo obrany. Myslím, že je velký rozdíl mezi tím, zdali naše země má problém v tom, že její jednotliví klíčoví ústavní činitelé dělají odlišnou zahraniční politiku, anebo zdali ten problém je viděn v tom, že naši klíčoví ústavní činitelé mají odlišné výroky nebo odlišné názory na jednotlivé situace, které se objevují, ať už v domácí, nebo v zahraniční politice. Myslím, že není přece možné požadovat, aby všichni měli na věc úplně stejný názor. Aby tady neexistovaly nuance, které jsou přirozeně také dány politickou orientací jednotlivých ústavních činitelů. Nicméně v této situaci - a já bych ji nazval docela šťastným obdobím pro Českou republiku - v těch klíčových zahraničněpolitických oblastech, jako je otázka naší evropské orientace a jako je otázka naší bezpečnostní orientace, ministr zahraničí, vláda, premiér, prezident, předsedové Sněmovny, předsedové Senátu jsou schopni prezentovat společnou, sjednocenou zahraniční politiku České republiky. V minulosti to tak často nebylo. Já nechci připomínat problémy, které tady byly např. v situaci, kdy prezidentem republiky byl Václav Klaus, vláda byla složena ze stran, které zčásti byly protievropské, zčásti proevropské a docházelo tady k permanentním sporům ať už uvnitř vlády o naši evropskou politiku, nebo mezi vládou a prezidentem, mezi ministrem zahraničí a prezidentem o to, jak bude chápána a interpretována naše evropská zahraniční politika.

Tolik velmi stručně k otázce, kterou jste položil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Ano, mám zájem. Pane premiére, úplně jste mi neodpověděl. A mně se zdá, že některé věci v zahraniční politice podceňujete. Já nevím, jestli proto, že tomu nerozumíte, nebo si to nechcete přiznat, ale i výroky reprezentantů našeho státu mají symbolický význam, zahraničí je sleduje, jsou mimořádně důležité a nemohou tady existovat v zásadních věcech rozpory, jako je např. vztah k Rusku, k NATO a v dalších věcech. Vy sám jste řekl, že ty rozpory existují, že si musíte promluvit s panem prezidentem, napomínal jste prvního náměstka ministra zahraničí. Tak nám neříkejte, že rozpory neexistují.

A já jsem schválně tady zmínil to, co si pan Drulák myslí a co píše ve svých textech, protože to se odráží v té navrhované Koncepci zahraniční politiky. Já vám přečtu jeden citát: "Česká zahraniční politika vychází z politické tradice českého humanismu představované ve 20. století zejména Masarykem, reformním komunismem nebo disidentským hnutím." To je opravdu Koncepce zahraniční politiky, kterou nám předložíte, se kterou souhlasíte a podle které se bude řídit česká zahraniční politika? (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda logicky hraje a musí hrát sjednocující roli v oblasti zahraniční politiky. Protože není, kdo jiný by tuto roli mohl hrát. Tady pokládám za klíčovou shodu mezi předsedou vlády a ministrem zahraničí. Mezi předsedou vlády a ministrem zahraničí v těch klíčových otázkách shoda a velmi dobrá koordinace existuje. To se promítá také do toho, že na rozdíl od minulosti nemáme dva státní tajemníky pro Evropskou unii, ale stačí nám jenom jeden. Jenom jeden státní tajemník pro Evropskou unii! V minulosti jsme měli jednoho na Ministerstvu zahraničí, druhého jsme měli na Úřadu vlády. Tohle vypovídalo o tom, jak se tehdy prováděla koordinace zahraniční politiky.

Koncepce zahraniční politiky je platná v okamžiku, kdy ji schválí vláda. Já teď nechci komentovat názory nebo nějaké připomínky nebo prvotní návrhy koncepce zahraniční politiky. Teprve až ji schválí vláda, tak to bude podklad, ze kterého se tady přirozeně budu zodpovídat Poslanecké sněmovně, protože Poslanecká sněmovna má vůči vládě i v tomto nepochybně kontrolní roli.

Pokud jde o napomínání pana náměstka Druláka, musím říci, že nemusím napomínat pana náměstka Druláka přes média, pouze jsem reagoval na dotazy novinářů v této věci. To nebyla má iniciativa. Reagoval jsem na otázky tisku a snažil jsem se je důsledně odpovědět.

Pokud jde o pana prezidenta, provedli jsme výraznou změnu. Prezident republiky je volen přímo občany, to znamená jeho mandát se už neodvíjí od aktuálního politického složení Poslanecké sněmovny. Prezident, jak k tomu dnes došlo, je dokonce členem strany, která vůbec v Poslanecké sněmovně zastoupena není, nebo byl jejím členem. Logicky má své vlastní politické názory a priority, nicméně vidím jako úkol pro člena vlády, premiéra, ministra zahraničí dosáhnout lepší koordinace výroků pana prezidenta s výroky premiéra a ministra zahraničí. O to se budu snažit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za tuto odpověď. Sedmým interpelujícím je pan poslanec Karel Fiedler, který bude pana premiéra Bohuslava Sobotku interpelovat ve věci platů manažerů ve firmách s podílem státu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, dobré odpoledne, pane premiére.

Chtěl bych reagovat na záležitost, která je už dlouho zmiňována naší veřejností a hýbe názorem různých lidí a občanů, a to je platová úroveň manažerů ve firmách se státní účastí. Víme, že je častokrát kritizována výše těchto platů, výše různých zlatých padáků, odstupného. Konkrétně bych chtěl zmínit případ, kdy vím, že jsem byl informován o tom, že v takovém podniku bylo například v dohodě sepsáno, že odstupné dostane zaměstnanec ve výši dvanácti měsíčních platů i v případě, že sám podá výpověď. To tedy byla opravdu absurdní situace.

Chtěl bych se v této věci tedy zeptat, co vláda hodlá v této věci konat. Jestli tuto situaci, která dlouhodobě byla opomíjena, máte zájem nějakým způsobem řešit. Jestli jste spokojen s tímto stavem a jaké konkrétní kroky budou učiněny v tom, aby nedocházelo k tak extrémním případům a situacím, že tito manažeři, různí náměstci, jsou platově ohodnoceni mnohem výše, než jsou vrcholní politici v našem státě - třeba vaše pozice. Opravdu se domnívám, že vaše pozice, a teď nebudu hodnotit vaši práci, pane premiére, je v mých očích asi opravdu jedna z nejnáročnějších manažerských pozic. Máme tady řadu manažerů a ředitelů podniků, jejichž příjmy jsou několikanásobně větší, než jsou vrcholné pozice v našem státě, přičemž vyrábějí obrovské ztráty v řízení těchto podniků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že pokud jde o odměňování státních manažerů, je potřeba odlišit dvě věci. Tou první rovinou je plat takovýchto manažerů. Jde o to, aby ten plat byl skutečně konkurenceschopný, aby nebyl pouze zdánlivě konkurenceschopný, a jde také o to, aby zřizovatelská ministerstva a ti, kdo odpovídají za chod státních nebo polostátních firem, měli v okamžiku, kdy najímají nové manažery do čela těchto společností, jasnou informaci o tom, jaká je situace na trhu. Zkrátka aby tito manažeři nebyli přepláceni z důvodu nějakého politického tlaku nebo z důvodu nějakých osobních sympatií a podobně. Čili jde o to, aby tady byla reálně nastavena úroveň odměňování managementu státních firem s ohledem na to, jak by tito lidé při svých schopnostech a kvalifikaci byli placeni na trhu.

Druhá věc, která je podle mého názoru horší a komplikovanější a jsou s ní mnohem větší problémy, je vyjednávání nějakých nadstandardních podmínek ve smlouvách pro tyto státní a polostátní manažery. Tady si myslím, že je mnohem větší problém, a ukazuje se to v okamžiku, kdy dochází k výměnám, a docházelo v minulosti, ředitelů těchto společností právě v podobě konkurenčních doložek a dalo by se to také nazvat zlatým padákem, nepřiměřeně vysokým odstupným, které bylo v minulosti vypláceno.

Já jsem rád, že se otázkou odměňování manažerů v polostátních firmách zabývala vláda už v únoru roku 2010. Tehdy schválila určité zásady pro odměňování a zásady pro to, jakým způsobem by měla být identifikována místa, kde vláda bude chtít vědět, jak jsou odměňováni manažeři státních a polostátních firem. My jsme během jednání naší vlády aktualizovali informace o managementu s tím, že informace, které vláda shromáždila, se týkaly působnosti 27 společností, u kterých bylo stanoveno celkem 77 funkčních míst, u kterých bylo hodnoceno a zjišťováno ohodnocení.

Chtěl bych také říci, že jsme se dohodli na tom, že ministr financí provede aktualizaci zásad z roku 2010 právě proto, aby nám zásady umožnily sjednotit metodiku mezi jednotlivými ministerstvy právě v oblasti odstupného, konkurenčních doložek, takzvaných zlatých padáků. Chceme tedy, aby vláda ještě v první polovině příštího roku schválila upravené zásady, které by sjednocovaly podmínky v této oblasti pro všechny vrcholné manažery ve firmách, kde má stát podíl nebo kde má stát většinovou účast.

Čili odpověď na vaši otázku je taková, že tímto tématem se vláda zabývala, zabývali jsme se tím konkrétně 12. listopadu letošního roku, a jsme připraveni se k tomu vrátit v první polovině roku 2015 na základě úkolu, který jsme uložili místopředsedovi vlády a ministrovi financí, aby doplnil tyto zásady, navrhl jejich doplnění a provedl novou revizi a aktualizaci toho, jak je management státních a polostátních firem odměňován a jestli jsou to relace, které odpovídají relacím na trhu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za odpověď, pane premiére. Byla celkem uspokojivá. Budeme tedy čekat, jaké bude řešení situace, jak jste naznačil, v první polovině roku 2015, jaké vláda tedy učiní kroky.

Ale proč jsem využil možnosti reagovat na vaši odpověď, je to, že jste tady hovořil o konkurenceschopnosti a posouzení. Já to zkusím převést do trošku prozaičtější a názornější formy. Je tady řada firem s podílem státu, které, pokud to tedy vím správně, spadají pod Ministerstvo financí. Takže to znamená, že ministr financí, teď pomiňme to, že je to pan Andrej Babiš, on je takový malý ministr, ten ministr obecně bez jména, a pod sebou má několik manažerů, kteří mají mnohonásobně vyšší odměňování než on. Já ten stav opravdu pokládám za absurdní.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že pokud porovnáme platy na některých pozicích ve státní správě, nemusí to být nutně jenom pozice ministra jako vrcholného představitele úřadu, ale mohu zmínit třeba i platy náměstků, tak se domnívám, že řada náměstků je manažersky obdobně vytížena, jako jsou například ředitelé těchto firem, nicméně ve státní správě jsou regulované tarifní tabulkové platy. Sami víme, jak obtížná tady byla a je diskuse o platech ústavních činitelů na půdě Poslanecké sněmovny. To se týká koneckonců i odměňování ministrů. Pokud jde o odměňování zástupců, respektive členů managementu státních a polostátních firem, na ty se žádná jiná regulace než regulace formou tohoto usnesení vlády nevztahuje. Proto se domnívám, že je důležité, aby alespoň tato regulace, kterou provádíme formou usnesení vlády, zajistila, že platy nebudou nepřiměřeně vysoké a že nebudou poskytovány žádné neoprávněné výhody spojené s tím, že manažer ve své funkci logicky jednou také musí skončit. Čili nechtěli bychom připustit nepřiměřeně vysoké platy a nechceme žádné nespravedlivé a nepřiměřené zlaté padáky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Osmou interpelaci přednese pan poslanec Jaroslav Holík, který bude pana premiéra Bohuslava Sobotku interpelovat ve věci muničního skladu ve Vrběticích. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, včera došlo v muničním skladu Vrbětice k dalšímu výbuchu skladu firmy Imex Group. Jednalo se o sklad č. 12, který je více jak kilometr vzdálený od dříve vybuchlého skladu č. 16. Podotýkám, že tento sklad byl prohlédnut a byl označen pyrotechniky jako bezpečný.

Pane premiére, žádám prošetření, jak mohlo dojít k iniciaci munice, když celý areál byl pro civilisty uzavřen a mají tam přístup pouze příslušníci policie a armády. Nebo chcete říct, že tomu bylo jinak?

Dále, pane premiére, po explozích těchto skladů bylo rozhodnuto, že areál ve Vrběticích bude vyklizen. Bude vyklizena i firma Bochemie? Totiž firma Bochemie se zabývá likvidací tuhého raketového paliva a má své sklady č. 3, 5 a 6 ve zmíněném areálu. Likvidace probíhá, že se to rozemele a vyluhuje se okysličovadlo, které se odděluje od hořící látky. Dle informací z důvěryhodných zdrojů je v tomto skladu 300-400 tun tohoto paliva. Toto uvedené palivo nemusí explodovat, ono stačí, když začne hořet, protože při hoření vznikají jedovaté látky, jako je čpavek, chlorovodík nebo oxidy dusíku, tak v tom případě by nezachránily místní obyvatele ani plynové masky.

Pane premiére, bude firma Bochemie vyklizena, nebo si jenom sklady přemístí do oblasti zpracování, tedy daleko blíže obytným domům?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Pan premiér má nyní slovo, aby mu odpověděl. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vás informovat o tom, že areál ve Vrběticích má rozlohu 335 hektarů. Tento areál obsahuje 61 objektů, z čehož je 31 objektů pronajatých. Areál v tuto chvíli je ve vlastnictví Vojenského technického ústavu, který podléhá Ministerstvu obrany. Munice, která zde byla uskladněna, je z naprosté části municí v soukromém vlastnictví a byla uskladněna soukromými firmami, které si pronajaly od organizace zřizované Ministerstvem obrany tyto jednotlivé sklady proto, aby tam uložily svoji munici.

Pokud jde o situaci, která se týká společnosti Bochemie, tady je obdobná situace, to znamená, Bochemie podniká v areálu Vlachovice-Vrbětice a musím říci, že jsem byl informován o tom, jaký je charakter podnikání této společnosti, a určitě to je téma, které je řešeno v rámci krizového řízení, a určitě se tímto tématem bude také zabývat předsednictvo Bezpečnostní rady státu, které se v sobotu odpoledne sejde přímo v obci Vlachovice. To znamená, přímo ve Vlachovicích se uskuteční v sobotu zasedání předsednictva Bezpečnostní rady státu a já chci také i na základě vašeho podnětu znát odpovědi na otázku možných rizik z hlediska pokračování podnikání společnosti Bochemie v této lokalitě. Předpokládám, že Policie ČR, Hasičský záchranný sbor budou schopny tato rizika identifikovat a dát doporučení z hlediska správného postupu, který by měl být realizován.

Jinak platí to, co jste řekl. Byl připravován postupný odvoz munice. My jsme na základě i té situace, která byla, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, vyzvali soukromé majitele munice, aby v okamžiku, kdy bude povolen odvoz ze strany hlavního pyrotechnika, vedoucího zásahu, tak aby zahájili odvoz této munice, ale k zahájení odvozu munice nedošlo vzhledem k výbuchům, které se uskutečnily včerejšího dne. Tam bych chtěl pouze konstatovat, že Ministerstvo vnitra během včerejšího dne zpřesňovalo na základě informací od policie na místě informace o tom, co se vlastně v tomto areálu odehrálo, protože první informace přišla ráno, kdy v 7.15 byly zaznamenány první výbuchy a ministr vnitra byl informován, že je předpoklad, že ke vzniku zahoření došlo v místě epicentra. To byla první informace, která byla poskytnuta ministrovi vnitra. Od ministra vnitra jsem tuto informaci získal já jako předseda vlády, protože jsem se na něj obrátil na základě informací, které se objevily v médiích. To byla první informace, která byla k dispozici, a posléze, tak jak se situace vyjasňovala, tak Policie ČR zpřesňovala informaci o tom, co se ve skutečnosti v tomto areálu odehrálo.

Předpokládám, že informace o aktuální situaci, o tom, jaká jsou aktuální rizika, jaká jsou aktuální doporučení z hlediska strategie postupu v tomto areálu, budou předmětem sobotního jednání Bezpečnostní rady státu. Pevně věřím, že bude řádně postaráno jak o bezpečí obyvatel v okolních obcích, tak samozřejmě o bezpečí příslušníků Policie a Armády ČR, kteří zasahují v tomto velmi rizikovém území.

Stejně tak platí, co jsem řekl včera během jednání Poslanecké sněmovny. Úkolem Policie a Armády ČR je zajistit neprodyšné uzavření toho areálu tak, aby do areálu nikdo jiný bez policejního povolení neměl žádný přístup. I vzhledem k tomu, že v minulých letech podle informací, které mám k dispozici, Vojenský technický ústav neinvestoval do oplocení, které oplocuje celý areál, to oplocení vykazuje celou řadu technických poškození. To znamená, je nepochybně nutná i fyzická ostraha v okolí areálu tak, aby do toho areálu nikdo neměl přístup a nikdo nebyl ohrožen na životě a na zdraví.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Holík má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Pane premiére, děkuji za informaci. Jenom pro vás ostatní: Jsem z toho kraje a v tom areálu nebo u postižených obcí jsem byl víckrát než všichni tady asi poslanci dohromady. Chci jenom říct, ve firmě Bochemie při procesu mletí, a je to z důvěryhodných zdrojů, došlo třikrát k zahoření. Vždycky se to podařilo uhasit.

A mám ještě jednu prosbu. Doufám, že budu moci na toto zasedání přijet, že mi nebude bráněno tak jako minule.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi a pan premiér chce odpovědět na doplňující otázku. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já samozřejmě nechci zpochybňovat zkušenosti pana poslance vzhledem k tomu, že z toho regionu pochází a ten region osobně zná. Já informace mám buď ze svých návštěv v tomto regionu, nebo zprostředkovaně, ať už od členů krajského krizového štábu, nebo od ministra obrany, nebo od ministra vnitra. Čili to jsou informace, kterými disponuji logicky jako předseda vlády, protože bohužel z toho regionu nepocházím.

Nechci zpochybňovat to, že situace je velmi vážná. Jsem přesvědčen o tom, že orgány státu od okamžiku, kdy došlo v polovině října k výbuchu v areálu muničních skladů, orgány státu v žádném okamžiku situaci nepodcenily. Chci připomenout, že jak v prvním okamžiku došlo k evakuaci obyvatel, tak došlo k evakuaci obyvatel i v případě druhých výrazných výbuchů. Teď je potřeba, aby policie identifikovala příčiny výbuchu a stanovila další postup tak, abychom zajistili maximální bezpečnost pro občany i pro zasahující policisty, hasiče a vojáky. Myslím, že to, co je v tuto chvíli nejdůležitější, je ochrana a záchrana lidských životů, majetku občanů v dotčených obcích a stanovení takové strategie, která nám umožní bezpečnostní situaci v okolních obcích zklidnit během následujících dnů, týdnů. Strategie odvozu munice měla silnou podporu občanů dotčených obcí, měla jednoznačnou podporu starostů všech okolních obcí. Když jsem s nimi mluvil, tak všichni tito starostové podporovali záměr na převoz munice ještě předtím, než bude realizována širší sanace.

Ukazuje se, že to byl správný záměr, že policejní pyrotechnici správně poukazovali na fakt, že pokud by se prováděla plošná sanace, tak by to mohlo vést k ohrožení munice, která je uskladněna v jednotlivých objektech. A jak se ukazuje, pokud skutečně došlo k výbuchu objektu, tak že ta munice i uskladněná v objektech může být z tohoto hlediska nestabilní. Takže to je tato situace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. S devátou interpelací je připraven pan poslanec Ladislav Velebný, který pana premiéra bude interpelovat ve věci kvality potravin. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Pane místopředsedo, děkuji. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, nedávno vyšla skvělá zpráva na Aktuálně.cz, že české potraviny co do kvality a bezpečnosti jsou nejlepší z postkomunistických zemí. Celosvětově jim pak prý patří 23. místo. Polsko, jehož potraviny jsou mnohdy považovány za méně kvalitní, skončilo jen o tři příčky za Českou republikou.

Každému člověku, který se alespoň minimálně zajímá o kvalitu potravin, které nakupuje, musí být okamžitě jasné, že tady něco nesedí. Stačí si jen vzpomenout na opakované skandály, které byly s potravinami. Když se podíváme na české supermarkety nabízející potraviny, které jsou méně kvalitní než potraviny nabízené v západní Evropě, tak se ptám, proč je nedokážou nahrazovat i kvalitními českými potravinami. Toť otázka.

Proto se vás, pane premiére, ptám, jaká opatření bude vláda prosazovat, aby se ke spotřebitelům dostávaly pouze kvalitní potravinářské produkty, když už máme zákon o potravinách číslo 139/2014 Sb., který nabude účinnosti od 1. ledna příštího roku, a jehož cílem - této novelizované právní úpravy - bylo přizpůsobení českého potravinového práva předpisům Evropské unie.

A ještě jedna otázka, která s tímto docela souvisí. Pane premiére, s ohledem na plán legislativních prací vlády se chci zeptat na stav projednávání připravované novely zákona č. 395/2009, o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, začnu možná od konce. Novela zákona o významné tržní síle je připravena k projednání na vládě. Legislativní rada už ten návrh upravila. Návrh byl zařazen na jednání vlády, ale z jednání vlády byl stažen. Mimo jiné jsme obdrželi požadavek ze strany sociálních partnerů, aby ten návrh byl ještě předtím, než ho vláda definitivně schválí, projednán na Radě hospodářské a sociální dohody. Chci vás informovat o tom, že jsem se domluvil před několika dny se zástupci zaměstnavatelů a odborů, že na jednání pléna tripartity 2. února příštího roku bude zařazena i problematika zákona o významné tržní síle. Předpokládám, že po projednání v tripartitě už by nic nemělo bránit tomu, aby zákon byl posunut na jednání vlády, vláda ho projednala a odeslala do Poslanecké sněmovny. Čili tady už jsme ve fázi pokročilé přípravy, pouze jsem nechtěl, abychom narušili sociální dialog a nerespektovali žádost sociálních partnerů o to, aby ten zákon byl v tripartitě projednán. Tolik k té otázce, která se týkala novelizace zákona o významné tržní síle.

Jinak chci říci, že jsem stoupencem toho, aby tento zákon zůstal součástí našeho právního řádu. Pokládal bych za cestu zpět, kdybychom zákon z našeho právního řádu odstranili, tak jak navrhují některé politické strany. Myslím si, že je to zákon, který by měl bránit diskriminaci a měl bránit zneužívání postavení ať už na straně prodejců, nebo na straně dodavatelů. Měl by být prostě spravedlivý, vyvážený. Podle mého názoru tahle ta úprava bude i ve prospěch spotřebitele.

Pokud jde o ta opatření vlády z toho hlediska, abychom zajistili občanům, že si budou moci pořizovat a kupovat kvalitní potraviny - tady chci poděkovat Poslanecké sněmovně, protože se skutečně podařilo udělat velký kus práce. Tím, že se schválila novela zákona o potravinách, která začne platit od 1. ledna příštího roku, se povedlo prosadit některá opatření, která nejenom že adaptují naše předpisy na předpisy Evropské unie ve prospěch spotřebitelů, ale také zlepšují informovanost spotřebitele, protože se stanovuje rozsah a způsob uvádění údajů u nebalených potravin, například údaje o adrese výrobce, nebo u druhů potravin, které budou stanoveny prováděcím právním předpisem, údaje o množství hlavní složky a podobně. Ale také se v tom zákoně od 1. ledna zavádí nová informační povinnost pro provozovatele potravinářských podniků viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny seznam pěti zemí, které mají největší podíl na tržbách. Týká se to těch podniků, jejichž tržby z prodeje přesahují pět miliard korun za období, tzn. velkých obchodních řetězců. Nejedná se tedy o zemi původu, ale o zemi, ze které prodejce potraviny odebírá.

Také se v této novele navyšuje maximální sazba sankce u uvádění na trh potravin, které nesplňují požadavky na správné označení nebo kvalitativní parametry. Zejména se jedná o tu kvalitu a ta sankce se zvyšuje z maxima původně tří milionů korun na nové maximum, které je deset milionů korun. Současně se také upravují a rozšiřují kompetence dozorových orgánů, které spadají pod Ministerstvo zemědělství, což také pokládám za velmi pozitivní a logický krok.

Jsem přesvědčený o tom, že spolu s aktivním přístupem vlády, s tím, že vláda nechce likvidovat kontrolní a inspekční orgány, na rozdíl od minulých vlád nebudeme provádět škrty, které by znamenaly, že se budou tyto organizace rušit, rozpouštět, slučovat nebo že se budou propouštět kontroloři, čili chceme je rozpočtově stabilizovat, personálně stabilizovat, chceme je vybavit lepší legislativou, což už se zčásti stalo díky přijetí této novely. A samozřejmě bude snahou vlády využít kontrolní kapacity, které stát má k dispozici k tomu, abychom občanům skutečně garantovali, že bude velký tlak na výrobce a prodejce, aby dodržovali naše předpisy, aby dodržovali naše normy a maximálně jsme ochránili spotřebitele před tím, aby se setkával s nekvalitními potravinami nebo s potravinami, kde budou uváděny nepravdivé údaje, kde bude spotřebitel klamán. Prostě tady všude by stát měl být velmi aktivní a měl by velmi aktivně zasahovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Velebný má doplňující otázku? Nemá.

S další interpelací je připravena paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích. Souhlasím s vaším včerejším vyjádřením, že stát nebyl dostatečně na podobnou krizovou situaci připraven. Dle mého názoru nemá v tuto chvíli smysl hledat viníka této nepřipravenosti a je především potřeba učinit vše pro to, aby došlo k nápravě tohoto stavu, a to co nejdříve.

Chtěla bych se vás proto zeptat, jaké kroky již učinila vláda k tomu, aby bylo propříště předejito podobným situacím. Ráda bych se zeptala, zda jste již zadal pokyn k revizi jak příslušné legislativy, tak souvisejících krizových dokumentů tak, aby připravenost složek integrovaného záchranného systému byla v takových situacích vyšší.

V souvislosti s touto tragédií vyšlo najevo, že například složky IZS neměly představu o tom, jaká munice a v jakém množství se v muničním skladu nachází. Domnívám se, že tato skutečnost se nemusí týkat jen Vrbětic. Chci se proto zeptat, zda má stát dostatečnou kontrolu nad všemi muničními sklady. Ví přesně, jaká munice a v jakém množství se v jednotlivých skladech nachází?

A na závěr, zda již vláda ví přesně, jaký typ munice se nacházel v muničním skladu ve Vrběticích.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, já skutečně souhlasím s tím, co paní poslankyně řekla. To, co je teď klíčové, je, abychom nepromarnili čas a poučili se z té krize, že skutečně když, tuším, 16. října došlo k tomu výbuchu ve Vlachovicích-Vrběticích, tak teprve v tom okamžiku a v následujících hodinách a dnech ze strany složek integrovaného záchranného systému byly sumarizovány informace o tom, jak velké množství munice je vlastně v této lokalitě konkretizováno. To znamená, že nebyly k dispozici v té samé minutě, v okamžiku, kdy ta událost byla nahlášena integrovanému záchrannému systému, tak v tom samém okamžiku nebyly žádné takovéto komplexní informace k dispozici. Samozřejmě velitel zásahu Hasičského záchranného sboru, tak jak jsem byl informován, věděl, že jedou zasahovat do muničního skladu, tzn. měl rámcovou představu o tom, s jakými riziky se tam může setkat, a zareagoval v té chvíli zcela správně. Ale součástí krizové dokumentace nic takového nebylo.

Vy jste se ptala na konkrétní věci. Ano, já jsem požádal na jednání vlády ministra vnitra, aby připravil revizi příslušné legislativy, požádal jsem ho také, aby na jednání Bezpečnostní rady předložil seznam a určitou mapu lokalit, kde je v České republice v největším množství skladována munice. To znamená, chci, aby ve vyhrazeném režimu tato věc byla projednána na půdě Bezpečnostní rady státu, a budu chtít, aby Ministerstvo vnitra a další instituce zajistily provázanost rizik, která jsou spojena se skladováním munice, na jednotlivé krizové plány, ať už v jednotlivých krajích, nebo samozřejmě na krizovou dokumentaci na celostátní úrovni.

Mimo jiné se také ukázalo, že stát nemá k dispozici žádné záložní plochy, kam by se taková munice mohla převážet, a kdyby došlo třeba k prodeji areálu v Květné, jak se původně plánovalo, o něco dříve, tak by vlastně stát neměl ani lokalitu v Květné pro to, aby tam event. munici mohl převést. Takže tady si myslím, že je evidentní, že tu jsou mezery jak z hlediska regulace těch, kdo obchodují a skladují výbušniny, munici, zbraně, tak jsou tu určité mezery z hlediska regulace. Ty je potřeba v legislativě odstranit a současně je potřeba udělat jednoznačná preventivní opatření a posílit také kontrolní mechanismy na straně státu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně má doplňující otázku?

 

Poslankyně Jana Černochová: Mám doplňující otázku. Chtěla bych se tedy pana premiéra zeptat: Jaký typ munice se nacházel v muničním skladu ve Vrběticích?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér, pokud chce ještě odpovědět. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já se omlouvám, paní poslankyně po mně požaduje zcela konkrétní odpověď. Musím říci, že ve Vrběticích, v tom areálu, je zhruba 31 budov, které jsou využívány komerčními subjekty, tzn. skladů munice je tam velké množství, skladuje tam, tuším, pět právnických osob, tedy několik subjektů, ale musím říci, že tak jak jsem byl informován, pokud jde o primární výbuch, ke kterému došlo 16. října, tak jsem byl informován o tom, že tam byly uskladněny také mj. letecké pumy a že tam byly uskladněny dělostřelecké granáty.

(Poslankyně Černochová z místa děkuje panu premiérovi.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpovědi. Uplynula 16. hodina a my budeme plynule pokračovat v interpelacích na členy vlády. Děkuji panu premiérovi za jeho odpovědi.

První interpelaci bude mít dle vylosovaného pořadí pan poslanec Daniel Korte, který bude interpelovat ministra vnitra Milana Chovance ve věci vízové politiky vůči občanům Ruské federace. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě varovala před rostoucím vlivem nelegálních špionů z Ruské federace rejdících pod pláštíkem obchodníků, turistů či akademiků v České republice. Je jich, cituji doslova ze zprávy, extrémně vysoký počet, souvisí s mohutnou propagandou, propagandistickou ofenzívou Ruské federace, jejímž cílem je jednak dezinformovat např. o skutečných událostech na Ukrajině, a tím ovlivňovat veřejné mínění, jednak posilovat vliv Ruska v oblasti politické i ekonomické nejen v České republice, ale i v celé Evropské unii. Nelegální aktivity ruských zpravodajských služeb v České republice potvrzuje i Vojenské zpravodajství.

Vážený pane ministře, nedomníváte se, že nadešel čas omezit vydávání víz občanům Ruské federace a zrušit povolení k trvalému pobytu těm, kteří je mají?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu a poprosím pana ministra vnitra Milana Chovance o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, nedomnívám. Já si myslím, že nelze aplikovat kolektivní vinu a na občany Ruské federace jsou aplikovány naprosto stejné podmínky jako na jiné cizince. O každé žádosti je rozhodováno přísně individuálně podle zákona bez ohledu na státní příslušnost žadatele a všechny žádosti těchto lidí, tedy všech těchto cizinců včetně občanů Ruské federace, procházejí výrazně složitou prověrkou, a to včetně prověrkou bezpečnostních složek České republiky, tzn. ty samé služby, o kterých jste hovořil, nebo minimálně jedna z nich, se podílí na prověrce při žádosti o získání tohoto statutu na území České republiky. Průměrná délka řízení je zhruba 60 dní, což odpovídá řízení i u ostatních členských zemí Evropské unie, a zákonná lhůta v této době je stanovena ve výši 90 dnů.

V České republice se v posledních dvou letech spustil projekt na zrychlenou a zjednodušenou proceduru udělování dlouhodobých víz, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a CzechInvestu, a samozřejmě i účastníky těchto zrychlených víz a zrychlených procesů mohou být občané Ruské federace. I tady se počítá se spoluúčastí a supervizí bezpečnostních složek České republiky, včetně BIS.

To je asi vše k vašemu dotazu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou odpověď. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Já také děkuji panu ministrovi za jasnou odpověď, ale neříkám, že jste mě úplně uklidnil. Ono je třeba se připravovat na budoucí války, nikoli na ty minulé. A proto se ptám: Co všechno ještě se musí stát, pane ministře, abyste přistoupil k opatřením, o kterých jsem se zmínil?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Já teď marně hledám slova, abych se přiznal. Proces získání trvalého pobytu na území České republiky je pod drobnohledem bezpečnostních složek a každá taková jednotlivá žádost prochází skenem BIS i ostatních služeb. To znamená, že každý občan, nejenom z Ruské federace, ale i z ostatních zemí v rámci příslušné legislativy, prochází bezpečnostním skenem a mnohdy, nemohu kvantifikovat, ale mnohdy jsou tyto žádosti právě ze strany našich tajných služeb odmítnuty. Není dáno doporučení. Myslím si, že síto, které je v současné době nastaveno, je nastaveno profesně velmi dobře, a opravdu, pokud by nastala nějaká změna na politické scéně a muselo by to být v rámci našich přístupových smluv po dohodě s našimi evropskými partnery v rámci evropské legislativy, tak pak může dojít k jakémusi zpřísnění, ale zatím já k tomu nevidím podmínky ani věcné ani zákonné.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přejdeme k druhé interpelaci, kterou měla mít původně paní poslankyně Chalánková, ta ale svoji interpelaci stáhla. Dostáváme se tedy ke třetí interpelaci. Pan poslanec Janulík bude interpelovat nepřítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci firmy Variomedical. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře - slyšel jsem, že pan ministr má nějaké neodkladné výjezdní zasedání, jako z udělání ve čtvrtek, když jsou interpelace.

Rád bych se pana ministra Němečka zeptal na nákup multidetektorového CT přístroje Siemens SOMATOM Definition AS 64, který ve Fakultní nemocnici Ostrava nakupovala pod jeho vedením v roce 2009 od pro mě obskurní firmy VarioMedical, která shodou okolností sídlí v mém okresním městě Břeclavi, a paradoxní je, že se v tomto okresním městě ke své činnosti zaregistrovala dva měsíce před vypsáním soutěže na nákup tohoto přístroje. Firma byla původně s.r.o., dnes je to akciová společnost, přetransformovala se v září loňského roku. Přesunula adresu z jedné ulice na druhou.

My, kteří tam žijeme, já se v tom regionu pohybuji více jak padesát let, tak jsem nikdy netušil, že tam takováto firma existuje. Je to samozřejmě jenom dutá schránka s cedulkou někde na řadovém bezvýznamném domě, ale nicméně tato firma dokázala prodat Fakultní nemocnici Ostrava takovýto CT přístroj za částku asi 28,4 milionu korun. Ujišťuji vás, že v tom okresním městě nikdo tak velký technologický celek mnoho let neprodal a asi neprodá, a já shodou okolností, protože jsem v nemocnici Břeclav řediteloval, vím, za kolik se v tu dobu dal takový CT přístroj pořídit, protože jsem něco podobného absolvoval cca devět let předtím v okresní nemocnici, a samozřejmě že ta cena byla velkým způsobem nadsazená, a to podle kontroly a tehdejšího auditního zjištění cca o 43 %. Takže pro vaši představu, cena obvyklá, stanovená auditorem, upozorňuji, že audit probíhal na dotace z evropských peněz, byla stanovena 19 milionů. Garantuji vám, že já bych to dokázal vysoutěžit za cenu minimálně o 5 milionů nižší než 19,9. Ale nicméně Fakultní nemocnice Ostrava od nějaké bezvýznamné firmičky z Břeclavi, o které nikdo nikdy nic neslyšel a neví, nakoupí CT za 28,4 milionu korun. Já bych ho dokázal koupit minimálně za polovinu.

Ale jak Fakultní nemocnice v Ostravě přijde na nějakou naprosto bezvýznamnou firmu, která vznikne účelově dva měsíce předtím, než Fakultní nemocnice v Ostravě vypíše soutěž na nákup takovéhoto přístroje? Mimochodem, ten výrobce Siemens má sídlo v bavorském Erlagenu, a když si představíte, jak celý obchod proběhne, zastoupení Siemens existuje v Praze, jediné pro Českou republiku, a Fakultní nemocnice v Ostravě nakoupí od bezvýznamné obskurní firmy z Břeclavi takovýto technologický celek. Pikantní na tom je, že firma VarioMedical je dceřinou firmou firmy Pharma Group, která má sídlo ve Velkých Levárech. To vám nic neřekne.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se moc omlouvám, přestože jsem tolerance sama a mám vás rád, přesto doba určená je pouze dvě minuty, vy už jste to přesáhl o značnou část. Prosím, jestli byste dokončil.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Žádám tedy o odpověď. Mimochodem, Pharma Group firma je namočená v průšvihu s odvoláním slovenské ministryně zdravotnictví. Tady máme krásnou spojitost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně.

Dalším interpelujícím je pan poslanec Josef Zahradníček, který bude interpelovat přítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci členského příspěvku do rozpočtu EU.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající a hlavně vážený pane ministře, moje interpelace na vás bude velice krátká, ale prosím i o písemnou odpověď. Mnozí občané se mě při různých setkáních ptají, a musím přiznat, že jim nedokážu odpovědět, na to, kolik vlastně Česká republika přispívá a jakou částku do rozpočtu Evropské unie a kolik finančních prostředků dostala z pokladny Evropské unie v daném roce. Proto vás prosím o odpověď, a ještě jednou podotýkám, že odpověď písemnou, v jaké výši byly členské příspěvky ČR do pokladny EU v letech 2010, 2011, 2012, 2013 a také v roce 2014 a kolik ČR z EU v uvedených letech obdržela. Děkuji vám za odpovědi a omlouvám se, že nevím, kde jsou uvedené údaje k dispozici. Vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníčkovi. Pět, pane ministře. Pět minut máte na odpověď. Prosím o vaši odpověď. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Nejdřív bych měl říct, že Evropská unie se financuje jenom příspěvky členských států. Nemá úvěry. Co tam přiteče, to odteče. Ona moc nemá peníze, takže teď dluží členským státům asi 23 mld. a nám asi 1,5 a ke konci roku nám bude dlužit asi 2,5. Nicméně my jsme měli šanci v rámci evropských fondů získat od 2004 do 2020 1 580 mld.

Ohledně roku 2014 má EU schválený rozpočet ve výši 135 mld. eur a ČR se na financování podílí přibližně ve výši 41,6 mld. Kč, tj. přibližně 1,13 % na celkových odvodech EU. Od vstupu do EU je naše země čistým příjemcem fondů EU, takže do konce června tohoto roku jsme získali z rozpočtu od vstupu do Unie o 390 mld. Kč více, než jsme do rozpočtu EU odvedli. To znamená, že celkově od roku 2004 do poloviny roku 2014 jsme odvedli do rozpočtu EU 370 mld. Kč a získali 760.

V tomto roce došlo k revizi účtů na základě hrubého národního důchodu a národní statistické úřady v září tohoto roku zveřejnily skutečnou výši hrubého národního důchodu vykazovaného na základě požadavků Eurostatu. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj příjmů do rozpočtu EU je založen právě na výši hrubého národního důchodu jednotlivých členských států, promítly se aktualizované údaje o skutečné výši hrubého národního důchodu předchozích let do výše odvodu členských států do rozpočtu EU v roce 2014.

Na základě úpravy účtu hrubého národního důchodu měly členské státy odvést k 1. prosinci do rozpočtu EU dodatečné odvody ve výší 9,5 mld. eur. Největší dopad revize byl na Spojené království a na Nizozemí. Tam probíhala debata v rámci posledního zasedání Ecofinu, kde Velká Británie si prosadila nějaký splátkový kalendář, hlavně z titulů politických, ne z titulu, že by neměli peníze.

Revize účtu měla dopad i na Českou republiku. Díky revizi se zvýšilo i naše HND a Česká republika musela dodatečně odvést prostředky ve výši 2,1 mld. Kč, tj. přibližně 5 % našeho ročního odvodu. V případě, že tyto dodatečné odvody nebudou využity na financování politik v roce 2014, což si myslíme, budou převedeny do rozpočtu 2015 a členským státům se na základě toho sníží v příštím roce jejich odvody.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradníček nemá doplňující otázku, a my pokročíme k další interpelaci.

Paní poslankyně Radka Maxová bude interpelovat nepřítomného pana ministra Marcela Chládka ve věci protidrogové politiky na školách. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, nepřítomný pane ministře školství. Opět budu citovat nález NKÚ pod číslem 1225 peněžní prostředky poskytované na protidrogovou politiku, který poukázal na značnou roztříštěnost a neefektivitu rozdělování těchto peněžních prostředků.

Celkově v roce 2012 bylo z rozpočtu státní správy, samosprávy na protidrogovou politiku vydáno celkem 587,3 mil. Kč. Z hlediska funkčního členění výdajů v roce 2020 (?) došlo k nárůstu ve všech oblastech s výjimkou prevence, prosazování práva a oblasti koordinace výzkum, hodnocení.

Otázka prevence protidrogové politiky spadá především pod resort Ministerstva vnitra, ale i resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, do jehož působnosti spadá prevence rizikového chování u dětí a mládeže, tj. mimo jiné také prevence kriminality a užívání návykových látek. K zajištění kvality preventivních aktivit byl v roce 2006 na národní úrovni spuštěn systém certifikace preventivních programů, který byl v roce 2011 pozastaven.

V roce 2012 byla dokončena v pořadí již třetí revize základních prvků celého systému, byly publikovány standardy odborné způsobilosti poskytovatelů školské primární prevence, certifikační řád a metodika místního šetření a manuál certifikátora. V roce 2012 Ministerstvo školství připravilo nový certifikační systém, který má v souladu s novými standardy pokrývat všechny formy rizikového chování. Z pověření Ministerstva školství bylo v červnu 2013 Národním ústavem pro vzdělávání otevřeno pracoviště pro certifikace, které bude celý systém koordinovat.

V roce 2011 byl připravován návrh změny zákona číslo 383/2005 Sb., o pedagogických pracovnících, a spolu s ním návrh novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciální pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, který měl snížením přímé míry vyučovací povinnosti pomoci zajistit příznivější podmínky pro činnost školních metodiků prevence a také metodiku prevence v pedagogicko-psychologických poradnách. K těmto úpravám však v roce 2012 nedošlo.

Můj dotaz na vás tedy zní, v jakém stavu je prevence protidrogové politiky na našich školách a zdali je, dle vašeho názoru, dostačující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové. Na její interpelaci bude odpovězeno písemně.

Nyní s další interpelací přichází paní poslankyně Jana Černochová, která bude pana ministra obrany interpelovat ve věci transportních automobilů CASA.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Bude to jednodušší, než si myslíte. Já stahuji interpelaci číslo 6, číslo 36, číslo 48 a číslo 52, protože rozumím tomu, že za té situace, která je ve Vrběticích, je pan ministr obrany tam a že se z dnešních interpelací omluvil, takže nemá smysl, abych podávala interpelaci. Stahuji je všechny.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano. Děkuji, paní poslankyně. Eviduji vaše stažení a my postoupíme k další interpelaci.

Paní poslankyně Jana Pastuchová bude interpelovat paní ministryni Marksovou-Tominovou ve věci dětí s poruchou autistického spektra ve věci příspěvku na péči u těchto osob.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám dotaz na nepřítomnou paní ministryni. Děkuji jí tímto za písemnou odpověď.

V poslední době jsem se setkala hned s několika podněty jako určitě mnozí z vás od občanů pobírajících příspěvek na péči nebo vlastnících průkaz postiženého. Jejich snahou bylo z objektivních důvodů získat vyšší příspěvek na péči či vyšší stupeň zdravotně postiženého. Nejenže jim nárok posudkovými lékaři nebyl uznán, po jejich odvolání k odvolací komisi se dočkali šoku v podobě snížení stávající výše příspěvku na péči nebo stupně invalidity. Správní řád to nedovoluje. Správní orgán nemůže zhoršit situaci občana. Obzvláště takové jednání zaráží v případě postižených dětí, které jsou odkázány na péči svých rodičů.

V poslední době se hodně zabývám autistickými dětmi a situací jejich rodin. S politováním musím konstatovat, že jim v České republice úřady nevycházejí zrovna vstříc. Péče o autistické dítě často vyžaduje celodenní péči, jeden z rodičů tedy zpravidla nemůže pracovat. Takové dítě je citlivé na jakoukoliv změnu, potřebuje řád a musí se s ním intenzivně pracovat. Vím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo nový metodický pokyn, který by měl takovým případům předcházet. Nejsem si ale jistá, zdali to stačí. V některých bodech je například právě pro autistické děti diskriminační.

Prosím vás tedy o odpověď na otázku, jak je možné, že dochází ke snižování příspěvku na péči a stupňů invalidity navzdory správnímu řádu u případů, u kterých je jednoznačné, že snížení není ve veřejném zájmu? Nebo je ve veřejném zájmu sebrat už tak bezmocným rodinám autistických dětí těch pár tisíc, aby musely k tomu všemu ještě řešit existenční problémy? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Pastuchové, které bude odpovězeno písemně.

Další interpelaci přednese pan poslanec Jan Farský na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci přípravy zákona o registru smluv. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, v úterý 2. prosince to byl přesně jeden rok a bylo první výročí od chvíle, kdy tisk číslo 42 dorazil do Sněmovny a zákon o registru smluv se stal návrhem a tiskem. Od té doby prošel prvním čtením v lednu letošního roku, naposledy ve výborech bylo jednáno v červnu, v letošním červenci pan premiér na schůzce, které jsem měl tu možnost se zúčastnit, zadával práci pro Ministerstvo vnitra s cílem, aby v září mohl být projednán v druhém a předpokládám, že i ve třetím čtení. Je prosinec, a tak bych se chtěl zeptat, v jakém je stavu aktuálně příprava tohoto zákona, který teď by měl ležet na Ministerstvu vnitra. Kdy můžeme očekávat, že do Sněmovny dorazí. To je moje otázka na přípravu zákona o registru smluv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Farskému. Pan ministr vnitra jistě pana poslanče potěší. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Úplně nevím, jak se tedy těší poslanci, to mi někdy vysvětlíte.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tady dnes asi nezaznělo jedno důležité. Všechno, co tu říkal pan kolega Farský, prostřednictvím pana předsedajícího, tak chci říct, že je pravda. Ovšem je to o tom, že my jsme se na schůzce dohodli, že vláda nebude připravovat vlastní návrh, ale udělá komplexní pozměňovací návrh k tomuto návrhu, který předložil pan poslanec Farský. To znamená, to není vládní návrh a Ministerstvo vnitra není gesční ministerstvo, které by mělo připravovat ucelenou novelu nebo ucelený návrh z tzv. vládní dílny. Koalice se dohodla na tom, že vytvoří pracovní skupinu, kterou vede pan poslanec Vondráček z hnutí ANO, která má připravit právě tento komplexní pozměňovací návrh. My jsme veškeré texty a technickou podporu této pracovní skupině dodali, tak jak jsme se dohodli. Za nás to byla gesčně příslušná paní náměstkyně Krnáčová.

Podle posledních informací, které mám od pana poslance Vondráčka, je text připraven a jsou připraveny podklady pro zadání studie RIA, tak jak se koalice dohodla, tak dopadové studie, který tento zákon může přinést. Já předpokládám, že pokud je toto pravda, a nemám důvod tomu nevěřit, že studia RIA by mohla být zadána někdy začátkem příštího roku. Otázkou je, kdy bude dopracována. Následně po obdržení této dopadové studie lze asi v těchto pracích dál pokračovat, vážený pane kolego.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím pana poslance o doplňující otázku. Potěšil pana poslance pan ministr vnitra?

 

Poslanec Jan Farský: Nedostalo se mi odpovědi. Tak se ještě zeptám. Bude tedy stanovovat Ministerstvo vnitra při té neúplně standardní žádosti o RIA k poslaneckému návrhu zákona, který teď upravuje do verze, bude stanovovat termín, dokdy mají jednotlivé subjekty doložit dopady? Protože pokud to stanoveno nebude, můžeme se tady stejným způsobem bavit v červnu příštího roku, v prosinci příštího roku, možná za dva roky a říkat, že se čeká na odpověď od ČD Cargo nebo ČEZ nebo kohokoliv dalšího, kdo by tuto odpověď měl podat. Z mého pohledu ten termín dán už musí být, protože tento zákon všichni, nebo 165 poslanců tady ze Sněmovny před volbami podporovalo, 78 včetně 7 členů vlády se pod něj podepsalo a aktuálně to vypadá, že nikdo z nich ho nechce.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Já tuto věc přednesu z pozice Ministerstva vnitra na koaliční radě a budeme hledat jednotný postup, protože vy jste tady vyjmenoval několik organizací, které podléhají jiným ministerstvům, než je Ministerstvo vnitra. To znamená, budeme muset s kolegy najít shodu na tom, jakou metodikou jim určíme termín k tomu, aby byl ten termín reálný, aby své odpovědi v rámci této dopadové studie odevzdali. O to se samozřejmě přičiním, protože si myslím, že tento zákon potřebný je. Na druhou stranu si myslím, že i ta obezřetnost, co se týče dopadové studie, je namístě, abychom si s vaničkou tzv. nevylili dítě.

Pane poslanče, po té koaliční radě vám tady osobně slibuji, že vám sdělím názor koaliční rady včetně termínu, v němž by tyto odpovědi měly být dodány pro zpracování studie, abychom se tu opravdu za rok nesešli ve stejné situaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho konkrétní slib. Rád mu osobně slibuji, že když bude chtít vědět, jak se těší poslanci, že mu to pak soukromě sdělím.

Nyní bude interpelovat pan poslanec René Číp pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci neúčasti vojáků české armády na pietních aktech k uctění památky RA. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, interpeluji vás ve věci účasti vojáků české armády na pietních aktech k uctění památky padlých rudoarmějců. V říjnu letošního roku se konalo slavnostní celebrování ostatků rudoarmějců v Hustopečích u Brna. Byla tam i jistý činovník ČSBS. Dle jeho informací tam byly stovky lidí i generální konzul Ruské federace v Brně Andrej Jevgenjevič Šaraškin. Naproti tomu činovníci armády prý dostali zákaz se zúčastnit, protože armáda NATO se nemá podílet na pietách dnešní Ruské federace.

Ptám se vás tedy, zda takový zákaz existuje. Příští rok budeme slavit kulaté výročí konce druhé světové války a byl bych velmi nerad, aby tyto oslavy měly provázet jakékoli excesy, a naopak očekávám důstojný a reprezentativní přístup i ze strany Armády České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Čípovi. Bude mu odpovězeno písemně pro nepřítomnost pana ministra.

S další interpelací prosím pana poslance Jaroslava Borku, který bude interpelovat přítomného pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci diskriminace zájemců o přijetí k Policii České republiky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, čas od času jsou spouštěny náborové kampaně o přijetí k Policii České republiky, ve kterých je několik podmínek. Chci se zastavit jen u jedné z nich, a to věku.

Dolní hranice je stanovena zákonem, ale horní stanice stanovena není. Jako předpoklad k přijetí je samozřejmě absolvování fyzických a psychologických testů. Cituji: Fyzická, zdravotní a osobnostní způsobilost se prokazuje v průběhu přijímacího řízení, jehož součástí je i vyšetření zaměřené na zjištění přítomnosti omamných a psychotropních látek. Fyzická způsobilost se prokazuje testy tělesné zdatnosti, zdravotní způsobilost je posouzena lékařem a osobní způsobilost se prověřuje psychologickým vyšetřením. Tolik citace.

Můj dotaz zní, vážený pane ministře, zda považujete za správné, že například vysokoškolsky vzdělaný člověk, kterému je 48 let, není k těmto testům ani připuštěn a je mu naznačeno, že je pro práci u Policie České republiky pro svůj věk neefektivní. Přitom, jak mi bylo sděleno, by například ve fyzických testech skončil nejhůře v první polovině v současnosti zaměstnaných policistů v kraji. Ptám se tedy, jestli to není mrhání lidským potenciálem a hlavně, jestli se nejedná o diskriminaci uchazeče.

V této souvislosti bych se ještě zeptal, zda existuje pro práci u Policie České republiky, a je jedno, zda se jedná o pochůzkové, nebo kriminální služby, toto nepsané pravidlo a zda o něm víte. V mnoha směrech nezáleží na věku, ale na skutečném stavu psychických a fyzických sil jednotlivého člověka. O práci u policie se hlásí dost mladých lidí, ale například ze 40 uchazečů projdou fyzickými testy jen dva.

Pane ministře, děkuji za odpověď a prosím o zvážení přijímat životem vyzrálejší uchazeče, kteří by uspokojili požadavky například pana poslance Korteho, prostřednictvím pana předsedajícího, a dalších při odhalování agentů zpravodajských služeb, například i agentů Spojených států amerických. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Borkovi. Prosím, pane ministře, máte slovo na vaši odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, začnu asi zprostředka té interpelace.

Vážený pane poslanče, já nevím o žádném nepsaném pravidlu u Policie České republiky, které by mělo stanovovat jakousi horní hranici věku pro nástup k Policii České republiky. A tak jak jsem se informoval u policejního prezidenta, policie pouze a striktně dbá na to, aby byl dodržován a naplňován zákon. To znamená, to je přesně ten popis, který vy jste tady uvedl, to znamená fyzická způsobilost, způsobilost i po stránce psychologických testů a integrity osoby, která by pozici policisty měla vykonávat. Tak jak mě informovali policisté, kteří se náborem zabývají, dost často se stává, že daný uchazeč de facto nechce dál už podstupovat testy, když zjistí ad 1 nástupní plat, který u policie je, a za druhé, že by musel procházet ročním kurzem, který je nezbytně nutný k tomu, aby se mohl stát policistou. To znamená, roční kurz, který se většinou zabezpečuje ve středních policejních školách.

Pokud máte nějaký konkrétní případ na mysli, budu velice rád, když mi ho předáte, abychom mohli provést příslušné šetření u tohoto případu. A budu dbát na to, aby ten případ byl vyšetřen a byla vám dána jasná odpověď k té konkrétní jedné osobě, o které jste hovořil. To znamená, o tom vysokoškolsky vzdělaném člověku ve věku 48 let, pokud si to správně pamatuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec si nepřeje doplňující otázku. Děkuji tedy i panu poslanci.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci priorit současné vlády. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, včera jste při projednávání návrhu státního rozpočtu uvedl, že nechápete, proč byl podán návrh na zvýšení výdajů v oblasti obnovy kulturních památek. Důvody jsem uvedla již několikrát a ráda tak učiním znovu. Řídím se totiž dvěma zásadami: opakování je matkou moudrosti a trpělivost přináší růže - a zatím mne nezklamaly.

Problém spočívá ve schválené Dohodě o partnerství mezi Českou republikou a EU. Na jejím základě budou podporovány pouze památky UNESCO, národní kulturní památky a památky v památkových rezervacích. Ostatních 40 tisíc kulturních památek z evropských peněz podporováno nebude. Proto nezbývá nic jiného než řešit jejich obnovu z národních zdrojů. Není třeba vytvářet žádné nové programy, ale posílit ty stávající. A přesně to učinil rozpočtový výbor, když podpořil posílení kapitoly Ministerstva kultury a MMR o 400 milionů korun. O jaké památky jde, je jasné. Kapličky, nejrůznější historické stavby, sochy, památníky či jiné pamětihodnosti, které jsou pro dané místo charakteristické, které vypovídají o jeho historii, které z něj dělají prostě něco více. Města a vesničky na jejich obnovu, která je významná i z hlediska ekonomického rozvoje našeho venkova, bohužel často nemají dostatek vlastních peněz, a tak je jediným řešením financování ze strany státu.

Vážený pane ministře, důvody jsou nyní zřejmé a zřejmá je i jejich závažnost. Takže věřím, že již chápete, proč jsem návrh na obnovu kulturních památek podala. Kdyby snad přece jen ne, jsem vám samozřejmě k dispozici.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i za ujištění, že je panu ministrovi k dispozici. Prosím, pane ministře, teď budete naopak vy k dispozici paní poslankyni pro odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já to určitě chápu, proč to paní poslankyně podala. Nicméně když jsem ještě nebyl ministr, tak jsem tady byl na rozpočtovém výboru a tam paní poslankyně podala velice rozumný návrh rozšíření kapacit základních škol kolem Prahy a to jsme jí zrealizovali, protože to byl rozpočet, který my jsme netvořili. Takže tomu rozumím. Teď tomu návrhu nerozumím z toho důvodu, že se s tím neztotožnil ani pan ministr kultury, který dostal navýšený rozpočet, a já jsem si myslel, že to funguje tak, jak to funguje s resortem Ministerstva financí, že za mnou chodí x lidí, kteří vlastně mají nějaké požadavky, a to projednáváme. A ten rozpočet byl projednáván velice dlouhou dobu a velice transparentně, tak proto vlastně principiálně na koaliční radě jsme se k tomu postavili tak, že rozpočet významně navýšil výdajové rámce, protože samozřejmě nám to umožňuje vyšší příjem daní. Tak samozřejmě tady u nás je obrovský deficit v investicích nejenom do památek, ale i do dalších věcí v rámci různých resortů. Takže všechny žádosti, které mi pan ministr Herman za tento rok adresoval, různé podpory konkrétních památek, si myslím, že jsme vyřídili, tak proto jsem byl překvapen, že přišel takový návrh. Takže já tomu sice rozumím, ale na druhé straně my jsme, jak jsem to vzpomínal, od pozice v červnu letošního roku do září navýšili výdaje jednotlivých resortů dramaticky skoro o 20 miliard.

A určitě paní poslankyně jako reprezentant pravicové strany chápe, že se nemůžeme zadlužovat a že musíme udržet ten deficit dole a že ho chceme snižovat. Takže z tohoto důvodu bylo principiálně řečeno na koalici, že podobné návrhy nebudeme akceptovat. A určitě podle vývoje rozpočtu v příštím roce, pokud se ukáže, že můžeme ušetřit prostředky, pan ministr kultury s tím přijde a bude to navrhovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ptám se paní poslankyně Kovářové, zda chce položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych jenom chtěla říci, že navýšení programu na Ministerstvu kultury a na Ministerstvu pro místní rozvoj nezvyšuje výdaje státu, protože výdajové rámce jsou stanoveny. To za prvé. Za druhé, když hovoříte o základních školách, tehdy jste tomu také nevěřil a nakonec jste uznal, že to je dobrý titul, který byl otevřen.

Mluvíme-li o investicích, investice do památek zvyšuje zaměstnanost v regionech. To za prvé. Za druhé je to podpora cestovního ruchu a myslím, že paní ministryně Šlechtová ví, o čem hovořím, protože my potřebujeme cestovní ruch, který budou absolvovat naši občané v České republice a budou se vracet opakovaně.

Myslím, že pan ministr Herman určitě, kdyby došlo k navýšení dotačních titulů, které on tam má a které se neustále snižují a jsou skoro na hranici smysluplnosti, myslím si, že by to velmi rád uvítal. A uvítali by to rozhodně všichni starostové malých i velkých obcí a měst, protože ti (upozornění na čas) nemají na památky dnes peníze, protože musí řešit jiné priority a památky by chtěli rozhodně opravovat. Proto vás, pane ministře, ještě jednou prosím, (opakované upozornění na čas) abyste zvážil své rozhodnutí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych jen ujasnil, paní poslankyně, ten váš návrh s těmi školami byl skvělý. Ono se přihlásilo 30 obcí a ten program je za 800 milionů. Akorát já jsem se vás tehdy venku ptal, proč vám to nedal bývalý ministr financí z vaší strany. A to nechci tady říkat, co jste mi říkala.

Takže v rámci resortu kultury tady paní předsedající taky navrhla navýšení filmových pobídek o 500 milionů. Takže ten rozpočet není nafukovací. Takže děláme, co můžeme. A určitě se budeme snažit pamatovat i na tyto vaše návrhy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím dalšího interpelujícího v pořadí, pana poslance Hovorku, který klade dotaz panu ministrovi Mládkovi. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, znalost a dodržování technických norem je základním předpokladem udržení konkurenceschopnosti českých firem a odborné úrovně jejich projektantů a techniků v nejrůznějších oborech. Do doby nástupu pana ministra Římana byl Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví veřejně prospěšnou společností a podle mých informací fungoval velmi dobře. Zaměstnanci byli náležitě motivováni a vedeni k efektivitě a službě pro odbornou technickou veřejnost. Orientace v množství 31 tisíc norem není pro malé firmy jednoduchá, potřebují odbornou pomoc pro orientaci a vyhledávání v této záplavě předpisů. Pan ministr Říman rozhodl, že úřad zestátní, a udělal z něj stroj na peníze pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vy můžete v této praxi pokračovat a ponechat úřad jako stroj na peníze, ale též bez motivace lidí pro službu firmám a pro lepší orientaci ve světě norem, a zřejmě též nebudete mít na úřadě motivované lidi ochotné udělat něco navíc, aby se udrželo dobré renomé tohoto úřadu a jeho efektivita, stejně jako dobrá služba pro odbornou veřejnost, která přináší ekonomice státu daleko větší prostředky než vlastní prodej norem nebo přístup k jejich čtení a tisku.

V současné době je na stránkách úřadu informace o změně cenové vyhlášky pro prodej technických norem, kdy se má v podstatě zdražit o sto procent, resp. zkrátit přístup ke čtení norem na půl roku a omezit maximální počet tisků těchto norem.

Pane ministře, považujete zdražení norem a omezení přístupu ke čtení a tisku technických norem za správné a přínosné pro konkurenceschopnost české ekonomiky? Považujete existenci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako součásti MPO za správné a přínosné pro odbornou veřejnost a konkurenceschopnost tohoto úřadu? (Upozornění na čas.) Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra Mládka o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k vašemu dotazu bych rád uvedl, že usnesení vlády ze dne 16. června 2014 číslo 4037 k přípravě státního rozpočtu České republiky na rok 2015 a střednědobého výhledu na léta 2016 a 2017 přímo uložilo ministru průmyslu a obchodu zapracovat novelu vyhlášky číslo 486/2008 Sb., kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování, a to za účelem úpravy poplatků a za přístup k technickým normám ČSN s termínem účinnosti k 1. lednu 2015. Nepochybuji o tom, že znalost a dodržování norem je pro český průmysl zásadní a zvyšuje konkurenceschopnost naší ekonomiky. Návrh vyhlášky je však koncipován tak, aby nedošlo k razantnímu narušení zavedeného systému prodeje norem, aby zůstal přístup nadále uživatelsky komfortní, a to především pro malé a střední podniky. Musím odmítnout tezi, že je tento úřad nějakým strojem na peníze. Je to dosud výdělek zhruba 38 mil. korun ročně a technické normy jsou jedny z nejlevnějších norem v Evropské unii vůbec.

To, co návrh vyhlášky konkrétně obsahuje, je zkrácení doby přístupu ke čtení technických norem z jednoho roku na šest měsíců za současnou cenu tisíc korun a zrušení neomezeného tisku technických norem, zavedení limitu tisíc stránek za částku 3 500 korun. Zároveň návrh této vyhlášky nově zavádí možnost dokoupení dalších stran po vyčerpání limitu, a to bez toho, aby bylo nutné opětovně obnovovat a platit přístup do databáze jako takové. Čili jinými slovy, podpora malých a středních firem je zachována, nikoli však podpora obchodování s vytištěnými technickými normami. Hlavním cílem této změny v oblasti technických norem je zajištění vyšších příjmů z prodeje norem při zachování prostředí a systému, který je uživatelům technických norem dobře znám. Zároveň jde o snahu nastavit dlouhodobě udržitelnou změnu, která se co nejméně dotkne každého ze zákazníků, především malých a středních podnikatelů.

Od navrhované cenové vyhlášky si také slibujeme omezení nelegálního šíření technických norem v ČR. Z dostupných statistik vyplývá, že neomezený tisk technických norem je využíván uživateli technických norem nejen v souladu s právními předpisy, nýbrž dává široký prostor pro nelegální distribuci takto tištěných technických norem. Omezení tisku na tisíc stránek za částku 3 500 na šest měsíců tak má zabránit i tomu, aby neomezený tisk nebyl zneužíván k nelegálnímu šíření vytištěných technických norem. Novela zřejmě vyvolá u některých uživatelů nárůst administrativních nákladů, nicméně lze je považovat za přijatelný kompromis ve vztahu k požadavkům Ministerstva financí.

Závěrem bych chtěl na tomto místě zdůraznit, že v České republice jsou technické normy nejlevnější v rámci EU a i po přijetí vyhlášky tomu tak zůstane.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně.

Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Já nepochybuji o tom, že ty normy jsou možná nejlevnější v Evropské unii, ale to, co je důležité, je právě to, aby se činnost úřadu nějakým způsobem rozvíjela, aby tam byli motivovaní lidé. A je třeba také přemýšlet o tom, jestli to, co udělal pan ministr Říman, je správné. Jestli tento úřad má být jako státní, nebo jako veřejně prospěšná společnost a jestli ty peníze, které jsou příjmem Ministerstva průmyslu a obchodu, které, jak jsem byl informován, muselo zvýšit své vlastní příjmy proto, aby byl stabilizován státní rozpočet, jestli je tohle to správné, co se má na úřadu udělat. Proto doporučuji, abyste si skutečně promluvil s lidmi, kteří na úřadu dlouhodobě pracují, a zeptal se jich, jak ten úřad fungoval do doby, než byl zestátněn, a od té doby. (Předsedající upozorňuje na čas.) To si myslím, že to je asi to hlavní. A nemyslím si, že zdražování je ta nejlepší cesta, jak pomoci české ekonomice, zejména v současné době, kdy potřebujeme její největší růst. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já budu velmi stručný. Vážený pane poslanče, fungování úřadu a změna právní formy je něco, o čem vedu s představiteli úřadu dialog a samozřejmě jsem otevřen různým řešením. Ale to má volný vztah k té vyhlášce, která byla původně interpelována. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že původně ten tlak byl řádově větší. My jsme se zamýšleli nad tím, jestli tam přece jenom nějaký prostor není, a dospěli jsme k názoru, že určitý prostor tam je. Myslíme si, že záměrem zákonodárců bylo poskytnout levně firmám normy, ale nikoliv z toho udělat předmět obchodování. A to se tímto omezí. Takže si myslíme, že toto zásadním způsobem nenaruší podnikatelské prostředí. V zásadě každá firma, ta malá a střední, je dostane za stejných podmínek jako dosud. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi za odpověď. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Putnová. Bude interpelovat pana ministra Chládka, kterého tady nevidím. Takže předpokládám, že asi načtete.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Obvykle dávám přednost dialogu tváří v tvář, ale protože můj dotaz nesnese odkladu, spokojím se, pane ministře Chládku, tentokrát výjimečně s písemnou odpovědí.

Můj dotaz je zaměřen na budoucí zvýšení platů učitelů v regionálním školství. Jedná se o více než 2 mld. a já bych chtěla od vás jasnou odpověď, zda tyto prostředky budou vyčleněny prostřednictvím rozvojového programu tak, jako jste to učinil v letošním roce, a to pouze pro pedagogy a nepedagogy ve veřejném školství, upozorňuji - v rozporu se zákonem. To je celé. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni. S další interpelací vystoupí pan poslanec Vácha a bude interpelovat pana ministra Bělobrádka, kterého zde také nevidím.

 

Poslanec František Vácha: Také nevidíme. Paní předsedající, pana místopředsedu vlády jsem včera viděl během projednávání státního rozpočtu přicházet a odcházet. Nevím, jestli slyšel moji řeč k hodnocení vědy a k financování vědy. Možná by si ji mohl přečíst, než bude odpovídat na moje dotazy. Nicméně moje dotazy zní:

Pane místopředsedo, proč půjde na vědu v roce 2015 ze státního rozpočtu méně prostředků, přestože mezinárodní audit doporučuje dosáhnout zvýšení prostředků do roku 2020 na 1 % HDP a stejný cíl je deklarován i ve vládní strategii Evropa 2020 v usnesení vlády č. 434 ze dne 7. června 2010?

Včera pan ministr financí během své závěrečné řeči ke státnímu rozpočtu oznámil, že všichni ministři byli se svými rozpočty spokojeni. (Místopředseda Babiš z vládní lavice mimo mikrofon: Byli nadšeni.) Teď mi to tady potvrdil. Byli nadšeni.

Pane ministře, byl jste i vy spokojen se snižujícím se rozpočtem na vědu, výzkum a inovace v České republice? Protože hodnocení samozřejmě souvisí s financováním a financování s hodnocením, tak se chci zeptat, v jakém stavu je příprava hodnocení výzkumných organizací, podle které by se měl připravovat státní rozpočet na rok 2016. Ptám se z toho důvodu, že prý nedošlo k výběru zhotovitele výpočtu hodnocení. Kdy tedy dojde k výběru tohoto zhotovitele? Prosím přesné a závazné datum. Pokud totiž nedojde k výběru zhotovitele výpočtu, budete muset stejně jako v letošním roce navrhnout výdaje na vědu do státního rozpočtu v rozporu se zákony České republiky. Proč vaše administrativa při přípravě státního rozpočtu na vědu na rok 2015 nedodržela zákon 130/2002? Dozvěděl jsem se, že v pátek - (Předsedající s omluvou upozorňuje na čas.)

Dobře, děkuji. Na shledanou. (Smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Dalším interpelujícím v pořadí je pan poslanec Luzar a bude interpelovat ministra financí Andreje Babiše. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, členové vlády. Pane ministře, jste úspěšný podnikatel a troufám si tvrdit, že vlastníte hodně firem, které splňují znaky dominance na českém trhu. Zajímal by mě váš názor, nebo spíše názor vašich ekonomických ředitelů, jak se tváří na splatnost faktur.

Je vcelku běžné v České republice, že velké dominantní firmy posunuly splatnost faktur na 120 až 160 dní. Samozřejmě takováto splatnost jim velice pomáhá ekonomicky, protože ony započítávají faktury dnem dostání dokladů, ale od státu nárokují zápočet, popř. vratku daně, ale samy platí až s těmi 120 až 160 dny. Čili samozřejmě místo aby si vzaly finanční úvěr u banky a měly cash od banky na úroky, tak to čerpají od svých subdodavatelů, obvykle malých firem, obvykle živnostníků, kteří pro ně dělají různé práce, a pro ně je tento jejich postup docela výrazně likvidační.

Osobně si myslím, že tato praxe je velice nevhodná pro společnost 21. století. Bojím se ale, že vyřešit to jednoduše zákonem, že bychom stanovili stejně, jako to mají státní instituce nebo obecní úřady, nějakou splatnost 30 dnů v rámci volných smluvních vztahů, by byl dost výrazný problém. Proto bych vám navrhl k zamyšlení možnost, že by stát přijal vůči velkým firmám nebo obecně vůči firmám možnost nároku na vratku, popř. započtení DPH až po faktickém zaplacení takovéto faktury, a ne jako dnes po obdržení dokladů, kdy si to ty firmy můžou nárokovat, popř. obdržení služby a zboží samozřejmě. Čili pokud by to nešlo udělat tak, že až po faktickém zaplacení faktury, by firma mohla od státu, potažmo finančního úřadu, nárokovat popř., provádět zápočet financí. Osobně takovouto praxi (upozornění na čas) považuji za špatnou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, než přečtu stanovisko našich expertů z ministerstva, tak...

Já vám určitě rozumím. Rozumím vám dobře. Pokud vím, tenhle limit, nebo předepsání platební podmínky je v maloobchodě, kde je odsouhlaseno zákonitých 30 dnů, a dá se říct, že to pomohlo. Nicméně stát nemůže skutečně tady řešit a suplovat povinnosti účastníků trhu. Ona je to podobná situace, jak tady byl návrh, aby stát platil alimenty. Tady máme soudy. Soudy odsoudí někoho k placení alimentů. A teď tady byl návrh, abychom my jako stát nejdřív zaplatili ty alimenty a potom vymáhali peníze. To je samozřejmě úplně jiná motivace a ten stát z hlediska funkčního je na tom podstatně hůř než firma, která nemá ty peníze. Jinak to je ještě dobrý případ, když se platí pozdě. Nejhorší je, když se neplatí vůbec, že se odvede ta daň a potom jsou tam nějaké mechanismy v rámci insolvenčního řízení, kde je taková výjimka, že ta firma, která přišla o peníze, to může uplatnit v nějakém režimu, který je stanoven zákonem.

Takže daňový zákon nemůže zasahovat do stanovení splatnosti faktur, omezovat např. maximální splatnost. To je případně v možnostech jiných zákonů, např. návrhu na změny dosavadních zákonů, které nejsou v gesci Ministerstva financí.

Z hlediska DPH umožňuje směrnice Rady o DPH, to je směrnice 2006/112/EU, zavést pro účely DPH pro vybrané subjekty režim takzvaného hotovostního účetnictví. Tento režim se od standardního režimu liší tím, že umožňuje poskytovateli zdanitelného plnění přiznat DPH ze svých skutečných plnění, to znamená dodání zboží nebo poskytnutí služeb až v okamžiku uskutečnění úhrady této daně od příjemce plnění. Zároveň má však tento poskytovatel nárok na odpočet DPH na vstupu u svých přijatých plnění také až okamžikem jejich úhrady. Směrnice o DPH nastavuje podmínky pro uplatnění režimu hotovostního účetnictví s tím, že tento režim není možné uplatnit pro všechny plátce automaticky, ale pouze jen u vymezeného okruhu plátců. Jako kritérium je zvolena výše obratu. Režim hotovostního účetnictví je možné uplatnit pouze u plátce s obratem nižším než 500 tisíc eur nebo ekvivalentem této částky v národní měně, přičemž uvedený práh lze po konzultaci s výborem pro DPH zvýšit až na 2 miliony eur.

Analýzou možných rizik však bylo zjištěno, že zavedení režimu hotovostního účetnictví přináší zvýšenou možnost daňových úniků, a to především při uskutečnění plnění neplátcům, nebo i plátcům, kteří nemají nárok na odpočet daně. Existuje možnost, že formálně nedojde k uhrazení pohledávky a DPH tak nebude dodavatelem přiznaná a zaplacená. Dalším negativním dopadem zavedení režimu hotovostního účetnictví jsou vysoké administrativní nároky na účetnictví a účetní software podnikatelů, neboť je nutné v účetních postupech a účetních softwarech rozlišovat mezi klasickými daňovými doklady a doklady s posunutou daňovou povinností. Nelze vyloučit ani negativní dopady do daně z příjmů. Zavedení zvláštního režimu taky není v souladu s obecným trendem rušení výjimek v daňových předpisech a snížení administrativní zátěže daňových subjektů. Vedlo by to k jejímu zvýšení. Pro zmíněný dopad v neuhrazených pohledávkách je již zaveden systém vracení daně neuhrazené obchodním partnerem, v současnosti se týká pohledávek za osoby v insolvenčním řízení. To už jsem vzpomínal.

Takže Ministerstvo financí je určitě otevřeno diskusi o rozšíření této možnosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za odpověď, pane ministře. Možná by bylo dobré, abyste svým úředníkům, kteří připravili tuto odpověď, dal i své návrhy svých nápadů, které chcete zavést. Ony jsou dobré a řeší všechny problémy, které oni říkají, že proto to nejde udělat - elektronizace, evidence a tak dále, které vy chcete prosadit v modelu výběru DPH. Tohle by velice lehce vyřešily - splatnost faktur, kdy to dostal, jak je to možno vyplatit.

Co se týče přirovnání s výživným, popřípadě s alimenty, je to přesně ono. Stát se vůči podnikatelům chová přesně tak, jak by se měl chovat možná vůči dětem, protože on podnikatelům umožní získat DPH hned, popřípadě do měsíce, pokud jsou měsíční plátci, ale oni zaplatili, fyzicky vydali peníze až za 120, 160 dní, tři měsíce, čtyři měsíce, čili stát je financuje dopředu. Umožňuje jim, aby na tom vydělávali. Proto také finanční ředitelé velkých firem, které mají monopol a jsou silní na trhu, toto zneužívají a dělají to. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já s vámi souhlasím. Je to k debatě, je to otázka dominance podle sektorů. Vím, že se to děje asi ve stavebnictví, ale aspoň v byznysu, co já jsem dělal, tam určitě není platební podmínka 120 dní, ale standard je 30, maximálně 60 dní. Můžeme se o tom bavit. Vzpomínal jsem maloobchod, tam to pomohlo. I když samozřejmě na druhé straně dominantní účastníci trhu to nechali těm chudákům dobře vyžrat v jiných věcech, v bonusech a tak dále, takže jim dali pocítit, že se tady prosadil nějaký jiný systém a povinnost platit do 30 dnů. Já jsem samozřejmě připraven s vámi o tom debatovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Valenta, který přednese svou interpelaci na pana ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane nepřítomný ministře, můžete mi vysvětlit, z jakého důvodu se Česká republika nepřipojila k memorandu 13 členských zemí Evropské unie k obraně před mikrobem zvaným klostridie? Tato agresivní bakterie se velice snadno šíří, velice špatně léčí a nemocní mají doživotní problémy, nebo vysílením rovnou umírají. Onemocnění způsobilo v mnoha zemích epidemii, například ve Velké Británii zemřelo během jednoho roku z osmi tisíc infikovaných šest tisíc osob. Společenskou závažnost dokresluje také výše ročních celoevropských nákladů, která představuje částku 3 miliardy eur.

Vážený pane ministře, domnívám se, že tady existuje důvod k nějaké zásadnější akci v České republice, zejména když lze konstatovat, že u nás žádná obrana, a dokonce ani prosté sledování počtu takto nemocných neexistuje. Někteří lékaři přiznávají, že situace je dokonce ještě horší než ve většině zemí Evropy. Primář mikrobiologie v Motole Otakar Nyč tvrdí, že jedním z důvodů, proč se situace s klostridiemi v České republice neřeší, je akutní nedostatek jednolůžkových pokojů. Současně dodává, že ví o případech, kdy jedno oddělení nákazu raději zametlo pod koberec, než aby ji muselo přiznat a čelit tak problému, jak pacienty s klostridií izolovat, aby byli současně ochráněni i pacienti jiní.

Ptám se vás tedy nejen na důvod nepřipojení České republiky k memorandu, ale i na metodiku Ministerstva zdravotnictví při řešení tohoto ožehavého problému a také na důvod informačního vakua. Upozorňuji nejen na nedostatek informací směrem k veřejnosti, ale také na některé nevěrohodné údaje poskytované nemocnicemi i ministerstvem. Mohl bych uvést například počet nahlášených nemocničních infekčních onemocnění ve zmiňovaném Motole, který prý činí do 2 % všech pacientů. Tento údaj je v podivně ostrém kontrastu s úterním vyjádřením rakouského šéfa Agentury pro zdraví a potravinovou bezpečnost Franze Allerbergera, jenž pro svou zemi potvrzuje výši 14 % takovýchto pacientů. Nejlepší světové nemocnice hlásí 5 %. (Předsedající upozorňuje na čas.) Mělo by být zřejmé, že od špatných statistik se odvíjí i špatný přístup k systémové léčbě, a proto vřele doporučuji se i výkazními nedostatky intenzivně zaobírat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím další, kteří budou vystupovat s interpelacemi, aby opravdu dodržovali časový limit. Děkuji.

Další interpelující je paní poslankyně Semelová, která bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká Fakulty společenských studií ve Vsetíně, která vznikla jako nová fakulta soukromé Vysoké školy Humanitas usnesením polské akreditační komise ze dne 12. 9. 2013 a rozhodnutím polského ministra vědy a školství ze dne 28. 2. 2014. Sídlem této vysoké školy je město Sosnowiec v Polsku. Fakulta společenských studií poskytuje studium ve studijních programech akreditovaných v zahraničí, konkrétně jde o studium kulinářského oboru v bakalářském programu. Podle mých informací akreditaci tohoto oboru Akreditační komise České republiky neudělila. Jde o druhý pokus studovat tento obor formou vysokoškolského studia. Poprvé to bylo v Liberci, kde byl obor vyučován na Fakultě architektury, nakonec nedostal akreditaci, proto se dále nevyučoval. Pro výuku byla nakonec získána polská vysoká škola.

Nejsem si jista, ale je možné, že postup je podle zákona možný. Nicméně problém vidím v tom, že se zvyšuje počet soukromých škol a jejich absolventi pak nenacházejí odpovídající uplatnění. Chtěla bych se proto zeptat, zda považujete za vhodné, aby se tímto způsobem obešla česká Akreditační komise, která rozumně zvážila situaci, potřebnost oboru, jeho zabezpečení, sociální zázemí a vůbec podmínky v daném místě, a dále, jak je to s uznáváním takového vzdělání, když naše Akreditační komise akreditaci oboru neudělí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Zahradník a bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci přípravy návrhu nového operačního programu Životního prostředí. V šesté verzi připravovaného dokumentu v investiční prioritě tři, v prioritní ose tři, specifický cíl pět snížit environmentální rizika a rozvíjet systém jejich řízení jsou mimo jiné navrhovány následující typy podporovaných projektů: rekonstrukce zařízení výrob s nebezpečnými chemickými látkami; rekonstrukce chladicího zařízení; protipožární izolace zásobníků LPG; vybudování bezpečného stáčení vstupních surovin a nových produktů; rekonstrukce skladů hořlavých kapalin; rekonstrukce skladovacích nádrží kapalných uhlovodíků; rekonstrukce skladů kapalných průmyslových hnojiv; výstavba zabezpečení skladů agrochemikálií.

Mezi případnými příjemci dotací jsou uvedeny například kraje a obce, státní podniky a také podnikatelské subjekty. Nám je známo, že jste na post ministra životního prostředí přišel z místa ředitele velkého chemického podniku patřícího do koncernu Agrofert. Ukazuje to na další možný střet zájmů ministra financí, předsedy hnutí ANO a majitele koncernu Agrofert Andreje Babiše.

Vážený pane ministře, z jakého důvodu dochází k tomu, že budou podporovány tyto typy projektů, když za bezpečnost výroby a za bezpečnost nakládání s jejími produkty odpovídá provozovatel a vlastník firmy? Můžete vyloučit střet zájmů spočívající v tom, že možným žadatelem a případně příjemcem dotace může být některá společnost z koncernu Agrofert? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane poslanče, děkuji za ten dotaz. Chtěl bych vás ujistit o dvou věcech. Za prvé, ten specifický cíl pět, prioritní osa číslo tři, ze které jste citoval, ta byla už v minulém operačním programu 2007-2013. Objevila se v programu 2014-2020, který byl připraven ještě našimi předchůdci za Rusnokovy vlády. My jsme modifikovali pouze drobně některé ty záležitosti. To znamená, ve všech těch prioritních osách se objevily kromě samozřejmě obcí, spolků, krajů i podnikatelské osoby.

K té vaší obavě, kterou, věřte, že bych normálně sdílel, kdyby se zakládala na pravdě, ale já vám ji hned vyloučím ve dvou ohledech. Za prvé. Máte plnou pravdu, že samozřejmě podnikatelé, provozovatelé těch zařízení, mají odpovědnost a také ručí nejenom jaksi pojistkou, ale také svými investičními zdroji za to, že budou plnit příslušné normy. Ale to, co se financuje z operačního programu Životní prostředí, tak to jsou zlepšení nebo snížení průmyslového znečištění, která jdou nad tyto normy. To znamená, jestliže ten podnikatel plní příslušnou normu jak České republiky, tedy příslušné emise, tak Evropské komise, tak samozřejmě na to plnění vlastních norem nedostane žádnou dotaci. On tu dotaci dostane až na to, pokud se zaváže, že sníží emise nad rámec existujících norem, což já si myslím, že je správně.

Já bych vás chtěl ujistit - a vy jste členem, jestli se nemýlím, určitě řídicího výboru, protože se tam potkáváme, Státního fondu životního prostředí - tak vás chci ujistit, že opravdu ten střet zájmů tam nevidím, protože ovlivnění - možnost ovlivnění z mé strany, nebo dokonce ze strany pana ministra financí se opravdu limitně blíží k nule, a to zespoda. Tam je natolik sofistikovaný systém, a chtěl bych zdůraznit, že nejsme ROP Severozápad nebo další ROPy, kde to ovlivnění asi možné bylo, ale je tam monitorovací výbor složený z desítek lidí ze všech oblastí, z několika různých ministerstev, krajů, obcí, různých spolků. Tam budu volně parafrázovat, nebo dovolím si použít bonmot pana kolegy Kalouska - tam už opravdu schází akorát ta rybářská stráž v té skupině monitorovacího výboru. Tam je opravdu mnoho lidí, nevládní organizace. Všichni dohromady, ten monitorovací výbor dává kritéria pro hodnocení projektu, a pak konkrétní projekty jsou hodnoceny nezávislými experty, a pak jsou znovu schvalovány řídicím výborem, kde jsou zástupci Poslanecké sněmovny, Senátu, dalších ministerstev. Takže možnost, že by tam někdo strčil jakýsi svůj projekt a snažil se ho ovlivňovat, se opravdu limitně blíží nule. Protože ta kritéria jsou naprosto objektivní. Ona nejsou subjektivní - líbí-nelíbí, můj-cizí, ale prostě zda plní nějaké konkrétní normy, nějaké konkrétní snížení.

Takže já tam opravdu ten střet zájmů nevidím, jakkoliv vím, že vždycky asi budu - já s tím počítám, koneckonců myslím, že to je úplně nejtransparentnější, že vždycky bude někdo někde vidět, že jestliže jsem dřív byl generálním ředitelem Lovochemie, tak tam jsou nějaké náznaky.

Ale dovolte mi ještě v tuhle chvíli poznámku, že co já vím, tak Lovochemie byla úspěšným žadatelem z evropských fondů v době, kdy já jsem ještě ani netušil, že bych se někdy mohl stát ministrem životního prostředí, a některé společnosti skupiny Agrofert také byly úspěšnými žadateli. A to určitě pan ministr financí ještě zdaleka netušil, ani by ho nenapadlo ani v nejhorších snech, že by se stal ministrem financí. A bylo to opravdu proto, že ty projekty byly kvalitní a že byly dobře připravené, že byly objektivní. To mohu říci na konkrétním projektu Lovochemie z nějakého roku 2007, 2008.

Myslím, že tady je velmi těžké nebo nemožné vyhledat nějaký střet zájmů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane ministře, vy jste tady žádnou z těch mých obav nerozptýlil, naopak jste je tedy potvrdil, protože já nevím, jaké občanské sdružení, dobrovolný svazek obcí, spolek by mohl budovat zabezpečený sklad agrochemikálií nebo budovat rekonstrukci skladu hořlavých kapalin. To je divné. Samozřejmě tady tohle všechno podnikatelské subjekty...

Je jiná situace, než byla já nevím před kolika lety, která jste zmiňoval, protože nyní je tady ministrem financí Andrej Babiš a ministrem životního prostředí jste vy, představitelé toho koncernu. Takže tam ten střet zájmů jednoznačně nastane.

Myslíte si, že tato opatření, tyto priority jsou významnější než zavádění hromadné dopravy na alternativní pohon nebo dotace na obnovu veřejného osvětlení v obcích - které jste z těch návrhů vyhodili? Vyškrtli? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Víte, pane poslanče, ono je to vždycky strašně relativní, protože těch oblastí, ze kterých by se dalo čerpat pro zlepšení životního prostředí, jsou opravdu desítky a není možné pokrýt všechno. Asi vám nevysvětlím ten střet zájmů, to tam vždycky si každý bude myslet. Já se domnívám, že není nic právě krásnějšího, když každý ví, že jsem byl dřív generální ředitel Lovochemie, a jsem ve stokrát větším hledáčku médií a všech a je to naprosto transparentní oproti Dalíkům a jiným systémům, které byly používány dřív. Takže myslím, že každý se na mne může podívat a každý si může zalovit v mém životopise. Myslím si, že je to velice průhledné.

Ale k tomu, co jste říkal. My jsme třeba vlastně - i ze zdrojů Státního fondu životního prostředí i z minulého programu se investovalo poměrně hodně do některých obnovitelných zdrojů. Na druhé straně tento projekt a tyto priority z hlediska specifických cílů byly vyhodnoceny i Evropskou komisí. To bych chtěl zdůraznit. To není o tom, že Česká republika si něco vymyslí a automaticky jí to odsouhlasí. Evropská komise nám vrátila celou řadu specifických cílů a oblastí, protože jí prostě nepřišly jako adekvátní z hlediska těch efektů. Takže to, co tam dneska vidíte, je prostě program, který v té šesté, jak jste zmiňoval správně, v šesté verzi prošel mnoha diskusemi s experty Evropské komise, a některé cíle nám tam vyškrtli i oni. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Šarapatka, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra zahraničí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Dobrý večer, paní předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Přiznám se, že to je pro mne taková zvláštní situace hovořit s neviditelným a nepřítomným panem ministrem, ale přesto se o to pokusím.

Vážený nepřítomný pane ministře, nedávno schválilo Valné shromáždění OSN rezoluci, která vyzývá všechny země světa, aby podnikly efektivnější opatření v boji proti heroizaci nacismu a jiným formám rasové diskriminace, xenofobie a netolerantnosti. Pro tento dokument hlasovalo letos 115 ze 193 členských zemí.

Kanada, Spojené státy a Ukrajina se vyslovily proti a dalších 55 delegací, včetně zemí Evropské unie, se hlasování zdrželo. Konečné projednávání uvedené rezoluce proběhne v polovině letošního prosince. Přitom tato rezoluce odsuzující nacismus je schvalována od roku 2004 většinou členů OSN. Loni tak např. učinilo 128 členských zemí.

Ukrajina samozřejmě nepřekvapila. Zástupci pravého sektoru jsou otevření nacisté, stoupenci hitlerovské ideologie. Je ale nepochopitelné, že země, jejíž lid zkusil všechny hrůzy nacismu a značně přispěl ke společnému vítězství nad ním, hlasovala proti dokumentu, který odsuzuje jeho heroizaci. Text této rezoluce je volně na netu. Odsuzuje mj. pokusy o popírání holocaustu a vyzývá k zajištění všeobecné ratifikace a efektivního uplatnění mezinárodní konvence o likvidaci všech forem rasové diskriminace.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas. Omlouvám se, dvě minuty jsou pryč.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Aha. Chtěl bych jen dokončit, že hlasování údajně proběhlo na přímý pokyn pana ministra Zaorálka. Žádám ho odpověď, proč se tak stalo. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Pojezný. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Udělám protentokrát výjimku, počkám si ještě týden na přítomnost pana ministra, a proto svoji interpelaci stahuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, tudíž prosím dalšího v pořadí, pana poslance Fiedlera, který přichází s interpelací na ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, pane ministře, chtěl bych učinit tento dotaz. Občané Vrbětic-Vlachovic nás kontaktují, telefonují, píší maily, vím, že to tu dnes zaznělo, ve věci odvozu munice z Vrbětic-Vlachovic. V dnešním proslovu, který tu řekl premiér Sobotka, bylo řečeno, že doposud nic nebylo odváženo, a občané tam zaregistrovali nákladní vozidla, která vyjíždějí z areálu skladu, jsou doprovázena policejními vozy, sanitkou. Činí dotaz, co se vlastně děje. Požádali nás o to, abychom učinili tento dotaz, co se tedy odváží. Já se ptám obzvláště v tom případě, že dnes tu zaznělo z úst premiéra Sobotky, že žádné odvozy dosud nebyly realizovány. Jestli na toto tedy umíte odpovědět, pokud se něco odváželo, co to tedy bylo, a protože to bylo zhruba v době včerejšího ranního výbuchu, tak obzvláště proto tyto dotazy občané pokládají a chtějí. Prostě to odpovídá tomu, že informace, které se jim dostávají, jsou protichůdné, a jak včera večer zaznělo i v televizním pořadu, nemají je, stěžují si. Tak bych vás poprosil o tuto odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Dříve než přijde pan ministr k mikrofonu, prosím hlouček vpravo, aby se ztišil. Děkuji.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, asi nebudu schopen přesně definovat, co se odvezlo v den D z areálu. Jediné, co vím, že se odvážely z tohoto areálu postupně některé trhaviny k bezpečné likvidaci mimo areál.

Pan premiér měl pravdu v tom, že se zatím neodvezla žádná munice, která je v majetku firem, ta je nadále ve skladech, a pouze některá část munice, kterou nebylo možno likvidovat na místě - pokud si správně pamatuji, říkal pan policejní prezident, že zhruba 120 kusů této nebezpečné munice bylo odvezeno mimo areál k zlikvidování, tzn. do jiné trhací jámy mimo areál ve Vrběticích, protože i ve Vrběticích jsou některé jámy pro bezpečnou likvidaci munice vybudovány, ale 120 kusů bylo potřeba odvést mimo. Je možné, že to bylo toto, já si to ověřím u policejního prezidenta, vyspecifikuji si rozsah den před druhou detonací, druhým výbuchem a den výbuchu, abych přesně věděl, co se tam stalo, a dám vám podrobnou informaci.

Jediné, co se tam odváželo, je technické vybavení pyrotechniků a 120 kusů munice, kterou nebylo možné zlikvidovat na místě.

Poslední informace z Vrbětic, kterou mám: zítra ve 14 hodin by se mělo rozhodnout o tom, jestli se občané vrátí do svých domovů. Policie spolupracuje se samosprávou, já jsem hovořil jak se starostou, tak se starostkou obou dvou obcí, které jsou evakuovány, jsme ve spojení pro případ nějaké další pomoci a předpokládám, že diskusi na toto téma i téma budoucnosti odvozů munice z tohoto areálu povedeme v sobotu na předsednictvu Bezpečnostní rady, která se bude konat přímo v těchto obcích nebo v obcích zasažených výbuchy z posledních dní.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táží se, zda je zájem o doplňující otázku? Není tomu tak.

Prosím dalšího v pořadí, kterým je pan poslanec Kučera, který bude interpelovat taktéž pana ministra vnitra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo, doufám, že mě pan ministr vnitra bude vnímat.

Pane ministře, chtěl bych upozornit a současně vás požádat o řešení situace na pobočkách České pošty v Ústeckém kraji, zejména na špatnou organizaci práce České pošty, kde jsou na pobočkách hodinové fronty k jednomu okénku, kde ve stejné nekonečné frontě čekají lidé na výplatu sociálních dávek, na nedoručené zásilky nebo třeba na zaslání doporučeného dopisu. To se týká nejen pošty v okresním městě Louny, ale i v dalších městech Ústeckého kraje, zejména pošty v našem krajském městě Ústí nad Labem, ale také v Lovosicích, Teplicích a v dalších městech. Pobočky nestačí zajišťovat úroveň služeb a často nabízejí i poměrně nedůstojné prostředí pro čekající klienty.

Současně bych vás chtěl upozornit na konkrétní a velmi typický problém. Za všechna města bych zmínil např. město Louny. V Lounech se snížila kapacita České pošty, bylo zavřeno celé jedno podlaží, měla proběhnout údajně rekonstrukce, ale ta dosud neprobíhá. Úroveň zajištění služeb a hlavně jejich dostupnost je velmi omezená. Pobočka má velmi špatný přístup pro lidi se zdravotním postižením. A tady uvádím jeden příklad, ovšem podobná situace je i v dalších městech v Ústeckém kraji.

Zajímalo by mne tedy, kdy a jaká opatření konkrétně přijmete, aby se mnou popisovaná situace zlepšila. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, já začnu odzadu vaší interpelace a to je pobočka v Lounech. V Lounech nebyla snížena kapacita, byla uzavřena jedna specializovaná pobočka v prvním patře, která byla přesunuta do patra spodního. Byla to speciální přepážka pro finanční služby, tzn. nedošlo ke snížení kapacity, ale k přesunutí do spodního patra. Co se týká této pošty, v současné době se finalizuje projekt na její rekonstrukci a na základě dodatečných požadavků hygieny se proces projektové přípravy teď dokončuje. Předpokládáme v roce 2015, že bude vypsáno standardní výběrové řízení pro dodávku stavebních prací pro tuto pobočku.

Obecně co se týká situace na poštách. Samozřejmě vím o tom stavu, který je, že ten stav není ideální, a nutím vedení České pošty ke změnám. Měl by se připravovat v současné době koncept, který by měl být předložen v průběhu roku 2015, v jeho začátku, v lednu, v únoru, vedení České pošty k rozhodnutí. Tento systém by měl být novým systémem, vyvoláváním pro klienty České pošty, tzn. měla by se tam zjednodušit čekací doba, zkrátit čekací doba. Tento systém de facto je testován na pobočkách pošt v Evropě a měl by znamenat zkvalitnění služeb pro občany.

Co se týká ostatních služeb, budu velice rád, a vedení České pošty si je toho velmi dobře vědomo, aby v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku přišli se změnou konceptu fungování, a to i po stránce otevíracích dob. Aby Česká pošta měla otevřeno v době, kdy jsou občané doma, tzn. ve večerních a odpoledních hodinách, aby Česká poště uměla také otevřít o víkendu, aby se Česká pošta začala přizpůsobovat klientům. To znamená, aby trošku nehřešila na to, že má v některých oblastech výraznější monopol.

Toto zadání vedení České pošty má a ty postupné kroky, ať už je to outsourcing poboček, hledání partnerů - v současné době máme stále outsourceováno 0,4 % poboček, Německá pošta 100 %. Ideál, ke kterému směřujeme, jsou partneři na malých pobočkách, zlepšení stavu, ale k zlepšení stavu nám chybí finanční prostředky. Česká pošta mívala na svých účtech zhruba 5 mld. korun, její finanční zázemí se smrsklo na částku poloviční, a na ty rekonstrukce potřebuje peníze. To znamená, hledáme ucelený koncept financování České pošty.

Připravili jsme nový zákon, který by řešil financování České pošty. Tento zákon by se měl projednávat v příštím roce v Poslanecké sněmovně. Jde o to, aby Česká pošta od českého státu dostala zaplaceno za služby, které pro český stát dělá ve veřejném zájmu a které jsou ztrátové. Pokud nepůjdeme cestou financování České pošty tímto způsobem, státní podnik bude postupně chřadnout a nebude schopen ze ziskových aktivit pokrývat aktivity, které ziskové nejsou, tzn. ztrátové pobočky.

Jsem si vědom toho, o čem mluvíte. Není to bohužel problém jenom Ústeckého kraje, ale všech krajů v ČR. Někde vidíme moderní krásné pobočky České pošty, kde se služby výrazně zkvalitnily. Bohužel, takových poboček je stále málo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Velice v krátkosti. Možná že zlepšenou organizací práce byste našel zdroje i uvnitř pošty, to je moje první připomínka.

Druhá připomínka. S poštou v Lounech samozřejmě nemáte pravdu, protože kapacita finančních přepážek se přesunula do již existujících listovních přepážek, to znamená jedno patro se přesunulo do toho druhého na existující přepážky.

Víte, mně stačí jednoduchá odpověď. Vy jste tady mluvil o reorganizaci České pošty. Já s tím souhlasím. Mně stačí ta odpověď de facto v termínu. Kdy je termín, kdy reorganizace bude dokončena a kdy bude všechno fungovat, tak jak má. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o reakci.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Podle mých informací, vážený pane kolego, je nadále v poště v Lounech v provozu pět přepážek ve spodním patře, plus dvě specializované pro finanční služby, tudíž z tohoto pohledu nedošlo ke snížení kapacity. Samozřejmě se to nahustilo na jeden prostor jednoho patra, v tom máte pravdu, ale těch přepážek je otevřených pět plus dva. To je informace z dnešního dne. Tedy přímo z České pošty v Lounech. Pokud to není pravda, ověřím si tu informaci, a pokud by to pravda nebyla, budu se vám muset příště omluvit, ale v mých podkladech je napsáno toto.

Co se týká termínu, to je jednoduchá otázka se složitou odpovědí. Pošta neměla od státu v minulých pěti letech zadání, jakou cestou se má směřovat. V současné době jsme vytvořili koncepci. Já jsem tu koncepci poslal všem poslancům Parlamentu ČR a my v rámci té koncepce postupně pokračujeme. Samozřejmě pro reorganizaci České pošty jsou potřebné peníze.

Pokud si myslíte, že v České poště existují nějaké výrazné úspory, tak vám jenom chci říct, že téměř 60 % nákladů České pošty tvoří mzdy, a v současné době končí kolektivní vyjednávání mezi managementem České pošty a odbory. Odbory za posledních pět let, nebo zaměstnanci České pošty za posledních pět let, pokud se nemýlím, nebyl jim zvyšován vůbec plat. To znamená, my jsme zvýšili plat všem státním zaměstnancům o 3,5 %. Prosím? (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy, aby nevykřikovali z pléna a nechali pana ministra dokončit.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Pokud považujeme zaměstnance České pošty, a my je považujeme, za státní zaměstnance, je legitimní požadavek na zvýšení platů někde v rozsahu kolem 3,5 %. Neznám definitivní dohodu mezi odbory a zaměstnanci České pošty, ale předpokládám, že někde tam se ta dohoda bude blížit. Jedno procento přidání mezd na České poště je, pane poslanče, 100 mil. korun, tedy je to 350 mil. korun. Česká pošta už v této době nedosahuje ani zisk tohoto rozsahu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, váš čas.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Termín je naplňován přesně podle toho, jak jsme vám předložili koncepci, a jsem připraven o tom s vámi diskutovat mimo tento pultík.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím k mikrofonu dalšího interpelujícího, jímž je pan poslanec Kalousek. Bude se obracet se svou interpelací na paní ministryně pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, v části interpelací na pana premiéra mi pan premiér potvrdil, že v letošním roce ještě nebyly a ani nebudou znegociovány operační programy s Evropskou komisí na finanční periodu v letech 2014 až 2020. V porovnání s rokem 2007, protože jiné porovnání nemáme, je to výrazné zpoždění a neodpovídá to deklarovaným prioritám české vlády. Leč to není jediná věc, kde si vláda odporuje ve svých deklarovaných prioritách.

Prosím o odpověď, kterou mi pan premiér neuměl dát. Chápu, že tu informaci neměl, ale protože je to problematika, která se vás bezprostředně týká, máte ji v kompetenci, prosím tedy o určení termínu, kdy se domníváte a české veřejnosti prostřednictvím Sněmovny slíbíte, že ty programy znegociovány budou. Samozřejmě nevyžaduji datum, tím méně hodinu, stačí mi kvartál. První, druhý, třetí, čtvrtý. Teoreticky se spokojím s určením jaro, léto, podzim, zima, jak uznáte za vhodné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tento dotaz. Odpovím na vše, na co jste se ptal, pane poslanče.

Jedna věc je, že dosud nejsou znegociovány programy s Evropskou komisí. Já bych nejdřív v průběhu svých pěti minut řekla proč, protože ty důvody je nutné zmínit i pro naše občany.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se, paní ministryně, moc omlouvám, ale jde to i zprava, jde to i zleva. Pánové, máte-li si co říct, učiňte tak v předsálí, protože okrádáme pana poslance Kalouska o jeho odpověď, na kterou čeká. Děkuji.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Důvodů, proč toto programové období 2014-2020 je složitější, je několik. Jednak Evropská komise je mnohem přísnější, a v podstatě mohu říci můj osobní dojem, že si zasedla na Českou republiku kvůli tomu, jak úplně nevhodně jsme čerpali peníze v období 2007-2013. Je na nás velice přísná. Jsou přísnější nařízení EU, chce po nás v podstatě doslova slovíčkaření. My se tomu nebráníme, nicméně komunikace s Komisí je celkem velice náročná.

Zároveň bych chtěla zmínit jednu věc. Zmiňoval jste to i u interpelace u pana premiéra i teď. Chtěla bych říct, že v programovém období 2007-2013 byly programy schváleny zhruba 18 měsíců poté, co vyšla nařízení EU. Nyní to očekávám také. Čili tímto vám odpovídám: vzhledem k tomu, že ta nařízení vyšla v prosinci 2013, náš odhad je jako ministerstva pro místní rozvoj i vzhledem k tomu, jak právě vypadá vyjednávání programů, druhý kvartál příštího roku, že by mohly být všechny programy schválené.

Ještě bych si dovolila využít možná minutu tohoto času a sdělit vám, kdy očekáváme, že programy budou na Komisi zaslány. Očekáváme, že všechny programy budou posunuty Komisi do ledna. Jak říkal pan premiér, výjimkou může být Integrovaný regionální operační program a tam se řeší úředníci z úřadů regionálních rad. Já jsem dala hejtmanům nabídku, že si 300 lidí převezmu na Ministerstvo pro místní rozvoj, nicméně ten proces je personálně procesně náročný a ještě není úplně dovyjednán.

Jestli vám to takto stačí, případně mohu zodpovědět více. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak.

Přizvu tedy další ho pořadí. Svoji interpelaci přednese pan poslanec Ondráček a bude interpelovat pana ministr kultury Daniela Hermana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, člene vlády, kolegyně, kolegové, v poslední době se na mě obrátilo několik spoluobčanů s otázkou exorcismu v České republice. Podnět k tomu je nedávno zveřejněné video z kostela ve Vranově nad Dyjí, kde kněz a skupina dospělých osob provádí náboženský rituál vymítání ďábla na ženě. Tato žena při tomto obřadu hlasitě křičí a velmi vulgárně nadává. Z toho lze usuzovat, že při tomto rituálu dotčená žena i trpěla. Domníval jsem se, a to zřejmě jako drtivá většina obyvatel České republiky, že tyto a jiné obdobné rituály byly církví užívány v dobách dávno minulých a že v 21. století již praktikovány nejsou. Zřejmě jsem se mýlil. A možná se časem dočkáme i zveřejnění přiznání čarodějnických procesů. Pro mě stejně jako i pro řadu spoluobčanů je nanejvýš zarážející, že na uveřejněném videu je patrná přítomnost také nejméně dvou dětí. Ano, slyšíte dobře. Dvě nezletilé děti byly přítomny církevnímu rituálu vymítání ďábla.

Vzhledem k tomu, že církve a náboženské společnosti jsou u nás registrovány pod Ministerstvem kultury, obracím se na vás, vážený pane ministře, s těmito otázkami: Jak je možné, že se takového obřadu účastní děti, a nepovažujete jejich účast jako možné narušení vývoje? Má Ministerstvo kultury povědomí o tom, kolik případů exorcismu vykonávají církve ročně na našich spoluobčanech? A schvalujete vy osobně jako ministr kultury takové církevní obřady za správné, potřebné a v souladu s tím, pro co jsou církve zřizovány? Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče, o této konkrétní kauze, o které jste teď referoval, nemám bližší informace. Co se týká instituce exorcismu, tak pokud na základě svých teologických studií jsem schopen si na to vzpomenout, tak je to zbavování člověka vlivu zlých sil. Tento proces spočívá především v modlitbě nad takovým člověkem, ale to je široká škála možností, jak taková věc může probíhat. Pochopitelně pokud by tam došlo k nějakému podezření třeba z narušování výchovy mládeže nebo z nějakých takových to věcí, tak je třeba podat příslušný podnět. V tuto chvíli Ministerstvo kultury nedostalo žádný podnět tohoto typu, nejsem spraven ani o tom, že by někdo podal trestní oznámení, kde by se tato záležitost řešila.

Co se týká registrování církví a náboženských společností, v České republice je registrováno zhruba 25 církví a náboženských společností, z nichž některé tento institut tzv. exorcismu znají, a pokud ho praktikují, tak je to jejich vnitřní záležitost. Zatím, znovu opakuji, nebylo zavedeno žádné řízení, které by se tohoto institutu, resp. nějakého jeho možného zneužívání, týkalo. Pokud máte, řekněme, konkrétní podnět od občanů, jak jste zmiňoval, tak určitě si ho od vás rád převezmu, a pokud to bude v kompetenci Ministerstva kultury, tak se samozřejmě takovou záležitostí budeme zabývat. Do této chvíle se tak zatím nestalo. Žádný takový podnět podán nebyl.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji. Sice jste mi neodpověděl skoro na nic, na co jsem se ptal z vašich osobních názorů. Vysvětlil jste mně, co je exorcismus. To jsem věděl, ale budiž. Podnět vám rád dám. Dám vám i odkaz na video, abyste se s tím mohl zabývat. I sám jsem přemýšlel, zda podat trestní oznámení. Uvidím ještě. Znovu si to prostuduji. Jenom bych chtěl vaším prostřednictvím připomenout, že asi zítra v tuto dobu nám tady po Česku bude běhat hodně malých i velkých ďáblíků, tak aby na to církve byly připravené. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra. Chcete reakci pana ministra, pane poslanče? (Nechce.) Nechcete. Dobře. Děkuji.

Nyní prosím dalšího interpelujícího, pana poslance Plíška, který bude interpelovat paní poslankyni Válkovou. Ministryni Válkovou. Omlouvám se.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, já jsem původně chtěl paní ministryni Válkovou interpelovat ve věci její personální politiky, kdy jsme se tento týden dozvěděli, že z její původní sestavy týmu vedení ministerstva čtyř náměstků byl odvolán již třetí náměstek a dochází na ministerstvu k častým personálním změnám a turbulencím. Chtěl jsem se zeptat na příčiny, proč tomu tak je. Ale vzhledem k tomu, že paní ministryně je dnes řádně omluvená, tak si tuto interpelaci nechám na někdy příště. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím v pořadí je pan poslanec Zlatuška, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Bělobrádka.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Děkuji. Jedním z ústředních konceptů zpřístupňování výsledků vědy financované z veřejných zdrojů je jejich zpřístupňování v režimu tzv. otevřeného přístupu, open access. V civilizovaných zemích se stává základním požadavkem pro šíření získávaných vědeckých poznatků, kdy si financující agentury stanoví přímo jako povinnost příjemců dotací, byť částečných, zpřístupnit publikace i veškerá podkladová data v tzv. úložištích či repozitářích. Tato podmínka bude zahrnuta i v podmínkách financování projektů v rámci evropského programu Horizon 2020.

Po výjezdu na seminář k open access v listopadu 2013 ve Velké Británii byla na Úřadu vlády ustanovena pracovní skupina pod vedením prof. Haňky, dříve poradce pro vědu předsedy vlády a donedávna i člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada pro výzkum, vývoj a inovace v březnu přijala k open access doporučení, které však nemá skutečné dopady. Zastavily se práce kodifikující ukládání doprovodných dokumentů v úložišti šedé literatury v Národní technické knihovně a ani požadavek zpřístupňování výsledků není uplatňován. Z hlediska publikací je přitom situace poměrně jednoduchá a ve světě zvládnutá. Řeší se dnes spíše přístup k podkladovým datům než otázka publikací jako takových. Podmínku si stanovují i privátní nadace, dlouhodobě například britský Wellcome Fund, ale v uplynulém týdnu třeba i nadace Billa a Melindy Gatesových. V tomto ohledu se pohybujeme směrem k zemím třetího světa s privatizovanými financemi na vědu.

Otázka, rád dostanu písemnou odpověď: V jakém stavu je příprava národní politiky otevřeného přístupu a kdo nese odpovědnost za dosavadní průtahy?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím v pořadí je pan poslanec Nykl, který bude interpelovat taktéž nepřítomného ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, dne 12. 6. 2014 jsem vás interpeloval v otázce tzv. Národní rady pro sport, coby vašeho nově zřízeného poradního orgánu pro sport, kdy v té době především díky aktivitě našeho poslance, člena této rady, pana poslance Holečka, došlo k pozastavení vyplácení některých investičních položek do sportu zhruba v hodnotě 200 milionů korun, neboť se jevilo, že vyplácení těchto dotací nemusí být oprávněné a zcela obhajitelné.

Můj dotaz tehdy zněl, jak bude probíhat revize těchto položek, co se vlastně odehraje. Vy jste řekl, že zhruba těch 27 položek necháte prověřit, a zdůraznil jste, že to neznamená, že by jim nebyla udělena dotace, ale než dáme prostředky, půjde kontrola. Z médií se nyní dozvídám, že vlastně všechny tyto položky mimo jednu dotaci, která měla jít panu Hadamčíkovi na Buly Arénu v Kravařích, byly schváleny. Na tom by možná nebylo nic zvláštního kdyby se neukázalo, že určitý problém tu je, a to v tom, že vlastně nikdo neměl k dispozici písemné závěry těchto kontrol se zdůvodněním, proč je tedy dotace oprávněná. A zde je příklad, na který se chci zeptat.

Autoklub Česká republika, sídlo Opletalova ulice, Praha, dotace 6,6 milionu na opravu strojovny. Pokud je mi známo, v budově má kancelář tento autoklub, ale jinak je ta budova úspěšně komerčně pronajímána a s vlastním sportováním to nemá nic společného.

Dotaz číslo jedna. Myslíte si, že v tomto konkrétním případě je to správné využití investiční dotace do sportu?

Dotaz číslo dvě. Jsou k dispozici písemná zdůvodnění všech finálně schválených dotací? Mohli bychom si je přečíst?

Dotaz číslo tři. Vy jste někde v tisku označil aktivity pana poslance Holečka jako nějakou jeho snahu o zviditelnění či sebeprezentaci. Dokonce pan Černošek, významný činovník na poli sportu, řekl v Hospodářských novinách, že (upozornění na čas) - děkuji - je to poprvé v historii, kdy je financování sportu předmětem politických her. Já si myslím, že je to poprvé, co jde o transparentní snahu (další upozornění na čas) o financování sportu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale musíme dodržovat časový limit.

A nyní poprosím dalšího v pořadí pana poslance Seďu, který bude interpelovat pana ministra vnitra Chovance.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, protože vím, že spěcháte, tak budu velmi rychlý. Některé informace už tady padly. Přes ujišťování veřejnosti, že je bezpečnost po prvním výbuchu muničního skladu zajištěna, tak se ukazuje, že tomu tak není. Nutná evakuace obyvatel Haluzic a Lipové po výbuchu dalšího muničního skladu firmy Imex Group zřejmě ukazuje na větší problémy se zajištěním bezpečnosti muničních skladů. Podle expertů, pokud v tomto muničním skladu byla uložena deklarovaná munice, nemohla tato munice vybuchnout samovolně. Odborníci nevěří v samovznícení a ani v přímou souvislost s prvním výbuchem. Existují obavy, že je v tom lidský faktor. Druhým problémem je rozcházení se informací poskytovaných státními orgány.

Proto jsem se chtěl zeptat na dvě věci. První věc. Pane ministře, mohl byste poskytnout relevantní informace těmto občanům, nemyslím teď zrovna, ale v průběhu třeba zítřka, aby nejen obyvatelé z okolí vrbětického areálu byli řádně informováni? A také bych chtěl od vás ujištění, a to můžete tady, že vlastně ti obyvatelé, kteří byli evakuováni, mají podporu ze strany státu a Ministerstva vnitra. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě několik doplňků.

Ti experti, kteří hovoří o možné příčině výbuchu, na tom místě nebyli a oni pouze posuzují de facto fakta, která jsou známa z médií. Vyšetřování Policie České republiky je pod dozorem státního zástupce, který toto vyšetřování vede v režimu "vyhrazené", to znamená, nelze k němu poskytovat ani informace policie bez dohody se státním zástupcem. Já jsem požádal policii, aby požádali státního zástupce, je-li možné uvolnit z vyšetřování některé informace, abychom tak mohli učinit, protože je potřeba veřejnosti alespoň část směru vyšetřování odtajnit. Je-li to možné a neuškodí-li to vlastnímu vyšetřování. To je věc, kterou jsme podnikli.

Samozřejmě, vážený pane kolego, varianta lidského zavinění, nebo dokonce úmyslu je jednou z vyšetřovaných verzí, to bezesporu tak určitě je. Je to v tom prvním případě, je to i v tom druhém případě. Tuto variantu nelze pominout.

A ty informace, které se rozcházely. No, my jsme poskytovali první informace včera po telemostu, který byl s panem hejtmanem Mišákem, který byl s velitelem zásahu a který byl s ostatními kolegy z místa samého. To byly první relevantní informace po tiskové konferenci. A v dopoledních hodinách jsem já obdržel informaci od policejního prezidenta, že hlídky Policie České republiky zaznamenaly výbuch, který byl z oblasti původního epicentra. To znamená, hlídka nahlásila ze dvou stanovišť, že výbuch prvotní byl z původního epicentra. Takovou informaci dostal i premiér České republiky, kterou tady včera říkal. Premiér byl informačně vybaven ode mne, já jsem byl informačně vybaven od policie.

My jsme dnes poskytli ucelenou tiskovou zprávu, jak šel čas v té vrbětické kauze, aby občané věděli, jak se postupně informace vyvíjela. Problém nastal v tom, že nebyly letové podmínky, abychom byli schopni zjistit na místě, jestli opravdu vybuchla jiná budova. Já jsem ráno hovořil se starostou Újezdu, který mi jednoznačně říkal, že následně vybouchlo něco jiného než původní epicentrum, ale policie nebyla schopna toto zjistit dříve než v 16 hodin odpoledne, kdy vrtulník Armády České republiky de facto na perimetru daného areálu se zvedl a viděl, že tam hoří jiná budova.

Já jsem dnes požádal pana kolegu Stropnického a budu ho žádat i v rámci předsednictva Bezpečnostní rady státu, aby ten dron, který byl stažen, zůstal na místě do té doby, než bude veškerá munice odvezena, protože je potřeba, aby tam byl technický prostředek, který je schopen v každou noční i denní hodinu zjistit, co se nad tím rozsáhlým areálem děje.

Co se týká občanů, kteří byli evakuováni. Já jsem včera de facto zarazil diskusi o tom, že evakuovaní by měli být dejme tomu ubytováni v tělocvičnách, a zařídili jsme ubytování, které si myslím, že ti lidé krátkodobě potřebují, ubytování na úrovni 21. století. Poskytli jsme jim ubytovací kapacitu v zařízení Ministerstva vnitra v Luhačovicích. Je to v hotelu Hubert. To znamená, ti, kteří požádali o evakuaci, která byla na náklady státu udělána, jsou tam ubytováni zdarma, jsou jim poskytovány služby zdarma. Mohli využít služeb českého státu. Využil toho velmi malý počet z evakuovaných, z těch 430 lidí. Pokud mám poslední informace správné, tak je to více než 20 lidí, není to žádná velká část. Všichni ostatní našli ubytování u svých příbuzných a známých.

Dobrá zpráva a světlo na konci tunelu je to, že výbuchy ustávají. Zítra by se měl znovu sejít na místě krizový štáb, měl by se sejít velitel zásahu a ve 14 hodin znovu rozhodnout o tom, jak dlouho evakuace ještě bude. Já pevně věřím, že zítra ve 14 hodin bude možné pustit občany do jejich domovů. Jinak občané, kteří mají oprávněné žádosti o vstup do tohoto prostoru, tak jsou jim poskytovány. Jsme si vědomi, že tam mají domácí zvířata. Jsme si vědomi toho, že na katastru obcí je i zemědělský podnik, kde je 80 krav, tak aby lidé netrpěli traumatem, že tam nechali domácí zvířata nebo hospodářská zvířata, tak velice šetrně policie přistupuje k tomu, aby se tito lidé dostali a mohli obstarat i domácí zvířata. Takže přistupujeme k tomu, jak to nejšetrněji jde, ale v rámci ochrany života těch lidí.

Děkuji za tu otázku, pane poslanče.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a táži se pana poslance - nemá zájem o doplňující otázku. Vzhledem k tomu, že uplynulo 17.55 hodin, což je časový limit, do kterého se dá načíst poslední interpelace... Já do té doby, než přeruším schůzi, načtu ještě dvě omluvy z dnešního jednání. Od 16.30 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Mihola a od 15.30 do konce jednání se omlouvá pan poslanec Sedláček.

Takže v tuto chvíli přerušuji jednání Sněmovny do zítřka do 9 hodin ráno.

Jenom panu poslanci Hovorkovi - podle jednacího řádu se poslední interpelace může načíst v 17.55 hodin.

Děkuji a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.56 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.