Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015
/sněmovní tisk 331/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu v prvním čtení. Návrh státního rozpočtu byl projednáván v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. Dovolte mi nyní poděkovat všem gesčním výborům za projednávání jednotlivých kapitol státního rozpočtu a rozpočtovému výboru pak za souhrnné projednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

Předpokládám, že na dnešním jednání budou předneseny pozměňující návrhy k návrhu státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěl poznamenat, že kapitola Všeobecná pokladní správa má rozpočet výdajů ve výši více než 144 mld. korun obsažený v desítkách položek. Předem upozorňuji, že jakýkoli pozměňovací návrh, který by se týkal právě kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí bezpodmínečně obsahovat i konkrétní specifikaci dotčených položek, jinak je takový návrh nehlasovatelný.

Dále bych chtěl upozornit, že zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje zákonnou minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mou povinností bude při hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích minimální výši vládní rozpočtové rezervy hlídat. Pozměňovací návrhy, které by znamenaly snížení vládní rozpočtové rezervy pod její zákonnou minimální výši, jsou proto nehlasovatelné.

Svoje stanovisko k navrženým pozměňovacím návrhům sdělím při hlasování ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Já jsem svým rozhodnutím tento návrh přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení bylo doručeno jako tisk 331/2. Prosím zpravodaje rozpočtového výboru a současně jeho předsedu pana poslance Václava Votavu, aby se ujal slova.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, vládo, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru č. 182 ze dne 21. listopadu 2014 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015. Prosím o trochu trpělivosti, protože to bude o něco delší než obvykle.

Po úvodním slově náměstka ministra financí Gregora, zpravodajské zprávě předsedy výboru Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

I. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015, jak jim přikázala Poslanecká sněmovna svým usnesením č. 466 ze dne 22 října t. r., a přijaly k nim svá usnesení, s výjimkou petičního výboru, který projednal kapitolu 304 - Úřad vlády a usnesení ke kapitole nepřijal, hospodářského výboru, který projednal kapitolu 322 - Ministerstvo průmyslu a obchodu a usnesení ke kapitole nepřijal, ústavněprávního výboru, který projednal kapitolu 355 - Ústav pro studium totalitních režimů a usnesení ke kapitole nepřijal. (Poslanec Votava se obrací na předsedu Sněmovny kvůli hluku v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím o klid ve sněmovně. Pan zpravodaj má pocit, že je zde příliš velký hluk, tak prosím, abyste hladinu hluku snížili. (Hluk v sále se během vystoupení poslance Votavy nesnížil. Poslanec Votava přidal na hlase i na tempu.)

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji, pane předsedo.

II. bere na vědomí následující návrhy na doprovodná usnesení z výborů, kterými se výbory obracejí na vládu:

hospodářský výbor:

- doporučuje vládě navýšit Drážnímu úřadu částku na platy zaměstnanců včetně příslušenství o 32 400 tis. Kč a o tuto částku ponížit dotaci SŽDC určenou na příspěvek na dopravní cestu nehrazený ze SFDI,

- žádá vládu navýšit v kapitole Ministerstvo dopravy u průřezového ukazatele Výdaje na výzkum, vývoj a inovace částku 355 000 tis. Kč na zajištění naplnění vládního usnesení souvisejícího s příspěvkem na ESA pro potřeby volitelných programů,

- doporučuje vládě, aby v průběhu roku 2015 převedla do rozpočtu kapitoly 374 - Správa státních hmotných rezerv částku 84 mil. Kč pro zabezpečení krizových situací;

ústavněprávní výbor:

- žádá vládu, aby zajistila čerpání nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů v roce 2015 do platů zaměstnanců a souvisejících výdajů s cílem zajistit stabilní úroveň platů odpovídající úrovni platů, která byla docílena v roce 2014 v kapitole 336 - Ministerstvo spravedlnosti ČR;

výbor pro bezpečnost:

- žádá vládu, aby se při zpracování návrhu státního rozpočtu na další období, tj. na rok 2016 a střednědobého výhledu na léta 2017 a 2018 u kapitoly 305 - Bezpečnostní informační služba zabývala možnostmi rozpočtového pokrytí systemizovaných služebních míst, zajištění finančních prostředků na technické prostředky a financování výstavby datového centra,

- doporučuje vládě, aby při zpracování návrhu státního rozpočtu na další období, tj. na rok 2016 a střednědobého výhledu na léta 2017 a 2018 se u kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra - zabývala možnostmi navýšení rozpočtového pokrytí, a to především s ohledem na potřebu zajištění navýšení početního stavu příslušníků Policie České republiky, finančních prostředků na investice a na nákup a obnovu technických prostředků Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru;

III. doporučuje Poslanecké sněmovně  Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 /sněmovní tisk 331/ a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2015 přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2015 podle sněmovního tisku 331 ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle přílohy 1 a 2 tohoto usnesení."

IV. zmocňuje předsedu - zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR - což jsem učinil.

Součástí usnesení jsou tabulky, kde jsou pozměňovací návrhy, které byly schváleny v rozpočtovém výboru, ať se jedná o pozměňovací návrhy, které byly přímo načteny při projednávání tohoto rozpočtu v rozpočtovém výboru, nebo pozměňovací návrhy, které vzešly při projednávání jednotlivých kapitol v jednotlivých výborech Poslanecké sněmovny.

Tolik k usnesení rozpočtového výboru. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Ještě zde mám omluvu paní poslankyně Adamové od 10 hodin z pracovních důvodů a pak zde mám žádost pana poslance Koskuby, aby byla zrušena jeho omluva, protože je přítomen. On se omlouval od 10 hodin, ale je evidentně v sále, takže prosím o zrušení této omluvy.

A nyní bychom zahájili podrobnou rozpravu, protože v této fázi se vede pouze podrobná rozprava. Takže otevírám podrobnou rozpravu a mám zde několik přihlášek s přednostním právem. První je pan předseda Kalousek, potom pan předseda Fiala, potom pan předseda Okamura, pak paní místopředsedkyně Jermanová a potom pan zpravodaj. Takže pan předseda Kalousek má slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo.

Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, ve druhém čtení samozřejmě nechci opakovat výhrady a důvody k návrhu zákona o státním rozpočtu a zdůvodňovat tak, proč není možné, abychom poté, co byly schváleny základní ukazatele v prvním čtení, tento návrh podpořili. Jenom velmi stručně shrnu, že rozpočet kromě toho, že podle našeho názoru sleduje velmi špatnou a pro budoucnost škodlivou rozpočtovou politiku, především ve svých číslech říká něco úplně jiného, než jak ho verbálně prezentují členové vlády, zejména tedy pan premiér a pan ministr financí.

Rozpočet nešetří běžné provozní výdaje, naopak je prudce zvyšuje. Rozpočet neuvolňuje kapitálové výdaje, naopak počítá s investicemi nižšími, než investovala minulá vláda v době největší krize. Rozpočet poměrně trestuhodně zanedbává jeden z nejvýznamnějších prorůstových výdajů a to jsou výdaje na vědu a výzkum. Rozpočet pravdivě, ale v rozporu s verbální prezentací nepočítá ani se zvyšováním efektivity výběru daní, která byla tolikrát slibována a minulá efektivita tolikrát kritizována. Ale s vyšší efektivitou tento návrh nepočítá. To nekritizuji, to chápu. Ale nechápu, proč tedy bývalá efektivita byla předmětem kritiky a proč se pořád slibuje něco, čemu nevěří ani ministr financí, když plánuje příjmy na příští rok. Pro to, abychom mohli diskutovat některé pozměňovací návrhy, si dovolím položit tři zdvořilé otázky panu ministrovi financí a velmi prosím o to, aby odpovědi zazněly, protože se domnívám, že diskuse na tyto tři otázky je nezbytná.

První otázka je, proč, pane ministře, i do návrhu státního rozpočtu promítáte svoji již pověstnou nechuť dodržovat zákony České republiky. To jsme si zažili u lustračního zákona, u zákona o ÚZSVM, u řady jiných zákonů, ale rozpočet, který je hlavním dílem ministra financí, by si to přece jenom nezasloužil. A jakkoliv nám zákon ukládá, aby se rozpočet opíral o platnou legislativu, u poplatků u těžební činnosti jste naplánoval v příjmech zhruba sedmkrát vyšší příjmy než v minulosti. Ty jsou zakomponovány, zaúčtovány v celkové bilanci a neexistuje pro to žádná platná legislativa, což je přímo v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech republiky. Já chápu, že to není nějaké dramatické číslo. Jsou to stamiliony, ale je to respekt k zákonu. Zákon č. 218/2000 Sb. je součástí právního řádu České republiky a není možné říct, že když se nám nehodí, tak ho prostě nebudeme respektovat. Když si takto počíná vláda, a je to již několikátý případ, není to poprvé, která má být garantem vlády práva a dodržování zákonů v České republice, jak může chtít, aby zákony dodržovali občané? Vy prostě s klidem předložíte návrh, který je v této položce v přímém rozporu se zákonem, a je vám to jedno, jak vám to bylo jedno v řadě jiných případů, kde jste zákon rovněž nerespektoval. Tady bych poprosil odpověď, jak se tohle mohlo stát, zvlášť když to není nijak dramatická částka. Je to jenom neúcta a nerespekt k právnímu řádu.

Druhá otázka souvisí už přímo s textem, který jste předložil Poslanecké sněmovně a který v sešitě H pravdivě komentuje vývoj veřejných rozpočtů v České republice v minulých letech a pro rok 2015. Jakkoliv jste mnohokrát říkal, že předcházející vlády nešetřily a teprve vy začnete šetřit, tak v rozporu se svými veřejnými tvrzeními tady píšete pravdu, to chci jaksi ocenit. A tu pravdu přečtu: Po roce 2009 přichází postupné snižování schodku veřejných rozpočtů, tento trend je ale narušen v roce 2014, kdy dochází ke zhoršení. Proč jste schválili rozpočet roku 2014, který narušil trend postupného snižování veřejných rozpočtů a zlepšování jejich stavu, jste vysvětlovali v minulém roce: Jsme u toho teprve tři týdny, nemůžeme dělat nic jiného než rozpočet schválit, a pak začneme pořádně makat pro rok 2015. Problém je, že došlo ke změně trendu a ke zhoršení nejenom v roce 2014, tedy v roce letošním, ale že v sešitě H opět pravdivě přiznáváte, že v tomto trendu budete pokračovat a že i v roce 2015 dojde k dalšímu zhoršení stavu veřejných rozpočtů oproti roku 2014. A tady je namístě odpověď na velmi jednoduchou otázku proč. Proboha proč? Z jakých národohospodářských, makroekonomických, rozpočtových důvodů Česká republika, která i v době recese dokázala rok od roku zlepšovat stav svých veřejných rozpočtů, proč je musí nezbytně v době překonání recese a aspoň částečného hospodářského růstu zhoršovat? Jaké důvody vás k tomu vedou, že navrhujete rozpočet, o kterém pravdivě a zodpovědně říkáte: my to zhoršujeme. Tak by snad mohla Sněmovna dostat odpověď na otázku proč. Proč pokládáte za nezbytné to zhoršovat? Netvrdím, že to zhoršujete, to tvrdíte vy. A máte pravdu. Já vám dávám za pravdu. Jenom prosím, aby se to neinterpretovalo zase tak, že Kalousek tvrdí, že se něco zhoršuje. Ne, ministr Babiš ve svém materiálu v sešitě H pravdivě popisuje, že v roce 2014 došlo ke změně trendu a že i v roce 2015 pokračuje ve zhoršování stavu veřejných rozpočtů. A domnívám se, že by si Sněmovna zasloužila jednoduchou odpověď na otázku proč. My to prostě chceme zhoršovat, protože jsme slíbili, že bude líp. Já nevím, odpověď by mě velmi zajímala a jsem si jist, že Poslaneckou sněmovnu i veřejnost také.

Třetí otázka se rovněž týká vašeho textu a vašeho pravdivého konstatování v sešitě H, ke kterému se kloním, že nelze počítat se zlepšením bez dalších systémových opatření v rámci rozpočtu. To je pravdivé konstatování, nicméně v tom textu i ve vaší řeči postrádáme jakékoliv návrhy těchto systémových opatření. Jinými slovy konstatování "my to vědomě zhoršujeme a nedá se s tím dělat nic jiného bez systémových opatření, která nenavrhujeme" je informace "chceme to zhoršovat dál". Pokud by informace neměla znít takhle, tak by mělo být doplněno: bez dalších systémových opatření, kterými jsou zejména. Velmi bych ocenil, pane ministře, kdyby opatření zejména nebyla věčné kolovrátky o karuselových obchodech. Oceňujeme ten zápas, ale ani vy sám tomu efektu nevěříte, protože ten efekt neplánujete nejenom v roce 2015, ale neplánujete ho ani v dalším střednědobém výhledu. Takže skutečně jaká systémová strukturální opatření vláda navrhne k tomu, aby nedocházelo k dalšímu zhoršování, které vláda přiznává.

To jsou tři otázky, které si myslím, že jsou velmi závažné a zaslouží poctivé reálné odpovědi. Proč i ve státním rozpočtu musíte opovrhovat zákonem? Za druhé, proč i v roce 2015 pokládáte za nezbytné zhoršovat stav veřejných rozpočtů - což pravdivě přiznáváte ve své dokumentaci. A za třetí, jaká systémová opatření budou navržena vládě a Poslanecké sněmovně, aby ke zhoršování dál nedocházelo - protože vy sám píšete, že bez nich to nepůjde.

Vláda těch několik nesmělých krůčků, které se podařilo prosadit vládám minulým, ruší. Místo aby se prohlubovaly, zlepšovaly, pokračovalo se v nich, tak je ruší. Dobře, k tomu má politický mandát, ale už neříká, co místo toho. Místo toho říká: my to budeme zhoršovat, aby bylo lépe!

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Volného a prosím, aby se připravil pan poslanec Fiala Petr.

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý den, paní předsedající. Děkuji. Kolegové, pan kolega poslanec Kalousek říkal, že Poslanecká sněmovna chce slyšet. Jestli i já jsem Poslanecká sněmovna, tak já za sebe říkám, že nechci slyšet, protože už jsem to slyšel několikrát. Tento rozpočet byl postaven s tímto číslem právě proto, že za dob krize a za dob úsporných opatření se celá ekonomika poddimenzovala neskutečným způsobem. Jestli to bylo dobře, nebo špatně, nechám posoudit odborníky, nicméně tato ekonomika byla poddimenzovaná v investicích, byla poddimenzována v sociálních dávkách a platech, víte, že jsme přidávali na důchodech, museli jsme rozmrazit a valorizovat platy státním úředníkům, prostě byly zamrazené a prostě se s tím nepracovalo. Možná to bylo správně. Proto toto opatření a proto - já už jsem to tady slyšel minimálně pětkrát. Možná pan ministr bude reagovat, nicméně pro mě to říkat nemusí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. A nyní s faktickou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za reakci panu místopředsedovi rozpočtového výboru. Já jsem ji také slyšel mnohokrát na rozpočtovém výboru a je to poctivá odpověď: My jsme se rozhodli zhoršovat stav veřejných rozpočtů, protože si myslíme, že je to tak dobře. A já si nejsem jist, jestli má tuhle odpověď i pan ministr financí, proto se ptám jeho, protože on píše, že tu situaci zhoršuje. Odpověď je proč. Kdy řekne Protože si myslíme, že zhoršovat je dobře, je to poctivá odpověď a Poslanecká sněmovna se s ní spokojí, tak jako s vaší odpovědí. (Potlesk poslanců TOP 09. )

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Fiedler. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Paní předsedající, já bych se chtěl obrátit na pana místopředsedu rozpočtového výboru. Pane kolego -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, mým prostřednictvím!

 

Poslanec Karel Fiedler: Prostřednictvím paní předsedající. Omlouvám se podruhé. Pane kolego, už jsme to tu přece řešili několikrát, že čísla, která vy jste předložili v návrhu rozpočtu, přece jasně mluví o tom, že v současném návrhu rozpočtu jsou investice v nižším objemu, než bylo v období, které vy - já teď nehodlám polemizovat o tom, jestli správně, nebo nesprávně - kritizujete. Kritizuje ho, ano, byly tam investice v nějaké výši, byly ve snížené výši, ale přece všichni dobře víme, že z vašich čísel, která vaše vláda předkládá, investice jsou ještě v nižším objemu. Už jsme to tu přece řešili! Proboha neříkejte pořád, že tam jsou zvýšené investice, když z vámi předložených čísel se všichni dočteme, že tomu tak není. Jen pro pořádek. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní prosím s řádnou přihláškou s přednostním na právem pana poslance Petra Fialu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, moji kolegové tady za chvíli budou zdůvodňovat naše pozměňovací návrhy a naše stanovisko k rozpočtům v jednotlivých kapitolách. Já bych ale přece jenom, aniž bych stejně jako pan předseda Kalousek chtěl opakovat všechny výhrady, které jsme k rozpočtu měli, tak bych chtěl připomenout některé základní věci, které nás činí nespokojenými s tím, jak je tento rozpočet navržen.

Možná se občas díváte na televizi a třeba jste v posledních dnech viděli takový seriál, který se jmenuje Expremiéři, kde včera nebo kdy vystupoval člověk, který se jmenuje Stanislav Gross a o kterém tam říkali, že byl premiér České republiky. Já neříkám, že se všemu, co se vysílá v televizi, má věřit, ale tohle je docela důvěryhodná informace. A já to říkám proto, že pan předseda vlády i pan ministr financí nám tady často říkají, že tu vládly jenom vlády pravice, vláda ODS s Miroslavem Kalouskem za posledních 20 let, a že se tu v té době pořád kradlo, tak je dobré si připomenout, že tu byly také jiné vlády, že tu byla třeba vláda v čele s panem premiérem Špidlou, Grossem nebo panem Paroubkem. A já o tom nemluvím náhodou. Mluvím o tom proto, že v té době byl ministrem financí současný premiér pan Sobotka, a v tomto období, které není tak dlouho za námi, se zde realizovala určitá rozpočtová politika a ta rozpočtová politika byla velmi neodpovědná, protože v době, kdy jsme prožívali hospodářský růst, vytvořily tyto vlády - Špidly, Grosse a Paroubka - značný deficit státního rozpočtu. A tato vláda pokračuje přesně v tomto trendu a znovu se tu promítají všechny chyby, které jsme České republice zažívali v letech 2002 až 2006. Nešetří se v době, kdy šetřit můžeme, rozhazují se peníze na zvyšující se počet úředníků, zvyšuje se deficit, a to navzdory tomu, že očekáváme hospodářský růst a máme naštěstí v naší zemi celkem dobré ekonomické podmínky.

Já bych si také dovolil připomenout, že už druhý rok končí rozpočet s deficitem 80 miliard korun, v příštím roce se navíc očekává růst ekonomiky, ale vláda nám tady překvapivě předkládá rozpočet s deficitem 100 miliard korun. Nechci být podezřívavý, ale skoro si myslím, že i přes rozhazovačnou politiku této vlády je pravděpodobné, že vláda rozpočet 100 miliard nadhodnotila, aby nám za rok mohla říkat, jak pracovala dobře a jaká úsporná opatření realizuje.

Když se podíváme na strukturu rozpočtu, tak zjistíme, že vláda samozřejmě bere všem občanům, ale peníze rozděluje vybraným skupinám. A když se podíváte, kam ty peníze jdou, tak jako příklad vám mohu uvést, že jdou na vyšší provozní výdaje ministerstev, na to, aby se navýšil počet úředníků, a samozřejmě to všechno se musí dít na úkor někoho, a děje se to na úkor živnostníků, děje se to na úkor drobných podnikatelů, děje se to na úkor aktivních lidí.

Já vám tady řeknu, uvedu několik naprosto konkrétních příkladů, abyste viděli, jak jsou slovo vlády v rozporu s čísly, které sama vláda nám předložila. Rostou výdaje na činnost jednotlivých ministerstev a úřadů na 81 miliard korun ročně, což je o 10,7 miliardy korun více, než to bylo v předcházejícím období. A podívejme se třeba na jednotlivé úřady.

Úřad vlády vyplatí v příštím roce na platech o 55 milionů korun více, zaměstná o 43 lidí více a ještě navíc tam bude 30 milionů korun na dorovnání platů úředníků na Úřadu vlády. To je velmi zajímavá politika, zvláště od pana předsedy vlády, který nám káže o tom, jak mají zůstat zmrazeny, nebo nemají téměř růst platy ústavních činitelů. Podívejte se, co dělá na svém úřadu, na Úřadu vlády.

Ministerstvo financí na platech v roce 2015 vyplatí o 630 milionů korun více a zaměstná navíc dalších 600 lidí.

Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě musí nějakým způsobem vyřešit naprosto neodpovědné rozhodnutí o zrušených poplatcích. Na to se musí vynaložit 5 miliard korun.

Ministerstvo vnitra, to je zajímavý příklad, na Ministerstvu vnitra naopak dochází ke snižování některých prostředků, ale podívejme se kterých. Bohužel vláda na Ministerstvu vnitra snižuje výdaje na výzkum, na vývoj a na inovace, snižuje je o 43 % - o 270 mil. Kč. Dámy a pánové, já bych rozuměl tomu, že se na Ministerstvu vnitra sníží prostředky na výzkum, pokud by existovala nějaká nová koncepce výzkumu a pokud by se ty prostředky rozdělovaly v jiných kapitolách jiným způsobem. Ale to se neděje, to jsou prostředky, které jsou pro výzkumné organizace naprosto ztracené.

Vláda naopak neinvestuje tam, kde by to mělo smysl a kde je to důležité pro budoucí prosperitu naší země. Podívejme se třeba na oblast výzkumu, vývoje a inovací, což je, jak se snad shodneme, klíčová oblast, do které bychom měli finanční prostředky dávat. Výdaje jsou zde zahrnuté v celkovém objemu necelých 35 mld. Kč, z toho přímo ze státního rozpočtu je to 26,9 mld. Kč. Když si to srovnáme třeba s rokem 2013, tak zjistíme, že tam šlo na výzkum a vývoj téměř 40 mld. Kč. Takže vláda proti roku 2013 snižuje prostředky, které jdou do výzkumu, ze 40 mld. na 35 mld. Kč.

Neposilují se ale ani výdaje na investice, o kterých vláda tolik mluví. Třeba Ministerstvo dopravy - tady se využívají rezervy Státního fondu dopravní infrastruktury z minulých let, ale kdyby jich nebylo, tak jsou investice v této oblasti ještě významně nižší. Vláda sice plánuje vybrat na daních o 30 mld. více, ale tyto peníze neinvestuje, tyto peníze dobře nevynakládá. Tyto peníze chce projíst a rozdat. Kdybychom si představili rozpočet domácnosti, tak by to bylo tak, že třeba máte hypotéku, kterou máte splácet, a máte půjčku na auto a chcete platit kroužky dětem. No ale vy místo toho, abyste to dělali, když zrovna máte docela slušný příjem, tak byste si najali paní na úklid, paní na hlídání a šoféra a tímto způsobem byste řídili svůj domácí rozpočet. Je to absurdní? No samozřejmě, že je to absurdní, ale přesně tímto způsobem sestavila vláda tento rozpočet a vláda se tak chová.

Vláda nám tvrdí, že šetří. Podívejte se na ta předložená čísla. Mandatorní výdaje dosahují historicky nejvyšší úrovně, vzrostly na částku 713 mld. Kč a tvoří už 58,5 % státního rozpočtu. Na ty enormní výdaje samozřejmě vláda musí někde brát a vláda na ně bere například tím, že přestává investovat nebo neinvestuje dostatečně.

Já bych prostřednictvím paní předsedající připomenul zde hovořícímu panu poslanci Volnému (ten diskutuje před lavicemi s dalšími poslanci), který mluvil o těch investicích, že oproti poslednímu roku vlády, na kterých se podílela Občanská demokratická strana, se investice významně snižují. V roce 2013 byly investice ve výši 100 mld. Kč a tady v tomto rozpočtu jsou investice plánovány ve výši 76 mld. Kč. No tak prosím vás, v čem je ten rozpočet proinvestiční? Kam ty peníze jdou? Do čeho vlastně investujete? Pokládáte si vůbec tyto otázky? V roce 2013 skončil státní rozpočet se schodkem 80 mld. Kč, ale investice přitom dosahovaly úplně jiné výše. Tady máme stomiliardový deficit plánovaný a investice máme pouze ve výši 76 mld. Kč.

Vláda rozdává peníze, vláda se tváří, že těch peněz je dost, ale přitom nemá žádná řešení na otázky, které jsou opravdu klíčové z hlediska budoucnosti a taky budoucích rozpočtů. Nemá žádné řešení na problematiku důchodů, nemá skutečné řešení na růst ekonomiky, nechystá se investovat, nechystá se stavět nové dálnice, investovat do kvalitnějšího zdravotnictví, nepodporuje výzkum a vývoj.

Tento rozpočet v žádném případě není prorůstový, není proinvestiční. Ta čísla do dokládají jasně, některá z nich jsem vám připomenul. Tento rozpočet je přerozdělovací. Tento rozpočet všem bere a dává jenom vybraným skupinám a především přispívá na provozní náklady jednotlivých úřadů a na platy úředníků.

Dámy a pánové, občanští demokraté se budou snažit tento rozpočet opravit prostřednictvím různých pozměňovacích návrhů, které předložíme, ale zůstává faktem, že v této podobě ho v žádném případě nemůžeme podpořit. (Tleskají poslanci ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní se vypořádáme s dvěma technickými poznámkami. S první přichází k mikrofonu pan premiér Sobotka, poté se připraví paní poslankyně Černochová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, pan poslanec a předseda Fiala tady líčil růžovou budoucnost Úřadu vlády, jak se na Úřadu vlády budou zvyšovat platy v příštím roce. Já ho mohu ujistit, že za prvé se budou zvyšovat tak jako všude jinde, to znamená o 3,5 %. A za druhé - obávám se, že ta růžová budoucnost nenastane, tak jak ji pan předseda Fiala líčil, neboť Úřad vlády má vyměřený odvod cca půl miliardy korun za kauzu ProMoPro a má vyměřené penále, které je zhruba ve stejném rozsahu. To znamená, že pokud se ten odvod zrealizuje, tak nebudeme zvyšovat platy, ale zavřeme, zhasneme a Úřad vlády nebude mít ani korunu na svoji činnost.

Chci jenom připomenout, že to byl pan Topolánek a pan Vondra, kteří ozvučovali tak intenzivně české předsednictví, až finanční úřad vyměřil Úřadu vlády tuto pokutu. Říkám to proto, že to byla jedna z prvních věcí, se kterou jsem se setkal, když jsem se ocitl ve funkci premiéra. Nový šéf Úřadu vlády mě informoval o tom, že je tady šetření finančního úřadu a že to směřuje k takovémuto rozhodnutí. Pak jsme to rozhodnutí dostali - to znamená půl miliardy pokuta, odpovídající penále, což samozřejmě vysoce převyšuje jakýkoliv rozpočet Úřadu vlády, byť by byl mírně navýšen v důsledku nárůstu platů o 3,5 %.

A ještě dvě poznámky. Už tam nebudou ty milionové odměny, tak jak byly za vaší vlády, protože bude platit a platí zákon o státní službě. Já už jsem předem redukoval vyplácené odměny, abychom se nikdy nedostali do takové situace, jako když bývalí úředníci dosazení ODS dostávali roční odměny ve výši 700, 800 nebo 900 tisíc korun. Čili k zásadní změně už došlo a bude tady platit zákon o státní službě.

A pokud jde o platy poslanců a senátorů, vždycky jsem říkal, že by neměly růst rychleji než platy zaměstnanců ve veřejném sektoru. A to je názor, který neustále mám také do budoucna. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Černochovou. Prosím, aby se připravil pan poslanec Kolovratník. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych možná doporučila panu premiérovi více než to, aby tady nám kázal, co bylo, je a bude, aby si sehnal ministry, kteří - když se podíváte na tu lavici za mnou, tak je jich tady tak žalostně málo. Nejsou tady ministři, kteří mají...

Pane premiére, já vás prosím (otáčí se směrem k premiérovi) opakovaně, včera jste mi dělal to samé. Paní místopředsedkyně, prosím, umravněte pana premiéra, aby nehovořil do diskuse, když tady řečník u řečniště řádně přihlášený chce diskutovat. (Řeč se marně pokouší přerušit předsedající.) Tak prostě si zalepte pusu, pane premiére, nebo si sedněte dál, ale nediskutujte se mnou, neveďte se mnou dialog. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pana premiéra prosím, aby zachoval klid.

 

Poslankyně Jana Černochová: Takže bych velmi pěkně poprosila, abyste přerušila tuto schůzi a aby si pan premiér sehnal do lavic své kolegy z vlády tak, aby tady nebyli pouze čtyři ministři, ale aby tady byli všichni ministři! Žádná z předchozích vlád si nikdy v minulosti nedovolila, když se projednával ten nejzásadnější, nejstěžejnější dokument, zákon, kterým je státní rozpočet, aby tady bylo tak žalostně málo ministrů. V loňském roce jsme kvůli tomu, že jste tady neměl ani jednoho ministra, dokonce museli schůzi přerušovat.

Takže já vás prosím, sežeňte si své kolegy, ať vás je tady víc a nejsou ty lavice za mnou takto prořídlé.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Paní poslankyně, já se táži, zda je to váš procedurální návrh na přerušení schůze.

Já ale bohužel musím říct, že odporuje jednacímu řádu, protože zástupci vlády tady jsou. (Poslankyně Černochová zřejmě reaguje z místa.) Dobrá, je-li tomu tak, svolám svoje kolegy a nechám o vašem procedurálním návrhu hlasovat.

Pro stenozáznam - pan premiér hlasuje s náhradní kartou číslo 18.

(Do sálu se vracejí poslanci z předsálí.)

Dříve než zahájím hlasování, všechny vás odhlásím. Poprosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami.

 

Zahajuji v tuto chvíli hlasování o procedurálním návrhu kolegyně Černochové na přerušení schůze do přítomnosti všech členů vlády.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 18, do kterého je přihlášeno 129 přítomných, pro 48. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Prosím k mikrofonu pana poslance Kolovratníka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, nebudu panu premiérovi zalepovat ústa, ale prostřednictvím paní předsedající se obrátím na pana předsedu Fialu, a to ve věci dopravy. To znamená, pane předsedo, nemáte přesná čísla, přesné informace, ale rozpočet SFDI má něco přes 92 mld., je buď jestli ne nejvyšší, tak téměř druhý nejvyšší historicky, včetně unijních fondů, to je korektní přiznat. Ale pokud vím, tak se rozjíždějí výkupy pozemků, osobně jsem si ověřoval ve východních Čechách v souvislosti s výstavbou silnice R35. Nastupující ministr dopravy společně s vicepremiérem a ministrem financí řešili intenzivně dálnici D8 a onen zával.

Co se týká železnice, máme ambiciózní plány a chystáme ve velmi krátké době rozjet přípravu vysokorychlostních spojení, vysokorychlostních železnic. Tak prosím neříkejte, že vláda nestaví dopravní infrastrukturu a že neplánuje žádné investice do dopravy. To opravdu není pravda. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Prosím, aby přišel k mikrofonu pan poslanec Bendl. Prosím, aby se připravil pan poslanec Petr Fiala s faktickou.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Dovolte mi jenom krátkou reakci na to, když tady pan premiér míchal hrušky s jablky a říká, že potřebuje peníze na ProMoPro a z toho titulu potřebuje zvednout výplaty na úřadu vlády. Jenom bych odcitoval z materiálu kapitola Úřadu vlády. Počet systemizovaných míst byl upraven na schválený stav roku 2014, tím i odpovídajících objemů platů a souvisejících výdajů o částku 48,49 mil. Kč. Další navýšení výdajů na platy a ostatní platby za provedenou práci na základě rozhodnutí vlády o 1,5 % včetně souvisejících výdajů celkem ve výši 5,7 mil. - ty přičtěte k těm 49. Navýšení o prostředky ve výši 39,050 mil. Kč, z toho tvoří platy 23 mil. plus povinné pojistné 8,1 necelých na částečné dorovnání průměrného platu na úroveň skutečně vyplaceného průměrného platu za rok 2013. Takže celková částka navýšení mzdových prostředků na úřadu vlády činí zhruba 85 mil. Kč z roku na rok. To se žádného ProMoPro netýká.

A abych ještě, protože mám ještě minutu, ukázal, co se personálně příjemného odehrává na Úřadu vlády, kdy například - a odcituji z materiálu rozpočet kapitoly Úřadu vlády. Změny vyplývající z delimitace provedené v roce 2014: Snížení o částku 2,8 mil. Kč vyplývající z přesunu problematiky personálních a vzdělávacích činností ve státní správě z Ministerstva vnitra na Úřad vlády ČR a zpět, kdy usnesením vlády 147 z 5. března 2014 schválila přesun této agendy z Ministerstva vnitra na Úřad vlády. Ale ještě tentýž rok... Pozor - spolu s deseti zaměstnanci přecházela tato agenda z Ministerstva vnitra na Úřad vlády. A ještě tentýž rok v září roku 2014 vláda schválila vrácení této agendy na Ministerstvo vnitra, ale už ne s deseti úředníky, ale s patnácti. Tam se rodí ti úředníci na tom Úřadu vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Pan poslanec Petr Fiala svoji faktickou stahuje. Nyní prosím pana poslance Kalouska s faktickou, připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jen krátkou reakci na to, co řekl pan kolega Kolovratník a pan premiér.

Pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, projednáváme zákon o státním rozpočtu, neprojednáváme SFDI. Informace o nejnižších investicích ze státního rozpočtu je prostě informace pravdivá. Pokud byste se podíval, kolik státní rozpočet bude přispívat fondu dopravní infrastruktury, tak o miliardu více než v roce loňském, tzn. v podstatě stejně. Pan předseda Fiala má samozřejmě pravdu.

Pane premiére, nikdy jsem si nemyslel, že bývalý ministr financí může argumentovat tak jako vy onou pokutou pro ProMoPro. Oba dva víme, že i kdyby k tomu došlo, tak jedna kapitola státního rozpočtu to zaplatí jiné kapitole státního rozpočtu, tzn. peníze se přendají z jedné kapsy saka do druhé. A existují, bývalí ministři financí to vědí, když tak to tomu současnému poraďte, existují minimálně čtyři techniky, jak se s tím vyrovnat tak, aby nebyl ohrožen provoz organizačních složek státu. Jednu techniku nepochybně využijete. To znamená, že žádné rozpočtované prostředky Úřadu vlády nebudou použity na pokutu ProMoPro, protože prostě to lze v takovém případě udělat.

A faktem zůstává to, co tady zaznělo, že z roku na rok vyplatíte na mzdových prostředcích na Úřadu vlády o 85 milionů korun víc a že tam přibude spousta úředníků. Chápu, že je před sjezdem, že musíte zaměstnat spoustu volebních hlasů, koneckonců vaši kolegové na sociálně demokratických ministerstvech dělají totéž. Ale nechápu, proč by to měli platit daňoví poplatníci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku a připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vím, že projednáváme rozpočet, ale když se tady pan předseda Fiala zmínil o bývalých premiérech a zmínil cyklus Premiéři, tak bych vás, paní předsedající, poprosil, abyste ho upozornila, že dva ze tří premiérů za ODS neměli odvahu vůbec v tom cyklu vystoupit a jeden z těch, kdo neměl odvahu, byl také poslední premiér za ODS Petr Nečas, za kterého pan současný předseda ODS působil ve vládě, byť uznávám, že je to všechno z jeho hlediska dávná historie, protože to ještě v té straně nebyl. Ale když už to tady zmiňuje, tak tohle by se hodilo připodotknout.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jenom podotýkám, že já pana kolegu upozorňovat na tyto věci nemůžu, můžete to udělat vy mým prostřednictvím. To vy musíte říct, prostřednictvím paní předsedající. Nyní prosím pana poslance Laudáta.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Jenom technicky to, co už tady řekl pan předseda Kalousek. Prosím, neujíždějme k dopravě, k rozpočtu, protože SFDI tady bude, a ne vlastní rozpočet, ale i ty věci kolem, to jsou obrovské story o resortu v naprostém rozkladu. Moc bych poprosil, protože dneska to není předmětem tohoto projednávání, bude to u třetího čtení potom schvalování rozpočtu fondu, tak abychom se potom tam tím zabývali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou, zatím poslední, pan premiér. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já se určitě rád nechám poučit jak panem poslancem Kalouskem, tak panem ministrem financí Babišem, jakým způsobem tu situaci má Úřad vlády vyřešit. Ale já vycházím z právního stavu, který v tuto chvíli je, a skutečně platí, vážené poslankyně a vážení páni poslanci, že máme předepsaný odvod, který v zásadě, pokud bych bral jenom čistě odvod bez penále, dosahuje většiny rozpočtu Úřadu vlády, a spolu s penále to překračuje celý rozpočet úřadu vlády na příští rok. Čili pokud ten odvod bude zrealizován, pak následně bude muset být nějakým způsobem zajištěno fungování Úřadu vlády a předpokládám, že Ministerstvo financí s nějakým takovým návrhem přijde.

Zmínil jsem to proto, že pan poslanec Fiala tady líčil růžovou budoucnosti Úřadu vlády v příštím roce. Jak se navýší platy o 3,5 % podle tabulek, to je, myslím, věc, která už je známá, od 1. listopadu letošního roku se zvýšily platy ve veřejném sektoru o 3,5 %, ale budoucnost nebude tak růžová prostě proto, že tady bylo české předsednictví. Tehdy byl premiérem pan Topolánek, ministrem za to odpovědným byl pan Vondra, oba byli z ODS, ozvučovali české předsednictvím způsobem, které vyhodnotil finanční úřad tak, že předepsal úřadu vlády vratku za půl miliardy korun. Ta vratka nesouvisí s tím, co se tam odehrávalo za posledních deset měsíců, ale souvisí s tím, co se odehrávalo v roce 2009 během českého předsednictví.

A k tomu, co říkal pan poslanec Bendl. Pane poslanče, my jsme udělali přesně to, co vaše politická strana chtěla. Zrušili jsme Generální ředitelství státní služby, to byl přece požadavek ODS. Vy jste tím podmínili podporu zákona o státní službě. V okamžiku, kdy jsme zrušili Generální ředitelství státní služby, tak ti lidé, kteří ho připravovali v souladu se zákonem na Úřadu vlády, tak se ta agenda přesunula na Ministerstvo vnitra, protože jsme se dohodli i s vaší politickou stranou na tom, že zastřešovat státní službu bude náměstek na Ministerstvu vnitra. Čili abychom neměli krátkou paměť a pamatovali si to, co bylo před několika měsíci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére, váš čas. Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s faktickou poznámkou, potom pana poslance Kalouska a poté pana poslance Petra Fialu. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Promiňte, pane premiére, ale to ještě neznamená, že ta agenda, kterou jste převzali, musí za půl roku narůst o 50 %. Z deseti lidí se najednou stane patnáct. To se opravdu tam odehrávají takovéto záležitosti, to za prvé.

A za druhé musím ještě jednou přečíst: Promítnutí dalších změn trvalého charakteru se jmenuje nadpis výdajových položek navýšení platů na Úřadu vlády. A nezlobte se, 3,5 % nedělá 85 milionů korun. Vy to dobře víte.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím pana poslance Kalouska s faktickou. Pane premiére, je ještě před vámi celá řada faktických. Vydržte prosím. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane premiére, ještě jednou. Byla vyměřena sankce finančním úřadem organizační složce státu Úřad vlády 500 milionů korun. To znamená, že vy jako předseda vlády, který zastřešujete celý státní rozpočet, jste byl odsouzen k tomu, abyste 500 milionů přendal z jedné kapsy do druhé. Nic jiného. Vedle této situace je platný daňový řád a platná rozpočtová pravidla a tato legislativa vám umožňuje, a vy to nepochybně uděláte, nezaplatit z plánovaného rozpočtu na tuto sankci ani korunu, a pokud to uděláte, bude vám rozpočtovým opatřením kompenzována.

Chcete-li radu, ano, já vám poradím. Použijte těch 85 milionů nárůstu na platy na Úřadu vlády na úhradu té pokuty a snižte o to deficit. Ale vy se touto radou řídit nebudete. Vy těch 85 milionů utratíte pro své voliče na sjezdu sociální demokracie, které na tom úřadu zaměstnáte. Zaplatí to daňoví poplatníci a z těch 500 milionů korun, které Úřadu vlády finanční úřad vyměřil, de facto vaše kapitola nezaplatí ani korunu. Za rok si to při státním závěrečném účtu řekneme. Jestli si myslíte, že zaplatí, tak teď pojďte k mikrofonu a řekněte: Ano, my část plánovaného rozpočtu na rok 2015 nepoužijeme na tu pokutu a nenecháme si to kompenzovat žádným rozpočtovým opatřením. To neřeknete. Vy řeknete jenom to první, ale neřeknete, že doopravdy nezaplatíte ani korunu a že to všechno utratíte.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Petra Fialu. Připraví se pan premiér. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já musím dát opravdu najevo určité zklamání. Pane premiére, já opravdu mohu ocenit vaši rétorickou obratnost jako levicového politika, ale opravdu nemohu ocenit vaši kompetenci premiéra, který tady obhajuje státní rozpočet. Já jsem tady přednesl naprosto konkrétní výhrady nad konkrétními čísly. Mluvil jsem o tom, kde se zvyšují provozní výdaje jednotlivých ministerstev, kde roste počet úředníků, mluvil jsem o malých investicích, investicích do klíčových oblastí. To všechno je doložitelné na těch číslech, která jste v tom státním rozpočtu předložili. Nezlobte se na mě. Mně nebudete vykládat, že to nejde na mzdy, když ty peníze jdou na mzdy. Nemůžete si hrát s něčím, co je dáno na papír a co jste vy nebo pan ministr financí, vaše vláda předložili tady do Poslanecké sněmovny. Já vás opravdu prosím, všechny členy vlády, abyste se začali zabývat těmi našimi věcnými argumenty, abyste nám odpovídali na naše otázky, abyste tady neodváděli pozornost k nějakým kauzám a dalším věcem. Prostě zvyšují se provozní výdaje, roste počet úředníků, rostou prostředky na platy úředníků, neinvestuje se, jsou nižší investice do vědy, jsou nižší investice do infrastruktury. To jsou prostě fakta, která vyplývají z rozpočtu, který jste tady předložil. Tak se pojďme bavit o těch faktech a neodvádějme řeč k nějaké minulosti a ke kauzám, které se nás netýkají. A odpovědět na moji výhradu, že se zvyšují platy a počet úředníků na Úřadu vlády tím, že budu platit peníze, když prohraji soud v kauze ProMoPro, to přece sám musíte vědět, že není relevantní odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní prosím k mikrofonu pana premiéra. Pane premiére, vaše faktická. Vaše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem rád, že tady bylo jasně řečeno, že Úřad vlády má předepsaný odvod za kauzu ProMoPro, že to je půl miliardy korun a že to budeme muset řešit. To prostě není triviální věc a já ji nechci zlehčovat, nechci ji bagatelizovat. A berte to prosím jako informaci nad rámec toho, co je v zákoně o státním rozpočtu, protože se to hospodaření úřadu v příštím roce dotkne.

Pokud jde o otázku platů - platy vzrostou o 3,5 %. Tarifní tabulka. Odměny budou limitovány podle zákona o státní službě 25 % z celého roku. Já nechci připomínat pana Poula, který byl v administrativě Úřadu vlády a podle veřejných informací dostal odměny v rozsahu 800 až 900 tisíc za rok. Nic takového už se na Úřadu vlády opakovat nebude.

Pokud jde o navýšení počtu zaměstnanců, musím říci, že se sociální demokracií a se sjezdem to nemá nic společného. My jsme se jako vláda rozhodli, že zřídíme pozici místopředsedy vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací. Místopředseda vlády přišel na Úřad vlády, neměl tam vytvořený žádný úsek, který by ho podporoval v této kompetenci. A v letošním a příštím roce dochází v rámci Úřadu vlády, je to tedy součástí této rozpočtové kapitoly, k vytvoření a naplnění úseku místopředsedy vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací. To je předseda KDU-ČSL, místopředseda vlády pan Bělobrádek. Nikterak to tudíž nemůže souviset s jakýmkoliv sjezdem sociální demokracie. To je gros nárůstu počtu zaměstnanců na Úřadu vlády, je to gros toho nárůstu mzdových prostředků, a zbytek nárůstu mzdových prostředků je dán tím, co se odehrává všude - zvyšují se platy ve veřejném sektoru. Za vás se nezvyšovaly, za naší vlády se zvyšují platy zaměstnanců veřejného sektoru. To je realita.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím s faktickou pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Kalousek a poté pan poslanec Petr Fiala. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Pane premiére, já vás musím zklamat. Vy jste buď nečetl kapitolu rozpočtu Úřadu vlády, anebo jste ji četl špatně, anebo si ji špatně vykládáte. Ano, na Úřadu vlády stoupá počet pracovníků a tomu adekvátně se zvedají platy. Ano, na Úřadu vlády se o 3,5 % přidává na platech. Ale pozor - také se na Úřadu vlády, a to je ta třetí záležitost, to je ten mzdový nárůst o zhruba 31 milionů korun z roku na rok, a pak už to asi zůstane stejné, pak už to budeme valorizovat v souladu se zákonem každý rok tak, jak se valorizují platy. A tady je napsáno: Kapitola se navyšuje o prostředky ve výši 31,05 milionu korun, z toho tvoří platy 23 a 8 milionů jsou povinné pojistné a FKSP, na částečné dorovnání průměrného platu na úroveň skutečně vyplaceného průměrného platu za rok 2013. Tudíž žádná 3,5 %. A říkat tady skrze mikrofon lidem, to je přece úplně normální, to je těch 3,5 %. Kdepak! To jsou úplně jiné částky, které se odehrávají, zcela nestandardní, na Úřadu vlády.

A pak ještě využiji těch 37 vteřin, které mám. Když už jsme u toho rozpočtu kapitoly Úřadu vlády, na jednotlivých odborných institucích, Ministerstvu školství, Ministerstvu vnitra a tak dále se snižují výdaje na výzkum a inovace a na Úřadu vlády se na výzkum a inovace zvyšuje kapitola rozpočtu o 100 milionů korun. Na co jdou a jak je chcete rozdělovat, prosím vás, pane premiére?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já chci panu premiérovi poděkovat za částečně upřímnou odpověď, která zněla: přestože snižujeme, a to dost výrazně, o miliardy, prostředky na vědu a výzkum, zvyšujeme výdaje na administraci rozdělování prostředků vědy a výzkumu. To je poctivá odpověď, odpovídá politice této vlády. Věda a výzkum v České republice zcela jistě zaplesá. Nicméně byla to pouze částečná odpověď, protože vedle tohoto navýšení pracovníků, kteří z prostředků na vědu a výzkum budou ukusovat na administrativu, tam bude ještě oněch 31 milionů, které zdůvodnit neumíte, protože tím prostě jenom přilepšujete zaměstnancům Úřadu vlády. Tady ten dovětek by to chtělo ještě té veřejnosti dodat. Kromě toho, že zvyšujeme počty, valorizujeme jim o 3,5 %, tak jim ještě přilepšujeme jakýmisi 31 miliony korun navíc, které tam já budu rozdělovat.

A pane premiére, ve vší úctě, to, že zaměstnávání na sociálně demokratických úřadech včetně vašeho nemá žádnou souvislost se sjezdem, vám věříme stejně upřímně a stoprocentně jako vaše tvrzení, že jste netušil nic o nabídce pana místopředsedy Sklenáka a dohodě, kterou učinil s ostatními předsedy klubů. Věříme tomu úplně stejně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Petra Fialu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Fiala: Pane premiére, vaše vysvětlení navýšení počtu úředníků na Úřadu vlády tím, že se tam zřídila pozice vicepremiéra pro výzkum, a proto je tam potřeba vytvořit zázemí, opravdu není správné. Já bych vás chtěl upozornit, pokud to nevíte, že na Úřadu vlády tradičně existuje odbor pro výzkum a vývoj, který má řadu zaměstnanců, a že tento odbor klidně stačil vytvářet zázemí vicepremiérovi pro výzkum v době sociálně demokratických vlád, kterým byl třeba Martin Jahn. Tento odbor má nejenom ředitele, ale měl v poslední době i vrchního ředitele, což de facto může být nahrazeno, nebo to je to místo, které teď má náměstek vicepremiéra pro výzkum. Takže já opravdu nevím, proč by se tam muselo na řízení výzkumu navyšovat takové množství pracovních míst a k čemu by to sloužilo. Úředníci, kteří rozumějí výzkumu, na Úřadu vlády tradičně jsou, ten odbor je dostatečný, fungoval tak i v minulosti, když tam byl vicepremiér, nebo tam nebyl vicepremiér, poskytuje zázemí pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace, která fakticky doporučuje vládě, jak se má řídit výzkum v České republice. Tak já opravdu nerozumím tomu, k čemu by tam ti úředníci byli, co by dělali a co je tam tak nového, že je třeba tam pro výzkum přidávat další úředníky, zvláště když nemáme žádnou novou koncepci výzkumné politiky, kterou samozřejmě tato země do budoucna nezbytně potřebuje.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se pan poslanec Kalousek, oba s faktickými poznámkami. Pane poslanče Kalousku, dostal jste přednost, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dostal jsem přednost, děkuji. Ona totiž je to faktická reakce na vystoupení pana předsedy Fialy. Já mu to rád vysvětlím, proč to tak musí být. Prostě má-li se zlepšit situace v badatelském a inovačním prostředí, je potřeba dát méně peněz na vědu a výzkum, než se dávalo i v době krize, a je potřeba zvýšit výdaje na úředníky, kteří o tom rozhodují. To je přesná politika vlády, kterou odráží ve svých rozpočtových prioritách navrženého státního rozpočtu. A samozřejmě že nemůže stačit odbor, to musí být sekce. A nemůže tam být jenom ředitel, musí tam být náměstek, vrchní ředitel a ředitel odboru. To se to bude bádat! To byste vy jako vysokoškolský profesor měl pochopit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Tady se teď dohadujeme o Úřadu vlády. My jsme podstoupili na petičním výboru diskusi při obhajování této kapitoly 304. Je to zřejmě jediná instituce, co se týká ne dvou ministerstev, to znamená zdravotnictví a průmyslu a obchodu, nebyl doporučen ten rozpočet, neprošel. A my jsme se také ptali, kde že tam je Bělobrádkovo ministerstvo. Bylo nám řečeno, že je to věda, výzkum a inovace 139 701 000. Když jsme se ptali, co v tom je, tak, vážení, nám bylo odpovězeno tamním ekonomem a zástupcem Úřadu vlády, že 100 milionů z toho půjde na audity vědeckých center, co s nimi dál. Já nevím, co tam chtějí auditovat, když to bylo většinou postaveno z evropských peněz, a pokud to zrušíme, tak budeme vracet peníze a ještě nám to možná pěkně osolí pokutou. Takže takto nám to bylo řečeno, protože my jsme detailní údaje k tomu nedostali. A samozřejmě mně je strašně žinantní kopat do místopředsedy vlády pro vědu, výzkum, inovace, ale ve svém vystoupení potom tady doložím, jaký gigantický chaos v téhle věci a úpadek je touto vládou generován. Ale to bude jiný projev. Takže prosím, těch 139 701 000 a z toho 100 milionů má jít na auditování. Pokud se mýlím - ale tohle slyšeli všichni účastníci toho jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Okamuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi na úvod poděkovat panu premiérovi, který už se nehlásil, jak mi řekl, aby dal prostor k další věcné diskusi, takže jsem se konečně dostal ke slovu.

Co se týče mého vystoupení, my už jsme za hnutí Úsvit v rámci prvního čtení konkrétní výtky řekli, a proto bych se dnes soustředil spíše na ty principiální věci nebo to pojal trošku jiným způsobem.

Samozřejmě už jsme tady hovořili o tom, jaký rozpočet by mohla podat vláda, že by mohl být samozřejmě buď vyrovnaný, nebo alespoň s menším schodkem, zvláště když ekonomika roste a má růst i příští rok. A ten růst ale, jak víme, a to bych tady zdůraznil, protože tady si s některými vládními představiteli nerozumíme, tak není díky této vládě, ekonomika neroste přece díky této vládě. Ekonomika letos roste a vláda se chopila moci někdy na jaře, a jak říkají všichni ekonomové a vědí to i alespoň minimálně ekonomikou políbení spoluobčané, tak růst ekonomiky v letošním roce nemá souvislost prakticky ve většině případů vůbec s činností této vlády. Takže já si myslím, že to bychom si měli říct už úplně na úvod. A také bychom si měli zdůraznit, že když ekonomika roste, tak v učebnici, možná i v první hodině v první třídě ekonomiky je jasně napsáno a je to jasná premisa, že to je ten čas, kdy by se měly sanovat dluhy, jelikož ta sinusoida se zase zvrátí, a až ekonomika bude klesat, tak bohužel ty peníze na sanování dluhů nebudou. To je přesně ta chyba, kterou udělala v minulosti sociální demokracie za vlády současného premiéra Bohuslava Sobotky, a vlastně na tyto chyby, bohužel v negativním slova smyslu, Česká republika doplácí dodnes. A můžeme si tady říkat tvrzení proti tvrzení, ale kdo studoval ekonomii, kdo je ekonomií políben, tak to, co říkám, je absolutně jasné, nevyvratitelné, a kdo říká opak, tak si troufám říct, že by byl i vyhozen od zkoušky na ekonomických školách. Vím to z domova, jelikož moje partnerka studuje dvě fakulty Vysoké školy ekonomické najednou a je v závěrečném pátém ročníku. Takže kdo tady bude chtít tvrdit opak, tak bych rád slyšel, odkud to tedy má.

Já bych samozřejmě navrhoval další téma k diskusi, které už přede mnou naznačili někteří ekonomové - to je např. zpřehlednit rozpočet, lépe ho obhájit, vysvětlit jeho jednotlivé položky. Diskuse nad jednotlivými položkami, když jsem se na to díval podrobněji, tak totiž může být velice překvapivá a může přinést skutečně zajímavá zjištění. Aktuálně bych připomněl usnesení hospodářského výboru, kterým výbor neschválil jednu z položek Ministerstva průmyslu. A budu konkrétní. Vláda počítá se zvýšenými příjmy z hnědého uhlí danými novelou horního zákona spočívající ve změně struktury tzv. úhrady z vytěženého nerostu u hnědého uhlí. Dnes se tyto výnosy rozdělují v poměru 75 % pro obce a 25 % pro stát. To se však má změnit, a to v poměru jedna třetina pro obce a dvě třetiny pro stát. S příjmy z této změny se počítá - světe, div se! - už v rozpočtu pro rok 2015. Celé to je ukázka příkladného šlendriánu. Novela horního zákona totiž ještě neprošla Sněmovnou, zatím je jen v meziresortním připomínkovém řízení a nebyla schválena ani vládou, natož aby o ní slyšel parlament. Přesto se vlastně s těmito záležitostmi v novém rozpočtu počítá. Navíc, jak minulý týden upozornili starostové v čele s naším poslancem Davidem Kádnerem, poslancem Úsvitu, tak plánovaná změna znamená vytunelování obcí postižených těžbou. Škody zůstanou obcím a zisk dostane stát. A já nemyslím, že takový návrh vůbec v této podobě projde, protože to nepřipustí starostové a občané postižených regionů, ať už jsou z jakékoliv strany. Nicméně v rozpočtu se s těmito příjmy počítá.

Takže to je zrovna exemplární příklad toho, jak je rozpočet sestaven, řekl bych, minimálně podivně. A znova zdůrazňuji to, že je nám tady předkládaný obří deficit, obří další zadlužování České republiky, zatímco o základních ekonomických zásadách už jsem tady v úvodu hovořil.

Pokud se tedy bavíme o příjmech a výdajích a chceme kvalifikovaně oponovat a hledat nejvyšší efektivitu, je podle mého názoru nutné do budoucna maximálně zprůhlednit rozpočty všech resortů a všech jím placených institucí. Platíme spoustu věcí, které jsou zbytečné, nebo bychom je měli levněji. A opět jdu ke konkrétnímu příkladu právě z navrhovaného rozpočtu. Problém je, že není v silách jednotlivců a zřejmě ani Ministerstva financí, což berte prosím věcně, tuto připomínku, rozluštit desetitisíce položek. Takže to, že bychom měli směřovat, a to už je další výtka, která mi chybí v nějaké vizi, když už mluvíme o rozpočtu této vlády, směrem k tomu zpřehlednění a k tomu, abychom rozpočet mohli lépe všichni a i širší veřejnost třeba rozluštit, zajímat se o něj. Protože pokud tyto položky budou více viditelné, rozběhne se samočisticí proces, což známe i ze svých soukromých aktivit.

Takže dám konkrétní příklad. Nedávno můj kolega poslanec Úsvitu Karel Fiedler navštívil organizace, které mají na starosti dotace do občansko-správní organizace. On o tom ještě bude hovořit, je to jeden z našich pozměňovacích návrhů. No a tento člověk, který spravuje obrovské dotace a přiděluje je konkrétně různým lidskoprávním organizacím, bez okolku přiznal, že on ani jeho úřad vůbec netuší, kam a na co některé miliony ze státní kasy jdou, a že on sám o jejich efektivitě pochybuje. Opět říkám, nechám na Karlovi Fiedlerovi, aby vám pozměňovací návrh předložil. Bude se to týkat zrovna konkrétně jedné takové organizace, zrovna organizace roku vyhlášené v té své dané oblasti různých lidskoprávních záležitostí. Tato zjištění jsou samozřejmě šokující a je evidentní, že k tomu, abychom zefektivnili stát, abychom zlevnili obsluhu státu, abychom zabránili nesystémovému plýtvání peněz, prostě nedochází. Bohužel. A je tady opět prostor, kde by se dalo šetřit. Přičemž to neznamená pouze vzít peníze těm, kdo si na dobročinnost hrají, ale dát je tam, kde budou použity účelně. Takže pozměňovací návrh, který předloží Karel Fiedler, náš poslanec, bude spočívat v tom, vrátit ty peníze právě, které mají putovat k takové organizaci, zpět do jiné kapitoly rozpočtu, protože když ani správce těch dotací v podstatě neví, jak se s dotacemi nakládá, tak co jiného jako odpovědní politici máme asi udělat. My k tomu mlčet nebudeme, ale tuším, že je to pouze vrcholek ledovce! Vrcholek ledovce, špička ledovce, že v podstatě proudí obrovské dotace například do této oblasti a nikdo už se nezajímá, nikdo už v podstatě nepracuje s informací, co se s těmito veřejnými penězi děje.

A na závěr mi dovolte přidat se k těm, kdo upozorňují na skutečnou nutnost úspor v čase. To už jsem naznačil na úvod. To znamená v čase, kdy se nám daří. To považuji za zásadní slabinu rozpočtu. Stávající oživení evropské ekonomiky je křehké. I největší optimisté předpokládají pro příští rok v nejlepším případě přešlapování na místě. Recese se obávají i světové ekonomické instituce. Například Mezinárodní měnový fond ve svém říjnovém výhledu vývoje světové ekonomiky, to znamená v tom aktuálním, odhadl riziko návratu recese do Evropy na nezanedbatelných 40 %.

Dále, abych dával konkrétní příklady, aby se zase neříkalo, že Okamura si tady něco třeba cucá z prstu, tak z aktuálních údajů Evropského statistického úřadu o zadluženosti evropských zemí vyplývá, že dluhy států eurozóny i celé evropské osmadvacítky dosáhly v letošním prvním pololetí nových rekordů. Téměř 90, či resp. 87 % hrubého domácího produktu. Což stručně řečeno znamená, že státy Evropské unie se dokázaly během posledních pěti let zadlužit o další polovinu svých dluhů! Německo a Francie měly před krizí zadlužení na úrovni 60 % HDP, dnes mají 90 %. Samozřejmě hned následně dojdu k tomu, proč to tady říkám.

Pochopitelně evropské ekonomice ještě přitížily sankce vůči Rusku a je naivní si myslet, že když je export do Ruska málo procent, že budou následky také v málo procentech. Tahle matematika samozřejmě neplatí. Export se týká zčásti například zemědělství a to je oblast velice citlivá. Musíme se podívat na jednotlivou strukturu problémů. Zatímco šicí stroje můžeme vyvézt například jinam či prodej odložit, zemědělské produkty v současné době nelze jen tak prodat ani dlouhodobě skladovat. A co to znamená? Nic jiného než ještě větší riziko a ještě větší krizi. Rozpočet moudrého hospodáře s tím prostě musí umět počítat a to tady právě u tohoto rozpočtu vůbec nevidím.

My jsme opakovaně vyzývali vládu, aby předložila nějakou rozpočtovou vizi, aby předložila nějaký návrh k diskusi, abychom viděli, jak bude ekonomika České republiky připravena pro další léta, a bohužel stále tato diskuse neprobíhá. Samozřejmě v Úsvitu souhlasíme se zvýšením důchodů, se zlevněním léků, s navýšením platů hasičům či zdravotníkům či s vyšší odečitatelnou položkou na děti či porodným. Pro to vše jsme v Úsvitu zvedli ruku a samozřejmě máme to i v programu a souhlasili jsme s tím, to jsou dobré kroky. Ale přece řádnému hospodáři nemůže stačit jen toto! To je přeci málo, musíme se podívat i na stránku druhou, která v tom rozpočtu je nezanedbatelná.

To, co mi u této vlády a u návrhu rozpočtu chybí, je tedy krátce řečeno dlouhodobá vize směrem k vyrovnanému rozpočtu. Chybí mi avizovaný plán úspor v obsluze státu, tedy nikoli na občanech. To všechno bylo avizováno a vůbec to tady není ani po roce diskutováno, nejsme s tím seznámeni. Zadal jsem si rešerše i ekonomické různé a podobně, pročítal jsem si spoustu materiálů renomovaných ekonomů, ale prostě to tady není. Ale slyšeli jsme to jak na volebních plakátech, slyšeli jsme to jak v programech, slyšeli jsme, že to bude avizováno, ale avizovaný plán úspor v obsluze státu - tím nehovořím o výběru daní, to je v pořádku, s tím souhlasíme a myslím si, že pan ministr Babiš v tom odvádí dobrou práci, to tady říkám na rovinu a nebudu politikařit, a snaží se, to v každém případě. Tak já jenom chci říci, že avizovaný plán úspor v obsluze státu a ta vize, vize úspor ve střednědobém výhledu nebo v krátkodobém, pět let dopředu, jak se k tomu vyrovnanému rozpočtu dobrat, kde tedy ubrat, kde tedy přidat, to tady prostě nevidíme. Vidíme tady rozpočet velice krátkodobý a to prostě nemůže být vize pro Českou republiku pro budoucí roky, zvláště když třeba, to už jenom naznačím, odbočím, nebudu to rozebírat, když třeba důchodová reforma, o které se teď neustále hovoří na důchodové komisi, musí být třeba s vizí desítek let dopředu. Takže by bylo samozřejmě namístě, aby i rozpočtový výhled minimálně aspoň nějaký rámcový tady na delší období byl.

Takže stále vidíme od vlády pouze velice deficitní rozpočet, který nadále zadlužuje Českou republiku. Právě bez jakéhokoli dlouhodobého výhledu, jak rozpočet narovnat. A říkám narovnat! Narovnat znamená dostat se k vyrovnanému rozpočtu. To by mělo být přeci cílem řádného hospodáře.

Předložený rozpočet má tedy z našeho pohledu jak kladné stránky, tak i záporné a ty jsou bohužel také velice zásadní, tak jak jsem vysvětlil. Samozřejmě hnutí Úsvit podá svoje pozměňovací návrhy, jeden z nich už jsem tady jmenoval, byť nedoufám, že tyto návrhy přes vládní většinu projdou. V tento okamžik hnutí Úsvit z výše uvedených zásadních důvodů tento rozpočet podpořit nemůže. Byť, jak jsem říkal, má i mnoho kladných stránek, ale ty zásadní jsou také pro nás zásadní a prostě nejsou diskutovány. Neproběhla ani minimální diskuse, která by nám v Úsvitu možná na úvod i stačila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu zpravodaje tohoto bodu pana poslance Votavu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl především přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem dal do systému. Nicméně si neodpustím jednu poznámku. On tady není současný předseda Občanské demokratické strany. On vždycky velice rád zabrousí do minulosti. Peskuje tady pana současného premiéra Sobotku: Ten Sobotka, když byl ministrem financí... Sociální demokracie, když byla u vlády... Já si myslím, že trpí ztrátou paměti. On už nevzpomene 90. léta, nevzpomene, když musely nastoupit vlády sociální demokracie, jaký marasmus tady musely řešit po vládách Klause. A myslím si, že Klaus byl ODS, i když už dneska není. Bankovní socialismus. Kolik se rozkradlo v bankách? To všechno musely sanovat vlády sociální demokracie. Tak přátelé, chcete-li někoho peskovat, tak si taky trošku oživte paměť.

Já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu číslo 1697, který jsem podal do systému. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení v podrobné rozpravě.

A nejdříve mi dovolte, abych konstatoval omluvu pana ministra Milana Chovance, který se omlouvá od 14 hodin.

Nyní se svým vystoupením s přednostním právem paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová a pak budeme pokračovat podle pořadu přihlášených, tedy pan kolega Beznoska jako první. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych se touto cestou chtěla přihlásit k sněmovnímu dokumentu číslo 1710. Je to pozměňovací návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2015. Jedná se mi o zvýšení výdajů kapitoly 334, což je Ministerstvo kultury, o 300 milionů korun pro Státní fond kinematografie na podporu filmových pobídek. Dále navrhuji snížení výdajů kapitoly 398, což je Všeobecná pokladní správa, ze specifického ukazatele výdaje, položka transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, o 300 milionů. Tento návrh projednal kulturní výbor, který ho přijal. Bohužel díky administrativní chybě se tímto návrhem rozpočtový výbor nezabýval, prohlásil ho za nehlasovatelný. Tudíž já jsem se ho ujala a domnívám si, že si zaslouží, aby prošel hlasováním Sněmovnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni Jaroslavě Jermanové. Nyní v rozpravě pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, velmi krátce připomenu, protože jsem měl poměrně dlouhé vystoupení v prvním čtení, proč nemohu tento rozpočet podpořit, a potom bych se zaměřil na kapitolu 313 MPSV. Mám celou řadu dotazů, ale protože tady není paní ministryně, věřím tomu, že pan ministr nebo pan premiér mi budou schopni odpovědět.

Návrh rozpočtu na rok 2015 není dobře. Možná bych navázal na pana předsedu Okamuru. On to tady zmínil, že růst v evropském nebo světovém kontextu je poměrně křehký. Já na rozdíl od něj použiji česká čísla. Česká národní banka snížila svůj odhad růstu v posledním kvartále o 0,4 procentního bodu. Je to možná signál, že i ona se začíná obávat těch věcí, které se dějí mimo českou ekonomiku. Tak to jenom takový dovětek.

Jinak náš návrh rozpočtu - co je tam špatně? Zvyšuje strukturální deficit na 1,8 % HDP. To je poměrně dramatická změna, protože o tom strukturálním deficitu skutečně rozhoduje vláda. A v kontextu předchozích vět je to velmi špatně. Jenom připomenu, že v posledním roce vlády za účasti Občanské demokratické strany byl strukturální deficit necelé 0,3 %. V roce 2015 chce vláda vybrat od občanů o 19 mld. Kč více než v letošním roce. O 19 mld. Kč. A nejsou to peníze, které vybereme, a pak určitým skupinám bude přerozdělováno. Přestože schodek státního rozpočtu je plánován ve výši 100 mld., to znamená zhruba o 19 mld. Kč vyšší než v tomto roce, tak se vůbec nebere v úvahu, že s tímto vysokým schodkem pracujeme. A naproti tomu postavme zhruba 2,5procentní růst hrubého domácího produktu. Čili v době, kdy by se mělo šetřit, resp. by se měla dělat strukturální opatření tak, aby se připravil další ekonomický růst, tak my ty peníze prostě projídáme.

Velmi často zaznívala kritika zejména z řad České strany sociálně demokratické na to, že se zvýšilo DPH za vlády Občanské demokratické strany o 1 procentní bod. Vysvětlení už tady zaznělo mnohokrát včetně navázání na druhý pilíř důchodové reformy. Přesto tato vláda hodlá na dani z přidané hodnoty v příštím roce vybrat o 10 mld. více, reálně se to může dostat až k hranici 30 mld.

Mandatorní výdaje, věc, která nás všechny tíží, dosáhnou své rekordní úrovně. Mandatorní výdaje vzrostou na 713 mld. Kč, což je o 42 mld. Kč více než za minulé vlády. Připomenu, že se dostávají na svoji historicky nejvyšší úroveň a činí 58,5 % všech výdajů.

Výdaje na vlastní činnost, to je to šetření takové doma, na vlastní činnost vládních úřadů, činí 20,5 % z celkových běžných výdajů, je to 81 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem další růst o 15,6 %.

Oproti poslednímu roku za účasti vlády Občanské demokratické strany byly investice 102 mld. Kč. V té době, a to si určitě dobře pamatujete, byli odboráři v pražských ulicích. Protestovali, že vláda svými nízkými investicemi dusí českou ekonomiku. Pro příští rok v návrhu rozpočtu najdete číslo 75,6 mld. Kč.

Čili není to proinvestiční, prorůstový rozpočet. A jeden z faktorů růstu, a o tom tady už byla opakovaně řeč, je investice do vědy, výzkumu, inovací. I tady dochází k poklesu ze 40 mld. v minulém roce. Tento výdaj pro příští rok je plánován ve výši 35 mld.

Takže to jsou takové faktické důvody, proč si myslím, že ten rozpočet není ani úsporný ani prorůstový. Naopak, je to rozmařilý, rozhazovačný rozpočet, který jako by počítal s tím, že ten křehký ekonomický růst bude pokračovat donekonečna.

A teď moje dotazy. Věřím tomu, že mi někdo bude schopen odpovědět. Týkají se kapitoly MPSV. Jednak pro vás informace, kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí plánuje schodek ve výši 136 mld., což je větší schodek, než je plánovaný celkový schodek státního rozpočtu. 95 % výdajů této kapitoly, a to je přirozené, jsou výdaje mandatorní. A já mám některé dotazy.

Poprosil bych o informaci, kolik přesně bude stát valorizace důchodů. Já s ní nemám problém. Naopak. Myslím si, že v tom přechodném opatření, kdy se důchody lehce zamrazily, je to správně, navýšení o 208 Kč podporuji. Ale proti tomu postavím jednu informaci pro vás. Důchody v příštím roce pořád ještě reálně poklesnou o 0,8 %. Čili kolik nás bude stát přesně ta valorizace? A co se počítá do dalších let, aby se zabránilo reálnému poklesu?

Co se týče dávek státní sociální podpory, v komentáři této kapitoly bylo uvedeno, že přibývá 2 700 pěstounů. To se výrazně projevilo v částce na dávky pěstounské péče. A já se ptám, jak se to projeví ve snížení počtu dětí v dětských domovech a v dalších ústavech, jestli někdo dal tato čísla do souvislosti.

Třetí věc, na kterou bych se rád zeptal: Proč se zvyšují o 200 mil. dávky pomoci v hmotné nouzi, když situace na trhu práce, která reaguje na zlepšenou ekonomickou situaci, se výrazně zlepšila a z loňských 635 tisíc nezaměstnaných máme k letošnímu říjnu 520 tisíc? Čili poměrně významný a pozitivní pokles počtu nezaměstnaných v absolutním vyjádření. Přesto navyšujeme dávky pomoci v hmotné nouzi. Poprosil bych o vysvětlení.

Zrovna tak se snížil dramaticky o 18 tis. počet invalidů. Nevím, jestli se nám invalidé zázračně uzdravují, nebo jestli se něco děje na posudkové službě, resp. na její práci. Přesto příspěvek osobám se zdravotním postižením roste - sice nepatrně, asi o 20 mil., ale roste. Tohle číslo znovu nemá svoji logiku.

Dávky podpor v nezaměstnanosti se zvyšují o 300 mil. korun, jakkoli ten počet nezaměstnaných jsem před chviličkou komentoval. Takže to jsou věci, které bych potřeboval, aby mi někdo přišel vysvětlit.

Předposledním tématem je aktivní politika zaměstnanosti. Tam jsou naplánované výdaje ve výši 6,7 mld. Kč, 2,1 mld. z vlastních zdrojů, ostatní je navázáno na programy Evropské unie. 3,6 mld. z toho je na předfinancování projektu a 0,9 mld. na kofinancování. A protože - kolega Kalousek včera o tom hovořil - nejsme zatím schopni dotáhnout operáky a vypadá to, že první výzvy, které budeme moci využívat v této problematice, především OP Rozvoj lidských zdrojů a OP Zaměstnanost, se určitě nestačí všechny projekty, které jsou připraveny, realizovat, tak mě zajímá, jaké programy jsou připraveny v těchto evropských dotačních programech, co se bude dělat a jaké programy jsou připraveny pro nezaměstnané, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a kterých je víc je 300 tis. Čili tam bych potřeboval, jestli jsou připraveny konkrétně pro tuto skupinu nezaměstnaných nějaké programy. A poslední věc, jestli je předpoklad, že budou všechny tyhle ty naplánované projekty realizovány v roce 2015.

A poslední věc. Dlouho jsme se bavili o tom, jestli se má financování sociálních služeb převést na kraje. Debata byla dlouhá a nakonec se prosadilo, že ano. A já se ptám, jestli není ohrožováno financování sociální služby v krajích, protože částka určená na toto financování klesá pro příští rok o 250 mil. Kč. Nenechte se mýlit číslem rozpočtu, protože to navýšení je jenom optické, protože souvisí se zvýšením mezd. Takže by mě zajímalo, kdyby mně někdo tohle byl schopen zodpovědět.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 1746 a který se týká financování sociální práce.

Dnes je situace taková, že sociální práce na obcích je financována z příspěvků, které obce získávají na výkon státní správy v přenesené působnosti, a není tedy stanovena konkrétní částka na sociální práci a stát nemá možnost ovlivňovat financování této potřebné činnosti. Tak se stává, že na některých obcích je sociální práce v dostatečném rozsahu, na některých v nedostatečném a na některých není vykonávána prakticky vůbec.

Když jsme zde ve Sněmovně projednávali novelu zákona o sociálních službách, přednesl jsem pozměňovací návrh, který byl přijat, byl přijat Senátem, potom ta norma byla schválena. Tímto pozměňovacím návrhem jsme vytvořili dotační titul, ze kterého by Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo cíleně poskytovat dotace právě na financování sociální práce na obcích. Tedy ten dotační titul byl zřízen a nyní při projednávání státního rozpočtu je třeba jej naplnit nějakými finančními prostředky, aby reálně mohl fungovat. Proto navrhuji z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory, převést 250 mil. právě na financování této sociální práce. Logika bezesporu v tomto přesunu je, protože pokud budou ty prostředky použity na reálnou sociální práci tam, kde je potřeba, tak se bezesporu i sníží právě vyplácení dávek zejména v hmotné nouzi.

Takže tolik můj návrh a dovolím si vás požádat o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, já nechci moc ve druhém čtení rozebírat základní ukazatele státního rozpočtu. To bylo tématem prvního čtení, ve kterém jsem také vystoupil. Ale kdybych hledal nějaký příběh tohoto návrhu státního rozpočtu předloženého vládou, tak bych měl tři poznámky. Je to příběh rozpočtu, který zvyšuje provozní výdaje organizačních složek státu. Je to příběh rozpočtu, který snižuje kapitálové výdaje, snižuje investice. A je to příběh rozpočtu, který navzdory tomu, že předpokládá 2,5procentní růst ekonomiky, navrhuje poměrně obludný deficit státního rozpočtu ve výši 100 mld. korun. Z těchto důvodů nemohu takový rozpočet podpořit. A byť souhlasím s panem předsedou Fialou, naším předsedou, že těch 100 mld. je až moc, že je tam jakási vata, že to dopadne i při rozhazovačné politice vlády tak, že nakonec ten deficit bude nižší a pan ministr financí to bude dávat do souvislosti s úspěšným bojem proti daňovým únikům.

Tato debata je však podle mého soudu záležitostí prvního čtení, a proto se chci věnovat podobně jako pan Beznoska, jako člen výboru pro sociální politiku, také kapitole, která je vlastně z pohledu výdajů státního rozpočtu největší, kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ale chtěl bych ještě reagovat na poznámku pana předsedy Votavy, kterou zde také uvedl ohledně toho, v jakém marasmu byl rozpočet za Klausových vlád nebo v jakém marasmu bylo hospodaření za Klausových vlád a jak všechno musela napravovat pak vláda sociální demokracie a ty vlády, kde sociální demokracie byla účastna. A možná bych oživil paměť nás všech, paměť, která se týká roku 2006, kdy současný předseda vlády, tehdejší ministr financí, vlastně umožnil, byť asi pro to úplně nehlasoval, aby z roku na rok se zvýšily mandatorní výdaje o 76 mld. Podívejte se na rozpočet roku 2006 a oživte si v tomto ohledu paměť. Tehdejší ministr financí to možná nepodpořil, ale nedržel hladovku (s úsměvem), aby takovéto masivní navýšení nemohlo nastat, protože to byl velký direkt pro státní rozpočet.

Ale teď k té kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí. Mě skutečně mrzí, že tu není paní ministryně, protože na výboru pro sociální politiku se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí vymlouvali na to zlé Ministerstvo financí, protože oni požadovali daleko více částek na ty sociální služby a že to Ministerstvo financí bylo proti. Škoda, že tu není, protože je to skutečně kapitola, kde je sice 95 % mandatorních výdajů, ale je to kapitola, která obsahuje 534 mld. korun ve výdajích.

Mandatorní výdaje i v této kapitole se zvyšují, sice ne úplně prudce, pouze o 9,5 mld., a z toho jedna třetina se týká právě oněch důchodů, o kterých zde také mluvil pan poslanec Beznoska.

Jak dobře víme, nakonec jsme to schvalovali, od ledna příštího roku se obnovuje valorizační schéma důchodů platné před provedením úsporných opatření, tedy platné ještě v roce 2012, a dokonce ještě doplněné o stanovení nejnižšího možného zvýšení, což podle důvodové zprávy by mělo výrazně zlepšit kupní sílu důchodce. Důvodová zpráva uvádí, a včera se tím také pochlubil pan předseda vlády v debatě o platech představitelů státní moci, že dojde ke zvýšení průměrného starobního důchodu o 207 korun, a to na částku 11 297 korun. O to víc je překvapující, a zmínil to zde pan poslanec Beznoska a je to také přímo napsáno v kapitole, další sdělení, které se již bohužel v politických vystoupeních zástupců koalice mnoho nezmiňuje. Ve srovnání s letošním rokem se v roce 2015 reálná hodnota průměrného vyplaceného starobního důchodu sníží o 0,8 % a samozřejmě také dojde ke snížení relace průměrného starobního důchodu k hrubé mzdě o půl procentního bodu. A to jsme se v nedávných dnech mohli z výzkumu veřejného mínění prováděného agenturou STEM dozvědět ohledně hodnocení výše starobních důchodů, že letošní průzkum agentury STEM ukázal vůbec nejnižší podíl odpovědí, že důchody jsou přiměřené a že stačí na pokrytí potřeb důchodců v celé časové řadě agentury STEM od roku 1998. Podle tohoto průzkumu si pouze 14 % respondentů myslí, že důchody jsou přiměřené, a 24 % respondentů, že průměrný starobní důchod postačuje na pokrytí základních potřeb důchodců.

Já to zde uvádím z toho důvodu, že vláda a především sociální demokracie se s velkou oblibou chlubí, a chlubila se i před nedávnými komunálními volbami, jak splnila své volební sliby ohledně zvyšování důchodů. Jak je vidět, jedná se pouze o virtuální vjem. Opak je totiž pravdou. V příštím roce skutečně naopak dojde, nepoužiji slovo pořád, toto slovo použil pan poslanec Beznoska, ale ve srovnání s rokem letošním dojde ke snížení reálné výše důchodů. Je třeba dodat, když jsem se díval do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, že zatímco příjmy z pojistného na důchodové pojištění celkově dle návrhu státního rozpočtu vzrostou o více než 4 %, výdaje na dávky důchodového pojištění se zvyšují v kapitole pouze o necelé 1 %.

Další poznámku ke kapitole sociálních věcí mám ve vztahu, a již to taky naznačil pan poslanec Beznoska, byť trošku v jiné poloze, ke zvyšování částky na pomoc v hmotné nouzi. Přednedávnem jsme schvalovali novelu vládního návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Předložení této novely bylo odůvodněno obrovským nárůstem výdajů v souvislosti, jak dobře víte, s doplatkem na bydlení. Schválil se nový systém doplněný o náš návrh pana poslance Stanjury ještě o souhlas příslušné obce s vyplácením této dávky. Z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí i z vystoupení zástupců ministerstva na výboru se však dozvídáme, že ministerstvo vlastně nepředpokládá žádné snížení těchto výdajů, maximálně pouze částečné přibrzdění nárůstu příjemců dávek, a tudíž se dávky pomoci v hmotné nouzi zvyšují v návrhu státního rozpočtu o dalších 252 mil. korun. Docela zvláštní zjištění.

Poslední poznámka ke kapitole, protože poznámek by mohlo být mnoho a byly předmětem debaty na výboru pro sociální politiku, je poznámka, které zde také zazněla - poznámka k sociálním službám. Dobře víte, že jsme projednávali velmi komplikovaně návrh, který převádí prostředky na sociální služby ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ujišťovalo nejen představitele krajů, ale i zde poslance, že pro období tří let bude držet částku určenou pro sociální služby v reálné výši letošního roku. Jaká je situace? Na transfery podle zákona o sociálních službách je sice vyčleněno opticky více - 7 mld. 850 mil., ale když odpočteme zvýšené výdaje ke zvýšení výdělkové úrovně zaměstnanců v sociálních službách, což je 750 mil., a dalších ještě 200 mil., které nemají žádnou souvislost s transfery do krajů, tak poklesnou výdaje na sociální služby o 250 až 300 mil. korun. Tvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí při dotazech, nejen dotazu mém, ale i ostatních kolegů, tvrdilo, že požadovalo vyšší částku - o 250 mil., že požadovalo 8 mld. korun po Ministerstvu financí, ale neuspělo. Proto je škoda, že tady není ministryně práce a sociálních věcí. My ale bohužel neschvalujeme návrh rozpočtu parciálně, schvalujeme návrh rozpočtu jako celek a za celek zodpovídá vláda. Má zodpovědnost, nikoliv to či ono ministerstvo, které se vymlouvá na jiné ministerstvo.

Musím říci, že otázek na výboru pro sociální politiku bylo mnohem více a že na mnoho z těchto otázek hledali zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí na jednání výboru jen obtížně odpovědi.

Vážené kolegyně a kolegové, protože fakticky ve druhém čtení probíhá pouze podrobná debata ke státnímu rozpočtu, tak si dovolím také ještě načíst v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, a ne ke kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, nýbrž ke kapitole 398 - Všeobecná pokladní správa. Návrh bude splňovat požadavky, které uvedl pan ministr financí, budou dostatečně specifikované a přesun nebude na úkor vládní rozpočtové rezervy, takže dozajista návrh bude hlasovatelný. Tento návrh se objevil i na rozpočtovém výboru. Jak jsem se dozvěděl, nemohl jsem být přítomen z časových důvodů, návrh neprošel rozdílem jednoho jediného hlasu, proto je myslím namístě, aby byl předložen v Poslanecké sněmovně a Sněmovna o něm rozhodla.

Návrh reaguje na nedostatečnou výši prostředků na podporu a rozvoj obnovy materiálně technické základny základních a mateřských škol v kapitole Všeobecné pokladní správy. V kapitole Všeobecné pokladní správy je položka dotačního titulu podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny ve školství. Nicméně návrh rozpočtu pro příští rok předpokládá především dokončení vybudování nových kapacit v základním školství pouze v případě pražských městských okresů. Na další neurčené alokace v rámci dlouhodobých projektů dotačních titulů je navržena částka pouze 195 mil. korun, a to přitom a navzdory tomu, že Ministerstvo financí rozšířilo možnost podpory takzvaného podprogramu 298213, tedy pro města a obce postižené rezidenční suburbanizací na celém území České republiky, protože problém není jenom v příměstských pražských okresech, problém je i v dalších okresech poblíž velkých měst.

Obsahem mého pozměňovacího návrhu je tedy navýšení výdajů vedených v informačním systému programového financování o 100 mil. korun z titulu zvýšení položky podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství a na druhé straně snížení dotace na podporu exportu pro Českou exportní banku o 100 mil. korun. Jedná se o tzv. dotaci na úhrady ztráty exportní banky z podpořeného financování, která je ze státního rozpočtu poskytována na základě zákona č. 58/1995 Sb.

Důvodová zpráva k výši dotace - tam je navržena výše 1,54 mld. - uvádí, že odhad budoucí tvorby opravných položek, tedy pokrytí ztráty České exportní banky, je velmi obtížný. V minulém roce sice dosáhly opravné položky částky, která přesahuje 1 mld. korun, nicméně tuto částku samotná banka hodnotila jako zcela mimořádnou záležitost a také samotná banka odhaduje saldo opravných položek pro další rok ve výši 1,2 mld. korun. Snížení částky z výše 1,54 mld. korun o 100 mil. podle mého soudu a i zkušeností z minulých let nepředstavuje žádné riziko pro státní rozpočet. Naopak tento přesun pomůže vyhovět větší části z podávaných žádostí měst a obcí na podporu rozvoje a obnovy základních škol.

Nejhorší je, když se vypíše dotační titul, a pak se zjistí, že na ten dotační titul je vyčleněno málo finančních prostředků. Tohoto názoru jsou i zástupci Ministerstva financí, alespoň soudě podle jednání podvýboru pro financování územních samospráv, kterého jsem se účastnil jako jeho člen. Proto bych vás chtěl požádat, i pana ministra financí, nejen ctěnou Sněmovnu, o podporu tohoto návrhu, protože je rozumný, je racionální a pomůže vyhovět alespoň přiměřené části žádostí měst a obcí na podporu dotačního titulu, který samo Ministerstvo financí vyhlásilo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu... Pardon?

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Zapomněl jsem. Protože je návrh v systému, tak jsem se zapomněl přihlásit k tomuto návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 1719.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji za opravu. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, připraví se pan poslanec Karamazov. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, děkuji za slovo. Já bych se chtěl ve svém příspěvku vyjádřit k rozpočtu kapitoly Ministerstva životního prostředí a k dalším dvěma s tím souvisejícím kapitolám nebo položkám.

Rozpočet kapitoly Ministerstva životního prostředí vypadá na první pohled velmi úsporně. Příjmy se snižují ve srovnání s rokem 2014 na 68,3 %, výdajový limit klesá na 72,6 % skutečnosti roku 2014. V žádném případě se ovšem nejedná o úspory. Kapitálové výdaje podle mého názoru klesají proto, že i když programové období evropských programů začíná již v příštím roce, nebo začalo již letos, a mělo by tedy v příštím roce být již v plném běhu, tak zřejmě v plném běhu nebude, protože programy, jak tady zmiňoval včera pan předseda klubu TOP 09 Kalousek, nejsou připraveny. Provozní výdaje se naopak zvyšují o 186 mil., tedy na úroveň 106,4 % roku 2014, a kapitálové výdaje, které jsem zmínil, klesají na 62,9 %.

Co se týká provozních výdajů, tak i v tomto resortu dochází k navýšení počtu zaměstnanců úřadu Ministerstva životního prostředí o 21 z 558 na 579 a k navýšení prostředků na jejich platy o 20,1 mil. Kč.

Mluvil jsem o kapitálových výdajích a o jejich možné souvislosti s nedobrou připraveností na nastávající programové období. Co je podle mého názoru těžko pochopitelné, je to - a už jsem se o tom tady zmiňoval jak ve svém předchozím vystoupení v prvním čtení, tak i na jednání výboru -, že resort vůbec nerozpočtuje finanční prostředky na programové období 2014-2020. Když se podíváme na tabulku, jak jednotlivé resorty přistupují k tomuto problému, tak zjistíme, že některé resorty rozpočtují náklady na končící programové období i na to, které bude nastávat. V tomto případě životní prostředí patří mezi ty resorty, kde není na to rozpočtováno nic. Znamená to, že příprava operačního programu Životní prostředí bude financována z nějakého jiného zdroje nebo z nějakých ušetřených prostředků z roku 2014? Jak se resort hodlá vypořádat s financováním výzev, které mají menší rozsah, které mohou již v tomto nastávajícím roce přijít, tedy například programy na výměny kotlů nebo zateplení budov? To jsou poměrně malé projekty, které mohou být ovšem velmi užitečné pro občany a jejichž realizace není tak náročná. Stejný problém nastane, pokud by přece jenom vláda dokončila například jednání o operačním programu Životní prostředí a bylo by potřeba vynakládat prostředky na kofinancování. Rovněž tyto prostředky, mají-li být regulérně vynakládány, by měly být v rozpočtu financovány. A nakonec, kdyby opravdu došlo k vyhlašování výzev a jejich realizaci, z jakých prostředků budou financovány náklady na jejich administraci? Myslím, že v případě tak důležitého programu, jako je operační program Životní prostředí, není možné říci, tak jak odpověděl pan náměstek ministra financí Ing. Gregor na jednání výboru pro evropské záležitosti, že se to nějak vyřeší prostě, že na to prostředky jsou, že na účtech Státního fondu životního prostředí je 6 mld. korun. Jak už jsem řekl, týká se to i dalších resortů.

Dalším neřešeným problémem resortu životního prostředí je požadavek na navýšení výdajů kapitoly o výdaje, které souvisejí s příjmem za emisní povolenky. Je tomu tak, a to je celkem pochopitelné při rozpočtovém financování, že žádný výdaj nesmí být uvolněn, dokud pro něj nebyl v rozpočtu přijat příjem, což u emisních povolenek znamená, že je nemáme v rozpočtu dopředu, ony budou v rámci aukcí ty příjmy přicházet teprve v průběhu roku. I zde to žádá nějakou systémovou změnu tak, aby například program zelená úsporám, který je právě z příjmů za emisní povolenky, z jejich aukcí, realizován, mohl být financován.

Stejně tak je neřešený problém nedostatku zdrojů na krytí zákonných nároků, které byly vzneseny, zejména se to týká zákonných nároků, které byly vzneseny ve vztahu k Agentuře ochrany přírody a krajiny od Lesů ČR. Jsou to tzv. náhrady za újmy, které byly LČR způsobeny, kdy původně se stát tímto nárokem nechtěl zabývat, protože se nezdálo, že by přesun peněz z jedné kapsy státu do kapsy druhé měl být nějakým problémem, ovšem Agentura ochrany přírody a krajiny začala prohrávat soudní spory v těchto věcech s organizací Lesy ČR a bude potřeba tyto peníze vyplácet zpětně. Myslím, že v návrhu rozpočtu tento problém řešený není.

Co se týká příspěvkových a rozpočtových organizací, které zřizuje ministerstvo, tady dochází k zajímavému jevu, který spočívá v tom, že u mnohých těchto organizací dochází k navýšení příspěvku, případně k navýšení výdajů v rámci rozpočtu, který převyšuje avizované navýšení platů pro zaměstnance těchto organizací. Například u Agentury ochrany přírody a krajiny dochází k navýšení o 12 mil., z toho na platy 6 mil. Česká inspekce životního prostředí navyšuje o 12 mil., z toho na platy 3 mil. Národní park České Švýcarsko, což je organizační složka státu, navyšuje o 14 mil. Kč, z toho na platy 0,7. ČHMÚ, Český hydrometeorologický ústav, navyšuje o 38 mil., z toho na platy 16. Tady bylo na výboru zodpovězeno, že se jedná o prostředky pro zlepšení služby, což v současné době všichni vítáme a vyžadujeme, aby meteorologická služba fungovala excelentně.

V případě Národních parků Šumava, Krkonošského národního parku a Národního parku Podyjí, tam je to navýšení ve výši 4 mil. Kč v prvních dvou případech a 0,7 mil. Kč v případě Národního parku Podyjí. Je to věnováno pouze a jenom na platy. Opět je tady disproporce. Kam půjdou ty peníze, ta diference mezi nárůstem a využitím na platy? Co bude v těch organizacích realizováno, aby bylo potřeba zvyšovat příspěvky v takovéto výši?

Ještě bych chtěl upozornit na jednu věc. Tou věcí je to, že v rozpočtu našeho resortu narůstají příspěvky pro nevládní neziskové organizace. Narůstají o 10 mil. Kč - z 10 na 20. Vesměs, nebo z velké části tedy se jedná o projekty na vzdělávání a osvětu. Tady je potřeba si klást otázku, jaký to má smysl, zdali tyto organizace mají suplovat vzdělávání, které z principu patří do kompetence školského systému. A tady je třeba položit si po pravdě otázku: Nejedná se nakonec o peníze na další šíření zelené ekologistické ideologie? Myslím, že daleko účelněji by bylo možné tyto prostředky vynaložit na projekty, které skutečně zlepšují stav životního prostředí. Toto ale zřejmě návrh rozpočtu v úmyslu nemá.

Ministerstvo financí neakceptovalo žádost o navýšení prostředků na financování opatření v rámci Programu péče o krajinu. To byl zase požadavek o navýšení o 50 mil. Kč. Nebyl vyslyšen. V rozpočtu máme položku 76 mil. Kč. Program péče o krajinu je jedinečný program s 18letou tradicí, který podporuje provádění specifické péče o přírodu a krajinu a zajišťuje plnění konkrétních potřeb menšího rozsahu v rámci zvláště chráněných území, financování opatření, která vyplývají z plánu péče o tato území, a také umožňuje realizovat a financovat opatření ve volné krajině - sečení luk, podpora záchranných stanic pro živočichy, případně podpora obcím pro výsadbu izolační zeleně v jejich sídelních územích.

Dovolil bych si tady navrhnout navýšení této položky o 50 mil. Kč a předkládám z toho důvodu pozměňovací návrh, kde navrhuji v kapitole 315 - Ministerstvo životního prostředí na rok 2015, výdajový blok 2.1 Ochrana přírody a krajiny, výdajový okruh 2.1.1 Zlepšování stavu přírody a krajiny - navýšení položky 2.1.1.1 Program péče o krajinu o 50 mil. Kč, a snížení kapitoly 398 - Všeobecná pokladní správa o 50 mil. Kč. Odůvodnění už jsem tady vlastně řekl.

Zároveň tedy vzhledem k tomu, že se jedná o podrobnou rozpravu, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který byl vložen do systému pod číslem 1714.

Dalším výdajovým rozpočtovým místem je báňský úřad. Tady bych si dovolil nevyjadřovat se k tomu. Není to příliš komplikovaný materiál a já jsem dokonce na jednání výboru pro životní prostředí návrh rozpočtu báňského úřadu podpořil.

Čemu bych se ale chtěl věnovat ještě, je část rozpočtu týkající se Státního fondu životního prostředí. Tento rozpočet nevykazuje žádné příliš výrazné odchylky od předchozích let. Je třeba ale konstatovat, a to jste si všichni asi museli povšimnout, že navrhovaný rozpočet Státního fondu životního prostředí se daleko více věnuje příjmům než výdajům. Dá se říct, 80 % toho materiálu z hlediska počtu znaků patří rozboru příjmů a zbytek tedy výdajům. Příjmy uvádí v časové řadě, doprovází je grafy. U výdajů dokonce chybí i meziroční srovnání. Není divu, nakonec bych chtěl říct, protože z hlediska příjmů je situace Státního fondu životního prostředí velmi složitá. Tyto příjmy setrvale klesají. Například příjmy z poplatků za odpadní vody klesají o 130 mil. Kč, poplatky za odebrané množství vody o 100 mil. Kč, poplatky ve složce ovzduší klesají o 200 mil. Kč. Poplatky ve složce odpady klesají o 50 mil. Kč. Příjmy z poplatků za autovraky dokonce o 450 mil. Kč. Jedná se vždycky o srovnání s rokem 2006, případně v případě autovraků o srovnání s rokem 2009.

V návrhu je zmiňováno, že by se tento neblahý stav měl vyřešit pomocí legislativních změn, které bychom tady měli provést my na návrh ministerstva, nebo lépe řečeno vlády. Ovšem tady je třeba uvést tři zásadní argumenty. Za prvé ta situace asi dokladuje to, že veřejné výdaje vynakládané do zlepšování životního prostředí jsou evidentně naplněny, jsou úspěšně naplněny, a že se životní prostředí zlepšuje, a tím tedy klesá poplatková povinnost za jeho zhoršování. Za druhé ani Sněmovna ani ministerstvo tady nejsou od toho, aby dělaly legislativní změny za účelem příjmů jednoho izolovaného fondu. A nakonec za třetí, zvyšováním poplatků by docházelo ke zvyšování nákladů soukromého sektoru, a tím ke snižování konkurenceschopnosti České republiky. Co se naskýtá, je položit si otázku a ani bych si netroufal na ni chtít nějakou odpověď, ale otázka podle mne musí být položena: zdali tedy má oprávnění, aby Státní fond životního prostředí nadále existoval.

Co se týká ještě rozpočtu fondu, tak se znovu vracím k tomu, že evidentně jsou zde neuvedeny položky na financování operačního programu Životní prostředí v roce 2015. To už jsem ale podrobně zmínil, když jsem mluvil o resortním rozpočtu.

Na závěr svého projevu bych si dovolil položit otázku panu ministrovi financí a panu ministrovi životního prostředí. Ta otázka se týká právě připravovaného operačního programu Životní prostředí, který ve své šesté verzi uvádí - tady se na to musím podívat (hledá v podkladech) - v rámci specifického cíle snižování environmentálního rizika a rozvíjení systému jejich řízení...

Je to specifický cíl 5, který mezi podporovanými projekty uvádí projekty rekonstrukce zařízení výrob s nebezpečnými chemickými látkami. Rekonstrukce chladicího zařízení - změnou chladiva, snížením množství kapalného čpavku, náhradou chladicího zařízení, modernizací rozvodů. Protipožární izolace zásobníků LPG. Vybudování bezpečného stáčení vstupních surovinových produktů. Rekonstrukce skladovacích nádrží včetně realizace havarijních jímek. Rekonstrukce skladů hořlavých kapalin. Rekonstrukce skladovacích nádrží kapalných uhlovodíků, rekonstrukce skladů kapalných průmyslových hnojiv, výstavba zabezpečení skladů agrochemikálií. A ještě asi pět dalších.

Typy příjemců těchto příspěvků: právnické osoby, kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, státní podniky, spolky - pořád dobré -, organizační složky státu, podnikatelské subjekty. Musím si tedy položit otázku, kterou směřuji k panu ministru financí nebo životního prostředí, zdali zde nevzniká konflikt zájmů. Zdali to, že je pan ministr financí zároveň majitel agrochemického holdingu Agrofert, neindikuje další z mnoha střetů zájmů. Když se tady mluvilo na začátku dnešního jednání o velikém problému skladu munice ve Vrběticích a Vlachovicích, pan premiér výrazně apeloval na odpovědnost soukromých podnikatelů v těchto skladech. Já si říkám, jestli náhodou také by při skladování chemikálií, agrochemikálií, průmyslových hnojiv kapalných, pevných, já nevím jakých, hořlavých kapalin, neměli mít tito majitelé, podnikatelé, svoji odpovědnost a postarat se o jejich bezpečnost ze svých provozních nebo investičních zdrojů. To je na závěr položená tato otázka.

Tak jako moji kolegové zmínili, samozřejmě budu rád, když podpoříte předložený pozměňovací návrh, jinak samozřejmě můj postoj k návrhu rozpočtu je rezervovaný a samozřejmě že jej jako opoziční poslanci nepodpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi, již hezké odpoledne, a budeme pokračovat v rozpravě. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Karamazov, připraví se paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, z úst představitelů vládnoucí koalice neustále slýcháme, jak se vládě daří investovat, snižovat zbytečné výdaje a efektivně podporovat růst ekonomiky. Občan by tak při mediálních výstupech pana ministra financí mohl nabýt dojmu, že je vše v pořádku a naše země kráčí správným směrem. Ovšem již v důvodové zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtu se dočteme, a nyní cituji, že se Česká republika závažným způsobem odchýlí od cesty ke zhruba vyrovnanému hospodaření.

Kde je tedy pravda? Proč vláda neříká občanům pravdu v médiích, ale schovává ji do textu, o kterém předpokládá, že jej málokdo bude číst? Odpověď je jednoduchá. Naše situace má k idylce daleko a líbivá mediální prohlášení jsou pouze pověstným mazáním medu kolem úst. A tomu odpovídá i situace v resortu školství, vědy a výzkumu, o kterém chci mluvit.

Celkové výdaje kapitoly 333 pro rok 2015 jsou naplánovány o téměř miliardu a půl nižší oproti stejnému plánu na rok letošní. V relativních číslech se jedná o pokračování nepříjemného trendu, kdy objem prostředků investovaných do vzdělání vzhledem k HDP neustále klesá. Co je horší, klesá tempem dokonce rychlejším, než sama vláda očekávala. V minulém roce vláda pro rok 2015 počítala s výdaji ve výši 3,1 k HDP. Současný návrh je o čtyři setiny nižší. V roce 2016 proto můžeme reálně očekávat, že objem výdajů na vzdělávání nedosáhne ani 3 % HDP a v roce 2017 zřejmě pak při obdobném trendu již bude hluboko pod touto hranicí. To jsou bohužel čísla, která od vstupu ČR do EU nemají obdoby.

O něco názorněji nám může posloužit srovnávací studie publikovaná OECD v minulém roce. Z ní vyplývá, že menší podíl výdajů na vzdělávání v členských zemích OECD mají již jen Itálie, Slovensko a Maďarsko, a to rozhodně nejsou země, do kterých by čeští studenti cestovali za kvalitnějším vzděláním. Naopak. Státy, které jsou pověstné propracovaností svých školských systémů, jako např. Spojené státy, Dánsko nebo Jižní Korea, investují do této oblasti v poměru k HDP až o 60 % prostředků více než Česká republika. Takový rozdíl se musí chtě nechtě někde projevit.

Máme-li přece jen na předkládaném rozpočtu nalézt alespoň nějaká pozitiva, a věřte mi, dá to zabrat, hodnotím kladně plánované zvýšení výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, v jejímž čele stojí vicepremiér Bělobrádek, však navrhla vyčlenit ze státního rozpočtu na rok 2014 částku převyšující 29,4 mld. Vládní návrh státního rozpočtu počítá pouze s 26,9 mld. Kč. I když se jedná o navýšení oproti letošnímu roku, stále chybí 2,5 mld. Kč do splnění realistického a ještě umírněného návrhu rady. Oproti roku 2013, jak jsme tady již slyšeli, je to významný pokles. Nevím tedy, zda přes silná slova, a připusťme, i určitou snahu, by raději vláda neměla přiznat, že věda a výzkum zatím mezi její priority prostě nepatří.

Mírný úsměv nad situací ve vědě a výzkumu však zcela zmizí při pohledu na plánovaný rozpočet pro vysoké školství. Výdaje státního rozpočtu na vysoké školy ve výši necelých 21,5 mld. Kč budou dle návrhu státního rozpočtu v roce 2015 představovat pouze 0,51 % HDP ČR. V letošním roce to bylo 0,54, v roce 2013 0,56. Sestupná tendence ve výdajích má daleko ke slibované podpoře vzdělání a vysokého školství.

Připomínám základní ekonomickou poučku, že na globálním trhu lze uspět pouze novými technologiemi a úsporami ve výrobě na jedné straně nebo levnou pracovní silou na straně druhé. Obávám se, že současná vláda raději volí druhou cestu. V příštím roce by tedy vysoké školy oproti deklarovanému navýšení měly reálně dosáhnout o 280 mil. méně, což představuje meziroční pokles o 1,3 %. Kde chce vláda tyto peníze ušetřit?

Ministerstvo deklaruje úsporu zejména v omezení podpory stávajícího programu mezinárodní spolupráce Erasmus. Program, který každý rok umožňuje tisícům studentů vycestovat na studijní pobyt do zahraničí, má být omezen. S tímto postojem rozhodně nemohu souhlasit. Obzvláště v dnešním globalizovaném světě, kdy zahraniční zkušenosti jsou již téměř nutností, by mělo být prioritou vlády zahraniční studijní pobyty podporovat, a ne je omezovat.

Byť se potom jedná o částku relativně malou, nemohu souhlasit ani se zachováním dotací pro soukromé vysoké školy, zejména pak s dotacemi na ubytovací a sociální stipendia. Proč by měl student, který dobrovolně zvolil nákladnější formu studia, dostávat sociální stipendium od státu? Částečně bych tomu rozuměl v případě, že by soukromé vysoké školy byly kvalitnější než ty státem financované a stát by chtěl alespoň nějakou formou podpořit sociálně znevýhodněné studenty v úsilí za kvalitnějším vzděláním. Ovšem v situaci, kdy mnohé soukromé vysoké školy fungují jen jako samoobsluhy na nejrůznější tituly, postrádá státní subvence jakýkoli smysl.

Mimo již zmíněné problematické body opakuje ministerstvo ve své zprávě také svoji snahu docílit nižšího počtu vysokoškolských studentů, a tudíž ve střednědobém horizontu i nižších výdajů. Určitě nelze nic namítat, že v některých zejména humanistických oborech máme vysokoškolských studentů až příliš mnoho. Tedy studentů, kteří sice jednou budou mít titul před jménem, nebo i za ním, avšak práci budou hledat jen obtížně. Takový chvályhodný záměr by ale neměl automaticky vést k paušálnímu snižování výdajů pro celé vysoké školství, nýbrž je třeba hledat mechanismy, jak vysokým školám s kvalitněji připravenými absolventy zajistit lepší podmínky než těm s hůře připravenými. Například je nutné opravdu skutečně podpořit technické vysoké školy, kde naopak absolventi chybějí.

Vážené dámy, vážení pánové, jak můžeme vidět, stejně jako podpora vědy a výzkumu, ani podpora vzdělávání není pro vládu prioritou. Je třeba si uvědomit, že vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla je základem pro hospodářský růst a prosperitu naší země. Pokud bude docházet k neustálému snižování výdajů v této oblasti, nemůžeme v mezinárodním srovnání nikdy uspět.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karamazovi. A ještě před paní kolegyní Putnovou se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty na faktickou poznámku.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já jsem využil pouze faktické, protože se vejdu do dvou minut.

Kolega Karamazov k vysokým školám vše řekl a já bych chtěl říci něco k podpoře vědy, výzkumu a inovací. Všichni se shodneme na tom, že významným předpokladem zvyšování konkurenceschopnosti je podpora vědy, výzkumu a inovací tak, aby se tyto v maximální možné míře uplatnily v praxi. Jako vysokoškolský pedagog si ze srdce přeji, aby financování české vědy bylo dostatečné a aby byl stát schopen ufinancovat věci, jež jsou kvalitní a pomáhají nejen rozvoji vědy, ale i společnosti. Vždy jsem byl zastáncem toho, aby se kladl důraz na přesouvání prostředků z okamžité spotřeby do investic do budoucnosti, to jest na nasměrování veřejných a zejména soukromých prostředků do vzdělání, vědy, výzkumu, inovací a špičkových technologií. Nasměrování veprostřed těch, kteří mají skutečné výsledky. Rozpočet jako celek považuji v čase pokrizového růstu za takzvaně projídací. Ve srovnání s rokem 2013, kdy do vědy, výzkumu a inovací plynulo 40 mld., pamatuje návrh rozpočtu 2015 na tuto kapitolu pouze částkou 35 mld. a na investice jako celek má jít o 25 mld. méně. Pro takový rozpočet já ruku zvednout nemohu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. A nyní vystoupí paní poslankyně Anna Putnová. Připraví se paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré poledne, pane předsedající, dámy a pánové.

Rozpočet pro rok 2015 je pátým v pořadí, který mám možnost projednávat a vyjadřovat se k němu. Letošní navržený rozpočet vykazuje z mého pohledu nové prvky, vady, ke kterým nemohu mlčet. Chtěla bych se zmínit především o nereálnosti rozpočtu, který je nám předkládán.

V řadě kapitol jsme měli možnost se dozvědět, že financování, které je dáno ze zákona, bude řešeno rozpočtovým opatřením. Mohla bych posloužit několika příklady, ale budu se držet svého kopyta a uvedu příklad z regionálního školství, kde je v kapitole 333 rozpočtováno o 80 milionů méně pro soukromé školy regionálního charakteru, to znamená základní a střední. Na výboru jsme dostali odpověď, že toto bude řešeno rozpočtovým opatřením. Nebylo to poprvé, co jsem slyšela takovou připomínku a takové řešení. Myslím si, že to je dost zásadní pochybení tohoto rozpočtu, o kterém bychom měli mluvit, protože pokud budeme schvalovat bianco šek, který se bude postupně během roku měnit na základě hesla rozděluj a panuj, dostáváme se do situace, kdy se obchází rozhodnutí pléna Sněmovny a řeší se pouze rozpočtovým opatřením. Toto není věc, která by měla těšit ani koaliční poslance, protože situace se může změnit. A pokud se stane tento poklesek běžně užívaným systémovým řešením, může to být problém, který si tady dnes zaděláváme.

Druhá věc, o které bych se chtěla zmínit, je investování do vědy, výzkumu a inovací. Dnes již o tom bylo mnoho řečeno a předpokládám, že ještě řada připomínek tohoto typu zazní. Vláda, která si předsevzala, že věda a výzkum bude její prioritou, snižuje výdaje v této kapitole. Když jsme v roce 2013 zjistili, že se snižují zdroje na vědu a výzkum, mysleli jsme si, že je to neštěstí, které přečkáme, a tato vláda, která zřídila také institut vicepremiéra pro vědu a výzkum, se postará, aby to byla jenom přechodná změna, kterou můžeme během roku přečkat. Opak se stal pravdou. Nutno podotknout, že rok 2015 bude skutečně mimořádně náročný pro výzkumné instituce, protože budeme také muset počítat s výpadkem zdrojů z Evropské unie. Takže to bude skutečně hladový rok pro výzkumné instituce.

Myslím, že víc než absolutní čísla vypovídá poměr investic do vědy a výzkumu v poměru k HDP. Jenom pro oživení paměti: v roce 2011 to činilo 0,98 %, v roce 2012 1,2 %, v roce 2013 stejný poměr, v roce 2014, ten nešťastný rok, který jsme měli přečkat, bylo 0,85 % a rok 2015, rok, ve kterém jsme očekávali od pana vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace výraznou posilu, se dostáváme na číslo 0,83 % HDP. Výzkumné instituce se budou muset srovnat s tímto výpadkem, ale rozhodně to bude rok, který bude skutečně hladový a který se promítne ještě v dalších létech.

Z toho důvodu jsem také předložila tři pozměňující návrhy, které nemohou tuto situaci nějak zásadně změnit, ale mohou alespoň v konkrétním případě pomoci řešit aktuální problém. Jedná se o situaci v Technologické agentuře České republiky, ke které se vztahují tři pozměňující návrhy. Podotýkám, že všechny vycházejí z rozpočtových pravidel. Jsou uvedeny v systému pod čísly 1742, 1744 a 1743. V případě dokumentu 1742 se jedná o posílení rozpočtu Technologické agentury České republiky na úkor vládní rozpočtové rezervy a v případě dokumentu 1744 se jedná o přesun z Ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 325 milionů.

Zdůvodnění je následující. Vláda České republiky přijala rozhodnutí, kterým se má financovat program EPSILON vypsaný a zaštítěný Technologickou agenturou České republiky, ze kterého vyplývá, že se budou financovat projekty aplikovaného výzkumu především v oblasti energetiky, dopravy, nových technologií a nových materiálů. V současné době probíhá výběrové řízení zhruba 700 projektů, které byly doručeny, a technologická agentura nemá oněch 500 milionů, aby mohla tyto projekty financovat. Tolik tedy k pozměňujícím návrhům.

A teď bych se chtěla více věnovat kapitole 333, což je kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Od léta letošního roku jsme slýchali z ústa pana ministra školství, že posílí rozpočet na sport o 800 milionů. Velmi jsme tomuto záměru tleskali, protože fyzická zdatnost dětí a mládeže je bez přehánění jedním ze základů konkurenceschopnosti České republiky. Sportovci jsou zvyklí počítat nejenom branky, body a sekundy, ale také peníze, a pokud v tomto případě uvěřili slibům pana ministra, tak se velmi přepočítali. Rozpočet na sport pro rok 2015 se neliší od rozpočtu roku 2014 ani rozpočtu 2013. Protože pan ministr Chládek nevynechal příležitost, aby veřejně nedeklaroval, jakým způsobem bude posilovat tuto položku, myslím, že by se slušelo, aby řekl veřejnosti, že se to prostě nepovedlo, a bylo by slušné, aby se sportovcům omluvil, pokud se mu nepodaří rozpočet upravit tak, jak od léta sliboval.

Během roku jsme měli možnost být svědky poměrně tragických situací a případů, které proběhly v našich školách. Od pana ministra Chládka jsme slyšeli, že se bude zaměřovat na to, aby psychopatogenních jevů v českých školách ubývalo. Přesto se nestalo, že by se posílila kapitola, která by byla zaměřena na prevenci. Ani prevence kriminality, ani prevence protidrogové osvěty, ani začleňování romské menšiny, žádná z těchto podkapitol nebyla posílena, takže mohu jenom konstatovat - zase to byla jenom slova, slova, slova.

Dámy a pánové, byla bych ráda, kdyby v rámci řady pozměňovacích návrhů a jednotlivých faktů, které budou zaznívat ke kapitolám, nezapadl fakt, že se dostáváme do nové pozice, ve které řada zákonně požadovaných financí se má odehrávat prostřednictvím rozpočtového opatření, a že v tomto roce pod vedením vlády, která si dala do vínku prioritu vědy, výzkumu a inovací, dochází k opětovnému snížení těchto zdrojů. To jsou závažné informace, které bychom měli mít na paměti, a v průběhu roku také sledovat, jak se budou vyvíjet názory jednotlivých poslanců na tyto oblasti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Rais a potom paní poslankyně Jana Černochová s řádnou přihláškou v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedo, dobrý den. Já bych se tady zastavil u toho, co říkala paní kolegyně Putnová, a to ohledně chybějících prostředků Technologické agentury. Myslím, že je asi potřeba trošku historie, a ta spočívá v tom, že před dvěma lety byla vlastně Technologická agentura vyzvána k tomu, aby zorganizovala a vypsala soutěž EPSILON. Tato soutěž byla vypsána, jak jsme slyšeli, je tam asi 700 projektů, které dneska nejsou finančně kryty. Tyto prostředky byly nasměrovány do kapitoly 322, to je Ministerstvo průmyslu a obchodu, konkrétně 325 mil., a myslím si, že by měly být přesměrovány do té Technologické agentury, to znamená kapitola 377. Domnívám se, že je to snazší cesta než to potom řešit nějakými vládními akcemi. Čili chtěl bych tady podpořit to, co říkala paní kolegyně v tom pozměňovacím návrhu, který má číslo 1744, jak jsem si zaznamenal. Teď je možnost přesunout prostředky z jedné kapitoly do druhé, není to požadavek na navýšení z vládní rezervy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Raisovi za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi říct pár slov ke kapitolnímu sešitu Ministerstva obrany České republiky na rok 2015. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi Stropnickému, že tady sedí a bude mne poslouchat.

Jsem velice ráda, že po letech poklesu umožnil ekonomický růst, který pociťujeme od počátku letošního roku, zvýšit i rozpočet Ministerstva obrany, resp. našich ozbrojených sil. Rozpočet se zvyšuje v absolutních hodnotách, což je velice dobře. Dovolím si ovšem poznámku na okraj, která může být takovým čertovým kopýtkem vládou nalinkovaného růstu.

Pokud hodnotíme rozpočet Ministerstva obrany jako podíl na hrubém domácím produktu, zjistíme, že i přes absolutní růst v příštím a následujících letech roste podíl pouze velice mírně o setiny procenta. K tomu bych měla dvě poznámky.

Je veliká škoda, že pan premiér Sobotka, resp. i předsedové vládních stran, ale z jeho vůle, z jeho podnětu, nepřistoupili na již domluvenou dohodu téměř všech politických stran zastoupených v této Poslanecké sněmovně, aby rozpočet Ministerstva obrany dosáhl do roku 2025 2 % HDP, nikoli jen a pouze 1,4 % do roku 2020. Připomenu, že 2 % HDP jsme přislíbili ještě před vstupem do NATO našim spojencům. Myslím, že by tento závazek byl dosažitelný, byl adekvátní zhoršující se bezpečnostní situaci na východě i jihu našeho zájmového prostoru a umožnil by umazání vnitřního dluhu, dokončení modernizace a rozvoje naší armády. Obávám se tedy, že přesně to bude v budoucnu zapotřebí. Navíc by byl závazkem pro velkou část politického spektra, takže by armáda měla jistotu bez ohledu na střídání politických sil.

Druhá moje poznámka se týká toho, že byť rozpočet v absolutních hodnotách roste, přesto budeme nadále patřit na chvost v Severoatlantické alianci, protože pokud se potvrdí odhady, rozpočet na obranu nebude držet krok s rostoucí ekonomikou, a tedy ani HDP. Ochota investovat do obrany a být plnohodnotným spojencem se mimo jiné poměřuje právě tímto podílem. Zatímco škrty v obranném sektoru v dobách ekonomické krize jsou tolerovány, ostatně si jimi prošla opakovaně většina členských zemí NATO, očekávala bych od pana premiéra, že v době příznivější ekonomické situace se projeví tato okolnost i ve zvyšování rozpočtu, resp. jeho podílu na HDP. Abych prosím pěkně nebyla dezinterpretována, zopakuji, že nekritizuji vládu za to, že nezvyšuje rozpočet na obranu, naopak jsem tomu ráda. Jen říkám, že růst by mohl, vlastně měl, být prostě vyšší. Ruská expanze a provokace vůči Západu i akce teroristů na Středním východě a v severní Africe jsou naprosto viditelným ohrožením našich zájmů i našeho geografického prostoru a jedině kvalitní odstrašivá síla a kvalitní transatlantické spojenectví může být zárukou naší bezpečnosti.

Zvyšující se rozpočet má ovšem ještě jeden aspekt - umět dobře, tedy efektivně a kvalitně utrácet je stejně těžké jako moudře škrtat. Možná to, co jsem řekla, může někomu znít banálně, ale není tomu tak. Jak je patrné z minulosti, apetyt nakupovat v časech hojnosti může mít negativní dopady na hospodaření v časech ekonomické kontrakce. Nejde jenom o to, nakoupit nějakou techniku, ale i o udržitelnost při jejím provozování. Je nutné si vždy klást otázku, zda budu mít dostatek lidí a dostatek peněz i na běžný provoz po celou dobu akvizičního cyklu. Je mnoho příkladů nejenom z České republiky, kdy se nějaký nákup vymstil. Týká se to třeba letectva, jehož provoz je velice nákladný, a pokud se při nákupu nemyslí na celý cyklus, technika musí být v některém okamžiku odstavována. Je dobře, že v navrženém rozpočtu, resp. ve výhledu do dalších let se odráží úvaha, že nejprve je nutné umazávat tzv. vnitřní dluh z minulosti na materiálu, výzbroji, údržbě apod., který se odhadem blíží částce vyšší než 100 mld. korun, a teprve až budou připravené investiční projekty, budou se zvyšovat kapitálové výdaje. Jinými slovy, je správné, že nejprve se ekonomika resortu bude soustředit na běžné a personální výdaje. Ostatně jak víte, přijali jsme v nedávné době zákon 221 o vojácích z povolání, byť nám ho Senát vrátil kvůli nějakým administrativně technickým věcem a budeme ho přehlasovávat, tak legisvakance by měla být taková, že by tento zákon měl platit od 1. 1. 2015, a tato norma vlastně bude umožňovat i personální politiku resortu tak, aby naše armáda měla kvalitní vojáky, kteří budou růst nejenom v kariéře, ale samozřejmě budou i narůstat jejich finanční prostředky, a ta kvalita je přímo úměrná i tomu, co od nich očekáváme, co očekáváme, že budou používat za vybavení. Takže jednak by se to mělo odrazit i ve vyšším náboru, pak budou teprve růst i investiční výdaje vedle těch kapitálových.

Co se týče investičních výdajů, tak pevně věřím tomu, že pan ministr bude pokračovat v trendu nastaveném za dob ministrů pana Alexandra Vondry i Vlastimila Picka, kdy koncepce, tedy širší úvaha, předcházela jakémukoli rozhodování. Koncepce a strategické dokumenty byly vždy doprovázeny analýzami a šířeji diskutované nejenom na Ministerstvu obrany, ale i ve vládě a v obou komorách Parlamentu, který má zásadní kontrolní funkci.

Z otevřených zdrojů víme, že apetyt k pořizování majetku je nyní poměrně velký, a jsem zvědavá, kdy se budeme případnými změnami koncepce zabývat na výboru pro obranu. Tuto diskusi bych považovala za velmi důležitou, protože jedině díky ní můžeme zajistit do dalších let kontinuitu, udržitelnost i efektivitu.

Konečně, Ministerstvo obrany, a to bych nevyčítala ani panu ministrovi Stropnickému, ale tento problém měli všichni ministři v naší novodobé historii, je pověstné neschopností vyčerpat přidělené prostředky. Je to zpravidla kvůli komplikovanému a často neúspěšnému akvizičnímu procesu. O změnu se snažili všichni ministři. I pan ministr Stropnický deklaroval, že efektivní čerpání rozpočtu je jeho cílem. Chtěla bych se tedy pana ministra zeptat, jak to vypadá s čerpáním rozpočtu Ministerstva obrany za rok 2014. Tím, že se nacházíme na začátku prosince, tak předpokládám, že už bude alespoň nějaká kvalifikovaná představa o tom, jestli se letošní rozpočet ve výši necelých 42 mld. podařilo vyčerpat, či zda se bude něco vracet nebo převádět do příštího roku. A případně při tom převodu jestli převedené finanční prostředky bude moci nějakou formou použít jeho resort v roce 2015.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. S přednostním právem se hlásí pan ministr obrany Martin Stropnický a eviduji faktickou poznámku pana poslance Zahradníka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom stručně, vím, že tam je řada přihlášených. Ale možná už potom to téma bude jiné.

Čili já bych jenom uvedl krátkou poznámku o tom, že často se mluví o té zanedbanosti, o podfinancování, o nějakém vnitřním dluhu. Uvádějí se poměrně divoká čísla. Na jednu stranu je to dobře, že se ozývají kritické hlasy. Mě to někdy překvapí, když je to přímo z lůna Armády České republiky, protože myslím, že v minulosti, když se ta vnitřní zadluženost prohlubovala, tak jsem takové hlasy tolik neslýchal. Ale to je jenom na okraj. Ale ta zanedbanost není pouze materiální, ona je i morální. A to není nějaké čarovné bezobsažné slovo, ale to se projevuje zcela konkrétně. Ono se to projevuje určitou rozpočtovou disciplínou anebo její uvolněností až neexistencí. Takže ač opticky ten rozpočet v očích některých z vás může působit, resp. jeho nárůst v příštím období, ať už je to rok 2015, nebo i výhled 2016, 2017, jako skromný, tak netvrdím, že bychom si nedovedli představit víc. Asi bych byl špatný ministr, kdybych to tvrdil. Ale na druhou stranu my nepochybně získáme větší prostředky pro to, co je skutečně potřeba, tím, že budeme moci vykázat nezanedbatelné úspory. A už mě k tomu opravňuje skutečnost roku 2014, protože je to v nejrůznějších oblastech běžných na provoz, prostředcích atd. Ty rezervy prostě jsou. A čím jsme na ministerstvu déle s mými kolegy, tak tím nacházíme další a další, které budou vlastně fakticky představovat jakýsi nárůst možností rozpočtových tam, kde to skutečně potřeba je.

Podstatné taky je, že chceme navyšovat procento, které je určeno na investice. Asi řada z vás ví, že doporučené procento je 20 a my se dostaneme v příštím roce někam už nad 15, řekněme. Víme, že tohle je kritérium zcela zásadní.

K tomu, jestli budeme muset převádět nějaké neproinvestované prostředky - budeme. Mě to samozřejmě také netěší, ale je to do značné míry zapřičiněno především tím, že jsme museli uzavírat nebo znovu sjednávat řadu smluv, které byly i ve stovkách milionů. A velmi jsme se bránili automatickému sukcedování do těchto smluv, aniž bychom je analyzovali, aniž bychom je podrobovali nějakému screeningu, abychom věděli, že skutečně to potřebujeme v této výši, na takhle dlouhou dobu. To samozřejmě zabralo nějaký čas, protože ten partner, pokud neřeknu protivník, samozřejmě má tuhý kořínek a řada lidí nám v tomhle kladla určité překážky. Ale když vám třeba řeknu, že nám bylo líčeno ještě v září, že potřebujeme akutně novou datovou síť, která je docela zásadní, a bylo nám to předestřeno jako urgence číslo 1, a že to bude stát zhruba odhadem 900 mil., tak my jsme po svých vlastních analýzách dospěli k číslu 600. A to už je sakra rozdíl! Takže tam se třeba vyplatilo počkat nebo neukvapit se nějakým způsobem. A taky samozřejmě hodně spoléháme na to, že zákon 137 se stane zákonem, který nebude nějakým způsobem penalizovat nebo brzdit tenhle sektor, kde řada našich partnerů postupuje zcela jinak při těch akvizicích. Taky, pravda, v jiném celkovém akvizičním prostředí, ale určitě se příští rok na tohle zaměříme. Došlo tam i k určitému personálnímu posílení toho úseku.

Ale nechci tady mluvit dlouze. Jsem rád, že ta problematika, aspoň mám ten dojem, možná trochu optimistický, ale řadu z vás zajímá. Je to také vzhledem k bezpečnostnímu kontextu, samozřejmě. Děkuji příslušnému výboru pro nepředstíraný a nepovrchní zájem o to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Petr Bendl k řádné přihlášce v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych se vrátit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem jako sněmovní dokument 1714 zařadil do systému. Dovoluji si pozměnit návrh tak, že v návrhové části se vynechají slova "kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa" a nahradí se slovy "výdajů kapitoly 396 Státní dluh, ukazatel obsluha státního dluhu".

Čili ten návrh bude znít nakonec tak: "V návrhu státního rozpočtu na rok 2015 navrhuji v kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí na rok 2015 výdajový blok 2.1 Ochrana přírody a krajiny, ideový okruh 211 Zlepšování stavu přírody a krajiny navýšení položky 2.1.1 Program péče o krajinu o 50 mil. korun a snížení výdajů kapitoly 396 Státní dluh, ukazatel obsluha státního dluhu, o 50 mil. korun."

Odůvodnění zůstává stejné. Předávám to panu zpravodaji. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi i za dodržení času. Nyní tedy vystupuje pan poslanec Petr Bendl a případně se připraví pan poslanec Fiedler, pokud to stihneme do 13. hodiny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, dámy a pánové, ještě jednou. Dovolte mi, abych řekl pár vět ke kapitole Ministerstva zemědělství, která je silně, z mého pohledu bohužel málo poznamenaná faktem, že ještě bývalá Nečasová vláda umožnila, aby zisky vytvořené v organizacích, které zřizuje a zřizovalo Ministerstvo zemědělství, mohly být využívány v agrárním sektoru a zemědělském sektoru.

Z kapitoly Ministerstva zemědělství je čerpáno, a bohužel ne jenom do zemědělství, ale i na oltář ostatní vlasti, řeknu zjednodušeně, v loňském nebo v letošním roce to bylo 6,5 mld. z Lesů České republiky, které se za doby Topolánkovy a Nečasovy vlády nakumulovaly na účtech zisků společnosti Lesy České republiky, to byla částka, tuším, asi celkově 16 mld. Kč a v tom letošním roce se čerpá nebo využívají finanční prostředky ze zisku národního podniku Budvar. V tom příštím roce tak bude stejně, akorát se částky zvyšují, které chce čerpat státní rozpočet, a to z Lesů České republiky chce využít stát částku zhruba 8,2 mld. Kč a z Budvaru zhruba půl miliardy, což je částka na úrovni 8,7 mld. Kč, která se bere ze zemědělského sektoru. Bohužel už se tam vůbec celá nevrací a zůstává tam pouze část, což považuji za nedobré rozhodnutí, protože si myslím, že se dalo více finančních prostředků použít na podporu zemědělského sektoru v jednotlivých dotačních titulech, protože sami voláme po tom, aby naši zemědělci byli více konkurenceschopní. Víme, jakých finančních prostředků se dostává zemědělcům na sever od nás, Polákům, případně Francouzům a podobně v zemích, které jsou naší konkurencí v téhle oblasti. A jestliže vláda tvrdí, že je potravinová soběstačnost, nebo řeknu zemědělská produkce a soběstačnost České republiky pro ně prioritou, pak nechápu, proč peníze získávané ze zisku Lesů ČR, případně z Budvaru, nejdou do tohoto sektoru, ale mizí také někde jinde.

Bohužel tady nemáme standardně tradičně nepřítomného ministra zemědělství, kterého nezajímá ani projednávání státního rozpočtu. A dokonce tu nemáme ani premiéra, kterého bych se mohl případně zeptat, který by ho měl zastupovat. Možná je to vizitka lidovců, že zkrátka se nebudou účastnit jejich ministři jednání Poslanecké sněmovny ani v takové věci, jako je státní rozpočet. Ale musím znovu konstatovat, že nejenom interpelací a projednávání řady bodů, které předkládá ministr zemědělství do Poslanecké sněmovny, tak ani státní rozpočet pro něj evidentně není prioritou. Možná se věnuje sklízení cukrové řepy, což jsem se dozvěděl na jeho facebooku. To možná asi bude to nejdůležitější, protože cukrovarníci jsou v souladu s navrhováním zvyšování dotací do oblasti cukrovarnictví jeho prioritou, možná větší než zasedání Poslanecké sněmovny.

Tyhle ty finanční prostředky výrazně (nesrozumitelné) této kapitole. Kapitola se také rozepisuje o tom, jaké finanční prostředky dočerpáme z oblasti výdajů nebo prostředků, které byly určeny z Evropské unie právě do oblasti agrárního sektoru. A zaplať pánbůh musím říct, že Ministerstvo zemědělství dlouhodobě čerpá evropské peníze poměrně dobře, jedno z nejlíp, nejenom na úrovni České republiky mezi jednotlivými operačními programy, tak i ve srovnání s operačními programy jednotlivých zemí Evropské unie. O to více mě mrzí, a jako ministr zemědělství v minulém volebním období jsem velmi bojoval o to, aby některé programy, ve kterých Ministerstvo zemědělství čerpat umělo velmi dobře, nepřecházely na Ministerstvo životního prostředí, ve kterém to čerpání dobře vůbec nevypadá. Bohužel vláda nepočítá s takovýmto řešením Chce, aby se dále finanční prostředky, které umělo dobře čerpat Ministerstvo zemědělství, přesunuly na Ministerstvo životního prostředí, které je dobře čerpat neumělo. Tak jenom připomínám všem těm kritikům, kteří tady budou vystupovat do budoucna, jak se špatně čerpalo a čerpá, že v tomto bohužel setrvávají ve vodách, které dobré pro Českou republiku nejsou.

Co se týká budoucího čerpání, protože i to je součást kapitoly Ministerstva zemědělství, které počítá s tím, že by se mělo v příštím roce čerpat z evropských prostředků do oblasti Programu rozvoje venkova apod., tak ale obecně platí, že by bylo zajímavé vidět, kde tedy vlastně bude možné čerpat evropské peníze. Tady už jsou navrhovány konkrétní výdaje v řádech miliard korun, ale přitom víme, že první výzvy přijdou možná někdy v září, možná v listopadu, a to ještě kdo ví. Tak bych se chtěl zeptat pana stále nechodícího na jednání Poslanecké sněmovny ministra zemědělství, zdali by nám toto neujasnil a neřekl, kolik očekává, že se vlastně stihne vyčerpat, protože myslím si, že pan ministr financí by měl znát informaci - sice si naplánovali nějaké výdaje, ale je evidentní že je nebudou schopni utratit, a jestli by nebylo lepší ty finanční prostředky investovat efektivněji než si je naplánovat do výdajů, ale pak zkrátka žádné utracené peníze nebudou, protože si umím představit, že ten tlak logicky z Ministerstva zemědělství na Ministerstvo financí vždycky byl a měl by být.

Nelíbí se mi, že klesá podpora hospodaření lesů. Jsou to řády stovek milionů korun, možná že z pohledu státního rozpočtu je to nevýznamné. Je tady popsáno, že těch zhruba 200 mil. Kč, o které se snižuje podpora lesního hospodářství, že bude dokryta z nespotřebovaných výdajů, tak chci vidět, jaké ty nespotřebované výdaje budou a kolik ta částka nakonec ve finále bude činit, zdali jsou lesy, teďka nestátní lesy v tomhle případě, prioritou ministra zemědělství, či nikoliv, protože zatím jsme spíš svědky toho, že zájem a podpora do oblasti nestátního lesního hospodaření, zájem státu klesá. A myslím si, že je to vzhledem k budoucím generacím poměrně značná škoda.

Nad čím se chci pozastavit, je oblast, která zdánlivě nepatří, nebo možná pořádně ani nikdo neví, že patří či nepatří na Ministerstvo zemědělství, a to je oblast týrání zvířat. Ministerstvo zemědělství má na tuto otázku vyčleněny celé obrovské 3 miliony korun. Já jsem ještě v závěru svého ministrování se snažil připravit koncepci, která by se týkala řešení otázky týrání velkých zvířat, zejména dobytka, koní, ovcí a koz, protože s tím se setkáváme v teritoriu České republiky čím dál tím častěji a stát evidentně nemá nástroje, jak v případě týrání těchto velkých zvířat je těm, kteří je týrají, odebrat, a nemá schopnost se o ta zvířata postarat tak, aby s nimi potom mohlo být nějak rozumně naloženo. Tři miliony korun je opravdu směšná částka. Chtěl jsem se zeptat nepřítomného ministra zemědělství, zdali s tímto bude chtít do budoucna něco dělat, nebo jestli je to pro něj problematika, která ho extrémně nezajímá.

Záležitosti ostatních priorit. Díky rozumnému přístupu a reformě resortu Ministerstva zemědělství může se dnes ministr zemědělství chlubit cizím peřím a může říkat: administrativní náklady na chod Státního zemědělského a intervenčního fondu budou nižší o zhruba 400 mil. Kč. Méně administrativy. Mohli jsme finanční prostředky, které tímto v minulosti díky zásahům, které byly udělány, stát ušetří, tak je mohl věnovat na konkrétní podpory zase do oblasti zemědělského sektoru. Zajímalo by mě, kam je ministr zemědělství chce dát, jak je chce využít apod.

Dočetl jsem se, byť minimálně, ale když jsme tady ráno říkali, tak aspoň z mé strany trochu šťouchnutí, že do oblasti agropotravinářského sektoru, do oblasti investic podpora stoupá. Není to závratné procento, nicméně stoupá na rozdíl od ostatních oblastí, což bych už neříkal příliš humorně. Říkal bych, že prostě to, co se děje zejména v oblasti rodinného hospodaření a farmaření, je málo, co dělá Ministerstvo zemědělství. Nevidím žádné výsledky ani finanční přípravu na nějaké konkrétní aktivity, které se do téhle té oblasti chystají. Možná mě pan ministr překvapí, až budeme projednávat rozpočet Státního zemědělského a intervenčního fondu, ale z rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství že by snad bylo prioritou malé a střední podnikání v oblasti zemědělského sektoru, to tedy z toho vyčíst opravdu nejde. Stejně jako zde nevidím, že by měla být avizovaná priorita jménem voda v krajině, podpora odbahňování rybníků, výstavby nových rybníků, potažmo rybníků tam, kde kdysi byly, apod. Ani to z tohoto materiálu příliš vidět není.

Mohl bych hovořit opravdu velmi dlouho, mohl bych se zmínit i o tom, že příjmy organizačních složek státu z poplatků, které v minulosti byly, ač se to nezdá, v zemědělském sektoru, tak stát ty příjmy nemá, zjednodušeně řečeno, nebo ubývají, to znamená, že už jsme je příliš na zemědělský sektor neposílali. Už jsme tím nezatěžovali a nezatěžujeme zemědělský sektor, což je dobrý trend a je potřeba ho podpořit a říct, že takhle je to správně

Závěrem chci říct, že je to udržovací rozpočet, který si žije velmi dobře díky ziskům, které organizace ministerstva zemědělství mají, a není z toho vidět jasná vůle po tom, aby se aspoň z poloviny programové prohlášení vlády nějak naplňovalo. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi, a protože je 13 hodin, ptám se, jestli pan kolega Kalousek tu faktickou poznámku chce ještě teď. Ano, a po té faktické poznámce přeruším jednání pro jednání organizačního výboru a polední přestávku. Budeme pokračovat 14.30.

Nyní faktická poznámka předsedy klubu TOP 09. Předseda klubu po přestávce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za pochopení a trpělivost, opravdu budu jenom velmi krátký. Pan poslanec Bendl si stěžoval na to, že zde není ministr zemědělství, aby slyšel tyto námitky. Já mu chci oponovat a říct mu, že se tím nemusí trápit. Junior ministr zemědělství tady opravdu není, ale senior ministr zemědělství je přítomen. Celá agrární veřejnost ví, že pan ministr Jurečka udělá pouze to, co mu dovolí Faltýnek a Babiš, a ti jsou tady oba. (Smích, potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vyhlašuji polední přestávku. Budeme pokračovat rozjednaným bodem státní rozpočet ve 14.30 a ve 13.06 nejpozději se sejde organizační výbor.

 

(Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji vám pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání bodu, který jsme začali projednávat dopoledne. Je to vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015, sněmovní tisk 331, druhé čtení. Své místo už zaujal ministr financí a místopředseda vlády pan Andrej Babiš, stejně tak pan zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Václav Votava. Budeme pokračovat a budeme pokračovat tak, jak zde eviduji přihlášky. Mám zde poznamenánu faktickou poznámku pana poslance Faltýnka, ale nikde ho zde nevidím, tak v tom případě jeho faktickou poznámku ruším, a když bude chtít, může se znovu přihlásit. Do rozpravy je připraven pan poslanec Karel Fiedler, paní poslankyně Černochová, pan poslanec Laudát a další.

Požádám tedy o vystoupení pana poslance Karla Fiedlera. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych se chtěl dotknout dvou kapitol. Je to jednak kapitola 335 Úřad vlády... pardon, kapitola 304 Úřad vlády České republiky, a zmínit to, jak probíhalo projednávání v petičním výboru, kde petiční výbor nepřijal žádné usnesení. Už to tady bylo dneska zmíněno. Byly výhrady k předloženému návrhu rozpočtu a řešili jsme i příspěvky, které jsou z kapitoly Úřadu vlády na neziskové organizace. Tyto neziskové organizace získávají nemalé finanční prostředky z rozpočtu Úřadu vlády a na dotaz, zda je možno doložit efektivitu vynakládání těchto finančních prostředků výsledky této práce, nebylo možné od zástupce Úřadu vlády získat tuto odpověď. Já sám jsem udělal tu věc, že jsem takovou jednu společnost navštívil, která se shodou okolností honosí titulem neziskovka roku, což určitě oceňuje jejich práci, s dotazem, jaká je vlastní činnost, jaké jsou výsledky práce. A tam jsem si na místě ověřil a bylo mi potvrzeno, že nemají zpětnou vazbu o tom, jaké jsou výsledky jejich práce, jak jsou vynakládány tyto finanční prostředky.

Pro vaši informaci jenom uvedu, že z návrhu rozpočtu na rok 2015 jsou příspěvky organizacím, které se zabývají prevencí před návykovými látkami, ve výši 95 mil. korun a příspěvky organizacím na integraci romské komunity do společnosti ve výši zaokrouhleno 44 mil. korun. To je dost značná část z rozpočtu Úřadu vlády.

Já v pozměňovacím návrhu, ke kterému se tedy tímto hlásím, je to sněmovní dokument 1747, navrhuji, aby polovina těchto částek, které jsou jim přiděleny, byla vázána tím, že bude převedena do všeobecné pokladní správy a potom, až budou doloženy výsledky jejich práce, to, že tato činnost má přínos, má efekt, že to nejsou pouze vynakládané prostředky na nějakou činnost, ale s praktickým konečným důsledkem, aby tyto položky byly potom uvolněny. Čili podmíněné vázání těchto položek. Chtěl bych vás poprosit o podporu tohoto návrhu, protože zde neustále omíláme účelné vynakládání finančních prostředků, šetření, a doložit praktické výsledky, jaké má tato činnost, je problematické.

A nyní druhá kapitola, ke které bych se chtěl vyjádřit, je to rozpočtová kapitola 355 Ústav pro studium totalitních režimů. V navrženém rozpočtu je uvedeno navýšení finančních prostředků na mzdy s tím, že obě části Ústavu pro studium totalitních režimů, tzv. ústav a archiv, v ústavu nedochází k plánovanému navýšení počtu osob, a tím pádem mzdových finančních prostředků, ale v archivu ano, a to v počtu 35 osob. Mě tedy velmi těší, že tento pozměňovací návrh, který jsem již přednesl v rozpočtovém výboru - tam tedy, řeknu, že nedostal podporu, ale vím, že nyní je v podstatě v té podobě, ve které já jsem jej podal v rozpočtovém výboru, nahrán i jinými poslanci, konkrétně kolegou Bartoškem - tam mě to tedy velmi těší, že došlo k uznání toho, že to má opodstatnění, že i zástupci jiného poslaneckého klubu se s tímto ztotožňují. Akorát já si tedy dovolím říct, že já jsem ten pozměňovací návrh svůj ještě dopracoval o položky, které s tím souvisí, to znamená nejen náklady na mzdy, ale i související povinné odvody pojistného, což v tom pozměňovacím návrhu, který předkládá kolega Bartošek, již není, a současně i související položky do fondu FKSP. Čili ty dva návrhy jsou si velmi podobné, ale ten můj, ten původní, dovolím si říci, je komplexní, je dotažený do konce, a proto věřím, že nejen poslanci z poslaneckého klubu KDU-ČSL, ale i z jiných poslaneckých klubů podpoří to, aby v ÚSTR nedošlo k tomu, že se fiktivně provede... že tedy dojde k převodu zaměstnanců, což prakticky znamená to, že v ústavu bude jejich počet snížen, o tom jsou dokumenty, to mám zdokladováno i ze zprávy současného ředitele ÚSTR pana Hazdry, že se chystá propouštění, a na druhou stranu přijímání jiných pracovníků v kapitole archiv, kteří nevím, jestli jsou zapracovaní, nebo nejsou, ale v každém případě se počítá s jinými. Čili na jedné straně se asi bude vyplácet odstupné, na druhé straně se budou pracovníci nabírat, což absolutně nemá logiku. Je to plýtvání finančními prostředky. A navíc, tak jak bylo tvrzeno, nejde o to, že v jedné části, v ústavu, dojde ke snížení počtu zaměstnanců a v archivu ke zvýšení, ale předložený návrh rozpočtu této kapitoly počítá pouze s navýšením v kapitole archiv, nikoli zmenšení těchto položek v kapitole ústav.

Vše je uvedeno ve sněmovním dokumentu 1739 a pokud tedy se chceme chovat jako správní hospodáři a zamezit zbytečnému plýtvání finančních prostředků, tak bych vás chtěl poprosit o podporu tohoto návrhu. Jsou to pragmatická čísla, žádné politikum. Pokud s tímto nebude vysloven souhlas, potom mi nezbude nic jiného než přemítat o tom, jestli v tomto přesunu, který se má odehrát v ÚSTR, není nějaké politikum. A chci věřit, že není.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. A dále je přihlášena paní poslankyně Černochová z ODS. Připraví se pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Jeroným Tejc.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Zůstala tady zelená tužka s nápisem Středočeský kraj. Kdyby někomu chyběla, je na řečništi.

Dámy a pánové, krásné odpoledne. Mě mrzí, před chvilinkou jsem tady viděla pana ministra vnitra Chovance, který teď odskočil, ale pokud mě slyší v předsálí, tak věřím, že se vrátí a bude odpovídat na moje otázky. Byť jsem některé otázky kladla ve výboru pro bezpečnost, tak ne na všechny jsem tam dostala odpověď, a proto bych chtěla poprosit pana ministra vnitra, aby na mé otázky odpověděl dnes v rámci druhého čtení státního rozpočtu.

Vláda deklarovala navýšení platů státních zaměstnanců o 3,5 % a příslušníků sborů o 5 %. Rozdíl ve výdajích Ministerstva vnitra v roce 2014 a 2015 pokrývá sice toto navýšení platů, nicméně nepostačuje již na celkové pokrytí dalších mzdových nákladů. Chtěla bych se pana ministra vnitra, případně pana ministra financí zeptat, proč nedošlo ze strany Ministerstva financí k dorovnání rozpočtu i o tyto náklady, když se jedná o jednu z vládních priorit. Rozpočet předpokládá krácení v oblasti sociálních dávek, kde jsou i výsluhy, a je to částka něco kolem 650 milionů korun s tím, že výsledné číslo je 4,44 mld. A vychází to z vývoje vlastně v roce 2014, ale také z přírůstku počtu dávek, které vzrostly o cca 2 tisíce, a předpokládaného ročního navýšení dávek v souvislosti se zvyšováním důchodů. Tam by to měla být 2 %. Jaké jsou předpokládané reálné výdaje na sociální dávky za rok 2014 a čím přesně je způsobeno krácení v příštím roce?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně. Požádám levou část Poslanecké sněmovny o ztišení, abychom dobře slyšeli, co říkáte. Děkuji vám.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Tuto otázku bych také chtěla zodpovědět, protože by mne zajímalo, proč tam byly tak vysoké finanční prostředky v minulých letech. A jestli si vzpomínáte, tak zrovna v loňském roce jsem přesně na tuto věc poukazovala, že tam není dořešená. Takže se tím potvrzují má slova, že v rozpočtu roku 2014 tato částka naddimenzovaná byla, když se teď snižuje. Ale chtěla bych poprosit, aby mi toto potvrdil pan ministr vnitra... (Odmlka pro hlasitý hovor ve vládní lavici.).)

Pane místopředsedo, já se omlouvám, já nemůžu pokračovat, když za mnou někdo hlučí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Už hlučení ustalo, můžete pokračovat, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: A jsem ráda. Děkuji panu ministrovi, že vyslechl moji prosbu a přišel do sálu.

Chtěla bych se zeptat, a myslím si, že tohle to by mělo trápit nás všechny poměrně hodně, proč se tak výrazným způsobem krátí výdaje na oblast výzkumu, vývoje a inovací. Je to zhruba o 43 % a předpoklad stejné úrovně v letech 2016 a 2017 je také toto číslo. V těch reálných cifrách je to minus 270 milionů korun, což je opravdu hodně. Skutečně si myslím, že v oblasti výzkumu, vývoje a inovací bychom šetřit neměli, protože to v budoucnu přinese nějaké další úspory někde jinde, a měli bychom do těchto projektů rozhodně investovat více finančních prostředků.

Střednědobé výdaje předpokládají v roce 2016 opětovné snížení rozpočtu Ministerstva vnitra o zhruba půl miliardy korun. Chtěla bych se pana ministra vnitra zeptat, jakým způsobem chce Ministerstvo vnitra financovat platy v úrovni, která bude nastavena rozpočtem na rok 2015. Bude pravděpodobně podle těch čísel nutné hledat úspory v jiných rozpočtových oblastech. Zajímalo by mne, ve kterých, na úkor kterých jiných ministrů se budou krátit tyto finanční prostředky tak, aby bylo možné dorovnat rozpočet Ministerstva vnitra a dofinancovat platy.

Můj poslední dotaz směřuje na pana premiéra, kdy bych se chtěla zeptat pravděpodobně pana premiéra, případně pana ministra Dienstbiera. Když se v souvislosti se zákonem o státní službě zde hovořilo o vzniku generálního ředitelství, které by bylo pod Úřadem vlády, tak pan ministr Dienstbier plánoval vznik tohoto úřadu a přesuny různých tabulkových míst pod Úřad vlády. Mluvilo se i o vzniku nových míst. Dneska aplikace toho zákona je v gesci Ministerstva vnitra, kde naopak se z toho kapitolního sešitu dočtete, že tady dochází k úbytku civilních zaměstnanců. Tak se chci zeptat, jestli ty původní plány pana ministra Dienstbiera byly předimenzované, jestli si pan ministr vysnil nějaké počty zaměstnanců, protože já je nikde nevidím, a přece to, že se to přesunulo pod něco jiného, neznamená, že by se potřeba těch lidí zmenšila. Takže to bych chtěla vědět od pana premiéra, jestli tedy původní plány pana ministra byly naddimenzované a jak tato změna, která tedy bude dneska v resortu, že to nebude pod Úřadem vlády, ale bude to pod panem ministrem vnitra, jakým způsobem uvedení tohoto zákona v praxi bude personálně zabezpečeno.

A úplně, ale úplně poslední otázka, na kterou jsem ještě nedostala písemnou odpověď, byť jsem o ni žádala pana ministra vnitra, je, jaké počty příslušníků Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru lze předpokládat v letech 2016 a 2017 a jaké budou počty ostatních zaměstnanců, ať už jde o tu kategorii státní služba, nebo mimo ni. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další přihlášený do řádné rozpravy je pan poslanec Laudát. Takže pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Aniž jsem to tušil, tak dneska se tady táhne velice... jedna z několika, ale ta základní jednoticí linka a to je deklas budoucnosti, který se projevuje v tom, že vy - a teď mluvím k panu ministru financí a k panu premiérovi - vy podtrháváte budoucnost tím, že i proti hluboce krizovým letům snižujete peníze do inovací, výzkumu, vývoje, vědy. Je škoda, že nějaký ekonom, který by stál mimo jakékoliv politické souboje, neudělá skutečně široký a nezávislý audit, protože pak by z toho jednoznačně muselo vypadnout, a takhle je to podmíněno tím, že vy jste opozice, samozřejmě budete kritizovat za každou cenu, by musel nutně dojít k závěru, že tohle je klasická ukázka projídacího rozpočtu, rozpočtu dotované ekonomiky, nesmyslných dotací, které přinesou ekonomický profit příjemcům, vyřeší možná půjčky, úvěry některých firem, ale věřte, že pro naše nástupce to bude znamenat velký deklas. Pak se můžeme bavit o tom, proč naše ekonomika je málo výkonná, proč máme proti vyspělým zemím nízké HDP. Při vší úctě k zemědělství, z kterého také pocházím, vzdáleně, tak tam nevytvoříte do budoucna velké hodnoty, které umožní rozsáhlé sociální programy, umožní podporovat tu nejslabší část lidí, postižené, ty, kterým se nedaří v životě, a je potřeba je vytáhnout aspoň na důstojnou úroveň.

My jsme projednávali dokonce dvakrát na hospodářském výboru kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu, tam to z toho vypadlo přímo jako čertík z krabičky, opravdu. A pan ministr průmyslu a obchodu - mně je ho líto, on se připravoval na zcela jiný post, takže vím, že v celé problematice MPO asi bruslí nepříjemně - si nemůže pomoct. Jestliže nemá peníze oproti minulým letům na podporu zajímavých projektů v českých firmách, pro české hlavy, tak prostě si může říkat, co chce, ale nepomůže tomu.

To, co se tady jako další jednoticí linka vine, je, že vlastně investice do vědy, výzkumu a vývoje - speciálně v těch technologiích je to smrtelné, je naprosto roztříštěné, a nepřítomný vicepremiér pro vědu, výzkum a vývoj by měl začít něco dělat. Nevím, do jaké míry mu vláda dala dostatečné kompetence pro to, aby toto mohl reálně uvést do života.

Bavili jsme se tady, a nebudu se opakovat, o té části, která je finančně schována na Úřadu vlády. Je to jenom marginálie, dokonce pokud by pan Bělobrádek byl schopen a měl kompetence srovnat ten naprosto chaotický, neefektivní systém, tak i to by bylo málo peněz, a klidně ať má dvakrát tolik.

Jen pro ukázku toho, jak to vypadá, jsem si vytáhl některé kapitoly, u kterých bych čekal, že se můžou vyskytnout položky na vědu, výzkum a inovace. Ministerstvo průmyslu tam má 2 mld. 840 mil. a nějaké tisíce, Ministerstvo dopravy tam má nulu, nic. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v tom systematizovaném materiálu má 17 mld. 226 mil. a nějaké další peníze. Ministerstvo životního prostředí nula. Ministerstvo zahraničních věcí - tam, kde by se něco dalo pro jakousi třeba nadnárodní spolupráci a podobně asi něco najít, rozklíčováno to není, já nejsem přítomen u projednávání této kapitoly - tak jsou 4 mld. 582 mil.

Pro tento rozpočet je nejistá, pokud bude takto plněn, je naprosto nejistá a skončí kolapsem Technologická agentura České republiky.

Je obrovská škoda, a my se to tady pokusíme napravit komplexním pozměňovacím návrhem, který by rozšířil a dostal na středoevropskou, podotýkám, středoevropskou úroveň naši účast v programu kosmické agentury ESA. Tam jsou dvě části, jedna je povinná, povinné poplatky, povinná účast - to platíme. Pak jsou volitelné programy, ty zatím neplatíme. A my eminentně žádáme, abychom se do té nepovinné volitelné části zapojili. Ekonomický efekt je skutečně úžasný. Dneska už není kosmický výzkum o nějakém dobrodružství, jak je vnímáno asi většinou české veřejnosti vzhledem k tomu, že veřejnoprávní televize a vůbec veřejnoprávní média se nevěnují této problematice, neučí širokou naši populaci tomu, kam svět kráčí a co už je skutečně ekonomickou nutností, a nikoliv nějakým dobrodružstvím či nějakým plachým zkoumáním něčeho jenom pro zábavu nějakých jedinců či skupin.

Takže v systému je pozměňovací návrh, kde je podepsán předseda klubu ODS Stanjura, jsem pod ním podepsán já, je tam pan Seďa, předpokládám, že už jenom z časových důvodů jsme tam nepřipsali další, kteří se hlásili z KSČM, kolega Šidlo a další, Václav Snopek.

Podotýkám, že u toho Ministerstva dopravy jsme hledali dlouho v jeho rozpočtu, zda by se tam někde dalo, protože kompetenčně je to jeho kompetence, najít peníze, ale jeho rozpočet je natolik vyrabovaný, že kdybychom tam na nějakou konkrétní položku poukázali, tak v podstatě zruinujeme činnosti, které musí zajišťovat ať už ze zákona, nebo z hlediska funkčnosti dopravního systému.

To, že tímto jenom podporujeme usnesení vlády, ať je to z roku 2011, ale i usnesení Sobotkovy vlády, my se vám snažíme pomoct, tak skutečně tím chceme pomoci zejména našim nástupcům, aby se nemuseli dřít, ručně, manuálně dělat na linkách, ale skutečně aby pracovali na linkách, na které budou hrdí, protože tam bude vysoká přidaná hodnota. Jenom podotýkám, že například byť my nejsme v té volitelné části programů, tak české firmy dneska participují - vytáhl jsem si ze staťáku, ze statistického úřadu, některé informace - na kosmických projektech. A budete se divit, například 70 malých firem, které se toho účastní, tak generují obrat 25 mld. a zaměstnávají 15 tisíc lidí. To jenom pro vaši informaci, že už skutečně nejde o nějakou romantiku.

A to, co bychom my potřebovali, nebo česká ekonomika, český průmysl, který drží nad vodou nikoliv úřednické stavy, ale konkrétní výrobci, naši ekonomiku, náš hrubý domácí produkt, tak v tom volitelném programu ESA je pozorování Země, telekomunikace, družicové navigace, nosné rakety a obecné technologie. Ono se zdá, nebudu vás tady zdržovat, protože jednáme o rozpočtu, nikoliv o nějaké edukaci, a pan ministr financí má minimálně tři až čtyři lidi ve svém klubu, kteří vědí, kam kráčí svět, a oni mu určitě vysvětlí edukativně, co tím, jaký rozpočet předkládá, napáchá do budoucna.

Takže moc bych vás poprosil, abyste napříč politickým spektrem ten pozměňovací návrh podpořili. V hospodářském výboru se dostalo jeho obecné podpory, je dokonce zmíněno v doprovodném usnesení ke kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu, která nebyla schválena na hospodářském výboru, že inovační technologie je třeba podporovat, říkám to volně, modifikováno. My skutečně víme, co pro tento rozpočet doporučujeme. Pokud by tomu tak nebylo a neschválili jste to - dokonce jsou tam dvě možné kapitoly nebo dvě různé položky, z kterých lze tu část hradit -, tak aspoň bych poprosil, abyste udělali nějaké rozpočtové opatření v průběhu roku.

Byl bych rád, aby pan premiér skutečně intenzivně přišel, navštívil a podíval se do firem, kde inovace běží, a poptal se těch lidí, kteří se tím konkrétně zabývají, kteří vyrábějí stroje, technologie nabízejí s vysokou přidanou hodnotou, aby se jich poptal, jak jsou na tom ekonomicky, jak jsou stabilní i v době buď slabých ekonomických růstů, či dokonce ekonomických propadů, a místo bezbřehého populismu a rozdávání peněz nalevo, napravo, bez budoucnosti a zvyšování mandatorních výdajů to viděl. Ono to má potom i další sociální aspekty, společenské aspekty. Pak těm lidem, když dělají na špičkových věcech, se žije podstatně lépe nejenom ekonomicky, ale i z hlediska psychického, protože jsou hrdi na to, co dělají. A to, že naše společnost je dneska mentálně v jakémsi přešlapování a krizi, tak jeden z těch rozhodujících klíčů je právě v této oblasti. Takže bych moc poprosil.

Jinak v charakteristice rozpočtu, který si zřejmě koalice příští týden prohlasuje, si kupujete voliče. O tom svědčí vaše preference. Kupujete si budoucnost některých firem, které ale nejsou perspektivní pro delší horizont české prosperity a stability. Ale to, co určitě tímto rozpočtem nekupujete, to je budoucnost našich nástupců.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Votavy.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom poopravit svého předřečníka kolegu Laudáta. On řekl, že kapitola MPO nebyla schválena. Nebylo přijato žádné usnesení, je správně, ne že nebyla schválena. Nebylo přijato žádné usnesení, to je rozdíl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Faktickou poznámku někdo? Pan poslanec Ivan Pilný. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, členové vlády, kolegyně a kolegové, ano, opravdu se tady jako červená nit v několika příspěvcích zmiňují výdaje na vědu, výzkum a inovace. Myslím si, že nejen naše hnutí, ale celá vláda bere tuto problematiku vážně, ale já už jsem tady několikrát na konkrétních případech uvedl to, že s těmi penězi se musí také efektivně zacházet a musí mít nějaký přínos.

V současné době vedu pracovní skupinu v našem hnutí, která se vědou, výzkumem a inovacemi zabývá, a snažíme se hledat konkrétní kroky, abychom tuto situaci zlepšili. Ono totiž nejde jenom o peníze ze státního rozpočtu, ale jak tady bylo správně zmíněno, myslím, v příspěvku paní poslankyně Putnové, hrozí i evropské peníze, a to třeba u center excelence. Některá z nich budou mít velké problémy udržet dotace po dobu pěti let a je možné, že je budou dokonce vracet.

V současné době není možné dělat nic jiného než krátkodobá opatření. Byla tady již zmíněna podpora kosmické agentury, kterou přijal hospodářský výbor. Až se bude projednávat rozpočet SFDI, určitě budeme hledat přesun peněz směrem k technologickým inovacím. Také jsem nedávno byl přítomen tomu, jak se otevíralo Centrum kybernetiky, informatiky a inovací na ČVUT, které je financováno ze státních peněz. To jsou velmi rozumné kroky. Byl tady přednesen návrh na přesun 350 milionů z rozpočtu MPO, které s tím může mít trošku problémy, přímo do Technologické agentury, která tady byla označena panem poslancem Laudátem, jako že je před krachem.

Takže se dělají zcela konkrétní kroky, které by měly vést k tomu, aby peníze, které se vydávají v této oblasti, skutečně ekonomice také něco přinesly. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať a v tomto okamžiku není možné dělat nic jiného než krátkodobá opatření. Rozmístění těchto peněz na všechna možná ministerstva, to už tady bylo. Podporovalo se to z jedenácti zdrojů a ta situace byla ještě daleko horší, než je v současné době možné. Takže je dobře, že se ty peníze nějakým způsobem centralizují.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, vypršel, pane poslanče, omlouvám se.

 

Poslanec Ivan Pilný: Ta podpora tady prostě je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Moc vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Moc se omlouvám, mně se to stává snad jednou za pár let, ale já už dvakrát jsem udělal totéž, že jsem si vsugeroval, že to usnesení bylo schváleno. Ono bylo podpořeno napříč, nicméně vzhledem k procedurálním soubojům, které tam probíhaly, schváleno nakonec nebylo. Nicméně řekl bych, že duchovně má podporu. Moc se omlouvám, máte naprostou pravdu.

Ono tam šlo o to, že když jsme přijímali usnesení neschvalující usnesení k rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu, tak tam byly tři položky. První byla, že počítáte s penězi, které nemají oporu v legislativě, to jsou poplatky za těžbu. Druhé bylo, že tam chybí položky pro sanaci škod na zahlazení důlní činnosti před privatizací státních podniků, jinými slovy, naši předchůdci, a možná i za nás někdo vyrabuje nějaké území, a pak to nechá ležet, takže chudáci místní obyvatelé. To mělo napříč také podporu. A třetí bylo, že panu předsedovi hospodářského výboru se nezdály velmi vysoké, naprosto s ním souhlasím, výdaje, myslím, že to bylo na obhospodařování IT, myslím, že to byl rejstřík, databáze rejstříků. Pak tam vznikl chaos.

Moc se omlouvám, formálně schváleno to nebylo. Moc se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde žádost pana ministra Chovance, byť projednáváme státní rozpočet, protože ráno proběhla bouřlivá diskuse o tom, co se děje ve Vrběticích v muničním skladu, zda by mohl vystoupit a poreferovat o dané situaci, s tím že bych vás chtěl požádat, kolegové, abyste to vzali jako informaci a nebyl to dále předmět k diskusi. Protože skutečně materiál kolem státního rozpočtu je rozsáhlý a měli bychom ho dnes projednat.

Navrhuji, že by pan ministr vystoupil a podal nám informaci, a dále by pak vystoupil s přednostním právem pan poslanec Radim Fiala z Úsvitu. Táži se, zda někdo máte námitku proti navrženému postupu. Není tomu tak. V tom případě požádám pana ministra Chovance o informaci.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, kolegové, kolegyně, omlouvám se, že jsem tady ráno nebyl. Řešili jsme situaci na místě samém prostřednictvím telemostu. Diskuse s velitelem zásahu, s hasičským záchranným sborem, s policií a s armádou. Byl jsem telefonicky v kontaktu s panem premiérem a chci tady potvrdit, že informace, které tady on podal, byly ode mě. To znamená prvotní informace Policie ČR o příčině výbuchů byla primárně výbuch v původním místě epicentra tím, že se část podloží zhroutila, a to na základě změny teplot. To byla prvotní informace od Policie ČR. Hlídka Policie ČR, která hlídkuje v rámci ochrany perimetru, viděla a slyšela výbuch právě v oblasti původního epicentra.

V současné době bohužel nejsme schopni potvrdit informace, které ČTK rozšířila. ČTK tyto informace převzala z webových stránek jedné z obcí a tam se hovoří o tom, že vybuchl další sklad poblíž epicentra původního výbuchu.

Letové podmínky v současné době nedovolují, aby Armáda ČR, případně policie vzlétly s helikoptérou a podívaly se nad tento areál. Dron, který tam byl od Armády ČR zapůjčen, byl v minulých dnech stažen a v současné době probíhá jeho přeprava na místo samé. V současné době se tedy letecky tento dron přepravuje z Prahy na místo, s tím že očekáváme, že ještě v podvečerních hodinách tento dron, který má termovizi, se nad areálem prolétne, zaznamená, co se tam stalo, a já předpokládám, že pak budeme schopni dnes večer jasně definovat, jestli je to původní podezření, které tady na základě mých informací zmiňoval pan premiér, tzn. zborcení původního podloží v rámci výbuchu, který byl tady před několika týdny, anebo jestli se jedná o nový výbuch. Experti také hovoří o tom, že změnou teploty, tím, jak se změnila výrazně teplota, může docházet k iniciaci munice, která je rozeseta po celém okolí.

Nepříjemné na tom je, dámy a pánové, to, že musí proběhnout evakuace dvou obcí. Obce mají celkově 430 obyvatel a my v současné době připravujeme pro tyto lidi ubytování. Já jsem požádal velmi důrazně zástupce Hasičského záchranného sboru, abychom našli ubytování, které bude dobré, které ty lidi nebude hnát do ubytoven, případně do tělocvičen, tzn. hledáme ubytování, které by odpovídalo standardním podmínkám 21. století. To se již děje v současné době.

Jsme připraveni okamžitě v momentu, jak ten dron přeletí, budeme tu informaci vědět, jsme veřejnosti připraveni prostřednictvím médií sdělit, kde je prapříčina. Nemůžeme potvrdit informace z webu jedné z obcí, že vybuchl další sklad. Výbuchy začaly po sedmé hodině, byly poměrně intenzivní, následoval první velký výbuch, následně 20 menších výbuchů, a od té doby s určitou periodicitou se výbuchy ozývají. Od 11.30, kdy byla tisková konference, do dnešní doby jsme zaznamenali dalších 17 výbuchů, a to v intenzitě na škále 1 až 10 někde v úrovni 6 až 7, tzn. jsou to silnější výbuchy. Může se ovšem jednat pouze o to, že nastala změna teploty a opravdu bouchá pouze munice z původního epicentra. Nemohu bohužel v současné době potvrdit jinou informaci, protože ji prostě a jednoduše nemám.

Do současné doby bylo evakuováno z těchto dvou obcí za pomoci složek IZS 35 lidí, dalších přes 130 odešlo samostatně. Teď je problém, že se mají vracet v této době obyvatelé těchto obcí zpátky z práce, a my už jsme v 11 hodin rozhodli o tom, aby pro tyto občany byla připravena jiná evakuační místa a ubytování. Jsem si velice dobře vědom toho, že nastane i situace, že mnozí z těchto obyvatel budou chtít do svých domovů zabezpečit domácí zvířata, nebudou mít finanční prostředky, oblečení a další věci. Na všem se pracuje a policisté mají pokyn samozřejmě v rámci toho, aby hlavně hájili zdraví a životy občanů, aby se pokusili umožnit občanům průchod do jejich obydlí, ale toto záleží na rozhodnutí velitele zásahu.

Další informace v současné době bohužel nemám. V momentě, jak je budeme mít, budeme informovat veřejnost a Poslaneckou sněmovnu můžeme informovat prostřednictvím e-mailu o tom, jaký je stav. To je asi všechno.

Závěrem chci jednoznačně a nahlas říct, že to, co tady zaznělo od pana premiéra, byla prvotní informace od Policie České republiky a stále je to jedna z variant, kterou nelze vyloučit. Toto byla prvotní informace, kterou jsem obdržel a předal panu premiérovi pro informaci Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní budeme postupovat tak, jak jsme se domluvili. Předám slovo s přednostním právem panu předsedovi Radimu Fialovi. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, jenom jednu větu k informaci pana ministra. Myslím si, že je to velká katastrofa a stát je povinen se o občany postarat, a já doufám, že se tak stane.

A teď už zpátky ke státnímu rozpočtu. Státní rozpočet navrhovaný vládou pro rok 2015 počítá s 2,5procentním hospodářským růstem. To je krajně optimistické číslo. Ve skutečnosti podle mého názoru budeme rádi, bude-li hospodářský růst dosahovat 2 %. Odhadovat větší růst z kontextu nejistoty v evropském hospodářství a nebývalé nestability ve světě je podle názoru optimismus hraničící s pošetilostí. Já chci říct, že takových optimistických momentů, které příliš nedávají smysl, jsem našel v tomto rozpočtu několik a na jeden z nich jako příklad bych vás dnes rád upozornil.

Odhad nezaměstnanosti v roce 2015 na úrovni 6,1 % je zjevně viděn optikou stejných růžových brýlí jako výše zmíněný odhad růstu HDP. Paradoxně se přitom předpokládá zvýšení podpory v nezaměstnanosti o 300 mil. korun. Z toho vyvstává logická otázka: Proč v příštím roce očekáváte větší útraty na podporu nezaměstnaných, když těchto nezaměstnaných má být o 1 až 2 % méně? To přece, dámy a pánové, není logické. To asi cítíme všichni.

Celkově je tento návrh rozpočtu vskutku plný zvláštností. Nadhodnocené příjmy kryjí vyšší výdaje téměř na vše kromě budoucnosti a to bychom potřebovali nejvíce. Mám tím na mysli to, že rozpočet Ministerstva dopravy se propadá o celých 8,3 mld. korun, a tedy zde vyvstává otázka, kterou vládě dnes pokládají již i odbory, kde jsou investice. Kde je nárůst prostředků, které zajistí naše budoucí příjmy? Z Evropské unie nárůst těchto prostředků nečekejme. Odtud podle odhadů vlády dostaneme v příštím roce o 14 mld. korun méně než letos. Přitom nečerpání finančních prostředků z Evropské unie se bude bohužel dál zhoršovat. To zhorší situaci v regionech, které jsou již dnes ohroženy úpadkem či stagnací. Dlouhodobý rozdíl mezi Prahou a většinou ostatních regionů země se tak bude i nadále prohlubovat. Budou se rozevírat pomyslné nůžky.

Celkově tento návrh rozpočtu tak trochu vypadá, jako bychom zde počítali s hospodářským blahobytem pro bohaté a ještě větší chudobou pro chudé. A to vše na dluh, který v budoucnu budeme muset všichni splácet, hlavně další generace. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců Úsvitu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jeroným Tejc a po něm se připraví pan poslanec Adámek a dále pan poslanec Novotný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod č. 1718 k zákonu o státním rozpočtu České republiky.

Navrhuji v kontextu jiných návrhů relativně drobnou změnu. Jedná se - v uvozovkách pouze - o 35 mil. korun. Jsem si přitom vědom, že to není částka malá, že je relativně malá pouze v kontextu jiných výdajů, ale že to je změna, která si určitě zaslouží pozornost Sněmovny.

Dovolte mi, abych tedy sdělil, proč a z jakých důvodů tuto změnu navrhuji. Navrhuji ji přesunout pouze v rámci kapitoly rozpočtu Ministerstva spravedlnosti, protože jsem si vědom, že základní parametry jednotlivých kapitol byly dány a nemyslím si, že je správné, abychom jeden resort zvýhodnili nad jiným, nad tím, co už bylo dohodnuto. Těch 35 mil. korun, které by měly být přesunuty v rámci resortu Ministerstva spravedlnosti, by mělo sloužit jako finanční prostředky pro zabezpečení nových 86 míst vyšších soudních úředníků; 86 proto, že v každém okrese by měl nově být k dispozici vyšší soudní úředník, který by měl kontrolovat exekutory v daném okrese. Dnes podle zákona vykonávají mimo jiné, ale také především kontrolu exekutorů předsedové okresních soudů, kteří bohužel na tuto činnost nezískávají žádné další finanční prostředky. Pokud tedy chtějí tuto kontrolu provádět, tak využívali prostředky, které byly přiděleny jednotlivým soudům, což bohužel v kombinaci s účinností nového občanského zákoníku a jeho doprovodných předpisů znamenalo, že tyto prostředky byly primárně na většině míst přesunuty ve prospěch nové agendy, nových sporů, a je zde obava o to, aby kontrola, která už dnes byla podceněna, do budoucna nebyla ještě horší. To je důvod, proč si tedy dovoluji navrhnout, aby předseda soudu měl k dispozici vždy jednoho vyššího soudního úředníka, který by mohl pomoci a přímo by prováděl kontrolu jednotlivých exekutorů v daném obvodu, protože na základě kontroly spisů, na základě ať už vlastní iniciativy, nebo z podnětu občanů může být získána nejedna informace o porušování zákona ze strany daného exekutora, a poté předseda soudu může podat kárnou žalobu, která může vést až k tomu, že daný exekutor, porušuje-li zákon, skončí ve své funkci.

Cílem tohoto návrhu je tedy nekoncentrovat kontrolní mechanismy pouze v Praze na Ministerstvu spravedlnosti. V minulosti na odboru, který se tímto zabýval, byli dva až tři lidé, to bylo skutečně málo. Myslím, že za stav, který dnes máme, sklízíme plody právě díky tomu, že předchozí vlády se bohužel této problematice nevěnovaly. Koaličním poslancům bych si dovolil navíc přidat jeden argument - kontrola a efektivní dohled nad exekutory je součástí i programového prohlášení vlády a myslím si, že tohle je jedna z věcí, které k naplnění tohoto bodu programového prohlášení mohou pomoci, byť jsem si vědom, že to řešení je řešení, které teď je pozměňovacím návrhem, a bude-li přijato, bude dobře, nebude-li, budeme muset hledat v dohodě s paní ministryní jiný způsob, jak účinnou kontrolu exekutorů nastavit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Adámka. Prosím, máte slovo.

Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych vám řekl dle mého názoru několik zásadních informací k uvedenému pozměňovacímu návrhu kapitoly 334 Ministerstva kultury České republiky.

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že výdaje na kulturu budou 1 % z ročního státního rozpočtu. Celkové výdaje Ministerstva kultury ke státnímu rozpočtu na rok 2015 činí 10,9 mld. korun, což je 0,89 %. Je potřeba ale říct, že 3,5 mld. z tohoto rozpočtu tvoří výdaje na základě zákona o církevních restitucích církvím a náboženským společnostem. Osobně si myslím, že by možná bylo lepší a správnější, kdyby tyto výdaje byly výdaji Ministerstva financí nebo Ministerstva vnitra. Odečteme-li tyto výdaje spojené s církvemi a náboženskými společnostmi, činí podíl Ministerstva kultury na výdajích státního rozpočtu 0,65 %.

Možná bychom se měli inspirovat v Německu, kde podle usnesení rozpočtového výboru činí výdaje na kulturu navržené na příští rok 5 %. Dovolím si tady ocitovat větu, kterou řekla německá ministryně kultury v duchu na tuto adresu: "Je to politický signál všem kulturním lídrům i politikům, aby ani v době finančních obtíží neškrtali v kultuře," vzkázala ministryně. Já si myslím, že některé příklady by měly táhnout víc, než táhnou.

Vážení kolegové, věřím, že podpoříte můj návrh a koneckonců i návrh všech kolegů napříč politickým spektrem, kteří se ve výborech Poslanecké sněmovny tímto návrhem podrobně zabývali a jednomyslně hlasovali pro jeho zařazení do státního rozpočtu na rok 2015. Hovořím zde konkrétně o rozpočtovém výboru a jeho usnesení ze 21. 11. 2014 v oblasti finanční podpory významným hudebním festivalům klasické hudby. Konkrétně těchto sedmi: Pražské jaro, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, České doteky hudby, Struny podzimu, Janáčkův máj. Všechny vyjmenované festivaly mají rozpočty v roce 2015 přes 10 mil. korun. Tento návrh mimochodem získal podporu všech členů rozpočtového výboru. (V sále je trvalý hluk.)

Možná by bylo dobré říci -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, velice se omlouvám, že vás ruším, ale hluk ve sněmovně roste a já myslím, že vás to i v přednesu ruší. Poprosím kolegy, aby respektovali váš přednes a v případě, mají-li si co sdělit, aby tak učinili v předsálí.

 

Poslanec František Adámek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Možná by bylo ještě, nechci dlouze zdržovat, budu velmi krátký už, je potřeba ale podle mého názoru říci, že se nejedná o nějaký pozměňovací návrh narychlo vytvořený, včera, lobbistický atd. Je potřeba říct, že to je naopak návrh podpořený celou plejádou usnesení nejen samosprávných, ale i zákonodárných orgánů. Koneckonců vyřešení financování hudebních festivalů je jednou z priorit Unie zaměstnavatelských svazů. Jenom v rychlosti, proces kladného vyřízení financování festivalů, těchto velkých, na kterých si dovolím říct, za nimiž je i prezentace v zahraničí, byl projednáván například Asociací krajů České republiky s kladným výsledkem. Byl projednáván několikrát v podvýboru pro kulturu. Koneckonců i výbor pro vzdělání, vědu, kulturu a lidská práva v Senátu na své 24. schůzi projednal tuto problematiku za účasti zástupců Ministerstva kultury a Asociace a vyzval Ministerstvo kultury, aby vyřešilo financování nejvýznamnějších hudebních festivalů. V podobném duchu a v neposlední řadě hovoří i dvě naše usnesení v orgánech Sněmovny přijatá, jak už jsem hovořil, na podvýboru pro kulturu 30. 10.

Je potřeba říci, že podvýbor pro kulturu opakovaně, svědomitě, dovolím si říct, a dlouze věnoval a navrhl řešení, které předal výboru pro vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, školství. Ten na svém jednání de facto jednomyslně přijal usnesení, které akceptoval a přijal i rozpočtový výbor. Toto navrhované řešení, jak vidíte, získalo podporu napříč politickým spektrem a jsem přesvědčen, že je ukázkou toho, jak nad dobrou věcí ve prospěch naší republiky a jejích občanů ale i celé kulturní sféry se mohou sjednotit politické reprezentace různých stran.

A teď mi dovolte, abych formálně načetl pozměňovací návrh. Hovořím o sněmovním dokumentu 1734. Je to pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015, sněmovní tisk č. 331. Navýšit hodnoty výdajového bloku kapitoly 334 Ministerstvo kultury o 44,185 mil. pro oblast kulturní aktivity, podpora živému umění. Částku rozdělit takto: 17 mil. pro Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, 8,070 mil. pro Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, 5,915 mil. pro Smetanovu Litomyšl, 5 mil. pro Dvořákovu Prahu, 3 mil. pro Struny podzimu, 3,5 mil. pro Mezinárodní hudební festival České doteky hudby a 1,7 mil. pro Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj. Všechny výše uvedené změny promítnout do příslušných ukazatelů kapitoly Ministerstva kultury. Snížit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa, ukazatel odvody do rozpočtu EU, o částku 44,185 mil.

Na závěr mi dovolte jednu citaci, budu citovat jednoho nejmenovaného kolegu z naší Sněmovny, který při projednávání této problematiky v rozpočtovém výboru řekl větu, která mi utkvěla v paměti. Babiše zná pár lidí - promiňte pane místopředsedo. (Obrací se ke stolku zpravodajů.) Mě zná taky pár lidí možná ve světě. Ale Pražské jaro znají všichni.

Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Novotného, připraví se pan poslanec Kádner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, já se pokusím být nejenom deklarativně, ale fakticky stručný. Moje vystoupení směřuje k tomu, že se na jeho závěr přihlásím k jednomu pozměňovacímu návrhu, tak jak to v podrobné rozpravě má být.

Hospodářský výbor na svém posledním jednání zažil takovou pozoruhodnou peripetii poměrně dlouhé debaty o kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, to téma už tady bylo dneska zmíněno. Ta debata se týkala jedné konkrétní položky, a to navýšení příjmů z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů. Debata byla politicky pozoruhodná v tom, že přítomní zástupci Ministerstva průmyslu nebyli schopni příliš věrohodně ani racionálně popsat, jak se tam to číslo ocitlo, v tom návrhu rozpočtu, a jaksi tajemně naznačovali, že se tam ocitlo po jednání a na žádost Ministerstva financí. Debata neměla žádný výstup a vedla k takové iracionální situaci, že jenom z tohoto důvodu dvakrát za sebou hospodářský výbor nebyl ochoten dokonce v opakovaném hlasování tuto kapitolu rozpočtovou, to jest kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu, schválit, podpořit pro projednání dnešní.

Už jenom to naznačuje, že problém byl asi pro většinu členů hospodářského výboru principiální a ta principiálnost se týká zákonnosti a metodiky přípravy rozpočtu jako takového. Dnes už tady bylo zmíněno, že metodu přípravy rozpočtu upravuje zákon č. 218 o rozpočtových pravidlech, který mimo jiné, budu citovat jenom jeden konkrétní odstavec, v § v odst. 1 říká, že státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce, a k tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto, to je zákonem o státním rozpočtu, nebo zvláštním zákonem. V tomto případě tím zvláštním zákonem je horní zákon - a my asi všichni víme, že i v souvislosti s legislativním plánem a odhadovaným postupem dalších kroků se má tento zákon ocitnout na pořadu našeho jednání až v následujících měsících.

Nikdo nám nebyl schopen sdělit, jakou matematickou formulí, jakým odhadem, jakou predikcí se tam ocitla ona částka vyšší o několik set procent. Jestli to bylo na základě věštění z koule nebo na základě nějaké racionální úvahy.

Já jsem přesvědčen, že takto, a to není otázka osobního přesvědčení, to je otázka dokonce platných zákonů, že takto se při přípravě rozpočtu postupovat nedá. Zároveň bych chtěl na druhé straně říct, tím nechci říct, že není zcela legitimní debata poté, co tento konkrétní poplatek, tahle konkrétní úhrada mnoho a mnoho let stagnovala, že je zcela legitimní otevřít otázku, jestli by tato položka neměla být v budoucnu navýšena. Ale ten postup prostě musí být jiný, musí být opačný. Nejprve musí Sněmovna schválit novelu horního zákona, určit tím pádem onen mechanismus, jak tato úhrada vzniká, a teprve potom můžeme rozpočtovým opatřením v průběhu roku provést něco takového jako navýšit, a už na základě legitimního rozhodnutí a konkrétní, nějaké racionální konstrukce, tento poplatek.

Já vím, že po mně vystupuje shodou okolností kolega Kádner s něčím velmi podobným, proto jsem do systému vložil pozměňovací návrh číslo 1745, který se téhle konkrétní záležitosti týká. Znovu říkám, jde o principiální otázku. Kdybychom toto pravidlo porušili, může se v budoucnu rozpočet úplně rozsypat. Nebude platit žádné pravidlo, každý si tam bude moct nastřelovat částky, jak se mu zlíbí, vypovídací hodnota bude nulová. Proto si myslím, že bychom napříč politickým spektrem na dodržování toho principu, až budeme rozhodovat o pozměňovacích návrzích, měli v každém případě trvat. Úplně jiná otázka je, jaké potom zaujmeme politické stanovisko, až tady bude horní zákon a bude tam navržena ta či ona úprava toho příslušného poplatku.

Čili na závěr svého vystoupení se stručně a věcně hlásím k pozměňovacímu návrhu 1745.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kádnera, připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji. Paní předsedající, dámy a pánové, zkusím navázat na pana kolegu Novotného. Rád bych představil úpravu státního rozpočtu, kterou budu navrhovat. Chci napravit neuvážené kroky ministrů Mládka a Babiše, které by měly velmi negativní dopad na občany a obce zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Vláda připravuje novelu horního zákona, která v tuto chvíli počítá se zdvojnásobením tzv. úhrady z vytěženého nerostu u hnědého uhlí. Za posledního půl roku se však částek objevilo několik. Původně se počítalo dokonce i s desetinásobkem poplatku a dodnes se ministři Babiš a Mládek na výši poplatku nedohodli.

V připravované novele zákona jsou nastaveny podmínky tak, že veškeré zvýšení příjmů půjde do státního rozpočtu a obcím v severních Čechách zůstanou jen negativní následky. Dnes se tyto výnosy rozdělují v poměru 75 % obce a 25 % stát, ale to se má změnit na 33 % pro obce a 67 % pro stát. Ministr Babiš tak vytuneluje uhelné regiony na severu cca o půl miliardy korun. Všechny tyto negativní kroky se projeví v obcích, protože ty z toho nic nezískají.

Je naprosto nepřijatelné, aby se kroky s tak závažným dopadem na ohrožené regiony dělaly bez řádné debaty a bez mapování dopadů. Původně bylo slíbeno, že se v rámci zákona jasně vypočítají dopady na regiony, že se udělají takzvaná hodnocení dopadů regulace RIA.

Jako starosta z obce Nové vsi v Horách, jedna z obcí Ústeckého kraje, která je těžbou hnědého uhlí dotčena, jsem vysoce znepokojen, že vláda dělá vše za našimi zády. Argumentace, že obce, které teď dostávají od těžařských společností peníze určené zákonem, nám nestačí, protože je plno dalších obcí, které nejsou v tom započítané. A my jsme právě chtěli rozvíjet debatu o tom, aby se ty peníze opravdu jasně a spravedlivě rozdělovaly. Proto říkám, že tu částku, pokud bychom se bavili o jakékoli částce a o jakékoli debatě, tak otevíráme něco, co bychom měli opravdu poctivě vyřešit.

Ve vztahu ke státnímu rozpočtu je problém, že se zvýšením příjmů z hnědého uhlí počítá již v rozpočtu na rok 2015. Novela horního zákona je přitom pouze v meziresortním připomínkovém řízení a ještě ji zdaleka neschválila vláda, natož aby se jí zabýval parlament. Je zcela jasně proti rozpočtovým pravidlům, aby se v příjmech počítalo s prostředky, ke kterým ještě zdaleka nejsou schváleny zákony. Já v tom vidím snahu, že si ministři chtějí pojistit výsledek přijetí novely horního zákona. Určitě bychom se za pár týdnů vystavili argumentům, že s příjmy zákona už počítá státní rozpočet a že to tak musíme schválit. Já říkám tomuto řešení jasné ne. Nemůžeme schválit rozpočet, když k němu ještě nemáme schválené zákony.

Je třeba říci, že si toho již všimli poslanci hospodářského a rozpočtového výboru. Rozpočtovou kapitolu Ministerstva průmyslu právě kvůli tomu neschválili.

Proto navrhuji, abychom vyškrtli tyto plánované prostředky ze státního rozpočtu, a umožnili tak řádné projednávání horního zákona i přijetí řádného státního rozpočtu bez skrytých faulů na obce v krajích, které už tak mají těžkou situaci.

V důvodové zprávě k návrhu zákona o státnímu rozpočtu na rok 2015 je uvedeno: Součástí ostatních nedaňových příjmů je předpokládané navýšení příjmů z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu plus 0,5 mld. V tabulkové příloze příjmů státního rozpočtu dle druhového třídění jsou v kapitole MPO pod položkou příjmy z využívání výhradních práv přírodních zdrojů uvedeny příjmy ve výši 580 mil. Kč. Čili jedná se o navýšení o 495 mil.

Proto předkládám pozměňovací návrh, aby se v kapitole 324 Příjmy z využívání výhradních práv z 580 mil. Kč šlo na částku 85 mil. korun na straně příjmů. Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1733.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Davidu Kádnerovi. Nyní dvě přednostní práva - pana místopředsedy vlády a ministra financí Babiše a pana ministra průmyslu a obchodu Mládka, ale předtím budu konstatovat ještě omluvu od 18.15 hodin poslance Josefa Nekla.

Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Myslel jsem, že vystoupím až na konec, ale už nemůžu vydržet poslouchat tady ty nesmysly a lži k těm vydobytým nerostům. Nebudu tady mluvit o tom, jak jsme privatizovali Mosteckou uhelnou, OKD a všechny uhelné společnosti, a možná jsme je nikdy neměli privatizovat.

Za prvé - výnos z vydobytých nerostů lze změnit pouze vyhláškou. Nemusí být žádná novela zákona. To aby bylo jasno. Vyhláška bude k 1. 7. a zároveň také předpokládáme novelu zákona.

Ano, já jsem přišel s návrhem desetinásobku, protože mi bylo řečeno, že v západním Německu byl ten případ, protože jsem jediný ministr, který shání peníze do rozpočtu. Potom byla velká debata. Jako je to skutečně skandální, že jsem si dovolil pro stát... protože to uhlí patří státu, bych vám chtěl připomenout, to patří nám, státu. Takže za pět let si majitelé uhelných společností vyplatili 18,7 mld. dividend a my jsme dostali 1,252 mld. asi. Takže 262 mil. ročně. To je úplně neuvěřitelné, kolik jsme dostali peněz! Takže jsem si dovolil říct, že bychom měli dostat víc. Začal jsem s desetinásobkem. Skandál! Bude se propouštět! Odbory! Klasický scénář.

Nakonec jsme se domluvili s panem Mládkem na dvojnásobku. Takže nebude 262 mil., ale 520 mil. Myslím si, že to všichni rozchodí, protože zase vydělají miliardy před zdaněním. A nebude se propouštět. To jsou všechno nesmysly.

A není pravda, že obce vyjdou zkrátka. To je taky lež. Obce dostanou větší... Chceme změnit ten poměr? No protože dostaneme dvojnásobek. Tak samozřejmě stát potřebuje peníze. Vy tu stále vystupujete s nějakými pozměňováky, všichni potřebují peníze. Takže obce dostanou tolik, co dostávaly, no a stát dostane taky. Abychom snižovali ten schodek. Takže jen k těm nerostům, aby bylo jasno, že jsou to nesmysly. Tady to bylo skloňováno ve vícero projevech. A znovu opakuji - není potřeba zákon, je to na vyhlášku, domluveni jsme na dvojnásobku. A 18,7 mld. dividend. A nebudu tady mluvit o privatizaci. To uhlí jsme si asi měli nechat. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí. Přestože mám přednostní práva, musím dát slovo k faktické poznámce - nejdřív panu poslanci Kučerovi, panu poslanci Novotnému, potom pan kolega Kádner a potom pan předseda klubu TOP 09 Kalousek. Potom přednostní práva.

Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem si s velkým zájmem vyslechl slova pana ministra Babiše, který začal někde v pravěku s nějakou privatizací nějakých podniků.

Víte, pane ministře, mě zajímá na příjmu státního rozpočtu jedna věc a to je to, kolik z toho poplatku z vytěženého nerostu půjde obcím. A já jsem vám to tady říkal už, tuším, v prvním čtení. Vy máte naplánovaný příjem, ale nemáte naplánovaný výdaj směrem k obcím v těch dotčených krajích, v tom Ústeckém kraji a v tom Karlovarském kraji. Takže pokud nám tady zase něco slibujete, že něco možná uděláte, tak nemáte pravdu, protože v rozpočtu to na tom výdaji nemáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Novotný Martin taky k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Ještě jednou pěkné odpoledne. Ono je to velmi často - já nechci být tak polovulgární v téhle sněmovně - o voze a o koze. Já jsem ve svém vystoupení jasně rozdělil rovinu, zda a o kolik má být ten poplatek případně navýšen. Proto jakákoli politika kolem toho, co bylo kdy před kolika lety, kdo z toho má jaké zisky, je úplně jiná rovina než ta, jestli budeme při přípravě státního rozpočtu vycházet z jakýchkoli platných úprav, ať už zákonných, či vyhlášek apod., anebo jestli budeme střílet od pasu, ten proces budeme předbíhat.

Já v tomto musím říct, že přestože ty rozpočty mají jiný počet dnů, tak že jsem těch rozpočtů udělal poněkud víc než pan ministr Babiš a vždycky jsem byl zvyklý na to, že zkrátka do té doby, než změním nějakou městskou vyhlášku, než změním jakoukoli úpravu, která reguluje nějakou oblast, tak musím vycházet z platného stavu. Jestli se tohle v naší zemi mění, jestli teď je nějaký nový princip, pak je to možná zvyklost z rozhodování v nějakých statutárních orgánech nějakých společností, kde si ten, kdo je majitel, říká, jak to bude. Ale ve státní sféře se to zatím takhle nedělalo. Ve chvíli, kdy tenhle rubikon překročíme, tak můžeme dělat státní rozpočet na jiné výše daňových sazeb, než v tuto chvíli jsou schváleny, protože proč ne, když bude zrovna ministr financí plánovat, že v půlce roku ty daňové sazby třeba změní. Mně to přijde, že to je nepřekročitelná záležitost. A takové to arogantní zesměšňování legislativního procesu, které z úst ministra financí zaznívá opakovaně v téhle Poslanecké sněmovně, si myslím, že je opravdu alarmující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Kádner, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji. Já musím reagovat. Pane ministře, já jsem vás poslouchal, vy jste asi neposlouchal mě, anebo nevíte vůbec, o čem to má být. Protože za prvé musím říct, že těžko mě může někdo spojovat, že já jsem vytuneloval nějakou Mosteckou uhelnou. Za druhé si myslím, že obce versus kraj státu patří, tzn. že to prostě je stát, to neznamená jenom státní rozpočet. Já chápu, že je tady navýšení a že ty obce, které dostávají doteď, budou dostávat stejné peníze. Ale my se bavíme o tom, že plno dotčených obcí, které nejsou vyloženě v katastru toho dolu, tak jsou taky postižené. A my jsme se jasně už po dobu dvou let - těch debat bylo několik, i dokonce s těžaři - bavili, že my se nechceme prosit o nějaké sponzorské dary. My se prostě chceme domluvit na nějaké částce společně tak, aby byla jasná pravidla. A ty peníze půjdou do státu, půjdou na kraje a půjdou na všechny ty obce. To v tuto chvíli prostě není. A když už děláme jakoukoli změnu, tak bychom se na to měli kouknout opravdu odspoda. A proto já vás zvu do Ústeckého kraje na debatu dotčených obcí, které v tuto chvíli od státu nedostávají ani korunu, abyste věděl, o co nám jde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, poté ještě jedna faktická poznámka kolegy Fiedlera. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom velmi stručně k panu poslanci Kádnerovi, který říkal, že obce jsou také stát. Obce nejsou stát. Takhle to bylo do roku 1990. Od té doby zaplať pánbůh stát nejsou a prosím, abyste Babišovi nenapovídal. Ono by se mu to mohlo začít líbit. (Úsměv v sále.) Prostě obce nejsou stát, to bych docela rád, aby zaznělo.

A za druhé, pane ministře, vy jste odpovídal na něco úplně jiného, než na co tady řada z nás apelovala. A byla to první moje otázka, která spočívá v tom, proč tak úporně opovrhujete zákony České republiky ve všem, co děláte, včetně předkládání státního rozpočtu.

Zkusím vysvětlit ten rozdíl mezi řízením firmy a řízením veřejných rozpočtů. Jako šéf firmy můžete dělat úplně všechno, co vám zákon nezakazuje. Jako oprávněná osoba ve veřejné funkci smíte dělat jenom to, k čemu jste zákonem zmocněn. To je ten zásadní rozdíl. A vy nejste zákonem zmocněn k tomu, abyste si do příjmů státního rozpočtu vymyslel číslo, které tam napíšete jenom proto, že jste se podíval z okna, a z žádného zákona nelze odvodit, proč tam to číslo je! Protože kdybyste se nepodíval z okna, ale podíval jste se do zákona, tak je tam číslo o 400 mil. nižší. Já netvrdím, že 400 mil. je dramatické číslo v rámci celkové bilance. Ale je to dramatické chování člena vlády České republiky, který kašle na zákony! A to není poprvé! Já vám tady vyjmenuji několik případů, kdy zcela veřejně a arogantně kašlete na zákony České republiky, což jsem přesvědčen, že člen vlády České republiky dělat nesmí!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji těsně před dodržením času k faktické poznámce. Nyní další faktická poznámka pana poslance Karla Fiedlera a ještě jedna faktická poznámka kolegy Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych rád, aby tady nepadlo v zapomnění to, co tady řekl pan místopředseda Babiš, cifra 18,7 mld., která byla vyplacena na dividendách. Já dojdu k tomu, jak se to týká rozpočtu. My budeme určitě zase v dohledné době řešit nějaké sanace po uhelných těžbách v našem Moravskoslezském kraji, budeme řešit s NVR, s OKD, kolik jim přispějeme, kolik zaplatí stát, jestli 600 mil., nebo 1 mld., nebo kolik. Takže si pamatujme, že tito těžaři nás stáli 18,7 mld. na dividendách. A až s nimi bude vláda jednat o tom, jak budeme řešit ty problémy, tak mějme na paměti tuhle cifru. Krátká poznámka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana kolegy Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Pane ministře financí, abyste si tyhle ty urážky Sněmovny nechal. Já jsem vás někdy před měsícem žádal, abyste nám dal materiál nebo řekl, na základě jaké analýzy šermujete s tím, jak zdaníte nebo zvětšíte poplatky za těžbu nebo nezvětšíte. Místo toho jsme tady poslouchali vaše povídačky o karuselech - já je nezpochybňuji, jsou důležité, předtím to bylo šetření papíru. Pak byste měl možná právo být tvrdý vůči Sněmovně. Ale tady bývalo zvykem, než jste přišli do Sněmovny vy, že když bylo ministerstvo požádáno, aby dalo nějakou analýzu, na základě čeho se takto rozhodlo, jaké to má dopady na zaměstnanost, na státní rozpočet, na obce, na firmy, které v tom daném oboru podnikají... Ale vy si prostě chytíte něco z nějakých novin. Pak se rozhodnete, nejdřív desetkrát, pak dvakrát, pan ministr průmyslu na to nestačí koukat. Tam asi by měla někde vzniknout analýza. Protože vy postihujete vždycky spektrum firem svým rozhodnutím, nikoliv jednu.

Možná se, určitě se někdo napakoval na těžbě, něco vyraboval, a ty chcete osolit, což si dokážu představit, že morálně je správné, nicméně vy můžete zdeklasovat řadu dalších firem. A jestli někdo udělal někde analýzu, že můžete připravit citlivé regiony z hlediska nezaměstnanosti o šest tisíc míst, a vy řeknete - je to nesmysl a podobně... Doložte, že to nesmysl je. Není to... Přeci musíte rozhodovat na základě nějakých faktů, dat, analýz, a ne pocitově. Vy zatím rozhoduje pocitově, podobně jako váš kolega Prachař rozhodoval na dopravě. Výsledkem je rozklad. Takže já se prostě chci ohradit podobně jako kolegové proti tomu, co říkáte. A to, co jste tady řekl, tak prostě mluvíte o něčem, o čem vy nevíte, ne my že nevíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji, i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní přednostní právo pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a poté pan ministr zemědělství. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte i mně říct několik slov na toto téma, byť v mezidobí, kdy jsem se přihlásil, řada věcí byla vyřešena. Chtěl bych potvrdit slova pana ministra Babiše, že jsme se shodli na tom, že by mělo dojít k zvýšení horních poplatků na dvojnásobek, vyjma hnědého a černého uhlí těženého hlubinně, vyjma uranu, ropy a plynu. U všeho ostatního na dvojnásobek.

Chtěl bych se především ohradit vůči jednomu nepřesnému tvrzení, které tady probíhalo, a to je o tom, že obce jako by měly být nějakým způsobem postiženy. Chtěl bych zdůraznit, že veškerá příprava tohoto zákona probíhala za jednoho předpokladu, že obce, které dostávají peníze na základě tohoto zákona, musí po té novele dostat více, než dostávají dnes. Tak je to, tak to vždycky bylo, tak je to navrhováno. A jedním z těch kanálů je, že bude zvýšena úhrada z dobývacího prostoru ze 100 korun na 1 000 korun ročně. Je tam samozřejmě onen problém, že jsou obce postižené těžbou, které nemají přímo dobývací prostor, tomu všemu rozumím, na základě toho jsme navrhovali, že by část těch peněz mohla jít na kraje. To se ovšem setkalo s chladnou odezvou, takže jsme to do návrhu zákona nedali.

Jinak technicky vzato skutečně platí, že obce skutečně nejsou stát, ty vybrané peníze jdou, což zprostředkovává Český báňský úřad, přímo do rozpočtu obcí, a tudíž se to nemůže objevit ve státním rozpočtu. A ty obce s těmi příjmy takto počítají. To jsem považoval za důležité doplnit tady k této debatě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu. Ještě než si vezme slovo ministr zemědělství, mám tady dvě faktické poznámky - nejdřív pan poslanec předseda klubu ODS Stanjura a potom pan kolega Kádner ještě jednou k faktické poznámce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych poprosil pana ministra financí, abychom se zorientovali v těch číslech. On říkal - teď je tady 260, bude to dvakrát víc, to je 520, a bude to od 1. 7. Teď pominu tu debatu, že Ústavní soud (nesrozumitelné), že daně a poplatky se mají ukládat na základě zákona, to pominu. Ale to je 260 ročně navíc, když to bude krát dva a když to bude od pololetí, tak je to 130 milionů navíc. Ale v rozpočtu MPO je plus 500 milionů. Tak já bych prosil vysvětlit rozpor mezi těmi čísly. Nezpochybňuji to, co říkal ministr financí, používám jeho čísla. Z 260 na 520, to je dvojnásobek, bude to od 1. července, to znamená, je to plus 130, pokud řeknu, že to je polovina z 260. V návrhu rozpočtu u MPO v té kapitole je plus 500 proti roku 2014. Ta čísla prostě nesedí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Davida Kádnera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji, já snad už naposled. Chci poděkovat panu ministrovi za jeho vyjádření. Každopádně jestli to dobře chápu, tak ten chlad z té strany jako že by to mělo jít nějakou cestou buď přes kraje, nebo na obce, tak jsme se nedozvěděli, od koho to je. Jestli to je od pana ministra financí, tudíž byste podpořil vlastně tu moji teorii, že vlastně pan ministr se nechce bavit s obcemi, protože my už jsme tady tyto debaty dělali a chtěli jsme konsensuálně najít řešení tak, aby ty opravdu ty peníze se dostávaly v co největším počtu zpátky do toho kraje a těm lidem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní přednostní právo pana ministra zemědělství Mariana Jurečky a potom, doufám, se vrátíme už k řádnému pořadu přihlášených v podrobné rozpravě. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím zareagovat na to, co tady dnes zaznělo v diskusi a co se týkalo mého resortu Ministerstva zemědělství.

Já jsem se samozřejmě omluvil, já jsem se i řádně omluvil, že jsem tady dnes nemohl být dopoledne a do části odpoledního jednání Sněmovny. Já jsem včera pozdě v noci musel sednout do auta, protože bydlím nedaleko Přerova, kde byl až do dnešního odpoledne kalamitní stav, tak jsem musel taky dopoledne ještě vyřešit některé věci, které negativně se promítly u nás doma. Chápu, že mě můžete kritizovat za to, že tady nejsem vždy přítomen, jsem na zahraničních cestách nebo mám jiné povinnosti pracovní a vždy se řádně omlouvám, tam ta kritika je oprávněná, protože je vždycky na mém rozhodnutí, co má větší prioritu, zdali například ta zahraniční cesta, nebo konkrétní jednání v Poslanecké sněmovně. Ale dnes tu kritiku za to, že tady nejsem, opravdu nepovažuji za košer a za férový přístup v rámci diskuse. A pokud tady pan poslanec Bendl, kterého teď tady nevidím, mluvil něco o tom, že možná sklízím cukrovku, jak jsem se údajně chlubil na svém facebookovém profilu, tak to už považuji za něco, co hraničí s určitým - řekněme - formou urážení nebo zesměšňování někoho, protože pokud tyto aktivity dělám, dělám je zásadně ve svém volném čase a je to maximálně o víkendu.

A ještě bych drobně zareagoval na to, o čem tady hovořil také pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Kalousek, když tady hovořil o tom, že nevadí, že tady nejsem jako junior ministr, že tady jsou dva senioři ministři. Musím říct, že s panem ministrem financí jsem se o zemědělství bavil jedině v rovině rozpočtu pro rok 2015. A s panem předsedou zemědělského výboru, s panem Faltýnkem, se v mnoha věcech neshodneme v tom, jak on nebo já vidíme zemědělství, přesto spolu hledáme kompromis. Takže rozhodně si nemyslím, že by tady to fungovalo tak, jak tady naznačil pan předseda Kalousek. Obecně musím říct, protože mám mezi členy ODS i TOP 09 a Starostové mnoho lidí, kterých si nesmírně vážím, mám tam i mezi nimi přátele, tak mě mrzí forma této debaty, kdy se to opravdu z nějaké racionální debaty, argumentů, čísel stáčí do roviny osobního urážení a ponižování někoho, kdo tady v ten okamžik není.

Nicméně teď k věci. Zaznělo tady několik konkrétních věcí a výtek, a sice že ze státních podniků Lesy České republiky a Budvar vyvádíme finanční prostředky, které se neprojevují v příjmech kapitoly Ministerstva zemědělství. Já k tomu řeknu pouze dvě čísla. V letošním roce převádíme přes fond zakladatelů do státního rozpočtu 7,3 miliardy korun. Plánovaný rozpočet na příští rok kapitoly Ministerstva zemědělství je 18,5 miliardy korun. To znamená, logicky se ty finanční prostředky - těch 7,3 miliardy, v příštím roce 8,5 miliardy - projevují i v kapitole Ministerstva zemědělství.

Také zde zaznělo ze strany pana poslance Bendla to, že dostatečným způsobem není podporovaná činnost v lesích, hospodaření v lesích. Tady bych chtěl říct, že je potřeba se na to dívat z celkového kontextu, nejenom z pohledu národních dotačních prostředků. Celkový obrázek vypadá tak, že v příštích pěti letech půjde z evropských prostředků v rámci Programu rozvoje venkova ročně 660 milionů korun na oblast lesního hospodářství, na podporu nové techniky a způsobu šetrného hospodaření, plus v PGRLF jsme nově od příštího roku... (Ministr čeká, že se zklidní hlasy v sále.) Plus z PGRLF jsme od příštího roku zavedli nový dotační titul pro oblast zase lesnictví - dalších 200 milionů korun. Takže nemyslím, že bychom na lesní hospodářství zapomínali.

K tomu bych chtěl také podotknout to, že když byl na zemědělském výboru projednáván návrh rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, tak se všichni, i zástupci opozice, vyjádřili k tomuto návrhu kladně, včetně pana poslance Bendla, takže teď ta kritika mě tady trošičku překvapuje.

Pokud jde ještě o zmiňovanou problematiku ochrany zvířat, velkých hospodářských zvířat a jejich životních podmínek, tady musím říct zase, pro příští období programovací je vyčleněna kapitola welfare, zlepšení pohody zvířat, s alokací 600 milionů korun ročně, kde se jedná o konkrétní věci jako zvýšení lehací plochy pro zvířata, snížení plochy, která zvířata musí absolvovat například v chovných boxech na roštech, atd., takže jsou tady konkrétní věci, které tento stav chtějí nadále zlepšovat a napravovat.

A poslední věc, která se týká, řekněme, úspor v resortu zemědělství. To není chlubení se cizím peřím. Já chápu, že některé věci jsou dlouhodobějšího charakteru a dobíhají, ale jenom v letošním roce našimi konkrétními opatřeními jsme v resortu zemědělství přímo na ministerstvu ušetřili více než 300 milionů korun a v resortech našich podřízených organizací, jako jsou Lesy ČR, Státní pozemkový úřad, půjde zase na konci roku o úspory v řádu stovek milionů korun. Takže jsou tady konkrétní věci, které tento stav chtějí nadále zlepšovat a napravovat.

A poslední věc, která se týká řekněme úspor v resortu zemědělství. To není chlubení se cizím peřím. Já chápu, že některé věci jsou dlouhodobějšího charakteru a dobíhají. Ale jenom v letošním roce našimi konkrétními opatřeními jsme v resortu zemědělství přímo na ministerstvu ušetřili více než 300 milionů korun, a v resortech našich podřízených organizací, jako jsou Lesy ČR, Státní pozemkový úřad, půjde zase na konci roku o úspory v řádu stovek milionů korun. Takže to jsou konkrétní věci, které jsou doložitelné čísly.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Jurečkovi. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec František Laudát a pak se snad vracíme k pořadu schůze. Prosím, pane ministře, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane ministře, je vaší záležitostí, abyste si naplánoval, a není důležitější bod v roce, kromě vašich vlastních předkladů, než je rozpočet, abyste tady byl. Takže je to váš problém. Nicméně tady bylo následně jaksi vysvětleno, že asi ta přítomnost není až tak důležitá, protože skutečný ministr zemědělství tady seděl a jeho pobočník také, takže to nebyl problém.

Nicméně když už jsme u kapitoly zemědělství, tak jsem někde zachytil... My jsme tady před rokem svedli docela veliký souboj o peníze na reklamu. Možná jste zaznamenali náš oblíbený evergreen, značka Klasa. Jestli jsou pravdivé informace, které byly zveřejněny, tak jste nedosoutěžili, takže se Klasa se letos nekonala. Já se ptám, jestli spotřebitelům i vám někomu v téhle zemi chybělo, že se nevyhodilo nějakých 150 nebo nevím kolik milionů korun. Totéž bude na příští rok. Teď budete soutěžit rovnou na dva roky. Jestli by nestálo za úvahu, aby se vůbec ušetřilo a podpora této značky alespoň v takto nehorázných rozsazích se zrušila, a tím by se docela dost ušetřilo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou nyní pan ministr Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Soutěž Klasy pro letošní rok se připravovala ještě před mým příchodem na ministerstvo, tudíž kvalitu toho zadání jsem nemohl ovlivnit. Ta soutěž byla minulý týden zrušena. Finanční prostředky se prakticky v letošním roce uspořily, pro příští období samozřejmě s Klasou přemýšlíme, co dál. Máme tady před sebou notifikaci, protože musíme tady tuto podporu notifikovat s Evropskou komisí. Takže ty věci jsou dneska řekněme otevřené k debatě, jak to bude dál, a my o tom diskutujeme i se zástupci výrobců potravin. Takže asi tolik ve stručnosti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak pan ministr zemědělství nám vysvětlil, jak tady vlastně pořád chodí nebo se jenom omlouvá. Tak já jsem se rychle podíval. Účast na hlasování má 33 % - a výrazně nižší než pan premiér. Já myslím, že platí v každé vládě, jestli je někdo nejvytíženější, tak je to premiér vlády, a ne jednotlivý ministr. Já se už několik měsíců snažím s panem ministrem zemědělství projednat na písemných interpelacích nějaký bod, a vůbec se mi to nedaří.

Tak jako správně, vítám vás ve Sněmovně, pane ministře. Tento týden tady jste již podruhé, což se minulý měsíc nestalo ani jednou. Tak nevím, na co si stěžujete. Jedině sám na sebe. To, že nejste na jednání, například na písemných interpelacích - čtyřikrát jsme museli přerušit moji písemnou interpelaci na vás. Čtyřikrát! Vždycky jste si v ten čtvrtek naplánoval něco jiného. A já za sebe říkám, pokud jste na Evropské radě, tak je to naprosto přijatelná omluva a nikdy nezpochybňuji a nekritizuji nikoho, když člen vlády jede na Evropskou radu. Všechno ostatní je to, že jste dal přednost něčemu jinému než Sněmovně, nebo že jste se před poslanci při interpelacích schoval. Jinak to interpretovat prostě nemohu. A porovnejte svoji účast ve Sněmovně s účastí premiéra a porovnejte svoji pracovní náplň a svoje pracovní povinnosti s účastí premiéra, a pak máte právo si tady stěžovat, pokud někdo kritizuje, když nejste přítomen. Pak tu jednou jste a jste hrozně z toho rozhořčený, že jsme si dovolili poukázat na vaši velmi častou neúčast v této jednací místnosti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm pan ministr Jurečka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, pane předsedo. Vítejte na jednání Poslanecké sněmovny, pane ministře zemědělství, jsme rádi, že jste dorazil. Tak doufám, že budete mít i odpovědi na ty otázky, které jsem tady pokládal, protože jsem se ptal, kolik peněz a kde je vezmete na podporu lesního hospodářství celkem, protože tady v materiálu sám uvádíte, že ty chybějící prostředky, které tam chybí, řádově zhruba 220 milionů korun, dodáte, a to z nespotřebovaných výdajů roku 2014. Takže určitě nám odpovíte na to kde. Já jsem se neptal na PGRLF, to je mi jasné, to jsem viděl, ta čísla. Nicméně do oblasti podpory lesního hospodářství tyto peníze opravdu snižujete. To za a).

Za b). Víte, pane ministře, než jste se stal ministrem, tak tyto finanční zdroje, které Ministerstvo zemědělství dnes má, těch 6,5 mld. z Lesů v loňském roce, 500 milionů z Budvaru, 6,5 milionu z Lesů nemělo Ministerstvo zemědělství v minulosti, a přesto mělo finanční prostředky na dotace. Takže tohle by mohly být peníze a měly být peníze, které by měly skončit v tom resortu. Letos je to 8,7 mld. korun, které berete z resortu, a do resortu se nevrací. Prostě ona tam dva roky zpátky nebyla ani koruna. Teď tam máte navíc z těchto resortů tyto prostředky, a že by zde byly výrazně vidět, to tedy nejsou. Nehledě na to, že tam není vidět jasný trend, že byste chtěli podporovat to, čemu říkáte vládní programové prohlášení, a můžu vám ho citovat, některé záležitosti, ale nemám na to v tuto chvíli dostatek času.

A když jsem tady mluvil o týrání, tak jsem mluvil o problematice týrání zvířat, ne o problematice wellfare, ne o problematice, kde v rámci Evropy budete nařizovat chovatelům, že musí povinně zvednout prostor pro chov domácích zvířat. Já jsem se bavil o zvířatech, která jsou týraná, na která stát nemá nárok, a nemá šanci je těm vlastníkům, kteří je týrají, odebrat a nějak tu situaci s nimi řešit. Na to tam máte 3 miliony korun a nevíte, o čem mluvíte.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Krátká reakce na to, co říkal pan předseda poslaneckého klubu ODS, pan předseda Stanjura. Já jsem tady v té řeči, kterou jsem měl, velice, myslím, že slušně, vysvětlil, proč jsem tady dnes nebyl, a vůbec jsem se tady u toho nečílil nebo nerozčilovat tak, jak jste to vy prezentoval.

K tomu, co říkal pan poslanec Bendl. Tak pokud se podíváme na problematiku financování celého sektoru lesního hospodářství, tak samozřejmě ano, v určité kapitole došlo k poklesu. A je potřeba se podívat komplexně. Když jste tady, pane poslanče, před chvílí nebyl, já jsem to vysvětloval. Je potřeba se podívat na ty podpory, které jdou i z jiných operačních programů. I z OPŽP půjdou prostředky do lesů na způsoby hospodaření. My jen v PGRLF vytváříme úplně nové finanční nástroje pro podporu celého sektoru lesního hospodářství, dotace úroků úvěrů plus přímé možnosti úvěrů. Myslím si, že samozřejmě vždycky je prostor pro debatu. I v letošním roce jsme, jak sám víte, některé národní dotační tituly v závěru roku s ohledem na vývoj rozpočtu dofinancovali podle aktuálních potřeb v tom sektoru tak, jak jsme ty náležitosti komunikovali.

Jenom bych opravdu poupravil a uvedl věci na pravou míru, protože v letošním roce odvádíme ne 8,5 mld., ale v letošním roce 7,3 mld. z Lesů a z Budvaru a v příštím roce je plánovaný odvod - až v roce 2015 - 8,5 mld. Takže tady jste to asi trošku zaměnil. S tím, že znovu opakuji, ty prostředky se logicky promítají do toho, jestliže ten rozpočet je ve výši letos necelých 17 mld, v příštím roce 18,5. A ten odvod je v této částce, tak někdy používáte - i napříč Poslaneckou sněmovnou se ten výraz používá, že rozpočet a finanční prostředky v něm nemají mašličky. Já samozřejmě dělám maximum pro to, abychom ten rozpočet navýšili, abychom dokázali podpořit smysluplné investice v oblasti zemědělství. O to se snažíme a budu rád, když na tom budeme pracovat spolu všichni společně.

A navazuji na to, co jsem vlastně i říkal, že mě trošku překvapuje, když jsme se bavili na jednání zemědělského výboru, tak tam si myslím, že měla zaznít tato slova, tyto konkrétní připomínky. Vy jste vlastně i sám v té své řeči, a můžeme se podívat do záznamu, vlastně říkal, že to vnímáte, že ten rozpočet jde pozitivním směrem.

Takže tolik díky za věcnou diskusi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem tady byl, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího. Pouze jsem seděl v předsálí a poslouchal jsem samozřejmě, co jste říkal.

To, že tady diskutujeme jednotlivé položky nebo že jsme něco diskutovali na zemědělském výboru, kde jsem některé položky opravdu chválil, a chválil jsem je i tady, říkal jsem, že někde jsme ušetřili v provozních výdajích dlouhodobě. Ale protože jste tady nebyl, tak jste to asi nemohl slyšet. Ten, kdo vám interpretoval to, co tady padalo, vám jenom říkal kritiku a neříkal vám, že já jsem některé věci i chválil a říkal jsem, že jsou dlouhodobé, že se ušetřilo na administrativě a že jsem zvědavý, jestli se to objeví v programu hlavně Státního zemědělského intervenčního fondu, protože tam se ušetřilo na byrokratických nákladech ve spojení s množstvím úředníků zhruba 400 mil. korun, a že bych je rád viděl v jednotlivých dotačních programech. Říkal jsem, že tam nevidím podporu malého a středního podnikání uvnitř versus velkého, protože tam se daří. Ano, investujete a podporujete více do potravinářského sektoru na významné velké investice, tam jde těch peněz určitě více.

Ptal jsem se tady také na rybníky a na to, jakou cestou chcete jít, kde jsou finanční prostředky na to, abyste rybníky pomáhali odbagrovat, čistit apod., vůbec správa vody jako takové. Otázek tady padlo mnohem víc. Mám pocit, že když jsme se o tom bavili na zemědělském výboru, tak tam padaly i některé kritické otázky, kdy jsem na jednu stranu říkal ano, s něčím souhlasím, to je v pořádku, to se mi líbí, ale je tam řada věcí, které se mi nelíbí.

A znovu vám odcituji to, na co bych rád, abyste odpověděl, ale zatím jsem se té odpovědi, ani když jste přítomen, nedočkal. Když tady v tom materiálu píšete, že možná z přebytku hospodaření nebo zkrátka z takovéto částky dofinancujete investice do Lesů České republiky, do lesů obecně. (Předsedající: Čas!) Nemám na to čas, v tuto chvíli jsem to nenašel, ale můžu vám to ukázat osobně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Stanjura? Nehlásí se pan poslanec Stanjura, budeme tedy pokračovat řádně přihlášenými. Nyní další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Jana Hnyková. Aha, pardon, s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, prosím, odpusťte mi toto intermezzo, ale myslím si, že by byla velká škoda, kdyby nezaznělo na mikrofon Poslanecké sněmovny v tu chvíli, kdy konečně zaznít může.

Pražský vrchní soud dnes definitivně očistil bývalého místopředsedu vlády a ministra obrany Martina Bartáka z nařčení, že si počínal nezákonně při jednom zbrojním obchodě. On se dočkal svého spravedlivého procesu, ale za tím jsou čtyři roky zničeného lidského života, vláčení médii. Já bych velmi rád, kdyby ti z vás - a takoví tady sedí - se zamysleli nad svým chováním žalobce, soudce a popravčího v jedné osobě, abychom my, kteří někdy přistupujeme k velmi tvrdým a rychlým úsudkům jenom na základě povrchního obvinění, bychom takové věci dělat přestali. Je to jedna z prvních velkých obětí velké protikorupční revoluce. Dočkala se svého spravedlivého procesu. Dělejme si čárky, kolik těch obviněných bude skutečně odsouzených a co tady kdysi bylo rozpoutáno a co tu stále doznívá.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní s řádnou přihláškou paní poslankyně Hnyková. Paní poslankyně má radost, že se na ni dostalo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo, užijte si to.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, přeji vám všem hezké odpoledne. Já bych se od zemědělství vrátila k sociálním službám a navázala bych na kolegy Vilímce a Beznosku. Můj projev opravdu nebude dlouhý, nepodávám ani žádný pozměňovací návrh, mám pouze jeden dotaz, a to na ministryni práce a sociálních věcí paní Marksovou a na pana ministra financí Babiše.

Při projednávání rozpočtu ve výboru pro sociální politiku, kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí, jsem se zeptala pana náměstka Martina Kučery, jak je možné, že v kapitole Transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je pouze částka 7 mld. 850 mil. korun. Pro vaše vysvětlení, kdo nepracujete v sociálním výboru, se jedná o částku na dotace do sociálních služeb, které jsme v novele zákona o sociálních službách, které jsme na podzim tohoto roku převedli na kraje. Pan náměstek mi odpověděl, že jim bylo přiděleno tolik, kolik jim dal ministr financí. Při nejbližší příležitosti jsem se zeptala pana ministra Babiše, jak je to možné, že Ministerstvo financí dalo na tuto dotaci pouze tuto částku. On mi odpověděl - on teď nedává pozor, já počkám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Počkejte prosím, paní poslankyně. Pan ministr už vás sleduje.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Já počkám, až si to páni ministři vyříkají

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já poprosím pana ministra, jestli by byl tak hodný a věnoval pozornost paní poslankyni. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Já vám děkuji, pane předsedající.

Takže pan ministr mi odpověděl, že na dotace dal 7,2 mld. a navýšení 750 mil. korun na platy pro sociální pracovníky a pracovníky v přímé péči. Já se ptám, kde je rozdíl v těchto penězích. Vláda deklarovala, že do sociálních služeb půjde tolik peněz jako v letošním roce a v letošním roce jde na dotace 7 mld. 350 mil. Při deficitu 100 mld. je částka 250 mil. možná pro některé zanedbatelná, ale pro zařízení sociální sféry tato částka zanedbatelná není. Po mých zkušenostech z práce v sociálních službách je mi jasné, co nastane a jaké dopady to bude mít pro jednotlivá zařízení. Připomínám, že v podzimních měsících jsme schvalovali novelu zákona 108/2006, kde jsme převáděli toto financování na kraje. Prostě a jednoduše krajům budou tyto finance chybět a budou to muset vzít z jiného resortu.

Podíváme-li se na to z pozice jednotlivých organizací sociálních služeb, nedojde k rozvoji, ale pouze k přežívání. Kde jsou záruky, které jsme tu slyšeli, že po dobu vládnutí koalice půjde na dotace do sociálních služeb tolik jako v letošním roce? A to není žádná sláva. Při navýšení platu o 3,5 % pro všechny pracovníky, i pracovníky v sociálních službách, jste to vůbec nezohlednili v navrženém rozpočtu na dotace do sociálních služeb, takže se bude muset zase jen šetřit a šetřit. A jak znám danou situaci, zase na to doplatí zaměstnanci sociálních služeb, kterým se po letech přidalo, možná se jim sebere i to, co jim bylo přidáno. Na seniorech a zdravotně postižených se v tomto resortu šetřilo vždy a šetří se dobře a zase bude. Tito lidé se tolik nebrání, protože jsou staří a nemocní.

Takže se vrátím úplně na začátek svého projevu a požádám oba zástupce ministerstev, aby se k tomuto vyjádřili a řekli nám, jak to s těmi penězi vlastně je a kolik vlastně na dotace do těch sociálních služeb půjde. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuji za slovo. Původně jsem chtěl začít pozitivně a chtěl jsem vyjádřit radost nad tím, že tady je mezi námi po delší době ministr zemědělství Jurečka, ale on mezitím bohužel zase odešel, takže bez těch pozitivních informací.

Chtěl bych se teď trochu vyjádřit o rozpočtu Ministerstva životního prostředí. V tuto chvíli mi nezbývá nic jiného, po tom prostudování mi nezbývá nic jiného než konstatovat, že ochrana životního prostředí nebo zejména výkon ochrany životního prostředí je pro vládnoucí koalici ANO, ČSSD a KDU-ČSL skutečně až na posledním místě. Myslím, že si všichni uvědomujeme, že navrhovaný rozpočet, který nám navrhuje pan ministr Babiš, je 1 100 mld. Kč. Tisíc sto miliard korun. Rozpočet Ministerstva životního prostředí očištěný o peníze Evropské unie je 3,3 mld. Kč. Vládní koalice nám ústy pana ministra Babiše říká, že chce utratit 1 100 mld., to je jeden bilion sto miliard korun. A na životní prostředí a na jeho ochranu chce z toho 1,1 bilionu korun dát pouze 0,3 %, to jsou tři desetiny procenta, to je pro matematiky tři promile procenta na ochranu přírody v České republice. Myslím, že to číslo nám celkem jasně říká, co si vládní koalice o ochraně životního prostředí myslí.

Já jsem se samozřejmě ptal na výboru pro životní prostředí, proč tomu tak je, a z úst náměstka ministra životního prostředí zazněla slova - budu citovat: Nebyli jsme schopni vyjednat lepší pozici.

Mě v tuto chvíli mrzí neschopnost Ministerstva životního prostředí a myslím si, že to tady říkám skutečně upřímně. Víte, já bych ještě pochopil, kdybychom se bavili o rozpočtu 2015, ale podobná čísla nám v tomto materiálu předkládá vládní koalice i pro následující roky, pro rok 2016, pro rok 2017. A když se na ten rozpočet podíváte, a na ten graf, který tady vidíte na straně pět u rozpočtu Ministerstva životního prostředí, tak bych chtěl upozornit ještě na jiná čísla. V roce 2009 bylo vydáváno na ochranu životního prostředí na rozpočet Ministerstva životního prostředí, očištěno o ty peníze z Evropské unie, přes 4 mld. Kč. V roce 2010 také. Pak nastala krize, došlo ke snížení, a my se na podobná čísla nedostáváme ani v následujících letech. Když to řeknu přesně, rok 2009 bylo to 4,6 mld. Kč, 2010 přes 4 mld. Kč, pak nastala krize, a v roce 2015 3,2 mld. Kč, v roce 2016 3,2 mld. Kč, v roce 2017 3,2 mld. Kč. To je o 25 % méně než v roce 2009 a 2010.

Peníze, o kterých tady mluvíme, jsou peníze na výkon ochrany životního prostředí, například na provoz nebo na mzdy pracovníků ochrany životního prostředí, kteří pracují v terénu, kteří zajišťují tu skutečnou ochranu životního prostředí. Asi všichni víme, že průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného pracovníka právě na poli ochrany životního prostředí je v hrubém 23 tisíc korun a že to dělají skutečně jenom srdcaři. A znovu tedy opakuji, že mě velmi mrzí, že vládní koalice není ochotna více investovat do ochrany životního prostředí. To, že je rozpočet Ministerstva životního prostředí pouhé 3,3 mld. Kč, na druhou stranu na zelenou naftu vynakládáme ročně zhruba 1,3 mld. Kč a na biopaliva 1,5 mld. Kč. Velká část těchto miliard plyne právě do firem pana ministra financí.

A já bych vás chtěl upozornit, pane ministře Babiši, že pokud nebudete chtít chránit životní prostředí, když nebudeme mít kvůli vám zdravou půdu, čisté vody a ovzduší, tak vám na těch vašich polích neporoste ani ta řepka olejka. Děkuji. (Tleská část poslanců napravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, pane ministře, kolegyně, kolegové, výdaje na českou vědu se rozdělují, nebo správně by se měly rozdělovat podle dosažených výsledků institucí a jdou ze státního rozpočtu do osmi kapitol. Nicméně do výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu se do projednávání dostávají pouze tři kapitoly. V tomto světle náš výbor přijal na své 10. schůzi usnesení, které by mělo zajistit, aby od příštího státního rozpočtu projednával také závazné ukazatele výzkumu, vývoje a inovací všech kapitol státního rozpočtu, ve kterých se tato položka vyskytuje. A proč na to upozorňuji.

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací č 130/2002 Sb. stanovuje jako jeden ze závazných ukazatelů příslušné rozpočtové kapitoly tzv. institucionální podporu výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků. Podle § 7 tohoto zákona se tato podpora rozděluje na základě - a teď cituji - zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých pěti letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace, což jinými slovy znamená: kolik máte kvalitních výsledků, tolik dostanete peněz. Návrh státního rozpočtu na rok 2015 však v položkách institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků v jednotlivých kapitolách, které spravují výdaje na výzkum, vývoj a inovace, neodpovídá, neodpovídá hodnocení podle dosažených výsledků, a byl sestaven pouze na základě osobního jednání různých subjektů s Ministerstvem financí. Takovýto postup tvorby rozpočtu - státního rozpočtu - je neslučitelný se zákonem č. 130/2002 Sb.

Pan ministře financí, jste si vědom toho, že vámi předkládaný rozpočet je sestaven v rozporu se zákony České republiky? Je pravdou, že ani v minulosti nedocházelo k úplnému rozdělování prostředků striktně podle hodnocení výzkumných organizací, ale částečně podle tzv. střednědobého výhledu. Přesto se vždy alespoň část měřitelných výsledků přerozdělovala právě podle výsledků. Na rok 2015 však byl rozpočet tvořen výhradně formou, kdo si co vydyndá... (Obrací se ke stenografce.) Já nevím, jestli ve stenozáznamech máte slovo vydyndá...? (Ano, zvládneme to.) Ale prostě kdo si co vydyndá, anebo v jazyce, kterému možná lépe rozumíte - kdo si co vylobbuje na Ministerstvu financí. Kdo si co vylobbuje, to má.

Jen pro ilustraci, nejméně si za jednotku vědeckého výkonu vylobbovalo Ministerstvo školství, nejvíce pak Ministerstvo zemědělství. Přestože podíl vědecké výkonnosti Ministerstva školství na celkové české vědě je 63,27 %, je mu přiděleno ze státního rozpočtu na rok 2015 pouhých 55,11 % prostředků.

Vážený pane ministře, chtěl bych se zeptat, co musí udělat ministr školství, aby si u vás vyžebral stejné výhody asi jako vám bližší ministr zemědělství. My jsme teď slyšeli od pana ministra zemědělství, že pokud s vámi jedná, tak s vámi jedná pouze o rozpočtu. Možná škoda, že tu není pan ministr školství Chládek. Možná kdyby měl zahrádku a pěstoval tam brambory nebo cukrovou řepu a nějak vám to nenápadně dal vědět, třeba by byl schopen si vylobbovat víc pro Ministerstvo školství.

Alarmující je ale zpráva, že administrativa Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace z neznalosti, či možná záměrně paralyzuje současné hodnocení české vědy. Abychom mohli i v dalších letech tvořit státní rozpočet na vědu podle hodnocení výkonů, tedy podle zákona 130, musí Rada vlády a její administrativa vybrat zhotovitele, který provede výpočet. Toto se nestalo. Mělo to být už někdy začátkem listopadu. To se nestalo. Výběrové řízení bylo zfušované možná záměrně i proto, aby se do budoucna nedalo rozdělovat podle měřitelných výsledků, ale pouze podle lobbingu.

Vážený pane ministře, milá koalice, když tak rádi používáte pojmy o plýtvání v minulém období, tunelování apod., jste si vědomi, že současná nečinnost odpovědných orgánů Rady vlády záměrně připravuje půdu pro stamilionový tunel na veřejné prostředky? Znovu opakuji, že považuji za nepřípustné, aby se státní rozpočet, i když možná pro někoho v tak marginálních oblastech, jako je věda, výzkum, tvořil v rozporu se zákony České republiky.

Původně jsem připravil dvě varianty pozměňovacích návrhů, které by tuto situaci nějakým způsobem řešily a alespoň částečně tuto nepravost korigovaly. Jeden by znamenal navýšení položek na vědu, výzkum a inovaci jednotlivých kapitol tak, aby sedm poškozených kapitol získalo na vědu stejně podle jejich objektivního hodnocení jako ministerstvo zemědělství, které si vylobbovalo nejvíce. To by ale znamenalo přesun 3,5 miliardy korun. Ano, vážené kolegyně a kolegové, 3,5 miliardy, z toho by šly do rozpočtu Ministerstva školství 3 miliardy. Vidíte, o kolik v tomto systému bylo ochuzeno Ministerstvo školství.

Druhá varianta mého pozměňovacího návrhu by krátila vylobbované rozpočty na vědu jednotlivých kapitol ve prospěch Ministerstva školství, tak aby každý dostal stejně, aniž bychom museli přesouvat 3,5 miliardy do těchto sedmi kapitol.

Oba tyto pozměňovací návrhy by pouze zjednávaly nápravu a změnou jednotlivých rozpočtů by uvedly částky do rovnováhy, tak aby u každého z příjemců podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona 130/2002 odpovídala přidělená částka striktně pouze dosaženým měřitelným vědeckým výsledkům.

Nakonec jsem se ale rozhodl, že ani jednu variantu pozměňovacího návrhu nepodám, také proto, že nám bylo znemožněno jednat na školském výboru o všech kapitolách státního rozpočtu zabývajících se vědou, porovnat výdaje mezi jednotlivými kapitolami a přijmout usnesení. Pevně ale věřím, že toto se již nebude opakovat a že tento můj příspěvek přiměje odpovědné členy vlády a jejich pomocníky k návrhu příštího rozpočtu podle platného zákona a podle objektivně hodnocených zásluh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Bohuslav Chalupa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, vážená vládo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Zareaguji hned na to, co tady bylo řečeno o žebrání a lobbování atd. Já u toho nebyl, v podstatě se k tomu moc vyjádřit nechci, ale budu mluvit v té souvislosti. Paní kolegyně Černochová a pan ministr obrany se již k rozpočtové kapitole Ministerstva obrany velmi podrobně vyjádřili. Děkuji za to, a nebudu tedy opakovat to, co již tady bylo řečeno. Nicméně se chci k problematice financování obrany vyjádřit několika slovy v obecnější rovině.

Mottem mého vystoupení je to, že moderní společnost nemůže žít v předpokladu věčného míru, ale musí trvale zvažovat perspektivy své zranitelnosti a obrany. Naši izraelští přátelé říkají, že v době nebezpečí se připravují na dobu klidu a míru a v době, kdy dosáhnou klidu a míru, se velmi důsledně připravují na dobu, kdy budou v nebezpečí.

Jednou ze základních součástí naší státnosti je schopnost země se účinně bránit a trvale vytvářet předpoklady k tomu, aby tento jeden z nejvýznamnějších úkolů nás politiků mohl být plněn. Obranyschopnost a bezpečnost státu a jeho obyvatel je podmínkou trvání a suverenity státu a je též nezbytným předpokladem k tomu, aby občané mohli na území státu užívat svých práv a svobod.

Jak ukazují události posledních let, ať už blíže či dále od naší hranice, naše společnost čelí a bude čelit hrozbám současného světa. Mluvím jak o standardních hrozbách, tak i o hrozbách, o kterých v této chvíli moc nevíme, učíme se. V této souvislosti zvýrazňuji otázku terorismu, boje proti terorismu a otázky kybernetické bezpečnosti. Naše schopnost identifikovat tato konkrétní nebezpečí, jak jsem již řekl, je značně omezená. S tím samozřejmě, a tak to vnímám, souvisí i zvyšování obecné branné připravenosti našeho státu.

Ve vašich příspěvcích se opakovaně zmiňovaly otázky projídání finančních prostředků, nároky na zvýšení důchodů, investic do škol, vzdělávání, investic do dopravních infrastruktury, ochrany životního prostředí, zemědělství, bylo tady mluveno o řepce a o bramborách atd. atd. Chápu, ano, toto vše je samozřejmě nutné a potřebné, nicméně pokud nebudeme schopni účinně bránit tyto hodnoty, může se dříve či později ukázat, že o ně můžeme přijít a veškeré investice pracně získaných finančních prostředků, o ně definitivně přijít.

V této souvislosti malý postřeh k účelně vynakládaným prostředkům a šetřením. Mnoho úsporných opatření, která se na první pohled a v první fázi svého účinku v minulosti jevila jako efektivní a často to bylo spíš na efekt než na efektivitu, se v průběhu času často ukázala býti nesystémovými a nevýhodnými, v dlouhodobých účincích nakonec vyvolala potřebu nápravy a dalších investic, řádově převyšujících původně uspořené výdaje. Jedním z takových drobných příkladů je např. situace kolem muničních skladů.

Jsem přesvědčen, nebo - tato země má k dispozici profesionální armádu, která nám rozhodně nedělá ostudu a v rámci svých možností prvotřídně plní své úkoly. Otázkou je pouze to, zda její současná podoba je dostačující a jakým způsobem tedy po stránce kvalitativní i kvantitativní se bude armáda a další složky související s obranou a bezpečností, takto naší pojistkou proti zmíněným bezpečnostním hrozbám, rozvíjet. Jejich rozvoj je pak závislý na finančních prostředcích, které jim budou námi zákonodárci přiděleny, a jak s nimi bude resort obrany nakládat.

V této souvislosti vás chci ujistit, že výbor pro obranu velice dobře pracuje. Našel jistou shodu nad tím, jak bude komunikovat s Ministerstvem obrany, a v rámci těchto aktivit v podstatě se zlepšuje způsob, jakým Ministerstvo obrany hospodaří s přidělenými finančními prostředky.

V této chvíli nepředkládám tedy žádné pozměňovací návrhy, pouze apeluji na vaše vnímání všech souvislostí výdajových stránek státního rozpočtu a tím, které výdajové položky vnímáte jako prioritní a které jako méně prioritní. Podle mého názoru je schopnost národa bránit svou zemi prioritou číslo jedna. Apeluji při této příležitosti i na to, aby se domluvená a deklarovaná výše výdajů pro resort obrany minimálně udržela ve stejné výši a v domluvené výši i pro roky 2016 a 2017, nebo lépe, aby byla s potřebnou vážností diskutována i možnost jejího zvýšení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, to, co tady zaznělo od pana poslance Váchy kolem přípravy rozpočtu pro výzkum, vývoj a inovace v návaznosti na zákon 130 o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, zaznívalo, jako kdyby státní rozpočet byl připraven v rozporu se zákonem.

Chtěl bych zdůraznit to, co tady mnohokrát opakoval předseda poslaneckého klubu, kam kolega Vácha patří. Tato Sněmovna je suverénem, a v okamžiku, kdy přijímá zákon o státním rozpočtu, tak je to samozřejmě zákon, který v okamžiku, kdy by zdánlivě mohl být s něčím v rozporu, tak jenom z časového hlediska bude platit tento zákon o státním rozpočtu, nikoli nějaké hypotetické předpoklady.

Zákon 130 v té konstrukci mechanické, jak byla kdysi přijata v době Topolánkovy vlády, předpokládal, že se politici zřeknou role nad tím uvažovat o tom, jak účelně nakládat s finančními prostředky. Zákon v té části byl kritizován mezinárodním auditem a myslím, že je dobře, že příprava rozpočtu probíhá s rozvahou a úvahou nad účelností vynakládaných částek. Je úplně jiná otázka bavit se meritorně o tom, jak jsou tam vynakládány jednotlivé položky, ale odkaz na mechanický vzorec by rozhodně nebyl v pořádku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Než dám s přednostním právem slovo panu ministrovi Danielu Hermanovi, tak mám ještě jednu faktickou poznámku pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Chtěl bych zareagovat na předřečníka. Samozřejmě máte pravdu, můžete si tady odmávat, co chcete, ale myslím si, že jednak státní rozpočet se má připravovat podle platných zákonů, to za prvé.

Za druhé. Jestliže se vám tam potom ocitnou nějaké veřejné evropské peníze nebo někdo začne dělat audit, tak to začne rovnat do šablony platných zákonů a to jsou právě věci, kde vám pak může vypadávat všechno úplně, že je to neoprávněně čerpáno, špatně používáno. Já si nedokážu představit, když budete mít někam poslané peníze v rozporu se zákonem, jak potom chcete, aby to auditně a i z jiných pohledů sedělo.

A ještě na dokreslení, a to mě inspirovalo vystoupení pana kolegy Kučery. Schvalujete tady rozpočet, a teď mluvím ke vnímavým, kteří jsou v klubu ANO. Slyšeli jste zničující kritiky na chování ministra financí Kalouska. Jenom co se týká životního prostředí, i vy budete zvedat ruku pro úpadný rozpočet životního prostředí. A nebyli jsme to my, ale myslím že statistický úřad, kdo sestavil detailní analýzu a sumarizaci výdajů do životního prostředí od roku 1990 do roku 2013. Upozorňuji, že jim vyšlo, že nejvíce Česká republika jako stát investovala do životního prostředí v roce 2013, to znamená v době ekonomické deprese, v době velkých problémů, fiskální konsolidace. Takže vy ořezáváte vědu, výzkum, inovace, životní prostředí, takže pokračujte dál.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. Já souhlasím s panem poslancem Zlatuškou. My jsme suverén, ale samozřejmě ne každý z nás tady prostuduje státní rozpočet do každého čísla. To znamená, že si musíme uvědomit, že to, co se sem předloží, většinou bezmyšlenkovitě odmáváme, a proto jsem chtěl připomenout to, že se peníze na vědu, na RVO (nesrozumitelné) rozdělují podle jiného klíče, než který nám ukládá zákon č. 130.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Daniel Herman.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chci načíst pozměňovací návrh ke kapitole č. 355 - Ústav pro studium totalitních režimů. Návrh už je v systému zaveden pod č. 1741. Zavedl ho tam pan kolega Jan Bartošek. Já se k tomuto pozměňovacímu návrhu hlásím.

Navrhuji snížit kapitolu č. 355 Ústav pro studium totalitních režimů v rozpočtové položce běžné výdaje - platy zaměstnanců. Položka 6211 platy státních zaměstnanců ve správních úřadech snížit položku 28 mil. 690 tis. 44 Kč o částku 14 mil. 27 tis. 571 Kč na částku 14 mil. 662 tis. 473 Kč. Částku 14 mil. 27 tis. 571 Kč převést do vládní rozpočtové rezervy.

Navržený rozpočet kapitoly 355 počítá se zachováním počtu zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů podle položky 6219 - 130 zaměstnanců - a zvýšením počtu zaměstnanců podle položky 6211 Archivu bezpečnostních složek ze 127 na 157 zaměstnanců.

Podle oficiálně předloženého záměru prezentovaného v posledních týdnech vedením Ústavu pro studium totalitních režimů má být v roce 2015 snížen počet zaměstnanců v Ústavu pro studium totalitních režimů o 22 zaměstnanců a pro jejich odchodné využity prostředky ze státního rozpočtu. Toto hromadné propouštění nebylo vedením Ústavu pro studium totalitních režimů oznámeno Ministerstvu financí České republiky při sestavování návrhu rozpočtu v létě letošního roku. Navržené snížení má zabránit nehospodárnému nakládání se státními prostředky, neboť vedení Archivu bezpečnostních složek hodlá na stejnou činnost, tedy digitalizaci dokumentů a vytváření evidenčních databází, kterou doposud zajišťují na základě úkolů uložených zákonem č. 181/2007 Sb. zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů, kterých se má týkat výše uvedené propouštění, přijmout do archivu 30 osob.

Kapitola č. 355 Ústav pro studium totalitních režimů má nyní celkový počet 257 systemizovaných míst, přičemž je celkem 14 míst neobsazených. I z tohoto důvodu je proto nadbytečné a ekonomicky nehospodárné navyšovat počet tabulkových míst o další systematizovaná místa.

Tento návrh koresponduje s návrhem pana kolegy Fiedlera, který zde byl před chvílí také přednesen. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Hermanovi. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se vyjádřil k několika otázkám paní kolegyně Černochové.

Začnu počty příslušníků Hasičského záchranného sboru a Policie České republiky. V následujících letech předpokládáme, že v rámci Policie České republiky bude sloužit 40 270 příslušníků a v Hasičském záchranném sboru 9 500. Toto je stav pro rok 2015. Následně máme ambici požádat o navýšení tohoto počtu zhruba o 150 policistů a 60 hasičů. O tom se tedy ještě v budoucnu bude jednat. Jenom bych chtěl říct, že jsme všechny tyto otázky probírali na příslušném výboru. Akorát mohu zopakovat to, co jsem říkal na něm.

K další otázce, jestli máme zabezpečené finanční prostředky, a to ve výši 3,5 % pro občanské zaměstnance a 5 % pro příslušníky policie a Hasičského záchranného sboru na rozpočet příštího roku. Mohu garantovat to, co jsem říkal i na výboru, že tomu tak je. To znamená pro příští rok jsou tyto mzdové prostředky pokryty.

K otázce krácení v oblasti sociálních dávek, výsluh a dalších o 650 mil korun. Stejně jako na výboru mohu konstatovat, že v minulosti byla tato kapitola nadhodnocena zhruba o 1,1 mld. a v tomto rozpočtu dochází k narovnání stavu, to znamená jsme naprosto přesvědčeni, že částka, která je tam deklarována, je částkou dostatečnou.

Výzkum, inovace, zkrácení cca o 200 mil. korun. Říkali jsme, že tam došlo k chybě, a při diskusi s Úřadem vlády jsme pro letošní rok obdrželi 150 mil. korun, které budou použity právě do této kapitoly pro příští rok, a zároveň máme dohodu, že z rozpočtu Úřadu vlády v průběhu příštího roku bude dofinancováno i zbylých 50 mil. korun. Co se týká střednědobých výhledů pro roky 2016 a 2017, víme o tom, že jsou podhodnoceny a jsme připraveni jednat s Ministerstvem financí hned po schválení tohoto rozpočtu. Víme, že tam chybí finanční prostředky, jak jsou alokovány tyto výhledy, a samozřejmě máme ambici je změnit.

V otázce mezd budeme potřebovat finanční prostředky na úroveň mezd pro rok 2015, predikujeme navýšení těchto mzdových prostředků na rok 2016 o jedno procento. Dále máme ambici s Ministerstvem financí jednat především v oblasti investic, která nám přijde právě v těchto výhledech jako výrazně podhodnocená. Takto jsme již informovali kolegy z Ministerstva financí.

Vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, ke všem těm otázkám jsem ještě dal pokyn, aby byly zpracovány podrobné podklady včetně tabulek a jednotlivých finančních údajů, které vám budou během tří dní zaslány na váš poslanecký e-mail. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Chovancovi za jeho odpověď. Nyní s přednostním právem pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuju, pane předsedající. Dobrý podvečer nebo dobré odpoledne, dámy a pánové.

Několikrát tady v poslední hodině nebo hodinách zazněla obava, jak to tedy bude se životním prostředím a s jeho financováním v příštím rozpočtu. Já bych se mírně jenom pozastavil velmi krátce nad tím, že mi připadá přinejmenším pokrytecké ptát se na toto od lidí z politických stran, které bohužel dopustily to, že Česká republika přišla nenávratně v roce 2013 z evropských fondů o přibližně 7 mld. korun, s těmi už nic neuděláme, a z toho minimálně 5 až 6 mld. bylo na životní prostředí. Tedy o 6 mld. korun jsme přišli za rok 2013, vrátili jsme je do Bruselu, a mohly skončit v projektech do životního prostředí.

Přišel jsem na ministerstvo na konci ledna letošního roku a čelil jsem aktuální hrozbě, že i za letošní rok budeme vracet přibližně 11 mld. korun z operačního programu Životní prostředí. Nechci teď předesílat, protože ještě děláme nějaké poslední cifry, ale troufám si už teď říct, že tuto částku jsme naprosto dramaticky snížili, nechci ještě říkat to číslo, ale bude myslím překvapivé, na konci tohoto roku. Takže vás chci ujistit, že dělám všechno pro to, nebojím se slova "makám" na tom, aby do českého životního prostředí šlo co nejvíc peněz. A v této chvíli, pokud se jedná o český rozpočet, tedy prostředky, které tam jdou ze státního rozpočtu, tak jsem byl docela dlouho vychováván soukromou sférou tak, že si o další peníze navíc řeknu až v případě, že jsem přesvědčen, že ty stávající jsme schopni naprosto efektivně využít. Což tady určitě asi nebylo zvykem v minulých letech. To znamená, zastavili jsme projekty za stovky milionů korun, totálně zbytné, do IT projektů a dalších. A chci ujistit, že i já ve chvíli, kdy budu přesvědčen na další roky, že skutečně životní prostředí, například na Českou inspekci životního prostředí a do dalších oblastí ty peníze potřebujeme a neumíme si pomoct sami z vlastních zdrojů, pak přijdu s důvěrou za panem ministrem financí a budu se ho snažit přesvědčit, že potřebujeme další peníze, na které už dnes nedosáhneme. Ale do té doby jsem byl vždycky zvyklý pomoct si sám a tak se budu chovat i nadále. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Brabcovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já jsem velmi pozorně poslouchal slova pana ministra, zejména mě zaujala věta, kdy říkal, že o ty peníze si řekne až tehdy, až bude přesvědčen, že je bude schopen efektivně využít. Tak podle toho rozpočtu a podle těch čísel, co nám předkládá v tom výhledu, toho nebude schopen ani v roce 2015 ani v roce 2016 a ani v roce 2017. A pak už nebude ministrem životního prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi za jeho faktickou poznámku. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Karel Šídlo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, pěkné odpoledne, vážené kolegyně, kolegové. Vystupuji se stručným zdůvodněním pozměňovacího návrhu, který podávám k návrhu státního rozpočtu na rok 2015 a je evidován pod sněmovním dokumentem 1753.

Důvodem navrhované strukturální změny v rozpočtu kapitoly 327 Ministerstva dopravy je navýšení počtu zaměstnanců Drážního úřadu o 16 systemizovaných funkčních míst, které vyvolávají požadavky na narůstající rozsah práce zaměstnanců Drážního úřadu a souvisejí s přijímáním novel zákona o dráhách a s přijímáním nové evropské legislativy. Od roku 2004 došlo k významným změnám v povinnostech úřadu, které vedly k významnému a rozsáhlému nárůstu jejich činnosti. Dovolil jsem si v důvodové zprávě ve zmiňovaném sněmovním dokumentu uvést některé z těchto činností, které jsou tam přesně citovány. Díky tomuto trvale narůstajícímu rozsahu agend se situace stává dlouhodobě neúnosnou a často se negativně odráží v kontrolní činnosti nad bezpečností drážní dopravy. V praxi nastávají situace, kdy Drážní úřad obdrží podněty, které jsou zpravidla s ohledem na jeho kapacitu řešeny pouhým dožádáním podání vysvětlení. Podání vysvětlení zpravidla vedou k nulovému zjištění.

Pokud se podaří schválit tento pozměňovací návrh, bude jeho realizací zajištěno podstatné zvýšení bezpečnosti drážní dopravy prostřednictvím pravidelných kontrol formou státních dozorů dopravců a provozovatelů dráhy, zejména pak zvýšením neohlášených státních dozorů. Zvýšení represivních opatření, udělování pokut za přestupky a správní delikty. Zvýšení počtu dozorů nad trhem podle čl. 18 odst. 6 nařízení Evropského společenství č. 765 z roku 2008. Užší specializaci odborných zaměstnanců, čímž dojde ke zvýšení jejich odbornosti v dané oblasti. Zefektivnění procesu správních řízení včetně využití užší spolupráce se žadatelem. A na závěr aktivní zapojení zaměstnanců v terénu u žadatelů pro ověření reálných skutečností uváděných ve vnitřních předpisech a v žádostech o projednání.

Na závěr mi dovolte, abych se ještě jednou přihlásil k sněmovnímu dokumentu 1753. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šídlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Snopek. (Připomínka z pléna.) Pardon, pane poslanče - Šidlovi. Ano, uznávám, že jste s krátkým. Děkuji.

Nyní pan poslanec Václav Snopek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Snopek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, přihlašuji se k pozměňujícímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015. Pozměňující návrh byl vložen do systému pod číslem 1752. V něm navrhuji doplnit do kapitoly 327 Ministerstva dopravy České republiky u průřezového ukazatele výdaje na výzkum, vývoj a inovace částku 355 mil. korun. Toto navýšení navrhuji pokrýt rezervou v kapitole státního rozpočtu 398 Všeobecná pokladní správa z položky 253900.

Stručné odůvodnění. Financování kosmických aktivit České republiky ve vztahu k Evropské kosmické agentuře, ESA, je zajišťováno v souladu s usnesením vlády České republiky č. 282 ze dne 20. dubna 2011, a to ve dvou rovinách. První je povinný členský příspěvek České republiky do ESA ve výši 225 mil. a 80 mil. korun na volitelné programy ESA se zaměřením na vědecké cíle a je hrazen z rozpočtové kapitoly 333 státního rozpočtu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Za druhé, výdaje na volitelné programy ESA se zaměřením na programy pro český průmysl jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly 327 Ministerstva dopravy, pro rok 2015 je zatím ze strany Ministerstva dopravy zajištěno 90 mil. korun.

Tato maximální možná částka je však na úkor jiných aktivit Ministerstva dopravy, neboť v položce na výzkum, vývoj a inovace je stejně jako v minulém roce v návrhu zákona uvedena nula. Tato neúnosná situace vznikla i přesto, že vládní usnesení 282 z dubna 2011 udělilo Ministerstvu dopravy statut koordinátora kosmických aktivit České republiky a uložilo ministru financí spolupráci s koordinační radou Ministerstva dopravy v otázkách, které se týkají jejich působnosti, tedy i financování. Porovnáme-li rozpočtové výdaje na výzkum, vývoj a inovace resortů, jejichž činnost Ministerstvo dopravy v kosmických aktivitách koordinuje, tak například Ministerstvo školství má pro rok 2015 disponovat částkou 17 226 663 255 Kč a Ministerstvo průmyslu a obchodu má v téže kolonce návrhu rozpočtu částku 2 840 585 333 Kč.

Aktivity ESA s potenciálem na další rozvoj průmyslu České republiky v souladu s národním kosmickým plánem vyžadují výrazné navýšení příspěvků České republiky na volitelné projekty ESA. Realizaci těchto projektů v jednotlivých volitelných programech představují pro rok 2015 příspěvek ze strany České republiky ve výši 355 mil. Kč. Na pokrytí tohoto příspěvku však Ministerstvo dopravy disponuje pouze částkou 90 mil. Kč, a to ještě z vlastních zdrojů.

Česká republika tak rezignuje na snahu předcházejících vlád o zvýšení podílu inovačních procesů na aplikaci nejmodernějších technologií získaných právě v oblasti kosmického výzkumu a v leteckém průmyslu s využitím v oblasti průmyslu, dopravy, zemědělství, ale i dalších resortech. Za úvahu do budoucna stojí i to, jestli nezvážit vytvoření Národní kosmické agentury s pevnou kapitolou ve státním rozpočtu. Ale to je asi na jinou schůzi.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Snopkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vít Kaňkovský. (Poslanec Klaška už před vystoupením poslance Kaňkovského žádá o faktickou poznámku k jeho vystoupení.) Aha, pardon, pardon. S faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Klaška. Aha, po. Prosím.

S řádnou přihláškou Vít Kaňkovský. Poté faktické poznámky pana poslance Klašky a paní poslankyně Fischerové. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové a členky vlády, milé dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 1750. Tento pozměňovací návrh předkládám spolu s místopředsedou rozpočtového výboru kolegou Klaškou a týká se přesunu finančních prostředků v rámci kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho hlavním cílem je podpořit rozvoj a obnovu materiálně technické základny sociálních služeb.

V rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2015 a střednědobého výhledu na roky 2016 a 2017 bylo na program ISPROFIN 113310 MPSV, tedy na podporu materiálně technické základny v sociálních službách, určeno pouhých 27,44 mil. Kč pro jeden každý rozpočtový rok. Tato alokace dává jen minimální nástroj státu, tedy v tomto případě MPSV, pro podporu a pomoc při řešení nejnaléhavějších potřeb poskytovatelů pobytových sociálních služeb v oblasti investic.

Jen na okraj chci připomenout, že například v roce 2009 bylo v tomto programu ISPROFIN poskytnuto takřka 400 mil. Kč. V roce 2010 to byla podobná částka a ještě v roce 2011 to bylo 223 mil. Kč. Poté ale bohužel došlo ke skokovému ponížení finanční alokace na tento program. Pokračující trend snižující se podpory rozvoje a obnovy materiálně technické základny sociálních služeb bohužel trvá. Jde zejména o podporu domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, (se zaměřením) na pořizování nových nízkokapacitních zařízení typu komunitních domů, které vyhovují individuálním potřebám klientů, stejně jako řešení často velmi neutěšené situace potřebných zařízení, jako jsou azylové domy a stacionáře různého určení.

Dotace na jednotlivé akce z tohoto programu kromě výstavby nových kapacit jsou orientovány zejména na rekonstrukce a modernizace stávajících kapacit poskytujících služby, péči osobám s těžkou újmou nebo úplnou závislostí na pomoci jiné fyzické osoby, osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, zdravotního postižení, ale také sociálního vyloučení, a obnovu dalšího majetku nezbytného pro jejich provoz.

V tuto chvíli eviduje Ministerstvo práce a sociálních věcí 41 žádostí o investiční dotaci s celkovým objemem požadavků za takřka 1,5 mld. Kč. Bez finanční podpory státu totiž není většina zřizovatelů pobytových zařízení schopna zabezpečovat na žádoucí úrovni a v požadované kvalitě provoz a základní činnosti požadované zákonem o sociálních službách a ani obnovovat, modernizovat a rozvíjet svoje zařízení. A tady je potřeba říct, že je to navzdory velké snaze samotných provozovatelů a jejich zřizovatelů hledat finanční prostředky pro tento účel takříkajíc jak se dá.

V navrhovaném rozpočtu pro rok 2015 se nepodařilo v rámci meziresortních jednání dohodnout navýšení kapitoly 313 MPSV ke zvýšení specifického ukazatele transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti, konkrétně na zmíněný program ISPROFIN 113310. Proto pro takříkajíc první pomoc pro rok 2015 navrhujeme zajistit navýšení finanční alokace na tento program přesunem částky 200 mil. Kč v rámci výdajové stránky kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí. Snažili jsme se tyto navrhované přesuny udělat natolik citlivě, aby nenarušily financování jiných důležitých oblastí, a odrážejí i pozitivní trend v oblasti nezaměstnanosti, což už tady dnes zaznělo, který bude mít, doufejme, pokračující trend i v příštím roce. Pevně věřím, že pro roky následující se nám podaří najít cestu k absolutnímu navýšení finančních prostředků pro zmíněnou problematiku. Demografický vývoj, ale i změny ve společnosti k tomu velí, nechceme-li, aby se nám v některých oblastech výrazným způsobem zhoršila úroveň sociálních služeb.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velmi rád, když náš pozměňovací návrh ve třetím čtení podpoříte. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kaňkovskému. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klaška, potom paní poslankyně Fischerová, po ní pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl podpořit slova kolegy Kaňkovského, který vám tady právě přednesl pozměňující návrh. Chtěl bych znovu říci, že se jedná o pozměňující návrh v rámci kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí. Jde o přesun prostředků ve prospěch programu Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb, na který se dostalo pouze částkou 27,44 mil. Kč, což je velká disproporce jednak vůči minulosti, kdy jak jste slyšeli, na tento program byly alokovány stovky milionů korun pravidelně každý rok. A je to také v disproporci se žádostmi, které Ministerstvo práce a sociálních věcí eviduje v úhrnné výši požadavků 1,5 mld. Kč. Proto se tímto citlivým přesunem snažíme navrhnout řešení sanace požadavků celé této sféry.

Také já bych vám chtěl poděkovat za podporu tomuto pozměňujícímu návrhu. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klaškovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Hezký a příjemný dobrý večer. Nyní se obrátím svým pohledem na pana ministra financí, protože během celého dne posloucháme rozpravu druhého čtení na přípravu zákona o rozpočtu pro rok 2015.

Vážený pane ministře, mě zaujalo, když tak poslouchám jednotlivé příspěvky poslanců nebo pánů ministrů, že vlastně na každém ministerstvu dochází v predikci na rok 2015 k nárůstu zaměstnanců přímo na ministerstvech. (Hluk v sále.) Zajímá mě, jestli u některého ministerstva je tomu jinak, než že dochází k nárůstu, protože ve svém programovém prohlášení vlády z února 2014 máte, že rozpočet 2015 bude sestaven tak, že vlastně dojde k omezení mandatorních výdajů na provoz jednotlivých ministerstev. Ale možná je to i třeba tím, že chcete snížit nezaměstnanost a našli jste třeba i způsob řešení nezaměstnanosti tímto stylem. Děkuji vám předem za odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Fischerové. S další faktickou poznámkou pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. Já bych se chtěl přihlásit a zároveň podpořit pozměňovací návrhy pana poslance Stanjury, Laudáta a Sedi pod číslem 1751 a pana poslance Snopka pod číslem 1752, a to je podpora ESA, tzn. podpora výzkumu. Ono to možná bude znít jako střet zájmů, ale z vlastní zkušenosti vím, že i naši vědci využívají právě Evropskou kosmickou agenturu ke svému výzkumu. A nechci se chlubit, ale některé moje vzorky létaly na orbitu díky této agentuře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych vás upozornila na závažný nedostatek státního rozpočtu. Týká se nedostatečné podpory obnovy kulturních památek. Problém spočívá ve schválené Dohodě o partnerství mezi Českou republikou a Evropskou unií. Na základě této dohody budou podporovány památky UNESCO, národně kulturní památky a památky v městských a venkovských památkových rezervacích. Ostatních 40 tis. kulturních památek nebude z peněz Evropské unie podporováno. Proto je nutné řešit obnovu těchto památek z národních zdrojů. Není třeba vytvářet žádné nové programy, ale posílit programy stávající, které se každoročním snižováním výdajů dostaly až na samou hranici smysluplné existence.

Navrhuji proto posílit v kapitole Ministerstva kultury o 300 mil. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a Program podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností a dále kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj v ukazateli podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu posílit o 100 mil. na Program obnovy a rozvoje venkova, a to výhradně na obnovu kulturních památek.

Tento svůj návrh jsem předložila v rozpočtovém výboru a ten ho podpořil. Tímto bych ráda všem kolegům, kteří tak učinili, poděkovala a ostatní bych chtěla poprosit, zda by ve třetím čtení tento můj návrh podpořili, protože se domnívám, že jsme národem kulturním a každý kulturní národ by měl podporovat obnovu kulturních památek, a ne se k nim obracet zády. Předem děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl přednést pozměňovací návrh, který se týká kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nejdříve podám vysvětlení proč, a teprve potom přednesu pozměňovací návrh.

Já jsem se dozvěděl od kolegů inženýrů, že Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví připravuje změnu cenové vyhlášky pro prodej českých technických norem. Má dojít v podstatě touto vyhláškou ke zdražení technických norem a přístupů k databázi tohoto úřadu o 100 %. Na webových stránkách úřadu je sdělena tato informace, která se týká změny cenové vyhlášky pro prodej českých technických norem. Zde je uvedeno:

"Sdělujeme vám, že při přípravě rozpočtu ČR pro rok 2015 vzneslo Ministerstvo financí (dále jen MF) z důvodu udržení prezentovaného schodku státního rozpočtu ČR požadavek na zvýšení příjmů státního rozpočtu z prodeje technických norem. Tento požadavek se promítl do usnesení vlády ČR.

Navrhované změny cenové vyhlášky budou spočívat jednak ve zkrácení doby přístupu ke čtení technických norem z jednoho roku na šest měsíců a jednak ve zrušení neomezeného tisku technických norem spolu se zavedením limitu 1000 stránek za částku 3 500 Kč.

Cílem změny cenové politiky v oblasti technických norem je zajištění vyšších příjmů z prodeje norem při zachování prostředí a systému, který je uživatelům technických norem dobře znám, a současně s tím nastavit dlouhodobě udržitelnou změnu, která se co nejméně dotkne každého ze zákazníků, především malých a středních podnikatelů.

Výše popsané změny samozřejmě u některých uživatelů mohou způsobit nárůst administrativy i nákladů, nicméně výše uvedené změny lze považovat za přijatelný kompromis ve vztahu k požadavku MF."

Já bych k tomu dodal jenom to, že si myslím, že Česká republika si udržuje určitou výhodu v tom, že máme u nás lidi znalé technických norem a že bychom neměli hazardovat s touto znalostí a neměli bychom ztěžovat přístup firem k technickým normám. Protože je v zájmu České republiky, je v zájmu ekonomiky, aby podnikatelé dodržovali technické normy, protože to udržuje jakousi výhodu oproti rozvojovým zemím apod. Myslím si, že z tohoto důvodu by bylo dobré, aby cena za možnost přístupu k tisku technických norem a za tyto technické normy se nezvyšovala.

Na základě jednání, které proběhlo na Ministerstvu financí, údajně Ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo do rozpočtu částku 50 mil. korun z navýšení vlastních příjmů, a tím dojde vlastně ke zdražení technických norem, resp. ke zkrácení přístupu ke čtení norem z původně jednoho roku za cenu 3 500 korun na pouhých šest měsíců, tedy de facto, když si to přeložíte, zdražení o 100 %.

Já si vám tedy dovoluji navrhnout ke zvážení jeden pozměňovací návrh, který by zachoval původní přístup po dobu jednoho roku za cenu 3 500 korun s tím, že MPO v kapitole 322 by muselo dostat o 50 mil. korun víc, tzn. navýšení neinvestičních příjmů, neinvestičních přijatých transferů od veřejných rozpočtů ústřední úrovně o plus 50 mil. korun, tj. navýšení na straně příjmů. A na druhé straně by se jednalo o snížení příjmů z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímými vztahy o minus 50 mil. korun.

Já se domnívám, že to je věc, kterou jsem řádně odůvodnil, a že to je ve prospěch toho, aby naši inženýři, naše ekonomika měla tu výhodu, kterou dosud měla, a že bychom neměli komplikovat přístup podnikatelů, přístup firem k českým technickým normám, protože v našem zájmu je, aby se všechno dělalo podle norem a v pořádku.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Než předám slovo panu poslanci Jiřímu Koubkovi, kterého tímto zvu k mikrofonu, tak tu mám dvě omluvenky - nejprve se omlouvá pan ministr obrany Martin Stropnický dnes od 17.30 z pracovních důvodů a dále se omlouvá od 18.30 pan poslanec Václav Zemek z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 1740, který naleznete ve svém systému a který tam načetla paní kolegyně Markéta Adamová. Dovolím se tedy přihlásit k tomuto jejímu pozměňovacímu návrhu. (V sále je značný hluk.)

Jedná se o pozměňovací návrh poslanců paní Ing. Markéty Adamové a Mgr. Jiřího Koubka k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015, sněmovní tisk 331.

Za prvé požadujeme zvýšení výdajů kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v ukazateli ostatní výdaje -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane poslanče, prosím, abyste pokračoval, až se ctěná Sněmovna ztiší. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Koubek: Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu bod B.III. 386 Program protidrogové politiky o 1 500 000 korun. Za druhé snížení výdajů kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky i 1 500 000 korun v ukazateli ostatní nákupy rozpočtová položka 5173 cestovné tuzemské i zahraniční.

Dovolte mi, abych krátce zdůvodnil tento náš návrh. V situaci, kdy prezident České republiky Miloš Zeman při svých zahraničních cestách hájí často pouze své vlastní názory, které nejsou v souladu se zahraniční politikou České republiky reprezentovanou vládou České republiky, nepovažujeme výši rozpočtovaných prostředků na zahraniční cesty pana prezidenta za adekvátní. Prezident Miloš Zeman se při svých zahraničních cestách vyslovuje proti našim závazkům plynoucím z členství v mezinárodních institucích, jako je NATO a Evropská unie, v souvislosti se situací na Ukrajině. Na zahraniční cesty se nechává zvát, včetně úhrady výdajů svých a manželčiných, jedním z nejbližších spolupracovníků prezidenta Vladimíra Putina Vladimírem Jakuninem či odlétá ze zahraniční oficiální návštěvy letadlem soukromé společnosti. Nehledě na fakt, že se o své návštěvě Čínské lidově demokratické republiky vyjádřil jako o čerpání inspirace, jak stabilizovat společnost. Domníváme se, že prezident Miloš Zeman již mnoha kroky během svých zahraničních cest dokázal, že spíše škodí reputaci České republiky a jejích občanů v navštívených zemích i v rámci Evropské unie a členských států NATO. Proto je v zájmu České republiky, aby cesty pana prezidenta byly omezeny. Částku 1 500 000 korun z kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky rozpočtové položky 5173 cestovné tuzemské i zahraniční navrhujeme alokovat do kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové položky ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu bod B.III. 386 Program protidrogové politiky.

Velice bychom ocenili, kdyby přesun prostředků z kapitoly zahraniční a tuzemské cesty pana prezidenta byly použity na posílení programu prevence před užíváním kouření a zejména alkoholu.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koubkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych si dovolil pár slov ke kapitole rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, o které, jak je známo, se nediskutuje příliš, protože hlavní peníze, které protečou zdravotnickým systémem, jsou o dva řády vyšší, protože pocházejí ze systému veřejného zdravotního pojištění, o kterém dnes nemluvíme. Takže v tom rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, který se pohybuje někde na úrovni 5 až 6 miliard, je celá řada kapitol, které nemají přímo s poskytováním zdravotní péče co do činění, ale týkají se spíše organizačních a správních věcí, které nad zdravotnictvím stojí, včetně dohledu. A zde je jedna drobnost, která zasluhuje zmínku, přestože k ní nebudu podávat žádný pozměňovací návrh, ale v každém případě stojí za to se zmínit, že je tady částka zhruba asi 60 milionů korun, kterou dostává ministerstvo navíc na rozvoj personálního zabezpečení některých agend. To personální zabezpečení se týká zhruba 60 lidí, což při počtu lidí na ministerstvu, který kolísá mezi 500... okolo 500 zaměstnanců, je jistě závažné posílení Ministerstva zdravotnictví a stojí za to zkoumat, kde to posílení bude využito.

Část těch peněz půjde na posílení lidí na Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky, kde byla vytvořena pracovní skupina pro metodické záležitosti okolo informatiky a okolo zdravotního pojištění, a zde je to navýšení zcela na místě, protože nám proti řadě vyspělých zemí chybí úřad pro cenotvorbu ve zdravotnictví, bez které je rozdělování těch více než 250 miliard korun v systému veřejného zdravotního pojištění velmi problematické, a to v podstatě od doby vzniku veřejného zdravotního pojištění, a přes veškeré pokusy to vylepšit... Došlo k posunu, ale stále není ještě takový, jaký by bylo potřeba, a neustálé připomínky organizátorů zdravotnictví a poskytovatelů péče na to, že jsou zde úhrady, které jsou velmi nerovnoměrné mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, za jednotlivé výkony, za jednotlivé zdravotní pojišťovny a venkoncem i indexy, které oceňují jednotlivé kraje, ukazují obrovské rozdíly. Takže tam část těch lidí, kteří půjdou a začnou budovat pod rouškou Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky jakýsi nový úřad, tak to je velmi, velmi záslužné, i když musím konstatovat, že se jedná o instituce, které v zemích naší velikosti mají okolo 200 odborných pracovníků, takže tam je ještě dlouhá cesta, která se ale zdravotnictví velmi vyplatí. A zde bych se tedy přimlouval za to, aby rozpočet ministerstva byl spíše do budoucna posilován.

Na druhé straně část těch pracovníků, kteří budou posíleni, půjde do oblasti kontroly. Že je potřeba zpřísnit kontrolu nad zdravotními pojišťovnami, celkem nikdo nepochybuje a tam je to také v pořádku, ale bude se zpřísňovat i kontrola nad konkrétními nemocnicemi, které řídí Ministerstvo zdravotnictví, což v oblasti kauz, jako je například Nemocnice Na Homolce, vypadá bohulibě, ale ta kontrola již v minulosti probíhala, celou řadu věcí nebyla schopna vyřešit. A principiálně naposilovat množství kontrolorů dál a dál, až budeme všichni úplně ukontrolovaní, je zcela špatný koncept, protože naopak je potřeba posílit odpovědnosti těch nemocnic, aby byly motivované, aby ručily samy za sebe a aby se nespoléhaly na to, že jestliže jakákoliv kontrola něco nenajde, tak bude jakýkoliv špatný důsledek těch negativních jevů, které se tam objevují, zamáznut časem ve formě oddlužení nemocnic, tak jako k tomu již nakonec dochází, a půl miliardy bude věnováno na tragickou Fakultní nemocnici u svaté Anny.

Já o tom mluvím proto, že příčina toho jevu není nedostatek kontroly. Jestliže máme kontrolovat systém nemocnic, který utrácí zhruba 1/4 rozpočtu zdravotnictví, což je něco mezi 50 a 60 mld., tak tam jestli je kontrolorů pět, nebo deset, tak to ten systém nespasí. Jestliže je potřeba přimět tyto instituce k odpovědnému chování, tak je potřeba zcela jiný prostředek, který odstraní morální hazard, který v nemocnicích je, a nastaví jim správně odpovědnosti a pravomoci.

Ta cesta je odstátnění nemocnic do jakékoli podoby. Bylo navrhováno za doby předminulé vlády, aby fakultní nemocnice byly odstátněné do jakýchsi podob univerzit alias univerzitních nemocnic. V oblasti univerzit se jejich odstátnění do formy neziskových organizací velmi osvědčilo. Univerzity přes veškeré rozpočtové problémy, které nejsou o mnoho menší, než jsou rozpočtové problémy v zdravotnickém sektoru, si s tím poradily velmi dobře. Běžné finanční kontroly, které nad nimi stojí, je udrží v rámci odpovědného chování a není možno říct, že za těch mnoho let, co toto uspořádání existuje, by se posunulo.

Kdybychom chtěli kontrolovat průtoky 50 mld. ve velmi složitém nemocničním sektoru, budeme na to opravdu potřebovat stovky a více lidí a další rozšiřování těch několika málo kontrolorů o několik dalších málo, byť to není příliš velký peníz, mluvíme-li o státním rozpočtu, nám nepomůže. Jediné, co nám pomůže, je změna jakéhosi paradigmatu, jak se dneska říká, a řádné řešení toho, čemu se v ekonomice říká morální hazard.

Omlouvám se, že jsem nepoložil pozměňovací návrh, ale cítil jsem za svou povinnost na tento problém, který má velké finanční konsekvence, a nakonec i rozpočtové finanční konsekvence, jak dokazuje půlmiliarda do jedné z velkých klíčových fakultních nemocnic, na tento problém zde upozornit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi, který byl poslední elektronicky přihlášený do rozpravy. Ještě než dám slovo předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi, který je přihlášen do rozpravy, budu konstatovat omluvy. Paní poslankyně Jana Hnyková se omlouvá od 18 do 19 hodin z rodinných důvodů a v případném jednání po 19. hodině, kdyby nastalo, se omlouvá pan poslanec Josef Kott.

Nyní tedy pan poslanec a předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura v rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezký podvečer, dámy a pánové. Nejdřív se formálně hlásím k sněmovnímu dokumentu 1751. Ten pozměňovací návrh už komentovalo několik poslanců, tak se k tomu nebudu vracet, ale formální povinnost jsem splnil.

My dneska zase - kdyby mi pánové umožnili, ať nemusím křičet. Děkuji. Zase zažíváme takový dlouhý den, kdy tady desítky poslanců kladou dotazy a odpovědí je mlčení. Já tomu opravdu nerozumím. Předpokládal bych, že ministři budou rádi, když budou moci přednést své argumenty, odpovědi na dotazy, vyvrátit některé pochybnosti či vyvrátit kritická slova opozice. Je to takové trošku monotematické.

Nejdřív začnu tím, než řeknu, co jsem vlastně chtěl říct, já jsem se zeptal pana ministra Babiše, jestli 130 milionů je 500 milionů. On tady argumentoval, že z 261 je 520, bude to platit půl roku, tzn. přínos je 130 a v rozpočtu je plus 500. Tak jsem se ho ptal, jak to vlastně je, protože já nevím. Ale zatím jste mi neodpověděl. Děkuji. Výborně. Odpověď se pak dozvím.

K návrhu rozpočtu co říct. Že vláda se nachází v hospodářsky mimořádně příznivém období. Já bych řekl v nejlepším od roku 2008, co se týče kondice české ekonomiky. Poprvé, a predikují to různé nezávislé instituce, nejenom Ministerstvo financí, by měl hrubý domácí produkt příští rok překročit 4 biliony korun. My bychom očekávali, že vláda tyto příznivé ekonomické podmínky využije k tomu, aby sestavila skutečně dobrý rozpočet. To se vládě bohužel nepodařilo.

Asi nemá cenu opakovat debatu, kdy vláda tvrdí, že to je proinvestiční rozpočet, přitom výdaje jsou 76 mld. Zase vláda tvrdí, že 76 je víc než 100, protože v roce 2013 byl špatný, nebyl proinvestiční rozpočet, ale kapitálové výdaje byly 100 mld., nebo více než 100 mld. Příští rok bude proinvestiční rozpočet, přitom kapitálové výdaje jsou 76 mld.

Je to možná kupodivu, ale opozice si přečetla a čte si pravidelně programové prohlášení vlády. Měli by to dělat i vládní poslanci, abychom kontrolovali vládu, zda to programové prohlášení plní, či neplní. My jsme hlasovali proti, ale i tak nás zajímá, zda se plní, či neplní.

Jedním z bodů, a ten je poměrně významný, a dokonce bod, s kterým bychom vyslovili souhlas, je, že vláda provede komplexní prověrku mandatorních výdajů státu. Jsme 14 měsíců po volbách, jsme skoro 11 měsíců poté, co vláda byla jmenována. Mandatorní výdaje pro rok 2015 jsou v rekordní výši a žádná prověrka mandatorních výdajů se doposud nekonala. Tak nevím, jestli to bude až v posledním roce poté, co vláda bude neustále zvyšovat mandatorní výdaje, a pak na odchodnou udělá nějakou prověrku, aby řekla: Tak jsem to zvedli o 150 mld. za ty čtyři roky. To jsme ale šetřili!

Je s podivem - a to si podle našeho názoru už vláda vytváří alibi, aby v druhém pololetí příštího roku mohla tvrdit, jak výborně hospodaří -, že např. co se týče daňových příjmů třeba z DPH vláda vychází z čísel a ze skutečnosti roku 2014. Máme k dispozici díky tomu, že v pondělí Ministerstvo financí publikovalo výsledky plnění státního rozpočtu za jedenáct měsíců, tak už máme poměrně přesný odhad, jak dopadne plnění rozpočtu minimálně na příjmové straně. Za prvé máme výsledky za prosinec z minulých let a k tomu máme skutečnost za prvních jedenáct měsíců.

Vláda de facto říká, že na DPH vybere buď stejně, nebo méně než letos. Přitom dělá tak výborná opatření na to, aby se zvýšil výběr zejména DPH, a současně poroste ekonomika mezi 2 a 3 %. Nemá cenu se přít, která instituce má pravdu, zda Česká národní banka, Světová banka, nebo Ministerstvo financí. Tady něco zase matematicky nesedí. Poroste ekonomika, za ty 2 až 3 procentní body můžeme říct, že to automaticky produkuje do státního rozpočtu někde kolem 30-35 mld. Současně pan ministr financí neustále říká, jak se zlepšuje výběr daní pod jeho vedením, jak to sám řídí a jak ty daně se platí lépe a lépe, ale vláda si prognózuje, že nevybere ani o korunu víc než v roce 2014. A my myslíme, že úmyslně, aby pak řekla, že my spoříme, protože jsme víc vybrali, a tudíž schodek je nižší. Opakovaně se přeme o tom, že když jsou vyšší příjmy, že to nejsou žádné úspory, ale že se jenom snižuje schodek.

Očekával bych, že vláda se zkusí vypořádat s tím, co nám se nepovedlo, a to je fondové hospodaření. Myslím, že naprosto nesystémově existují státní fondy, které stojí mimo státní rozpočet. Vzniklo to kdysi, já teď nevím, já jsem tady v té době nebyl, před 10, 12, 14 lety, s tehdejším odůvodněním, že hlavním motivem bylo, aby prostředky, které se nestačí investovat v tom roce, aby nepropadly takzvaně Ministerstvu financí, aby se mohly převést z roku na rok. Okamžitě to nebylo, tak velmi často úřady v listopadu a v prosinci často nesmyslně utrácely, aby nemusely nic vracet. Ale to už dávno neplatí. Přesto dále ty fondy existují a nejsou to malé částky. A jsou tam další deficity. Například ve fondu bydlení na příští rok plánovaný deficit je jedna miliarda, ve Státním fondu životního prostředí deficit 1,5 miliardy. Co se týče fondu, kde jsou příjmy z privatizace, deficit 8,5 miliardy. Tak jenom ta tři čísla zvyšují obecně deficit veřejných rozpočtů o 10 mld. za příští rok. A navíc je to skutečně nepřehledné.

Já jsem se snažil, i když jsem měl poměrně krátkou dobu, zrušit Státní fond dopravní infrastruktury jako instituci, která je zbytečná, která stojí mezi státem a Ministerstvem dopravy a jeho podřízenými organizacemi. To jsem bohužel nestihl. Nicméně si myslím, že to je správná cesta, aby hospodaření státu bylo v jednom rozpočtu. Protože pak neprojednáváme úplně všechno. Úplně stejně, jako když příští středu budeme projednávat třetí čtení státního rozpočtu, pak bude Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, tak bych mohl pokračovat. Takže to je podnět pro vládu. Letos s tím nic neuděláme. Z našeho názoru by bylo dobré ty fondy zrušit. Ne zrušit ty činnosti, ne zrušit ty výdaje. Tam se můžeme bavit o výši, zda jsou efektivní, nebo nejsou. Ale opravdu to zkresluje pohled na hospodaření státu jako celku.

Vláda říká ve svém programovém prohlášení, že bude bojovat s byrokracií a s přebujelou administrativou. Tak jenom do kupy tři ministerstva, a to životního prostředí, finance a Ministerstvo práce a sociálních věcí do kupy zvyšují počet zaměstnanců o dva tisíce z roku na rok. O dva tisíce! To není ten správný boj s administrativou a přebujelou administrativou. Vláda pod vedením premiéra Sobotky v zásadě kopíruje hospodaření státu z dob, kdy byl Bohuslav Sobotka ministrem financí.

V několika vyjádřeních pana ministra financí jsem zaznamenal, že by se snažil, aby v roce 2017 byl ten rozpočet pokud možno vyrovnaný. Ono se to fajn říká v roce 2012, a v roce 2013 se to blíží. Teď jsme na konci roku 2014, máme rozpočet na 2015 s plánovaným schodkem 100 mld. a nejpozději za 21 měsíců tady budeme mít návrh rozpočtu pro rok 2017. Jsem zvědav, zda bude navržen schodek nula, respektive jestli bude navrženo vyrovnané hospodaření státu pokud možno včetně těch fondů, protože ty to zadlužení vytvářejí také. Vláda na rozdíl od toho, co hlásá, co má ve svém programovém prohlášení, s čím se velmi často pyšní, a moje kolegyně a kolegové to ve svých vystoupeních podrobně analyzovali a popsali ve svých vystoupeních ke kapitolám v jednotlivých ministerstvech, zvyšuje provozní výdaje. Přestože celou dobu tvrdí, že provozní výdaje bude snižovat.

Takže když to shrneme: výborná ekonomická situace české ekonomiky, zhruba 4 procentní body lepší HDP než poslední rozpočet, který sestavovala naše vláda. Přitom návrh schodku státního rozpočtu o 20 mld vyšší než v roce 2013, rekordní mandatorní výdaje, zvyšující se provozní výdaje a snižující se kapitálové výdaje. To je rozpočet, který připravovala vláda, která o sobě tvrdí, že šetří, snižuje provozní výdaje a zvyšuje poměr investic. Jasný rozdíl mezi slovy a činy. A ta fakta jsou v tom sněmovním tisku 331 a v ostatních kapitolních sešitech. Jsou to data vlády, ministrů a jim podřízených úřadů. Nejsou to data, která by zpracovávala opozice. My jsme sice podali několik pozměňujících návrhů, které jsou určitě všechny v pořádku - a nevím, jestli ministr financí připustí svobodné rozhodování, nebo řekne nic, žádný pozměňovací návrh nesmí být přijat -, a budeme rádi, když budou přijaty. Ale i když budou přijaty, tak na tom základním se nezmění vůbec nic. Ten rozpočet je špatný, rozhazovačný a neslouží zájmům České republiky. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Roma Kostřici. Ještě stále v rozpravě. A eviduji přihlášku pana místopředsedy vlády a ministra financí Babiše. Ptám se, jestli to bude závěrečné slovo po skončení rozpravy? Ano. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Zcela krátce, když to nejde přímo k rozpočtu. Tady byla jedním z mých předřečníků definována dvakrát katastrofální finanční situace U Svaté Anny. Jenom bych chtěl informovat toto ctěné auditorium na mikrofon, že dělám odhad, prosím vás, nejedná se o žádné fixní číslo, že pokud by byla tato nemocnice financována tak jako průměrné nemocnice přibližně víc než 20 roků, tak by měla dostat od pojišťoven o 1,8 mld. více. A pokud by šlo o srovnání s velmi dobře hodnocenými nemocnicemi, pak by to dělalo 2,2 miliardy za těch 20 roků. Bohužel musím říct, že tento výpadek, nebo to nerovnoměrné financování je hlavně kompenzováno mrzkými platy jejích zaměstnanců. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romu Kostřicovi. To byla zatím poslední přihláška do rozpravy. Ptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Nyní tedy se ptám, jestli se pan ministr hlásí k závěrečnému slovu. Ano. Tedy žádám pana ministra financí, aby se ujal svého závěrečného slova ke druhému čtení státního rozpočtu. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, chtěl jsem vystoupit stručně na závěr, protože tady zaznělo strašně moc názorů. Pan Stanjura mi vyčítá, že je to rozhazovačný, jiní poslanci zase kritizují, že jsme dali málo a že se údajně ministři málo plazili. Tak já nevím.

Já si myslím, že poprvé někdo předložil rozpočet s velkým časovým předstihem a velice transparentně, a ten rozpočet byl diskutován v tripartitě, se zaměstnavateli, s odboráři. Nebylo to tak, že se jim to dalo dva dny před 30. zářím. My jsme měli několik kol, jednotliví ministři vlády... už v červnu jsme měli nějakou bázi a od toho června až do září tam přibylo skoro 20 miliard, protože my jsme vlastně... Takže nemůže nikdo říct, že nějaký ministr byl nespokojený. Všichni byli ve finále spokojeni. (Smích zprava.) Takže nevím, kdo ty různé pozměňovací návrhy, že někde chybí peníze na památky nebo na sport, tak fakt tomu nerozumím, proč se to navrhuje. Já jsem si myslel, že poslanci chodí za ministry a tam diskutují svoje požadavky, tak jak chodí poslanci za mnou. Ale možná někteří nechodí.

Takže ten rozpočet je velice dobrý, protože jednak je postavený na deficitu 100 mld. Tady opozice předkládala 120 mld. deficit. A to neznamená, že bude 100 mld., možná bude podstatně méně, protože je otázka, jak dopadnou ty naše jednotlivé projekty.

My jsme převzali tu zemi v rozkladu. Tady se někdo ptá, že proč nefungují, a proč je problém ve Vrběticích. No problém ve Vrběticích je takový, že ten ministr obrany, a teď nevím, který to byl, jestli to byl Vondra nebo Picek, vlastně ta munice, co tam je, to je pravděpodobně munice, která patřila státu, a někdo ji koupil za nějakých podmínek. Takže místo toho, aby ten ministr přemýšlel a zjistil, že tam má 500 milionů metrů čtverečních, a kdyby to prodal za korunu, tak má 500 milionů, aby se zbavil toho nepotřebného majetku, no tak to pronajal soukromým firmám. A my dneska řešíme problém soukromých firem. Tak to je taky jeden z příkladů, jak funguje náš stát a co jsme zdědili. Nebo pan Stanjura si stěžoval na České dráhy, že ty vlaky nejezdí. Ale to se musí zeptat pana Žaludy, který zadlužil ty České dráhy, a v podstatě jejich zadlužení je katastrofální. Taky nakoupili nějaké vagony bez lokomotiv, jsem se dozvěděl, takže my platíme nájem lokomotiv 430 milionů ročně, vagony máme. A podobná zvěrstva jsme zdědili.

Takže to jen tak na okraj, proč ten stát je v rozkladu, protože on je v rozkladu. A je to náš úkol snažit se to teď nějak změnit.

Já mám tedy resort financí, kde jsem zdědil Finanční správu také v rozkladu. Podali jsme trestní oznámení na bývalého ředitele Finanční správy, několik trestních oznámení. Včera jsme podávali trestní oznámení na neznámého pachatele nebo možná na příslušníky Celní správy. Pan Kalousek tady bagatelizuje ty karuselové obchody (smích několika poslanců), ale lihová mafie nás připravila o 6,7 mld. a kauza Eco-Invest např. o 4,5 mld. Tak já nevím, jak jsme řídili tu Finanční správu a Celní správu.

Podle konstatování Evropské unie za rok 2012 daňové podvody v Evropské unii jsou 177 mld. eur. To je ten potenciál, to je to, co tady stále někdo plete, výběr daní a zabránění neodvodům DPH. To jsou ty karuselové obchody. Česká republika má 22 % nezaplacených daní, to je precizní odhad Evropské unie. To znamená 3,2 mld. eur je tady potenciál, že každý rok přicházíme o DPH z titulu podvodů na DPH. Rumuni mají 44 %, Finsko a Holandsko 5 %. No a z toho titulu se taky angažujeme v Evropské unii poprvé a říkáme: Evropská unie, změň svoji legislativu, my chceme sami rozhodovat o karuselech, protože to je organizovaný zločin, který funguje velice rychle, a tam, pokud by se nám to povedlo, jsou nejrychlejší peníze. A proto jsme také přišli s projektem kontrolního výkazu, který některé okolní státy zavedly a který je velice efektivní. Samozřejmě, že to bude záviset na tom, jestli se nám to povede prosadit ve Sněmovně a v koalici. A stejně je to s tím chorvatským modelem.

Také Finanční správa vytvořila daňový ráj v Praze, to je také příklad, jak fungovala. Tady v Praze 2 chodí daňová kontrola údajně jednou za 320 let a ve Voticích údajně každé dva tři roky. Takže mimo Prahu jsou firmy obtěžované, Finanční správa tam stále chodí na kontrolu, a tady v Praze to nemá kdo kontrolovat, takže sem přesídlily tisíce firem, které mají své provozy mimo Prahu, ale samozřejmě jsou registrovány tady. Takže to taky řešíme. To není náhoda, že se zlepšil výběr daní, to jsou konkrétní opatření a hlavně atmosféra, kdy říkáme, že už nebudeme vstřícní jako doposud. Protože si myslím, že daně se mají platit. A ti, kteří platí, by měli být zvýhodněni vůči těm, kteří neplatí. Takže to je ohledně výnosů.

K tomu rozpočtu. Tento rok je rozpočet minus 112, pravděpodobně se dostaneme na 80, ale co je podstatné, snížíme dluh absolutně přibližně o 20 mld. Takže dluh 2013 je 1 683 mld, snížíme pravděpodobně o 20 mld. No a my jsme přišli a samozřejmě jsme uvolnili spotřebu. My jsme museli vlastně narovnat ty věci, které byly přikrčeny, a v podstatě jsme pustili investice. Není pravda, že jsme nepustili investice, to bylo jedno z prvních opatření, když přišla paní poslankyně Kovářová a řekla, že nemáme dostatek základních škol kolem Prahy, tak ten program realizovalo Ministerstvo financí. Přihlásilo se tam asi třicet obcí s požadavkem 800 mil. a už to běží. Stejně to děláme - je překvapující, že tenhle stát nebyl schopen spočítat ani to, kolik se tu rodí dětí, takže teď jsme udělali program na výstavbu kapacit základních škol v dalších místech naší země, a mateřských škol. Přihlásilo se, div se světe, 7 mld. - 7 mld. nám tady chybí mateřských škol a základních škol.

Samozřejmě priorita jsou investice. Tak si řekněme, jak my jsme připraveni na ty investice. To by byl dotaz na bývalé ministry životního prostředí Drobila, Chalupu, Bursíka a další, proč vlastně nereagovali na infringement v Evropské unii, na EIA. Vždyť my jsme přišli a my jsme vlastně jediný stát, nejhorší stát z celé Evropy, z členských států Evropské unie, který neměl zákon o státní službě a který nereagoval na infringement Bruselu z titulu EIA. Dokonce jsme prohráli soud roku 2010. A máme zastavených plno programů. A teď nám hrozí, že se může stát, že 90 mld. projektů, kde už je EIA, tak že nám Brusel řekne, že je EIA nová. Zákon o veřejných zakázkách - totální paralýza na investice. ÚOHS, který samozřejmě dostává šikanózní žaloby stavebních firem. Místo toho, aby tady někdo řešil kauci, která by měla být nevratná a vysoká, ne aby tam byly šikanózní žaloby, tak to nikdo neřešil.

Přišli jsme se zákonem, abychom víc motivovali majitele pozemků, aby se mohlo stavět konečně. To jsme prosadili a div se světe, už se realizují výkupy pozemků. Někdo tady jednal 19 let s paní Havránkovou. My jsme to jednání před dvěma týdny dokončili. Dvacet let, to je fakt velké výročí. Skutečně náš stát, když jenom vezmu D8, kde jsem se byl podívat a kde se sesunul kopec 7. 6. 2013, jak byly povodně, tak teď jsme to konečně protlačili a pravděpodobně v květnu bude ta zemina odvezena. Takže dva roky, dva roky to bude trvat. V normální privátní firmě by to trvalo tři měsíce, ale našemu státu to bude trvat dva roky. A je konečně předpoklad, že v prosinci 2016 otevřeme dálnici Praha-Ústí, kterou stavíme 24 let. Za 24 let jsme postavili 76 km za 40 mld. Takže to jsou skutečně neuvěřitelné výkony našeho státu, v jaké je kondici a jak funguje.

Ještě se vrátím k těm poplatkům, abych odpověděl panu Stanjurovi. Ten výpočet je, není potřeba zákon, je to vyhláška. Má platit od 1. 7. Já jsem mluvil o poplatku za nerosty - hnědé uhlí, povrchový důl, to znamená, má to být dvojnásobně, takže počítáme druhé pololetí 262 mil., první pololetí 131 mil. a zbytek, co je v rozpočtu, jsou ostatní nerosty, abych to tedy vysvětlil.

Potom samozřejmě rozpočet. Máme skvělou státní pokladnu. Ta nás stála asi 6 mld, asi třikrát více než v Rakousku, a v podstatě nemáme dneska ani rozklikávací rozpočet. Takže když jsme jednali o rozpočtu, ptal jsem se Gregora, jak to řeší. Tak my nemáme rozklikávací rozpočet, my ho snad budeme mít.

S těmi fondy, já souhlasím, to by bylo super, kdybychom měli všechny státní peníze na jedné hromadě. Škoda, že jste to neudělali, měli bychom cash pooling. Potom dneska ten dluh, který je 1 683 mld., a ještě mimo kontrolu Ministerstva financí je asi 130 mld. na účtech různých fondů a institucí, tak bychom měli dnes cash pooling a dluh by byl asi 1 000 minus těch 130. Otázka je, do jaké míry Ministerstvu financí, které určitě o to bude usilovat, se podaří přesvědčit např. ZIF. Potom abyste zase neřvali, že chci zemědělský fond pode mě a že tam mám střet zájmů, jak jste dneska komentovali, že jsme ministři zemědělství. Škoda, že jste si nepřečetli výměnu názorů na zemědělství v Právu mezi panem ministrem Jurečkou a Faltýnkem. No takže určitě fondy super, když to bude na jedné hromadě, tak s tím není problém.

Takže já říkám, my určitě rozpočet nezhoršujeme, naopak držíme ten trend, kdy jsme spustili tu spotřebu. Já jsem nikdy neřekl, že bude rozpočet 2017 na nule. Já jsem řekl, že bych si to přál. Ono to jsou vždycky ty mediální... A to závisí samozřejmě na tom, jestli se nám povedou ty karusely. (Výbuch smíchu napravo.). Nevím, co je na tom směšné tedy.

Mimochodem, my jsme - poprvé Česká republika v historii něco Bruselu navrhla. Vy jste se vozili vlakem s Cameronem a kopali do Evropské unie. (Smích v sále.) Já jsem první ministr financí, který zorganizoval schůzku ministrů financí Německa, Polska, Maďarska, Chorvatska, Slovenska, Rakouska, i Rumunska, i další se přidají. A budu jednat s tím komisařem. Kdybych tady nemusel sedět 9. 12., neboť zase budou nějaké zákony (hlasitý smích), tak jsem mohl jednat s komisařem -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím Sněmovnu o klid.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: - ze Senátu. Takže zase tady budu celý den sedět a poslouchat ty moudré řeči. Tak bych mohl jednat s Moscovicim, to je komisař, bývalý ministr financí Francie. Takže budu s ním jednat až příští rok a zkusíme změnit tu legislativu.

Kromě toho samozřejmě se snažíme zabezpečit i jiné peníze. Tady se mluví o PPP projektech. Byly ve Francii. Teďka přijede francouzský premiér 8. 12. a bude tady seminář a budeme jednat s firmami o tom, že bychom to skutečně mohli financovat i jiným způsobem. A už dneska jednáme konkrétně o projektu Kladno, letiště Praha, o tom taky se jedná strašně dlouho. Aspoň se o tom mluví dlouho. Takže taky se snažíme získat peníze jiným způsobem.

S ohledem na lidi, kteří kritizovali - ano, my nabíráme 600 lidí na Finanční správu, protože je jich málo, tak je nabíráme. Paní ministryně Marksová 600 lidí na úřady práce, protože u nás se zneužívají sociální dávky na bydlení, podpora v nezaměstnanosti atd., sociální dávky. Někdo to musí kontrolovat. Proto nabíráme lidi, protože tam je jednoduše deficit. To není, že bychom udržovali nějakou umělou nezaměstnanost. Ono by bylo zajímavé vlastně vědět strukturu těch nezaměstnaných, protože všude, kam chodím - a v neděli jsem byl ve firmě Laufen ve Znojmě - nejsou lidi. Firmy nemají lidi. Ono to vypadá, že nikdo nechce pracovat. Takže nevím, jak je to možné, že nemáme lidi, že nemáme tu strukturu. Kdo tady budoval to školství, proč tu máme 77 vysokých škol atd. Takže ta země je v nějakém stavu a máme nezaměstnané, ale na druhé straně nejsou ti správní lidé, ty správné struktury, které by ten průmysl potřeboval.

K těm sportovcům. Jasně. Tam je zajímavé, jak se to financuje. Minulý rok Fischerova vláda, tady se vylobboval odvod loterijních společností do Českého olympijského výboru, tam vlastně teče asi 430 milionů, potom to teče přes provoz, potom to teče přes investice. Já si nemyslím, že potřebujeme peníze na nějaké kotelny. Ono je to zajímavé, že přes ty tři zdroje to teče většinou do stejných firem potom. Takže my jsme to navýšili a samozřejmě je potřeba se o tom bavit, aby skutečně ty peníze přišly tam, kde to potřebujeme, asi těm sportovcům. Hlavně těm mladým sportovcům.

Z hlediska kultury, já myslím, že pan ministr Herman byl spokojený. Pobídky jsme také navýšili minulý rok, takže si myslím, že to je v pořádku a neměl by tam být problém.

My jsme teď - to je takové zajímavé, to si neodpustím, jak jsme teď řešili energetickou strategii státu. To už nevím, kolikátá je. To má asi 800 stran, a když to vezmu velice pragmaticky, tak plyn a plynovody nám nepatří. Voda nám nepatří. Rafinerie nám nepatří. Uhlí nám nepatří a ČEZ historicky si dělal, co chtěl. Šel na Balkán a koupil za 80 miliard, tady něco zainvestoval. Akorát jsme zapomněli udělat ten domácí úkol, to jádro, to, co potřebujeme - energetickou strategii. Já nevím, jestli naše země někdy nějakou strategii měla, ale mám takový pocit, že neměla. Ale já jsem tady nový, zase jsem asi řekl něco špatně.

Takže si myslím, že ten rozpočet je dobrý, protože každý s ním byl spokojený. Jsem strašně překvapený, že je tady tolik připomínek a tolik návrhů, protože znovu opakuji - zaměstnavatelé, odboráři, ministři i prezident dokonce, všichni byli spokojení. Myslím si, že pokud skutečně se nám povede zrealizovat a dát do pořádku Finanční správu, Celní správu a ty hlavní zákony, které máme naplánované, tak ano, my chceme určitě snižovat deficit a snižovat zadlužení.

Děkuji. (Tleskají poslanci hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí za závěrečné slovo. Končím druhé čtení státního rozpočtu.

Budu konstatovat omluvy a ještě mám přihlášky s přednostním právem, které budou mimo tento bod, protože jsem ho ukončil podle § 66 ve spojení s § 105 zákona. Prosím pana předsedu klubu TOP 09, aby posečkal.

Z dnešního jednání se od 18.15 omlouvají pan poslanec Josef Vondrášek, pan poslanec Václav Snopek a pan poslanec Martin Komárek od 18.30.

Nyní pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jakkoliv jste legitimně ohlásil, pane předsedající, že už je to mimo tento bod, nelze přehledně nezareagovat na závěrečnou řeč pana ministra. Nejhorší ze všeho jsou trpaslíci, Ema mele maso, pes jitrničku sežral a je jako kůl v plotě.

Já bych poprosil pana zpravodaje, kdyby třeba do příště před třetím čtením mohl přehledným způsobem shrnout řeč pana ministra a řekl, o čem vlastně mluvil, a řekl nám hlavní priority jeho vystoupení. Děkuji. (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jistě pan zpravodaj uvede postup ve třetím čtení podle zákona o jednacím řádu.

Teď s přednostním právem ještě pan předseda ODS Petr Fiala a pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura po něm. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, já jsem velmi bedlivě poslouchal vystoupení pana ministra financí. Připomínal mi některé slavné projevy z minulosti, které zde nebudu připomínat, ale pochopil jsem tu základní logiku, kterou pan ministr financí sleduje. Ta logika je zhruba následující: Za to, že roste ekonomika a máme dobré hospodářské výsledky a dobré ekonomické ukazatele, může tato vláda, ačkoliv v době, kdy se o tom rozhodovalo, ještě u vlády nebyla. Ale za to, že jsem sestavil problematický a špatný rozpočet, který nedokážu obhájit, mohou ty minulé vlády, které tu vládly v minulých obdobích. To je opravdu logika, nad kterou zůstává rozum stát nebo která mi vyráží dech a nevím, jak bych ji komentoval. Ale přesně tak to pan ministr argumentoval.

A já bych vás, pane ministře financí, chtěl upozornit, že tady teď nejste jako opoziční politik, abyste tak mluvil, nejste tu ani jako investigativní novinář z médií, která vám patří, abyste tak mluvil, ale jste tu jako ministr financí, který nám měl odpovědět na naprosto konkrétní otázky, které se týkaly toho, jak je složen tento rozpočet; jakou má strukturu; proč jsou určité částky v jednotlivých kapitolách; proč říkáte o tom rozpočtu, že je proinvestiční, a investice jsou nižší; proč říkáte, jak šetříte, a přitom dáváte více peněz na provozní výdaje ministerstva; proč nám neustále tvrdíte, že bude lepší výběr daní, a tady žádný lepší výběr daní není naplánován atd. Naprosto konkrétní otázky, na které jsme nedostali žádnou konkrétní odpověď.

Já jsem z vaší řeči pochopil, že až budete vládnout s pravomocemi jako Kim Čong-un, tak to bude všechno v této zemi dokonalé. Ale zatím tak daleko nejsme, takže bych vás prosil, abyste příště na konkrétní otázky opozice opravdu konkrétně odpověděl, jste-li vůbec přesvědčen o tom, že jste schopen rozpočet obhájit a že je co obhajovat. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív procedurální dotaz. Jak to, že neměl zpravodaj závěrečné slovo a vy jste ukončil druhé čtení? Myslím, že trochu moc spěcháte, pane místopředsedo. Ale kvůli tomu jsem nepřišel. To bych poprosil potom, až skončím, abyste mi řekl, proč jste ho ani nevyzval a přitom jste už druhé čtení ukončil.

Pan ministr se snažil, abych ho obhájil, aspoň na jeden konkrétní dotaz odpovědět, když jsem se ho ptal na ty peníze. A zase mu ta čísla nesedí, řekl bych jako obvykle. Už zase něco píše na mobilu, to je těžké, neposlouchá. Letos je v rozpočtu 85 mil. u MPO z důlní činnosti. Pro příští rok je navrženo plus 500 milionů, 585. Dobrá. A pan ministr říká: v prvním pololetí beze změny bude 131 mil. Mluvím o položce v rozpočtu. Letos je tam 85 za celý rok. Za příští pololetí se nic nezmění a už tam bude 131. To je nějaké divné. Za celý rok 85 a za pololetí 131. (Poznámka z vládní lavice.) Já to nepotřebuji písemně, to se nedá vysvětlit. 85 za rok, a když se nic nezmění, tak za pololetí je 131, krát dvě je 260 za rok. Já teď mluvím o tom, co je v kapitole MPO jako příjem. Já jsem netvrdil, že to jsou všechny příjmy. Bavíme se o rozpočtu v rozpočtových kapitolách a jednotlivých položkách. A prostě to nesedí! Dvakrát 131 je 260 a letos je tam 85, vaše vláda žádnou změnu v rozpočtu 2014 neudělala, takže pořád počítáte. Je to i v důvodové zprávě. V předchozích letech to bylo 85 mil.

A potom, a to je docela dobrá politická metoda, ministr financí kritizuje vlastní vládu docela tvrdě, nevybíravě, ale tváří se, že to byla jiná vláda. Mluvil tady o sesuvu na D8. Opravdu nešťastná událost. Bylo to v červnu 2013. Nečasova vláda byla u moci necelý měsíc poté, co se to stalo - jeden necelý měsíc a já jsem byl necelý jeden měsíc ještě ministr dopravy. Pak tady byla Rusnokova vláda, ne Fischerova, jak jste říkal, která tam byla necelých sedm měsíců a ministr dopravy Žák tam byl také necelých sedm měsíců. A vy jste jako úspěch vlastní vlády oznámil, že to bude v květnu 2015 hotovo, to je za 24 měsíců, ale z těch 24 měsíců vládne 17 měsíců Sobotkova vláda a několik vašich ministrů dopravy. Takže vůbec nechápu, koho jste kritizoval. Sám sebe? Ale tvářil jste se, že kritizujete někoho jiného. A tak bych mohl rozebírat jedno za druhým, předvolební či povolební nebo neustálé volební vystoupení. Vy jste prostě neodpovídal na dotazy, které jsme kladli.

A to, že se smějeme, když říkáte karuselové obchody, není proto, že bychom tuto otázku zlehčovali. Mám pocit, že kdybychom se ptali, kolik je hodin, tak byste nejdříve řekl, že nevíte, kolik je přesně hodin, ale až vyřešíte karuselové obchody, tak nám pěkně odpovíte. Proto se tomu smějeme, protože to nemá žádnou souvislost se státním rozpočtem. A když už se tady kasáte, že jste zlepšil výběr daní, tak nám řekněte, kterých daní při růstu spotřeby. Procentuálně vám to prostě nevychází! Takže čarujete s čísly. Když potřebujete, použijete absolutní hodnotu, když vám to nevychází, tak použijete relativní hodnotu, a když nevychází ani jedno, tak si prostě vymyslíte číslo. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dám slovo panu předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi.

Upozorňuji na to, že jsem se zeptal před skončením druhého čtení pana místopředsedy vlády a ministra financí na to, jestli chce hovořit v rozpravě, nebo jako závěrečné slovo. On se hlásil o závěrečné slovo. Ve druhém čtení státního rozpočtu v § 105 není nic o závěrečném slově a lze pouze subsidiárně použít § 66 odst. 1 a 2. Protože se pan zpravodaj nehlásil, nemůže být teď součástí rozpravy, protože bod byl ukončen a hovoří jenom ti, a já jsem to říkal panu předsedovi klubu TOP 09 Kalouskovi, když přišel, že se hlásí, a já jsem řekl, že jsem ale už dal slovo a bude to až po skončení bodu. To pan předseda klubu TOP 09 slyšel ode mě přímo. Nic jiného nezbývá.

Samozřejmě s přednostním právem předseda politické strany TOP 09 Karel Schwarzenberg. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený předsedající, vzhledem k tomu, že to nikdo neučinil, tak bych rád dneska panu ministru financí poděkoval, neboť nikdy jsem ve Sněmovně nezažil tak srdečný smích jako dneska. Všichni se tady rozesmáli. Když vzhledem ke smutným a tristním číslům, se kterými nás seznámil, všechny rozveselil, tak je to veliký výkon, za který bych mu rád poděkoval. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi. A Václav Votava se hlásí jako zastupující místopředseda klubu ČSSD, protože pan Roman Sklenák se omluvil. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Nezbývá mi nic jiného než volit tuto formu. Když tady není pan předseda Sklenák, tak jako místopředseda klubu můžu mít přednostní právo. Já si myslím, že jste mě tedy měl vyzvat k závěrečnému slovu, ale já se na vás pro to nezlobím, protože bych si je stejně nevzal, i kdybyste mě vyzval. Jinak děkuji kolegovi Stanjurovi, že se mě zastal, že brání moje práva zpravodaje.

Chtěl jsem jenom reagovat na pana kolegu Kalouska, který řekl, že bych měl shrnout řeč pana místopředsedy a ministra financí Babiše. Víte, já bych možná na něco zapomněl, takže pane kolego, prostřednictvím předsedajícího, vás odkazuji na steno, tam si to určitě přečtete před spaním. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji vám. Znovu opakuji, že není povinností u státního rozpočtu vyzývat k závěrečnému slovu, protože ten paragraf je skutečně odlišný od projednávání běžných zákonů. V tomto ohledu si myslím, že jsem neporušil jednací řád. Pokud se někdo domnívá opak, tak prosím navrhněte opatření vůči mně jako řídícímu.

Dovolte mi, abych konstatoval ještě omluvu pana poslance Stanislava Berkovce od 18.30 z pracovních důvodů.

Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Předtím poděkuji panu ministrovi financí, panu předsedovi rozpočtového výboru Votavovi za jejich práci při projednávání druhého čtení státního rozpočtu.

 

Dalším bodem bude

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.