(17.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Předložený návrh tak s ohledem na shora uvedené prohlubuje nerovnost účastníků řízení, která je dnes daná tím, že tam, kde úspěšnému žalobci v případě právního zastoupení náleží náhrada nákladů řízení ve výši 900 korun a bez právního zastoupení nula korun, žalovanému v případě úspěchu proti žalobci náleží 3 900 korun.
Samostatnou kapitolu představuje motivace, která ministerstvo k předložení návrhu vedla. V důvodové zprávě se k navržené novele např. uvádí: Lze tak konstatovat, že žalobci mnohdy podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu právě proto, že soudní poplatek za takový návrh je nižší než v případě podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení. Tuto skutečnost nelze popřít a my ji považujeme za důsledek tlaku na snižování finanční zátěže pro dlužníka a racionální úvahy věřitele, jejíž výsledek šetří náklady všech zúčastněných. Je však nepochopitelné, jak může předkladatel právě na základě shora uvedeného dospět k závěru, že je zapotřebí stávající úpravu změnit a účastníky ještě více zatížit. Jinými slovy předkladatel říká, že je zapotřebí zrušit příslušné ustanovení proto, že je v praxi více využíváno. To myslím zaznělo i v úvodním slově paní ministryně.
Elektronizace justice měla přispět k efektivnějšímu, tedy levnějšímu fungování obecných soudů. Podotýkáme, že žádoucím stavem je rychlý a spravedlivý proces, jehož náklady nezruinují ani jednoho z účastníků ani samotný soud. Pokud Ministerstvo spravedlnosti není schopno zajistit, aby se náklady soudu na vyřízení jedné věci pohybovaly, pak je pouze předmětem k zefektivnění hospodaření soudu. Je však dle našeho názoru absolutně nepřípustné, aby bylo toto hospodaření nekoncepčně a bezmyšlenkovitě sanováno účastníky sporu, zvláště pak za situace, kdy podle ministerstva je úspěšný žalobce schopen vést řízení prakticky zadarmo, zatímco neúspěšný žalovaný bývá stylizován do role mučedníka a nesení nákladů řízení z jeho strany je považováno za nemravné.
Rovněž tak argument Ministerstva spravedlnosti, že zvýhodnění představované nižším soudním poplatkem ztrácí smysl, když dvě třetiny návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu se následně překlopí do běžného řízení, jednoznačně ukazuje na to, že se jedná o dlouhodobě neřešené problémy spočívající např. ve zvyšujícím se počtu osob evidovaných na úředních adresách, neřešení doručování zásilek dlužníkům na tyto adresy, nepřebírání zásilek dlužníky, zdržování se dlužníků v místě trvalého pobytu a jiné. Místo hledání řešení těchto zásadních problémů, které by podle našeho názoru situaci v přebírání zásilek zlepšilo, je navrhováno zvýšení soudního poplatku, které významným způsobem při vymahatelnosti pohledávek dle veřejně dostupných zdrojů ve výši 30-40 % poškodí věřitele. Což v tomto případě jsou veřejné rozpočty obcí.
V blízkém zahraniční je výše soudního poplatku ve skutkově a právně obdobných sporech... (Odmlka pro silný hluk v sále.)
Já děkuji opravdu. Už je pokročilá hodina, tak mějte pochopení, že už se blížím ke konci toho dopisu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: A bude hůř.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to jiné volební heslo už tady zvítězilo ve volbách, ale to nepatří do tohoto dopisu. (Potlesk vpravo.)
V blízkém zahraničí je výše soudního poplatku ve skutkově a právně obdobných sporech podobná té, jakou předepisuje stávající právní úprava v České republice. Na Slovensku je to 15,6 eura, v Rakousku 21 eur apod. S přihlédnutím k socio-ekonomickým ukazatelům v řadě evropských zemí tak pro tamního žalobce představuje ještě nižší zátěž než současných 400 korun v ČR. Ministerský návrh tedy kromě jiného vzdaluje českou právní úpravu standardům v právech sousedních zemí.
Sdružení dopravních podniků v České republice ve svém dopise z února letošního roku adresovaném ministryni spravedlnosti ČR požadovalo úpravu sazebníku soudních poplatků a upozornilo na to, že některé soudy opakovaně v rozporu s tímto sazebníkem žalobcům pro vydání usnesení o zrušení platebního rozkazu doúčtovaly doplatek soudního poplatku ve výši 600 korun, nebo platební rozkaz vůbec nevydaly a ihned vydaly usnesení o doplatku soudního poplatku ve výši 600 korun s odůvodněním, že jim je z jiné činnosti známo, že se žalovaný nezdržuje na uvedené adrese.
Pak je žádost, abych s tím seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem přečtením tohoto poměrně dlouhého dopisu učinil. A teď krátký komentář.
Stát navrhuje, aby si vylepšil kapitolu Ministerstva spravedlnosti - protože v důvodové zprávě je napsané, že jak v roce 2013, tak 2014 v té kapitole chyběly peníze - na úkor obcí. A je třeba říct, že poctiví občané a poctiví cestující platí, když cestují hromadnou dopravou. Pokud zjednodušíme život, nebo jinými slovy, jestliže zkomplikujeme vymáhání dlužných částek za ty nepoctivé, kteří neplatí, opět to vlastně zaplatí ti poctiví, protože do obecního rozpočtu doputuje méně peněz, opraví se méně chodníků, postaví se méně školek, bude se financovat méně sociálních služeb, a teď záleží na politických prioritách každého zastupitelstva. Jsme pár dnů po nových komunálních volbách a nemyslím si, že bychom naším rozhodnutím měli zvyšovat náklady obcí. A je jedno, kdo v té obci je v koalici a kdo v té obci je v opozici.
My nebudeme navrhovat zamítnutí toho zákona. Myslím si, že výhrady, které zazněly, se dají vyřešit v rámci rozpravy. Jenom bych se paní ministryně zeptal, proč se o tom důvodová zpráva nezmiňuje, že dopad na veřejné rozpočty bude bezesporu vysoký. Abychom byli schopni odhadnout jaký, já ta čísla bohužel nemám, museli bychom vědět, kolik takových žalob či vymáhání dopravní podniky ročně dělají, krát 600, a to je dopad do rozpočtu měst a obcí. Z veřejných zdrojů bych řekl, že to jsou desetitisíce, možná statisíce případů ročně na celém území České republiky, což už jsou, když to vynásobíte šestisetkorunou, opravdu velké finanční prostředky. Myslím si, že pokud kapitola Ministerstva spravedlnosti potřebuje více peněz, tak jsou jiné cesty, např. z jiných kapitol v rámci státního rozpočtu. Je tam navržen deficit 100 mld. Nemyslím si, že by se měly příjmy státu sanovat z příjmu obcí. To si skutečně nemyslím.
Velmi často se nám stane, že uložíme nějakou povinnost, zejména ORP, obcím s rozšířenou působností. Ty obce, když chtějí plnit zákon, musí přijmout další úředníky, a přestože to v důvodové zprávě není, tak v zásadě se zvyšují náklady obcí a měst. A nejen na samosprávu, ale na přenesený výkon státní správy. Proto mnozí kolegové oprávněně říkají, že se spíš cítí jako přednostové okresního úřadu, což byl výkon státní správy, platil to stát, než starostové a zastupitelstva, kteří mají své volební programy, ale pak pod tíhou byrokratických povinností - které na ně uvaluje každá vláda, abych zas nekritizoval, aby to nebylo myšleno pouze na tuto vládu. Prostě peněz a času je méně a to je špatně, protože potom ti starostové zcela oprávněně podléhají kritice svých občanů.
Občan vůbec nerozlišuje, co je samospráva a co je přenesený výkon státní správy. Ani bychom to po něm chtít neměli. Občan přijde na úřad a chce to vyřídit a nerozlišuje, jestli je to samospráva, jestli to starosta může ovlivnit, nebo nemůže. Každý, kdo seděl na radnici, ví, jak je zoufalé mluvit s občanem, který je nespokojený s rozhodnutím stavebního úřadu. A když mu říkáte pravdu, že mu vlastně nemůžete pomoci, že jediné, co můžete udělat, je poměrně komplikovaně a ne jednoduše vyměnit šéfa stavebního úřadu - říkám velmi komplikovaně, což ovšem neznamená, že dojde ke změně rozhodnutí. A jsou další případy, kdy to občan nepozná. Říkám, já to nevyčítám občanům, ale neměli bychom ukládat další a další povinnosti a naopak jim zvyšovat další a další náklady.
Na druhé straně, když už se zastávám obcí a kritizuji stát, ono to s tím úplně nesouvisí, ale říct to musím. Myslím si, že např. pokuty, které vybírá městská policie, podle mě velmi často zbytečně a velmi často jako stroj na peníze, a starostové argumentují, že nejde o ty peníze, ale jde o bezpečnost silničního provozu, tak pokud ty argumenty vezmeme vážně, tak je to v pořádku, ale peníze z pokut by měly skončit ve státním rozpočtu. Pak by samozřejmě byl pravdivý argument, že se obec stará o bezpečnost silničního provozu, že to nemá ekonomickou motivaci, protože ekonomickou výhodu by měla Policie ČR, např. by mohla posílit řady dopravní policie. To jenom aby debata byla poměrně vyrovnaná, aby to nebylo tak, že vždycky ekonomický efekt dělá stát na úkor obcí. Někdy je to i naopak.
Poprosil bych paní ministryni, jestli má nějaký odhad, kolik je řízení ročně. Já nevím. Fakt vás nechci zkoušet. Pokud ne, tak já tomu rozumím. Ale vím, že se o exekucích, které vznikají na základě nezaplacených jízdních dokladů, hovoří poměrně často. Velmi často jsou ukazovány možná velmi smutné, lidsky smutné příběhy a málokdy se mluví o tom, že to vlastně ti slušní cestující sanují ze svého jízdného. Děkuji vám. ***