(11.10 hodin)
Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, snažím se poslouchat ve sněmovně, abych se v těch změnách vyznal, ale tady u toho zákona skutečně už jsem zmaten. Protože to, co je teď navrhováno, abychom přehlasovali, tak ještě při schvalování tohoto zákona nám bylo tvrzeno, že nic z toho, co to způsobí, paní ministryní, že to nezpůsobí tento zákon. Že všechno bude v pořádku, že tento zákon neohrozí žádné dětské kluby, neohrozí žádné mládežnické organizace. Dneska už tady slyšíme, že ohrozí, ale že to vyřešíme rychlou novelou potom, co tento zákon schválíme ve znění, v kterém odešel ze Sněmovny.
Proboha! My chceme schvalovat zákon, o kterém víme, že je ohrožující a že je nefunkční? Tak jestli umíme připravit rychlou novelu a dohodnout se na rychlé novele, proč se zrovna nedohodneme na funkčním zákoně a neschválíme ho napoprvé a pořádně? Takovýmhle způsobem připravovat zákony a takovýmto způsobem pracovat, takovýmto způsobem rozporuplně se vyjadřovat a slibovat něco, co se později ukáže jako naprostý nesmysl, je přece zoufalá vizitka legislativní práce vlády, ale i této Sněmovny, pokud toto veto bude přehlasovávat.
Proto vás vyzývám k tomu, ať se k takovému způsobu legislativní práce nesnižujeme. A je shoda na dětských skupinách, je shoda na výsledném znění zákona. Předsedové klubů se na tom sešli a dohodli se. Tak ať ale předloží pořádný zákon a nenutí nás schvalovat zákon, o kterém dopředu víme, že ten zákon je nebezpečný a nefunkční. Já totiž po všech těch prohlášeních už nevěřím tomu, že ta novela tady projde a bude fungovat. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Nina Nováková. Máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěla bych jen vyjádřit za všechny, kteří teď poslouchali vyjádření paní ministryně, za všechny, kteří v praxi se snaží starat o děti v různých formách, ať je to charita, nebo různé skupiny, a jsem pobouřena tím, že se teď tady o nich mluví jako o něčem, co se náhle vynořilo z jakési temnoty, o čem se nevědělo, protože to prostě fungovalo. A není to vina těch lidí, kteří o děti teď pečují, že se o nich nevědělo. Když něco funguje, není nutné, aby se to hlásilo. Jsem opravdu pobouřena, že se mluví o nějaké šedé zóně u těchto lidí nebo o něčem, co je jako by pololegální atd. Život je trošku něco jiného, než to, aby - lidé nebudou čekat na to, co si vymyslí nějaké ministerstvo. Oni musí žít teď v této době. Proto jsem opravdu znovu pobouřena kvůli tomu, když někdo zpochybňuje jakýmkoli způsobem kvalitu těch, kteří se dosud o děti starají a nebyli v oficiálním systému.
Děkuji za slovo. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Langšádlová. Máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem přihlášena do podrobné rozpravy, kde se k zákonu podrobněji vyjádřím, ale chtěla bych vás důrazně požádat, tady je připraven návrh zákona, který je identický s tím, co zde máme, pouze je tam dobrovolná registrace. My tento zákon máme připraven. My můžeme naprosto čistým legislativním procesem již teď tento zákon podepsat a nemusíme tady schvalovat paskvily a pak možné novely. To, že tady paní ministryně řekla, že o těchto formách péče nevěděla a že se provozují de facto načerno, je pro mě naprosto alarmující a nehorázné! (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenou paní ministryně práce a sociálních věcí. Máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, omluvám se, možná jsem se nepřesně vyjádřila. Ale já jsem dosud přesvědčena, tak jako jsem byla, že poslanecký návrh, který jste si tady ale většinově odhlasovali, je v pořádku a že ty organizace neohrozí. Chtěla jsem vám popsat situaci, která se skutečně vynořila v létě, kdy organizace, které do té doby se tvářily, nebo nepřiznávaly, že pečují skutečně ve školkovém formátu o děti, se najednou vynořily, a já vůbec nezpochybňuji jejich práci. Já jsem jim za jejich práci velice vděčná. Ale jsem doteď přesvědčena, že nejméně polovina z nich by ani pod zákon o dětské skupině nepadla a že by to bylo v pořádku, a nabízela jsem jim pomoc. Ale to, že ony se přihlásily pozdě, to opravdu není vina ministerstva.
Opakuji, v žádném případě nezpochybňuji, jenom říkám, že je velice zajímavé, že se to vůbec v té debatě vynořilo, a pro nás je to obrovský závazek do budoucnosti, protože jak víme a jak už tady řeklo také jedno usnesení Poslanecké sněmovny v debatě k tomuto zákonu, my se musíme podívat na velice přísné standardy, které jsou určeny mateřským školkám a které jsou v podstatě překážkou pro zřizování normálních oficiálních institucí, které pečují o předškolní děti, a v tomto směru již také probíhalo jednání s Ministerstvem zdravotnictví a probíhat bude dále. Ale já jsem to tady uvedla, abychom všichni jenom věděli, že posledních sedm deset let se tady kvůli špatným pravidlům, která jsou na jedné straně velice přísná a na druhé straně velice rozvolněná, prostě ukazuje, že předškolní péče o děti funguje v jakési šedé zóně, což v žádném případě nezpochybňuje velmi užitečnou práci těchto organizací. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan poslanec Farský. Máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Pevně věřím, že se posloucháme navzájem. Mě slova paní ministryně, která už dopředu víceméně zpochybňuje potřebu této novely, jenom utvrzují v riziku, že dnes schválíme špatný zákon, ale pro novelu vzápětí nebude vůle.
Znovu to zopakuji. Paní ministryně tady řekla, že novela není z jejího pohledu nutná. Mám věřit tomu, že tady bude schválena? Nevěřím, a proto pro ten zákon nebudu hlasovat. A jak zmínila kolegyně Langšádlová, ten zákon je připraven v perfektní podobě a pomalejší, než přijetí této novely, aby se to stihlo do účinností, to být nemusí, pokud zde bude vůle ke schválení. Děkuji. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní přistoupíme k rozpravě. Mám zde dvě přednostní práva. První pan předseda Okamura, po něm pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Mihola. Máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám sdělil stanovisko hnutí Úsvit k tomuto návrhu zákona, který nám vrátil prezident republiky po svém vetu.
Zákon o dětské skupině měl původně rozšířit možnosti alternativní péče o předškolní děti. Namísto toho jsme opět sklouzli do zákona, který komplikuje něco, co už léta funguje. Zákonodárce by měl zákony šetřit a řešit jen to, co je nezbytně nutné, případně naopak přebytečné či komplikované normy postupně rušit či zjednodušovat. Bude dobré si připomenout, že zákon se vztahuje na všechna zařízení, která poskytují péči o děti, takže se např. dotkne i dětských center, kterých je v ČR přes 600 a která se starají zhruba o 30 tisíc dětí. Pravidla nového zákona se, chtěj nechtěj, vztahují i na další zařízení pro děti. Česká rada dětí a mládeže odhaduje negativní dopad tohoto zákona na dalších 10 tisíc dětí sdružených v YMCA, ve Skautu apod.
Slyším sliby, že se připravuje zvláštní řešení pro lesní školky, což by musela být opět novela tohoto čerstvě nového zákona, ale také na ta zbylá zařízení si zatím nikdo nevzpomněl. Lesní školky nebo Skaut už po několik let fungují velmi dobře, a to i bez zásahu vlády či Sněmovny, a i tam je potřeba už na základě stávající legislativy dodržovat hygienické normy. Já sám jsem lesní školku navštívil, nevím, kolik z vás ji navštívilo, a podrobně jsem se na místě, na Praze 6, informoval. ***