(10.50 hodin)
Poslanec Jiří Štětina: Děkuji tedy ještě jednou. Nechci samozřejmě vyhrocovat situaci, ale musím říct kvůli pořádku několik věcí.
Za prvé. Já jsem byl pouze na kandidátce Věcí veřejných a členem Věcí veřejných jsem nebyl ani nejsem a ani jsem nebyl.
Za druhé. Já se domnívám, že tady mezi námi není tolik poslanců, kteří si pamatují padesátá léta. Já si je skutečně pamatuji. A pamatuji si moc dobře na proces s Miladou Horákovou a také si dobře pamatuji, jak mi rodiče říkali: Prosím tě, o tom nikde nemluv, nebo nás všechny zavřou. Já si samozřejmě nepřeji, aby se takováto doba znovu sem vrátila. Myslím si, že v tom je mezi námi souhlas.
Já souhlasím i s vysvětlením pana premiéra. Mně úplně stačí, co řekl. Má pravdu.
Poslední věc. Vážená paní poslankyně prostřednictvím předsedající, já jsem na vlastní kůži moc dobře zažil, co to je mediální lynč. Když jsem se stal nepohodlným, že jsem si dovolil kritizovat veliký korupční skandál, tak o mně Česká televize natočila pořad, dle kterého jsem měl zabít pacienta, protože jsem nevyjel od jednoho případu ke druhému. Mně to málem rozvrátilo rodinu, byl soud, nezávislý soud, ze kterého jsem měl velmi smíšené pocity a samozřejmě jsem ho prohrál. Takže mi nikdo nemusí říkat, co to je mediální lynč. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Registruji dvě přihlášky. Nejdříve faktickou pana poslance Plzáka a potom paní poslankyně do řádné rozpravy. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Plzák: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, chápu paní kolegyni Němcovou, že chce žít v demokratické svobodné společnosti. To chceme žít všichni. Ale co se tady v minulých letech vybudovalo? Vybudovalo se tady něco, čemu Američané říkají crony capitalism, kumpánský kapitalismus. To je to, že nevítězí ve svobodné demokratické společnosti ten, kdo je lepší, levnější, lépe podniká, ale ten, kdo má ty kumpány. Kumpány u úřadů, kumpány u politických stran atd. A to je to, co ti lidé, kteří potom vás nevolili, prostě nechtěli. A my to nechceme také. Tak nám tady neříkejte, že se chcete vrátit do té svobodné demokratické společnosti, co tady byla předtím. My to nechceme. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Ano, není to jednoduchá debata. Rozumím tomu, že se dotýkáme velmi citlivých a bolavých věcí, ale v takovém případě bych musela svému panu předřečníkovi říci a připomenout, aby se tedy také nějak silně postavil, když už tady vidí Českou republiku za uplynulých 25 let jenom jako společenství kumpánů a podivných lidí, k tomu, co řekl také jeden z velmi mediálně oblíbených lidí, Ivo Rittig, kterého já jsem v životě neviděla, nikdy jsem s ním nemluvila, ale řekl to na adresu předsedy vašeho hnutí, majitele Agrofertu. Ve chvíli, kdy Andrej Babiš - možná to najdete někdo, prosím, přesně - kritizoval právě ten korupční podle Andreje Babiše systém minulých let, tak Ivo Rittig mu vzkázal nějakou esemeskou: Ale Andreji, radši moc nemluv, vždyť víme, jak to bylo.
Já bych moc uvítala, kdybyste dokázali, když už tedy máte ten namířený ukazováček zvednutý permanentně a dehonestujete uplynulých 25 let, kdybyste dokázali také alespoň minimální sebereflexi v tom, že se podíváte také sami na sebe a nebudete hledat vinu jenom u těch druhých.
Pokud jde o pana poslance Zlatušku, já jsem prosím ničím nemanipulovala, já jsem tady jasně řekla, že čtu text, který není mým textem, že čtu článek, který zveřejnil pan Bohumil Doležal. Já s tímto článkem naprosto souhlasím, ty teze jsou mi blízké, ale nebyla to žádná manipulace. Prosím, abyste se takových výroků příště zdržel nebo lépe poslouchal ve chvíli, kdy tady někdo mluví, než na něj budete reagovat.
Já jsem prostě přesvědčena o tom, možná i v souvislosti s nedávným státním svátkem, který jsme oslavili, tak jsem se podívala na stenozáznamy z první republiky, které jsou v archivu Poslanecké sněmovny, a dívala jsem se, jakou roli svobodné a demokratické společnosti připisoval tehdy Tomáš Garrigue Masaryk, který 22. prosince 1918 na Pražském hradě stanul před Národním shromážděním a jako nový prezident nově se zrodivšího státu definoval úkoly tohoto státu nejenom na poli hospodářském, nejenom na poli vzdělávacím, nejenom na poli zahraničním, ale řekl tam jednu větu, která nebývá tak často citována, a mně se zdá, že k té dnešní diskusi se velmi dobře hodí. Řekl: "Spravedlnost je matematikou humanity." Já si myslím, že tohle je věta, která by nám mohla jako výstražný maják blikat v hlavě, a měli bychom chápat, když se bavíme o tom, co jednak spravedlnost a jednak humanitu naší společnosti poškozuje.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní mám zde dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka a poté se připraví pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. To bude jenom velmi krátká reakce. Takovou esemesku přece, když si z někoho budu chtít vystřelit, napíše každý. Přece byste tomu nevěřila.
A já jenom k té demokracii. Tady došlo totiž k tomu, že ti lidé se opravdu za naši svobodnou a demokratickou společnost, jakou jsme tady měli v posledních, já nevím, deseti letech, začali stydět. To, že jsme měli někde - aby tady chtěly žít naše děti - to nebylo proto, že bychom si to vymysleli. Kdo se s těmi mladšími lidmi stýká, ať jsou to moji kolegové v práci, tak ti vám opravdu řekli, že tady prostě žít nechtějí. Že tady žít nechtějí a že radši půjdou někam do zahraničí, protože se za tu zemi styděli. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Zlatuška: Paní předsedající, jestli by to šlo nějak paní poslankyni Němcové vysvětlit, že v okamžiku, kdy tady cituje manipulativní text komentátora a ztotožňuje se s ním, tak je korektní o ní říci, že také manipuluje.
Jinak k té další věci, co povídala, tak stejnou dikcí, jakou zvolila, bych mohl říci, že jedna majitelka knihkupectví tady citovala z esemesek pana Rittiga, o kterém se snažila předstírat, že ho nikdy neviděla, a navíc esemesky jsou v režimu listovního tajemství. Co k tomu dodat, že?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Novotného a poté se připraví paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Martin Novotný: Pěkné dopoledne. Já zkusím být stručný. Nechtěl jsem původně vůbec do té debaty vstupovat.
Ve své politické straně jsem se v minulých letech v mnoha případech velmi často utkal v konkurenčním boji s lidmi, kteří pro mě symbolizovali to, jak tato politická strana nemá vypadat. Takových soubojů jsem zažil mnoho. Občas jsem v nich prohrál, občas jsem v nich vyhrál. Tito lidé, kteří pro mě symbolizovali to, jak tato politická strana nemá vypadat, se velmi často chlubili svými byznysovými kontakty. Jmenovali nejrůznější jména. Jméno Andrej Babiš mezi těmito jmény nikdy nechybělo. Bylo to vždycky jméno, které bylo součástí oné šedé zóny těchto lidí. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou paní poslankyni Němcovou. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Miroslava Němcová: Tady je to tak snadné. Pan poslanec Zlatuška je přesvědčen, že já se s Ivo Rittigem nějak významně znám. Já opakuji, že jsem Ivo Rittiga neviděla, nemluvila s ním, osobně jsem se s ním nikdy nesetkala. Pokud jsem ho viděla, tak na obrázku v novinách.
Mně, pane poslanče Plzáku prostřednictvím paní předsedající, nemůže Ivo Rittig poslat esemesku, tak jako že vtipnou esemesku může poslat kdokoli každému. Nemůže, protože na mně prostě nemá léta telefon a nemá mě léta ve své databázi užitečných kontaktů. Prostě takovou esemesku mi posílat nemůže. A já se tady od vás nenechám urážet, protože vy proto, abyste překryli to, o čem jsem mluvila i ve své první interpelaci, tedy o tom zločinném rozvratu České republiky pomocí vlivu mediálního, ekonomického a politického, toho gigantického střetu zájmů, tak se tady snažíte napadat člověka, který o hodnoty demokracie a svobody po celé své působení na politické scéně věrně usiloval. A já z toho neuhnu. Utvrzují mě v tom i voliči, kteří mi pětkrát dali znovu důvěru a se stoupajícím počtem hlasů mě vyslali do Poslanecké sněmovny.
To jsem chtěla říct na margo této pro mě zcela ubohé diskuse ze strany dvou mých předřečníků. (Potlesk z řad ODS.) ***