(18.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já to respektuji jako politický názor, mně to nevadí. Ale to přepracování mi přijde jako trošku alibistické. Nevím, kdo by to měl přepracovávat - a hlavně s jakým zadáním? Co vlastně po nich budeme chtít, když jim to vrátíme k přepracování? To bychom jim asi měli říct, aby to nedělali zbytečně, jaký návrh by měl vůbec tady šanci získat aspoň podporu pro to, abychom to projednávali ve výborech.
Já souhlasím s panem místopředsedou Bartoškem, který říká: tak to pošleme do těch výborů, tam můžeme debatovat. Ale vy nechcete. Přitom současně voláte, ti samí, že je třeba začít debatovat. A když říkáme: tak to pusťme do výborů, abychom mohli debatovat - tak to tedy ne, do výboru ne, ale budeme debatovat. Tak já tedy nevím, kde budeme debatovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dvě přednostní práva - předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a potom pan zpravodaj. Teď to chápu jako s přednostním právem zpravodaje. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Protože máme raději také jasné slovo, ale pochopitelně respektujeme, že ten návrh padl a je hlasovatelný, dovolujeme si jenom požádat zpravodaje, aby proceduru upravil tak, abychom nejprve hlasovali návrh o zamítnutí, a neprojde-li, abychom hlasovali návrh o vrácení k přepracování.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, je to možný návrh podle jednacího řádu, i když jednací řád předpokládá opačný postup. Ale pan zpravodaj... Já mám pořád ambici, pokud mohu ukončit rozpravu, dokončit to do 19 hodin, protože žádný klub nepožádal o prodloužení jednací doby po 19. hodině. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Václav Zemek: Já bych si nejprve dovolil k návrhu pana kolegy Kalouska. Ono skutečně je v jednacím řádě, že návrh na vrácení má přednost, takže já bych spíš navrhoval hlasovat o tom vrácení, a pak teprve, pokud to neprojde, tak o tom zamítnutí.
A k námitce pana kolegy Stanjury. Víte, kdybyste pozorně poslouchal moji zpravodajskou zprávu, tak já jsem tam ty výtky konkrétně říkal, co mi vadí jako zpravodaji, i s těmi, co by šlo změnit. To je jedna věc. Já jsem nikde neřekl, že nejsem pro zákon o Národním parku Šumava. Ano, ale aby ten zákon prostě byl v nějakém konceptu s ostatními dalšími parky, a ne aby tady vznikaly samovolně jednotlivé návrhy o různých parcích. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Také u něj apeluji na krátké vystoupení. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nebudu mít dlouhé vystoupení. Nicméně korektně pan senátor za předkladatele tady trpělivě seděl celou naši dlouhou debatu, chce mít závěrečné slovo, tak abychom mu to umožnili, tak navrhuji jménem dvou klubů, a to jménem ODS a TOP 09, abychom dneska jednali a meritorně hlasovali návrh zákona i po 19. hodině. Myslím, že se to sluší po té zhruba skoro tři a půl... (Dotazy z pléna, zda mu jde o dokončení jen tohoto bodu.) No tohohle bodu. Ano, ano, ano. Jenom tohohle bodu, aby zástupce předkladatelů mohl nebo měl šanci říct závěrečné slovo a nebyl nervózní, že už má jenom tři nebo čtyři minuty. Takže předkládám tento procedurální návrh jménem našich dvou klubů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. O tom budeme muset rozhodnout hlasováním. Procedurální návrh bez rozpravy. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci.
Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami k procedurálnímu návrhu o tom, abychom dnes jednali o bodu senátního návrhu zákona o Národním parku Šumava i po 19. hodině.
Rozhodneme v hlasování číslo 100, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 100, z přítomných 157 poslanců, pro 144, proti 3. Návrh byl přijat.
To máme odhlasováno. Můžeme pokračovat. Nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy ani faktickou poznámku. Ptám se, zda se někdo do rozpravy hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Zástupce navrhovatelů? Pane senátore? Máte zájem o závěrečné slovo? Ano. Tak prosím. Pan senátor Eybert. Závěrečné slovo navrhovatelů. (V sále panuje značný hluk.)
Senátor Pavel Eybert: Ještě jednou hezký dobrý den. Já bych nejprve zareagoval stručně na pár otázek, které přednesl zpravodaj.
Chtěl bych znovu zdůraznit, že zonaci projednala státní správa, Ministerstvo životního prostředí tak, jak je ze zákona uloženo, a tuto zonaci tak, jak bychom ji převzali do zákona, prostě předložily do Poslanecké sněmovny s tím minulým návrhem, který zde byl. Já se nedomnívám, že by ho byla vláda předložila, kdyby nebyl řádně projednán tak, jak zákon ukládá. Čili tu zonaci udělalo Ministerstvo životního prostředí se státní správou a předložilo v minulém návrhu zákona. Nemám k tomu co dodat, protože jsme to přebrali komplet.
Hájení kůrovce tím postupem, který tady léta navrhují a léta prosazují některé rádoby ekologické organizace, se stalo ve veřejnosti po uschnutí dvaceti tisíc hektarů jaksi už nekonzumovatelným. Přešli na jinou mantru. Mantru, kterou vám vtloukají celou dobu do hlavy: developeři, developeři, prodej pozemků, výstavba, dvě třetiny zastavíme. Je to naprostý nesmysl. Platí územní plány obcí. Má-li někdo chuť změnit územní plán, musí dostat souhlasné stanovisko státní Správy Národního parku a všech ostatních dalších orgánů. Čili to je prostě úplně mimo.
Vstup do prvních zón. Říkal jsem tady, co se odehrávalo na parku předtím, než tam přišel pan ředitel Stráský a pan ředitel Mánek. V tichoučku si požádali o vybagrování všech cest, které na Šumavě existují, po kterých chodí turisté, po kterých se obsluhuje celé území. Málem to prošlo. Málem to stavební povolení na demolice těch cest dostali. Nikomu by to nevadilo. Tetřevovi určitě ne. Proto chceme, aby cestní síť byla v zákoně.
Myslivost. Další mantra, kterou vám vtloukají do hlavy. Na území Národního parku Šumava právo myslivosti vykonává pouze státní správa. A vykonává ho z toho důvodu, že tam nejsou různí predátoři na různé, řeknu, živočichy a došlo by k obrovským škodám, kdyby tam došlo k přemnožení jelena, kdyby tam došlo k přemnožení dalších zvířat. Správa Národního parku Šumava tam musí dělat určitou redukci, protože tam nejsou přirození nepřátelé některých živočichů.
Ptačí lokality. Těm, co jezdí na Šumavu, doporučuji jedno. Jděte si do toho uschlého lesa a chvilku se zaposlouchejte v tichu, jestli uslyšíte někde zpívat ptáka. Neuslyšíte. Jděte si o kousek vedle, o kilometr doleji ke Kvildě, zaposlouchejte se v tom zeleném lese. Uslyšíte. Takže ptačí lokality ten pták vyřešil za nás, protože holt tam, kde je uschlý les, tam nebude.
Že bychom zavedli nerovnost mezi obcemi - tu jsme zavedli dávno. Zavedli jsme ji tím, že na Šumavě jsou intravilány obcí součástí parku, kdežto v jiných parcích nejsou součástí parku. Proto se jim snažíme trošku vypomoci tím, že bychom rádi získali některé pozemky z vlastnictví státu, a aby dostaly určitou kompenzaci za nevybíranou daň z nemovitostí, protože v těchto územích došlo k odsunu. Nejdříve Němci vyhnali Čechy, pak Češi vyhnali Němce a pak soudruzi po roce 1948 zavedli pohraniční pásmo, někde široké i dvanáct patnáct kilometrů, a tam už přestal bydlet člověk dočista. Jestli chceme mít Šumavu bez lidí, řekněme to rovnou. Vyžeňme je z těch obcí a nechme to prostě přírodě. Někomu by se to jistě líbilo.
Návaznost cestní sítě. Proč tu cestní síť taky chceme? Tam je zodpovědnost státu za spoustu věcí. Požár, úraz člověka, já nevím, a tak dál. Tu cestní síť musí někdo udržovat a spravovat, a my tedy říkáme v návrhu zákona, že by bylo vhodné, aby správa Národního parku Šumava se o tuto cestní síť starala a vedla její evidenci.
Takovou připomínku, která tady padla, že pan Stráský a pan Mánek používali pesticidy. Ano, použili. Ale v stokrát menším množství, než používal pan Krejčí jako pan ředitel před nimi. Už to tady říkal pan poslanec Zahradník. Máme na to důkazy, můžete si je přečíst ve zprávách národního parku, kolik se v kterém roce těch pesticidů nakoupilo a použilo. Hrozně jednoduché. ***