(15.20 hodin)
Poslanec Marek Benda: Mně někdy připadá, že se některé zákony předkládají jenom proto, aby se něco předložilo, že je to zapotřebí. Já chápu, že se upravují nějaká rozúčtování. Ale absolutně nechápu, proč se sahá do výše pokut. Zdůvodnění v důvodové zprávě je opravdu výrazně, ale výrazně slaboučké. Jestli důvodová zpráva k výši pokut říká: Pokuta ve výši 100 korun za každý započatý den prodlení se jeví podle názoru především laické veřejnosti jako nepřiměřeně vysoká a to je důvod, proč měníme zákon, mně to přijde úplně komické. Tady není žádné zdůvodnění, jestli to na někoho dopadá nepřiměřeně, nedopadá nepřiměřeně. Navíc se tam mimochodem v § 13, který doposud říkal "nesplní nějakou svoji povinnost", tak teď se tam dává "zejména nesplní-li tyto povinnosti". Což znamená, že to je na všechny, protože zejména je jenom výčtové. Ale tyhle tam zejména uvedeme. A jsou to povinnosti, které nejsou tak úplně zanedbatelné. Například poskytovatel služeb včas nepředloží vyúčtování, nebo naopak příjemce včas neoznámí změnu počtu osob v bytě.
Já bych čekal, že když se rozhodnu pokutu snížit ze 100 korun na 50, tak vysvětlím proč. Komu se to zdá nepřiměřené. Jestli to na někoho příliš tvrdě dopadlo. A ne že tady napíšu: Především podle názoru laické veřejnosti. Tak přišly na ministerstvo tři dopisy, nebo sedm dopisů? Na základě čeho měníme tímto způsobem výši pokut? Mně to připadá fakt lehce absurdní a poprosil bych, jestli to může být vysvětleno.
A ještě kdybychom aspoň byli schopni v odstavci druhém říct, pokud se nedohodnou jinak, je výše 50, ale můžou se dohodnout až do původní výše 100. Ale tady řeknu: Musí to být maximálně 50, a když se nedohodnou, je to 50. Ale to přece jsou někdy, jestli mi ve velkém domě nebo bytovém společenství nepředloží vyúčtování hospodaření s energií, tak jednám se subjektem, který má mnohamilionové, možná miliardové obraty. Ten se na mě úplně v klidu vykašle a pokuta 50 korun za den je podle mého názoru pro něj úplně směšná.
Tak jenom bych prosil, abychom si fakt dávali záležet na tom, když něco předkládáme, aby bylo zdůvodněno, proč je to předloženo a jaké mají být dopady. A ne tak, že si někdo na ministerstvu - a teď to vůbec nevyčítám paní ministryni, protože chápu, že je tam nová a připravoval to někdo úplně jiný - že si někdo na ministerstvu vzpomene, tak se podívá do éteru a řekne: "Sto se mi zdá moc, dáme padesát."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mám taky dva konkrétní dotazy. Za prvé je tam, že se dvě třetiny nájemců mohou dohodnout. Proč jsou dvě třetiny, proč tam není 51 %? To je první.
Druhá věc je mnohem problematičtější a to je počet osob v bytě. V zásadě nemáme nástroj, jak to reálně zjistit. Samozřejmě, pokud je přihlásí na evidenci obyvatel, tak to je jednoduché. Ale velmi často v těch bytech žijí lidé, kteří nejsou hlášeni na té konkrétní adrese a samozřejmě spotřebovávají teplou vodu, případně vytápění. Ale zejména je to u teplé vody, tam myslím, že má smysl mluvit o počtu obyvatel. Jestli topíte pro jednoho nebo pro pět v bytě je skoro jedno. Ale u teplé vody - jak prakticky si to představujeme? Co vlastně znamená porušení, že nenahlásil počet osob? Těch, které tam skutečně žijí? Nebo těch, kteří jsou hlášeni v evidenci obyvatel? Protože to je mnohdy diametrálně odlišné množství. A kdo to bude kontrolovat? Třeba u společenství vlastníků to bude výbor? Nebo kdo bude chodit do bytů a kontrolovat, kolik jich tam reálně žije? To je hrozně složité. Já to také nemířím jako kritiku na paní ministryni. Souhlasím s tím, co říkal můj kolega Marek Benda. Ale ono to vypadá velmi jednoduše, ten tisk je poměrně útlý. Ale podle mě tam vzniká víc problémů než u těch řešení.
Tak první dotaz, proč dvě třetiny a ne většina, to by mi přišlo jako logické, že většina se domluví. A zase, proč vůbec vstupujeme do smluvních vztahů? Proč vstupujeme do smluvních vztahů, proč má stát říkat, že těch 50 korun je to pravé? A pak mě zajímá skutečně, jak se bude určovat počet osob, protože to je mimořádně problematické. Souvisí to s tím, že lidé, kteří jsou hlášeni na obecních úřadech, na radnicích, tak reálně bydlí někde jinde. Z mnoha důvodů se mnozí vyhýbají přebírání pošty a naše obecní úřady jsou zavaleny jenom poštou, kdy oni si to nevybírají a podobně. A nemyslím si, že touto novelou vyřešíme tento závažný problém, který bezesporu trápí ty, kteří zase poctivě platí, hlásí, mají známý počet lidí, kteří žijí v tom bytě. Ale chybí mi tady nástroj, jak se zaměřit na ty, kteří toho zneužívají. Protože, osobní zkušenost, člověk ví, ten soused ví, kolik tam reálně žije lidí. Ale pak se podívá, zeptá se na obecním úřadě a řeknou: Tam žije jeden člověk. Protože nikdo jiný na té adrese hlášen není.
Je to samozřejmě zase na smluvní volnosti toho majitele, společenství vlastníků, soukromého majitele nebo družstva, aby to třeba dalo do nájemních smluv pod nějakou sankcí a podobně. Ale to zase my vstupujeme do nějaké smluvní volnosti, vymýšlíme nějaké regulace nebo nějaké nástroje, kterými se tváříme, že pomůžeme, ale já nevěřím, že touto novelou skutečně ten problém pomůžeme řešit.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není nikdo takový, končím tedy obecnou rozpravu. Závěrečné slovo paní ministryně případně pana zpravodaje. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, děkuji pánům poslancům za jejich dotazy. Pokusím se velice stručně pouze reagovat v rámci své závěrečné řeči. Toto jsou věci, kterými se také chceme zabývat ve druhém čtení. A také proto jsme se domluvili právě na tom, že postoupíme standardní postup, druhé a třetí čtení.
Ohledně dvou třetin nájemců, tak to se tam nemění, to tam zůstává. To jsme v novele nezměnili, to tam bylo už předtím. Ohledně počtu osob - rozumím, co říkáte, protože to se opravdu velice těžko řeší, kdo je tam trvale a kdo je tam opravdu žijící, protože když má trvalé bydliště někde jinde. Samozřejmě je možné udělat to, což ale nebude možné úplně regulovat touto novelou, že SVJ nebo družstvo nebo kdokoliv jiný se dohodne s obcí na nějaké dohodě a že bude doplácet nějaké poplatky za ty osoby, které jsou tam evidované. Toto by bylo nutné dát i do stanov jednotlivých SVJ a podobně. Nicméně toto nevyřešíme touto novelou, řekli jste velice správně.
Já bych i přesto, že zde padaly tyto náměty, za ně poděkovala a přesto bych vás požádala, jestli bychom tento zákon mohli postoupit do druhého čtení, kde předpokládám, že ve výborech pro veřejnou správu, regionální rozvoj a pravděpodobně hospodářském výboru toto bude projednáno. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pan zpravodaj závěrečné slovo - nemá zájem. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci se přít, ale ty dvě třetiny ve starém znění nejsou, když se podívám do toho tisku, na konci jsou vlastně vyznačené změny. A jsou jenom v novém § 13. V tom původním § 13 ty dvě třetiny nejsou. Možná jsou v nějakém jiném zákoně, to nejsem schopen říct, ale když se podíváte do toho tisku, pokud ho máte celý vytištěný, tak v poslední části je vždycky vyznačení navrhovaných změn v původním paragrafu, kde se mluví mj. o těch stokorunách, se o žádných dvou třetinách nehovoří. Hovoří se až v tom novém navrženém znění. Tak nerozumím tomu, jak říkáte, že to zůstává stejné, když to v tom původním znění prostě není.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Dám tedy hlasovat.
Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 99. Přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 157, proti jeden. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji. ***