(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Dále s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ani přednostní právo neuplatňuji, vydržel jsem.
Ten zákon zavádí další a nové regulace. Vím, že zní argument, že už tady byl jednou, už v roce 2013, a už tehdy jsem pro něj nehlasoval, protože jsem například nepochopil, proč má být každý měsíc hlášení o počtu prodaných zájezdů a celkové tržbě. U plátců DPH vůbec měsíčně je to poměrně jednoduché. Každý měsíc se odevzdávají výkazy DPH, kde je úplně jasné, kolik to... A už tehdy jsem měl pochybnosti, tehdy byl ministr Jankovský, co s takovou přehršlí údajů se bude vlastně dít. Já tomu fakt nerozumím, k čemu nám to bude. Už to, že zákon vstupuje do obchodního vztahu mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří, cestovní agenturou - budiž. Myslím si, že by to mělo být na jejich smluvní dohodě, jaké všechny údaje si pojišťovna vyžádá a zda pojistí, nebo nepojistí. Je to rozhodnutí toho, kdo to riziko nese, té pojišťovny. Já s tím nemám žádný problém. Ale další a další povinnosti - mně to nepřipadá jako rozumné a zajímalo by mě, co se s tím bude dít. Každý měsíc pošlou všichni informace o počtu prodaných zájezdů a celkových tržbách. Tomu rozumím. Dostaneme kvantum dat - a co se s nimi bude dělat, s těmi daty? To budeme schraňovat? Nebo na základě toho bude podnět vůči pojišťovně, aby vypověděla pojistnou smlouvu? A mluvíme pořád jenom o straně příjmů nebo tržeb, nemluvíme o straně nákladů. To je mnohem zajímavější hospodářský výsledek, nejenom tržby, protože pokud máte jenom jednu stranu z má dáti - dal, tak co vám to řekne? Neúplnou informaci.
O výši povinných částek, o tom už debatovali jiní, když jsme poprvé měli debatu k tomuto zákonu, k tomu se nebudu vracet, to určitě proběhla debata. Ale fakt nevím, kam tak spěcháme. Samozřejmě můžete prohlasovat zkrácení lhůty, nic proti tomu, ale kam tak spěcháme? Co se vlastně změní? Je to v zásadě jediný produkt, kdy ten klient - z mnoha produktů, které každý z nás dnes a denně používá, každý z voličů používá, kdy máte jakoby stoprocentní ochranu. U mnoha jiných, když zaplatíte zálohu na kuchyň nebo na něco, ta firma zkrachuje, tak se sice můžete domáhat svých práv, ale je to buď v konkursním řízení, anebo v insolvenčním řízení, nebo v nějakém občanskoprávním sporu nebo obchodním sporu, tu jistotu nemáte. A není důvod nevěřit těm číslům, která jsou v důvodové zprávě. Úpadek není nijak masový v tom počtu. Když si vezmete i počet klientů k tomu počtu klientů, kteří si zakoupí nějaký zájezd za rok, a teď zjistíte počet klientů, které potřebujeme dostat zpátky do republiky, kteří se musí dopravit zpátky, tak je to zase zanedbatelné procento. Tím samozřejmě neříkám, že nemáme ochraňovat ty, kterým se to stane a bez cizího zavinění zůstanou někde v cizině, a letadlo neletí, protože někdo nezaplatil, a v hotelu říkají, že mají opustit pokoj, který si ti klienti řádně zaplatili, a cestovka tam ty peníze neposlala apod. Ale nevím, jestli jdeme správnou cestou.
Poprosil bych v rozpravě, jestli by paní ministryně mohla odpovědět na základní otázku: Co s tím kvantem dat budeme dělat? Jedna věc je zavést povinnost a druhá věc, aby to mělo nějaký smysl.
A druhá otázka. Myslím, že ten dohled bychom mohli nechat České národní bance. Je to tam tak nejasně formulované, že dohled nad plněním těch pojistných (nesrozumitelné) bude mít Česká národní banka ve spolupráci s ministerstvem. Já tomu moc nerozumím. Myslím, že má být nedělitelná odpovědnost. To znamená - co to znamená? Kdo půjde na kontrolu? Kdo nakonec rozhodne, zda je to rizikový případ, nebo není a zda je případně třeba sankce na tu pojišťovnu, protože ta nese to riziko a uzavírá pojistné smlouvy. Přimlouval bych se za to, ať je to jedno. Mně připadá logičtější, aby to byla Česká národní banka, která obecně má celý sektor na starosti. Případně v oblasti pojišťovnictví je to i Ministerstvo financí. A teď tady zavádíme Ministerstvo pro místní rozvoj. Nepřipadá mi to příliš logické a asi bych potřeboval upřesnění, proč se takový model navrhuje, s takovou sdílenou odpovědností, a jak to bude v praxi fungovat kromě toho, že to bude napsáno v zákoně. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.
Vážená paní ministryně, sice projednáváme novelu zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, ale už jsem se hlásil minulý týden. A je to určeno pro všechny kolegyně a kolegy a netýká se to jenom tohoto zákona. Všichni víme, že existuje zákon o střetu zájmů, je to zákon číslo 159/2006 Sb. A konkrétně existuje § 8 - Oznámení o osobním zájmu. Opravdu bych byl rád, aby při každém projednávání zákona na této půdě se ti lidé, kteří jsou v tomto střetu zájmu, vyjádřili a tento střet zájmu nahlásili. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Končím tedy obecnou rozpravu v případě, že není žádná přihláška. Neeviduji návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru a poté na zkrácení lhůty. nejprve tedy přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ptám se, kdo má další návrh. Pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Stanjura.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Chtěl bych upozornit Poslaneckou sněmovnu na název tohoto bodu - novela zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu. A vzhledem k tomu, že se jedná o podnikání, chtěl bych navrhnout přikázání tohoto bodu do hospodářského výboru.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Ptám se, jestli je ještě nějaký další návrh. Pan poslanec Stanjura, prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nemám návrh, pane místopředsedo, ale položil jsem konkrétním dotazy a očekával jsem, že buď bude nějaké závěrečné slovo, nebo paní ministryně v rozpravě vystoupí. Vy jste to tak uspěchal, že už závěrečné slovo jste jako přeskočil. Tak myslím, jestli bychom se mohli vrátit kousek zpátky, než začneme hlasovat - pokud paní ministryně vystoupí. Pokud ne, tak se nedozvím odpovědi na své otázky, ale nebylo by to poprvé a obávám se, že ani naposledy.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Paní ministryně samozřejmě jestli má zájem o závěrečné slovo, je jí umožněno. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za dotazy. Pokusím se na ně odpovědět.
Ohledně prvního dotazu, co budeme dělat s takovou evidencí, tak v tuto chvíli je to opravdu pro účely získávání informací o hospodaření cestovních kanceláří, zejména ze strany pojišťoven pro stanovení pojistného rizika. Ono to souvisí i s tím, co říkala paní poslankyně Fischerová. Jeden milion - čtyři milióny. To dnes bylo projednáváno na podvýboru a my jsme schopni z toho nějakým způsobem ustoupit či se o tom dále bavit. Čili informace nejsou pouze o tom, že budeme mít informace o tržbách cestovních kanceláří, ale i o pojistných rizicích. Domníváme se jako Ministerstvo pro místní rozvoj, že to je velice důležité pro naše občany, aby tohle věděli. Souvisí to s celkovou konstrukcí zákona.
Na vaši druhou otázku - teď se omlouvám, jestli že týkala pojistného - toho dohledu. Tak ten dohled bude především ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a hned zde sdělím důvod. Kompetenční zákon jasně říká, že cestovní ruch je pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj a tímto bychom si i ten dohled chtěli nechat u sebe.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Takže nejdřív k tomu druhému bodu. Tomu já rozumím, kdyby tam nebyla ta Česká národní banka. Mně vadí ta společná odpovědnost. A ptám se - když to bude jenom MMR bez České národní banky, dobře. Podle mne je to lepší, když tam jsou obě dvě instituce. Tam si neumím představit - tu spolupráci možná ano, ale hlavně kdo bude rozhodovat.
Ale u té odpovědi na první otázku, omlouvám se, ale vy jste mi vlastně neodpověděla. Vy říkáte pro potřeby pojistek. To je pro pojišťovny. Ale tam není povinnost hlásit to pojišťovnám. Jestli si to pojišťovna vymíní v pojistné smlouvě, tak je to v naprostém pořádku. Není třeba, abychom jim do toho vstupovali. Je to docela běžné u provozních úvěrů nebo u jiných úvěrů, že pojišťovny chtějí mít průběžné hlášení nejenom o tržbách, ale nákladech, hospodaření. Taky velmi často pojišťovny nebo banky chtějí, aby se zastavily pohledávky ve prospěch těch, kteří... To je naprosto v pořádku.
Jenom nerozumím tomu - všichni to pošlou vám, vy to roztřídíte a pošlete to zase všem těm pojišťovnám? Tomu já nerozumím. Proč to bude dělat státní správa, když by si to měla dělat ta pojišťovna sama. Nic proti tomu, když to pojišťovna chce po tom, koho ona pojistí. Ale nerozumím tomu, proč těch tisíce hlášení přijde na MMR. ***