(12.50 hodin)
(pokračuje Mládek)
Nerozumím rovněž slovům o tom, že se nemají měnit pravidla hry za pochodu. Já bych to taky preferoval, ale prostě tady nastalo vyšší mocí to, že jsme propadli do jiné kategorie, my na to musíme reagovat. A samozřejmě když někdo podepíše investiční smlouvu, tak ta investiční smlouva funguje podle podmínek, které byly platné v době jejího podpisu. Proto byl takový zájem o podpis investičních smluv mezi investory v květnu a červnu tohoto roku, protože oni věděli, když to skončí do 30. června, tak budou fungovat za lepších podmínek.
Co se týká doporučení pana předsedy Stanjury ohledně tiskopisů, tak se nad tím vážně zamyslím. Myslím, že máte pravdu, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, a vyjmeme to z toho zákona. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj, závěrečné slovo.
Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, já chci poděkovat všem vystupujícím za zajímavé podněty pro další debatu v hospodářském výboru. Jenom chci říct, že pan ministr reagoval na ten ideový odpor vůči pobídkám. Z mých úst zaznělo něco trošku jiného, a to jest ideový nesouhlas vůbec s koncepcí veřejné podpory, tak jak ji reguluje Evropská unie, to je s tím arbitrárním stanovováním nejrůznějších limitů, jejich nedostatečným zdůvodněním, vůbec jejich existencí apod. To je něco trošku jiného než samotná ta podmnožina debaty o investičních pobídkách jako takových.
Já chci ocenit zejména vystoupení kolegy Urbana z hlediska ocenění z opozičních řad ve vztahu ke koaličnímu poslanci a pevně věřím, a měli bychom si to pohlídat, že v hospodářském výboru skutečně budeme seznámeni, a to v písemné formě, s nějakým analytickým materiálem, který by vyhodnocoval dosavadní zkušenosti z fungování tohoto systému. Sám osobně jsem přesvědčen - uvidíme, jaké bude to bilanční číslo takového analytického materiálu -, že bychom našli celou řadu konkrétních případů, kdy je otázka, zda tato opatření efektivní byla, zda byla nasměrována skutečně do strategických oblastí, a nikoliv třeba rozhodnutím náhodným. Uvidíme, budeme si určitě hlídat, aby ten materiál zazněl.
Pokud jde o to téma, řekněme, citlivosti obcí, obecních samospráv, na případné zahrnutí daně z nemovitosti jako jedné z těch forem, je potřeba chápat, že obce jsou skutečně po mnoha a mnoha letech velmi a velmi citlivé na jakékoli další formy přenášení zodpovědností za celostátní strategické záležitosti z centra na obce. Posilování podílu mandatorních výdajů v rozpočtech obcí, dlouhodobý vývoj v oblasti RUDu snad s výjimkou těch malých obcí vedl k čím dál větší napjatosti rozpočtů obcí a právě daň z nemovitostí přes její dvojsečnost, kdy na jedné straně umožňuje získávat příjmy, na druhé straně často vede k naštvání místních obyvatel, když ty příjmy se získávají příliš razantně, je jedním z mála instrumentů jakési fiskální autonomie obcí. A právě proto, že je jich velmi málo, se obávám, že obce můžou být v konkrétních případech velmi citlivé a nepříliš rády z tohoto opatření. Je něco jiného podporovat hospodářský rozvoj formou územního plánování a něco jiného být přímo navázáni na ty finanční mechanismy. Opravdu léta a léta zažíváme, že co není schopno vyřešit centrum, tak v jistém objemu přenáší na obce a ty obce už nemají kde na to brát peníze.
Tolik tedy moje závěrečné slovo a očekávám, že debata bude zajímavá i v následujících čteních.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, ale mám zde ještě přednostní právo nebo žádost o vystoupení s přednostním právem - pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Je škoda, že jste nenechal pana ministra vystoupit v rozpravě, jak chtěl, a navedl jste ho na to závěrečné slovo. My jsme tady ale nevedli ideový nebo ideologický spor, ani to z mých úst nepadlo. My jsme měli opravdu, řekl bych, věcné připomínky. Ta výhrada obcí - já rozumím tomu, že obec má v rukou územní plán, pak se vyjadřuje k územnímu řízení, stavebnímu povolení. Ale já jsem myslel z toho nástroje investičních pobídek prostě vytáhnout daň, jejíž příjem je stoprocentně příjmem obce. To ještě neznamená, že ta obec - může se stát, že obec chce toho investora, vytvoří k tomu územní plán, dá kladné stanovisko v územním řízení a stavebním povolení, ale taky chce inkasovat daň z nemovitosti docela logicky, protože ji používá na obsluhu svého majetku. Vždycky tam nemusí být státní komunikace, mohou tam být účelové komunikace, veřejné osvětlení apod. To znamená, já jsem chtěl, aby z těch ekonomických (nesrozumitelné). A pokud mě paměť neklame - já jsem si proto porovnal ta čísla, jestli ti investoři si stěžují, když tak mě nechytejte za slovo - ale mám pocit, že celostátní výnos daně z nemovitosti je zhruba kolem devíti nebo devíti a půl miliardy ve všech obcích, vlastně z celého území, protože každý metr čtvereční patří kromě vojenských újezdů nějaké obci. Proto to nepovažujeme za tak významnou položku a proto jsem se ptal, jestli je nějaká zkušenost z toho, že investoři říkají: my bychom neradi platili daň z nemovitosti, nebo je to jenom nápad našeho ministerstva, jak rozšířit tu paletu nástrojů, ale pak je to na úkor obecních rozpočtů. To je třeba říct. A zatím ty investiční pobídky šly převážně z úrovně státu. (Hluk v sále.)
S panem poslancem Urbanem jsme kdysi před mnoha lety společně chystali jednu úspěšnou průmyslovou zónu. On v té době byl ministr průmyslu a obchodu a já jsem byl členem krajské rady a ta spolupráce podle mě byla pragmatická. Své ideové výhrady jsme si nechali na teoretickou debatu. I v tom svém vystoupení jsem říkal, že chápeme, že v rámci konkurence s okolními státy, které investiční pobídky používají, nemůžeme být jediní, kteří řeknou, že je mít nebudeme. Jenom bych se trošku ohradil proti té interpretaci, protože pan ministr říkal, že jsme propadli. Česká republika někam propadla, a tudíž má nižší míru podpory. Ta interpretace je přesně opačná. Jsme úspěšnější a jsme bohatší, proto podle těch evropských pravidel máme nárok na nižší procento podpory. Takže to není žádné propadnutí. Já se opravdu ohrazuji. Mnozí politici tady vystupují, jak všechno jde špatně, 25 let se nic nedaří, ale tady je jasný ekonomický důkaz na rozdíl od našich sousedů, kteří nevyskočili, to znamená v interpretaci pana ministra nepropadli, budou mít nárok na vyšší podporu, protože jsou hospodářsky slabší. Takhle se přece interpretují ta čísla. (Hluk v sále.)
Pane předsedo, to se fakt...
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já se omlouvám. Všechny chci uklidnit, že v jednu hodinu vyhlásím pauzu, tak to prosím ještě vydržte, pokusíme se dodělat tento tisk.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já určitě nebudu nějak protahovat své vystoupení. Myslím, že je ještě třeba hlasovat o přikázání, nebylo mým úmyslem, abych protahoval jednání do 13.01 nebo 13.02. Jenom bych chtěl poprosit pana ministra, aby neříkal, že jsme propadli, protože ta míra spoluúčasti, resp. proč je výše investičních pobídek nižší, je, protože jsme úspěšnější než naši sousedé. Nebo se pletu? Já myslím, že se nepletu. Česká republika nikam nepropadla.
Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan předseda Stanjura s přednostním právem. Rozprava byla ukončena, závěrečná slova byla přednesena, tudíž nám zbývá pouze hlasovat.
Pan zpravodaj navrhl, aby tento tisk byl vrácen navrhovateli k dopracování. To je hlasování, ve kterém právě teď rozhodneme.
Já tedy zahájím hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby tento tisk byl vrácen navrhovateli k dopracování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 92, přihlášeno 170, pro 36, proti 82. Tento návrh nebyl přijat.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh hospodářskému výboru. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak.
Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tento tisk přikázali výboru hospodářskému, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování číslo 93 přihlášeno 171, pro 155. Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru hospodářskému, a končím jeho projednávání.
Krásně nám to vyšlo, jedna hodina, takže přeruším jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se znovu ve 14.30 hodin. Současně upozorňuji členy organizačního výboru, že tento výbor se sejde pět minut po přerušení schůze, to znamená ve 13.05 ve stálých prostorách. Přeji dobrou chuť a uvidíme se odpoledne.
(Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.) ***