(12.00 hodin)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh tohoto zákona má především upravovat zvyšování energetické účinnosti v České republice a podporovat energetické úspory. Hlavním důvodem pro novelizaci zákona je směrnice 212/27/EU o energetické účinnosti, kterou má ČR povinnost transponovat. Dalším důvodem je dodatečná částečná úprava implementace již transponovaných směrnic, a to směrnic o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Posledním důvodem novely zákona jsou zkušenosti z aplikační praxe stávajícího znění, kdy v rámci poslední novely zákona došlo k velkým úpravám povinností pro občany ČR a po více jak roční praktické aplikaci je potřeba některé povinnosti upravit.
Část směrnice o energetické účinnosti, která je implementována do této novely, upravuje zejména oblasti energetického auditu, energetického posudku, hospodárné užívání energie ústředními institucemi a energetické služby. Mezi navrhované změny patří povinnost pro velké podnikatele absolvovat energetický audit, a to každé čtyři roky. Nově je v zákoně zavedena rovněž oblast energetických služeb, přičemž ministerstvo bude zveřejňovat vedle seznamu energetických specialistů rovněž seznam takzvaných poskytovatelů energetických služeb, ze kterého mohou občané získat informace o dostupných firmách na trhu. Poskytovatelé energetických služeb byli dosud upraveni v rámci energetického zákona, ale kvůli potřebě a návaznosti na nové požadavky ze strany EU je celá oblast energetických služeb řešena v této novele. Zásadní novinka týkající se průkazu energetické náročnosti budov je zavedení úlevy od povinnosti mít zpracovaný průkaz v případě prodeje či pronájmu budovy postavené před rokem 1947. Tato možnost je podmíněna písemnou dohodou obou stran. Úleva je nastavena hlavně pro rodinné domy, kde je zpracování průkazu příliš finančně zatěžující a i pro tyto staré budovy formální.
Další významná změna je v oblasti státní energetické koncepce, kterou novela standardizuje formou jejího zpracování včetně vymezení cílů státu v oblasti energetického plánování v energetice. Určité změny jsou provedeny i v ustanovení týkajícím se obcí a krajů v rámci zpracování územních energetických koncepcí. Státní energetická inspekce výrazně posílí kontrolní činnost směrem ke kvalitě zpracovávaných dokumentů, jako jsou například právě průkazy energetické náročnosti budovy nebo energetické audity.
Dámy a pánové, na závěr si dovoluji upozornit, že většina navrhovaných změn zákona odráží některou z evropských směrnic a nešetrná úprava navrhovaných změn může ČR způsobit problémy při vykazování implementací těchto směrnic vůči Evropské komisi.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Žádám pana zpravodaje Milana Urbana, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr tady poměrně podrobně uvedl, o co se jedná v této novele zákona o hospodaření s energií. Předpokládám, že bude tato novela přikázána hospodářskému výboru. Možná bych vyzdvihl jedno téma, které tady pan ministr zmínil, a to je otázka státní energetické koncepce a způsobu projednávání, které je řešeno v paragrafech tohoto zákona. Myslím si, že diskuse na hospodářském výboru bude určitě vedena i o tom, jakým způsobem má být státní energetická koncepce schvalována. Dnes je to tak, že Ministerstvo průmyslu připraví, vláda schvaluje. Otázkou je, jestli z hlediska nějaké stability energetických koncepcí do budoucna by neměla být ratifikace učiněna Poslaneckou sněmovnou. To znamená, abych předešel některým výhradám, nemyslím, že Poslanecká sněmovna by měla tvořit koncepci, ale měla by ji buď přijmout, jak ji schválí vláda, nebo vrátit, čili odmítnout, ale to je věc, která je k diskusi jako ostatně možná další detaily tohoto zákona.
Já bych to teď nechal na hospodářský výbor a doporučuji propustit do druhého čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám písemnou přihlášku, ale vidím přihlášku z místa. Prosím, pane kolego, máte slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Velmi stručně. Také jsem pro propuštění do hospodářského výboru, nicméně bych chtěl říct, že veškeré kroky, které se budou týkat různých auditů, koncepcí, stojí peníze. A tady je na zamyšlení, jestli tím nezatěžujeme příliš mnoho podnikatelský sektor. Chápu, že jsou na jedné straně směrnice Evropské unie a na druhé straně jsou náklady, a myslím si, že necitelným přístupem bychom opravdu způsobili velké škody.
Ale mám jinou připomínku. Tady padlo, že energetické štítky se nebudou týkat budov, které byly postaveny před rokem 1948 a které se prodávají. Myslím si, že máme jiný problém, který tady na obcích je, že děláme energetické štítky na budovy, které nikdy nebudeme prodávat, jako jsou radnice, školy a tak dále a tak dále. Je to zbytečně zatěžující náklad. Myslím si, že bychom se s tímto měli nějak popasovat v rámci hospodářského výboru nebo případně dalších čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ptám se, kdo další. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Možná bychom s panem ministrem mohli pár vět v diskusi věnovat už dneska v prvém čtení. Mě zajímá ten interval a povinné audity jednou za čtyři roky. Jestli je to interval, se kterým jsme ještě schopni pracovat, zda jsme schopni najít třeba delší interval, a pokud ne, tak proč. Protože si myslím, že to skutečně bude zvyšovat náklady a logicky náklady těchto podniků se zase promítnou do cen jejich produktů. Plně souhlasím s připomínkou, kterou řekl můj kolega Ivan Adamec. Je to opravdu nesmyslné a mohli bychom najít řešení, které ušetří obcím peníze, které pak mohou investovat mnohem smysluplněji než dělat energetické audity na své budovy, které skutečně prodávat nechtějí a nebudou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan poslanec Herbert Pavera s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové.
Vážený pane předsedající, chci se taky přihlásit k tomu, co tady řekli mí předřečníci - pan Stanjura a pan kolega z ODS Adamec, který upozorňoval na to, že energetické audity na obcích by neměly být povinností, ale měly by se dělat jenom tehdy, když obec rekonstruuje nebo připravuje žádost o dotaci nebo vystavuje. Řeknu příklad z minulosti, jak energetické audity dopadly před deseti a více lety, kdy jsme měli povinnost energetické audity na obcích dělat. Leží nám za stovky tisíc, jsou na nic. Vyhodili jsme opravdu spoustu peněz a potom se změnily normy, museli jsme energetické audity dělat znovu, musíme dělat energetické štítky. Nevím, jestli tam je opravdu tak dalece příkaz Evropské unie, nebo jestli je to lobby některých skupin, které se zabývají těmito věcmi. Velice by mě to zajímalo z hlediska obce. Opravdu si myslím, že obce ani podnikatelé by neměli být zatěžováni tím, co není pro jejich potřebu nutné. I když chápu, že z hlediska energií je nutné šetřit energiemi, ale nabádám všechny, abychom opravdu neschvalovali něco, co ublíží jak obcím, tak i podnikatelské veřejnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Paverovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan zpravodaj Milan Urban. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: K energetickým štítkům. Aby nedošlo k nedorozumění, nerad bych vás edukoval. A s veškerým respektem k opozici je potřeba říct, že energetické štítky už tady dávno zavedeny jsou. Možná si někteří vzpomenete, jak to tehdy bylo. Já to nedělám často, ale u tohoto si to obzvlášť užiji, protože tehdy jsem řekl, když se to tady projednávalo, že to je fakt pitomost. Někteří na to budete pamatovat. Teď nás to dohnalo. Voda někam utekla a ukázalo se, že jsem v mnohém měl pravdu. A možná je to příležitost k tomu, abychom se znovu nad tím zamysleli, protože je to fakt pitomost. A některé věci, které můžeme v České republice udělat v porovnání se směrnicí, abychom se s tím vypořádali. Opravdu se mi teď zdá příhodná doba, aby hospodářský výbor v tomto směru ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu hledal nějaké řešení, aby se věci, které zbytečně zatěžují občany, instituce a samosprávy, ze zákona vyndaly, pokud to bude jenom trochu možné. Děkuji. ***