(13.50 hodin)
Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne. Jak už řekl pan magistr Vondráček, já bych měl zdůvodnit lékařsky to, proč jsme vlastně se pokusili udělat novelu zákona, a to proto, že jsem kardiolog a věnuji se spoustu let nemocem, které s kouřením souvisejí.
Ten první fakt, který je třeba říci, je ten, že když se podíváme na hodnocení Evropské komise a Evropské unie, tak Česko je v regulaci tabáku nejumírněnější zemí celé Evropské unie.
Za druhé, a co je podstatné, když agentura Bloomberg dělala v loňském roce takzvaný žebříček nejvíce neřestných zemí světa, kde se hodnotí kombinace spotřeby tabáku, alkoholu, drog a výnosu z hazardu, tak jsme bohužel suverénně vyhráli. Jsme na tom mnohem hůře než třeba Slovensko.
V roce 1998 prohlásila WHO, že tabák je vlastně jedna z největších zdravotnických katastrof, které kdy lidstvo postihly. Když se podíváme na ta data, tak vlivem tabáku každých šest vteřin umírá jeden člověk. Protože tabák je hlavním rizikovým faktorem čtyř hlavních neinfekčních onemocnění, a to nádorů, kardiovaskulárních nemocí, respiračních nemocí, a dokonce cukrovky. A víme, že cukrovka je epidemie 21. století.
Je smutné, že po tolika letech, kdy tady bylo několik pokusů, především od pana doktora Šťastného, se nepovedlo posunout Česko v tom žebříčku. A já jako kardiolog bych vám chtěl říci pár dat, proč jsme pro ten přísný zákaz kouření ve stravovacích zařízeních a podobně.
Protože o vlivu toho, že si ten kuřák ničí zdraví, ta data jsou zcela jasná od roku 1950. Ale data o vlivu pasivního kouření jsou známá až od 80. let minulého století. To je takzvané kouření z druhé ruky, které je ale velmi závažné, i když není to úplně tak jak to primární kouření. Ale co je velký problém, až od roku 2009 je známo o takzvaném kouření z třetí ruky, a to je to, s čím se setkáváte vy všude v restauraci a podobně. Když tam se bude kouřit, tak ty toxické látky ulpívají na nábytku, na kobercích, na závěsech, vznikají velmi kancerogenní nitrosaminy. Ty jsou ještě mnohem horší než látky z toho takzvaného second hand smoke. Takže my se bavíme vlastně o věci, o které víme pár let, ale je mnohem horší než to, co jsme si mysleli.
Samozřejmě bude tady určitě mnoho lidí, kteří řeknou, že když takhle omezíme kouření, dojde ekonomicky k určitému propadu. Já bych uvedl data z Ameriky, kdy se jednoznačně ukázalo, a tam jsou velmi kvalitní ty studie... Prostě když za určité období zhodnotili, kolik se prodá vlastně krabiček cigaret a kolik to přinese ekonomice, tak když se vezmou pak data za to, kolik stojí následná léčba, tak ten rozdíl je zhruba trojnásobný. V letech 2000 až 2004 70 miliard dolarů a tam je to 180 miliard. Takže jsou to nesrovnatelná data ve prospěch toho, že zisk máme z toho, když nebudeme kouřit.
Co je zajímavé, že některé země, kde bychom řekli, že to vůbec nedokážou, to dokázaly. Vezměme si takové Turecko. Turecko, kde se řekne, člověk hulí jak Turek, ti dokázali dokonce odstranit i vodní dýmky z restauračních zařízení. Vodní dýmky jsou jeden z největších klamů, o kterých si lidé myslí, že to není nic zajímavého, že to je v podstatě naprosto neškodné. Ne, opak je pravdou. Vodní dýmka je více škodlivá než klasické kouření.
Bylo by smutné, kdybychom skutečně v naší zemi nedokázali nastolit trend, který je samozřejmě ve vyspělých zemích, jak v Americe, tak v některých zemích Evropy, který je zcela jasný proti tomu kouření, a kde se, jak už řekl magistr Vondráček, ukázalo, že nedošlo k poškození ekonomiky i těch daných restauračních zařízení, což je velmi častý argument pro to, abychom na to nesahali.
Další argument, a to je u té mládeže. Mnoho lidí, mnoho mládeže řekne, kdyby se nekouřilo v barech, v restauracích, na diskotékách, nikdy v životě bychom nekouřili, protože kouříme pouze tam. A to je ten náš návyk, který vzniká. Čili zase zde vidíme velmi prospěšnou věc.
Každopádně víme, že boj s kouřením je velmi těžký, protože víme, že tabák je nejenom kancerogen, ale bohužel, a to je to podstatné, je prohlášen za návykovou látku opiátového typu. Čili představte si, návyková látka opiátového typu je skoro nejtěžší návyková látka, takže věřím, že bojovat s tak těžkou návykovou látkou je velmi těžké. Ale přesto si myslím, že je v silách nás a té nové Poslanecké sněmovny, jak jsme v takovém tom orientačním průzkumu viděli, že ta situace je mnohem lepší než dříve, a věříme, že jak pod tíhou tady těch argumentů právních, ekonomických i mých zdravotních kardiologických vás přesvědčíme o tom, že bychom měli tuto velmi lehkou novelu schválit. Už proto, že ta novela, která se připravuje na vládě, je právě příliš komplikovaná. Ona spojuje alkohol, kouření, drogy a to je velmi těžké dát dohromady. Těch připomínek je strašně moc, protože problematika například drog je úplně o něčem jiném. Ale toto, toto velmi jednoduché v podstatě slovíčko, které jsme tady zařadili, by mělo být chápáno každým. Myslíme si a věříme tomu, že budeme úspěšní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Štětinu. Ještě nám chybějí čtyři minuty do 14 hodin.
Já se omlouvám. Teď všechno beru zpět. Moje chyba. Mám tady ještě dvě faktické poznámky, takže musí počkat i pan předseda klubu KDU. Mám tady pana poslance Pilného s faktickou. Prosím.
Poslanec Ivan Pilný: Já nebudu dlouho zdržovat. Jenom pro potřeby stenozáznamu, který je veřejně přístupný, konstatuji, že hospodářský výbor se dosud tímto zákonem nezabýval. To znamená, stanovisko zpravodaje hospodářského výboru je pouze stanoviskem zpravodaje hospodářského výboru, nikoli stanoviskem hospodářského výboru.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Koskubu. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že postoupil dost čas, tak věřím, že tento bod neprojednáme. Já jsem chtěl navázat na kolegu Nykla. Samozřejmě jako lékař musím se spoustou vývodů souhlasit, ale nedá mi to, abych zde nepřipomněl, že hlavním dealerem této drogy je stát. Stát je ten, kdo umožňuje, aby se lidé k této droze dostali. Stát si z toho nebere malé částky. Naopak, tady jste plácali, jak je to všecko fajn, ale všichni zvedli ruku pro to, aby ti kuřáci platili čím dál více.
A já se omlouvám, já jsem jeden z narkomanů, který tuto drogu bere. Přitom nikdy jsem zde nezaznamenal sebemenší vůli, aby byť koruna z té spotřební daně šla do rezortu, který opravdu řeší následky kouření. To znamená, tady ten dealer se chová ještě pomalu tvrději nežli dealer drog obyčejných.
Další moje poznámka. Zasahujeme zde už, ať chceme, nebo ne, do svobody občana i svobody podnikání. To si, dámy a pánové, musíme přiznat. ***