(11.30 hodin)
(pokračuje Chovanec)
Já bych vám jenom rád připomněl, proč jsme přistoupili ke schválení zákona v této podobě, a já si velice vážím politické dohody, která tady vznikla. My jsme tento zákon schválili primárně pro to, aby Česká republika konečně zákon o státní službě, který je funkční, měla a obhájila svoji pozici u Evropské komise. Toto přece není střet o nějaké dva pseudopolitické náměstky, kteří takto nejsou explicitně pojmenováni v tomto zákoně. Rád bych připomněl kritikům této normy, že stejné ustanovení nese i zákon z roku 2002. To není žádný výmysl této Poslanecké sněmovny. Toto je součástí českého právního řádu od roku 2002. Z tohoto důvodu si myslím, že jakákoliv ústavní žaloba na tento paragraf, na tuto věc, je bezpředmětná. Stejně tak hovoří i posudky našich právníků. Hlavním a základním úkolem této novely je, abychom jasně dokázali Evropě, že máme zákon, v němž se veřejná služba a státní služba pohybuje, a abychom byli schopni čerpat evropské peníze, které Česká republika v příštím plánovacím období bude mít pravděpodobně naposledy. Určitě v tomto rozsahu, v kterém je plánován. To je hlavní důvod této normy.
Dovolte mi také, abych se vyjádřil k tomu, jestli by se Ivan Langer radoval, že bude mít takto velké ministerstvo. Já se neraduji. Já jsem to dostal jako úkol, který jsme splnili. Já si myslím, že někteří kolegové tady mluví o tom, co bylo za doby Ivana Langera. Za doby Ivana Langera určitě by se nestalo to, že by premiér České republiky vedl o tom diskusi se všemi politickými stranami, že byli všichni přizváni, aby se mohli vyjádřit. A já s kolegou Klánem si pamatuji, že jsme seděli na Ministerstvu vnitra, že jsme precizně i s klubem KSČM diskutovali tuto normu, bavili jsme se o těch problémech, a myslím si, že celou řadu z nich jsme vypořádali. Určitě to není o tom, že bychom nenaslouchali hlasu opozice. Tvoříme tady normu, která má přetrvat i toto volební období, tvoříme tady normu, která má dát základ pro státní službu, ale všichni, co tady sedíme, přece víme, že ten zákon v průběhu bude novelizován, pokud se ukáže, že některá novela je potřebná. Toť vše.
Prosím pěkně, neshazujme tuto normu, která je důležitá pro Českou republiku, pouze na jakýsi pseudoprecedens a pseudoproblém dvou politických náměstků. Tito lidé mají zastupovat ministra, a jestli ten ministr nebude naprostý hlupák, tak si vedle sebe vezme lidi schopné, lidi pracovité, na které bude přenášet úkoly, protože ostudou toho ministra bude jejich nečinnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Chovancovi. Teď s faktickou poznámkou pan poslanec Klán, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych zareagoval na slova pana ministra. Já bych se ho chtěl zeptat, jestli to téměř nic z našich připomínek, které jsme k tomu služebnímu zákonu měli, bylo vypořádáno, tak mu to neberu. Jenomže my jsme měli také své požadavky, které se týkaly hlavně ústředních orgánů státní správy, aby se § 2 odst. 1 sjednocoval. Naše připomínky vypořádány nebyly. To tady říkám naprosto otevřeně. Jediná věc, která tam byla zapracována na náš návrh, bylo to, aby se zákon nevztahoval na předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu. Když jsme požadovali, aby se ten zákon nevztahoval taky na předsedkyni dneska, ale samozřejmě předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a další ústřední orgány státní správy, jak je vymezuje kompetenční zákon, tak se s námi prostě nikdo nebavil! Tak se pak nedivte, že vám ten zákon tady kritizuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další řádnou přihláškou pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, budu asi stručnější než moji předřečníci a nechci se tady teď zabývat rozebíráním služebního zákona, jeho jednotlivými paragrafy, ustanoveními, dlouhými semináři či různými školicími akcemi, jak byl předjednáván a kdy byl vytvářen, aby nakonec byl přijat v podobě, která byla zcela odlišná od té, která byla dlouho v České republice diskutována.
Chtěl bych tady říci, že sám osobně považuji, a je to i názor řady odborových sdružení, skutečnost za fakt, že zákon z roku 2002 by byl z hlediska zaměstnanců mnohem lepší, mnohem příznivější a lépe by ošetřil jejich základní zaměstnanecká pracovněprávní práva. To je zřejmě skutečnost a zákon, který byl přijat, o němž dnes budeme rozhodovat, zda tedy se stane součástí platného právního řádu České republiky, zda přehlasujeme veto prezidenta republiky, může v tento moment z mého pohledu přinést do stabilizace zaměstnaneckých vztahů při výkonu státní správy spíš více nejistot než jistot.
Nechci zde bourat pozici České republiky ve vztahu k Evropské komisi a k možnosti čerpání dotačních titulů. Myslím si, že je to trošičku uměle vytvářený strašák. A chtěl bych říci, že mě mrzí, že některé politické strany daly přednost politickým dohodám o přerozdělení svého vlivu zejména v ústředních orgánech státní správy, o podílu, jaký dlouhodobě budou mít jednotlivá politická uskupení ve vztahu k vlivu v obsazování těchto funkcí, že se tady vytratili řadoví zaměstnanci státní správy, kterým se předepsaly mnohem horší pracovní podmínky i méně jistot než z hlediska platného pracovněprávního zákonodárství v České republice, a co mě mrzí zejména, že jsme opět postoupili na cestě k oslabení právě působícího zákoníku práce, který jsme redukovali výlučně na sféru pouze zaměstnavatelskou, neveřejnou a nestátní.
Chtěl bych říci, že za mnohem lepší považuji i zákon, který je už řadu let součástí našeho právního řádu, a to je zákon, který upravuje vztahy zaměstnanců územních samosprávných celků. I to by mohla být jedna inspirace. Neříkám tyto věci zde poprvé, neříkám je zde až úplně na konci. Tlumočil jsem je na řadě pracovních jednání, ale považuji za nutné je říci i zde a říci, že ze svého pohledu nemohu podpořit nijakým způsobem zákon, o němž se zde budeme bavit, pokud přehlasujeme veto pana prezidenta.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, přiznám se, že jsem příliš nerozuměl onomu povzdechu mého předřečníka, který říkal, že ho mrzí, že někteří poslanci dali přednost politickým dohodám před nějakou dikcí toho zákona. Já si obtížně umím představit, jak jinak než politickou dohodou se k pozitivnímu výsledku jednání o takovéto normě dosáhne. Jediná cesta je politická dohoda, v tomto případě poměrně široká. Já se hlásím k tomu, že ji držím. Takže možná spíš můj předřečník chtěl říct: mrzí nás, že někteří poslanci upřednostnili politickou dohodu s někým jiným než s námi. Tak by to asi tak bylo. Na jeho místě bych nezoufal vzhledem k tomu, že klub pana poslance Klána je pevnou záštitou vládnoucí koalice, tak myslím, že tu politickou dohodu naleznou ještě mnohokrát.
Já se chci přihlásit k politické dohodě, kterou klub TOP 09 uzavřel o tomto služebním zákonu, byť v tuto chvíli ten hlavní problém kolem prezidentského veta zdají se být političtí náměstci. Připomínám, že politické náměstky jsme nechtěli, že jsme požadovali, aby v tomto zákoně nebyli rozlišováni náměstci političtí a odborní. Nicméně politická dohoda s sebou nese i kompromisy. My jsme velmi ocenili, že jsme nalezli způsob, jak neustanovit Generální ředitelství státní správy na Úřadu vlády České republiky, a nezačali jsme z českého exekutivního systému dělat systém kancléřský. Uvítali jsme vaši vstřícnost při mnohem větší propustnosti výběrových řízení do jednotlivých pozic ve státní správě. Logicky jsme pak ustoupili poměrně nekompromisnímu požadavku, který formulovali pánové Babiš, Sobotka a Bělobrádek, že trvají na politických náměstcích. Respektujeme to a jsme připraveni tu dohodu dodržet.***