(11.50 hodin)
(pokračuje Birke)
A opět prosím neberte má slova jako projev nesouhlasu s myšlenkou vyšetřovací komise D47. Snažím se tu jednoduše hrát akorát roli ďáblova advokáta a upozornit na některá možná rizika a nedostatky. (V sále panuje značný hluk.)
Dále, pokud se podíváme do důvodové zprávy k návrhu na zřízení vyšetřovací komise, můžeme se seznámit s návrhy šesti otázek, na které má komise přinést odpovědi. Ponechal bych stranou, že otázka číslo tři dopředu předjímá, kdo v kauze nese vinu - konkrétně má jít o Ředitelství silnic a dálnic. Tato formulační nepřesnost určitě není v pořádku a musí být před finálním hlasováním o návrhu napravena. Za poněkud zarážející ale také považuji, že polovina otázek je směřovaná na konkrétní státní instituce - Ředitelství silnic a dálnic, Ministerstvo dopravy -, nicméně žádná otázka nesměřuje ke zhotoviteli problematického díla. Pokud by se například podle navržených otázek měla strukturovat závěrečná zpráva vyšetřovací komise, logicky by dostala podstatně větší prostor role státu, potažmo role Ředitelství silnic a dálnic v celé věci než role zhotovitele, takže by mohlo dojít ke zkreslení optiky, kterou se vyšetřovací komise má zabývat. I těmto věcem bychom měli věnovat pozornost. Patřičnou péči a případný okruh otázek rozšířit a vytvořit tak podmínky pro objektivní práci.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale přece jenom ještě požádám o ztišení v sále, protože míra hluku je skutečně neúnosná. Děkuji vám. Můžete pokračovat.
Poslanec Jan Birke: Děkuju, pane místopředsedo. Já už budu končit.
Dále je tu aspekt personální, o kterém už jsem mluvil v souvislosti s Ředitelstvím silnic a dálnic, které je jednou stranou sporu o D47. Všichni vnímáme, že je na tom personálně špatně. Připomínám znovu, že za posledních deset let se ve vedení vystřídalo deset osob, z toho šest ředitelů bylo jmenovaných a čtyři ředitelé pověřeni řízením. Jen v letošním roce se zatím vyměnilo vedení ŘSD čtyřikrát. To určitě nesvědčí o dobré kondici této klíčové státní organizace. Pokud by se jednalo o soukromou firmu, asi by jí taková kadence změn ve vedení totálně vnitřně rozložila a destabilizovala. Můžeme doufat, že Ředitelství silnic a dálnic tuto situaci ustojí.
Co ale považuji z hlediska záměru zřídit vyšetřovací komisi k D47 za větší problém, je ztráta kontinuity, ztráta institucionální paměti v Ředitelství silnic a dálnic. S každým odcházejícím ředitelem totiž odešli i jednotlivci, někdy i týmy, lidé, kteří se podíleli na přípravě různých staveb, ale třeba i na přípravě podkladů řešení sporů. Podle mého názoru teď bude komplikované zpětně dohledat podklady pro vyšetřovací komisi k projektu, který byl zahájen v roce 2003. Ano, jistě jsou tu podklady pro rozhodčí soud, ale ty určitě nebudou z pochopitelných důvodů, o kterých jsem už mluvil, pro účely komise plně použitelné.
Závěrem mi dovolte shrnout to nejpodstatnější. Než rozhodneme o vyšetřování D47, měli bychom si udělat jasno v následujících otázkách. Je zadání pro vyšetřovací komisi tak, jak je obsažené v důvodové zprávě, vyvážené a dostatečné? Neměla by se komise zabývat problémy spojené s českými dálnicemi na mnohem širší úrovni? Neovlivní práce vyšetřovací komise průběh arbitráží, které se kolem D47 vedou? Jaké bude mít vyšetřovací komise podmínky pro svou činnost? Dostane se ke všem informacím, které bude potřebovat?
A na závěr. Zmínil jsem tady řadu výhrad a připomínek. Mým záměrem ale není, jak se říká, sypat písek do soukolí. Naopak, mám zájem se problému s výstavbou českých dálnic do hloubky věnovat, třeba i jako člen vyšetřovací komise. Jen mě mrzí, že problémy musí zajít tak daleko, abychom je museli na půdě Poslanecké sněmovny tímto způsobem řešit.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde přihlášené tři faktické poznámky. První pan předseda Okamura, poté paní poslankyně Havlová, pak pan poslanec Plzák. Máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mě to předešlé vystoupení malinko překvapilo, protože v podstatě jsem trošku znejistěl, zdali je cílem skutečně nějaké zlodějiny či předražování vyšetřit, nebo, řekl bych, do určitého odborně vypadajícího obalu, na kterém určitě bylo mnoho pravdy, nebo mnoho bodů, o kterých by šlo diskutovat, to bezesporu, tak to zaobalit tak, aby se něco jakoby zase poslalo do ztracena. Já znovu zdůrazňuji, že mně nepřipadá devět kilometrů dálnice D47 málo, protože se tady jedná o to, že ten kilometr stál přibližně miliardu korun, přičemž obvyklá cena je kolem půl miliardy. To znamená devět krát půl miliardy, tady může být škoda 4,5 miliardy korun, vážení přátelé, což mi připadá hodně. Takže na jednu stranu je devět, ale řekněme i B, že to může být 4,5 miliardy v korunách, nikoli v kilometrech. A to jsou setsakramentsky velké peníze.
Druhá věc je, že nám se přece jedná o principiální věc. Proto naše poslankyně Olga Havlová s touto iniciativou přišla za hnutí Úsvit. Jsme velice rádi, že se k tomu připojila i celá řada poslanců a klubů skrz politické spektrum, což je skvělé. Podle našeho názoru se na dálnicích a silnicích předražuje či krade dobrých 25 let a v podstatě nikdy nebyl pojmenován ani viník, ani nebylo nastaveno systémové řešení, aby se toto nestávalo. Ani jedno, ani druhé.
Můj předřečník tady vyjmenoval jakési ministry za posledních osm let. Já bych to posunul. Já myslím, že se to týká problému za posledních 25 let, a tam už se vystřídaly v podstatě všechny politické strany, které byly do té doby u vlády, to znamená ve Sněmovně.
Takže je to principiální věc. Když jednou konečně zjistíme viníka a bude potrestán, tak si i ti další dají pozor.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já se omlouvám, přihlásil jste se s faktickou poznámkou, vaše dvě minuty uplynuly.
Poslanec Tomio Okamura: Ano, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Havlová.
Poslankyně Olga Havlová: Já velice stručně. Tady můj předřečník pan poslanec Birke řekl jednu věc: že se řeší devět kilometrů v Moravskoslezském kraji. Ano, je to pravda. Ale proč právě v Moravskoslezském kraji se takhle špatně staví? To se budeme dál dívat, abychom se dočkali další Studénky, a budeme se dívat na to, jak umírají mrtví? A potom budeme teprve řešit tady tuto situaci? Já si myslím, že právě teď je ta chvíle na to, abychom to řešili a nečekali, až nám budou umírat další lidé. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Plzák. Po něm pak pan poslanec Birke.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Nebojte se, pane předsedo, já budu stručný.
Samozřejmě ta komise by se mohla zabývat stavbou všech dálnic u nás. Byly tady nářky, že máme dálnice předražené. Pokud ta komise vznikne a bude se tímto zabývat, já bych jí doporučil jednu drobnost, která nám tady v čase nějak zanikla. Existoval na Ředitelství silnic a dálnic jakýsi pan Hála, člen sociální demokracie, a ten když byl zadržen, tak se u něj našel nějaký notýsek, kde měl zaznamenáno v tajné skrýši, komu ty peníze z dálnic šly. On snad byl potom osvobozen. A mě by zajímalo, kam se poděl ten notýsek (smích v sále), protože od té doby se po něm slehla zem (hlasitý potlesk poslance Fiedlera) a nebylo po něm ani vidu ani slechu. Tak prosím vás, pokud ta komise vznikne, velmi bych se přimlouval, pátrejte po tom notýsku a budeme mít třeba jasno, kam ty peníze z dálnic odešly. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní pan poslanec Birke.
Poslanec Jan Birke: Já to zkusím do těch dvou minut nacpat. Pane předsedo Okamuro prostřednictvím pana místopředsedy, pana předsedajícího, já předpokládám, že jsme v českém parlamentu, že jsem mluvil česky a že jsme si rozuměli. Jinými slovy, my nezpochybňujeme vyšetřovací komisi a devět kilometrů D47. Myslím, že to jsem řekl jasně. Několikrát jsem to zopakoval. To jenom na vaši reakci.
Na druhou stranu já chápu různé šťouchance typu notýsků a podobně. Problém je v jedné věci. Já nevím, jestli ten notýsek někdy existoval. Já to nevím. Vy to víte. Já nevím, na koho ukazujete. Ale co vám chci říci: jestli tady dneska budeme říkat, že tady 25 let, já tady nebudu říkat, že 25 let se v České republice krade. Já nebudu vykřikovat takováto laciná gesta (řečník zvyšuje plynule hlas), která někteří předsedové politických stran hlavně před volbami vykřikují. Já jenom říkám, že všichni tady máme oznamovací povinnost! A pokud někdo z nás má pocit (řečník už křičí), že se tady krade, tak to proboha... Jsou tady orgány činné v trestním řízení, tak proč to někdo z nás neudělá? A jenom tady vykřikuje? (Řečník je velice rozzuřen.)
Děkuju mnohokrát. (Řečník děkuje už klidným hlasem.) Omlouvám se, že jsem zvýšil hlas. (Velký potlesk ČSSD.) ***