(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První má poslanec Urban a po něm pan poslanec Bendl. Takže pane poslanče Urbane, vaše dvě minuty.
Poslanec Milan Urban: Děkuji. Já jen navážu na předřečníky. Tato norma v podstatě má umožnit, aby stávající rozestavěné průmyslové zóny byly doinvestovány tam, kde bude zájem investorů, a vytvořila se pracovní místa. Myslím, že tady nikdo nechce navrhovat nějaké další zábory, vyjímání půdního fondu, dokonce si myslím, že ani by to nemělo být nějakou politikou vlád České republiky stavět další průmyslové zóny na orné půdě. Myslím si ale, že ty, které jsou v současné době v různé fázi rozestavěnosti a také díky tomuto zákonu se zastavily, stojí za to, aby tam, kde investoři zájem měli, tak aby mohli v té dané lokalitě, která byla již schválena v územním plánu jako průmyslová zóna, investice realizovat.
Co se týká veřejného zájmu, tak jen technická poznámka na vystoupení pana předsedy Kalouska. Jsou tu strategické průmyslové zóny, které jsou rozhodnuty předchozími vládami, a ty mají charakter veřejného zájmu. Pak je tu spousta dalších, které nejsou strategickými průmyslovými zónami, ale investice tam také probíhají, tam samozřejmě se už o deklarovaný veřejný zájem nejedná.
Dovedl bych si do budoucna představit, že budeme mnohem více využívat pro investorské příležitosti brownfieldy, ale je potřeba si říci, proč se nevyužívají. Nevyužívají se proto, protože za prvé mají různé vlastníky a za druhé hlavně proto, že nikdo nepřispěje k tomu, aby se vyčistily od ekologických zátěží apod. Kdyby stát v tomto hledal nějakou cestu, jak řešit přípravu brownfieldů pro budoucí investice, tak udělá velmi záslužnou činnost. Pak je možné tyto brownfieldy využívat pro další investice než průmyslové zóny, které existují teď. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Bendl, poté pan poslanec Benešík.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Budu stručný, jen na konto pana poslance Urbana. Jste ve vládě, stačí to navrhnout a přinést sem něco konkrétního tak, abychom viděli, že se opravdu v této oblasti bude něco dít.
Chtěl jsem říci to podstatné. To jsou dvě věci: stavby ve veřejném zájmu, které jsou kvalifikovány právě v územních plánech, a soukromé investice. Jedná-li se o soukromé investice, o investice do průmyslových zón soukromých, pak je logické, že stát si chce a musí chránit svůj zemědělský půdní fond a je dobře, že tam ten poplatek je. V případě ale, že jde o stavby ve veřejném zájmu - dálnice, železnice, ale jsou to i chodníky, zjednodušeně řečeno, tzn. stavby, které tu jsou pro občany ve veřejném zájmu, pak je zbytečné, aby stát z vlastních prostředků platil náklady na veřejně prospěšnou stavbu plus vynětí ze zemědělského půdního fondu, protože tím si sám zdražuje stavby ve veřejném zájmu, často zdvojnásobuje, a to je na konto Pavla Kováčika prostřednictvím předsedajícího, a to považuji za zbytečné. To bych tu prostě neprosazoval, protože stát zbytečně a obce a kraje si zbytečně prodražují nebo my jim prodražujeme stavby ve veřejném zájmu a pak se divíme, že nemáme peníze na investice.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám dále přihlášené s faktickými poznámkami. První je pan poslanec Benešík, po něm pan poslanec Laudát a poté pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, já jen, co se týče brownfieldů. Ve Zlínském kraji jsme svého času právě měli program na podporu brownfieldů, myslím si, že byl docela úspěšný, že u něho byla daleko větší poptávka, než byla finanční nabídka na podporu revitalizace brownfieldů, takže programy tu byly, možná ještě někde jsou, ale také jsme se potkávali s problémy, protože často investoři nechtějí brownfieldy z různých důvodů. Samozřejmě přestavba je často dražší a komplikovanější než postavit něco na zelené louce a také většinou jsou brownfieldy blízko, nebo přímo v zástavbě, dále od komunikací apod., čili byly tam nějaké objektivní problémy.
Co se týče tohoto návrhu zákona, tak samozřejmě mě netěší, že se to týká zemědělské půdy, ale musíme si jasně říci, tak jak to tady také zaznělo, že se to týká zejména půdy, která už je dneska vedena jako průmyslová zóna. Například ve Zlínském kraji je obrovská průmyslová zóna, přes 300 ha, která právě na toto čeká. Nebudu hodnotit, jestli je dobře, že tam je, nebo není, ale daňového poplatníka tato zóna stála zhruba miliardu 600 milionů korun. Jedním z důvodů, mimo jiných důvodů, je také právě drahé vynětí zemědělské půdy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Zareaguji na pana kolegu Urbana. Rajská hudba. Ale kdo tady křičel, že prostě nechcete, ať už tak či onak, rychle realizovat tendr na vyčištění ekologických zátěží? Dobře, dělal se na Ministerstvu životního prostředí, protože tam chtěli rozdávat zakázky postupně, s výsledkem v několika případech sporným. A pokud vás to zajímá, tak kdysi, když jsem se díval na data, když to bylo obrovské mediální politikum, tak jedině v éře ministra financí Sobotky, tam byly roky, kdy mám pocit, že tam nešla ani koruna. My jsme vzbudili očekávání. Pokud by se někdo soudil, tak si vůbec nejsem jistý tím výsledkem, protože stát slíbil, že ekologické zátěže vyčistí, a samozřejmě že to logicky odrazuje potenciální investory. Myslím si, že řada území stejně leží ladem a že by byly asi k jednání průmyslové zóny a umisťovat tam investice, ale to by býval stát sebou musel pohnout a dodržet své sliby z počátku 90. let. Takže dáváte si vlastní gól, pánové.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní poprosím pana předsedu Stanjuru o faktickou poznámku.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych naši debatu vrátit k tomu, abychom pokud možno vytvářeli rovné podmínky. My tu mluvíme o tom, že jsou nějaké průmyslové zóny ve veřejném zájmu a pak jsou ostatní. Myslím, že to tak není. Jestliže má obec v územním plánu plochu pro průmysl, tak podle mne tím deklaruje svůj veřejný zájem to tam mít. Ne že tu se sejde vláda, tu se sejde krajské zastupitelstvo, odhlasuje se, že toto území má strategický význam. To znamená, měli bychom k tomu přistupovat takto. To znamená, že samospráva ví dobře, kde je plocha pro průmysl, a tím, že takový územní plán schválí, projevuje svůj veřejný zájem. Ne usnesením tu kraje nebo vlády nebo Poslanecké sněmovny nebo někoho jiného. Doufám, že vždycky přijde soukromý investor, který nakonec bude v průmyslové zóně nebo v ploše průmyslu podle územního plánu investovat. Trochu se bojím z té debaty, že sklouzáváme k tomu, že někdo, tu vláda, tu Sněmovna, tu krajské zastupitelstvo, některou z ploch průmyslu upřednostní, prohlásí ji za tu správnou, tam budeme pomáhat, a v ostatních ne. Já bych chtěl, ať je to všude stejné. Ať se to řídí územním plánem, pak je to logické.
Ještě k tomu vstupují v celé Evropě, bohužel, my vůči tomu nejsme imunní, investiční pobídky. To samozřejmě trh pokřivuje. Někdo tu výhodu má, dostane lepší cenu. Umím si představit, že v rámci investičních nabídek někdo zaplatí to vynětí z veřejných zdrojů, ať už státních, krajských, nebo obecních, a opět nevytváříme rovné podmínky. Mysleme i na naše domácí investory, na malé firmy, které chtějí rozšiřovat své podnikání. Ty nikdy nebudou ve strategických zónách, a měli bychom vytvořit pokud možno stejnou podmínku jako velkým zahraničním, abychom na ně nezapomněli. To je jediné, co jsem chtěl faktickou připomínkou říct. Rovné podmínky všem, ne podle usnesení vlády, kraje či obce.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy ani s faktickou poznámkou. Vypadá to, že tomu tak je. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo paní zpravodajky. Pan ministr si vezme slovo. Takže váš prostor, pane ministře.***