Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

133.
Ústní interpelace

Jsou to ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes dopoledne za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve v čase 14.30 až 16 hodin na pana premiéra, na ostatní členy vlády od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců dle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní uděluji slovo prvnímu vylosovanému, jímž je poslanec Karel Fiedler, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku ve věci nákupu a prodeje bitevníků L-159. Připraví se pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych se věnovat spíše ekonomické stránce té věci než nějaké praktické.

My jsme tady, pane premiére, už toto zmiňovali na půdě Sněmovny. Jen velmi stručně bych zopakoval pár informací. Česká republika nakoupila celkem 72 kusů bitevníků L-159 v celkové ceně 50 nebo 51 miliard korun, je uváděno. Z toho mám informace, které jsem si získal, že je uskladněno 36 letounů, čili polovina z těchto letounů, se dá říci, že byla nakoupena zbytečně, což odpovídá částce 25 miliard korun zhruba zaokrouhleně. Pokud bychom do toho chtěli započítat i náklady za uložení těchto bitevníků a zakonzervování, tak z dostupných informací do roku 2011 to bylo 250 milionů korun a to je zhruba částka, kterou bychom mohli obdržet za to, pokud bychom prodali bitevníky, o kterých se momentálně jedná.

My jsme také v této Sněmovně řešili návrh poslaneckého klubu Úsvit o péči řádného hospodáře o majetek České republiky a vy jste byl jeden z těch, který říkal, že to je naprosto zbytečné, že to není třeba dublovat, že u nás všechno funguje. A já mám naprosto konkrétní dotaz: Jak v rámci těch konkrétních opatření a zákonů, na které se odvolávala vládní koalice, to bylo řešeno? Kdo tedy nese odpovědnost za to, že daňoví poplatníci zaplatili prostřednictvím státního rozpočtu, respektive ne zaplatili, ale vyhodili 25 miliard korun za nepotřebné bitevníky? A druhý dotaz, zda osoby, které tenkrát rozhodovaly o nákupu tohoto nesmyslného počtu 72 kusů bitevníků L-159, byly účastny i výběrového řízení na pronájem letadel Gripen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak především za prvé je evidentní, že snaha rozvíjet letecký průmysl v České republice primárně prostřednictvím státních zakázek byl omyl. Prostě tohle možné už v dnešní době není. Ta výroba je tak náročná, je vystavena tak ostré konkurenci, vyžaduje tak rozsáhlé investice do výzkumu, inovací, do prodejní sítě, do servisní sítě, že to prostě není v silách státu, aby prostřednictvím veřejných zakázek byl schopen primárně rozvíjet letecký průmysl v České republice. Zakázky od veřejného sektoru mohou být doplňkovým zdrojem příjmů našeho leteckého průmyslu. Mohou mu třeba pomáhat financovat některé projekty, mohou to být referenční projekty, které mu mohou pomoci na třetích trzích, ale v žádném případě už nebude možné do budoucna snažit se o to, o co se snažily pravicové vlády v době, kdy realizovaly tento kontrakt, to znamená učinit tedy velkou objednávku letounů L-159, objednávku, která vysoce přesahovala kapacitní potřeby tehdejší, ale i dnešní Armády České republiky. Nakonec celá ta akce skončila tím, že letouny byly zakonzervovány. Jsou uloženy v ochranné atmosféře. Průběžně jsou kontrolovány, samozřejmě tak aby to uložení je co nejméně poškodilo.

Už roky a roky se vlády snažily zrealizovat jejich prodej prostě proto, že ty letouny morálně zastarávají, tím pádem klesá jejich hodnota. Už to prostě dneska nejsou letouny na té úrovni, jak byly v době, kdy byly pořízeny. Je v zájmu podle mého názoru státu, aby ten prodej byl realizován, aby byl dokončen. Tady jsou jasné dobré zprávy v tom smyslu, že problém neprodejnosti uskladněných L-159 bude vyřešen. Po letech, kdy ten prodej nebyl možný, a skutečně byla realizována celá řada pokusů, všechny ty pokusy ztroskotaly, tak se podařilo najít na uskladněné bitevníky L-159 kupce. Vláda samozřejmě na tom prodeji intenzivně spolupracuje. Armáda by se tak měla zbavit všech uskladněných letounů a AERO Vodochody jako jejich výrobce by mělo získat dvě reference, to znamená referenci díky prodeji americké společnosti Draken a referenci díky potenciálnímu prodeji do Iráku.

Pro český letecký průmysl to podle mého názoru je dobrá zpráva, protože to může znamenat určitý pozitivní impuls, to obnovení možnosti prodeje původních českých bojových letadel. Dá totiž příležitost i novým projektům. Po podpisu prodeje Drakenu koneckonců i firma AERO ihned představila nový projekt pro novou generaci cvičného letounu L-39. Ta koupě ze strany Draken je v tuto chvíli již plně potvrzená, prochází realizací, a máme tedy velkou šanci na to, že tento prodej bude kompletně dokončen.

Pokud jde o jednání s Irákem, to v tuto chvíli probíhá. Je zde dohoda mezi AERO a Ministerstvem obrany. Počítá se s tím, že se odkoupí celkem 15 letounů L-159 ze zásob Ministerstva obrany do Iráku a AERO odkoupí 4 aktivní letouny, 11 nepoužívaných, které jsou v současné době uloženy v ochranné atmosféře. Dokončení irácké transakce přirozeně závisí na vývoji složité situace na území Iráku, kde obecně nepřehledná situace nepřeje mezinárodnímu obchodu, ale irácká vláda přirozeně zbraně v této situaci výrazně potřebuje, což je pozitivní vyhlídka pro český zbrojní export. Navíc chci připomenout, že do Iráku směřovala i darovaná česká munice z armádních zdrojů na podporu obrany proti Islámskému státu.

Jsem přesvědčený o tom, že rozhodnutí Ministerstva obrany a vlády o prodeji těchto letounů bylo správné. Dlouhá léta se ten problém řešit nepodařilo, teď se ho vyřešit, pevně doufám, podaří. Letouny bohužel morálně zastaraly, jejich tržní hodnota se výrazně snížila. A to, že v tuto chvíli nejsme schopni realizovat prodej za jejich pořizovací hodnotu, odpovídá této situaci a tomuto stavu.

Jak znovu zdůrazňuji, je jasné, že nebude možné do budoucna financovat rozvoj českého leteckého průmyslu stěžejně a meritorně právě přes veřejné zakázky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, zdali pan poslanec Fiedler má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Musím říct, že bohužel dle předpokladu jsem se nedočkal odpovědi na to, na co jsem primárně žádal, to je na to, jak bude vyvozena odpovědnost osob, které ze státního rozpočtu utratily 25 miliard navíc. To, pane premiére, že nám tady vysvětlíte, že prostě nelze rozvoj českého letectví takto podporovat, s tím souhlasím. Ale já jsem se ptal na to - vy jste zamítli náš návrh zákona, který v podstatě říkal, že i ti úředníci těch ministerstev musí hospodařit s péčí řádného hospodáře. A tady, já vím, že to je v minulosti, že to je z minulých let, tomu tak evidentně nebylo.

Já tedy zopakuji svůj dotaz: Budete požadovat nějakou konkrétní odpovědnost konkrétních osob, které tento nesmyslný obchod, který velmi výrazně finančně poškodil naši republiku a náš rozpočet, budete něco takového vyžadovat a realizovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a prosím pana premiéra o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že Ústava České republiky neumožňuje přijímat zákony, které mají retroaktivní dopad, zejména pokud by se jednalo o retroaktivní dopad v řádu patnácti dvaceti let. Myslím, že je potřeba si uvědomit, kdy ta politická rozhodnutí byla učiněna. Ta byla učiněna na sklonku devadesátých let, čili to je období, kdy tato rozhodnutí byla učiněna. Byla učiněna na úrovni tehdejší vlády, na úrovni Ministerstva obrany. Byly poskytnuty státní záruky společnosti AERO Vodochody, ty následně musely být proplaceny. To znamená, byly realizovány rozsáhlé veřejné výdaje v souvislosti s těmi tehdejšími rozhodnutími, ale byly pořízeny letouny, které zčásti Armáda České republiky používala, zčásti ta poptávka byla předimenzovaná. Jsou to události, ke kterým došlo před patnácti lety.

Kdokoliv v této zemi může samozřejmě podat příslušná trestní oznámení, aby se tím policie mohla zabývat. Pane poslanče, můžete to kdykoliv učinit i vy a mohl jste to učinit i před několika měsíci, pokud budete chtít, aby policie tyto věci ještě zpětně prošetřila, ale je otázka, jestli tahle aktivita ze strany policie a náklady, které s tím budou spojené, mohou vést po patnácti dvaceti letech k nějakému konkrétnímu výsledku.

Já jsem spíše stoupencem konkrétních výsledků, a konkrétním výsledkem je to, že se nám podaří konečně po deseti patnácti letech odprodat nadbytečné letouny L-159 a získáme díky tomu snad i určité reference pro náš letecký průmysl, možná i do budoucna nějaké nové zakázky, což by zase zčásti zpětně mohlo zhojit ekonomické škody, které tady nastaly. Je to věc, která je skutečně v čase hodně daleko v minulosti a těžko teď retroaktivně můžeme do těch procesů, které se odehrály, zasahovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Procedurální návrh - pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, prosím, že do toho vstupuji, ale vidím počet přihlášených. Dávám procedurální návrh, aby Sněmovna přerušila jednání do okamžiku, než budeme alespoň teoreticky usnášeníschopní. To říkám s vědomím, že nejsme schopni se na tom usnést, protože nejsme usnášeníschopní. (Smích v sále.) Dívám se do těch prázdných vládních lavic a říkám si, jestli si z nás děláte nebo neděláte legraci, kolegové.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér. Prosím, pane premiére. (Poslanec Kalousek namítá, že podal procedurální návrh.) Pardon, ještě pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já se omlouvám, nebudu mluvit dlouho. Jenom chci upozornit na to, že i opoziční lavice jsou výrazně prázdné, ať už jde o pravicovou, nebo levicovou opozici, tak ani tady není ta docházka bohužel dnes stoprocentní.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, je tady procedurální návrh pana předsedy Kalouska a žádost o odhlášení, takže já vás tedy všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

V tuto chvíli musím konstatovat, že skutečně Sněmovna není usnášeníschopná. Podle jednacího řádu musí být přítomna více než třetina poslanců, to je minimálně 67. Přerušuji tedy jednání Sněmovny do 14.55 hodin na deset minut s tím, že přivolám naše kolegy, a věřím, že ve 14.55 hodin budeme usnášeníschopní. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 14.44 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.56 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Milé kolegyně, milí kolegové, budeme pokračovat v našem jednání. Dle stanoviska legislativy není možné během interpelací komukoli dát prostor pro námitku. Za tento postup se omlouvám, nicméně je to nová situace, která se tady ještě nevyskytla.

Budeme pokračovat v ústních interpelacích. Druhým interpelujícím je pan poslanec Petr Fiala, který bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci státního rozpočtu. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, námitku nevznesu, místo toho vznesu svoji interpelaci na pana premiéra.

Pane premiére, vy jste v rámci projednávání státního rozpočtu v prvním čtení zde vůbec nevystupoval, což pokládám za neobvyklé, a chtěl bych vás proto požádat o vysvětlení základních parametrů rozpočtu a vlastně i některých pojmů.

Ministr financí vaší vlády označil tento rozpočet za prorůstový, proinvestiční, přičemž to nepotvrzují fakta. Já jenom připomenu, že v roce 2013 skončil státní rozpočet se schodkem 81 mld. Kč a investice přitom dosahovaly 97 mld. a prakticky ještě výš, a tento rozpočet se schodkem 100 mld. počítá s investicemi pouze ve výši 75,6 mld. Kč, to znamená, že investice jsou o 26 % nižší. Nebylo by tedy lepší rozpočet, jehož deficit je 100 mld. Kč v době, kdy očekáváme dvou- až tříprocentní růst HDP, označit spíše jako přerozdělovací rozpočet? Všem berete, dáváte jenom některým vybraným skupinám. Přitom je hodně naivní očekávat, že by růst, kterému se teď můžeme těšit, byl donekonečna. Horší časy samozřejmě mohou přijít. Když se podíváte do zahraničí, tak Německo, Francie a další státy počítají s možným hospodářským poklesem, ale tato vláda jako by to neviděla, neinvestuje, místo toho rozdává.

Pane premiére, ptám se tedy: Vaše vláda má dobré podmínky pro to, aby v dobrých časech splácela dluhy, investovala do dopravní infrastruktury, do podnikání atd. Proč to neděláte?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi a prosím pana premiéra o jeho odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem měl teď shodou okolností před interpelacemi jednání se zástupci Hospodářské komory. Rozpočet jsme projednávali i se Svazem průmyslu a dopravy, s Konfederací podnikatelských svazů, s Českomoravskou konfederací odborových svazů, s Asociací samostatných odborů. Mohu vás informovat o tom, že jak zástupci podnikatelů, tak zástupci odborů návrh rozpočtu podpořili.

Možná si pan poslanec Fiala všiml, že v okamžiku, kdy jsme tady projednávali státní rozpočet, tak ani na Václavském náměstí ani na náměstí Republiky ani tady před Poslaneckou sněmovnou nebo v okolí Poslanecké sněmovny nebyl jediný demonstrant, který by demonstroval proti vládní rozpočtové politice. My jsme postavili rozpočet, který naše země potřebuje. Je to rozpočet, který meziročně zvyšuje investice. Je to rozpočet, který počítá s tím, že budeme schopni zapojit peníze z Evropské unie. Je to rozpočet, který po řadě let napravuje chyby, které se tady odehrávaly např. v mzdové politice vlády.

Myslím si, že není možné, aby pravicová strana, konkrétně ODS, která tady roky dusila mzdy, to znamená, že několik let po sobě tady klesaly reálné platy, aby pravicová strana, která tady roky dusila valorizaci penzí, to znamená, že tady byly mizerné valorizace penzí v průměru 45 Kč, v tuto chvíli doporučovala vládě, aby v té politice pokračovala. Jak dlouho myslíte, že by to trvalo, než by zdravotním sestrám, lidem, kteří pracují v sociálních službách, policistům, hasičům, došla trpělivost s vládou, která jim roky a roky snižuje jejich reálné výplaty? Přece ti lidé, kteří pracují v těchto profesích pro veřejný sektor, také musí zaplatit nájem. Musí se postarat o své děti, musí se postarat o své rodiče. Mají výdaje, které jsou spojeny s provozem jejich rodin a domácností, a stát jim každý rok snižoval jejich reálné mzdy. To se dá dělat rok, dá se to dělat dva roky, ale nedá se to dělat pět nebo deset let. To znamená, my jsme ukončili devastující politiku vlády v oblasti platů.

A není pravda, že nedáváme peníze do investic. Podívejte se na rozpočet Státního fondu dopravy v příštím roce. Ten počítá s výdaji přes 90 mld. Kč, a pokud jde o deficity veřejných rozpočtů, tak deficity veřejných rozpočtů budou nižší, než s nimi počítaly výhledy pravicových vlád, které tady byly v uplynulých letech. Schodek státního rozpočtu bude nižší, než s ním počítaly výhledy pravicových vlád v době, kdy vaše ODS, pane poslanče, byla ve vládě. To je realita. To znamená, máme nižší schodek státního rozpočtu, ale jsme schopni v rámci rozpočtu lépe reagovat na potřeby země, tak abychom zajistili dobré fungování státu a zajistili investice, které budeme muset realizovat.

Myslím si, že tak jak je rozpočet postaven, umožňuje snížit deficit veřejných rozpočtů, umožňuje, abychom kvalitně profinancovali veřejné služby, abychom zajistili stabilitu zdravotnictví, abychom zajistili stabilitu a dostatečnou kvalitu našeho vzdělávacího systému a abychom napravili ty nejhorší chyby, ke kterým došlo v platové politice a v sociální oblasti.

Já vím, že nám budete vyčítat, že valorizujeme důchody o 200 korun v průměru, že za vás to bylo 45 korun, ale já se domnívám, že nelze několik let po sobě takovýmto nízkým způsobem valorizovat penze více než dvou milionů důchodců v České republice. Já vím, že se vám nelíbí, že zvyšujeme platy ve veřejném sektoru o 3,5 %, pro lékaře a pro policisty o 5 %, ale reagujeme na to, že vaše vlády řadu let těmto profesím reálně platy snižovaly. To znamená, reagujeme na situaci, kterou vy jste tady vytvořili, a myslím si, že ze strany ODS je hodně pokrytecké, pokud kritizuje současnou vládu za to, že napravuje chyby, které Občanská demokratická strana udělala.

A poslední věc, kterou bych možná poznamenal, a tím navazuji na to, co vy jste nedávno navrhovali. Přece součástí toho rozpočtu je i profinancování opatření, které souvisí se snížením daně z přidané hodnoty na léky a na knihy od 1. ledna příštího roku. A chci připomenout, že to byla ODS, která tady navrhovala, když jsme to projednávali, tu změnu, abychom snížili DPH na všechno. Abychom udělali výraznější pokles daně z přidané hodnoty, ačkoliv jste předtím daň z přidané hodnoty zvyšovali. Čili kdybychom souhlasili s tím vaším návrhem, tak by se samozřejmě schodek státního rozpočtu prohloubil mnohem výrazněji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím pana předsedu Fialu o doplňující otázku. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: S doplňující otázkou je to složité, protože vy jste mi, pane premiére, vlastně vůbec neodpověděl. Vy jste mi zopakoval svoji mantru o tom, jak tady vládla Nečasova vláda, co všichni víme a jak jsme dělali jakési chyby, které se tady snažíte popsat, ale neodpovídáte mi na to, proč jste sestavili rozpočet v této struktuře v dnešní době, kdy máme úplně jiné ekonomické podmínky. Ta čísla mluví sama za sebe. Jestliže státní rozpočet v roce 2013 skončil schodkem 81 miliard korun a teď plánujete schodek 100 miliard a říkáte mi, že to je nižší, tak to si opravdu těžko můžeme rozumět.

Ale doplňující otázku mám. Já nerozumím tomu, proč v době, kdy máme takto dobré ekonomické parametry, snižujete výdaje na výzkum, a fakticky je to tak, že v roce 2013 byly výdaje na výzkum, vývoj a inovace o 5 miliard korun vyšší, než budou ty, které plánujete pro příští rok. Tak na to mi ještě odpovězte, protože ten výzkum to je jenom jeden z příkladů toho, jak málo investiční a málo rozumný je rozpočet, který jste sestavili.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Poprosím pana premiéra o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že nejde jenom o objem výdajů, ale jde také o jejich efektivitu. A pokud jde o výdaje na vědu, výzkum a inovace v minulých letech a jejich efektivitu, já myslím, že to je téma, kterému se určitě ještě i tady v Poslanecké sněmovně budeme intenzivně věnovat. Protože mimo jiné byly využity evropské fondy, mimo jiné se u nás postavilo za využití evropských fondů kolem 40 nových výzkumných center, několik velkých vědeckých infrastruktur a jeden z vážných rozpočtových problémů, které budeme muset řešit, je udržitelnost těchto center v příštích pěti letech, kdy bude potřeba je financovat z veřejných rozpočtů a kdy jsou omezeny jejich příjmy z komerčních zdrojů právě v důsledku evropských podmínek. A je otázka, jestli rozhodnutí o těchto investicích bylo skutečně správné, jestli bylo dostatečně promyšlené a jestli si to Česká republika z rozpočtového hlediska vůbec může dovolit.

Chci připomenout, že jsme v letošním roce oproti původním plánům Rusnokovy vlády navýšili výdaje na vědu, výzkum a inovace o 900 milionů korun. 900 milionů korun jsme přesunuli v rámci struktury státního rozpočtu, posílili jsme tyto výdaje. V meziročním srovnání v příštím roce tyto výdaje porostou, protože počítáme s tím, že v prvním pololetí příštího roku ještě navýšíme výdaje na vědu, výzkum a inovace. Takto jsme se dohodli při přípravě zákona o státním rozpočtu. To znamená, celkem oproti těm rozpočtovaným výdajům by se tam mělo najít ještě minimálně 600 milionů korun na to, abychom tuto oblast posílili, a samozřejmě povedeme debatu zejména o tom, abychom posílili aplikovaný výzkum, abychom posílili projekty, které jsou v gesci Technologické agentury, které mohou mít přímý pozitivní dopad na zvýšení konkurenceschopnosti našeho průmyslu. Čili vláda počítá s tím, že v příštím roce navýšíme oproti letošním výdajům výdaje do oblasti vědy, výzkumu a inovací.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Miroslav Kalousek na pana premiéra ve věci koordinace zahraniční politiky. Připraví se paní poslankyně Pavlína Nytrová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, za koncept zahraniční politiky a její výkon odpovídá vláda České republiky. Prezident České republiky zastupuje zemi navenek. Tolik Ústava. Značná část české veřejnosti, a já se k té veřejnosti hlásím, je velmi znepokojena řadou excesů na mezinárodní scéně, kterých se dopouští pan prezident republiky. Dokud jezdil na ostrov Rhodos na velmi kontroverzní ekonomické konference spolu se soudruhy Zbytkem a Filipem jako důchodce z Vysočiny, byla to jeho věc. Ale on tam letos byl jako prezident České republiky a logicky, protože nikdo jiný by tam taky nejel, logicky jako jediná hlava státu ze všech zemí Evropské unie a dopouštěl se tam výroků v protikladu s politikou České republiky. Krátce poté, co byly odsouhlaseny sankce, on na ostrově Rhodos vyzval ke zrušení těchto sankcí. Zrovna tak jako jeho návštěva v Číně byla velkou ostudou české mezinárodní zahraniční politiky. Dvacet let česká zahraniční politika respektuje celistvost Číny, ale neznamená to, že by rezignovala na obhajobu lidských práv v Číně.

Jinými slovy, pane premiére, mám jednoduchou otázku. Souhlasíte prosím jako vláda s účastí prezidenta republiky na ostrově Rhodos a s jeho výroky? A souhlasíte s jeho výroky v Číně? Ano, či ne? Ano mi stačí. Pokud ne, prosím o odpověď, jaká jako vláda učiníte opatření, aby se podobné excesy prezidenta republiky neopakovaly, protože prezident republiky je z Ústavy neodpovědný, zatímco odpovědná je vláda. K této odpovědnosti si vás teď dovoluji volat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Poprosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především pokud jde o čínskou cestu prezidenta republiky, to nebylo nic mimořádného. Nebylo to žádné zjevení z nebes, že se prezident České republiky vydal na návštěvu Čínské republiky. Je to součástí změny, kterou začala realizovat nová vláda České republiky. My jsme to jasně řekli na začátku. Má to oporu v našich volebních programech, má to oporu v koaliční smlouvě, v programovém prohlášení vlády. Zcela vědomě se snažíme zintenzivnit politické kontakty s Čínskou lidovou republikou. To znamená, v prvních měsících letošního roku, poté kdy vznikla nová česká vláda, se odehrála celá série diplomatických jednání. Do Číny přijeli čeští ministři, představitelé Čínské republiky navštívili Českou republiku a určitým diplomatickým vrcholem letošního roku pak byla návštěva prezidenta republiky, kterého doprovázela také početná podnikatelská delegace.

Chci vás informovat o tom, že v příštím roce se plánuje návštěva na úrovni předsedy vlády v Čínské lidové republice. Opět počítáme s tím, že bychom návštěvy využili k tomu, abychom podpořili náš export, abychom podpořili příliv investic do České republiky. Čili opět v příštím roce počítáme s podnikatelskou delegací.

Rozhodně nesouhlasím s tím, že návštěva prezidenta v Číně byla ostudou naší zahraniční politiky. Já si myslím, že návštěva prezidenta v Číně byl diplomatický politický úspěch a byl to také ekonomický úspěch. Mě jenom mrzí, že praktické výsledky cesty zastínila debata o tom, jakým letounem se prezident republiky dopravoval do České republiky. Myslím si, že kdyby zvolil standardní dopravu, to znamená vrátil se stejným letadlem, jako do Číny přiletěl, tak bychom možná měli větší prostor pro to, abychom debatovali o skutečném obsahu čínské cesty, o tom, co se tam odehrálo, jakým způsobem byly otevřeny dveře pro náš export do Číny a jakým způsobem byly povzbuzeny investice z Číny směrem do České republiky. Je to věc, která souvisí se zahraniční politikou nové české vlády. Odehrála se v kontextu návštěvy ministra zahraničí v Číně a návštěvy dalších členů vlády v Číně. Koneckonců několik členů vlády doprovázelo na této zahraniční cestě i prezidenta republiky. Tady nevidím žádný nesoulad a nějakou potřebu lépe koordinovat zahraniční politiku.

Jiná věc je návštěva prezidenta republiky na ostrově Rhodos. Musím říci, že to byla cesta, která byla iniciována v zásadě ze strany pana prezidenta. Pan prezident navštěvuje Rhodos pravidelně každý rok. V letošním roce tam byl, tuším, poprvé ve funkci hlavy státu. Myslím si, že některé jeho výroky, které na ostrově Rhodos pronesl, nezapadají do koncepce naší zahraniční politiky, a je to téma, o kterém vedeme s panem prezidentem diskusi. My jsme se po zavedení přímé volby prezidenta ocitli v situaci, kdy prezident republiky může být zvolen občany bez ohledu na politické složení Poslanecké sněmovny, bez ohledu na politické složení vlády. Může být zvolen prezident, který pochází zcela z odlišné politické strany, než jsou třeba strany současné vlády nebo jakékoliv příští vládní koalice, a to samozřejmě vyžaduje mnohem lepší koordinaci v oblasti zahraniční politiky.

Já jsem přesvědčen o tom, že v základních rysech, které se týkají bezpečnostních zájmů České republiky, našich zájmů na pokračování integrace Evropské unie, tady nejsou žádné střety, které by oslabovaly pozici České republiky navenek. V klíčových otázkách jsme schopni postupovat společně a nemyslím si, že by tady docházelo ke konfliktům, které by rozostřovaly, znejisťovaly, oslabovaly diplomatické působení českých představitelů v zahraničí. To se týká i vrcholného summitu NATO, který se odehrál v letošním roce, kde delegaci České republiky vedl prezident republiky a kde opět prezident republiky vystupoval na základě mandátu, který schválila česká vláda.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím pana poslance Kalouska o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za odpověď, pane premiére. Beru na vědomí, že rezignaci na obhajobu lidských práv v Číně bere vláda jako součást své nové zahraniční politiky. Nemám z toho radost, ale musím to přijmout, protože pan prezident tam nic jiného neudělal. Celistvost Číny a obhajoba lidských práv jsou dvě různé věci. A on kromě toho, že potvrdil celistvost Číny, tak také rezignoval na to, že bude obhajovat lidská práva. Je pro mě smutnou informací, že s tím česká vláda souhlasí.

Děkuji za informaci o tom, že na ostrově Rhodos nezastupoval pan prezident zájmy české zahraniční politiky, a proto opakuji svoji otázku: Co uděláte pro to, aby tam neopakoval jako prezident republiky excesy, které tam jako důchodce z Vysočiny dělat mohl, ale jako prezident republiky dělat nemůže, protože odpovědná je za to vláda, ne on:

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Česká republika ve své zahraniční politice nerezignuje na otázku obhajoby a prosazování univerzálních lidských práv. Je přece zřejmé, že tahle otázka zůstává a zůstane součástí naší zahraniční politiky. To přece vychází z naší historické zkušenosti, z našich dějin, z toho, co jsme si prožili. Já si myslím, že ať tady budou vlády pravicové, nebo levicové, tak důraz na svobodu, demokracii, ochranu lidských práv zůstane součástí naší zahraniční politiky. Debata se vede o tom, jakým způsobem budeme tato témata komunikovat s jednotlivými státy, se kterými má zájem Česká republika udržovat diplomatické a hospodářské vztahy. Jakým způsobem témata budeme komunikovat tak, aby to byla komunikace, která bude maximálně efektivní.

Já nesouhlasím s tím, že tady došlo k nějakým radikálním změnám, pokud jde o vnímání územní celistvosti Číny nebo politiky nevměšování se do čínských záležitostí. Česká republika ani v době, kdy tady byly pravicové vlády, neuznala exilovou tibetskou vládu. Česká republika ani v době, kdy tady byly pravicové vlády, neuznala samostatnost ostrova Tchaj-wan, to znamená respektovala stejné principy, které popsal prezident Zeman při své nedávné návštěvě Číny. A musím říci, že to potvrdil ve svém rozhovoru pro iDNES i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který jasně popsal, že i v době, kdy on byl ministr zahraničí, tyto principy vůči Číně česká zahraniční politika respektovala.

Pokud jde o otázku lidských práv, jsou součástí našeho dialogu se všemi zeměmi, se kterými má Česká republika zahraniční, diplomatické a ekonomické vztahy. Já jsem tuto otázku zmínil také na česko-čínském fóru, kde jsme měli možnost jednat s místopředsedou čínské vlády. Zdůraznil jsem to, že otázka lidských práv je charakteristickou součástí naší zahraniční politiky a že o lidských právech budeme mluvit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za doplňující odpověď. Další, čtvrtou interpelaci přednese paní poslankyně Pavlína Nytrová na pana premiéra ve věci zkrácení pracovní doby. Připraví se paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za udělení slova. Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se vás dotázala na problematiku dohody mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem, na problematiku takzvaného kurzarbeitu, zkrácené pracovní doby, kdy se především jedná o překlenutí období slabé poptávky u zaměstnavatelů. Dovolte mi, abych položila následující otázky: O jaké variantě, o jaké podobě sdílení práce se na vládní úrovni uvažuje? Je zpracována analýza dopadů na státní rozpočet, která potvrdí či vyvrátí vhodnost řešení nezaměstnanosti dohodou mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem? Jaké jsou výsledky této analýzy a jakým způsobem bude kurzarbeit financovaný?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nytrové. Poprosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych vás informovat o tom, že vláda skutečně připravuje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti příspěvek v době částečné nezaměstnanosti. U nás se pro to vžil název, který je používán v Německu a v Rakousku, kde tyto příspěvky fungují. Jde o tzv. kurzarbeit. Příspěvek bude součástí aktivní politiky zaměstnanosti. Uvažuje se, že by byl poskytován v případech extrémních ekonomických problémů, ať už v důsledku vnější recese, popř. v důsledku ekonomických problémů spojených s uplatňováním mezinárodních sankcí. Nebo by mohl být využit při živelních pohromách, které by plošně zasáhly českou ekonomiku. Zaměstnavatel bude muset v takovém případě prokázat, že výpadek je způsoben poruchou v národním hospodářství, tedy že je způsoben situací, kterou on sám nezpůsobil. Budou stanovena kritéria pro hodnocení tohoto ekonomického dopadu a počítáme s tím, že o poskytování příspěvku bude rozhodovat komise, která bude vytvořena při krajských pobočkách Úřadu práce. O vyhlášení stavu, kdy bude možné používat kurzarbeit, bude rozhodovat vláda a současně použití těchto finančních prostředků bude kontrolovat Ministerstvo práce a sociálních věcí a také Ministerstvo financí.

V rámci kurzarbeitu by měl být poskytován příspěvek na částečnou refundaci mzdových nákladů zaměstnavatelů s tím, že vedeme debatu o tom, jestli tento příspěvek, který bude poskytován, bude vázán na současně probíhající vzdělávání ze strany zaměstnanců. My bychom rádi dosáhli toho, a varianta, o které se v tuto chvíli diskutuje, je taková, že by příspěvek zaměstnavatele ke mzdě byl 40 %, příspěvek vlády 20 %. To znamená, zaměstnanec by v případě výpadku firmy dostával příspěvek ve výši zhruba 60 %. Byli bychom rádi, kdyby tento nový nástroj mohl být aplikován už od začátku příštího roku. Proto předpokládáme, že v pondělí by vláda měla definitivně schválit koncept kurzarbeitu v České republice. Měl by být připraven konkrétní pozměňující návrh a rádi bychom využili toho, že na půdě Poslanecké sněmovny je projednávána novela zákona o zaměstnanosti, abychom do ní kurzarbeit mohli zakotvit.

Myslím, že by to mohlo být praktické opatření, které by skutečně mohlo vykrýt dočasně výpadky firem. Mohlo by to pomoci stabilizovat zaměstnanost, protože nám to umožní a firmám to umožní, aby nemusely lidi propouštět v případě, kdy mají dočasný výpadek z hlediska svého prodeje, mohly zaměstnance udržet do doby, než se podaří získat například nové zákazníky nebo získat nové trhy, nebo do doby, než se zlepší hospodářská situace, například kdy odezní důsledky nějaké výraznější živelní pohromy. Čili je to nástroj, který by měl podpořit zaměstnanost. Je to nástroj, který byl pozitivně vyzkoušen v Německu a v Rakousku. Tedy máme tady pozitivní vzory, kterými bychom se chtěli inspirovat. Současně ale je důležité, aby ta pravidla byla nastavena tak, že nebude možné jejich zneužívání. Prostě nechceme, aby to byl nástroj, který budou firmy používat jako neoprávněnou hospodářskou výhodu. Nechceme, aby se firmy vymlouvaly na situaci, která ve skutečnosti nenastala. Prostě tam musí být nastavena jasná pravidla. Musí být poskytování příspěvku nemilosrdně kontrolováno, tak aby nedocházelo k problémům z hlediska čerpání těchto peněz a nedocházelo k nějakému neférovému narušování hospodářské soutěže.

Čili to jsou ty základní parametry, o kterých teď vedeme debatu v rámci vládní koalice, povedeme diskusi na vládě. Koaliční strany se shodly na tom, že zavedeme systém kurzarbeitu v České republice. Teď už ho jenom musíme dostat do konkrétní legislativy. Ale já doufám, že v lednu, únoru příštího roku už by zákon mohl být součástí našeho právního řádu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi, a přestože paní poslankyně vypadá velmi spokojeně, ptám se, jestli má doplňující otázku. Nemá. Děkuji paní poslankyni i panu premiérovi.

Další, pátou interpelaci přednese paní poslankyně Dana Váhalová ve věci Evropské rady. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající, pane premiére, vládo, dámy a pánové, ve dnech 23. a 24. října se uskutečnilo v Bruselu jednání Evropské rady. Hlavním bodem jednání byly cíle Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. V této souvislosti by mě zajímalo, jakého kompromisu bylo dosaženo a jak tyto cíle Evropské unie budou vypadat. Jedním z hlavních úkolů české energetické politiky je zajištění garance suverenity energetického mixu ve vztahu k plnění cíle podílu obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Podařilo se tento náš cíl promítnout do výsledků jednání Evropské rady? Jaké jsou tedy aktuální informace? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem popsal mandát české vlády ještě předtím, než začalo jednání Evropské rady, na jednání výboru pro evropské záležitosti. Pozice české vlády nebyla nikterak překvapivá ani pro naše partnery v rámci Evropské unie, protože těch posledních osm devět měsíců, kdy je tady nová česká vláda, jsme pozici vydefinovali hned na začátku a velmi intenzivně jsme ji komunikovali. Na naší pozici jsme se dohodli i se zaměstnavateli, dohodli jsme se i s odbory a snažili jsme se získat spojence, což se nám podařilo, protože pozice, kterou zaujala Česká republika, byla podporována i pozicemi dalších zemí V4, to znamená Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Komunikovali jsme v této věci také se státy, jako je Rumunsko nebo Bulharsko. Snažili jsme se dosáhnout toho, aby výsledek dohody o klimatickém balíčku na úrovni Evropské unie byl sice dostatečně ambiciózní z hlediska ochrany klimatu a životního prostředí, ale současně aby zohlednil potřebu udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Myslím, že se to povedlo, protože se nám podařilo uhájit několik důležitých parametrů v rámci klimatického balíčku.

Za prvé, klimatický balíček neznamená žádný zásah do naší národní autonomie zvolit si do budoucna energetický mix. To znamená, že Česká republika v okamžiku, kdy budeme jednat o aktualizaci naší energetické koncepce, v okamžiku, kdy budeme jednat o aktualizaci surovinové politiky, tak nebudeme vázáni evropskými předpisy, pokud jde o stanovení podílu jednotlivých zdrojů energie, včetně energie, kterou získáváme z jádra. Čili udržení svobody energetického mixu.

Za druhé, podařilo se dosáhnout toho, že podíl obnovitelných zdrojů, který byl na evropské úrovni stanoven na 27 %, nebude povinně rozepsán mezi jednotlivé členské státy Evropské unie. Dá se totiž předpokládat, že řada evropských zemí dosáhne vyššího podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030, než je tento stanovený cíl. To znamená, že tam bude možné splnit celkové parametry na úrovni Evropské unie, aniž by k dosažení toho cíle byla nucena každá jednotlivá členská země. Postoj České republiky byl logický, protože jednotlivé členské země mají rozdílné přírodní podmínky, mají rozdílný podíl obnovitelných zdrojů, mají rozdílné rozpočtové možnosti, jak obnovitelné zdroje podporovat. My jsme si bohužel do značné míry rozpočtové možnosti zúžili už v minulých letech tím, jak rychle tady narostly kapacity v oblasti solárních zdrojů a jak výrazná veřejná podpora je s financováním solárních zdrojů v České republice potřeba. Čili tady jsme zabránili rizikům, která by byla spojena s dalšími tlaky na růst ceny elektrické energie, na růst rozpočtových výdajů, pokud bychom museli dosáhnout povinně cíle 27 % i na národní úrovni. Čili tempo zvyšování podílu obnovitelných zdrojů je opět na nás. Jak rychle půjdeme směrem k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů.

Poslední cíl, který byl stanoven, je otázka energetické efektivity, to znamená snižování energetické náročnosti. Ten cíl na evropské úrovni byl stanoven ve výši 27 %, byl stanoven jako indikativní a opět je tady výslovný zákaz mechanicky ten cíl rozepisovat mezi jednotlivé členské země Evropské unie. Čili i tady, ačkoliv je nepochybně důležité, abychom investovali v příštích letech do snižování energetické náročnosti, a to nejenom průmyslu, ale samozřejmě také domácností a veřejného sektoru, a budeme to dělat, tak i tady máme svobodu z hlediska tempa nárůstu energetické efektivity v České republice.

To si myslím, že jsou tři klíčové výsledky dohody, té debaty. Podpořili jsme snížení emisí CO2 na evropské úrovni o 40 % do roku 2030. Tady jsme se dohodli, byl to určitý kompromis mezi všemi členskými zeměmi, a současně jsme vyjednali takovéto podmínky.

A poslední poznámka. To, co se povedlo zemím, které mají nižší životní úroveň v rámci Evropské unie, než je průměr, to se týká i České republiky, je otázka obchodování s emisními povolenkami. Budou tady vytvořeny dva fondy pro chudší členské země Evropské unie. Z obou těchto fondů budeme moci čerpat. Povolenky, které potom budeme moci použít jako nástroj podpory investic pro naše firmy z hlediska snižování energetické náročnosti a snižování emisí CO2. Čili poslední úspěch, který se povedl, je otázka rezervy pro méně bohaté země v Evropské unii v oblasti povolenek.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane předsedající. Možná ne doplňující otázku, ale jenom poděkování, že se skutečně podařilo naše cíle obhájit tak, jak jsme o tom hovořili na evropském výboru, a tak, jak nám pan premiér slíbil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i panu premiérovi. Další interpelaci přednese pan poslanec Václav Klučka na pana premiéra ve věci závazku zvyšovat platy. Pardon, ve věci kriminality v České republice. Prosím, pane poslanče. (Smích v sále.)

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuju, pane místopředsedo. To se fakt povedlo.

Vážený pane premiére, společenské mínění a názor občanů v českém státě týkající se hodnocení kriminality není dobré. Ona to dokazují i čísla, s kterými se budeme moci seznámit poté, kdy projednáme v této Sněmovně Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku za rok 2013, a předpokládám, že k tomu skutečně dojde.

Kriminalita vzrostla meziročně oproti roku 2012 o 6,8 % a týká se to násilné, mravnostní, majetkové, hospodářské i ostatní kriminality. Násilná kriminalita, tím i počet vražd, sice poklesla o 3,2 %, ale objevuje se nový fenomén nesmírné mimořádné brutality. Markantnější byl nárůst majetkové a hospodářské kriminality - skoro o 10 %. Zjištěná drogová kriminalita - zjištěná drogová kriminalita (opakuje s důrazem na slově zjištěná) - vzrostla téměř o 27 %. Toto naše občany velmi znepokojuje. Dochází k novým fenoménům. Dochází ke zneužívání názvů nemocí - ebola, vydírání. Dochází k obrovskému napětí ve společnosti.

Pane premiére, jak míní vláda s tímto stavem dále zacházet?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Než poprosím pana premiéra o odpověď, přečtu ještě omluvy. Dnes od 16 hodin se omlouvá pan poslanec Volný z pracovních důvodů, pan poslanec Čihák taktéž od 16 hodin z pracovních důvodů, do 16.30 hodin se omlouvá pan poslanec Petr Kořenek z důvodu semináře, dále se z dnešního odpoledního jednání omlouvá paní poslankyně Chalánková z pracovních důvodů, paní poslankyně Lorencová se omlouvá z odpoledního jednání z pracovních důvodů a pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá z odpoledního jednání z pracovních důvodů.

Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že pro vládu České republiky je boj s kriminalitou jednou z klíčových priorit. Já už jsem o tom mluvil, když jsem nastiňoval témata, kterým se chceme intenzivně věnovat v roce 2015. Právě jedním z těchto témat byl boj proti kriminalitě, proti organizovanému zločinu. Chtěl bych informovat o tom, že bezpečnostní rada vlády opakovaně projednávala v posledních měsících strategii boje proti organizovanému zločinu v České republice. Chci tady zmínit několik konkrétních opatření, která se týkají bezpečnosti občanů a naší snahy bezpečnost občanů zvýšit.

Věc, po které se dlouhodobě volalo, a volali po ní jak občané tak i samosprávy, je otázka vytvoření registru přestupků. Já jsem rád, že vláda schválila a už poslala sem do Poslanecké sněmovny návrh zákona, kterým se mění zákon o přestupcích. Navrhovaná úprava by měla umožnit postihovat recidivu páchání přestupků zejména tím, že se odstupňují výše dosavadních sankcí, a to především u přestupků u majetku, proti občanskému soužití a veřejnému pořádku. Za tímto účelem vlastně poprvé v historii zavádíme centrální evidenci vybraných přestupků, která bude realizována prostřednictvím rejstříku trestů. To znamená, využijeme kapacity, které má k dispozici Ministerstvo spravedlnosti, a navážeme na rejstřík trestů i evidenci vybraných přestupků. Pokud se po dvou třech letech ukáže, že seznam vybraných přestupků bude třeba rozšířit, tak už to nebude nikterak složitá operace, protože prostě jenom změníme zákon, rozšíříme počet přestupků a budeme moci využívat stávající informační systém.

Zvyšujeme pokuty, které budou spojeny právě s opakováním přestupků. To, co je také důležité, je, že narušujeme výrazně systém toho, že bylo možné se vyhýbat přestupku díky jeho promlčení. V původní roční lhůtě se dříve lidé, kteří páchali přestupky, pokoušeli různým způsobem uniknout. Nyní bude řízení přerušeno v případě, že nebudou komunikovat s úřady. To znamená, je tady větší šance na to, že ti, kdo páchají přestupky, budou za ty přestupky také potrestáni. Čili první oblast, které se chceme věnovat, je i ta drobná kriminalita, která se týká páchání přestupků. Ale i ta drobná kriminalita samozřejmě lidi obtěžuje, otravuje, narušuje a komplikuje jejich životy.

Druhá věc, která je důležitá, je postupné naplnění počtu policistů na plánované stavy. To je myslím důležitá věc. To znamená, budeme mít dostatek finančních prostředků na to, aby policie skutečně mohla postupně naplnit všechny plánované stavy a počty policistů ve všech svých útvarech. Policisté, hasiči dostanou nová služební vozidla. To znamená, je také snaha investovat do výbavy policistů.

Už jsem tady zmiňoval otázku strategie vlády v boji s organizovaným zločinem. Organizovaný zločin má přirozeně řadu forem, řadu stránek. Já tady chci zmínit některé z nich, protože toho času není mnoho. Jedna z důležitých oblastí je boj proti obchodu s drogami. V této oblasti se zlepšila spolupráce při potírání drogové kriminality se spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko, protože bohužel Česká republika slouží jako místo, kde se drogy vyrábějí, a velká část produkce směřuje do oblastí bohatších trhů z hlediska překupníků a prodejců drog, a to je Sasko a Bavorsko. Daří se realizovat akce, díky kterým se narušuje výroba drog na území České republiky. Snažíme se také jednat s Polskem a snažíme se jednat se Slovenskem, abychom sjednotili pravidla pro volně prodejná léčiva tak, aby zbytečně Polsko neposkytovalo rychle, levně dostupné suroviny pro výrobu a prodej drog na území České republiky. Čili i o tom opakovaně jednáme s polskou stranou a podporujeme její snahu zpřísnit legislativu v této oblasti.

Chci ještě zmínit také tu část organizovaného zločinu, která se týká okrádání státu, zejména v podobě daňových podvodů. Je důležité, že se rozjela daňová Kobra. To znamená posílení spolupráce mezi policií a finanční správou. Jsem rád, že daňová Kobra už má naprosto konkrétní výsledky. Jsem rád, že se připravuje centrální evidence účtů. Jsem rád, že se připravuje zákon o prokazování původu majetku. Tohle všechno by v boji s finanční kriminalitou mohlo také pomoci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Klučka má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. To je fakt, že ten čas na odpověď je někdy velmi malý. Ale jedno číslo mi dovolte ještě říci. V roce 2013 bylo stíháno a vyšetřováno 117 682 lidí, z toho 52,6 % recidivistů. Toto je následek amnestie. Ale to je taky věc, která souvisí v daném okamžiku i s kvalitou probační a mediační služby. Já bych se jenom dotázal, pane premiére, jestli i v této oblasti recidivy a probační a mediační služby předpokládáme určitou nápravu. Jinak si myslím, že statistika pak za rok 2014 jasně ukáže to, co jste dneska řekl, a že budeme moci konfrontovat výsledky s rokem 2013.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan premiér odpoví doplňující odpovědí. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že analýza statistiky bude velmi důležitá a zajímavá z hlediska toho, jestli všechna opatření, ke kterým se upínáme a snažíme se je dotáhnout do konce, budou mít efekt z hlediska snížení kriminality. A pravděpodobně některá z nich budou mít dlouhodobější dopad.

Ale pokud jde o probační a mediační službu. To, co nás čeká, je obecně reforma vězeňství. Na to musí také navázat změny, které se budou týkat probační a mediační služby. Já bych byl rád, kdybychom dosáhli také úspor z hlediska provozu našeho vězeňského systému, pokud se konečně podaří Ministerstvu spravedlnosti dotáhnout do konce projekt domácího vězení v tom slova smyslu, že tady bude elektronické sledování delikventů. Ten systém je mnohem levnější a mnohem efektivnější. Peníze, které ušetříme v této oblasti, bychom podle mého názoru měli věnovat do oblasti práce s lidmi, kteří vycházejí z vězení, do oblasti prevence opakování trestné činnosti. To si myslím, že by pro společnost mohlo být velmi zajímavé a mohlo by to být velmi efektivní. Takže ušetřit peníze v oblasti vězeňství a modernizovat probační a mediační službu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Se sedmou interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Velebný, který se bude ptát na závazek zvyšovat platy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, vláda má za sebou schválení svého prvního rozpočtu, který svým složením, prioritami a naplněním jednotlivých kapitol charakterizuje jasnou změnu v sociální a hospodářské politice. Změnu, která má za cíl nejen napravit omyly a asociální reformní přešlapy předchozích pravicových vlád, ale především zkvalitnit a stabilizovat veřejné služby, zajistit příliv nových investic, významně podpořit rodiny s dětmi, seniory a hlavně pomáhat s vytvářením nových pracovních míst.

Ptám se tedy, pane premiére, jaké konkrétní dopady to vše bude mít na občany naší země včetně závazku zvyšovat platy státním zaměstnancům a v jakém časovém horizontu to vše bude probíhat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě než popíšu harmonogram, pro který se vláda České republiky rozhodla z hlediska zvyšování platů, chci se jenom vrátit k otázce zvyšování platů. Protože on samotný ten pojem je u některých kategorií zaměstnanců veřejného sektoru hodně nepřesný.

Já myslím, že by se hodně policistů a hasičů zlobilo, kdybychom řekli, že jim zvyšujeme platy - teď od 1. ledna by to mělo být zhruba o 5 %, resp. od 1. listopadu o 3,5 %, 1,5 % by se k tomu mělo přidat od 1. ledna příštího roku, čili celkem o 5 %. Tak to vlastně není žádné zvyšování platů, ale pouze vracíme policistům, hasičům a lidem, kteří pracují v bezpečnostních službách, např. v celní správě nebo např. ve vězeňské službě, část toho, co jim na tarifních platech sebrala Nečasova vláda. To se týká i dalších zaměstnanců veřejného sektoru, protože ta úsporná opatření, která byla realizována v minulých letech, buď vedla ke snížení tarifů u zaměstnanců veřejného sektoru, nebo vedla k tomu, že se vyprázdnily fondy, které byly určeny na odměny, tzn. snížila se průměrná výška odměn. Čili v každém případě, když započtu inflaci, tak v minulých letech se každý rok reálné platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, snižovaly. Poprvé po několika letech reálné platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, od 1. ledna příštího roku vzrostou. To je důležitá věc. Poprvé po řadě let bude kupní síla lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, vyšší, než byla v letošním nebo v loňském roce.

Druhý mýtus, který se velmi často zmiňuje a objevuje ve veřejné debatě, je, že vláda zvyšuje platy úředníkům. Já chci připomenout, že těch klasických úředníků, kteří pracují pro stát, ať už třeba na finančních úřadech, nebo na úřadech práce, nebo třeba na ministerstvech, je celkem asi 65 tisíc. To jsou lidé, kteří spadnou do režimu zákona o státní službě. Ten zbytek, těch několik set tisíc dalších zaměstnanců veřejného sektoru, nejsou úředníci. Jsou to učitelé, jsou to policisté, jsou to hasiči, jsou to lidi, kteří pracují v sociálních službách, jsou to lidi, kteří pracují v kultuře, jsou to lidi, kteří pracují ve zdravotnictví. A já myslím, že není možné o nich hovořit jako o úřednících. Je to minimálně nepřesné. Čili zvýšení platů se týká nikoliv jenom úředníků, ale týká se zaměstnanců veřejného sektoru, jejichž platy jsou financovány ze státního rozpočtu nebo jejichž platy jsou financovány ze systému zdravotního pojištění.

Od 1. listopadu letošního roku se tedy zvýší platy zaměstnanců ve veřejném sektoru o 3,5 %. Zatím mzdová vyjednávání ve zdravotnictví směřují k tomu, že od 1. ledna příštího roku by se měly zvýšit platy lidí, kteří pracují ve zdravotnictví. Ať už jsou to lékaři, zdravotní sestry, pomocný zdravotnický personál, nebo technický personál, tak platy lidí, kteří pracují ve zdravotnictví, by se měly zvýšit od 1. ledna o 5 %. Současně od 1. ledna k tomu listopadovému zvýšení platu o 3,5 % se u lidí, kteří pracují v bezpečnostních složkách, to jsou policisté, hasiči, celníci, lidi ve vězeňské službě, se ještě přidá zvýšení o 1,5 %. To jsou tedy změny, se kterými počítáme ve státním rozpočtu. Jsou to změny, se kterými počítáme v bilanci zdravotních pojišťoven. A na toto zvýšení budou zajištěny finanční prostředky.

Cílem vlády je, aby to bylo zvýšení tarifů, čili nikoliv zvýšení nenárokových složek platu, ale zvýšení objemu prostředků na tarifní platy, aby bylo zajištěno, že se toto zvýšení dostane ke všem zaměstnancům veřejného sektoru v důsledku tarifních platových tabulek.

A možná poslední poznámka, která se týká zaměstnanců, kteří jsou placeni z rozpočtu obcí a krajů. Protože samozřejmě s výjimkou zaměstnanců v sociálních službách, kde počítáme s tím, že budou navýšeny dotace, které se týkají sociálních služeb, tam dojde ke zvýšení od 1. ledna a dostanou na to zřizovatelé finanční prostředky, tak u obcí a krajů a jejich zaměstnanců, nejčastěji úředníků, budou muset obce a kraje hledat finanční prostředky ve svých daňových příjmech, podobně jako tyto finanční prostředky našla vláda. To znamená, my obcím a krajům nebudeme poskytovat speciální dotace na zvýšení platů jejich zaměstnanců, ale bude to záležet na jejich rozhodnutí, jestli se podobně jako vláda rozhodnou část svých příjmů vyčlenit na to, aby zvýšily platy svých zaměstnanců. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Velebný má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Pane premiére, jsem opravdu rád, že jste tady vysvětlil pojem státní zaměstnanec. A zvlášť budu rád, když si toho všimnou i novináři, protože tak široký pojem, co je schované pod státním zaměstnancem... Oni o tom totiž nepíšou. Takže děkuji za vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. S osmou interpelací je připraven pan poslanec Antonín Seďa, který pana premiéra bude interpelovat ve věci financování politických stran. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, řadu let veřejnost oprávněně kritizuje netransparentní financování politických stran a různých politických hnutí. Všichni sice hovoří o tom, že je třeba změny, ale prozatím se toho moc neudálo. Proběhlá předvolební kampaň do Senátu a do komunálních voleb také ukázala, že v řadě míst se opět objevila úzká provázanost politiky a podnikatelů, a to právě netransparentním financováním politických stran.

Příkladem může být komunální kampaň ODS v Uherském Hradišti, o které jsem se již tady někdy zmiňoval. Když už jsme u této politické strany, tak připomenu, že tato strana dluží státu na sociálním a zdravotním pojištění, a přitom vede drahou předvolební kampaň, aspoň u nás v našem městě.

Proto se vás chci zeptat, pane premiére, jak daleko je příprava zákona o financování politických stran. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Pan premiér má slovo a odpoví na to, jak daleko je příprava zákona o financování politických stran. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já se domnívám, že jsme dlužni veřejnosti legislativní úpravu ve dvou oblastech. Tou první je ta, kterou zmínil pan poslanec Seďa, a to je otázka financování politických stran, ale pak je tady ještě otázka financování politických kampaní a to je myslím samostatný problém, který tady je, protože ve volbách nekandidují jen politické strany, jejichž financování už přece jenom dnes je z určitého hlediska kontrolováno mj. i Poslaneckou sněmovnou, ale kandidují kandidáti nezávislí nebo kandidáti za tzv. politické strany, které jsou v zásadě jejich privátními politickými stranami, a tam není vůbec žádná kontrola volebních výdajů ani žádná povinnost zveřejnit jakékoliv volební výdaje. Čili máme tady dneska rozdílná pravidla pro jednotlivé účastníky politické soutěže ve volbách a to si myslím, že je chyba.

Čili první věc je novela zákona o politických stranách. Jednak tedy platí, že legislativní plán vlády počítá s tím, že by návrh měl být předložen vládě nejpozději v lednu roku 2015. Tady počítáme s tím, že politické strany budou mít povinnost používat ke svému financování transparentní účet. Počítáme s tím, že bude stanoven limit pro dary od fyzických a právnických osob ve výši 2 mil. Kč v jednom kalendářním roce. Počítáme s tím, že bude podrobnější přehled příjmů a výdajů ve výročních finančních zprávách politických stran. Ty by měly být povinně zveřejňovány na internetu. A počítáme také s tím, že po pěti letech by vždy povinně měl být vyměněn auditor, který audituje zprávy o hospodaření politických stran. To jsou základní změny, se kterými počítá náš návrh.

To, co pokládám za důležité, je, abychom ještě diskutovali o limitech výdajů na jednotlivé typy volebních kampaní, to souvisí s novelizacemi volebních zákonů, a pamatovali na to, aby všichni kandidáti museli povinně do určitého termínu po volbách předložit zprávu o financování své politické kampaně a aby uvedení nepravdivých údajů v takovýchto zprávách podléhalo určité sankci. Čili to si myslím, že jsou změny, které musí jít ještě nad rámec novelizace právní úpravy, která se týká hospodaření politických stran. Já myslím, že je naprosto nezbytné, abychom tyto regulace přijali, aby se volební kampaně už skutečně nezvrhly jenom v soupeření marketingových plánů a v soupeření mezi tím, kdo je schopen shromáždit jednorázově větší finanční prostředky na to, aby tyto marketingové plány realizoval, protože už jsme to viděli i teď v komunálních volbách, viděli jsme to v senátních volbách - byly obrovské rozdíly mezi finančními prostředky, které například byli schopni do volebních kampaní investovat jednotliví senátní kandidáti, a podle mého názoru příliš velké rozdíly mezi těmito finančními zdroji jednotlivých kandidátů už narušují pravidla pro spravedlivou soutěž v jednotlivých volbách. Čili očekávám, že o tom tady určitě bude bouřlivá diskuse v parlamentu, ale myslím si, že jsou to otázky, které bychom v každém případě měli diskutovat a které bychom v každém případě měli řešit. Bohužel nevyřešilo se to v minulých letech, nevyřešilo se to ani v souvislosti s přijímáním pravidel pro přímou volbu prezidenta republiky a já si myslím, že je naprosto nezbytné, abychom v tomto volebním období, ještě než budou volby do krajů a než budou volby do Poslanecké sněmovny, byli schopni schválit tyto regulace, které by podle mého názoru posílily fungování demokratického systému v naší zemi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Seďa má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, já souhlasím s tím, že je to i o financování předvolebních kampaní, nebo možná právě o financování předvolebních kampaní. Chtěl jsem se zeptat na limit 2 mil. Kč, zda vláda třeba neuvažuje o tom, že by vlastně zvýšila příspěvek politickým stranám, protože z mého pohledu tohle zase bude vyžadovat určitou míru kontroly. A sám jste říkal, že existují různé volby, třeba teď proběhlé komunální, kde kandidují nezávislí bezpartijní kandidáti. Tam vůbec se nevyžaduje žádná zpráva o vyúčtování kampaně, kde vzali na to peníze, kde nevzali na to peníze. Velké politické strany většinou už teď mají transparentní účty, nebo alespoň se o ně snaží. Takže jestli nebude lepší jít cestou zvýšení třeba toho příspěvku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Pan premiér a jeho doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: My nepočítáme, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s tím, že bychom zvyšovali státní příspěvek, ale ani ho nebudeme snižovat. V rámci volebního období vláda s něčím takovým nepočítá. Já osobně pokládám za chybu, že v minulých letech byl příspěvek politickým stranám snížen. Myslím, že to byl důsledek takového poměrně laciného populismu, a myslím si, že jakékoliv oslabování veřejného financování fungování politických stran je něco, co podporuje privatizaci politiky. A pokud nechceme privatizovat politiku v naší zemi a privatizovat veřejný prostor, tak bychom měli udržet podíl veřejného financování politických stran, mj. proto, že politické strany plní také určité společenské funkce integrace zájmů v rámci celé společnosti, a samozřejmě vedle toho je potřeba zajistit, aby politické strany plnily veřejný zájem, aby politické strany nesloužily k prosazování privátních zájmů komerčního nebo obchodního charakteru. Proto opatření k posílení kontroly financování politických stran.

Čili nechceme zvyšovat příspěvek, nebudeme ho ani snižovat. Já si myslím, že je spravedlivé, že státní příspěvek se rozděluje na základě rozhodnutí voličů. To znamená, že strany dostávají pouze takové peníze, jakou mají společenskou podporu v jednotlivých typech voleb, tak jak jsou nastaveny. A pokládám za naprosto nezbytné vzhledem k tomu, že kandiduje čím dál tím více subjektů, které nepodléhají vůbec žádné kontrole, nemají vůbec žádnou povinnost cokoliv vyúčtovat, abychom skutečně pamatovali i na tyto volební subjekty a nastavili tam jasnou povinnost do určitého data od zvolení poskytnout informace, poskytnout veřejně dostupné informace o zdrojích pro financování volební kampaně a o rozpočtu volební kampaně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S další, dnes už asi poslední interpelací vystoupí pan poslanec Petr Bendl, který bude pana premiéra interpelovat ve věci dotací v zemědělství. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Předně musím říct, že bych si odpustil svou interpelaci, vážený pane premiére, kdyby se jednání Sněmovny pravidelně účastnil ministr zemědělství, který nás velmi ignoruje a chybí jak při projednávání jeho bodů, tak chybí i na interpelacích. Proto se omlouvám, ale nemohu než se zeptat vás a požádat vás o jednu záležitost.

Nedávno jsem v médiích zaregistroval spor mezi ministrem zemědělství, který se ve svém vyjádření vyjádřil v tom smyslu, že ministr tvrdí, že některé z našich společných debat, které měl s panem předsedou zemědělského výboru Faltýnkem, zaváněly tím, že měly tendence, abychom nastavili společnou zemědělskou politiku s ohledem na aktivity Agrofertu. My jsme dnes o tom tady mluvili. Myslím si, že jsme tomu věnovali dost času, ale pan předseda zemědělského výboru v reakci na osočení možná ministrem zemědělství nejenom jeho osoby, ale také osoby pana Andreje Babiše, kde pan ministr zemědělství říká, že on na rozdíl od ministra financí ukončil své podnikání a firmu převedl na svoji manželku, říká, že mezi zemědělci se obecně ví, proč se pan ministr rozhodl navýšit alokaci na dotaci pro cukrovou řepu z původně navrhovaných 100 mil. na 450 mil. Kč, přičemž v textu se dále uvádí, že tak zřejmě - a nechce osočit nikoho, tady říká předseda zemědělského výboru, ale mohlo stát i s ohledem na své přátele, kteří prodávají osivo cukrovky. Bylo by to něco, co dospělí lidé zkrátka nedělají. Tím cituji pana předsedu zemědělského výboru, kterého, už jsem to tady dnes říkal, považuji za odborníka, v zemědělské oblasti má řadu informací.

Proto vás chci požádat, pane premiére, abyste prověřil důvody, které vedly ke zvýšení alokace dotací na cukrovou řepu z původně plánovaných 100 mil. na 450 mil. Kč.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Vzhledem k tomu, že za minutu končí čas, nebo právě teď skončil čas pro interpelace na pana premiéra, pan premiér ještě odpoví, pokud Sněmovna nebude nic namítat, a tím skončí interpelace na pana premiéra. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem také zaznamenal tu přestřelku mezi panem Faltýnkem a panem Jurečkou, která se teď objevila skrze média a byla dnes znovu zmíněna v Poslanecké sněmovně. Já vás mohu tedy ujistit, že pan Jurečka, když jsme na vládě projednávali a schvalovali podmínky pro zemědělskou politiku v příštích letech, nic takového nezmiňoval a pan Faltýnek nic takového nezmiňoval na koaličních jednáních, kam má samozřejmě jako předseda klubu přístup. Čili pro mě osobně je to zvláštní, že tyto věci se ventilují skrze média takovýmto způsobem, ale nikdy nebyly předmětem diskuse ani na koaliční radě ani na jednání vlády. Pokud by takovéto věci byly a kolegové Faltýnek a Jurečka k nim měli připomínky, tak hlavní místo, kde to měli vznést, byl ten jednací stůl, kde jsme se domlouvali v rámci koalice a kde jsme potom slaďovali postoje v rámci vlády České republiky.

Já bych chtěl jenom konstatovat, pokud jde o dotaz, který se týká navýšení u komodity cukrové řepy ze 100 milionů korun na 450 milionů korun, ten důvod je ten, že Česká republika se připravuje na zrušení cukerných kvót v roce 2015. To je objektivní jev, který nastane, a samozřejmě na to bude také příslušně reagovat cukerný trh. My jsme se snažili, aby podmínky pro zemědělskou politiku v rámci společné zemědělské politiky byly nastaveny tak, aby maximálním způsobem podpořily financování rozvojových investičních projektů v zemědělství, a to jak samotné zemědělské prvovýroby, tak i zpracování. Snažili jsme se, aby byly nastaveny tak, abychom posílili potravinovou soběstačnost České republiky, což je náš důležitý cíl i z hlediska bezpečnosti země jako takové. Podpory budou zaměřeny jak na mikro- a malé farmáře a zpracovatele, například rodinné farmy, tak i na ostatní zemědělské podniky. Čili to, co je myslím také důležité, abych ještě uvedl vzhledem ke krátkosti času: vláda schválila navýšení kofinancování Programu rozvoje venkova prostřednictvím státního rozpočtu z 15 na 25 %. To si myslím, že je také důležitá pozitivní zpráva pro ty, kdo se o dotace z Evropské unie budou ucházet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére, a nyní budeme pokračovat v interpelacích jednotlivých poslanců k členům vlády.

Na úvod po dohodě s předsedou poslaneckého klubu ODS zde přednesu jedno konstatování, a to je to, že na protest proti tomu, že se neúčastní ministři, tak ODS stahuje všechny své interpelace. Týká se to interpelací - budu říkat pouze čísla: 3, 6, 9, 16, 17, 20, 27, 28, 29 a 32. Takže všechny ostatní interpelace budou probíhat v tom pořadí, jak byly vylosovány.

Jako první má svou interpelaci pan poslanec Rom Kostřica, a interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře Němečku, jiiž podruhé se pokouším nějakým způsobem přednést svoji interpelaci, kterou jsem minule z důvodu vaší nepřítomnosti zrušil. Nicméně tentokrát bych chtěl využít této možnosti a dostat aspoň vaši písemnou odpověď. Má interpelace se týká zákona o zdravotnických prostředcích, konkrétně jejich výdeje.

Daný problém bych rád objasnil na příkladu ze svého vlastního oboru. Sluchadla jsou složité pomůcky, jejichž výběr, nastavení a výdej jsou přímou součástí terapie, kterou je kvalifikován provést pouze lékař. Neumí a nesmí je přidělit lékárník či laborant ve výdejně zdravotnických prostředků. Všude na světě jsou sluchadla zařazena do rizikové skupiny 2A. Jejich nesprávný výběr či nastavení může totiž poškodit zdraví, a u dětí dokonce způsobit trvalou invaliditu. To není jen můj názor, ale oficiální stanovisko odborné lékařské společnosti ORL. Z těchto důvodů Ministerstvo zdravotnictví sluchadla správně zařadilo mezi rizikové zdravotnické prostředky, které smí být vydávány pouze na poukaz. To bylo učiněno v § 10 pracovní verze vyhlášky zákona o zdravotnických prostředcích, která byla poslancům předložena spolu s první verzí sněmovního tisku 87.

V čem je tedy problém? Nový zákon o zdravotnických prostředcích neurčuje jasně, jak a kde bude možno sluchadlo vydat. Pacienti a jejich lékaři mají obavy, aby po vstupu zákona v platnost byla tato léčba pomocí sluchadel dostupná. Naléhavost této problematiky v oboru mém, ale i v jiných si uvědomilo i Ministerstvo zdravotnictví. Proto svolalo na 10. 6. tohoto roku zástupce všech odborných společností, prodiskutovalo s nimi toto téma a pak jim rozeslalo následující návrh řešení. Paragraf 48 původního návrhu odstavec 1: Zdravotnický prostředek může být vydán pouze v lékárně, výdejně zdravotnických prostředků, oční optice nebo u smluvního výdejce, lékařem nebo zubním lékařem, který zdravotnický prostředek předepsal nebo indikoval, pokud vydání zdravotnického prostředku souvisí s poskytovanou zdravotní péčí. Seznam zdravotnických prostředků vydávaných lékařem nebo zubním lékařem stanoví prováděcí předpis. V konečném znění zákona se jedná o § 49, který ale v odstavci 2 říká pouze, že zdravotnický prostředek může být vydán pouze v lékárně, výdejně zdravotnických prostředků či oční optice či u smluvního výdejce. Chybí jasné určení, kdo bude onen smluvní výdejce. Jsme tedy stále v určité nejistotě, a proto prosím o objasnění a zejména ujištění, že léčbu pomocí sluchadel budeme moci my lékaři nadále poskytovat našim pacientům bez komplikací. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan ministr zde není, takže odpověď vám bude doručena písemně. Pouze vás žádám, když interpelujete, abyste dodrželi čas, který je určený k jednotlivým interpelacím.

Další vylosovanou byla paní poslankyně Marta Semelová a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Paní poslankyně Semelová interpeluje paní ministryni Marksovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, v České republice je ohroženo chudobou zhruba 1,5 milionu lidí. Další dělí od oficiálního začlenění příjem vyšší o pár desetikorun. Chudoba bohužel dopadá i na děti. Člověka mrazí, když vidí, že se rodiče zadlužují, jen aby zaplatili základní životní potřeby, školní pomůcky a další náklady na vzdělání, a dokonce i obědy ve školní jídelně. Stále více rodin se obrací na školy, že na zaplacení obědů svých dětí nemají. Došli jsme tak daleko, že kvůli tomu vzniklo konto, na jehož účet posílají restaurace i jednotliví dárci peníze. Loni začalo díky tomu chodit do školní jídelny 370 školáků, kteří do té doby neobědvali. Teď už je to 600 dětí a další žádosti čekají na vyřízení. Musím říci, že je pro mě nepředstavitelné, že to, jestli se dítě nají, nebo ne, závisí na dobročinné charitě. Že jsme se dostali do situace, kdy se pořádají sbírky na chudé děti.

Před několika dny jsem zaznamenala v České televizi informaci, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce pomoci situaci řešit. Údajně nemá jít jen o obědy, ale zaměřit se chce i na školní pomůcky a dopravu dětí do škol. Nejlepším řešením by bylo pochopitelně odstranění příčin chudoby. Dát lidem práci a důstojný plat, což je však v tomto režimu nemožné. Chci se proto zeptat, jaké konkrétní kroky a v jakém časovém sledu chcete realizovat. Jestli o tom budete jednat s dalšími rezorty, jako je například Ministerstvo školství nebo Ministerstvo financí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, především jsem chtěla říct, že jsem přijala záštitu nad tím projektem, který je tedy od soukromé nadace, protože jsem si vědoma, že to je problém, a protože jsem uvítala, že alespoň ta soukromá nadace to zvedla jako téma.

To, že vzrůstají počty dětí, jejichž rodiče nemají na zaplacení obědů, víme, nicméně v tuto chvíli nemáme zatím v ruce žádná čísla. A co se týče dotazů na spolupráci s dalšími rezorty, tak právě už tento týden proběhla schůzka na úrovni náměstků mezi naším ministerstvem a Ministerstvem školství a začínáme jednat o dvou věcech. Jednou je tedy příspěvek na obědy pro chudé děti a druhá otázka, kterou se zabývám, jsou školní autobusy, protože se domnívám, že v naší zemi vlastně když někdo bydlí třeba i ve vyloučené lokalitě, ale stačí i normální vesnice, tak sice děti mají zlevněné jízdné, ale pořád za to musí platit. Myslím si, že myšlenka opravdu speciálních školních autobusů, které jezdí po venkově po nějakých méně dostupných oblastech a svážejí výhradně děti a je to zadarmo, je velice zajímavá. Ale jsme úplně na začátku těchto jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní poslankyně bude mít doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Marta Semelová: Jenom drobnost už. Byla bych ráda za jakékoliv systematické řešení, které je určitě zapotřebí. Vítám tyto kroky. Bylo by možná i dobré se domluvit s Ministerstvem pro místní rozvoj, protože vím, že v některých krajích nebo i tady v Praze městské části dělají určitá konta, takže dát tyhle věci všechny dohromady, aby se opravdu jednalo o systematické řešení

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní ministryně bude reagovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Ještě jsem zapomněla upřesnit, že zakládáme pracovní skupinu a počítáme i s přizváním dalších rezortů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí je nyní se svou interpelací pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.

Vážený nepřítomný pane ministře, z veřejně dostupných zdrojů a z informací od kolegů poslanců jsem získal informace o tom, že nová vyhláška Seznam výkonů s bodovými hodnotami bude obsahovat dva nové výkony, a to odběr a aplikace autologních kmenových buněk při ischemické chorobě dolních končetin. Údajně se jedná o společný podnět Angiologické a diabetologické společnosti. Můžete prosím sdělit, jaké je odůvodnění zavedení hrazení takto nákladné léčby? Podle dostupných informací má tento výkon být ohodnocen asi sto tisíci bodů, což se rovná úhradě ze zdravotního pojištění přibližně sto tisíc korun za jeden výkon.

Pane ministře, můžete prosím odpovědět na několik otázek?

Za prvé. Proč se možnost zavedení tohoto nového výkonu neprojednávala na pracovní skupině k přípravě seznamu výkonů, kde by muselo být předneseno odborné a ekonomické zdůvodnění? Za druhé. Ve které evropské zemi nebo zemi Evropské unie probíhá obdobná léčba kmenovými buňkami s výjimkou hematologie? Za třetí. Ve které zemi Evropské unie je taková léčba hrazena ze zdravotního pojištění? Za čtvrté. Kolik pacientů má být v roce 2015 odléčeno tímto výkonem a ve kterém zdravotnickém zařízení? Za páté. Je v daném případě u nás ukončen klinický výzkum ve třetí fázi, a je tedy standardní léčba povolena Státním ústavem pro kontrolu léčiv? Za šesté. Není hrazení tohoto výkonu v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění?

Vážený pane ministře, můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jste ještě ve funkci ředitele Fakultní nemocnice Ostrava žádal Všeobecnou zdravotní pojišťovnu o úhradu obdobné léčby asi pro dva tisíce pacientů ročně? A nejedná se o výkon, který má zajistit příjmy pro nově vzniklé vědeckotechnické centrum 4MEDi - Centrum buněčné terapie a diagnostiky v Ostravě? Žádám vás o předložení žádosti odborných společností o zařazení tohoto nového výkonu, jeho řádné odůvodnění a příslušné kalkulace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Bude vám odpovězeno písemně.

Nyní se svou interpelací s pořadovým číslem pět je pan poslanec Antonín Seďa a připraví se pan poslanec Jan Farský. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já vím, že pan ministr vnitra Milan Chovanec je v současné době ve Zlínském kraji na místě výbuchu muničního skladu. Přesto si k této problematice dovolím přednést ústní interpelaci, protože si myslím, že ty dva problémy, o kterých budu hovořit, jsou natolik závažné, aby Ministerstvo vnitra, potažmo Ministerstvo obrany, konaly.

Výbuch munice v muničním skladu ve Vrběticích ukázal na dva možné problémy. Tím prvním je nebezpečnost těchto muničních skladů pro občany okolních měst a obcí. Tím druhým je obava z nelegálního obchodu s municí a obecně s vojenským materiálem. Proto rozumím obavám občanů obce i představitelů Zlínského kraje o svoji bezpečnost a o bezpečnost obyvatel.

Vím, že dnes jste osobně na místě této katastrofy. Přesto využívám této interpelace, abych vás požádal o okamžité prověření zajištění bezpečnosti všech muničních skladů včetně prověření, zda skladování střeliva, výbušnin či dalšího vojenského materiálu je v souladu s platnými zákony České republiky, s platnými nařízeními a vyhláškami. Nyní jde totiž o rychlost provedených kontrol, protože existuje oprávněné podezření, že nejenom bezpečnost úložišť, ale i vlastní obchodování s municí neodpovídají pravidlům a bezpečnostním zájmům naší země. Děkuji proto za vaši odpověď a zejména za vaši rychlou reakci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Osmou v pořadí byla vylosována paní poslankyně Alena Nohavová a připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Paní poslankyně Nohavová interpeluje ministra dopravy Antonína Prachaře. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, žádám vás o vaše stanovisko týkající se dostavby dálnice D3. Já jsem vás již interpelovala ohledně dostavby D3 směrem od Tábora k hranici s Rakouskem. Tentokrát vás žádám o sdělení, jaká je situace opačným směrem, tedy od Tábora, respektive od Miličína ku Praze, tedy průtah Středočeským krajem. Na některých úsecích je situace přímo tristní. Mám na mysli úseky kolem Benešova, Bystřice a Olbramovic, kde souvislé kolony doslova oddělují obec na dvě části a obyvatelé Olbramovic trpí nadměrným hlukem a smogem.

Dotaz tedy zní velice jednoduše: Je již rozhodnuto, kudy povede trasa? Hovoří se o dvou variantách, to znamená přes Sázavské údolí nebo směrem na Mirošovice a D1. Na to navazuje druhý dotaz: V jakém stadiu se nachází příprava? Mám tedy tím na mysli výkupy pozemků, které mnohdy znemožňují výstavby jak dálnic, tak silnic. A třetí dotaz: Kdy se plánuje zahájení výstavby, případně v jaké části této trasy přes Středočeský kraj se začne s výstavbou?

Ještě poznámka na závěr. Dostavbou D3 se značně uleví i D1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr právě přišel, takže předpokládám, že bude připraven vám odpovědět. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Dobré odpoledne, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká dotazu na dostavbu dálnice D3 ve směru Tábor-Praha, chtěl bych říct jenom pár základních bodů, které v této chvíli je potřeba řešit. Nezbytnou podmínkou pro pokračování přípravy dálnice D3 na území Středočeského kraje je její stabilizace v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje neboli ZÚR, které byly zrušeny. To znamená, v okamžiku, kdy budou schváleny zásady územního rozvoje kraje, můžeme pokračovat ve stabilizaci vedení na území Středočeského kraje. Koridor pro dálnici D3 ve Středočeském kraji byl v zásadách územního rozvoje zrušen rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 50A9/2013-85 ze dne 14. 6. 2013, a to včetně Václavické spojky, to je napojení Benešova. Tady je přímo rozsudek, který byl na základě podání, a tím byly u Krajského soudu v Praze zrušeny zásady územního rozvoje, bez nichž není možné pokračovat dál.

Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo usnesením č. 77-9/2013ZK ze dne 9. 12. 2013 pořízení aktualizace zásad územního rozvoje na žádost oprávněného investora. ŘSD požádalo Středočeský kraj, aby schválil nové zásady územního rozvoje kraje, a to jsme udělali 9. 12. 2013. Takže když si vezmete, že v devátém měsíci byly zrušeny zásady územního rozvoje a my jsme ve dvanáctém měsíci požádali jako investor Středočeský kraj o obnovení zásad, abychom mohli pokračovat dál.

27. 11. 2014 svolává Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, společné jednání o návrhu první aktualizace zásad územního rozvoje a projednání vyhodnocení jejich vlivu na udržitelný rozvoj území. Dotčené orgány mohou uplatnit svá stanoviska do třiceti dnů ode dne společného jednání, do 27. 12. 2014, a ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky, takže předpokládáme, že rozhodnutí o zásadách územního rozvoje Středočeského kraje by mohlo být ukončeno v letošním roce. Potom, jakmile bude toto vypořádáno, bude přistoupeno k odstranění případných rozporů mezi stanovisky dotčených orgánů a s ohledem na uplatněné připomínky a jejich možný rozpor může společné jednání proběhnout i několikrát. Bohužel to nedokážeme ovlivnit. Následně proběhne veřejné projednání aktualizace zásad územního rozvoje a nedá se ani odhadnout termín projednání s veřejností.

Všechny tyto věci, o kterých jsem mluvil, spadají do kompetence Středočeského kraje, nikoliv Ministerstva dopravy nebo Ředitelství silnic a dálnic.

Jakmile bude schválena aktualizace zásad územního rozvoje, bude možné pokračovat v přípravě pěti dálničních úseků mezi Prahou, pražským okruhem a hranicí Středočeského kraje. Pro úplnost uvádíme, že z hranice Středočeského kraje k městu Tábor je již dálnice D3 v provozu, takže to, co je, to je skutečně primární záležitostí Středočeského kraje.

K vašemu dotazu co se týká Olbramovic. My připravujeme řešení pro město Olbramovice, dopravně bezpečnostní opatření, které by mělo zlepšit situaci při přecházení z jedné strany na druhou. Toto se projednává se zastupitelstvem Olbramovic. Vím o tom, že Ředitelství silnic a dálnic má takovouto připravenou studii, a pokud byste chtěla, tak vám samozřejmě písemně dám podrobnější informace, které mám tady. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Ptám se, zda budete mít doplňující dotaz. Není tomu tak. Děkuji.

Další v pořadí jako desátý byl vylosován pan poslanec Miroslav Kalousek, který interpeluje ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Připraví se pan poslanec Jiří Zlatuška. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Páni ministři vnitra a obrany byli řádně omluveni s odůvodněním, že se nalézají na místě výbuchu. V naději, že na místě výbuchu se nalézá i pan ministr zahraničních věcí, stahuji svoji interpelaci. Nerad mluvím do zdi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jiří Zlatuška a po něm se připraví pan poslanec Ivo Pojezdný. Pan poslanec Jiří Zlatuška interpeluje paní ministryni Marksovou.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, paní ministryně tady sice není, ale moje otázka, kterou chci interpelovat, je velice jednoduchá.

V souvislosti s přípravou zákona nebo projednáváním zákona o dětských skupinách budeme zítra čelit vetu prezidenta republiky. Při projednávání se ukázalo, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá vůbec představu o tom, na kolik dětí se event. negativní dopad ať již na lesní školky, nebo na vzdělávání, na které upozornila v tiskové zprávě třeba společnost Člověk v tísni, vztahuje. Nepovažuji za problém, že to neví sama paní ministryně, je to jenom jedna z dílčích oblastí, ale pokud se již několik měsíců jedná o tomto zákoně a ví se přinejmenším od doby, kdy šel zákon ze Sněmovny do Senátu, že je reálným problémem, že by se mohl nechtěně negativně dotknout velkého počtu lesních školek, nebo, jak hovoří tisková zpráva Člověka v tísni uveřejněná společností EDUin, řádově desetitisíců dětí, a v této situaci Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá představu o tom, jaký je vlastně konkrétní počet dětí, které by to mohlo negativně zasáhnout, tak si myslím, že je zde velký problém na straně zaměstnanců Ministerstva práce a sociálních věcí, a očekávám, že tam dojde k propouštění.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas vypršel. Když tak to můžete položit jako doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Ano, ten dotaz se týká jenom toho, kolik lidí za toto bude propuštěno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A já požádám paní ministryni Marksovou o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, kdybych teď byla opravdu politicky ostřílená, tak bych řekla číslo a opravdu by nebylo pánaboha, který by řekl, jestli je špatně. Kdybych řekla 10 400 dětí, tak by nikdo z nás nevěděl, jestli to číslo je správné, nebo ne. To jen tak jako na úvod.

Jinak bych chtěla říci a připomenout, že zákon o dětských skupinách tady vzniká sedm let a začal vznikat na základě požadavků neziskových organizací a také zaměstnavatelů. Máme k dispozici studii z roku 2013, kterou si nechalo naše ministerstvo dělat. Zúčastnilo se jí 52 firem různých velikostí jak do 250, tak nad 250 zaměstnanců. Ty firmy byly z různých krajů, z různých oblastí a vyjadřovaly své přání mít takový zákon, který by jim umožnil zřídit nějaké hlídání dětí, které by ale zároveň nebylo tak složité jako mateřská školka. Z těchto společností jich 84 % uvedlo, že je pro ně dřívější návrat zaměstnanců z mateřské či rodičovské dovolené velice důležitý, a to především z důvodu udržení znalostí ve společnosti, protože je prostě problém, když jim lidé potom kvůli rodičovství odcházejí, a zároveň 60 % z nich uvedlo, že v tu chvíli, v tom roce 2013, nebylo schopno poskytovat zaměstnancům firemní předškolní zařízení. Takže opravdu ty podněty vznikly zespoda.

Také si musíme uvědomit, že se pohybujeme doteď v situaci, kdy byly de facto u nás zrušeny jesle, to znamená zařízení péče o děti do tří let. My v současné chvíli, kdybychom brali ta veřejná zařízení, kterých je tady v republice už úplné minimum, myslím okolo devadesáti, tak to je schopno kapacitně poskytnout péči asi 10 % dětí do tří let, což je úplně směšné, a jsme za to opakovaně kritizováni Evropskou unií.

V minulé době také došlo k tomu, že samozřejmě řada neziskových organizací si s tím nějakým způsobem začala radit po svém. A to, co teď vlastně vyplynulo v té velké debatě o zákonu o dětských skupinách, bylo, že tady neuvěřitelné množství organizací všeho možného typu se stará o předškolní děti a jede v podivném šedém režimu, to znamená pravidla tak trochu, ale ne úplně. Takže také jeden z těch záměrů zákona byl ta pravidla dát všem, protože já se pořád ještě domnívám, že když se bavíme o péči o předškolní děti, tak bychom asi měli vědět, kdo pečuje a za jakých okolností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda budete mít doplňující otázku. Je tomu tak.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Paní ministryně, nejsem ani trošku spokojený s odpovědí. Ptal jsem se na nechtěný dopad na lesní školky konkrétně. U Člověka v tísni je to zhruba 10 tisíc dětí, co oni uvádějí v tiskové zprávě. Chápu bohulibé záměry obecné, ale jestli je tam nechtěný dopad na lesní školky a rodiče mají zájem o tyto lesní školky, ne o nějaká jiná zařízení, kde budou příslušně dimenzována umyvadla nebo záchodky, tak bych čekal, že Ministerstvo práce a sociálních věcí za ty plus minus dva měsíce aspoň zjistí, kolika dětí se toto reálně týká, jak velký je to problém, jestli máme, nebo nemáme zítra přijímat poměrně zvláštní legislativní konstrukci. Zbytek je pro mě nezajímavý. Jestli na Ministerstvu práce a sociálních věcí tato data nemají, tak tam někdo šeredně selhal a měl by za to nést následky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím paní ministryni o reakci.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Doplnění. Za prvé, lesní školky, jak už jsem tady říkala při projednávání tohoto zákona, již několik let usilují o zařazení do sítě mateřských školek. A teď asi před týdnem jasně řekl pan ministr školství, že je zařazuje do školského zákona a že je potřeba dořešit některé detaily. Pan ministr zdravotnictví také řekl, že se k tomu hlásí a že to vyřeší s hygienou. To znamená, že to je věc, která jde a vždycky šla úplně mimo náš zákon, to za prvé.

To číslo, že mají zřejmě okolo dvou tisíc dětí, to najednou ony samy řekly. A my to nevíme, protože v žádné síti nejsou nikde registrováni a my nemáme žádnou sílu, jak sečíst děti v lesních školkách. To nám musí říct ta asociace a nám nezbývá, než jí věřit. To za prvé.

Za druhé, co se týče zařízení Člověka v tísni, já bych tady chtěla říci, a jako že s Člověkem v tísni komunikujeme, tak celá léta, kdy se zákon připravoval, tak se připravoval ve spolupráci s mateřskými centry, která normálně deklarovala, že se o děti starají. Člověk v tísni se probral, abych tak řekla, někdy v létě, když už legislativní proces byl téměř dokončen. My jsme dodnes nedostali žádnou oficiální informaci, o kterých zařízeních přesně se bavíme, co přesně provozují a proč se bojí, že by to padlo do dětských skupin. A opět, my nemáme téměř žádnou možnost, jak zjistit počty dětí. Jak bychom to dělali, když jsou neregistrováni a když v podstatě, tak jak se ukazuje ale až teď v posledních dvou měsících, zřejmě v podstatě provozují načerno mateřské školky? Ale to jsou zařízení, která jedou v režimu sociálních služeb, jsou to nízkoprahová zařízení, takže to nemají být školky a neměl by se na to vztáhnout zákon o dětských skupinách. My to ale nevíme. Oni by nám museli jasně říct, kolik jich mají, jaké přesně mají na mysli a proč si myslí, že se na ně zákon o dětských skupinách vůbec vztáhne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní dvanáctý v pořadí je pan poslanec Ivo Pojezný, který interpeluje pana ministra Marcela Chládka, a připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jsem rád, že mohu interpelovat přímo vás, že mám to štěstí, že jako ministr jste přítomen.

Kariérní systém pro učitele mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, jehož součástí je i tzv. standard učitele, vyvolává u pedagogické veřejnosti poměrně spoustu, řadu otázek. Nejen proto, že jeho důsledkem by mělo být, jak uvádějí autoři projektu, zvýšení konkurenceschopnosti České republiky, ale také proto, nebo např. proto, že se má dotknout odměňování učitelů, ale i chodu škol.

Zajímalo by mě v této souvislosti za prvé, v jaké fázi se nachází příprava na kariérní systém pedagogických pracovníků, za druhé, kde se může odborná pedagogická veřejnost průběžně seznamovat s prací nad tímto projektem, a za třetí, zda jsou už některé první výstupy ze 102 škol, které se zapojily do pilotáže tohoto projektu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, zároveň děkuji za tento dotaz. Co stihnu říci, řeknu na mikrofon, a vzhledem k tomu, že jsem si vzal materiál, který má asi 25 stran, který souhrnně popisuje kariérní systém, tak panu poslanci eventuálně ještě na nějaké další doplňující odpovědi můžu dát individuální nahlédnutí do tohoto systému.

Je nutné si uvědomit, že tento projekt je z evropských systémů, evropských peněz, tzv. IPn. Projekt byl zahájen v roce 2012 a ukončení projektu bude 15. 1. 2015. V průběhu ukončení pak samozřejmě bude pilotní rozbíhání těchto jednotlivých systémů. Jsou tam tři cesty.Vy jste hovořil především o cestě rozvoje profesních kompetencí, kdy budou učitelé rozděleni do čtyř kariérních stupňů. První dva se budou týkat drtivé většiny učitelů, třetí a čtvrtý stupeň se bude týkat vybraných učitelů.

Náběhová fáze, o které jste hovořil, co se týče finančních prostředků, by měla být od roku 2015 až do roku 2019, tedy počítáme s tím, že od prvního července 2018 by byl kariérní systém spuštěn v plném rozsahu. Počítá se i s tím, i když bylo připomínkové řízení, do kterého vás potom můžu nechat nahlédnout, ať se podíváte, tak se počítá i s tím, že autoři tohoto projektu budou dělat po jednotlivých částech regionu debaty s učiteli o tomto systému a bude se to ještě upravovat. S tím že jsou dvě části. První část je kariérní systém IPn a druhá část je opravdové zavedení kariérního řádu, které bude vycházet z IPn, a gros samozřejmě musíme zachovat z jednoho prostého důvodu - protože tam je udržitelnost tohoto projektu.

Co se týká konkrétní časové posloupnosti, nechci tady předčítat celý systém, ale jsou tady jednotlivé kroky, tzn. i vyhlášení výběrového řízení na uchazeče v atestačních komisích, jmenování těchto komisí někdy na rok 2008, rozdávání podkladů v atestačních řízeních, to bych vám dal k nahlédnutí. Poté je tady samozřejmě i celý proces, jak bude nabíhat do jednotlivých systémů škol. Ale vzhledem k tomu, že materiál je opravdu pětadvacetistránkový, tak jestli takto mohu pro zkrácení, že nechám pana poslance do toho nahlédnout nebo mu dám kopii materiálu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Táži se pana poslance, zda odpověď, tak jak byla poskytnuta, je dostačující, s tím že vám pan ministr pošle podklady, které si s sebou přinesl. Děkuji vám.

Budeme postupovat dál, tak jak byly interpelace vylosovány. Nyní bude mít svou interpelaci pan poslanec Miroslav Opálka a připraví se pan poslanec Jiří Štětina. Pan poslanec Opálka interpeluje pana vicepremiéra Andreje Babiše.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane místopředsedo vlády, chci vám popřát příjemnou rodinnou dovolenou ve Francii, ale vzhledem k tomu, že moje interpelace je docela akutní, tak si dovolím ji přednést a požádat o písemnou odpověď, i když jsem předpokládal, že se budete mít možnost veřejně obhájit a uvést věc na pravou míru.

Jde mi o materiál, který koluje po internetu. Dovolil bych si z něj malou citaci, což bude vlastně problém. Ministerstvo financí údajně oznámilo, že sestavilo a analyzuje databázi údajů o nákladech nemocnic a srovnání úhrad zdravotních pojišťoven. Tuto analýzu chce využít například k optimalizaci zdravotního pojištění nebo zvýšení ekonomické efektivity poskytované zdravotní péče. Ukázalo se však, že bylo zcela obejito Ministerstvo zdravotnictví. Podle zjištění zdravotnického deníku tak Ministerstvo financí překročilo kompetenční zákon. Navíc tají, kdo pro něj citlivá data zdravotních pojišťoven zpracovává, což posiluje podezření, že je svěřilo vyvolené soukromé firmě, a to také bez zákonné opory.

Vážený pane ministře, ptám se, jestli se tyto informace zakládají na pravdě, a pokud ano, jaké máte pro to vysvětlení. Osobně jsem pro, aby se napravovaly chyby, kdy ze státního a veřejných rozpočtů tečou peníze do černých děr. Na druhou stranu si myslím, že se náprava musí dít zákonnou cestou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Odpověď vám bude zaslána písemně.

Nyní jako 14. v pořadí je pan poslanec Jiří Štětina, který interpeluje paní ministryni Helenu Válkovou, a připraví se pan poslanec Daniel Korte. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Vážená paní ministryně, obracím se na vás s interpelací ve věci probíhajících trestních řízení proti bývalému generálnímu řediteli ŘSD v České republice Ing. Alfredu Brunclíkovi. Výstavba a spravování dálniční a silniční sítě na území České republiky, situace na Ministerstvu dopravy a Generálním ředitelství ŘSD je dlouhou dobu předmětem zájmu politických stran, politiků, odborné i laické veřejnosti, ale zejména lobbistů. Jsme kritizováni Evropskou unií a hlavně sousedními státy kvůli špatnému průjezdu naší republikou po kvalitních silnicích a dálnicích. Z mediálních zdrojů, ale zejména z kontrolní zprávy NKÚ jsem si připravil analýzu, která se týká úlohy všech ředitelů na předraženosti nekvalitní sítě dálnic v naší republice.

Ing. Alfred Brunclík vykonával funkci generálního ředitele od 5. 3. 2007 do 25. srpna 2010 a byl druhým nejdéle působícím ředitelem ŘSD od roku 1997. Za celou dobu jeho řízení v ŘSD nedošlo k takovým problémům při výstavbě a spravování dálniční a silniční sítě, kterou diskutujeme dnes. Jsem proto velmi překvapen, že proti Ing. Brunclíkovi je v současné době vedeno několik trestních řízení v souvislosti s výkonem funkce generálního ředitele, tedy i z doby, kdy na ŘSD působil pan Hala. Mám proto, vážená paní ministryně, vážné pochybnosti o tom, že trestní řízení je vedeno objektivně, není ovlivňováno politicky a obvinění mohou být účelově vykonstruovaná. Domnívám se, že v případu Ing. Brunclíka nejsou dodržována lidská práva a mezinárodní právní normy v oblasti trestního práva. Budu velmi rád, když z titulu své funkce prověříte tuto kauzu, a pokud shledáte výše uvedené nedostatky, vyvodíte z toho patřičné závěry a pojmenujete, kdo za touto kauzou stojí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Poprosím paní ministryni Válkovou o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, je obtížné se vyjadřovat k takto konkrétně formulovanému dotazu v trestní věci. Jak všichni dobře víte, i v médiích a i s přihlédnutím k platným právním normám já nejsem jako ministryně spravedlnosti oprávněná nějak do trestního řízení zasahovat, ale samozřejmě, že mohu, pokud jsem takto interpelována, využít své kompetence podle § 13 příslušného zákona 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a vyžádat si konkrétnější informaci o aktuálním stavu řízení, o tom, jak věc probíhá, zda jsou dodržovány všechny garance nestranného, spravedlivého trestního procesu, právě zda nedochází k nezdůvodněným zásahům do základních lidských práv a svobod obviněného, zda nedochází k průtahům a zda je ve vyšetřování postupováno skutečně nestranně. Zda tak postupují jak státní zástupce, tak soudce. V tomto případě jsem tedy pochopila spíše z dotazu, který mně byl adresován, že jde o státní zastupitelství.

Příslušné informace shromáždím a budu vás o výsledku, který si vyžádám v písemné podobě, informovat. Více k této věci teď říci nemohu a děkuji za dotaz.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Táži se, zda stačí takto odpověď. Dobře. Děkuji vám.

Nyní vystoupí se svou interpelací pan poslanec Daniel Korte a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že se pan ministr Zaorálek neráčil dostavit, svoji interpelaci stahuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, která interpeluje paní ministryni Karlu Šlechtovou, a připraví se paní poslankyně Anna Putnová. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, podle mých informací byl vládě Evropskou komisí vrácen k přepracování jeden z operačních programů, Program rozvoje venkova, který je řízen Ministerstvem zemědělství. Domnívám se, že jedním z důvodů může být to, že spíše než Program rozvoje venkova by se tento operační program měl vzhledem k jeho navržené podobě jmenovat Program rozvoje zemědělců. Například kulturní památky a jejich obnova se v novém programovém období stávají onou příslovečnou popelkou. Ne že by nebyly podporovány vůbec, ale výrazně se zužuje jejich okruh a zmenšuje množství prostředků vyhrazených na jejich obnovu.

Ale zpět k vrácenému návrhu operačního programu. Spíše než mé domněnky ohledně důvodů jeho vrácení by mě zajímalo vaše vysvětlení a především informace o dalším postupu. Stejně tak mě zajímá, zda podobně negativní vývoj lze očekávat i v případě dalších operačních programu. A co se týče zmíněné obnovy kulturních památek, kterou považuji za hodnou vaší pozornosti, bych ráda věděla, zda s jejím financováním počítáte v rámci úprav operačních programů, případně zda potřebné prostředky bude možné nalézt v národních zdrojích. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám paní poslankyni Annu Putnovou, která interpeluje pana ministra Marcela Chládka. Připraví se pan poslanec Jan Farský. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje interpelace na pana ministra Chládka se týká rozvojového programu, který má za cíl zvýšení platů pedagogických pracovníků v regionálním školství pro rok 2014. Tato jistě bohulibá aktivita by byla vítána celou veřejností, protože ministerstvo má oprávnění k vyhlášení takových to programů. Podle samotného školského zákona je však zakázána veškerá diskriminace v přístupu ke vzdělání podle § 2 odstavce písm. 1 a žádný typ zřizovatele není privilegován nad ostatní. Tento rozvojový program, který jste, pane ministře, vyhlásil, je určený plošně pro všechny kraje, ale pouze pro některé zřizovatele, resp. nejsou v tom zahrnuti soukromí zřizovatelé a církve.

Čili můj dotaz je prostý. Jak je možné, že jste schválil vyhlášení takto zjevně protizákonného rozvojového programu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana ministra Chládka, aby odpověděl.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Nemyslím si, že je tento rozvojový program protizákonný z jednoho prostého důvodu, protože je určen pro pracovníky škol a školských zařízení, které zřizují obce, svazky obcí a kraje, a to z toho důvodu, že jejich zaměstnanci pobírají plat a jsou odměňováni podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kdežto zaměstnanci škol jiných zřizovatelů, jako jsou například zmiňované církevní nebo soukromé školy, pobírají plat podle smluvní mzdy, a jeho výše tedy nepodléhá usměrňování dle výše uvedeného nařízení vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda budete mít doplňující dotaz, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane ministře, když jste vyhlašoval tento rozvojový program, dával jste jasně najevo, že chcete posílit prestiž učitelů. Jak tedy zdůvodníte, že nebylo pamatováno na zřizovatele, a diskriminujete tak jednu část zřizovatelů? Čili vy jste z tohoto důvodu obešel svým rozvojovým programem určitý typ zřizovatelů, což já chápu jako diskriminační.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující dotaz. Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Už to tedy není protizákonné, jestli jsem správně pochopil. Jsem rád, že jsme si toto vysvětlili.

K druhé části dotazu. Vzhledem k tomu, že připravujeme nový způsob financování církevního a soukromého školství a počítáme s tím, že na základě této debaty, které se účastní jak církev, tak soukromé školy, bude vymyšlen nový způsob financování, ve kterém bude zahrnut jak příspěvek od strany státu, tak příspěvek od zřizovatele, to znamená církve nebo soukromého subjektu, a budeme dělat financování tohoto systému školství jiným způsobem, tak to znamená, že stát nyní nediskriminuje nikoho z nich, ale dává svůj příspěvek podle toho, kdo je zřizovatel. Jak jistě víte, tak samozřejmě u škol, které jsou zřizovány veřejnoprávními subjekty, je samozřejmě jiný způsob financování. U soukromých je zase trochu jiný, ale přesto stát významnou mírou přispívá i těmto subjektům.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní požádám o interpelaci pana poslance Jana Farského na vicepremiéra Andreje Babiše. Pan poslanec není přítomen. V tom případě budeme pokračovat dál. Požádal bych tedy pana poslance Ludvíka Hovorku o jeho interpelaci na ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, činnost a hospodaření dceřiných firem v Nemocnici Na Homolce je masivní trestněprávní problém a já jsem čekal, že v této věci učiníte rázné kroky. Nemocnice Na Homolce obcházela zadávání veřejných zakázek veškerými nákupy přes dceřiné firmy HOLTE MEDICAL a HOLTE s.r. o. Existence dceřiných firem byla vládou České republiky tolerována od roku 1996 a od roku 1998. Podle odhadů je z nemocnice ročně vyváděno minimálně 700 mil. korun. V současné době jsou vyšetřováni bývalí vysocí manažeři této nemocnice, bývalý ředitel Dbalý a bývalý náměstek Toběrný. Výběrové řízení na místo ředitele bylo zrušeno, přímo vámi byl jmenován pan dr. Ing. Ivan Oliva. Ten ale všechny členy z dosavadního managementu včetně bývalého ředitele ponechal ve funkci a stejně tak i lidi, kteří jsou v dceřiných firmách.

Já si myslím, že tady jste měl jednoznačně nařídit, pane ministře, aby došlo ke svolání mimořádných valných hromad těchto dceřiných společností a k výměně statutárních orgánů, neboť doposud v těchto statutárních orgánech zasedají lidé, kteří tam byli ještě před rokem a kteří mají tyto věci v řadě případů na svědomí, ať se jedná o paní Bieleszovou, nebo o bývalé právníky firmy Šachta a partners. Já si myslím, že je nutné kompletní odkrytí karet, zachránění dokumentace, vykonání forenzního auditu a připravení dceřiných společností na zánik. Místo toho v odpovědi, kterou jste mi dodal, pane ministře, jste uvedl pouze to, že jste se obrátili na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, abyste zjistili, jestli se v dceřiných firmách neděje něco protiprávního a zda zadávaly zakázky v souladu se zákonem. Já vám odpovím, že nezadávaly.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče. Bohužel čas, který byl určen pro vaši interpelaci, vypršel. Položte otázku, aby na ni bylo možné odpovědět.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Žádám vás, pane ministře, o sdělení, zda ve věci porušování pravidel při správě cizího majetku podáte trestní oznámení na konkrétní osoby a konkrétní firmy, protože je to vaší povinností jako nejvyššího představitele Ministerstva zdravotnictví a samozřejmě i nadřízeného všech ředitelů fakultních nemocnic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám velmi děkuji, pane poslanče. A nyní bude mít svou interpelaci pan poslanec Antonín Seďa na ministra obrany Martina Stropnického. Připraví se pan poslanec Rom Kostřica. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, rozumím tomu, dokonce vítám vaši dnešní návštěvu na místě výbuchu munice v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku. Nicméně se obávám, že Ministerstvo obrany i orgány činné v trestním řízení by měly konat co nejrychleji. Zejména proto, že existuje podezření, že uskladnění munice neodpovídalo bezpečnostním normám. Je také zajímavé, jak informovaly sdělovací prostředky, že právě firma IMEX GROUP, která si sklad pronajímala od Vojenského technického ústavu již dříve, nelegálně obchodovala s vojenským materiálem. Podle mého názoru je nutno okamžitě prověřit všechny muniční sklady v České republice, jestli odpovídají bezpečnostním předpisům a zákonům České republiky, a také skutečnost, zda pronajímatelé z řad státních organizací či příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem obrany prosazují důsledné dodržování platných bezpečnostních opatření.

Jsem přesvědčen, že je nutno okamžitě zahájit kontrolu nakládání s municí a vojenským materiálem. Proto se ptám, vážený pane ministře, zda jste ji již zahájil, a v případě, že nikoliv, zda ji zahájíte v co nejkratší době. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím pana poslance Kostřicu. Připraví se pan poslanec Daniel Korte. Máte slovo.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Němečka tuto svoji druhou interpelaci stahuji. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám tedy pana poslance Korteho s jeho interpelací na pana ministra Lubomíra Zaorálka. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Jak jsem již zde pravil, protože se pan ministr Zaorálek neráčil dostavit, svoji interpelaci stahuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám tedy paní poslankyni Věru Kovářovou. Připraví se pan poslanec Antonín Seďa.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s následujícím problémem, se kterým jsem se obrátila již před chvilkou na paní ministryni Šlechtovou.

Jde o to, že podle mého názoru je současná podoba návrhu operačního programu Program rozvoje venkova pro nové programové období popřením smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Smyslem tohoto nařízení je přitom snižování chudoby venkovských oblastí a zvýšení jejich hospodářského rozvoje. Proč si to myslím? V novém programovém období by totiž dle mně dostupných podkladů mělo v Programu rozvoje venkova dojít k vypuštění témat obnovy rozvoje vesnic včetně infrastruktury a služeb, kulturního dědictví i širšího podnikání a to si myslím, že je velmi špatně. V této souvislosti dokonce musím říct, jak jsem již připomněla, že Program rozvoje venkova ve stávajícím pojetí by se měl změnit na Program rozvoje zemědělství.

Jak jistě víte, klást rovnítko mezi venkov a zemědělce je pošetilé. Můj dotaz tedy zní, zda se v rámci úprav Programu rozvoje venkova, který byl vládě Evropskou komisí vrácen k přepracování, pokusíte o zahrnutí výše uvedených témat tak, aby Program rozvoje venkova nebyl názvem zavádějícím, a zejména se přimlouvám o kulturní památky. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní má pan poslanec Antonín Seďa dvě interpelace, první je na pana ministra Antonína Prachaře a druhá na pana ministra Daniela Hermana, takže vás prosím o první interpelaci.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, České dráhy mají dlouhodobé problémy s vytížeností kapacit osobní dopravy. Nicméně z důvodu oprav dálnice D1 dochází k opačnému efektu, kdy jsou kapacity přetíženy. Jedná se zejména o přepravu osob na Moravu, a to zejména v pátek odpoledne či v době před státními svátky či prodlouženými víkendy. Zároveň vlaky mimo některých mezinárodních či Pendolina přes jisté modernizace neodpovídají kvalitě osobní přepravy 21. století, Na rozdíl od konkurence, která má nakoupeny nové vlakové soupravy.

Proto se chci zeptat, vážený pane ministře, zda České dráhy plánují posílení spojů v těchto inkriminovaných termínech či zda existuje plán modernizace vlakových souprav našeho státního dopravce. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a myslím, že můžeme rovnou přistoupit k druhé interpelaci. Přišel pan ministr kultury, takže můžete pokračovat ve druhé interpelaci.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane ministře, barokní hřbitov ve Střílkách byl postaven v letech 1730 až 1743 z popudu Antonína Petřvaldského z Petřvaldu. Po rekonstrukci, která mimo jiné stále není dokončena, bylo opraveno schodiště, balustrády a zdi. Byly umístěny kopie dříve ukradených a stále nenalezených soch. V roce 2010 byl barokní hřbitov vyhlášen národní kulturní památkou. Nicméně stát se k této památce moc vstřícně nechová. Občanské sdružení pro záchranu barokního hřbitova ve Střílkách vykonalo a stále činí mnoho práce a aktivit směřujících k dokončení oprav. Například před rokem, kdy nedostali dotaci z fondů Evropské unie, zorganizovali veřejnou sbírku. Z těchto důvodů se na vás, pane ministře, obracím o podporu dokončení opravy této národní kulturní památky. Děkuji za vaše vyjádření.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně kolegové, děkuji panu poslanci za tento impuls, za tuto interpelaci, protože barokní hřbitov ve Střílkách znám, navštívil jsem ho a pokládám ho opravdu za naprosto unikátní barokní památku, která skutečně nemá obdoby.

Co se týká faktických informací, tak tak jak už zde bylo řečeno, hřbitov byl prohlášen za národní kulturní památku v roce 2010. Akce obnovy hřbitova byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví v letech 1999 až 2003 a potom podruhé v letech 2006 až 2014. Za tuto dobu byl na jeho obnovu poskytnut příspěvek ve výši bezmála 16 mil. korun, konkrétně je to 15,706 mil. korun. Areál včetně kaple byl staticky zajištěn, byly restaurovány kamenné prvky. V posledních letech, tedy i v letošním roce, je obnovováno zdivo kaple, protože tam zvětrávají některé bloky, které je třeba vyměnit. V letošním roce, tedy 2014, byl na obnovu zdiva kaple včetně schodišť poskytnut příspěvek ve výši 800 tis. korun. Restaurováním zbývající severní části pláště krypty z kvádrového zdiva a dvou vřetenových schodišť včetně opravy dvou dřevěných oken by tak byla dokončena první etapa projektu. Podle informace vlastníka náklady k celkovému dokončení obnovy památky se odhadují na 11 mil. korun. V ideálním stavu s předpokladem rozložení oprav do čtyř let včetně letošního roku by obnova památky měla být dokončena v roce 2017.

Dne 9. června roku 2001 bylo bohužel odcizeno deset originálů barokních soch s tehdejším odhadem škody ve výši 300 tis. korun. Obec by ráda realizovala kopie soch a osadila je na původní místa. Bohužel však není dokumentace těchto soch, a tak zatím záměr nemohl být realizován.

Samozřejmě, že je naším zájmem, abychom tuto unikátní barokní památku udrželi v co nejlepším stavu i do budoucna, a jsme připraveni se i nadále podílet na její obnově, protože to pokládám za opravdu jednu z prioritních akcí v této oblasti hřbitovní architektury z doby baroka. Děkuji za váš zájem a podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane ministře a táži se pana poslance - takže ano, bude mít doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď a za podporu dokončení oprav této národní kulturní památky. Já jsem nedávno interpeloval novou paní ministryni pro místní rozvoj, která slíbila, že z evropských fondů budou nějaké peníze taky na opravy kulturních památek. Tak myslím si, že pokud by se podařilo druhou etapu, nebo vlastně celou opravu dokončit dříve než v roce 2017, určitě by to zachránilo to, o čem jste mluvil, to znamená, že zdivo postupně zvětrává a i náklady na opravu se zvyšují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda bude pan ministr ještě reagovat. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji a děkuji i za tento impuls. S paní ministryní Šlechtovou i s její předchůdkyní, paní dnes komisařkou Jourovou jsem hovořil o možnostech čerpání evropských fondů právě na obnovu památkového fondu a obě mě ujistily svým zájmem a podporou. Takže pevně věřím, že budeme schopni maximum finančních prostředků, které budou uvolněny právě na obnovu památkového fondu, moci investovat, a samozřejmě nezapomeneme ani na barokní hřbitov ve Střílkách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a konstatuji, že jsme vyčerpali pro dnešní den ústní interpelace, a z toho důvodu ukončuji projednávání ústních interpelací.

Přihlásil se s přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, míra přítomnosti, nebo spíš nepřítomnosti členů vlády na dnešních interpelacích a úroveň odpovědí na nás působí zhruba asi takovou mírou znevažování jako chování prezidenta republiky ke svátku 28. října. S chováním prezidenta republiky nic moc neuděláme, ten je zvolen všeholidem. Vůči vládě máme svoje povinnosti opozice. Musíme se poradit, jak dál budeme postupovat vůči tomuto zjevnému pohrdání vlády Poslaneckou sněmovnou. Z tohoto důvodu žádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu TOP 09 v délce dvou hodin. A obávám se, že naše frustrace bude taková, že se z ní nevyspíme a že i ten zítřek bude docela problematický. Nicméně teď žádám o přestávku v délce dvou hodin.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Já se v tom případě musím domluvit, v kolik budeme pokračovat v jednání. (Krátká porada s poslancem Sklenákem u stolku předsedajícího.) Vzhledem k tomu, že jsme si odsouhlasili, že budeme dnes pracovat do 19. hodiny a klub TOP 09 si vzal přestávku v délce dvou hodin, to znamená do 19.08 hodin, přerušuji jednání do zítřejších 9 hodin ráno, kdy budeme pokračovat v programu.

Děkuji vám a přeji vám příjemný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 17.09 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.