Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých
podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního
ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 276/ - prvé čtení

Obecná rozprava byla přerušena ve středu 22. 10. Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě. V tuto chvíli do obecné rozpravy eviduji přihlášku paní poslankyně Jany Fischerové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem sice tu přihlášku už vyčerpala minule, ale ráda jsem tady u mluvicího pultu opět, protože jsem se chtěla opět přihlásit. Jenom stručně, protože už jsme o tom mluvili minulý týden. Takže na dané téma chci zde říci asi čtyři body.

Tento zákon, řeknu 159, jak se o něm mluvívá běžně u profesionálů, tak ten již platí a je dobře, že nyní k němu je připravena novela. Ale ta novela, jak je připravena, tak přesto vidím provést ještě pozměňovací návrhy, o kterých jsme dneska i diskutovali v podvýboru pro cestovní ruch, a ty zatím ještě nejsou zcela připraveny. A proto já chci z tohoto místa říci, protože jsem poslouchala pozorně také řeč paní ministryně, kdy navrhovala zkrácení termínu na projednání ve výboru nebo i výborech na 30 dnů, takže zde říkám ze svých zkušeností, že je to potřeba připravit pořádně a po řádnou dobu, tedy projednání dvakrát třicet dnů, čili na dva měsíce. Toto nechat, zachovat stávající dobu dle jednacího řádu.

Vyjádřím se tak proto, protože jsem minule také zapomněla říci jednu důležitou věc: oznámit zde střet zájmů, protože jsem zakládala cestovní kancelář v roce 1991. Já už v ní teď fyzicky nepůsobím, protože mám jiné povinnosti. Od té doby, co jsem přešla do veřejných funkcí, tak tam vykonává vše manžel plus další lidé. Takže to jsem zapomněla minule také říci.

A pak ještě k tomuto návrhu, k té novele o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, bych ještě řekla následující věc, že nejvíc v tom, jak jsem si pročítala znění této novely, tak opravdu po diskuzích s asociací cestovních kanceláří, které máme na trhu dvě, tak nejvíc tam problematické je zavedení pojistných limitů - jeden milion a čtyři miliony. Tedy ještě dovysvětlím, že ten jeden milion je pro malé cestovní kanceláře - dojde k tomu, že skončí, protože je to obrovská částka pro ty malé podnikatelské subjekty. A čtyři miliony zase pro ty cestovní kanceláře, aniž bych jakoukoliv tady jmenovala, což není dobré někoho zde zrovna tady prosazovat, tak na našem trhu jsou české podnikatelské subjekty, které mají mnohonásobně velké obraty, ale budou mít dle znění této novely čtyři miliony pojistné plnění vůči pojišťovnám. A to je také diskriminující, protože tam se vůbec nezohledňuje výše obratu těchto cestovních kanceláří.

Takže proto na závěr svého krátkého příspěvku jsem chtěla zdůraznit: ano, je to dobře, pojďme postoupit tuto novelu do druhého čtení, ale v řádném termínu dle jednacího řádu, čili v době 60 dnů na projednání ve výboru.

Děkuji vám, kteří jste mne poslouchali, za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Paní zpravodajka, pardon, po ní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych navázala na paní poslankyni Fischerovou, a naopak bych vás vyzvala, abychom postoupili novelu zákona o podnikání v cestovním ruchu do dalšího čtení a zkrátili lhůtu na projednání ve výborech na 30 dnů.

Podvýbor pro cestovní ruch se touto novelou zabýval už několikrát, víceméně jsme si vydiskutovali s asociacemi cestovních kanceláří, s pojišťovnami jejich připomínky. Je na tom víceméně shoda. Teď už se řeší takový poslední detail, který už je i na cestě, pouze ho nemáme dneska k dispozici. Trošku podvýbor cestovního ruchu předběhl i jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kterému by měl být tento sněmovní tisk teprve předložen. Takže opravdu tuto problematiku řešíme už dlouhodobě a jsme už téměř ve finále. Takže i když někdo k tomu bude mít výtky, požádala bych vás o podporu zkrácení lhůty na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Dále s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ani přednostní právo neuplatňuji, vydržel jsem.

Ten zákon zavádí další a nové regulace. Vím, že zní argument, že už tady byl jednou, už v roce 2013, a už tehdy jsem pro něj nehlasoval, protože jsem například nepochopil, proč má být každý měsíc hlášení o počtu prodaných zájezdů a celkové tržbě. U plátců DPH vůbec měsíčně je to poměrně jednoduché. Každý měsíc se odevzdávají výkazy DPH, kde je úplně jasné, kolik to... A už tehdy jsem měl pochybnosti, tehdy byl ministr Jankovský, co s takovou přehršlí údajů se bude vlastně dít. Já tomu fakt nerozumím, k čemu nám to bude. Už to, že zákon vstupuje do obchodního vztahu mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří, cestovní agenturou - budiž. Myslím si, že by to mělo být na jejich smluvní dohodě, jaké všechny údaje si pojišťovna vyžádá a zda pojistí, nebo nepojistí. Je to rozhodnutí toho, kdo to riziko nese, té pojišťovny. Já s tím nemám žádný problém. Ale další a další povinnosti - mně to nepřipadá jako rozumné a zajímalo by mě, co se s tím bude dít. Každý měsíc pošlou všichni informace o počtu prodaných zájezdů a celkových tržbách. Tomu rozumím. Dostaneme kvantum dat - a co se s nimi bude dělat, s těmi daty? To budeme schraňovat? Nebo na základě toho bude podnět vůči pojišťovně, aby vypověděla pojistnou smlouvu? A mluvíme pořád jenom o straně příjmů nebo tržeb, nemluvíme o straně nákladů. To je mnohem zajímavější hospodářský výsledek, nejenom tržby, protože pokud máte jenom jednu stranu z má dáti - dal, tak co vám to řekne? Neúplnou informaci.

O výši povinných částek, o tom už debatovali jiní, když jsme poprvé měli debatu k tomuto zákonu, k tomu se nebudu vracet, to určitě proběhla debata. Ale fakt nevím, kam tak spěcháme. Samozřejmě můžete prohlasovat zkrácení lhůty, nic proti tomu, ale kam tak spěcháme? Co se vlastně změní? Je to v zásadě jediný produkt, kdy ten klient - z mnoha produktů, které každý z nás dnes a denně používá, každý z voličů používá, kdy máte jakoby stoprocentní ochranu. U mnoha jiných, když zaplatíte zálohu na kuchyň nebo na něco, ta firma zkrachuje, tak se sice můžete domáhat svých práv, ale je to buď v konkursním řízení, anebo v insolvenčním řízení, nebo v nějakém občanskoprávním sporu nebo obchodním sporu, tu jistotu nemáte. A není důvod nevěřit těm číslům, která jsou v důvodové zprávě. Úpadek není nijak masový v tom počtu. Když si vezmete i počet klientů k tomu počtu klientů, kteří si zakoupí nějaký zájezd za rok, a teď zjistíte počet klientů, které potřebujeme dostat zpátky do republiky, kteří se musí dopravit zpátky, tak je to zase zanedbatelné procento. Tím samozřejmě neříkám, že nemáme ochraňovat ty, kterým se to stane a bez cizího zavinění zůstanou někde v cizině, a letadlo neletí, protože někdo nezaplatil, a v hotelu říkají, že mají opustit pokoj, který si ti klienti řádně zaplatili, a cestovka tam ty peníze neposlala apod. Ale nevím, jestli jdeme správnou cestou.

Poprosil bych v rozpravě, jestli by paní ministryně mohla odpovědět na základní otázku: Co s tím kvantem dat budeme dělat? Jedna věc je zavést povinnost a druhá věc, aby to mělo nějaký smysl.

A druhá otázka. Myslím, že ten dohled bychom mohli nechat České národní bance. Je to tam tak nejasně formulované, že dohled nad plněním těch pojistných (nesrozumitelné) bude mít Česká národní banka ve spolupráci s ministerstvem. Já tomu moc nerozumím. Myslím, že má být nedělitelná odpovědnost. To znamená - co to znamená? Kdo půjde na kontrolu? Kdo nakonec rozhodne, zda je to rizikový případ, nebo není a zda je případně třeba sankce na tu pojišťovnu, protože ta nese to riziko a uzavírá pojistné smlouvy. Přimlouval bych se za to, ať je to jedno. Mně připadá logičtější, aby to byla Česká národní banka, která obecně má celý sektor na starosti. Případně v oblasti pojišťovnictví je to i Ministerstvo financí. A teď tady zavádíme Ministerstvo pro místní rozvoj. Nepřipadá mi to příliš logické a asi bych potřeboval upřesnění, proč se takový model navrhuje, s takovou sdílenou odpovědností, a jak to bude v praxi fungovat kromě toho, že to bude napsáno v zákoně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážená paní ministryně, sice projednáváme novelu zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, ale už jsem se hlásil minulý týden. A je to určeno pro všechny kolegyně a kolegy a netýká se to jenom tohoto zákona. Všichni víme, že existuje zákon o střetu zájmů, je to zákon číslo 159/2006 Sb. A konkrétně existuje § 8 - Oznámení o osobním zájmu. Opravdu bych byl rád, aby při každém projednávání zákona na této půdě se ti lidé, kteří jsou v tomto střetu zájmu, vyjádřili a tento střet zájmu nahlásili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Končím tedy obecnou rozpravu v případě, že není žádná přihláška. Neeviduji návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru a poté na zkrácení lhůty. nejprve tedy přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ptám se, kdo má další návrh. Pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Chtěl bych upozornit Poslaneckou sněmovnu na název tohoto bodu - novela zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu. A vzhledem k tomu, že se jedná o podnikání, chtěl bych navrhnout přikázání tohoto bodu do hospodářského výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Ptám se, jestli je ještě nějaký další návrh. Pan poslanec Stanjura, prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nemám návrh, pane místopředsedo, ale položil jsem konkrétním dotazy a očekával jsem, že buď bude nějaké závěrečné slovo, nebo paní ministryně v rozpravě vystoupí. Vy jste to tak uspěchal, že už závěrečné slovo jste jako přeskočil. Tak myslím, jestli bychom se mohli vrátit kousek zpátky, než začneme hlasovat - pokud paní ministryně vystoupí. Pokud ne, tak se nedozvím odpovědi na své otázky, ale nebylo by to poprvé a obávám se, že ani naposledy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Paní ministryně samozřejmě jestli má zájem o závěrečné slovo, je jí umožněno. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za dotazy. Pokusím se na ně odpovědět.

Ohledně prvního dotazu, co budeme dělat s takovou evidencí, tak v tuto chvíli je to opravdu pro účely získávání informací o hospodaření cestovních kanceláří, zejména ze strany pojišťoven pro stanovení pojistného rizika. Ono to souvisí i s tím, co říkala paní poslankyně Fischerová. Jeden milion - čtyři milióny. To dnes bylo projednáváno na podvýboru a my jsme schopni z toho nějakým způsobem ustoupit či se o tom dále bavit. Čili informace nejsou pouze o tom, že budeme mít informace o tržbách cestovních kanceláří, ale i o pojistných rizicích. Domníváme se jako Ministerstvo pro místní rozvoj, že to je velice důležité pro naše občany, aby tohle věděli. Souvisí to s celkovou konstrukcí zákona.

Na vaši druhou otázku - teď se omlouvám, jestli že týkala pojistného - toho dohledu. Tak ten dohled bude především ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a hned zde sdělím důvod. Kompetenční zákon jasně říká, že cestovní ruch je pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj a tímto bychom si i ten dohled chtěli nechat u sebe.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Takže nejdřív k tomu druhému bodu. Tomu já rozumím, kdyby tam nebyla ta Česká národní banka. Mně vadí ta společná odpovědnost. A ptám se - když to bude jenom MMR bez České národní banky, dobře. Podle mne je to lepší, když tam jsou obě dvě instituce. Tam si neumím představit - tu spolupráci možná ano, ale hlavně kdo bude rozhodovat.

Ale u té odpovědi na první otázku, omlouvám se, ale vy jste mi vlastně neodpověděla. Vy říkáte pro potřeby pojistek. To je pro pojišťovny. Ale tam není povinnost hlásit to pojišťovnám. Jestli si to pojišťovna vymíní v pojistné smlouvě, tak je to v naprostém pořádku. Není třeba, abychom jim do toho vstupovali. Je to docela běžné u provozních úvěrů nebo u jiných úvěrů, že pojišťovny chtějí mít průběžné hlášení nejenom o tržbách, ale nákladech, hospodaření. Taky velmi často pojišťovny nebo banky chtějí, aby se zastavily pohledávky ve prospěch těch, kteří... To je naprosto v pořádku.

Jenom nerozumím tomu - všichni to pošlou vám, vy to roztřídíte a pošlete to zase všem těm pojišťovnám? Tomu já nerozumím. Proč to bude dělat státní správa, když by si to měla dělat ta pojišťovna sama. Nic proti tomu, když to pojišťovna chce po tom, koho ona pojistí. Ale nerozumím tomu, proč těch tisíce hlášení přijde na MMR.

To roztřídíte a budete to posílat těm jednotlivým pojišťovnám? To mi není jasné. Proto mi to přijde jako zbytečné. Pokud si to pojišťovna vymíní, tak je to naprosto v pořádku, nemusí to být ani v zákoně, je to věc té firmy a pojišťovny, ale takhle mi to přijde jako zbytečná zátěž. Ano, někoho tím zaměstnáme, na ministerstvu určitě, protože to bude muset procházet. Navíc ty měsíční - to je hodně diskutabilní, protože tak jak jsou sezóny, tak jsou měsíce, kdy se prostě prodává méně, má to možná nějaký smysl, budete mít číselné řady, ale pořád mi uniká ten smysl toho. Já vím, že stát obecně má tendenci schraňovat neustále nová data, a co z toho? Jak zajistíme, aby to nebylo zneužito ke konkurenčnímu boji? Aby nebyl únik informací, aby pak jedna cestovka neříkala: my máme informace, tady ten náš konkurent z vedlejší ulice, ten minulý měsíc prodal jenom pět zájezdů a my jsme prodali šest, tak to radši kupujte u nás, my jsme větší firma a podobně.

Takže obecně se obávám toho, když stát neustále shromažďuje data, která podle mě nepotřebuje, případně je má na finančním úřadu u těch plátců DPH. Připouštím, že jsou malé cestovní kanceláře, které mají obrat takový, že nemusí být plátci, ale tam ten problém zřejmě reálně příliš existovat nebude. V okamžiku, kdy trošku narostou, bude i větší riziko pro pojišťovnu, tak je skoro jisté, že to bude plátce DPH, protože bude mít tržby větší, než je ten milion korun ročně. To není v té oblasti cestovních zájezdů nijak závratná suma. Nevím, kolik je průměrná cena, ale kdyby byla deset tisíc, tak si to spočteme, že těch prodaných zájezdů za rok není tolik, a v tom okamžiku už je plátce.

Takže jestli zkusíte ještě jednou, pokud uznáte za vhodné, co se s tím tedy bude dít, s tím kvantem dat. Jestli to budeme jenom skutečně distribuovat jako státní správa vůči pojišťovnám, tak bych řekl, že stát bude dělat práci za někoho jiného, za toho, kdo inkasuje pojistku, případně dává pojistná plnění.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Paní ministryně se znovu hlásí o slovo, čímž otevře obecnou rozpravu. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se vyjádřím a pokusím se to vysvětlit ještě jednou, nicméně toto jsou přesně věci, které bychom chtěli nechat i do výborů a do druhého čtení, ale zkusím ještě jednou reagovat na Českou národní banku. Česká národní banka nedohlíží na cestovní kanceláře. Budeme to my. A my to chceme dělat, protože to máme v kompetenci, a myslím si, že je to tak i správné.

Ta druhá věc, opravdu, co budeme dělat s těmi daty. Celkovou novelou se budeme snažit ochránit naše spotřebitele, to znamená občany. Budeme mít databázi, kde všechno bude evidováno, a já ani neříkám, že se k tomu budou dostávat jednotlivé cestovní kanceláře. Budou to informace naše, které budou v našem systému, které bude MMR gestorovat a které bude mít k dispozici. Takže to ještě k vašim věcem.

Já rozumím té nerovnováze, kterou naznačujete, nicméně tady bych si dovolila sdělit, že toto je jedno z těch témat, kromě pojištění a ještě kromě vztahu vůči pojišťovnám, co bychom chtěli nechat do druhého čtení. My jsme si toho vědomi, a pokud mohu, ráda bych požádala Sněmovnu, aby to dnes prošlo prvním čtením a ponechali jste to na druhé čtení. To, co zde říkala paní zpravodajka Berdychová - my bychom byli velice rádi, pokud by ten termín byl zkrácen tak, aby novela platila od 1. dubna 2015. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já určitě vítám to, že je tady tendence pokračovat v určité ochraně spotřebitele, tedy toho, kdo si objednává službu u cestovních kanceláří. Povinné pojištění cestovních kanceláří podle nějaké velikosti, větší či menší, já myslím, že je správné. Ale nevím, jestli jsem se nepřeslechl nebo jsem si špatně vyložil to, co tady říkala paní ministryně, ale ona říkala, že data, která budou sbírána o počtu zájezdů atd., budou sloužit pro přehled i pro pojišťovny. A v tom já bych viděl problém, protože aby pojišťovny podnikaly bez rizika s tím, že stát za ně to riziko řeší tím, že bude sbírat a analyzovat podklady, tak to si myslím, že tedy je pro privátní sféru, aniž bych byl ten, kdo by - nebo jsem ten, kdo přeje privátní sféře, ať se jí daří, ale s tímhle pomáháním pojistíme cestovní kanceláře, protože to určuje zákon, pojistíme je na základě nějaké velikosti, ale máme tolik informací od státu, že neneseme žádné riziko za to pojištění, tak to nevím, jestli jsem se nepřeslechl. Pokud by to tak bylo, tak to se mi jeví tak trochu jako problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dneska máme konec října, říkáme, že potřebujeme zkrátit lhůtu na třicet dnů, příští týden je další schůze, takže toho času je opravdu málo. Podle mne i kdyby bylo šedesát dnů, tak není žádným způsobem ohroženo datum 1. dubna. Já to tedy nevidím. To znamená, my jsme schopni to mít do šedesáti dnů projednané, možná o něco dřív, tak fakt nevidím tu lhůtu, a navíc, jak mě poučily kolegyně a kolegové, kteří v této oblasti mají větší zkušenosti než já, 1. dubna je v zásadě také už po začátku sezóny, kdy naprostá většina zájezdů je nakoupených, možná ne naprostá většina, ale mnoho zájezdů už je nakoupených. Tak já tomu spěchu upřímně nerozumím, když současně slyším, a jsem rád, že ještě budeme diskutovat některé věci. Výhoda toho prvého čtení je v tom, že tady jsme všichni. Takhle to bude v jednom nebo ve dvou výborech a můžeme se k tomu my ostatní zase vracet, kteří v těch výborech nejsme.

Já souhlasím s tím, co říkal pan poslanec Urban. Je to v zásadě to samé, co jsem říkal já. Proč to budeme dělat, veřejná správa, stát, proč to bude dělat ve prospěch zase jiných soukromých subjektů, což jsou bezesporu pojišťovny.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za faktickou poznámku. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Paní poslankyně Fischerová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Opětovně děkuji za slovo. Opravdu budu stručná. Mám na to už méně než dvě minuty. Chci, když teď tak hezky posloucháte, na vás takhle napříč politickým spektrem apelovat, opravdu podpořte, aby se to projednalo v šedesáti dnech. My jsme si spočítali, že tím nic neuspěcháme a zejména - zájezdy se vlastně prodávají celoročně a nejvíce se nakupuje koncem roku, abych řekla pravdu. Takže kdyby to mělo vyjít na 1. dubna 2015, tak je to tak nějak už uprostřed sezóny. Pojďme připravit něco, co nebude vraceno nazpátek, aby to nebyl paskvil. Já vám za to moc děkuji, i paní ministryni.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Není tady nikdo takový. Končím tedy obecnou rozpravu.

Vrátíme se zpátky k přikázání výborům. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Dále tady pan poslanec Kučera navrhl přikázání hospodářskému výboru. Ptám se, jestli má ještě někdo nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Přivolám naše kolegy z předsálí a přistoupíme k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj? Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 96, přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dále pan poslanec Kučera navrhuje přikázat tento návrh zákona k projednání hospodářskému výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 97, přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 117, proti 32. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme návrh přikázali výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářskému výboru.

 

Dále eviduji návrh paní zpravodajky Berdychové na zkrácení lhůty o 30 dnů.

Zahajuji hlasování o návrhu na zkrácení lhůty o 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 98, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 44. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářskému výboru a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní zpravodajce i paní ministryni.

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.