Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních
pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 302/ - prvé čtení

Požádám pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby zůstal u stolku zpravodajů. Žádám, aby pan poslanec Martin Novotný zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení.

Z pověření vlády návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pane ministře, prosím, máte úvodní slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych uvedl materiál Ministerstva průmyslu a obchodu předkládaný na dnešní schůzi k projednávání. Jedná se o návrh novely zákona o investičních pobídkách, jehož součástí je související změna zákona o daních z příjmu, zákona o zaměstnanosti a zákona o dani z nemovitých věcí.

Materiál byl připraven zejména v návaznosti na přijetí nových evropských předpisů pro oblast veřejné podpory. Z pohledu investičních pobídek jsou nejzásadnější dvě změny, které tyto nové předpisy přinášejí. Za prvé plošné snížení přípustné míry regionální veřejné podpory v České republice na 25 % způsobilých nákladů oproti dřívějším 40 %. V některých okolních státech může tato podpora aktuálně dosáhnout až 50 %, například v Maďarsku a Bulharsku. Dále jde například o omezení blokové výjimky pro režimy podpory s ročním objemem podpory nad 150 mil. eur, kam spadají investiční pobídky. Tyto režimy podpory musejí být dále evaluovány na základě plánu hodnocení schváleného Evropskou komisí.

V reakci na tyto skutečnosti byl připraven návrh zákona, který adaptuje systém investičních pobídek na nová evropská pravidla pro poskytování veřejné podpory a současně přispěje k udržení konkurenceschopnosti českého systému pobídek v mezinárodní soutěži. Předloženým návrhem zákona dojde zejména k rozšíření regionů pro poskytnutí hmotné podpory na tvorbu nových pracovních míst a také rekvalifikace a školení zaměstnanců. Navýšení maximálního limitu kapitálové podpory pro strategické investiční akce. Zavedení nové formy investiční pobídky, osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách. Také k lepšímu zpřístupnění pobídek projektům technologických center a center strategických služeb.

Navrhovaná opatření usnadní investorům čerpání podpory, zrychlí návratnost podpořených investic, a tím zvýší atraktivnost celého systému pobídek. Ani při těchto změnách však nemůže skutečné čerpání investičních pobídek překročit částku stanovenou podle aktuální mapy regionální podpory, to je 25 % způsobilých nákladů u velkých podniků. Oproti předchozímu období, kdy byla povolena míra podpory až 40 %, se tedy závazky státu sníží. Závazky státu budou navíc protikladně vykompenzovány zvýšením příjmů z trhu práce a nepřímých daní.

Po změnách očekáváme vytvoření více než deseti tisíc nových pracovních míst ročně a současně provedení investic ve výši 43 mld. korun. Tomu odpovídá maximální podpora ve výši 11,6 mld. korun.

Efektivnost pobídek pro stát bude nově monitorována i Evropskou komisí formou evaluace. Evropská komise potvrdila MPO možnost pokračovat se systémem investičních pobídek podle blokové výjimky jako nadlimitního režimu podpory, avšak za předpokladu pravidelného vyhodnocování podpory dle plánu hodnocení, který byl zaslán Evropské komisi ke schválení.

Předloženým návrhem zákona budou dále realizována opatření, která mají za cíl snížit administrativní zátěž žadatelů, zvýšit právní jistotu příjemců podpory a zlepšit pružnost celého systému.

Dovoluji si vás proto požádat o podporu tohoto zákona a jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi a žádám, aby svou zpravodajskou zprávu přednesl zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak uvedl pan ministr ve svém úvodním slově, tato novela má z velké části transpoziční charakter. Já se však domnívám, že důsledky těch transpozic jsou natolik zásadní pro oblast veřejné podpory, že omezit se jenom na debatu o tom, že promítáme nové podmínky evropské legislativy, je nedostatečné.

Projednávaná novela upravuje jednu konkrétní oblast, takzvané veřejné podpory. Tímto termínem jsme se v posledních letech naučili eurojazykem nazývat problematiku regulace inherence veřejných subjektů prostřednictvím veřejných prostředků do volné soutěže ekonomických subjektů na trhu. V tomto případě jde tedy o regulaci různých forem podpory investic prostřednictvím takzvaných investičních pobídek. Oproti stávající legislativě novela představuje primárně onu implementaci dvou novelizovaných evropských předpisů, konkrétně nového obecného nařízení o tzv. o blokových výjimkách, General Block Exemption Regulation, a nové mapě regionální podpory na léta 2014 až 2020 (řekl: dvanáct), která dosud platné limity v této oblasti pro regiony ČR snižuje, a to tak podstatným způsobem, že je potřeba to nejenom říct, ale i podtrhnout a zdůraznit.

Podobně jako v ostatních oblastech regulace veřejné podpory pro oblast investičních pobídek legislativní model stanovuje výjimky z obecného principu zákazu veřejné podpory, a to formou objemových limitů a dalších podmínek. Zjednodušené formulaci lze základní dvě novinky implementované novelou z dříve zmíněných evropských předpisů hodnotit jako další zpřísnění podmínek veřejné podpory. Oproti stávající definici blokové výjimky je stanoven objemový limit 150 mil. eur ročně, v rámci kterého se podpora poskytuje bez nutnosti dalšího posuzování Evropskou komisí. Vyšší úroveň podpory implikuje notifikační proces daleko přísnějšími podmínkami.

Pokud jde o limitaci prostřednictvím mapy regionální podpory, i zde dochází ke zpřísnění formou snížení limitu pro jednotlivé regiony České republiky, a to v návaznosti na jejich současnou kategorizaci dle pásem stanovených dle procentního podílu HDP na obyvatele vůči průměru EU, a to z dosavadního limitu 40 % na už zmíněných 25 %.

Důvodová zpráva shrnuje vývoj systému investičních pobídek v České republice, jejich forem, nejrůznějších forem poskytování slev a aktivní finanční podpory a shrnutí ročních bilancí v této oblasti. Já ale považuji za vůbec nejdůležitější, že při onom bilančním pohledu sice najdeme kvantifikaci, ale je tam stále uváděna kvantifikace očekávaných přínosů, to jest kvantifikace tehdejších expektací. Ve zprávě obecně postrádám hlubší analýzu skutečných efektů a dosavadní úspěšnosti systému, která pro hodnocení jeho nového nastavení pro příští období má zásadní význam. Zpráva dál obsahuje jakousi delší podrobnou komparaci jednotlivých variant možných řešení od nulové varianty až po variantu preferovanou, která je označena číslem dvě. Jde o novelu zákona o investičních pobídkách podle obecného nařízení o blokových výjimkách, které jsem tady už zmínil. (V sále je šum.)

Já předpokládám, že zmíněné aspekty jednotlivých řešení budou podrobně diskutovány na hospodářském výboru a v rámci dalších čtení zákona. Osobně však považuji absenci důkladné SWOT analýzy, účinnosti a efektivity systému investičních pobídek za natolik podstatnou pro vypovídací hodnotu a kvalitativní posouzení této novely, že budu - a též z důvodu obecného ideového nesouhlasu s celým systémem evropské regulace veřejné podpory jako takovým - navrhovat vrácení novely vládě k přepracování.

V této souvislosti mám mnoho otazníků zejména kolem kvantifikace dopadu novely na státní rozpočet, zejména s ohledem na očekávané výnosy posilující příjmovou stránku rozpočtu, to jest na předpokládané celkové kladné saldo aplikace. Zároveň ale realisticky konstatuji, že očekávám, že Sněmovna jako celek zaujme k návrhu tradiční postoj, který Sněmovna zaujímá k implementaci evropské legislativy a jejích nástrojů, to jest přístup dle hesla "když už, tak už", a očekávám, že přes můj návrh k přepracování budeme mít prostor v hospodářském výboru k diskutování detailních jednotlivých položek tohoto návrhu zákona.

Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodajovi za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče. Zatím jediný přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuju za slovo, vážený pane předsedající.

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych řekl pár slov k této novele zákona. Myslím, že mnoho už zaznělo zejména od pana zpravodaje, nicméně pár slov bych ještě doplnil. Novela reaguje na nové nařízení Komise č. 651 z roku 2014, které stanovuje rozsah povolené veřejné podpory v souvislosti s programovacím obdobím 2014 až 2020. Je chvályhodné, že toto nařízení bylo promítnuto tak rychle do novely zákona, protože nařízení je tuším z června tohoto roku. Co ovšem není chvályhodné, to jsou další pasáže, které máme v této novele uvedeny. To znamená to, co je ta harmonizační část, tedy reakce na nové nařízení, to je v pořádku a nemůže tomu být ani jinak. Ovšem to, co je nad rámec harmonizace, je, a už se to tady začíná stávat poměrně tradicí, velmi diskutabilní a musím říct, že si to nezaslouží podporu poslanců TOP 09.

Z nejproblematičtějších bodů vyjímám návrh na zřízení takzvaných speciálních ekonomických zón, v první fázi realizovaný prostřednictvím takzvaných zvýhodněných průmyslových zón, které budou mít vyšší míru podpory, než mají ostatní průmyslové zóny. To mají být dosud neobsazené průmyslové zóny v hospodářsky slabých regionech. V Moravskoslezském kraji mají být tři takto zvýhodněné zóny, ve Zlínském kraji jedna a v Ústeckém kraji jedna. Tady bych chtěl skutečně poukázat, že se jedná o poměrné upřednostňování Moravskoslezského kraje před kraji ostatními, to znamená před krajem Ústeckým, případně před krajem Zlínským. Je to poměrně do očí bijící a skutečně nevím, co ministerstvo vedlo k této podpoře, byť se jenom explicitně objevuje v důvodové zprávě, nikoli ve vlastním textu zákona.

Obecně zavádění speciálních ekonomických zón je cestou zpět o pár desítek let. Je to systematické narušování principů rovných příležitostí a rovných podmínek v podnikání. I v důvodové zprávě se přiznává, že některé země od nich ustupují. Ustupuje od nich Maďarsko. A mě mrzí, že tady není pan ministr financí Babiš, protože od nich ustupuje i Chorvatsko. (Smích v pravé části sálu.)

Speciálně ekonomické zóny se používají tam, kde nejsou schopni vytvořit systémově dobré podmínky pro podnikání na území celého státu. Je to například v Korejské lidově demokratické republice. Je to slepá ulička s významným rizikem pro existující podnikatelské subjekty v dotčených hospodářsky slabých regionech, kteréžto riziko není v důvodové zprávě ani zmíněno, natož vyhodnoceno.

Dalším důležitým bodem, který bych tady chtěl zmínit, na který bych chtěl upozornit, je, že kromě dosavadních způsobů podpory zavádí novela možnost odpuštění daně z nemovitosti, a to až na pět let. Byť je možné odpustit daň z nemovitosti pouze se souhlasem obce, je to podle mne neadekvátní zásah do kompetencí obecních samospráv. Zároveň je to typický příklad narušení rovných podmínek, protože podnikatel v průmyslové zóně bude platit daň z nemovitosti nižší, nebo nebude platit daň z nemovitosti, než podnikatel, který bude sídlit v ulici vedle.

Věřím, že se s těmito výhradami, které jsem tady dnes uvedl, vypořádáme v hospodářském výboru a tyto mé připomínky v hospodářském výboru vyřešíme ku prospěchu věci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi a ptám se, kdo dál do rozpravy. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a předpokládám, že poté se vyjádří zpravodaj, který má návrh. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych podtrhnout vystoupení mého předřečníka, protože to je jenom teorie, že obec by nesouhlasila. Uvědomme si ten tlak státních orgánů v okamžiku, kdy je výborný investor a teď poslední, co chce, je osvobození od daně z nemovitosti. Už vidím to zastupitelstvo, jak opravdu svobodně rozhoduje, zda si ten svůj příjem nechá vzít, nebo ne.

Myslím si, že to je věc státu a neměli bychom do toho míchat daně, které jsou stoprocentním příjmem obcí. Jsou problematické daňové prázdniny, budiž, to je ale stát. Jsou to sdílené daně a podobně. Daň z nemovitostí je stoprocentně příjmem obce. Už tak je velmi složité najít v obci nějakou dohodu na tom, jak má být vysoká. Je to poměrně komplikovaná věc, koeficienty, místní koeficienty a složitě. Nicméně chci říct, že to není zanedbatelný příjem v těch obcích. A takhle to postavit znamená, že před zastupitelstvo přijede buď pan ministr, nebo nějaký náměstek, nebo nějaký úředník, a řekne: "No chcete tady sto nebo dvě stě pracovních míst, nebo nechcete? No tak se svobodně rozhodněte." Myslím, že bude mnohem lepší, když to v tom vůbec nebude. Ty částky nejsou zas tak horentní a mnohem lepší bychom měli uvažovat obecně o podporách, pokud vůbec mají být, tam, kde je podle územního plánu plocha průmyslu. Myslím si, že je to mnohem lepší než i ty plochy průmyslu rozdělovat na vyvolené a nevyvolené. To má vlastně provázanost vlastně i - pokud si vzpomenete, máme, myslím, že v hospodářském výboru, nebo nejenom v hospodářském výboru, zákon o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, změnu. Tam se znova mluví o vybraných či preferovaných průmyslových zónách. Mnozí z nás o tom mluvili v prvém čtení k tomu návrhu zákona. Myslím si, že bychom to tak neměli dělat.

Pokud možno když už chceme dávat, a nejsme v tom bohužel úplně svobodní, protože naši konkurenti v okolních zemích investiční nabídky také nabízejí, to myslím, že je relevantní argument, ale neměli bychom už zase to rozdělovat a preferovat pouze některé. Samozřejmě když bude někdo preferovat Moravskoslezský kraj, nemám nic proti tomu jako poslanec tohoto regionu, nicméně i kromě těch tří průmyslových zón, o kterých mluví důvodová zpráva, existují další plochy průmyslu. Pokud budeme preferovat tři, tak ostatní města a ostatní obce budou mít horší prostor pro to, jak lákat investory na své území. A pokud se zastupitelstvo rozhodne, že nebude vybírat daň z nemovitosti, to už může dneska. Nepotřebuje to mít v zákoně o investičních pobídkách, je to svobodné rozhodnutí každého zastupitelstva, zda a v jaké výši bude stanovovat daň z nemovitosti.

Takže bych se opravdu přimlouval za to, a doufám, že pan ministr ty argumenty zváží, aby to jako nástroj pobídek vůbec nebylo, abychom oddělili přístup státu, když láká investory, a nemíchal bych do toho nějakou pravomoc zastupitelstva obce. Museli bychom také vidět nějakou kvantifikaci. Bezesporu poplatek za vynětí je mnohem větší než daň z nemovitosti. Na druhé straně zase je to nějaká kompenzace pro tu obec v okamžiku, kdy tam daň z nemovitostí je vypsána a platí se. Jsou to zdroje, z kterých může vyřešit veřejnou dopravu, osvětlení, čistotu v tom městě apod. Takže byla by hrozná škoda tuhle pravomoc obcím odebrat.

Slyším tu námitku, že je to se souhlasem obce, ale popsal jsem ten případ, že zastupitelé se skutečně nebudou cítit komfortně a nebudou mít svobodné rozhodnutí v okamžiku, kdy stát na ně bude tlačit a bude říkat: když nám to schválíte, investor bude, když nám to neschválíte... Nevím, proč nás to vůbec napadlo, zda je to problém skutečně investorů. Pokud ano, tak pan ministr má možná nějaká čísla, zda si na to investoři, už ti, kteří tady jsou, stěžují na výši daně z nemovitosti, a kolik se z toho vybere, či nevybere.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než budeme pokračovat v rozpravě, konstatuji omluvy paní poslankyně Olgy Havlové od 14 hodin na celý den a kolegy Fiedlera od 12 do 13 hodin. Pan kolega Běhounek se omlouvá až na den zítřejší.

Pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Obávám se, že pokud sem budou chodit, pane ministře, takovéhle zákony, že tím neuvěřitelně popichujete a vytváříte prostor prostě pro obrovské korupční tlaky, v tomhle případě na obce a města. Skutečně transponujte evropské směrnice, co musíme a co je racionální, ale to, co vy do toho přidáváte - já vím, že je to politika vlády, ale je to politika do budoucna smrtelná. Vy jste se prostě etablovali, že budete bojovat proti korupci, ale tímhle tím naopak vytváříte příležitost. Vždycky ta korupce bude odvislá od toho, jaké příležitosti vytváříte.

Vím, že si to tady odhlasujete, TOP 09 bude podporovat návrh - nevím, jestli na přepracování, nebo co tady padlo, přepracování a vrácení, ono je to jedno, aby z toho tyto věci vymizely, a nemáme problém s transpozicí evropské směrnice. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní řádná přihláška pana poslance Urbana.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane předsedo. V prvé řadě je potřeba říct, že tím dominantním, kdo rozhoduje o tom, jestli v nějakém území bude průmyslová zóna, potažmo investor, který využije zákon o pobídkách, je obec, nikoliv stát. To není tak, že stát se rozhodne proti vůli obce postavit někde průmyslovou zónu. Naopak.

Jednou se mi stalo kdysi historicky, přišel za mnou jakýsi starosta a říkal: "My to tam nechceme." Já jsem říkal: "Pane starosto, udělal jste mi radost, máme o práci míň." Čili tenhle mýtus prosím opravdu neplatí. Ta obec je rozhodujícím článkem v tom, jestli jsou, nebo nejsou průmyslové zóny a jsou zainvestovávány bez, nebo s pobídkami jednotlivými investory. To za prvé.

Za druhé je tady jakási libůstka, proč některé zóny - dřív se jim říkalo strategické, teď to jsou nějaké ekonomické zóny - proč to tam je. To tam není proto, že to je politika sociální demokracie, i když je politikou sociální demokracie snažit se vytvářet nová pracovní místa, ale je to tam proto, že ta směrnice umožňuje v určitých případech jít na určité zvýhodnění proti plošnému úřednímu uspořádání nebo popisu té směrnice. Čili tam, kde je ta zóna ekonomická nebo strategická, tam lze využít vyšších možností proti té evropské směrnici, než je plošné u těch ostatních. Samozřejmě můžeme o tom vést debatu, že to má platit pro všechny stejně, nicméně taky tady nemáme investory, které bychom mohli hodit do jednoho pytle. Jsou tady prostě zájemci strategičtí a možná méně strategičtí. A týká se to i jednotlivých regionů v České republice. To, že to není jaksi celoplošně v této chvíli uspořádáno, že každý kraj nemá v tom návrhu jakousi ekonomickou či strategickou zónu, to je dáno i historií, protože v podstatě strategické zóny existují a překlápí se jenom názvosloví nebo pojmosloví tak trochu v tom zákoně, aby bylo možno bez výtek Evropské unie využít nějaké parametry.

Takže nehledejte v tomto případě, že jsme bruselštější než Brusel. V tomto případě je to možná pravda, ale je to ve prospěch České republiky. To je potřeba z mého pohledu zvážit. Jestli má být daň z nemovitosti - určitě je to otázka k debatě, to si myslím, že ano. Ale jestli nám to evropská směrnice v určitých případech dovoluje, a první i poslední právo má zastupitelstvo obce, tak já v tom zase tak velký problém nevidím, i když trochu ho cítím, jak tady ta debata byla naznačena.

Myslím si, a to teď podtrhnu také, že naopak analýza, o které tady pan zpravodaj mluvil, těch přínosů, tedy nejenom z hlediska pracovních míst, ale těch řekněme má dáti dal, to, kde stát ulevil na daních nebo přispěl na výstavbu té zóny, a těch přínosů státního rozpočtu, vytvoření pracovních míst, si myslím, že to fakt stojí za to tu analýzu udělat, protože já jsem si jist, že taková analýza prokáže, že to bylo historicky správné rozhodnutí i s ohledem na to, že v okolních státech samozřejmě takové systémy existují, ale i kdyby to nebylo i v okolních státech, jsem si jist, že bude prokázáno, že to bude se znamínkem plus nejenom pro státní rozpočty, ale i pro občany České republiky.

Je to obtížné, ale myslím si, že CzechInvest tyto analýzy k dispozici má a že stojí za to, aby byly při projednávání na hospodářském výboru předloženy. Můžeme se na základě faktů, čísel, bavit o tom, nakolik ten systém historicky přispěl k rozvoji hospodářství a k zaměstnanosti v České republice. Ale přikláním se k tomu, aby ten požadavek, který tady zpravodaj řekl, byl splněn, protože ta analýza podle mého názoru je dobrou součástí projednávání této novely. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych využil faktickou připomínku na jeden konkrétní a věcný dotaz na pana ministra. Mně se úplně nezdá, abychom tiskopis pro uplatnění investiční nabídky, což je poměrně dlouhý formulář, měli jako přílohu zákona. Nevím, proč to tam tak je. Rozumím tomu, že si pak ministerstvo nebo CzechInvest nějaký formulář stanoví, ale v okamžiku, kdy to dáme do zákona a něco změníme, cokoli, co se ukáže za rok, za dva, že tam potřebujeme, tak budeme muset novelizovat zákon. Myslím, že to je nic proti ničemu a že by stálo za to ze zákona to vypustit a nechat formulář v pravomoci těch, kteří budou organizovat a budou jednat s potenciálními investory a firmami, které budou chtít využít zákon o investičních pobídkách. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za dodržení času. Zeptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. (Hlásí se ministr.) Pan ministr bude mít samozřejmě závěrečné slovo, pokud o ně požádá. Dobrá. Takže to bude formou závěrečného slova.

Já tady mám poznámku od kolegy Filipa, že od pana zpravodaje nepadl, ale byl zmíněn návrh na vrácení k dopracování. Pokud ho chcete uplatnit, pane zpravodaji, tak musíte teď v rozpravě. Beru to jako přihlášku do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedo, já děkuji za slovo. Já skutečně jsem to ve svém úvodním slově řekl v jakémsi očekávacím modu, takže teď ten očekávací modus naplním. Rád bych doporučil, aby Sněmovna svým usnesením vrátila tento návrh novely zákona vládě k dopracování. Důvodů tady padla celá řada. Já je považuji za relevantní.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Beru to jako návrh Sněmovně na vrácení předloženého návrhu k dopracování. Pan poslanec Bendl řádně, nebo fakticky? Fakticky stačí, dobře.

 

Poslanec Petr Bendl: Mně budou stačit ty dvě minuty, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl podělit o zkušenost, neboť jsem za dobu působení ve veřejné správě zprovoznil několik průmyslových zón. U některých jsem byl dokonce od samého začátku, od schvalování územního plánu a podobně.

Chtěl bych doporučit jednu věc. Já si myslím, že v okamžiku, kdy ten zákon bude měnit pravidla hry už v průběhu doby, kdy ty investiční pobídky probíhají, budeme měnit i pro potenciální investory zásadně základnu toho, v čem je podpoříme a v čem nikoliv. Už tady není takový tlak, jako býval v minulosti, na nové investiční pobídky. Myslím, že by bylo dobře, aby se stát více soustředil na existující průmyslové zóny, jim aby věnoval pozornost, aby je čistil, aby je pomáhal zbavovat, řeknu, ekologických zátěží a podobně a neměnil už a nepřinášel další a další nové termíny, například strategická průmyslová zóna a podobně. Tomu nerozumím. Někde může strategicky, zjednodušeně řečeno, pomoci malé obci přivedení investora, který zaměstná 20 až 50 lidí, a nemusí to být v zákoně o investičních pobídkách a podobně. Moc bych prosil, abychom tu situaci nekomplikovali, spíše zjednodušovali a dělali obecná pravidla, a ne výjimky pro jednotlivé regiony.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu ukončím. Zeptám se pana zpravodaje a pana ministra, zda mají zájem o závěrečná slova. Nejprve asi pana ministra a potom pana zpravodaje. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl vaším prostřednictvím ujistit kolegy z pravicových stran, že ano, tento návrh skutečně není ideově čistý, ideologicky to neodpovídá vašim koncepcím. Ale tak bohužel neodpovídá skoro nic na světě.

Měli jsme tady předsedu vlády, který se později stal prezidentem, který nám vždycky vykládal, že se máme poučit ve Spojených státech, tam že také vláda nedává žádné investiční pobídky. Ano, tehdejší premiér měl pravdu, federální vláda Spojených států žádné investiční pobídky nedává. To je pravda. Jenomže velké množství investičních pobídek, aby dosáhly přesně toho, co chceme my, dávají vlády jednotlivých států americké unie, dávají velká města. Tam je to všechno úplně jinak.

Pobídky se vám mohou líbit, nebo nelíbit, ale prostě my žijeme ve světě, kde naše konkurence ty pobídky používá. A my jsme s tímto zákonem, s touto novelou přišli ne primárně proto, že je potřebná nějaká harmonizace, ale protože chceme udržet konkurenceschopnost naší země při získávání zahraničních investic, protože v globalizovaném světě žijeme většinou tak, že investor přijde a začne zkoumat tři lokality, jednu na Slovensku, jednu v Polsku, jednu v České republice, jezdí mezi těmito lokalitami a snaží se získat nejvýhodnější podmínky a sdělovat, co ta jiná strana nabízí. Výsledkem tohoto vyjednávacího procesu je buď to, že investici získáme, nebo naopak nezískáme.

Od 1. července se nám změnily podmínky oproti našim hlavním konkurentům, to je proti Polsku a Slovensku. Evropská komise totiž přepočítala hrubý domácí produkt na hlavu a zjistila, že už jsme spadli do jiné kategorie. To znamená, že u nás je maximální podpora nyní 25 %, na Slovensku a v Polsku zůstala 40 %. A tato novela je snaha projevit určitou pružnost a zajistit některé jiné instrumenty tak, abychom ty investice získali.

Musím říci, že úplně nerozumím debatě o obcích, která tady byla zvednuta. Jednak argument o tom, že stát zatlačí a obec to udělá, prostě není pravdivý, už jenom proto, že jsme to zkusili. Zkusili jsme to v Brně, kde jsem strávil sedm hodin na zastupitelstvu města Brna a zastupitelstvo se rozhodlo, že ho minimálně 2 tis. pracovních míst v logistickém centru firmy Amazon nezajímají. Doporučuji se podívat na výsledky voleb. Ať si každý tuto lekci vyhodnotí sám. Stejně tak může odmítnout jakákoliv jiná obec.

Chtěl bych říci, že nezáleží u obcí ani tak na objemu peněz. Ten nebude skutečně zas tak velký. Obec má možnost odmítnout, obec to dělat nemusí. Nicméně investor, který přijde, tak vám řekne jednoduchou věc. On nechce jít do obce, která bude nepřátelská, které se ta investice nebude líbit ať už z těch, nebo oněch důvodů. Už jenom proto, že on dojede do sousední země nebo do jiného kraje a najde obce, které mají pozitivnější přístup. Takže v tomto případě jde spíše o jistý signál, že ta obec má politickou vůli investici získat, protože jak už tady říkal kolega Urban, na to je zapotřebí nejenom vůle centrální vlády, ale také lokálních autorit, ať už obcí, nebo krajů.

Máme i příklady, kdy tato vůle nebyla a investice se prostě nerealizovala. Byl to pokus finské firmy Milikoski postavit v Opatovicích papírnu. Ani Pardubický ani Královéhradecký kraj ani města a obce to v zásadě nechtěly. Výsledkem toho je, že Milikoski připravoval investici simultánně v Opatovicích a zároveň kus od našich hranic v Bavorsku. Když zjistil, že tady není vůle, postavil papírnu v Bavorsku a vozí se tam samozřejmě i dříví z České republiky, aniž bychom se podíleli na zaměstnanosti. Čili v otevřeném světě je to otevřená volba a tento zákon pouze dává možnost buď to udělat, nebo neudělat.

Nerozumím rovněž slovům o tom, že se nemají měnit pravidla hry za pochodu. Já bych to taky preferoval, ale prostě tady nastalo vyšší mocí to, že jsme propadli do jiné kategorie, my na to musíme reagovat. A samozřejmě když někdo podepíše investiční smlouvu, tak ta investiční smlouva funguje podle podmínek, které byly platné v době jejího podpisu. Proto byl takový zájem o podpis investičních smluv mezi investory v květnu a červnu tohoto roku, protože oni věděli, když to skončí do 30. června, tak budou fungovat za lepších podmínek.

Co se týká doporučení pana předsedy Stanjury ohledně tiskopisů, tak se nad tím vážně zamyslím. Myslím, že máte pravdu, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, a vyjmeme to z toho zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj, závěrečné slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, já chci poděkovat všem vystupujícím za zajímavé podněty pro další debatu v hospodářském výboru. Jenom chci říct, že pan ministr reagoval na ten ideový odpor vůči pobídkám. Z mých úst zaznělo něco trošku jiného, a to jest ideový nesouhlas vůbec s koncepcí veřejné podpory, tak jak ji reguluje Evropská unie, to je s tím arbitrárním stanovováním nejrůznějších limitů, jejich nedostatečným zdůvodněním, vůbec jejich existencí apod. To je něco trošku jiného než samotná ta podmnožina debaty o investičních pobídkách jako takových.

Já chci ocenit zejména vystoupení kolegy Urbana z hlediska ocenění z opozičních řad ve vztahu ke koaličnímu poslanci a pevně věřím, a měli bychom si to pohlídat, že v hospodářském výboru skutečně budeme seznámeni, a to v písemné formě, s nějakým analytickým materiálem, který by vyhodnocoval dosavadní zkušenosti z fungování tohoto systému. Sám osobně jsem přesvědčen - uvidíme, jaké bude to bilanční číslo takového analytického materiálu -, že bychom našli celou řadu konkrétních případů, kdy je otázka, zda tato opatření efektivní byla, zda byla nasměrována skutečně do strategických oblastí, a nikoliv třeba rozhodnutím náhodným. Uvidíme, budeme si určitě hlídat, aby ten materiál zazněl.

Pokud jde o to téma, řekněme, citlivosti obcí, obecních samospráv, na případné zahrnutí daně z nemovitosti jako jedné z těch forem, je potřeba chápat, že obce jsou skutečně po mnoha a mnoha letech velmi a velmi citlivé na jakékoli další formy přenášení zodpovědností za celostátní strategické záležitosti z centra na obce. Posilování podílu mandatorních výdajů v rozpočtech obcí, dlouhodobý vývoj v oblasti RUDu snad s výjimkou těch malých obcí vedl k čím dál větší napjatosti rozpočtů obcí a právě daň z nemovitostí přes její dvojsečnost, kdy na jedné straně umožňuje získávat příjmy, na druhé straně často vede k naštvání místních obyvatel, když ty příjmy se získávají příliš razantně, je jedním z mála instrumentů jakési fiskální autonomie obcí. A právě proto, že je jich velmi málo, se obávám, že obce můžou být v konkrétních případech velmi citlivé a nepříliš rády z tohoto opatření. Je něco jiného podporovat hospodářský rozvoj formou územního plánování a něco jiného být přímo navázáni na ty finanční mechanismy. Opravdu léta a léta zažíváme, že co není schopno vyřešit centrum, tak v jistém objemu přenáší na obce a ty obce už nemají kde na to brát peníze.

Tolik tedy moje závěrečné slovo a očekávám, že debata bude zajímavá i v následujících čteních.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, ale mám zde ještě přednostní právo nebo žádost o vystoupení s přednostním právem - pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Je škoda, že jste nenechal pana ministra vystoupit v rozpravě, jak chtěl, a navedl jste ho na to závěrečné slovo. My jsme tady ale nevedli ideový nebo ideologický spor, ani to z mých úst nepadlo. My jsme měli opravdu, řekl bych, věcné připomínky. Ta výhrada obcí - já rozumím tomu, že obec má v rukou územní plán, pak se vyjadřuje k územnímu řízení, stavebnímu povolení. Ale já jsem myslel z toho nástroje investičních pobídek prostě vytáhnout daň, jejíž příjem je stoprocentně příjmem obce. To ještě neznamená, že ta obec - může se stát, že obec chce toho investora, vytvoří k tomu územní plán, dá kladné stanovisko v územním řízení a stavebním povolení, ale taky chce inkasovat daň z nemovitosti docela logicky, protože ji používá na obsluhu svého majetku. Vždycky tam nemusí být státní komunikace, mohou tam být účelové komunikace, veřejné osvětlení apod. To znamená, já jsem chtěl, aby z těch ekonomických (nesrozumitelné). A pokud mě paměť neklame - já jsem si proto porovnal ta čísla, jestli ti investoři si stěžují, když tak mě nechytejte za slovo - ale mám pocit, že celostátní výnos daně z nemovitosti je zhruba kolem devíti nebo devíti a půl miliardy ve všech obcích, vlastně z celého území, protože každý metr čtvereční patří kromě vojenských újezdů nějaké obci. Proto to nepovažujeme za tak významnou položku a proto jsem se ptal, jestli je nějaká zkušenost z toho, že investoři říkají: my bychom neradi platili daň z nemovitosti, nebo je to jenom nápad našeho ministerstva, jak rozšířit tu paletu nástrojů, ale pak je to na úkor obecních rozpočtů. To je třeba říct. A zatím ty investiční pobídky šly převážně z úrovně státu. (Hluk v sále.)

S panem poslancem Urbanem jsme kdysi před mnoha lety společně chystali jednu úspěšnou průmyslovou zónu. On v té době byl ministr průmyslu a obchodu a já jsem byl členem krajské rady a ta spolupráce podle mě byla pragmatická. Své ideové výhrady jsme si nechali na teoretickou debatu. I v tom svém vystoupení jsem říkal, že chápeme, že v rámci konkurence s okolními státy, které investiční pobídky používají, nemůžeme být jediní, kteří řeknou, že je mít nebudeme. Jenom bych se trošku ohradil proti té interpretaci, protože pan ministr říkal, že jsme propadli. Česká republika někam propadla, a tudíž má nižší míru podpory. Ta interpretace je přesně opačná. Jsme úspěšnější a jsme bohatší, proto podle těch evropských pravidel máme nárok na nižší procento podpory. Takže to není žádné propadnutí. Já se opravdu ohrazuji. Mnozí politici tady vystupují, jak všechno jde špatně, 25 let se nic nedaří, ale tady je jasný ekonomický důkaz na rozdíl od našich sousedů, kteří nevyskočili, to znamená v interpretaci pana ministra nepropadli, budou mít nárok na vyšší podporu, protože jsou hospodářsky slabší. Takhle se přece interpretují ta čísla. (Hluk v sále.)

Pane předsedo, to se fakt...

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já se omlouvám. Všechny chci uklidnit, že v jednu hodinu vyhlásím pauzu, tak to prosím ještě vydržte, pokusíme se dodělat tento tisk.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já určitě nebudu nějak protahovat své vystoupení. Myslím, že je ještě třeba hlasovat o přikázání, nebylo mým úmyslem, abych protahoval jednání do 13.01 nebo 13.02. Jenom bych chtěl poprosit pana ministra, aby neříkal, že jsme propadli, protože ta míra spoluúčasti, resp. proč je výše investičních pobídek nižší, je, protože jsme úspěšnější než naši sousedé. Nebo se pletu? Já myslím, že se nepletu. Česká republika nikam nepropadla.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan předseda Stanjura s přednostním právem. Rozprava byla ukončena, závěrečná slova byla přednesena, tudíž nám zbývá pouze hlasovat.

 

Pan zpravodaj navrhl, aby tento tisk byl vrácen navrhovateli k dopracování. To je hlasování, ve kterém právě teď rozhodneme.

Já tedy zahájím hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby tento tisk byl vrácen navrhovateli k dopracování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 92, přihlášeno 170, pro 36, proti 82. Tento návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh hospodářskému výboru. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak.

Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tento tisk přikázali výboru hospodářskému, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 93 přihlášeno 171, pro 155. Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru hospodářskému, a končím jeho projednávání.

 

Krásně nám to vyšlo, jedna hodina, takže přeruším jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se znovu ve 14.30 hodin. Současně upozorňuji členy organizačního výboru, že tento výbor se sejde pět minut po přerušení schůze, to znamená ve 13.05 ve stálých prostorách. Přeji dobrou chuť a uvidíme se odpoledne.

 

(Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne milé kolegyně, milí kolegové, přeji vám dobré zažití po obědě. Budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, jímž je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.