Pátek 24. října 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
2.
Zákon o státní službě
/sněmovní tisk 71/15/ - vrácený prezidentem republiky
Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 71/16.
Nejdříve se táži zástupce navrhovatelů pana poslance Romana Sklenáka, zda se chce ke stanovisku prezidenta republiky vyjádřit. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, jistě jste se všichni seznámili se stanoviskem pana prezidenta. On ve zdůvodnění svého veta zejména odkázal na svoje vystoupení, které měl zde v Poslanecké sněmovně ve druhém četní. Jeho výhrady se týkají zejména institutu náměstků členů vlády, tedy takzvaných politických náměstků. Také zde vyjádřil obavy o to, že tímto zákonem nedojde k dostatečné depolitizaci státní správy.
Já jako předkladatel i klub sociální demokracie se s tímto stanoviskem pana prezidenta neztotožňujeme. Naopak jsme přesvědčeni, že dojde k zásadní depolitizaci státní správy, a budeme tedy hlasovat pro sněmovní verzi, tak jak jsme ji zde schválili. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi jako zástupci navrhovatelů. A nyní se dále táži, jestli se chtějí ke stanovisku rezidenta postupně vyjádřit zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Jan Chvojka. Není tomu tak. Dále zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní poslankyně Věra Kovářová. Také neeviduji zájem.
Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přednostní práva. Nejprve pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, po něm pan předseda Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Zaberu méně času, než by zabrala faktická připomínka. My jsme uzavřeli politickou dohodu. Náš klub tu politickou dohodu dodrží a budeme hlasovat proti vetu pana prezidenta.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní další s přednostním právem, pan předseda Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak víte, tak Úsvit hlasoval jediný v této Poslanecké sněmovně proti zákonu o státní službě. Já bych znova, ale velice stručně, zopakoval ty důvody, skutečně na pár minut. My za prvé odmítáme politické náměstky ve státní správě. Jenom řeknu dvěma větami.
Tady vládní koalice, respektive nová koalice ODS, TOP 09, ANO, ČSSD a KDU-ČSL, tvrdí, že tam nejsou političtí náměstci. Takže si připomeňme ty dvě větičky. V čele státní správy stojí náměstek ministra vnitra pro státní službu. Toho jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na dobu šesti let. Nezávislost nula. Navíc, jakým způsobem může být tento náměstek odvolán? Náměstek pro státní službu může být odvolán, když poruší služební kázeň, nebo, a to je pozoruhodné, se dopustí zaviněného chování, jimž narušil důstojnost své funkce. A není už upřesněno jak. Neboli ho můžete odvolat kdykoli. Když prostě najednou je neposlušný a politicky neposlouchá. Takže to je ten politický náměstek pro státní službu, za prvé. To odmítáme. My jsme chtěli a navrhovali jsme, a tento pozměňovací návrh byl tady zamítnut, aby byl v té době generální ředitel pro státní službu, nyní nově náměstek pro státní službu, aby byl na návrh vlády jmenován prezidentem, abychom to oddělili, abychom to více osamostatnili, více depolitizovali.
Za druhé, hnutí Úsvit odmítá politické náměstky na ministerstvech. Těmi se to tam bude hemžit. A znova cituji tu větu ze zákona: Ministr může jmenovat dva svoje politické náměstky, na které se nevztahuje služební zákon. Je to tam jasně formulováno. Jsou to političtí náměstci a hnutí Úsvit, znovu říkám, odmítá politické náměstky, politruky, politické trafikanty, politické podržtašky na státních úřadech. Na státních úřadech mají být odborníci. Je to státní správa placená z daní daňových poplatníků. A vy, vy, pět politických stran v této Sněmovně, zahlcujete státní správu politickými nominanty. Zpronevěřili jste se mnozí z vás tomu, proč jste šli do voleb, co jste slibovali voličům. Je to pro mě obrovské zklamání a musím říci, že jediné hnutí Úsvit drží tuto linii a odmítá politizaci státní správy. Tam mají být odborníci. Má tam být dlouhodobá vize státní správy, profesionální státní správy, která se nebude měnit podle toho, jak se mění politická garnitura.
Za třetí, odmítáme také politické tajemníky na ministerstvech. Takže politický náměstek pro státní službu je tam, političtí náměstci na ministerstvech a také političtí tajemníci. O těch se tady moc nemluvilo. Těch už je celá řada. A já opět jenom přečtu ty dvě věty ze zákona. Jmenuje je vláda na návrh příslušného člena vlády. Tím se nezávislost státní správy samozřejmě zásadním způsobem snížila. Státní tajemník má na starosti organizační a personální otázky na ministerstvu. To znamená, opět politická funkce, opět politický trafikant, opět absolutní politický dohled na ministerstvech a ve státní správě.
A jako poslední, odmítáme také politický výběr státních zaměstnanců. O tom se také tady nemluvilo, takže jenom opět tři věty ze zákona. Tříčlenná komise, kde dva členy vybírá politicky jmenovaný státní tajemník, ze tří dva, pouze vybere tři nejvhodnější uchazeče. Aby se náhodou výběrové řízení nevymklo z ruky, tak pro jistotu nově se zavádí novinka, že výběrová komise neurčuje nejlepšího, ale pro jistotu tři, aby se to ještě v té fázi náhodou nevybralo špatně. A z těchto tří uchazečů vybírá zaměstnance politicky jmenovaný státní tajemník. Dříve byly výsledky výběrového řízení pro státního tajemníka závazné. Nově už nebudou. Je tedy otevřený prostor pro další politické trafikanty.
Já říkám, že my odmítáme, shrnuto, jak politického náměstka pro státní službu, tak politické náměstky na ministerstvech, tak politické tajemníky na ministerstvech, tak politický výběr státních zaměstnanců. Je to děsný zákon, je to šílenost, kterou tady předvedla nová koalice pěti stran, a hnutí Úsvit podpoří veto prezidenta republiky. My skutečně odmítáme hlasovat, zůstali jsme tady jako poslední mohykáni, odmítáme hlasovat pro politizaci státní správy. A pakliže toto prezidentovo veto tady bude přehlasováno a prezident republiky se rozhodne podat ústavní stížnost, hnutí Úsvit se k ní s radostí připojí. Budeme do posledního dechu bojovat proti politickým trafikantům ve státní správě. Zůstali jsme tady jediní, kdo hlasovali proti, ale to nevadí. Jsme sice nejmenší, ale budeme bojovat. Děkuji. (Potlesk poslanců Úsvitu přímé demokracie.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Okamurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Přihlášen je pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Já doufám, že už v letošním roce naposledy tady před vás předstupuji se stanoviskem poslaneckého klubu KSČM k projednávanému zákonu o státní službě. Nebudu zde úplně kritizovat služební zákon, jako to tady udělal předseda hnutí Úsvit, ale budu mluvit zde konstruktivně. Ale abychom si samozřejmě připomněli, co ten zákon přináší, jaké má chyby a samozřejmě i jaká má pozitiva.
Prezident Miloš Zeman před několika dny vetoval služební zákon a vrátil nám ho tak zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání. Jedná se o jeho veto. Pokud veto projde, nastane menší problém. Pokud veto neprojde, bude platit služební zákon v podobě, jak opustil Poslaneckou sněmovnu.
Pro své veto měl prezident Miloš Zeman poměrně pádné argumenty. Vadí mu političtí náměstci, to, jakým způsobem byl služební zákon projednáván v legislativním procesu, a mnoho dalších věcí.
Jenom zde chci připomenout, že tyto výtky s ním sdílíme, samozřejmě, protože jsme na ně poukazovali mnohokrát za celý rok, kdy ten služební zákon zde byl projednáván.
Když si vzpomenu na úplný začátek a příběh služebního zákona, který, myslím si, že už je teď tady v Poslanecké sněmovně, naposledy, tak si říkám, kam to celé došlo. Nejprve na konci loňského roku fenomén lex Babiš, podmínka prezidenta Miloše Zemana, do toho všeho odpolitizování státní správy. Když se to tady projednávalo v lednu, tak jsme si říkali fajn, bude to pěkné, vznikne Generální ředitelství státní služby, jako to bylo napsáno v zákoně z roku 2002. A Generální ředitelství nebo jiný podobný orgán, to už je jedno, jak by se to jmenovalo, by byl zastřešujícím orgánem. Na tomto principu právě stál i služební zákon z roku 2002 a samozřejmě i služební zákon, který připravoval pan ministr Dienstbier.
Zpočátku se zdálo, že tento zákon bude bez problému přijat. Ale přišlo horké léto roku 2014 a zablokování parlamentu pravicovou opozicí a de facto zneužitím jednacího řádu, kdy prostě neustále obstrukcemi blokovala hlasování ve třetím čtení o tomto služebním zákonu, protože vnímala to zřízení Generálního ředitelství jako ohrožení demokracie. Nicméně vám můžu říct se znalostí věci, že to žádné ohrožení demokracie nebylo. Že v Evropě existují státy, které mají princip generálního ředitelství státní služby, nebo to je jedno, jak se to jmenuje. Má to Polsko, má to Francie, Belgie, dokonce i částečně Velká Británie. Já nevím, co to bylo za ohrožení demokracie. Místo toho jsme jaksi převzali takového křížence, kdy jsme se inspirovali částečně v Německu, částečně na Slovensku, a do toho jsme přidali svoji vlastní specialitu. Já si myslím, že úplně tato česká specialita nebude řádně fungovat. My jsme opravdu měli nějakým způsobem se inspirovat právě buď úplně, třeba ve Francii, nebo když už tak třeba v Německu nebo na Slovensku a nějakým způsobem to celé převzít. Samozřejmě tam zapracovat i své zákony, jak se normálně přijímaly.
A nyní se řekněme tedy, co je tedy v současné podobě služebního zákona špatně. Je to mnoho věcí, ale připomeňme si ty zásadní.
Začněme poměrně tou nejdůležitější a neustále omílanou a to jsou oni političtí náměstkové. Každý ministr může na ministerstvo přivést maximálně dva své politické náměstky. Ale nemusí je mít. Ale pokud je tam mít bude, tak to bude znamenat, že v podstatě budeme mít tři ministry. Protože političtí náměstci nemají jasně stanovenou agendu, kterou mají vykonávat, tak si neumím představit, co tam budou dělat. Navíc se mi zdá, že je to dobrá trafika pro kamarády, ať minulé vládní koalice, která zde byla do roku 2013, anebo současné vládní koalice. To už je jedno, to ať si každý přebere, jak chce. Na to jsme, jako KSČ poukazovali v celém průběhu projednávání.
Nyní se zastavme nad tou číslovkou, proč zrovna dva. Proč ne jenom jednoho. To musí stačit. A opět tady byla argumentace - v Německu mají politické náměstky. Jenže když se podíváme na Německo rozlohově, tak je to mnohonásobně větší stát, než je Česká republika. Oni mají jednoho, my budeme mít dva. Takže abychom byli opět nějaká rarita v Evropě, tak budeme mít dva politické náměstky. My jsme se samozřejmě snažili to snížit na tu číslovku jeden, nicméně ve třetím čtení náš pozměňovací návrh přijat nebyl. Pokud by nebyl žádný, bylo by to samozřejmě ještě lepší, protože dle našeho názoru ministerstvo zastřešuje ministr a ten by to nějakým způsobem měl zvládnout. Samozřejmě měl by mít svým způsobem svůj tým, ale který si přivede do svého sekretariátu.
Nyní také ještě vztah politický a odborný náměstek na ministerstvech. Když si představím jednání výboru tady v Poslanecké sněmovně a podle toho návrhu zákona tam ani ministr nemusí být přítomen, pokud o to vysloveně nepožádáme, bude ho třeba zastupovat právě onen politický náměstek, ale nicméně ho může zastupovat i odborný náměstek. To mně přijde úplně scestné. Takže se může stát, že na výboru neuvidíme ani politického náměstka, ani ministra nebo ministryni, abych to genderově vyvážil, a budeme tam pořád vídat onoho odborného náměstka nebo vrchního ředitele. Takže vzniká určitý paradox, kdy prostě ty lidi třeba na těch jednáních vůbec neuvidíme, pokud o to vysloveně nepožádáme. A když tam nebude politický náměstek, a to se v zákoně nepíše, tam prostě můžeme vyžadovat osobní přítomnost ministra. Nikoliv politického náměstka. Ten by tam měl být automaticky, ale nemusí, jak očividně zákon to nestanovuje. Právě to je to ono slovo "může". Může zastupovat. Já nevím, co si představujete pod slovem může, ale já bych tam napsal, že musí. Když ministr nemůže, tak prostě ho musí zastoupit ten politický náměstek. Jsou tam takové jednoduché kličky, a když je to špatně vyloženo, tak si to každý může vyložit po svém.
Další problém, na který jsem při projednávání služebního zákona poukazoval, je takzvaná výjimka z předpokladu vzdělání. Když se státní správa bude podle tohoto nového zákona překlápět do nového režimu od Nového roku, tak na daných pozicích můžou zůstat kamarádi, kteří nemají na danou pozici potřebnou kvalifikaci, a to za předpokladu, že se ten či onen pracovník na dané pozici dlouhodobě osvědčil. Já už jsem se tady při projednávání tohoto zákona mnohokrát ptal, co to znamená slovo "dlouhodobě" osvědčil. Já si mohu pod slovem dlouhodobě představit pět let, deset let, v posledních deseti letech, pěti letech. Ta číslovka by tam opravdu měla být, protože v tom případě to dlouhodobě může být rok, dva roky a několik měsíců a ten člověk tam může zůstat pořád a stále, aniž by splňoval dané vzdělání na danou pozici. Opět jsem se snažil tento nešvar určitým způsobem zjemnit tím, že jsem tam právě onu číslovku napasoval. Nicméně ani tento můj pozměňovací návrh neprošel. Když jsem se na ten fenomén ptal jaksi předkladatele na jednání výboru pro veřejnou správu, tak mi bylo řečeno, že tuto výjimku můžou oni pracovníci použít jenom jednou. Ale už jsem se nedozvěděl, kdo to bude kontrolovat a kdy může být tato výjimka použita. Zda od 1. 1. 2015 - jaká tam bude lhůta, eventuálně zda to může použít třeba ještě za dva roky. To tam v tom zákoně napsáno není.
Nyní se dostávám ještě k té "koalici strachu", jak my říkáme. Prostě k té dohodě strachu z ODS a TOP 09. Vymyslel se služební zákon, jak jsem říkal, takový kříženec, který byl prostě udělán z německého služební zákona, ze slovenského služebního zákona, do toho všeho ještě nějakým způsobem ta konstrukce zákona z roku 2002 a veškeré pravomoci se najednou přenesly na Ministerstvo vnitra, jak požadovala pravicová opozice. A vznikne onen supernáměstek pro státní službu pěkně na Ministerstvu vnitra, a vznikne tak nejmocnější Ministerstvo vnitra v dějinách. Já si myslím, že bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer by měl nepochybně velkou radost, kdyby toto ministerstvo mohl řídit. Ale my si musíme připomenout, že Ministerstvo vnitra nemá s výkonem státní správy přímou souvislost. Úsek pro veřejnou správu a legislativu má v kompetenci pouze gesci nad územím členěním státu, koordinační úlohu v oblasti výkonu veřejné správy svěřené orgánům území samosprávy a koordinační úlohu pro informační a komunikační technologie. Vše je vyvozeno z takzvaném kompetenčním zákoně o zřízení ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy.
Ale abych zde pořád jen nekritizoval služební zákon, tak samozřejmě ve služebním zákoně v této podobě je i řada kladů. Řekněme si, které to jsou a to ve stručnosti.
Nejvýznamnější změnou, kterou vítáme, je zastropování výše odměn na 25 procentech ročního příjmu, to je velice dobrá věc, a samozřejmě zavedení úřednické zkoušky. Úředník, když bude pracovat pro stát, měl by mít složenou úřednickou zkoušku. Samozřejmě i pro vstupnost do výběrových řízení z nižších územně samosprávných celků, samozřejmě prosazujeme a prosazovali jsme a vítáme. Nicméně i zde se vyskytuje určitá klička, když existuje ustanovení o zvláštním příplatku a není zde uvedena jeho maximální výše.
Současná podoba zákona je tím pádem velice nedokonalá. Mnohem propracovanější dle našeho názoru byl zákon z roku 2002 a částečně i původní návrh z dílny ministra Jiřího Dienstbiera.
Nyní si položme otázku, zda se něco stane, když projde veto pana prezidenta. Může se stát, že veto nebude přehlasováno. Já samozřejmě jsem slyšel zástupce pravicové opozice, že budou hlasovat pro služební zákon ve znění, které odešlo ze Sněmovny, nicméně se může stát, že někteří pro to ruku nezvednou. To se nám ukázalo při projednávání změnového zákona. Já si tedy potom musím položit otázku, co se stane, když prezident Zeman bude vetovat i prováděcí zákony ke služebnímu zákonu, jestli se zde v Poslanecké sněmovně najde 101 hlasů na přehlasování veta. To tady jen říkám jako rétorickou otázku. Když to veto projde, tak by měl teoreticky začít platit zákon z roku 2002. Nicméně už nezačne, protože se zrušila určitá ustanovení, protože v tuto chvíli by se měl vybírat generální ředitel, začít zřizovat generální ředitelství a další věci, jak bylo napsáno v zákoně z roku 2002. Takže by se mohlo stát, že od 1. 1. bychom neměli žádnou podobu služebního zákona, ať už v jakékoli podobě, a v tom případě by zřejmě hrozilo ono zastavení čerpání dotací z Evropské unie.
A nyní si řekněme, kdo ve své podstatě ovládal projednávání služebního zákona. Byla to pravicová opozice, která si jasně stanovovala své podmínky, a vládní koalice ustoupila naprosto ve všem.
Na úplný závěr mi dovolte, abych vás seznámil s postupem poslaneckého klubu KSČM k vetu pana prezidenta. KSČM od samého počátku kritizovala předložený služební zákon a snažila se napravovat jeho nešvary, nicméně ani jeden z nešvarů bohužel napraven nebyl, což je pro naši republiku a celou státní službu, státní správu, veliká škoda. Jsme si vědomi, že služební zákon naše země potřebuje. My jsme nad tím vedli mnoho debat a můžu vám říct, že budeme držet stále neutrální stanovisko, protože jsme si vědomi, že služební zákon naše země potřebuje. Jsme jediná země v Evropě, která žádný služební zákon v jakékoli podobě nemá. Já vám můžu slíbit, že budu od 1. 1., kdy služební zákon vejde v účinnost, bedlivě sledovat, jakým způsobem se implementuje do státní správy a do veřejné správy, a budu jasně poukazovat na ony nešvary, které povedou možná k destabilizaci státní správy a možná k tomu, že nastane poměrně velký zmatek. A v tom případě lituji úředníky a lituji další lidi ve státní správě.
To by bylo z mé pozice asi úplně všechno, a jak už jsem řekl, klub KSČM drží neutrální stanovisko k návrhu zákona o státní službě. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Nyní tu mám dvě faktické poznámky a s přednostním právem pana ministra. Takže nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já tady nebudu používat silná slova, protože nás k větší slušnosti vyzvala občanka Šlechtová.
Takže to, co tady říkal pan předřečník o těch obstrukcích v létě - většina z nás tady seděla, z vás tady seděla. Asi jsem byl na jiné schůzi, protože jsem v zastoupení řídil klub TOP 09 a k žádné obstrukci ve věci služebního zákona přece nedošlo. Tady byly dlouhé tahanice, protože koalice zbabrala program, nepřipravila se, svolala mimořádnou schůzi, a pokud vím, tak spory se týkaly spotřební daně na pohonné hmoty, konkrétně návrh koaličního poslance. Tak jaká obstrukce? A myslím si, že je naprosto legitimní, to za prvé.
Za druhé, naprosto legitimní je, že jsme tady od toho, abychom prosazovali své názory, a nevidím nic špatného na tom, že došlo k jednání koalice s částí opozice, s opozicí - vlastně vy nejste opozice. A výsledkem byl nějaký kompromis. My jsme jasně deklarovali, že v tomto jsme ustoupili, co se týká náměstků. Nevím, kde v tom zákoně najdete politické náměstky. Ale budete se divit, já zase chápu postoj té části koalice, která se k tomu hlásí na rozdíl od hnutí ANO. Když cítí, že lidé slyší na něco špatně, no tak prostě otočí názor a my za to nemůžeme, protože zbylí dva partneři... Klasická ukázka populismu. Nicméně já se nedomnívám, když se někde ocitne i šílenec na nějakém ministerstvu, tak proč nemá být hlídán koaličními partnery? Takže ono to není tak úplně.
A za další. Každý ministr koalice dělá čistky, které nemají od roku 1990 obdoby, a každý ministr má právo si přivést svůj tým. Pan Prachař si přivedl svůj tým, dopadá to, jak to dopadá. Pan Babiš si tam přivedl své wagenknechty (upozornění na čas), takže budiž mu přáno, je to jeho rozhodnutí, jsou to jeho lidé. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych využil technické poznámky, spíš abych reagoval na vystoupení předřečníka pana poslance Klána. Rád bych ho ujistil prostřednictvím pana předsedajícího, že jestliže se bál o těch 101 hlasů, tak bych chtěl využít té technické poznámky a říct, že hnutí ANO bude hlasovat proti zamítnutí prezidenta republiky, proti vetu. Jsme v tom jednotní.
Mé vystoupení bude podobné jako u kolegy Stanjury. Politická dohoda, které se tu podařilo dosáhnout, má svoji hodnotu. Přijatelný kompromis, kterého jsme dosáhli, je příslibem toho, že zde budeme mít stabilní státní správu. Můžeme mít drobné doktrinální neshody o tom, jak měla státní správa vypadat, ale myslím si, že to, že jsme se dokázali shodnout, je velkou šancí, že nám ta státní správa bude fungovat a po příštích volbách nebudeme muset měnit zákon o státní službě znovu podle toho, jak volby dopadnou. Takže za hnutí ANO - budeme hlasovat proti vetu prezidenta. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, no, přestaňme si hrát na schovávanou. Prostě pět politických stran se domluvilo na tom, aby mohlo stovky svých spolustraníků, stovky svých různých kamarádíčků ukotvit do státní správy. Tady jste našli průsečík společných zájmů, protože ti lidé vás budou samozřejmě potom volit, včetně rodin atd. To je praxe, která tady byla přece dosud. Dosavadní politické strany v tom byly profesionálové. Nevymlouvejte se prosím, i mlčení je souhlas. Pro principiálně špatné věci přece nemůžeme hlasovat, ať se jedná o dohodu, nebo ne. To přece takto není. Služební zákon tady na stole byl. Kdybychom nepřijali tento, tak začne platit ten dosavadní od 1. 1. 2015, to bych tady rád připomněl. Takže jsou to jenom výmluvy, výmluvy k tomu, že se bohužel i novým politickým stranám zalíbilo, když můžou ukotvit své lidi do státní správy, zalíbilo se jim, aby mohly mít také politické trafikanty, všem těmto pěti stranám. A to je vše. Takže si nalijme čistého vína a přestaňme se vymlouvat, prostě je to totální politizace státní správy, kde se politicky nominují. Většinu postů je možno jmenovat politicky, nehledě na odbornost. To je vše. A všechno za peníze daňových poplatníků. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Nyní s přednostním právem pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil jenom pár replik na vystoupeních svých předřečníků.
Já budu velice rád, když pan kolega Okamura bude pozorovat hemžení dvou případných politických, nebo tzv. politických náměstků na ministerstvech, kde jsou stovky zaměstnanců. Já jsem byl velice rád, když pan poslanec Klán, prostřednictvím pana předsedajícího, u obou pánů tedy, bude kontrolovat a hlídat, aby došlo k naplňování dikce toho zákona.
Já bych vám jenom rád připomněl, proč jsme přistoupili ke schválení zákona v této podobě, a já si velice vážím politické dohody, která tady vznikla. My jsme tento zákon schválili primárně pro to, aby Česká republika konečně zákon o státní službě, který je funkční, měla a obhájila svoji pozici u Evropské komise. Toto přece není střet o nějaké dva pseudopolitické náměstky, kteří takto nejsou explicitně pojmenováni v tomto zákoně. Rád bych připomněl kritikům této normy, že stejné ustanovení nese i zákon z roku 2002. To není žádný výmysl této Poslanecké sněmovny. Toto je součástí českého právního řádu od roku 2002. Z tohoto důvodu si myslím, že jakákoliv ústavní žaloba na tento paragraf, na tuto věc, je bezpředmětná. Stejně tak hovoří i posudky našich právníků. Hlavním a základním úkolem této novely je, abychom jasně dokázali Evropě, že máme zákon, v němž se veřejná služba a státní služba pohybuje, a abychom byli schopni čerpat evropské peníze, které Česká republika v příštím plánovacím období bude mít pravděpodobně naposledy. Určitě v tomto rozsahu, v kterém je plánován. To je hlavní důvod této normy.
Dovolte mi také, abych se vyjádřil k tomu, jestli by se Ivan Langer radoval, že bude mít takto velké ministerstvo. Já se neraduji. Já jsem to dostal jako úkol, který jsme splnili. Já si myslím, že někteří kolegové tady mluví o tom, co bylo za doby Ivana Langera. Za doby Ivana Langera určitě by se nestalo to, že by premiér České republiky vedl o tom diskusi se všemi politickými stranami, že byli všichni přizváni, aby se mohli vyjádřit. A já s kolegou Klánem si pamatuji, že jsme seděli na Ministerstvu vnitra, že jsme precizně i s klubem KSČM diskutovali tuto normu, bavili jsme se o těch problémech, a myslím si, že celou řadu z nich jsme vypořádali. Určitě to není o tom, že bychom nenaslouchali hlasu opozice. Tvoříme tady normu, která má přetrvat i toto volební období, tvoříme tady normu, která má dát základ pro státní službu, ale všichni, co tady sedíme, přece víme, že ten zákon v průběhu bude novelizován, pokud se ukáže, že některá novela je potřebná. Toť vše.
Prosím pěkně, neshazujme tuto normu, která je důležitá pro Českou republiku, pouze na jakýsi pseudoprecedens a pseudoproblém dvou politických náměstků. Tito lidé mají zastupovat ministra, a jestli ten ministr nebude naprostý hlupák, tak si vedle sebe vezme lidi schopné, lidi pracovité, na které bude přenášet úkoly, protože ostudou toho ministra bude jejich nečinnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Chovancovi. Teď s faktickou poznámkou pan poslanec Klán, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych zareagoval na slova pana ministra. Já bych se ho chtěl zeptat, jestli to téměř nic z našich připomínek, které jsme k tomu služebnímu zákonu měli, bylo vypořádáno, tak mu to neberu. Jenomže my jsme měli také své požadavky, které se týkaly hlavně ústředních orgánů státní správy, aby se § 2 odst. 1 sjednocoval. Naše připomínky vypořádány nebyly. To tady říkám naprosto otevřeně. Jediná věc, která tam byla zapracována na náš návrh, bylo to, aby se zákon nevztahoval na předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu. Když jsme požadovali, aby se ten zákon nevztahoval taky na předsedkyni dneska, ale samozřejmě předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a další ústřední orgány státní správy, jak je vymezuje kompetenční zákon, tak se s námi prostě nikdo nebavil! Tak se pak nedivte, že vám ten zákon tady kritizuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další řádnou přihláškou pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, budu asi stručnější než moji předřečníci a nechci se tady teď zabývat rozebíráním služebního zákona, jeho jednotlivými paragrafy, ustanoveními, dlouhými semináři či různými školicími akcemi, jak byl předjednáván a kdy byl vytvářen, aby nakonec byl přijat v podobě, která byla zcela odlišná od té, která byla dlouho v České republice diskutována.
Chtěl bych tady říci, že sám osobně považuji, a je to i názor řady odborových sdružení, skutečnost za fakt, že zákon z roku 2002 by byl z hlediska zaměstnanců mnohem lepší, mnohem příznivější a lépe by ošetřil jejich základní zaměstnanecká pracovněprávní práva. To je zřejmě skutečnost a zákon, který byl přijat, o němž dnes budeme rozhodovat, zda tedy se stane součástí platného právního řádu České republiky, zda přehlasujeme veto prezidenta republiky, může v tento moment z mého pohledu přinést do stabilizace zaměstnaneckých vztahů při výkonu státní správy spíš více nejistot než jistot.
Nechci zde bourat pozici České republiky ve vztahu k Evropské komisi a k možnosti čerpání dotačních titulů. Myslím si, že je to trošičku uměle vytvářený strašák. A chtěl bych říci, že mě mrzí, že některé politické strany daly přednost politickým dohodám o přerozdělení svého vlivu zejména v ústředních orgánech státní správy, o podílu, jaký dlouhodobě budou mít jednotlivá politická uskupení ve vztahu k vlivu v obsazování těchto funkcí, že se tady vytratili řadoví zaměstnanci státní správy, kterým se předepsaly mnohem horší pracovní podmínky i méně jistot než z hlediska platného pracovněprávního zákonodárství v České republice, a co mě mrzí zejména, že jsme opět postoupili na cestě k oslabení právě působícího zákoníku práce, který jsme redukovali výlučně na sféru pouze zaměstnavatelskou, neveřejnou a nestátní.
Chtěl bych říci, že za mnohem lepší považuji i zákon, který je už řadu let součástí našeho právního řádu, a to je zákon, který upravuje vztahy zaměstnanců územních samosprávných celků. I to by mohla být jedna inspirace. Neříkám tyto věci zde poprvé, neříkám je zde až úplně na konci. Tlumočil jsem je na řadě pracovních jednání, ale považuji za nutné je říci i zde a říci, že ze svého pohledu nemohu podpořit nijakým způsobem zákon, o němž se zde budeme bavit, pokud přehlasujeme veto pana prezidenta.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, přiznám se, že jsem příliš nerozuměl onomu povzdechu mého předřečníka, který říkal, že ho mrzí, že někteří poslanci dali přednost politickým dohodám před nějakou dikcí toho zákona. Já si obtížně umím představit, jak jinak než politickou dohodou se k pozitivnímu výsledku jednání o takovéto normě dosáhne. Jediná cesta je politická dohoda, v tomto případě poměrně široká. Já se hlásím k tomu, že ji držím. Takže možná spíš můj předřečník chtěl říct: mrzí nás, že někteří poslanci upřednostnili politickou dohodu s někým jiným než s námi. Tak by to asi tak bylo. Na jeho místě bych nezoufal vzhledem k tomu, že klub pana poslance Klána je pevnou záštitou vládnoucí koalice, tak myslím, že tu politickou dohodu naleznou ještě mnohokrát.
Já se chci přihlásit k politické dohodě, kterou klub TOP 09 uzavřel o tomto služebním zákonu, byť v tuto chvíli ten hlavní problém kolem prezidentského veta zdají se být političtí náměstci. Připomínám, že politické náměstky jsme nechtěli, že jsme požadovali, aby v tomto zákoně nebyli rozlišováni náměstci političtí a odborní. Nicméně politická dohoda s sebou nese i kompromisy. My jsme velmi ocenili, že jsme nalezli způsob, jak neustanovit Generální ředitelství státní správy na Úřadu vlády České republiky, a nezačali jsme z českého exekutivního systému dělat systém kancléřský. Uvítali jsme vaši vstřícnost při mnohem větší propustnosti výběrových řízení do jednotlivých pozic ve státní správě. Logicky jsme pak ustoupili poměrně nekompromisnímu požadavku, který formulovali pánové Babiš, Sobotka a Bělobrádek, že trvají na politických náměstcích. Respektujeme to a jsme připraveni tu dohodu dodržet.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Grospič, po něm pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych vaším prostřednictvím poděkoval svému předřečníkovi za to, že na závěr řekl pravdu, že šlo primárně o dohodu, primárně o dohodu o rozdělení vlivů na tzv. politické, či nepolitické, to je úplně jedno, náměstky v ústředních orgánech státní správy, protože to bude ta stabilní jistota, kterou si určité skupiny chtějí zajišťovat trvalý vliv na výkon státní správy. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Další s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: To jsem opravdu neřekl. A každý, kdo by si chtěl přečíst stenozáznam, to zjistí. Promiňte, že vás tím zdržuji, ale nechtěl jsem, aby ten omyl nebo nedoslýchavost pana poslance Grospiče zůstala viset ve veřejném prostoru.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S další řádnou přihláškou pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, dobré dopoledne. Já jsem za celé to období služebního zákona k němu ještě nevystoupil. Ale teď nemohu jinak. Já některým momentům nerozumím. Přece politická dohoda, v tom souhlasím s panem poslancem Kalouskem, je to jediné a správné, jak taková věc může vzniknout. Politickou dohodou nás politiků, kteří jsme byli občany České republiky zvoleni a kteří jsme dostali mandát k tomu, ať spravujeme stát. Já se omlouvám za tu upřímnost, ale slova pana poslance Okamury mi zní velmi populisticky. A vadí mi rétorika jako političtí trafikanti, známí, přátelé apod. Přece politici spravují stát. Pro politiky je úkolem se o všechny tyto věci starat. My jsme ti politici. My respektujeme názor občanů, nebo měli bychom respektovat, a v nějakém poměru zastoupení politických stran po svobodné soutěži jsme byli zvoleni a vybráni, abychom ten stát spravovali. Pokud vím, tak Sněmovna je v tom procesu tím základním orgánem nebo prvním orgánem, který dává důvěru vládě, a vláda potom je tou výkonnou mocí. A je logické, že ministři reprezentují nějaký politický mix tak, jak se v tom daném volebním období občané rozhodli. Je tedy pro mě logické, že ministři si k sobě také vyberou aspoň v jednom, ve dvou, ve třech případech své blízké spolupracovníky, kteří opět respektují vůli občanů a politický mix tak, jak se občané rozhodli. Vyberou si ty své nejbližší spolupracovníky a třeba i křížem podle aktuálního nastavení vládní koalice.
Takže já vás chci poprosit, nepodléhejme této rétorice: "Je hrozné mít politické trafikanty! Vy neodpolitizováváte státní správu!" Naopak, propagujme svoji práci! Nebojme se, že jsme politici! Řekněme to nahlas! A řekněme, že my politici spravujeme stát a podle vůle občanů jako politici ten stát budeme řídit! (Potlesk zprava.) Mně vadí rétorika o tom, že se musí odpolitizovat a že nesmíme.
Děkuji kolegům za to, že s mým názorem souhlasí. Já to prostě takhle vidím. My bychom naopak svoji práci politiků měli propagovat a měli bychom za ní hrdě stát. Děkuji. (Potlesk zprava a středu.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Než s faktickou poznámkou předám slovo panu poslanci Okamurovi, ještě oznámím, že pana poslance Václava Horáčka zdejší diskuse rozvášnila natolik, že si rozlomil kartu a má náhradní kartu číslo 18. (Smích v sále.)
Prosím, nyní faktická poznámka pana poslance Okamury.
Poslanec Tomio Okamura: Vážení přátelé, tak vy jste tady u mě smíchali jabka s hruškama a posunuli jste debatu. Ale my vám na to neskočíme. (Smích v sále.)
Za prvé. Politici že řídí zemi, to je v pořádku, protože jsme zvoleni občany a máme mandát od občanů ve volbách! My tady přece nemluvíme o zaplevelení politiky. My mluvíme o zaplevelení státní správy politickými nominanty, tzn. lidmi, jejichž jedinou klasifikací je stranická knížka, nikoliv odbornost. Takže nemíchejte laskavě jabka s hruškama. Že politici mají řídit, když mají mandát od občanů ve volbách, to jsem tady nezpochybňoval.
Druhá věc. K panu ministrovi Chovancovi. Omlouvám se, pan ministr asi přišel později, ale já jsem ve svém vystoupení nehovořil jenom o politických náměstcích, ale o čtyřech typech politicky ovlivnitelných pozic, které tento zákon o státní službě zavádí. Je to politický náměstek pro státní službu, a citoval jsem i ze zákona, nebudu to opakovat, političtí náměstci na ministerstvech, dále političtí tajemníci na ministerstvech a politický výběr státních zaměstnanců, kde, znovu zdůrazňuji, je tříčlenná komise, kde dva členy vybírá politicky jmenovaný tajemník, nevybírá dokonce ani nejlepšího uchazeče, ale tři nejlepší, aby se ještě dalo event. dovybrat. To je poznámka ještě k tomuto.
A závěrem ještě jednou prostřednictvím pana předsedajícího k panu poslanci Kolovratníkovi. Tak nevím, jestli umíte dobře počítat. A vy umíte, protože jste předsedou volební komise. Ale vážení poslanci ANO, i bez vašich hlasů by tuto politickou dohodu mohly ostatní strany prohlasovat. Takže vy kdybyste byli proti politizaci státní správy, vaše hlasy nejsou v tomto případě potřeba, protože zbylé čtyři strany bez problémů většinu dohromady dají. Takže se nevymlouvejte. Je to politická dohoda na politických trafikantech a vy svými hlasy jste ji podpořili. I mlčení je souhlas. A kdybyste byli proti, tak hlasujete proti nebo se toho nezúčastníte, a stejně to projde.
Takže děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Sklenák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne ještě jednou. Tak Tomio se trefil přesně do dvou minut, jak jsem sledoval, mně ty dvě minuty budou také stačit.
Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl odpovědět panu kolegovi Kolovratníkovi. A napadá mě, že v podstatě by to byla odpověď i pro pana ministra Chovance na tu jeho poslední větu, kterou tady řekl, že přece každý si vybere nějaké rozumné náměstky, které si tam s sebou přibere. Já bych prosil pana Kolovratníka, aby poslouchal (poslouchá s úsměvem), jak to budou řídit politici. Politici, to jsou ty politické strany, pane kolego.
Já jsem si to uložil 5. září, čili to bylo asi na teletextu České televize 4. září. Bylo to asi na té straně 151: Firmy, které darují peníze politickým stranám, získávají zhruba o 50 % více veřejných zakázek než srovnatelné společnosti, které politickým stranám nepřispívají. Uvádí to výzkum Centra aplikované ekonomie, podle něhož je ze studie zřejmé vysoké riziko střetu zájmů. Zpracovali úplnou databázi darů politickým stranám posledních let a propojili ji s informacemi o zakázkách, dotacích a jiných rizikových faktorech. Výsledky ukazují na zásadní problém v systému financování a kontroly politických stran. - Uvedl předseda sdružení Jiří Skuhrovec.
Tak tady, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vidíte, jak to vypadá, když to řídí ti politici. Hrají domů svým vlastním politickým stranám. To jsou ti političtí náměstci. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Sklenák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já bych řekl skutečně faktickou poznámku, protože poté, co se tady ve všech pádech skloňuje politizace, političtí trafikanti, kamarádi političtí, tak já musím fakticky tady všem připomenout, jaký je současný stav a jaký bude stav po přijetí zákona o státní službě. Přece dnes je to tak, že na všechny zaměstnance ve státní službě se vztahuje zákoník práce. Tím je řízen jejich pracovní poměr. Na vedoucích pozicích je možné jmenovat a odvolávat pracovníky v podstatě bez udání důvodu. A to je právě to, k čemu mnohdy docházelo, že byla odvolávána jedna skupina lidí a nahrazována druhou, a právě tam se hovořilo o tom, že je to zpolitizováno. V případě, že bude přijat zákon o státní službě, tak se na všechny bude vztahovat, a tam jsou přesně definovány postupy při jmenování a jsou taky zákonem dány důvody, kdy je možné toho člověka odvolat. Když bude mít negativní služební hodnocení, on tam má nějaké opravné mechanismy atd. O to jde především.
Čili pokud tady někdo říká názor, že po proběhnutých parlamentních volbách přijde na ministerstvo ministr a přivede si dva lidi, které si vybere, a v podstatě celý zbytek zůstane zachován, tak to je přece zásadní rozdíl od toho současného stavu. A je to jednoznačně právě ochrana před politizací. Pokud nám vadí i tohle, nebo někomu, pak by vůbec volby nemusely být, politiky bychom mohli vynechat a měli bychom tady tedy vládu úřednictva. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Plzák a po něm pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. S panem předsedou Sklenákem ve většině jeho vystoupení nelze než souhlasit. Právě proto asi dnes vaše ministryně práce a sociálních věcí odvolala mimořádně kompetentní šéfku Úřadu práce. Já jsem s paní Marií Bílkovou míval různé názory, ale co jsem vždycky musel uznat, byla její mimořádná profesní kompetence a erudice. Pravděpodobně jste se báli, že by kompetentní člověk zůstal zafixován zákonem o státní službě a je potřeba ji vyhodit a dát tam někoho straně více bližšího. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Dále pan poslanec Plzák s faktickou poznámkou.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, vznesu hypotetickou otázku. Bavíme se o služebním zákoně, který má stabilizovat státní správu. Lidé ve státní správě mají procházet nějakým kariérním postupem, vybudovávat si postupně pozici. Ale už v průběhu projednávání jsem měl jeden takový dotaz, na který se mi nedostalo odpovědi. Co se stane s člověkem, který si buduje kariéru nějakých patnáct let a pak ve výběrovém řízení neobhájí svoji vedoucí funkci? Bude pro něj místo ve státní správě, nebo odejde s odstupným a po patnácti letech budování kariérního postupu o toho člověka přijdeme? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Klán, po něm pan poslanec Fiedler.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych zareagoval vašim prostřednictvím na pana poslance Sklenáka. Já se chci zeptat na jednu jedinou věc. Od 1. 1., když se bude státní správa překlápět do nového systému, tam zachováte současné kamarády. A to právě umožňuje ta výjimka z předpokladu vzdělávání - na dva roky. To tam skutečně je, aspoň takový je výklad. Samozřejmě služební zákon má za cíl státní správu odpolitizovat. Já s vámi souhlasím, když tam budou vysloveně dva političtí náměstci, dobře, dodnes se to dělalo tak, že tam byli političtí všichni. Tomu rozumím. Ale nicméně tam zůstanou pořád minimálně na dva roky, dojde k zakonzervování současného stavu, kamarádi - pořád, na dva roky. Takhle to prostě v zákoně bylo napsáno. Když jsem se na to ptal na výboru, tak mi na to nikdo nedokázal odpovědět.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dále pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Pilný, po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Slibuji, pane předsedající, že budu velmi krátký. Chtěl bych mimořádně poděkovat panu poslanci vaším prostřednictvím, že vlastně tím, co tady pan poslanec Kalousek před chvílí řekl, jak popsal případ na Úřadu práce, jestli jsem to správně pochopil, stvrdil to, co tvrdíme, že tady jde o politický záměr mít tam své politicky spřízněné kamarády. Tím jste to, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, opravdu potvrdil. Děkuji za to.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Pilný.
Poslanec Miroslav Kalousek: Asi jste mi děkoval marně, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Fiedlere. To, co jste řekl, není smysl služebního zákona. To, co jste řekl, bylo nepochybně nesmyslné personální rozhodnutí, které zneužívá skutečnosti, že služební zákon vstoupí v platnost. Za to ale nemůže služební zákon, za to může personální rozhodnutí, které nemá žádnou logiku. To je stejné jako to, co říká pan poslanec Klán. On hovoří o zneužívání skutečnosti, že začne platit služební zákon. Obávám se, že má v mnohém pravdu. Na druhou stranu, pane poslanče, jejich kamarádi jsou i vaši kamarádi. Mauglí by řekl, že jste jedné krve. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Pilný: Vážené kolegyně a kolegové, nebudu se účastnit diskuse o odpolitizování státní správy. Na služebním zákoně mně vadilo to, že nebyl přijat pozměňovací návrh, který by otevřel výběrová řízení pro lidi z akademické a komerční sféry, aby do státní správy takříkajíc přišly nové alternativy a nový vítr. Nicméně poslední esemeska a poznámka o tom, jak byla právě odvolaná generální ředitelka Úřadu práce, mě přesvědčila, že budu respektovat politickou dohodu a hlasovat pro přehlasování veta pana prezidenta.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Bendla, poté se připraví pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte i mně říct z vlastní zkušenosti pár vět k tomuto tématu. Mám pocit, že se pohybujeme trošku na hranici populismu. Jsem přesvědčený, že ministr české vlády, ať je levicový, pravicový, či jakýkoliv jiný, má mít kompetence rozhodovat o tom, jak se má ministerstvo chovat. Má politickou odpovědnost a má k tomu mít tým lidí, kterým je schopen říci, jaké zadání si přeje, a v případě, že lidé, potažmo jeho náměstci, svoji roli plní správně, neboť jeho role a rozhodování vzešlo z voleb a každý ministr vzniká na základě vzniku vlády, která vzejde z voleb, by měl mít šanci a kompetenci rozhodnout o tom, kdo jsou jeho nejbližší spolupracovníci.
My se tady bavíme o politických trafikách a podobně. Já roli funkce náměstka jako politickou trafiku nevidím. Prostě znám řadu náměstků ministrů, kde agenda, kterou mají, je poměrně široká, a nejsou to lidé, kteří by byli placeni za nic. Jsou to lidé, kteří musí vykonávat poměrně složité administrativní úkony, a nevidím důvod, proč by to mělo být bráno jako politická trafika. Naopak jsem přesvědčen o tom, že ministr nemá být kladečem věnců, že chce-li jakýkoliv výbor zavolat na jednání ministra, aby se ho zeptal, jak se bude chovat ministerstvo, pak to musí být ministr, který má kompetenci rozhodovat dovnitř ministerstva. Nepřeju si a nepřál jsem si, aby tady bylo generální ředitelství státních úředníků, aby tady byl generální ředitel, to považuji za hloupost a je dobře, že se tak nestalo, a proto podpořím zákon, jak prošel Poslaneckou sněmovnou.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Prosím k mikrofonu pana poslance Komárka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Martin Komárek: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vzhledem k vývoji preferencí některých stran hluboce chápu zájem pana Kalouska o pracovní úřad. Nevím ale jestli zná, jak pracovní úřady fungují. Já jsem se s tím měl za rok své práce poslance možnost trošku seznámit. Úřady skutečně fungují špatně. Takže byl-li odvolán někdo, kdo je za to zodpovědný, možná byl kompetentní, možná nebyl, já to nevím, bylo to určitě dobře. A doufám, že skončíme tuto debatu a odhlasujeme konečně téměř po třinácti letech služební zákon, který je určitě nedokonalý jako všechna lidská díla, a my jsme jenom lidé, ale určitě posune tuto zemi o trošku dopředu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, nechtěl jsem k tomuto tématu diskutovat, ale musím se ohradit vůči tomu, co řekl pan kolega Komárek. To, že úřady práce fungují, je zásluha všech úředníků, kteří tam pracují. Většina žen, která se musela vyrovnat s převraty, které byly vymyšleny v předchozí Poslanecké sněmovně, na úkor svého volného času, na úkor svých rodin, si zaslouží poděkování. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A s přednostním právem pan poslanec Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Pokud už není žádná faktická, tak bych ještě za hnutí Úsvit chtěl říct, jak budeme hlasovat a proč. Nicméně diskuse tady dnes byla velmi inspirativní a donutila mě k tomu, že jsem se pokusil zformulovat definici politické dohody, kterou tady naznačil pan kolega Kalousek.
Takže já mohu říct, že nás mrzí, že jste upřednostnili politickou dohodu, která umožňuje stranickým sekretariátům trvalou politickou kontrolu státní správy, veřejného prostoru a veřejných finančních prostředků, které právě tečou například přes ta ministerstva. Podle našeho názoru se politika má realizovat prostřednictvím legislativních norem, a ne prostřednictvím politických náměstků. To se vracíme někam před rok 1989, kdy každá -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám a poprosím vás, abyste přerušil svůj projev do té doby, než se sněmovna uklidní. Což se stalo. Děkuji.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji, paní předsedající. Ještě jednou tu poslední větu. My jsme přesvědčeni, že politika se má realizovat prostřednictvím legislativních norem. Poslanecká sněmovna má schvalovat legislativní normy a ministerstva je mají realizovat. Nikoliv prostřednictvím politických náměstků. To se vracíme před rok 1989, kdy každá instituce měla politického tajemníka. To si ještě všichni pamatujeme.
Takže teď k tomu, jak bude hlasovat hnutí Úsvit. Hnutí Úsvit nebude hlasovat proti vetu prezidenta. Podle našeho názoru je toto veto zcela namístě. Jakmile skončí celý tento legislativní proces, tak hnutí Úsvit se obrátí s řešením této věci na Ústavní soud. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikdo, tudíž rozpravu končím.
Podle čl. 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Prosím službu, aby nastavila potřebný počet hlasů pro schválení na 101. Je tomu tak. Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení. Dříve než tak učiním, prosím, abyste se znovu všichni zaregistrovali, protože jsem vás odhlásila. Výborně.
Takže návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o státní službě podle sněmovního tisku 71/15."
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 59, do kterého je přihlášeno 166 přítomných, z čeho 123, proti 12. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen. (Potlesk.)
Nyní budeme pokračovat v bodě
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.