(12.40 hodin)
(pokračuje Babiš)
Závěrem si dovoluji upozornit, že předložený návrh zákona obsahuje několik tiskových chyb, které nebylo možné z časových důvodů opravit před doručením návrhu zákona do Poslanecké sněmovny Parlamentu. Tyto administrativní nedostatky budou opraveny v rámci legislativního procesu v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
V podrobné rozpravě bude požádáno o zkrácení lhůty na 30 dnů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jiřího Zemánka, o slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zemánek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předkládám zpravodajskou zprávu k tisku číslo 294. Vzhledem k tomu, že pan ministr financí šel poměrně dopodrobna, tak si dovolím jenom dvě připomínky. Jedna je do minulosti, kdy poprvé jsme se setkali s podobou tohoto návrhu v dubnu 2013 a projednávání tisku číslo 988 bylo ukončeno rozpuštěním Sněmovny. V současné době je upravený návrh zákona předkládán znovu. Současný platný právní stav zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nedefinuje pojmy související s dotacemi, s návratnými finančními výpomocemi, nestanoví pravidla pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů, náležitosti záměru poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na její stanovený účel a pravidla pro zveřejňování údajů a dokumentů souvisejících s poskytnutými prostředky. Právě to je asi nejdůležitější úkol, který novela pod číslem 294 upravuje tyto záležitosti, a zároveň zákon upravuje úpravy související s administrací fondů Evropské unie.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, přihlásil jsem se proto, abych jako dlouholetý komunální politik, ale také v minulém volebním období zpravodaj těchto sněmovních tisků spojených s rozpočtovými pravidly územních rozpočtů zdůraznil, jaké dopady bude mít přijetí tohoto zákona na mnoho, na 6 400 nebo 6 250 obcí.
Ano, pan poslanec Zemánek se zmínil, že s podobnou úpravou nebo s podobným sněmovním tiskem jsme se již potýkali na konci minulého volebního období, byl to sněmovní tisk 988. Tehdy jsem byl ustaven jako zpravodaj tohoto sněmovního tisku. Z důvodu rozpuštění Sněmovny a také z důvodu velké kritiky, která se snesla na tento návrh zákona, který je v mnoha ohledech dosti podobný tomu, který dnes projednáváme, nakonec bylo od projednávání upuštěno. Chci pouze v této souvislosti dodat, že návrh, který projednáváme, sněmovní tisk 294, není zase nic nového. Opět se vyjmul z nějakého toho ministerského šuplíku nebo ze šuplíku ministerských úředníků a pan ministr financí jej zde znovu předložil.
Já jsem si dal jako tehdejší zpravodaj práci, abych porovnal ty dva sněmovní tisky, ten 988, který se nakonec neprojednal, a tisk 294, který projednáváme. Jsou tam některé drobné změny, některé změny i pozitivní. U sněmovního tisku 294, to se týká především nápravných opatření u bagatelních porušení dotačních podmínek tak, aby to nemuselo znamenat porušení rozpočtové kázně - to určitě vítám. Podobný institut se připravuje i do velkých rozpočtových pravidel. Ale zatímco sněmovní tisk 988 předpokládal, že ta poměrně vysoká administrativní zátěž při poskytování dotací se bude týkat pouze obcí nad 2 tis. obyvatel, tak tentokrát se to týká všech obcí bez ohledu na to, jestli obec má 50 obyvatel, 100 obyvatel, nebo se jedná o hlavní město Prahu. Ano, boj za větší transparentnost je vedle své věcné náplně poměrně oblíbeným politickým tématem. Ale pokud je tento boj veden až s fanatickou představou, že každé malé hasičské sdružení i každá malá obec bude v jeho jménu podrobena nesmyslné administrativní zátěži, tak úplně zničíme to, co zde v minulých 25 letech v rozvoji měst a obcí bylo dosaženo.
Já předpokládám, a teď to není kritika ani na pana ministra nebo na současnou vládu, když jezdí ministři diskutovat do vesnic roku a podobně, myslím, že dnes jede pan předseda vlády diskutovat do jedné takové vesnice, tak by měl oznámit, a myslím, že by to bylo i seriózní, měl by se zmínit, co v případě takovéhoto návrhu zákona, který by nebyl upraven, by čekalo i ty nejmenší obce. Myslím si, že by to bylo namístě. Mám totiž takový dojem, že některá ustanovení tohoto návrhu nás vracejí do doby národních výborů. Já nechci teď v prvním čtení debatovat o detailech, ale když si přečtu, že o sporech veřejnoprávních smluv, které jsou uzavírány mezi jednotlivými městy nebo kraji a poskytovateli, bude rozhodovat v přenesené působnosti krajský úřad, potažmo Ministerstvo financí, pokud se to bude týkat krajů nebo hlavního města Prahy, tak to není nic jiného, než byl systém národních výborů, kdy o problémech takových dotací vždycky rozhodoval vyšší stupeň příslušného národního výboru.
Já rozumím tomu, že požadavek na výrazně transparentní systém poskytování dotací či návratných finančních výpomocí je výsledkem snahy maximálně předejít systému určitého skrytého nadržování, určitého příkonu zvýhodňovat ty či ony žadatele. Také souhlasím s tím, že v současné době je určitě v daleko větší míře uplatnit úlohu elektronických médií, internetu než dosud.
Návrh z jedné strany v souvislosti s novelou zákona o obcích zvyšuje kompetenci rad obcí poskytovat dotace konkrétnímu příjemci v rámci jednoho roku na 50 tisíc. To považuji za pozitivní, protože stávající limit 20 tisíc je skutečně nedostatečný. Nerozumím ale tomu, a on to trochu zmínil i pan ministr, proč se předkladatel v připomínkovém řízení tak bránil alespoň vyvázat dotace do částky 50 tisíc korun ročně u obcí a u krajů 200 tisíc z povinnosti vždy třicet dní dopředu zveřejňovat záměr poskytování dotace a trvat na tom, že všechny dotace bez výjimky musí být uzavírány na základě veřejnoprávních smluv. Víte, v životě obcí se často stává, že obec musí velmi rychle reagovat i třeba poskytnutím dotace na nějakou konkrétní škodní událost, ať se to týká spolků, nebo různých dalších příjemců. V zásadě vázat vždy poskytnutí dotace i v případech, že se jedná o 5 tisíc nebo 2 tisíce korun na povinnost zveřejňovat takovýto záměr třicet dnů, řekněme, před rozhodnutím o té dotaci, považuji za velmi tvrdé a povede to v praxi obcí k velkým potížím.
Pocházím ze západních Čech. V mnoha ohledech mohou být pro samosprávu vzorem pravidla, která fungují v Bavorsku. Znám mnoho bavorských starostů. Já jsem se nesetkal nikdy s tím, že by starostové v bavorských obcích museli v souvislosti s poskytováním rozsahem nevelkých dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu podstupovat takovou administrativní zátěž. Pokud dnes voláme po příkladech ze zahraničí, vezměme si příklad třeba i z Bavorska z fungování samosprávy a poskytování dotací v bavorských obcích. Pokud se totiž přijmou nepřiměřeně tvrdá pravidla, tak na to, vážené kolegyně a kolegové, doplatí jak obce, tak jejich občané. ***