(9.40 hodin)
Poslanec Ludvík Hovorka: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chci jenom krátce vysvětlit ještě souvislosti s mým pozměňovacím návrhem, který máte pod bodem C, a chci reagovat na to, co zde řekl naposledy pan ministr zdravotnictví. Pan ministr řekl, že pokud by tento pozměňovací návrh byl přijat, tak by došlo k naprostému kolapsu našeho zdravotnictví, protože by ministerstva musela zkontrolovat 120 tisíc dodatků.
Já chci říci k tomu, co poslalo Ministerstvo zdravotnictví, že jenom na VZP je 27 355 dodatků, a to všechno by muselo Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí zkontrolovat, a že tedy z tohoto počtu je 75 % úhradových dodatků individuálních. To znamená, že jsou odchylně od vyhlášky. Já se tedy ptám, pokud je tomu tak, proč se tedy dělá úhradová vyhláška a proč existuje seznam výkonů, když pojišťovny při smlouvách se zdravotnickými zařízeními tímto nejsou vázány. To je naprosto tristní zjištění o tom, jaká je u nás kvalita cenotvorby. V podstatě si zdravotní pojišťovny a nemocnice mohou dělat, co chtějí.
A další věc. Jaká je kontrola toho, co probíhá mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi. Nevím, jaký stav byl na Ministerstvu zdravotnictví, v současné době se kontrole zdravotních pojišťoven věnují na Ministerstvu zdravotnictví tři lidé. Pouze tři lidé! Nevím, jaký ten stav byl do roku 2007. Na Ministerstvu financí to bylo do roku 2006, než proběhl jakýsi audit nebo optimalizace, šest lidí. Zůstala tam jedna jediná paní, která zemřela a nebyla nikým nahrazena. To znamená, že v podstatě tyto smlouvy, tato ujednání, která jsou mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, vůbec nikdo nekontroluje.
Já chci říct, že pokud by ta kontrola byla důsledná, tak bychom nemuseli řešit takové kauzy, jako je kauza Homolka, předražená zakázka v IKEMu, propady na Bulovce, propady u Sv. Anny. Pokud se podíváte do těch smluvních ujednání, tak většina těchto smluv, těch nejdůležitějších a nejzásadnějších, je s nemocnicemi, a těch je v republice zhruba dvě stě. A potom možná jsou ještě nějaké další důležité dodatky mezi těmi, kdo provozují zdravotnická zařízení, která byla vyvázána outsourcingem z nemocnic. Ta bych viděl jako důležitá. Takže bych to odhadoval maximálně na tři sta poskytovatelů, u kterých by byla potřeba zkontrolovat i dodatky.
Pokud se týká těch dalších, to znamená soukromých lékařů, ambulantních specialistů, tak tam se jedná většinou o typové dodatky, které jsou vesměs všechny stejné.
Takže já prosím, aby se tady používaly racionální argumenty a abyste o tom, co tady někdo řekne v Poslanecké sněmovně, přemýšleli a přečetli si skutečně pozměňovací návrh, o čem je. A skutečně chci říct, že pokud by kontrola byla důsledná, nejenom na zdravotních pojišťovnách ze strany ministerstva - protože ministerstvo je regulátor, a Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí mají své povinnosti ze zákona, jenom jsou špatně definované a do zákona 48 se dostala věta v roce 2007, že úhradová ujednání nemusí být striktně podle vyhlášky. A ten stav je dneska takový, že na VZP tři čtvrtiny dodatků jsou mimo úhradovou vyhlášku. A ty ostatní pojišťovny, pokud vím, úhradovou vyhlášku dodržují ještě méně.
Chci říct, že jste měli možnost sledovat, že policie našla kufřík pana bývalého ředitele z Homolky. V tom kufříku bylo 20 milionů, 3,5 kg zlata, 185 tisíc eur, 5 tisíc dolarů, mince v hodnotě jednoho milionu korun a vzácné známky. Já vám chci říct, že těch kufříků je daleko víc a daleko těžších, protože pan ředitel Dbalý nebyl tím hlavním, kdo rozhodoval o tom, co se na Homolce dělo. A tak je to i v některých dalších zdravotnických zařízeních.
Takže přemýšlejme o tom, co máme na stole a proč je proti tomu takový odpor. Není to, prosím vás, z toho důvodu, že by Ministerstvo zdravotnictví bylo zahlceno, ale proto, že by bylo možné odhalit ta ujednání, která jsou velmi nadstandardní a která umožňují to, co se dneska ve zdravotnictví děje.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud chcete, pane ministře - závěrečné slovo stačí. Dobrá, takže v tom případě končím rozpravu. Teď je prostor pro závěrečná slova, takže pan ministr si přeje vystoupit se závěrečným slovem a má samozřejmě možnost.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem nechtěl k tomuto už vystupovat, ale po vystoupení pana poslance Hovorky musím. Já bych tady chtěl znovu zopakovat to, co tady již zaznělo. Já velmi varuji před tímto poslaneckým návrhem. Nikoliv proto, že by snad byl veden špatnými úmysly. Ty úmysly jsou asi dobré. Ale to provedení je velmi špatné, a to z toho důvodu, že pan poslanec tady hovořil o tom, že by se to mělo dotknout 300 dodatků. Nicméně je to napsáno tak, že se to dotkne úplně všech dodatků, včetně praktických lékařů. Jakékoliv ujednání mimo úhradovou vyhlášku, například to, že praktičtí lékaři dostanou na pacienta o 2 koruny více, bude putovat na Ministerstvo zdravotnictví a na Ministerstvo financí.
Já už jsem tady v této Poslanecké sněmovně jednou řekl, že je teď ve vnějším připomínkovém řízení náš návrh zákona novely osmačtyřicítky, která povinně zveřejní všechny dodatky. To si myslím, že veřejná kontrola bude první a velmi efektivní způsob, jak toto ohlídat. Dalším návrhem, na kterém pracujeme, a je to po konzultaci s Nejvyšším kontrolním úřadem, je vymezit nějaké základní rámcové mantinely pro to, kam ty dohody mimo vyhlášku mohou jít. Takže ještě jednou bych před tímto varoval. Opravdu 30 tisíc dodatků během jednoho měsíce není schopno Ministerstvo zdravotnictví zodpovědně posoudit.
Předseda PSP Jan Hamáček: To bylo závěrečné slovo pana ministra. Zeptám se pana zpravodaje, jestli si přeje závěrečné slovo. Nepřeje. V tom případě bychom přistoupili k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje, aby nám oznámil postup a potom přednášel jednotlivé návrhy.
Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, máme před sebou tři pozměňovací návrhy. A je pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví, B potom pozměňovací návrh paní poslankyně Markové a C pozměňovací návrh pana poslance Hovorky.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, takže v tom případě bychom hlasovali třikrát o pozměňovacích návrzích a potom o návrhu zákona jako celku. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh procedury. Ano, paní poslankyně Marková.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já jenom tolik, že o mém pozměňovacím návrhu jsou potřeba dvě hlasování, to znamená varianta A a varianta B. Nemůže se to hlasovat jako celek, protože to jsou dva rozdílné návrhy. Nevím, já jsem to z toho moc nepochopila.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Marková si přeje dvě hlasování. Kdybyste pane zpravodaji, jak ty návrhy paní poslankyně rozdělíme.
Poslanec Rostislav Vyzula: Jako B1 a B2.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Konkrétní obsah vysvětlí pan zpravodaj těsně před hlasováním.
V této fázi bychom hlasovali nejprve o pozměňovacím návrhu, který byl předložen výborem pro zdravotnictví. Je tomu tak? (Poslanec Vyzula souhlasí.) Prosím vás, pane zpravodaji, o vaše stanovisko. (Souhlasné.) Pan ministr? (Kladné.) Ano.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 256, přihlášeno je 153, pro 114, proti 29. Tento návrh byl přijat. ***