(19.30 hodin)
(pokračuje Laudát)
Nic víc. To bylo někdy v březnu. Teď sem jde novela. A co tedy má paní ministryně za větší prioritu než tuto novelu? Jestli je to taková priorita, tak si snad mohla najít čas, aby tady byla. Nebo na předchozích schůzích, proč to točila - technickou novelu, když teď budeme následně implementovat zcela zásadně novou evropskou směrnici, výrazně liberální. Tak proč na tuto technickou to neprotočila přes poslanecký návrh? Nabízeli jsme jí to, ať to udělá někdo z opozice, z koalice, protože to bude samozřejmě spojeno s velkým politickým tlakem. Takže tady já výčitky svědomí nemám.
Co se týká pana profesora Zlatušky. No, jako ve velice mnoha případech, on je vždycky dobrý, a známe dost takových politických mohykánů, kteří se postaví a tady něco řeknou. A bere se, že nikdo o tom nediskutuje, že to tak je. Samozřejmě, že pokud by znal realitu velikých staveb, anebo dokonce malých, a to nejenom liniových, ale i rekonstrukce památkových věcí, tak by musel vědět, že i v sofistikovaných a nejsofistikovanějších zemích Evropy se dějí úplně stejné procesy jako v České republice. Členové hospodářského výboru by panu profesorovi určitě vylíčili příběh Gotthardského tunelu, kde se prodlužují termíny, ještě nejsou zdaleka u konce, cena narůstá už o třetinu na 12 miliard franků z osmi, které schválilo všelidové - pro pana Okamuru: všelidové - švýcarské referendum, že se tam vyskytují úplně stejné výmluvy při tom navyšování - na geologické změny... nebo ne výmluvy, to není zrovna asi vhodně použité, ale dodatečná požární opatření, a my jsme nevěděli tohle a my jsme nevěděli tamhle. Pan profesor zřejmě neví, co se odehrává při stavbě nového berlínského letiště. Tak ani takovouto kovbojku my jsme tady ještě neměli, když vezmu jenom ty známé: zřícenou gigahalu na jiném francouzském letišti, krach rychlé výstavby polských dálnic před mistrovstvím světa ve fotbale, pokus s čínským dodavatelem - naprostý bankrot. Takže prosím, pokud si tady chceme něco namlouvat...
Teď k vlastnímu zákonu. My také podpoříme to, aby byl zamítnut v tomto předkladu v prvém čtení. Zjevně koalice má dostatečnou sílu, aby se tak nestalo, tak moc bych se připojil k návrhu pana kolegy Pilného, aby to dostal hospodářský výbor. Já jenom upozorňuji, jestli tedy skutečně do důsledku bude aplikováno, tak například už u tolik vyčítané dálnice D1, tam myslím, že se bouří Děti země. I u úseku blíže Praze se odvolávají Brňáci, abych tady dal ránu panu kolegovi Stanjurovi, tak to skončí naprostým chaosem. Protože jestliže soud v půlce stavby to zastaví nějakým předběžným opatřením, já nevím, kdo bude hradit škody. Samozřejmě, rozptýlil bych obavy pana kolegy Stanjury v tom, že vždycky je dodavatel stavby povinen dotáhnout to do nějakého zakonzervovaného bezpečného stavu, kde vznikají další a další škody. Nicméně rozhodně si málokdo asi prosadí zprovoznění potom takové akce. Takže to je další věc.
Další věc je, že ať v té či oné podobě, a ono to v nějaké podobě nakonec projít bude muset, schválíme tento zákon, tak to bude klást veliké, podstatně větší nároky na to, aby na Ministerstvo dopravy - bavíme-li se pouze o liniových stavbách - nebyli nominováni odborníci, kteří se možná dobře zasloužili ve špeditérské firmě nebo mají řidičák, ale skutečně lidé, kteří dlouhodobě promýšlejí, co s touto zemí dělat. Protože pokud by tam byl svéprávný ministr, tak řada karambolů - asi výstavba by se rozhýbala, protože normální ministr by zhruba po dvou třech měsících udělal harmonogram a nařídil masivní rozjetí příprav. Příprav odtaxovaných tak, aby se nestalo, že vlastně máme peníze, ale nemáme co stavět. To se nestalo a neudělal to tak hned někdo. Protože hasit požáry až v okamžiku, kdy teď chci tohle postavit, a tam je politický zájem, tak to už je pozdě a samozřejmě velice lehce v tom chaosu ať už majitelům pozemků, či komukoliv se jaksi vede dobře do toho házet vidle.
O soudnictví tady byla řeč. Samozřejmě pokud bude takovýto zákon schválen, bude to ještě horší. Absurdní situace - Praha má soudem shozené zásady územního plánu, ale nemá shozen územní plán, takže územní plán platí, ale zásady, podle kterých byl sestaven, jsou neplatné. A myslím si, že v tom je i jádro pudla. Při chaosu, jak funguje státní správa, jak fungují obstaravatelé nebo vyjednavatelé územních rozhodnutí, stavebních povolení, tak samozřejmě potom ať už jedinci, nebo různé iniciativy celkem lehce, zvláště když někteří úřednici jsou spjati s těmito iniciativami nebo těmito zájmy, tak udělají i rádi formální chyby, na kterých všechno potom padá. Takže já si myslím, že v tomto by mělo být striktně v tom zákonu napsáno, kdy a za jakých podmínek už nevede cesta zpátky.
Na poslance Schwarze a pro hnutí ANO už bylo odpovězeno panem zpravodajem. Ano, ANO. Pro poslance ANO ano. Co si kdo vyjedná, to má. Ano, pravidla, říkám, ano, ano. Přesně to, co říkal kolega Kučera. A v tom je to zakouzlené.
No a pak už bych závěrem své řeči, protože čas kvapí, řekl už úplně poslední věc. Žádný stát... V čem je také kouzlo nebo jádro pudla. V žádné zemi na světě, která je v nějakém společenství, a my jsme v Evropském společenství, neexistuje tolik udavačů a stěžovatelů do Bruselu jako z České republiky. Takže jestliže v Polsku stavějí a mají podobná pravidla, tak věřte, že v České republice - a o tom je i to čerpání a pokutování a zastavení operačního programu Doprava, co se událo - mraky těch věcí se udály na základě udání vlastních lidí a upozornění do Bruselu. Já neříkám, že bychom něco měli tutlat, ale přístup Bruselu dneska je, jestliže tam existuje občanská nespokojenost, je asi něco špatně a tam radši peníze dávat nebudeme. To je poslední stanovisko. Takže to je prostě další, kde sami sobě škodíme, protože ti lidé pak mohou skončit také na těch stromech nebo na těch nedokonalých silnicích s pomláceným zdravím, nebo dokonce přijdou o své blízké. Takže to je ještě další věc, se kterou asi nic nenaděláme. Nicméně říkám: něco tady projde a o to horší je, když v čele toho jednoho z těch klíčových rezortů sedí babrák. Fakt si to tato republika nemůže dovolit a je to strašně - potom to přijde hrozně draho.
Děkuji. (Ojedinělý potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Urban.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já bych chtěl varovat všechny poslanecké kluby, opoziční i vládní, aby z tohoto dělali právě tu opozičně vládní politiku. Toto je vážná věc, přátelé. Kdyby byl přijat v podobě, ve které je navrhován například tento zákon, tak jsme nikdy nepostavili v České republice Hyundai. Někdo řekne: třeba tady stát neměl, je tu moc automobilového průmyslu. Ale když bude přijat, tak vám říkám, že nepostavíme Temelín, nepostavíme pátý blok v Dukovanech, nevyvedeme elektrickou energii z Temelína, nepostavíme tady spoustu investic firemních. Co tahle republika potřebuje jako sůl, jsou investice - zahraniční i české. Bez toho prostě rozvoj české ekonomiky, rozvoj hospodářství a životní úrovně nenastane.
Já myslím, že se musíme všichni pokusit bez ohledu na to, kdo je z opozice a kdo sedí ve vládních poslaneckých lavicích, buď ten zákon zamítnout a hledat nějaké jiné řešení v Evropě, anebo ho předělat tak, aby byl alespoň trochu přijatelný pro ekonomiku České republiky. Já jsem tady nemluvil jenom o evropských penězích. To když přijmeme, tak je to začarovaný kruh. Když ho nebudeme mít, tak je nedostaneme, když budeme mít tento zákon, tak je neutratíme. Ale není jenom o evropských penězích.***