(11.30 hodin)
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Cílem a motivem projednávání v mandátovém a imunitním výboru v této věci bylo vytvořit určitý apel na všechny kolegy, kteří tu sedí, abychom se k sobě začali chovat s určitým respektem, abychom předcházeli nějakému vzájemnému napadání, nějakým vyhroceným situacím. Aby tady začala vznikat určitá vyšší politická kultura, etika - a dopadlo to přesně opačně, jak už tady můžete sledovat. Přesně opačně. A já můžu jenom říct, že takhle je to tady se vším. A napadá mě spousta expresivních výrazů, které bych rád řekl a nepoužiji je v této ctihodné Sněmovně. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Nyní se dostáváme po faktických poznámkách na přednostní práva. Jako první je s přednostním právem přihlášen pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené obě strany sporu, který tady snad nějakým způsobem rozlouskneme a který tady řešíme. Kdybych chtěl debatu dále prodlužovat směrem k té diskusi, kam se to zvrtlo, tak bych musel reagovat na pana kolegu Podivínského, který hovořil o těch frontách. Zatímco tehdy se alespoň vystála fronta u pojízdné prodejny, dnes na té malé dědině se ani pojízdná prodejna neobjeví. A kdo nemá auto, aby šel nakoupit do supermarketu, tak holt zůstává odkázán na sousedy, na děti a podobně. Čili nebavme se o tom.
Rozumím tomu, že tady probíhá debata, která má silný předvolební étos, náboj. Ale dovolím si poznamenat, že nerozumím tvrzení, že tu kampaň tady vede náš pan kolega Ondráček. Nerozumím skutečně tomu. Rozumím tomu, že volební kampaň tady spustili všichni ti, kdo ji zavedli do vod minulosti. My tady neřešíme přece minulost. Tu minulost, konkrétně pana kolegy Ondráčka. Ta je vyřešena. Tu vyřešili voliči tím, že je jej zvolili do této Poslanecké sněmovny. To si nemyslím, že bychom neustále donekonečna měli koukat do toho velikého zpětného zrcátka, a i z mých úst zde zaznělo mnohokrát velmi příkré vyhodnocení a odsouzení věcí, které se v minulosti staly. Takže mě netahejte za momentálně účelově pochopená moje slova.
Čili myslím si, že prostě bychom tyto debaty do této konkrétní debaty, kdy se pan kolega Kalousek odvolal k rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, které ho vyzývá v podstatě ke slušnému chování, když to velmi zase zjednoduším. Pan kolega určitě promine a chápe. Chci se ovšem v této debatě zastat, tak jak to pan kolega Kalousek tady ve svém projevu řekl na adresu některých bezpečnostních složek za kteréhokoli režimu existujících velmi nutně pro ochranu zájmů státu, chci se zastat například současných příslušníků Bezpečnostní informační služby, které já za fízly nepovažuji.
Myslím si, že v této debatě, když odhlédneme od kampaně, která se tady vede vždycky, když něco takového přijde, tak se hnedka maže minulost, a mezitím pod okny této Sněmovny běží život s běžnými, a ujišťuji vás, skutečně velkými lidskými starostmi našich občanů. Tak bych ji rád zavedl na to pole, kde původně byla. Tím polem jsou osobní vztahy, osobní napadání, osobní vyřizování si nějakých víceméně účtů, ať už za minulost, nebo za současnost. O běžnou lidskou slušnost, o morálku a etiku vztahů mezi lidmi dnes.
Nechci říct čo bolo, to bolo, pojďme za tím dělat nějaké tlusté čáry - to se neodpáře, to se nezapomene. Ale dnes se máme mezi sebou, prosím pěkně, a zase to neříkám tady poprvé, chovat slušně jako kolegové a kolegyně. Můžu tisíckrát nesouhlasit s názorem kteréhokoliv protivníka, politického protivníka v této Poslanecké sněmovně, ale nikdy si jej nepřestanu vážit a nepřestanu se k němu chovat slušně. Mým, alespoň mým a věřím tomu, že naším, v klubu KSČM všech kolegů a kolegyň, krédem je, že politika se nemá vztahovat ke konkrétní osobě. To řešení nemá být prostřednictvím napadení, pomlouvání, osočování, dehonestování nějaké konkrétní osoby, konkrétního poslance nebo poslankyně, ministra, ministryně, předsedy vlády a tak podobně.
Dovolil bych si v této souvislosti navrhnout usnesení, které bychom měli přijmout, a navrhuji je jako alternativní k návrhu usnesení pana kolegy Kalouska. Čili buď to, nebo ono, aby bylo jasno. A to usnesení, a žádám vás o jeho podporu, byť je obecnější než to páně Kalouskovo, zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá poslankyně a poslance, aby nadále dodržovali elementární slušnost ve vztazích a v komunikaci. Svoje osobní spory a nesympatie nechť řeší mimo tuto Sněmovnu a její orgány." Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi. Teď tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Martin Plíšek, poté pan poslanec Bronislav Schwarz. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Martin Plíšek: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem byl do mandátového a imunitního výboru zvolen teprve včera, takže jsem se nemohl zúčastnit hlasování o tom ostudném usnesení, že se má pan poslanec Kalousek omluvit za svůj svobodný výrok na půdě Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Tejc tady před chvílí řekl, že tyto věci nemá mandátový a imunitní výbor řešit, nemá řešit svobodu projevu nás poslanců na půdě Poslanecké sněmovny. Přesto poslanci vládní koalice ve svém usnesení uložili panu poslanci za jeho svobodný výrok ve Sněmovně se omluvit. To jde proti sobě a já doufám, že se této ostudné praxe jako nový člen mandátového a imunitního výboru nebudu muset v budoucnu zúčastňovat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09).
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. K usnesení pana předsedy Kováčika: Já tomu usnesení rozumím. Chtěl bych jenom říci, prosím vás, ale to je samozřejmostí. Myslím si, že bychom neměli přijímat usnesení na to, jak se tu máme chovat! To by přece měla být samozřejmost. To jediné jsem chtěl říct. K té události se vyjadřovat nechci. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. K panu kolegovi vaším prostřednictvím, pane předsedající: Já jsem tady příliš dlouho na to, abych nevěděl, že by to měla být samozřejmost. Ale současně jsem tady příliš dlouho na to, abych věděl, že to zdaleka není samozřejmost a že zdánlivě proklamativně řečené "prosím vás, dodržujme samozřejmost" má svůj význam. Možná nejen mezi námi tady v Poslanecké sněmovně, ale možná třeba i proto, aby se ti, co zvenku koukají na to, jak se tady zabýváme sami sebou, místo abychom se zabývali problémy, které jsou skutečné pro tuto zemi a pálivé a zatěžující, tak možná pro ty to bude mít také určitý význam, že snad konečně dochází k nějakému obratu, morálce a etice. A teď nemyslím neustálé připomínání si co jsme si, to jsme si, ale především v morálce a etice naší každodenní práce a našich každodenních vztahů.
Já prosím pěkně znovu velmi snažně žádám, abychom alespoň tímto symbolickým krokem, tímto usnesením, schválením tohoto usnesení, dali najevo vůli, že napříště chceme, aby tomu tak bylo. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. S další řádnou přihláškou s přednostním právem je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Mě docela na začátku debaty vadily ty rádoby ironické nebo rádoby vtipné poznámky, protože si myslím, že řešíme opravdu vážný problém a bavíme se o svobodě slova. A dokonce o svobodě slova na půdě Poslanecké sněmovny. Je velmi pokrytecké, když vládní poslanci sem chodí a říkají: Proč to vlastně projednáváme? Ztrácíme čas! Já s tím souhlasím. Ale nebyla to opozice, která prosadila na mandátovém a imunitním výboru potrestání poslance Kalouska. Ale pravděpodobně, nevím, ale ve všech výborech má vládní koalice většinu, takže vycházím z této jednoduché matematické úvahy. Takže nejdřív to sem pošlete, a pak říkáte to je špatně, že to tady je. A to je v obecné rovině. ***