(12.00 hodin)
(pokračuje Beznoska)
Za druhé. Aby nedošlo k tomu, že se budeme bavit o nějakých poměrných číslech, která si mezi sebou dohodli hejtmani, tak je jasné, že by se mělo udělat to, že se stanoví jakási norma - norma na lůžko, norma za jeden výkon, za konkrétní poskytovanou službu, což by vyžadovalo analýzu, a tato analýza by nám řekla mnohem přesnější čísla a mnohem lepší poměry rozdělení celkové částky mezi jednotlivé kraje. Bezesporu, protože jak jsem se díval do historických materiálů a Asociace krajů z nich vyšla, že se vzal průměr za poslední tři roky a v poměru se zachovala ta čísla, tak já se ptám, jak je možné, že v tomto novém poměru jsou pořád zachovány extrémní nerovnosti, kdy lůžko v jednom kraji stojí pětkrát víc než v kraji jiném. Předpokládám, že při zachování stejného poměru je to nastaveno stejně dál. Takže to je první taková zásadní výtka.
Druhá výtka je, že rozdělovat peníze na základě prosté metodiky, která nemá právní validitu, a hejtmani, případně rada kraje, potažmo zastupitelstvo kraje určitě nebudou mít problém vnímat metodiku danou ministerstvem jenom jako orientační, okrajovou. Prostě podpoří ty poskytovatele, kteří jsou jim blízcí, ty poskytovatele, které znají, rozumějí tomu, ale celá řada poskytovatelů bude ohrožena.
Já bych tedy se přimlouval za to - a ještě je tam celá řada důvodů, o kterých mluvil pan předřečník Vilímec -, abychom celý tento návrh posunuli o jeden rok a vyjasnili si ty věci, o kterých jsem tady hovořil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy a v tento moment i posledním je pan Vít Kaňkovský. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení členové vlády, kolegové, kolegyně. Už jsem tady ve druhém čtení poměrně obšírně mluvil o našem pozměňovacím návrhu, který jsme předložili ke sněmovnímu tisku 257, ale protože, jak už tady zaznělo z úst předřečníků, tato problematika byla ještě velmi živě diskutována na výboru pro sociální politiku i s Ministerstvem práce a sociálních věcí, tak si přece jenom dovolím ještě krátce tento náš návrh okomentovat.
Náš návrh má šest bodů. Věcně souvisí s novelou zákona o sociálních službách, body dva až pět. My jsme k tomu ještě přidali problematiku, se kterou jsem vás tady také seznamoval, a to je žádost Národní rady osob se zdravotním postižením týkající se změny v přiznání příspěvku na péči u čtvrtého postižení těm zdravotně postiženým osobám, které v současné době spadají do třetího stupně, ale vyžadují 24hodinovou péči a ze škály současně posuzovaných 10 kritérií splňují pouze kritérium komunikace a orientovanosti.
Už ve druhém čtení jsem přiznal, že vím, že tento náš návrh neposuzuje problematiku přisuzování stupně postižení komplexně a že mě to mrzí, přesto jsem přesvědčen, že námi navrhovaná změna měla ambici alespoň nastartovat řešení neutěšené situace v této problematice. V rámci jednání koalice ale nakonec nebyla nalezena shoda k podpoře tohoto návrhu, zejména vzhledem k očekávatelným finančním dopadům do státního rozpočtu. Nemusím zdůrazňovat, že mě tento výsledek mrzí, ale zároveň výsledek jednání koalice respektuji. V tomto směru ale avizuji, že problém posuzování stupně závislosti osob se zdravotním postižením je velmi závažný a že se k němu budu dále vracet na jednáních výboru pro sociální politiku, a pevně věřím, že se k němu bude ve velmi krátké době vracet také MPSV, přičemž paní ministryně nám v tomto směru už na výboru slíbila pomoc.
Nyní se dostávám k bodům dva až pět, kde navrhujeme úpravu v legislativním rámci financování sociálních služeb, a to jednak stanovení podmínek tvorby střednědobých plánů tak, aby jejich rámec upravoval vyšší právní předpis než jenom metodika. V tomto navazuji už na předřečníky.
Dále přicházíme s návrhem, aby po o poskytování dotací jednotlivým subjektům rozhodovalo zastupitelstvo kraje. V tomto směru nemohu souhlasit s panem kolegou Vilímcem, resp. je potřeba vyjít z konstrukce, kterou tato novela byla vytvořena už na MPSV. V původním návrhu je, že o poskytování dotací na jednotlivé sociální služby bude rozhodovat rada kraje. Pokud bychom přistoupili na konstrukci, že se tímto vlamujeme do zákona o krajích, tak stejně tak, pokud řeknu, že to bude rozhodovat zastupitelstvo, tak je to stejně tak. Nicméně MPSV ve svém zdůvodnění přišlo s tím, že tento návrh, to znamená ten původní návrh, kdy měla rozhodovat rada kraje, má prokonzultovaný s Ministerstvem vnitra a že to je z hlediska zákona o krajích v pořádku. Proto na tomto svém návrhu trváme a považujeme ho za velmi důležitý, protože, jak už tady zaznělo, bude se jednat o velké finanční prostředky. V rámci některých krajů půjde o největší dotační tituly a jsem přesvědčen, že větší veřejná kontrola je v tomto ohledu potřebná.
V bodě čtyři pak navrhujeme, aby stanovení procentuálního podílu krajů stanovil pro každé rozpočtové období prováděcí právní předpis. I tady k tomu zazněla už diskuse. V tomto se v rámci koalice úplně neshodneme. Zase v rámci jednání ve výboru pro sociální politiku i v rámci koaličních vyjednávání v tomto nebyla nalezena shoda, ale musím říci, že zdůvodnění ministerstva, že současná fixace procentuálních podílů, na kterých se MPSV dohodlo s kraji, přinese stabilitu do systému financování sociálních služeb, akceptuji jenom zčásti. V podstatě fixujeme dle sdělení MPSV tříleté průměry poskytnutých dotací jednotlivým krajům na další tři roky. Chápu, že v přechodném období, a to je pro mě první dotační rok 2015, je třeba zamezit výkyvům v systému, ale dlouhodobá fixace stávajícího systému jenom prodlužuje stav, kdy existují statisticky prokazatelné zásadní rozdíly v dostupnosti sociálních služeb, jejich struktuře i v kvalitě poskytování sociálních služeb pro občany v jednotlivých krajích, už to tady také od předřečníků zaznělo, a naší snahou napříč politickým spektrem by mělo být tyto nerovnosti v krátké době minimalizovat. To znamená, jestliže budeme nadále fixovat ty dohodnuté-nedohodnuté procentuální podíly, které vycházejí z posledních tří let, tak to nepovažuji vzhledem k nějaké další kultivaci sociálních služeb za přínosné. Přesto respektuji negativní stanovisko MPSV, byť se s ním vnitřně neztotožňuji.
Chtěl bych v této souvislosti zdvořile požádat tady na fóru paní ministryni, aby nám zde nastínila, jakým způsobem chce do budoucnosti MPSV rozdělování procentuálních podílů jednotlivým krajům řešit, odmítá-li nyní MPSV vydání prováděcího předpisu pro každé rozpočtové období. Náš názor je, že by mělo MPSV urychleně hledat jasně uchopitelná kritéria, dle kterých by se procentuální podíly jednotlivým krajům v dalších rozpočtových obdobích rozdělovaly. Není akceptovatelné, abychom stále vycházeli jenom z historie dělení dotací na sociální služby pro jednotlivé kraje, přičemž je také potřeba říci, že zdaleka ne všechny kraje jsou s procentuálními podíly, tak jak je přináší tato novela, spokojeny.
Vážené dámy, vážení pánové, všichni jistě chceme, abychom systém sociálních služeb v naší zemi nezakonzervovali, ale abychom jej dále kultivovali a hledali řešení k tomu, aby se dostupnost i kvalita pro naše občany v rámci jednotlivých krajů co nejvíce srovnala a aby občan v Chebu i ve Zlíně měl možnost stejně na tyto služby dosáhnout. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému a to byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, je-li zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Není tomu tak. Paní zpravodajka? Také tomu tak není.
Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby oznámila postup při hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a při hlasování se k nim vyjádřila. Pravděpodobně se ale nejdřív musíme vypořádat s tím staženým pozměňovacím návrhem. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Já bych opravdu chtěla při prvním hlasování, zda byste vypořádal návrh na zpětvzetí bodu B.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. A potom ten další postup navrhujete jaký? ***