(9.20 hodin)
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si ještě teď ve třetím čtení osvětlit a zdůraznit důvody, které mě vedly k podání pozměňovacích návrhů k části čtvrté návrhu tohoto zákona, a to k daňovému řádu. Těch návrhů pod písmenem E, které máte v tisku, je celkem šest. Byly podány především z těchto důvodů.
V případě návrhů evidovaných pod body E1 a E3 je snahou o jednoznačnější a jsem přesvědčen i preciznější formulaci navrhovaných ustanovení o zastupování právnických osob před správcem daně a logičtější ustanovení v otázce přechodu daňové povinnosti na dědice, pokud jich je více. Navrhovaná formulace v bodě E1 by měla vést ke zjednodušení pravidel pro zastupování právnických osob a také k cíli deklarovanému v důvodové zprávě, že by kterýkoli člen kolektivního statutárního orgánu mohl jednat samostatně v rámci správy daní. V bodě E3 se navrhuje úprava vládního návrhu ohledně solidární povinnosti dědiců platit daňovou povinnost zůstavitele.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Pane kolego, poprosím, abyste pokračoval, až se Sněmovna úplně ztiší. (Hluk v sále se nezmenšuje.)
Poslanec Vladislav Vilímec: Já vám děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: No, já bych ještě chvilku počkal, protože sněmovna se evidentně neztišila. Děkuji vám, kolegové. Prosím, pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. V bodě E3 se navrhuje úprava vládního návrhu ohledně solidární povinnosti dědiců platit daňovou povinnost zůstavitele. To je nejen povinnost vzniklou za zůstavitelova života, ale i povinnost přičítanou zůstaviteli toliko fikcí daňového řádu. Co konkrétně v této věci vládní návrh způsobuje? Vezměme si příklad, že součástí pozůstalosti je nemovitost, kterou zdědí pouze jeden z dědiců. Ostatní dědici zdědí jiné, dani nepodrobené složky majetku zůstavitele. I přesto na ostatní dědice přejdou povinnosti poplatníka daně z této nemovitosti i za dobu trvání řízení o pozůstalosti. Zde se tedy předepisují daně osobě, jež se na skutečnostech, které jsou předmětem daně, nijak nepodílí. Mnou podaný návrh pod bodem E3 stanoví, že v případě více dědiců, aniž by bylo dostatečně zřejmé, v jakém rozsahu přechází daňová povinnost zůstavitele na jednotlivé dědice, určí právní nástupnictví ohledně daňových povinností správce daně.
Chci pouze zdůraznit, že oba dva návrhy, jak E1, tak návrh E3, byly prosazovány, bohužel neúspěšně, v rámci projednávání návrhu zákona ve vnějším připomínkovém řízení komorou daňových poradců.
Naproti tomu pozměňovací návrhy pod body E2 a E6 se týkají zmírnění tvrdosti v případě uplatňování úroků z posečkané částky i úroků z prodlení nejdéle za pět let doby posečkání. Stávající ještě platná úprava v případě úroků z prodlení tuto lhůtu obsahuje. Identicky by taková lhůta měla být i v případě úroků z posečkané částky. Pouze dodávám pro poslance, kteří jsou zároveň starosty anebo hejtmany - uvědomme si, že podle těchto ustanovení se postupuje i v případě nařízených odvodů dotací od obcí nebo krajů a po dobu využití opravných prostředků ta částka může výrazně narůstat. Je to velkým a častým předmětem právě kritiky ze strany starostů obcí i hejtmanů krajů.
V posledních dvou pozměňovacích návrzích, evidovaných pod body E4 a E 5, týkajících se pokut, resp. výše pořádkových pokut, jsou navrženy vždy dvě alternativy. První variantou, kterou nejvíce podporuji, je nezvyšování maximální výše takzvaných pořádkových pokut, resp. nezavedení nových pokut za neplnění povinností nepeněžité povahy. Proti zvyšování pokut a zavádění nových pokut např. za nepodání daňového přiznání elektronicky se jednoznačně staví Hospodářská komora. Ve svém tiskovém prohlášení vydaném ke konci srpna uvádí, že zvyšováním pokut a zaváděním dalších takzvaných pořádkových pokut se zvyšuje i možnost libovůle správců daně na straně správců daně a obecně tento princip zvyšuje riziko korupčního jednání.
Vládní návrh přímo do zákona - jenom pro vaši úplnou orientaci - ukládá povinnost daňovému subjektu hradit v případě, že nepodá daňové přiznání elektronicky, pokutu ve výši 2 tis. korun a možnost správci daně v této souvislosti uložit ještě další pokutu až do výše 50 tis. korun, pokud správce daně dospěje k názoru, že neplněním povinnosti učinit podání elektronicky daňový subjekt závažně ztěžuje správu daně.
Dámy a pánové, v případě, že neprojde hlasování o první variantě, poté ve druhé variantě se alespoň zmírňuje nárůst maximální výše těchto pokut, protože vládní návrh zvyšuje maximální výši pokut na desetinásobek, z 50 tisíc na půl milionu korun. A u nových pokut v té další alternativě za nesplnění registrační ohlašovací či oznamovací povinnosti navrhuji maximální výši té pokuty do 100 tisíc korun.
Vážené kolegyně a kolegové, zvyšování pokut je navrhovateli obhajováno snahou o boj s daňovými úniky. Jsem přesvědčen, že je třeba zvláště v době mnoha zákonných změn, v době, kdy máme v daňových zákonech mnohá ustanovení, která jsou sice platná, ale neúčinná, která naopak ani účinnosti nenabudou, postupovat velmi citlivě a velmi vážit zavádění nových výrazných sankcí a výrazné zvyšování, víceméně drakonické zvyšování limitu pokut, protože v praxi pak s největší pravděpodobností nedolehne na daňové podvodníky, ale dolehne spíše na ty, kteří komunikují s finančními úřady, snaží se plnit své daňové povinnosti a dopouštějí se někdy z neznalosti, někdy ze složitosti daňových úprav spíše bagatelních porušení zákona. Na daňové podvodníky výše pořádkových pokut žádný velký vliv mít stejně nebude, protože ti, jak je známo, s finančními úřady vůbec nekomunikují.
Z mého pohledu jsou právě ony dva poslední návrhy týkající se oněch navrhovaných pokut, návrhy podané pod body E4 a E5, stěžejní, a prosím proto o jejich podporu, nejlépe v první navržené variantě.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Vilímcovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Prosím, pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych navázal na debatu ve druhém čtení, kdy jsem poprosil jak pana ministra, tak pana zpravodaje, jestli by nám mohli vysvětlit ty důvody pět a 19 % investičních fondů, když se liší portfolio těch investorů, když se neliší ten způsob investování a kam investují. Já jsem uváděl ten příklad, že když bude 50 investorů a každý vloží milion a zvolí nějakou investiční strategii, že daň bude 5 %, a když bude 10 investorů, kteří vloží po pěti milionech a budou mít tu samou investiční strategii, budou investovat do těch samých produktů, tak budou mít daň 19 %. Tak jestli se podařilo zjistit odpověď na tuto otázku.
Samozřejmě v případě, že byste podpořili pozměňující návrh pod písmenem G, který zachovává jednu procentní sazbu, a to tu sníženou, tak ta debata je potom zbytečná, protože jak 50x1, 50 milionů, tak 10x5, 50 milionů, by mělo stejnou míru zdanění, což já považuji za spravedlivé, protože pokud je stejná investiční strategie, nevím, proč by měly být různé body. A obávám se toho, že by stejně pak docházelo k účelovému rozdrobení investorů buď na příbuzné, nebo známé, nějaké smlouvy, tak aby se ti, kteří tam chtějí například investovat 5 milionů, vyhnuli té 19% dani a měli pětiprocentní. ***