(20.00 hodin)
(pokračuje Maxová)
Jedním z úkolů pokusného ověřování bylo sledovat úrazovost a nemocnost dětí a porovnat situaci v integrovaných lesních třídách a v běžných třídách mateřských škol. Docházka dětí do lesních tříd a do mateřských škol byla vyrovnaná. Jako příklad pro porovnání nemocnosti zdůraznila škola ve své zprávě: Měsíc leden 2012, v němž se často vyskytují různá respirační onemocnění. V měsíci lednu onemocnělo ve dvou třídách mateřské školy 26 dětí a v lesní třídě to byly pouze tři děti. Co se týče úrazovosti, nebyl v průběhu dvouletého pokusného ověřování v integrovaných lesních třídách zaznamenán žádný úraz, v mateřské škole byly v roce 2011/2012 zaznamenány dvě zlomeniny. Integrovaná lesní třída se účastnila průzkumu školní zralosti a všechny děti byly doporučeny pro nástup do prvního ročníku. Nikdo z dětí neměl odklad školní docházky.
Zjištěná pozitiva. Výsledky vzdělávání, resp. úroveň školní připravenosti dětí z lesních tříd byla srovnatelná s úrovní dosahovanou v běžných třídách mateřské školy. Potvrdilo se, že v důsledku menšího počtu dětí ve skupině a stálého pobytu na čerstvém vzduchu, a tím i postupné adaptace na větší rozpětí teplot a přirozené posilování obranyschopnosti dětského organismu je u dětí v lesních třídách menší nemocnost. Byla zjištěna nízká, resp. nulová úrazovost, zřejmě v důsledku lépe vyvinuté motoriky a dokonalejší pohybové koordinace získané v důsledku pohybu dítěte v nerovném a náročném terénu, zdolávání nespočetných překážek apod. Jistě k tomu přispěla i příslušná opatření a zavedená bezpečnostní pravidla. (V sále je velký hluk.)
Zjištěná negativa. Nebylo jich mnoho. Ověřování poukázalo na některé problémy zejména organizační, finanční, hygienické.
Závěry z této studie. Koncept integrovaných lesních tříd představuje alternativu - o kterých se tady bavíme - organizovaného vzdělávání dětí předškolního věku lišící se od tradičního pojetí mateřské školy a od obvyklých institucionálních vzdělávacích postupů realizovaných v ČR.
Pokusné ověřování se týkalo integrovaných lesních tříd, tedy lesních tříd zřizovaných při běžné mateřské škole.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, paní poslankyně, ale v mateřské škole je asi větší pořádek než tady.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Na základě pokusného ověřování je zřejmé, že tento typ předškolního vzdělávání může být realizován v souladu s rámcovým vzdělávacím plánem a nabízet vzdělávání srovnatelné svou úrovní s běžnými mateřskými školami. V některých ohledech ale vyžaduje specifické podmínky, zejména co se týče personálního a materiálního zajištění. Ministerstvo školství si je vědomo existence samotných lesních mateřských škol, které ale nejsou zařazeny ve školském rejstříku a mají charakter dětského klubu, lesního klubu, a většinou jsou provozovány občanskými sdruženími. Tyto kluby se neřídí školským zákonem a jsou plně hrazeny rodiči dětí, Ministerstvo školství přesto tyto aktivity vítá a považuje je za přínosné.
Já tady velice vítám návrh paní kolegyně Putnové, která by chtěla nějakým způsobem v novele školského zákona řešit tento problém.
Doporučení Ministerstva školství. Z uvedených závěrů vyplývá, že vzdělávání v lesních třídách je možné z hlediska obsahu a výsledku vzdělávání realizovat v rámci současné podoby rámcově vzdělávacích plánů a provozních podmínek mateřské školy, včetně personálních, materiálních, organizačních. Omezujícím prvkem však zůstává dodržení současně platných právních předpisů stanovujících hygienické požadavky pro školy a školská zařízení. Ministerstvo školství proto jednalo - to je důležité - v uvedené věci s Ministerstvem zdravotnictví a z tohoto jednání samozřejmě jsou nějaké závěry, a to: Vzhledem k uvedenému navrhujeme na základě výsledku jednání s Ministerstvem zdravotnictví připravit metodický materiál pro mateřské školy s doporučeným postupem pro zřizování, provoz a vzdělávání v lesních třídách integrovaných do mateřských škol, a za druhé, prověřit a dořešit možnost případného vyššího financování lesních tříd, a to zejména ve vztahu k možnostem státního rozpočtu.
Dále potom vyšlo na stránkách Asociace lesních školek neboli klubů také to, že aby se samostatné lesní mateřské školy mohly stát alternativou běžných školek, bude nezbytná úprava legislativy atd. Ale důležité tady je i to, že minulá prezidentka Tereza Vošahlíková zde říká: Na tuto situaci, to znamená na změny legislativy, jsme připraveni. Před rokem, to znamená 2013, vznikl ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh dokumentu, který je již v praxi v ČR uplatňován a lze z něj v této věci vycházet.
A já se ptám: Kde je ten dokument? Kde Asociace lesních školek pracuje na tomto? Kde je pokračování této spolupráce? Proč se tlačí pouze na dobrovolnost? Myslím si, že lze pokračovat a směřovat obě tato ministerstva, možná tři, ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví a školství, k tomu, aby došlo k začlenění lesních klubů do naší vzdělávací soustavy. Jsem pro alternativy. Sama jsem nabídla možnost spolupráce paní Valkounové na toto téma. Sama mi říkala, že dokument je připraven, předběžně předjednán na Ministerstvu zdravotnictví, ale paní Valkounová zvolila cestu tlačení dobrovolnosti a ovlivňování veřejnosti. Ptám se proč. Je to jednodušší? Je to systémovější? Nevěřím. Ale jedná se nám především o naše děti a péče o ně by měla mít různé alternativy a různá pravidla.
Abych řekla ještě svůj názor, proč se vyhraňuji proti senátnímu návrhu: Velmi se mi nelíbí - a musím souhlasit s opozicí - vymezení, vyškrtnutí kvalifikace chůvy a vyškrtnutí lidí s vyšším odborným vzděláním. Na toto téma se ozvaly už profesionální organizace, jako je Hospodářská komora a Unie zaměstnavatelských svazů. Myslím si, že bychom takto neměli diskriminovat konkrétně dvě skupiny osob, které by se mohly starat o naše děti.
To je asi všechno. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové. Teď tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Adolf Beznoska, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Hezký večer, kolegyně a kolegové. Omlouvám se, jsem řádně přihlášen, nicméně vzhledem k tomu, že vystoupili již tři členové našeho poslaneckého klubu, bylo by zbytečné, abych nějak dlouze osvětloval naše stanovisko. To myslím, že z jejich vystoupení bylo zřejmé. Já se jenom přidám s tím, že původně svěží myšlenka, poměrně jednoduchá, zavést dětskou skupinu jako alternativu pro rodiče, aby zejména mladé rodiny mohly harmonizovat svůj profesní a osobní život, takové to usnadnění, také řešení těch 60 tisíc dětí, které se nedostaly do mateřských školek vzhledem k nedostatečné kapacitě, prostě původní svěží a celkem rozumný záměr, který měl i své hygienické, pedagogické, materiální a technické i kontrolní mechanismy nastaveny, se tvůrčí činností Poslanecké sněmovny a pak Senátu stal zákonem, který prostě nebude optimální ani pro jednu ze dvou skupin, které se tady snaží nějakým způsobem lobbovat.
Já to zkrátím. Pro mě je samozřejmě přijatelnější naše poslanecká verze při vědomí všech nedostatků, které ještě obsahuje. Senátní návrh mně opravdu nevyhovuje zejména v těch dvou podstatných bodech, a sice pět dní v týdnu a pracovní doba odpovídající požadavkům zákoníku práce. A pak samozřejmě kvalifikační požadavky, protože původní koncept byl zaměřen zejména na malé děti a tam vidím ty ženy s citem, které projdou kvalifikací na chůvu, splní tedy požadavky a nemusí splňovat požadavky minimálně středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání určitého typu. Takže z tohoto důvodu nemohu přijmout senátní návrh.
Prosím o podporu poslaneckého návrhu a samozřejmě jsme k dispozici pro to, abychom řešili zejména lesní školky, protože se bavíme o péči v dětské skupině, není to vzdělání, a lesní školky patří systémově podle mého názoru pod školský zákon do předškolního vzdělávání. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm paní poslankyně Maxová s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo. ***