(11.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já jsem jenom mluvil o tom, pokud si vzpomenete ještě na mé vystoupení, že tím, že říkáte, že chcete o 16 miliard zvýšit výdaje, tak že existuje prostor pro snížení daní, které není nijak radikální, ale o jeden procentní bod. A ten efekt - a jsou zase dva tábory ekonomů, a to si musíme přiznat. Jedni tvrdí, že lepší efekt je to, co říkáte vy, to jsou ti, kteří stojí ideově za politickou stranou, jako je sociální demokracie, a jiná skupina ekonomů, kteří tvrdí, že lepší je snížit daně, nechat ty peníze lidem, a ti tím pádem mohou zvýšit svou spotřebu. A to jsou zase ekonomové, kteří ideově stojí za pravicovými stranami, jako je Občanská demokratická strana. Takže neříkejte ale, a to určitě chápete, že si (nesrozumitelné), ale přece nebudete kritizovat vládu. No ale k čemu by ta opozice byla? Těžko po nás můžete chtít, abychom chodili a říkali: Děláte to výborně, pane ministře, jen tak dál. (Upozornění na čas.) Jak se vám to daří. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Tak pozor! V tom případě faktická poznámka pana poslance Fiedlera, a pak teprve přednostní práva. Tak já jsem vnímal pana předsedu Okamuru jako s přednostním právem, dobře. Nyní pan poslanec Fiedler s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne. Já bych jen krátce zareagoval na to, co tady zaznělo z úst pana ministra Zaorálka. Ano, samozřejmě, ta spotřeba je tahounem ekonomiky. Ale záleží hodně na tom, jak ta spotřeba, jak je tažena, čím. Jestli se budeme dále zadlužovat, jestli budeme přidávat našim občanům a jednotlivým složkám obyvatelstva z vydělaného zisku, jsem samozřejmě všemi deseti pro. Ale pokud to budeme dělat tím, že nám pořád bude růst naše zadlužení, nebo bude stejné, nebude se zmenšovat, a nezlobte se na mě, když se dívám na návrh státního rozpočtu, tak tam se nic zásadního nemění, ta čísla jsou pořád stejná. Takže s tímhle nesouhlasím. Ano, spotřeba ano, ale pokud si na ni vyděláme.
A teď bych zareagoval nebo se vyjádřil k oběma stranám sporu. Ať se na mě kolegové, kteří se tady utkali, pan ministr Zaorálek a bývalá koalice, oni si ty pozice teď trošku prohodili. Když se podíváme na ta čísla, na ty grafy, které nám ukazují historii, tak se pánové z jednoho i druhého tábora na mě nezlobte. Ono bylo úplně jedno, jestli tam byla ta aktuálně opozice nebo aktuálně koalice, pak jste si to prohodili. Ten způsob zadlužování, a jak se vyvíjela ta ekonomická čísla naší země, ten má bohužel pořád stejný ráz a jde stejným směrem. Na tom se vůbec nic nezměnilo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ano, spotřeba ano, zvýšení spotřeby také. Ale ty metody jsou samozřejmě různé. Je tady na stole náš pozměňovací návrh, který jsme konzultovali i s ekonomy, aby se snížily o jeden procentní bod obě sazby DPH. A ekonomové říkají, že to naopak nastartuje spotřebu, která nám stagnuje, protože když za pana ministra Kalouska se zvýšilo DPH, tak to ten avizovaný výběr stejně finálně nepřineslo. Splnilo se očekávání jenom částečně, protože lidé prostě už nemají peníze. To samé my jsme prosazovali. Tou cestou navýšení spotřeby je prostě snižování daní, nikoli zvyšování. Investice do infrastruktury systémové rozhodně nejsou, protože když peníze na investice do infrastruktury dojdou, tak samozřejmě těžko pak už můžeme odněkud brát. Systémovější je naopak nastavit to plošně, to znamená například snížení těch daní. My jsme hlasovali i pro snížení spotřební daně na naftu, která je prostě nižší než v Rakousku a Polsku. A není pravdou, že je to jenom o výpadku 14 mld. Zapomněli jsme na multiplikační efekt, že necháme lidem peníze v kapse. Naopak, ty půjdou do oběhu, a ekonomové naopak říkají, že osm až devět miliard, například Pavel Kohout to říká, ten přísun do státní pokladny vznikne.
Takže uznávám, že jsou tady dva tábory ekonomů, ale za Úsvit říkám: Jednoznačným návodem na zvýšení spotřeby je snižování daní tím, že nastartujeme spotřebu, že lidé budou mít v kapsách více peněz. Lidé už nemají peníze na tyto daně. A je potřeba jít opačným trendem, a nikoliv nesystémovými pobídkami, které dřív nebo později vyschnou. Musí to být systémové metody a ty od vlády čekáme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní s řádnými přihláškami a s přednostním právem pan Miroslav Kalousek, poté pan kolega Farský. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte dvě poznámky k projevu pana ministra zahraničí. Pan ministr zahraničí řekl: A protože Kalousek dodržoval zákony a protože důsledně šetřil, měli jsme tady krizi a recesi. To skoro vypadá, jako kdyby Kalousek snižoval ty výdaje a šetřil proto, aby zařídil tu recesi a radoval se z toho, že ta recese je.
My jsme tady měli, pane ministře, v té době celoevropskou dluhovou krizi státu a České republice na pětiprocentním strukturálním deficitu hrozilo, že přijde o svou suverenitu na mezinárodních kapitálových trzích a že se stane buď rukojmím zahraničních investorů, anebo mezinárodních institucí tak, jako se to stalo celé řadě zemí. My jsme neměli čas čekat. My jsme za těch sedm měsíců v roce 2010, co vy už vládnete, my jsme za těch sedm měsíců museli dát naprosto jasný a věrohodný signál, že s tím něco uděláme. A my jsme také ten strukturální deficit z těch 5 %snižovali tempem 1,4 % ročně, což je číslo Ministerstva financí. Opět, aby třeba pan ministr (poslanec) Volný neříkal, že to jsou moje čísla, to je údaj Ministerstva financí. Ano, my jsme snižovali strukturální deficit tempem 1,4 % ročně, abychom toto riziko odvrátili a aby budoucí ekonomický růst mohl být postaven na zdravých základech.
A teď já s vámi do určité míry mohu souhlasit, že je legitimní diskuse, jestli mělo být to tempo tak rychlé. Jestli by třeba nestačilo ne 1,4 % ročně, ale 0,8 % ročně, jestli to opravdu muselo být tak rychlé a nemilosrdné. O tom může být legitimní diskuse. Ale nemůže být legitimní diskuse o tom trendu, že se to musí snižovat. Může být diskuse o parametru, nemůže být diskuse o trendu. A nám se toto podařilo. Ano, souhlasím, ten růst byl nižší prioritou než odvrácení rizika dluhové krize České republiky. A každá léčba má prostě i své vedlejší, někdy i nežádoucí účinky. A pochopitelně, že ten nižší růst, nebo ta mělká recese byla jednou z daní, byť samozřejmě ten příspěvek vládní politiky byl zhruba 10% k tomu celkovému příspěvku vnějšího ekonomického okolí.
My jsme odevzdali veřejné rozpočty ve zdraví, vy jste měli tu šanci ten ekonomický růst, který zaplať pánbůh přišel, stavět na zdravých makroekonomických základech. A na tu šanci rezignujete. Já se teď nebudu přít o zajímavý ekonomický názor, model Volný-Babiš-Zaorálek, o tom, jak přidáním platů státních úředníků roztočíme kola české ekonomiky. Já vám tu víru ponechám. Ale k tomu, že jste říkal, že je potřeba fiskálními impulsy podpořit ekonomiku zvlášť v době obtíží, jste k této teorii, kterou vyznává celá řada ekonomů, zapomněl říct to B, co říkají titíž ekonomové. Že v době růstu se šetří na horší časy. To znamená, že vy byste měli logicky pokračovat, byť mnohem mírnějším tempem, souhlasím, můžete na to mít jiný názor, mnohem mírnějším tempem ve snižování strukturálního deficitu. To znamená, těch 1,4, kam to dostala Rusnokova vláda, byste snadno mohli alespoň o půl procenta snížit a oproti nám byste měli tu obrovskou výhodu, že vůbec nemusíte snižovat výdaje. ***