(10.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tohle je vlastně příklad poměrně velkorysé restituce vůči právnickým osobám. Nesouhlasili jsme s tím, jak byly stanoveny finanční náhrady, které se týkaly nevydaného majetku. Podle našeho názoru takto velkoryse tyto finanční náhrady stanoveny být neměly a podle našeho názoru výrazně zatěžují veřejné rozpočty. Čili to byla naše další výhrada, kterou jsme měli. A pak je tady samozřejmě otázka výhrady k tomu systému, tak, jak byl nastaven z hlediska rovného postavení jednotlivých církví.
Protože sociální demokracie nesouhlasila s podobou církevních restitucí, tak jsme poté, kdy ten zákon byl schválen, využili poslední možnosti, iniciovali jsme stížnost k Ústavnímu soudu České republiky. Tehdy byly podány celkem tři ústavní stížnosti ve věci církevních restitucí. Bohužel Ústavní soud naše výhrady vůči církevním restitucím odmítl. Ústavní soud odmítl i ty další návrhy, které byly předloženy. To znamená, tento zákon o církevních restitucích, byť byl prosazen velmi těsnou většinou, proti vůli opozice, byť je obsahově sporný, tak prošel testem ústavnosti. Ústavní soud zákon o církevních restitucích nezrušil.
Před minulými volbami se logicky vedla diskuse o tom, jak budou jednotlivé strany postupovat, pokud získají po volbách vliv, pokud získají podporu občanů. A já chci připomenout pozici, kterou tehdy jasně deklarovala sociální demokracie, která je zcela prokazatelná a dá se velmi snadno dohledat. Sociální demokracie nenavrhovala referendum o církevních restitucích. To byl návrh KSČM. KSČM před volbami přišla s návrhem na to, že by se mělo udělat referendum o církevních restitucích. My jsme jasně řekli, že pokládáme za velmi sporné z právního hlediska, jestli lze dělat referendum ex post o návrhu, který už byl přijat v Poslanecké sněmovně a který prošel rozhodnutím Ústavního soudu. To znamená, předtím než došlo na volby, než lidé šli k volbám, tak tady bylo jasné stanovisko sociální demokracie. My jsme od začátku říkali, že jsme skeptičtí k tomu, aby se tady pořádalo referendum o církevních restitucích, a domníváme se, že by to byl právně riskantní krok, právně sporný krok a pravděpodobně by neobstál před rozhodnutím Ústavního soudu. To, co sociální demokracie řekla, je, že jsme připraveni po volbách, pokud uspějeme, jednat se zástupci církví o tom, abychom snížili dopady církevních restitucí na veřejné rozpočty, zejména abychom snížili ono finanční narovnání, které je součástí církevních restitucí. Vzápětí po volbách jsme tedy zahájili jednání s církvemi. Současně jsme toto téma otevřeli v rámci připravované vládní koalice a jednali jsme i s koaličními partnery na téma možné redukce církevních restitucí.
Znovu připomínám, že pokud bychom například pouhou změnou zákona upravili výši finanční náhrady, která je církvím poskytována za nevydaný majetek, tak by to bylo řešení, které by pravděpodobně neobstálo, s vysokou pravděpodobností by neobstálo u Ústavního soudu. To jsou závěry expertiz, které má sociální demokracie k dispozici. Cesta, která je tedy reálná, je jednání s církvemi o tom, jestli církve budou souhlasit s tím, aby došlo k omezení finančních náhrad, které jsou poskytovány v rámci těchto restitucí.
Opakovaná jednání v této věci nevedla k úspěchu. Já jsem se opakovaně obrátil zejména na představitele katolické církve, ale také některých evangelických církví. Reakcí bylo odmítnutí. Ani jedna z těch církví, které jsou součástí smlouvy, která byla uzavřena mezi státem a církvemi za Nečasovy vlády, nesouhlasila, nevyjádřila souhlas s tím, že by byla ochotna snížit výši finančních náhrad, které církvím církevní restituce přiznávají. To bylo stanovisko církví.
Současně sociální demokracie jednala i v rámci vládní koalice, a tak jak koalice vznikla, tak jedna ze tří koaličních stran, konkrétně KDU-ČSL, odmítla, aby kroky k redukci a ke změně církevních restitucí byly součástí koaliční smlouvy bez toho, aniž by s těmito kroky souhlasily církve jako takové. Čili když jsme vyjednávali vládní koalici, dohodli jsme se na tom, že toto téma nebude součástí koaliční smlouvy a v rámci koalice se k tomuto tématu vrátíme tehdy, pokud by se podařilo dosáhnout nějaké dohody s církvemi o redukci církevních restitucí.
Ačkoliv jsem slyšel řadu kritiky na ten postup, který byl zvolen po volbách, tak nikdo z kritiků postupu, který zvolila sociální demokracie po volbách, nenavrhl ani nepředložil žádnou jinou alternativu. My jsme v tuto chvíli skoro rok po volbách tady v Poslanecké sněmovně, a pokud vím, tak do Poslanecké sněmovny nebyl předložen žádný návrh nějaké jiné politické strany, který by tu otázku církevních restitucí řešil jiným způsobem. To znamená, nerozumím tomu, proč je kritizován postup sociální demokracie bez toho, aniž by byla navržena jakákoliv jiná ústavně komfortní alternativa, která by umožňovala církevní restituce měnit. Podle mého názoru kromě jednání s církvemi a kromě dohody mezi vládou a církvemi v tuto chvíli žádná jiná alternativa není, pokud pominu alternativy, které by s vysokou mírou pravděpodobnosti byly zrušeny rozhodnutím Ústavního soudu.
Já se domnívám, že církve by měly hledat cestu k tomu, aby zmírnily dopady církevních restitucí, měly by hledat cestu k tomu, aby širší veřejnost pochopila církevní restituce a smířila se s církevními restitucemi. Podle mého názoru tady existují dvě varianty postupu ze strany církví. První varianta je dohoda o snížení finančních dopadů církevních restitucí na státní rozpočet. Tato cesta je zde otevřená a podle mého názoru je vláda připravena o takové variantě jednat. Ovšem v tuto chvíli chybí ochota na straně církví. Druhá varianta, která je podle mého názoru také možnou cestou, je veřejně deklarovaný závazek ze strany církví, že ty finanční prostředky a majetky, které získaly, z větší míry, z převážné míry použijí pro to, aby církve mohly plnit sociální účely, vzdělávací účely, aby pomáhaly v oblasti kultury nebo v oblasti zdravotnictví, protože si myslím, že je v zájmu společnosti, pokud již tou nešťastnou cestou byly schváleny církevní restituce a tyto prostředky byly vyčleněny, aby tyto prostředky sloužily dobré věci, aby sloužily celé společnosti v rámci těchto aktivit, které církve velmi často organizují a které by z těchto prostředků mohly podpořit. Podle mého názoru tohle je druhá cesta, která by měla být prozkoumána, o které by se mělo jednat - to znamená závazek církví, že takovýmto způsobem převážnou většinu svých finančních prostředků použijí.
To, co pokládám také za velmi důležité - a je pro mě zatím nepochopitelné, že církve se touto cestou nevydaly -, je transparentnost. Transparentnost toho, jakým způsobem budou církve nakládat s majetkem, který získají v rámci narovnání s církvemi, a transparentnost toho, jakým způsobem budou církve nakládat s penězi, které v rámci narovnání získaly. To, co navrhujeme jako sociální demokraté, je, aby každý rok byla ze strany církví, které jsou účastny narovnání, poskytována kompletní informace o tom, jakým způsobem se s těmito penězi a s majetkem nakládá, tak aby občané věděli, co se s těmi penězi děje. Já si myslím, že to je věc, která by nepochybně byla velmi užitečná a důležitá. Bohužel, Nečasova vláda na to nemyslela, to znamená, že církvím byl poskytnut majetek a peníze a není tam žádný závazek v zákoně ani ve smlouvách z hlediska transparentního nakládání s těmito velkými a výraznými finančními a majetkovými zdroji. Nevím, proč by se tomu měly církve bránit, proč by neměla veřejnost být informována o tom, co se s těmito prostředky děje. Tady si myslím, že těžko budeme na straně církví hledat argument.
Takže vidím určitý prostor pro jednání. Myslím si, že bychom v něm měli pokračovat. Sociální demokracie je k němu nepochybně připravena. Ale já bych požádal o to, abychom si skutečně ušetřili demagogii, abychom si vzájemně nepodsouvali stanoviska, která reálná nebyla. Každý si může přečíst volební program sociální demokracie a každý si může přečíst, co tam v tomto volebním programu bylo uvedeno. Byl tam jasný závazek sociálních demokratů, že v případě, že získáme podporu občanů, zahájíme s církvemi jednání o redukci a změně církevních restitucí. To je závazek, který sociální demokracie nese, poneseme si ho s sebou i v těch příštích letech a budeme postupovat tak, abychom své závazky vůči voličům jednoznačně splnili.
Pokud jde o všechny možné další postupy, skutečně odkazuji na diskusi, která byla kolem církevních restitucí vedena. Odkazuji na rozhodnutí Ústavního soudu, odkazuji na právní řád, který určitá řešení podle mého názoru vylučuje, který určitá řešení neumožňuje. A chtěl bych poprosit všechny kritiky postupu vlády, aby vedle této kritiky také předložili vlastní reálné alternativy postupu, který by měl být zvolen. Děkuji. ***