Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

178.
Ústní interpelace

Nyní přejdeme na ústní interpelace na nepřítomného pana premiéra.

První interpelaci má paní poslankyně Věra Kovářová. Bude interpelovat premiéra Bohuslava Sobotku ve věci lesních školek. Prosím, paní poslankyně. Paní poslankyně stahuje svoji interpelaci.

Přejdeme tedy k druhé interpelaci. Paní poslankyně Jana Fischerová bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci situace na Ministerstvu pro místní rozvoj. Paní poslankyně také vzhledem k nepřítomnosti pana premiéra stahuje svoji interpelaci.

Dále pan poslanec Ondráček Zdeněk bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů. Pana poslance Ondráčka v tuto chvíli bohužel nevidím. Nevypadá to, že dorazí, tudíž ruším jeho interpelaci, není přítomen pan poslanec.

Dále pan poslanec Zbyněk Stanjura bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci R52. Pan poslanec Zbyněk Stanjura taktéž není přítomen, takže propadá jeho interpelace.

To to máme dnes efektivní.

Pan poslanec Petr Bendl s pátou interpelací by měl interpelovat snad pana nepřítomného premiéra Bohuslava Sobotku ve věci sankcí Evropské unie vůči Rusku. Taktéž nepřítomný pan poslanec, takže propadá jeho interpelace.

Dále pan poslanec Igor Nykl bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci presumpce viny u členů ČSSD. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne, vážení kolegové, kolegyně.

Vážený nepřítomné premiére, chtěl bych se zeptat na jednu takovou zajímavost, se kterou se nyní setkávám v našem okrese nebo v našem městě. Bydlím ve Frýdku-Místku a všiml jsem si, že ve vaší situaci v komunálních volbách ve městě došlo k takové zajímavé raritní situaci. Vy máte ve stanovách své strany uvedeno, že politici - členové ČSSD, kteří budou v podstatě nějak obviněni ze spáchání nějakého úmyslného trestného činu, budou ctít presumpci viny a budou mít pozastaveno členství, v té chvíli nebudou nijak aktivní. Nyní, když jsem se podíval na vaši kandidátku do komunálních voleb ve městě Frýdek-Místek, tak z prvních pěti lidí na kandidátce v našem velkém, šedesátitisícovém městě, tak vlastně z těch pěti lidí až na jednoho lékaře, který tam je, ti čtyři další mají buď nějaké trestní stíhání, dokonce jeden má už podmínku, a přesto figurují na této kandidátce. Kandidátka na senátora nebyla vydána Senátem, ale taky měla vlastně v této chvíli trestní stíhání. Čili je to taková zvláštní situace a já bych se teoreticky mohl jako člen hnutí ANO, konkurenčního hnutí, radovat, že taková zvláštní kandidátka byla vytvořena, a přesto si myslím, že to vlastně poškozuje vnímání veřejnosti politiky jako takové, protože asi skutečně ten problém s tou presumpcí viny něco pro běžné občany znamená. Navíc se ukázalo, že když šéf vašeho okresního výboru ČSSD odmítl tuto kandidátku podepsat právě s tím, že tam došlo k porušení určitých zásad, tak byl obejit a ta kandidátka se někde podepisovala v Ostravě, čili porušení stanov.

Mně by zajímalo, jestli si myslíte, že ta situace je normální, jestli je to všechno v pořádku, nebo jestli by se skutečně takhle nemělo postupovat, a jestli s tím něco můžete ještě v této chvíli akutně udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Nyklovi. Na jeho otázku, na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Se sedmou interpelací se přihlásil pan poslanec Petr Fiala, který bude interpelovat nepřítomného premiéra Bohuslava Sobotku ve věci rozvoje Jihomoravského kraje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Musím konstatovat, že jsem chtěl položit panu premiérovi stejně jako kolegové z mého poslaneckého klubu řadu otázek. To nejsou otázky, které mu klademe my, ale to jsou otázky, na které se ptají občané. Myslím si, že pan premiér by zde měl být a měl by využít příležitosti a opravdu na ně odpovědět. Protože tu pan premiér není, tak nepovažuji za možné interpelace z naší strany provádět, takže oznamuji, že poslanecký klub Občanské demokratické strany stahuje všechny svoje interpelace na premiéra, které dnes předložil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Občanské demokratické strany. Tím pádem je stažena interpelace číslo 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14 i 15.

Tím jsme se vypořádali, respektive nevypořádali s interpelacemi na premiéra.

Dřívější rozhodnutí Sněmovny umožňují, abychom plynule pokračovali, nečekali do 16. hodiny, ale plynule pokračovali v interpelacích na členy vlády. Tady bych si dovolil požádat přítomné i nepřítomné předsedy poslaneckých klubů či jejich zástupce, aby své kolegy, kteří podali své interpelace, na tento fakt upozornili, že se bude pokračovat interpelacemi na jednotlivé členy vlády.

Je mi velikou ctí, že alespoň pěti interpelacím bude vyhověno, protože je přítomen jak pan ministr dopravy Prachař, tak paní ministryně spravedlnosti Helena Válková.

Poprosím pana poslance Jana Zahradníka, aby přednesl svoji první interpelaci na pana ministra dopravy Antonína Prachaře ve věci rychlostní silnice R3 na státní hranici s Rakouskem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo.

Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci výstavby úseku rychlostní komunikace R3 od Dolního Třebonína na státní hranice. Jsem dlouholetý regionální a komunální politik v jižních Čechách a jako takový mám mezi svými prioritami na hlavním místě podporu výstavby dálnice D3 a na ni navazující rychlostní komunikace R3. A také mám takový velmi naléhavý osobní důvod. Jako hejtman Jihočeského kraje jsem byl necelou hodinu po tom, co se u Nažidel stala ta tragická dopravní nehoda, na tom místě a pořád mi v uších znějí mobily, jak zvonily v těch batůžcích odložených na místě pod stromem, kam je hasiči ukládali. A tehdy jsem si říkal, že udělám všechno pro to, co je v mých silách, ať budu na kterékoli politické pozici, abych stavbu té dálnice podpořil.

Rychlostní komunikace R3 navazuje na rakouské straně na dálnici S10, jejíž stavba se pomalu blíží ke svému závěru. 15. listopadu bude otevřený úsek Freistadt Nord - Freistadt Süd. Do konce příštího roku pak bude otevřen úsek mezi Unterweitersdorfem a Freistadtem Nord. A my stále nic, stále čekáme. Jsou vydána pravomocná rozhodnutí, nic nebrání tomu, aby se postupovalo s výkupy pozemků, aby stát konečně začal konat.

A já se vás tedy, pane ministře, ptám, co udělá Ministerstvo dopravy pro dokončení stavby rychlostní komunikace R3 z Třebonína na státní hranice, tak aby byla dokončena nejdéle roku 2020. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Poprosím o odpověď pana ministra Antonína Prachaře. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Dobré odpoledne. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, v podstatě děkuji za tu vaši interpelaci. Víte, že v poslední době se hodně diskutuje kolem dálnice D3 a kolem navazující komunikace R3. Ať už jsou to úseky, které vláda schválila v rámci nadlimitních zakázek, kde proběhla výběrová řízení a následně odvolání na Úřad na ochranu hospodářské soutěže ze strany soutěžících zhotovitelů, a my dnes připravujeme a do konce září zasedne rozkladová komise na Ministerstvu dopravy, která byla měla původní verdikt ke dvěma úsekům dálnice D3 Borek-Ševětín, Ševětín-Úsilné potvrdit své rozhodnutí ve výběrových komisích, tak abychom mohli potom následně pokračovat dál a zahájit tyto úseky pokud možno ještě v letošním roce.

Tato silnice, nebo dálnice, abych byl úplně přesný a nebyl zase kritizován médii, že říkám rychlostní silnice a myslím dálnici, tato dálnice je skutečně velmi důležitá. Je to prioritou této vlády. Já jsem dvakrát jednal s rakouskými představiteli, dvakrát s hejtmanem Pröllem, jednou s hejtmanem v Linzi, a shodli jsme se na tom, že je potřeba pokračovat a udělat všechno pro to, abychom do konce roku 2021, kdy rakouská strana předpokládá dokončení úseku na státní hranici, nalezli dostatek vůle v tom pokračovat. Nicméně vám řeknu reálné věci, které k vašemu dotazu směřují.

Pro tento úsek rychlostní komunikace byla v červenci tohoto roku schválena studie proveditelnosti souboru staveb s názvem R3 Třebonín - Dolní Dvořiště. A s tím, že zahájení realizace úseku Třebonín-Kaplice nádraží a Kaplice nádraží - Nažidla, je možné předpokládat v druhé polovině roku 2018.

Následně bude zahájen v roce 2018 i hraniční úsek Nažidla - Dolní Dvořiště, státní hranice, kde v této chvíli, a to je myslím možná rozdíl vašich informací, dosud není k dispozici platné územní rozhodnutí.

K tomu, abychom mohli pokračovat dál, je třeba uzavřít mezi Českou republikou a Rakouskem mezistátní smlouvu. Tu v této chvíli uzavřenou nemáme a nemáme přesně specifikované souřadnice místa napojení. I tady už jsme pokročili dál. Česká strana připravila návrh mezistátní dohody o propojení rychlostní silnice R3 s rakouskou rychlostní silnicí S10, v lokalitě Dolní Dvořiště - Wullowitz. K této smlouvě proběhlo již mezirezortní připomínkové řízení a návazně bude vyzvána rakouská strana k expertnímu jednání. Byly vytvořeny odborné týmy na Ředitelství silnic a dálnic a rakouském ASFINAGu za účasti našeho zastupitelského sboru ve Vídni, kde pan současný velvyslanec se velmi aktivně podílel při své bývalé diplomatické misi ve Spolkové republice Německo a účastnil se takovéto dohody, která byla mezi Spolkovou republikou a Českou republikou uzavřena k dálnici D5. Takže má bohaté zkušenosti a je nám velmi k dispozici a nápomocný pro to, abychom dořešili i tuto formální záležitost, a tím jednoznačně deklarovali místo napojení. Nikdo by už v budoucnu nemohl zpochybnit, zda v rámci projednávaného územního řízení je ono místo napojení to správné, či nikoliv.

Já bych vám chtěl říci, že rezort dopravy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby dostavby jihočeské dálnice D3 a rychlostní komunikace byly dokončeny do roku 2021, tak abychom mohli efektivně vyčerpat evropské finanční prostředky v rámci programu OPD 2. Ředitel odboru výstavby pan Ing. Čížek navštívil v minulosti, v minulých týdnech, několikrát České Budějovice a řešili jsme varianty zrychlení výstavby - ne zpomalení, zrychlení výstavby i okruhu Českých Budějovic pro to, abychom v rámci platných územních rozhodnutí nebo v rámci platných vymezených koridorů našli takové řešení, které bude vyhovovat Českým Budějovicím a v podstatě by dokázalo zrychlit celý proces. Samozřejmě podrobnější informace, pokud budete vyžadovat, jsem připraven vám dát v písemné formě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Poprosím pana poslance o jeho doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, já vám děkuji za vaše slova. Doufám, že budou vtesána do betonu tak, aby skutečně byla platná. Po tom aby byl stanoven bod přechodu, po tom jsem už já volal jako hejtman, kterým jsem se stal v roce 2000. Pořád se nic neděje. Tedy znova vás žádám a prosím, abyste maximálně urychlili proces stanovení přechodového bodu a celé přípravy stavby dálnice. Zároveň vás také prosím, abyste apeloval na ŘSD, aby urychlili výkupy pozemků, které obvykle bývají hlavní brzdou v procesu přípravy stavby rychlostní komunikace. Pro informaci, do Budějovic je to dálnice D3, od Budějovic je to rychlostní komunikace R3. Takto je to terminologicky stanoveno i profilově s ohledem na to, že na rakouské straně se jedná o stavbu rychlostní silnice S10. Čili ještě jednou, pane ministře, prosím vás o maximální podporu těchto staveb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi, pan ministr už patrně nechce reagovat. Děkuji.

Přejdeme k druhé interpelaci, kde pan poslanec Karamazov - který je ale bohužel nepřítomen, takže patrně nebude interpelovat paní ministryni Helenu Válkovou. Paní ministryně vypadá smutně, že ji to mrzí. Ruším tedy jeho interpelaci pro nepřítomnost.

Přejdeme k třetí interpelaci - pan poslanec Radim Holeček. Taktéž nepřítomný, takže ruším interpelaci pana poslance Holečka.

A čtvrtá interpelace - pan poslanec Martin Novotný bude interpelovat pana ministra dopravy Antonína Prachaře, ve věci rozvoje dálniční sítě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, moje interpelace bude záměrně položena obecným jazykem, nikoliv odborným jazykem v oblasti komunikačních sítí. Oba totiž společně s panem ministrem pocházíme ze střední Moravy. A jako Středomoravák jsem celé poslední čtvrtstoletí vždy opakovaně přemýšlel při překračování hranic do Rakouska směrem na Vídeň nad onou zvláštní symbolickou situací, kdy dodnes občané České republiky tam musí cestovat po složitých místních komunikacích, přes vesničky na začátku rakouského území. Vždycky to pro mne byl symbol oné rozdělené Evropy čtyřicet let po válce, symbol, jak se dvě přirozeně spolu vždy sousedící území oddělily od sebe, včetně toho oddělení neexistencí dálniční sítě.

My jsme tady na půdě Poslanecké sněmovny nedávno slyšeli expresivní výrazy o tom, že se za čtvrtstoletí po listopadu neudělaly ani ty podělané dálnice. Mně nedávné rozhodnutí, kterým jsme zafixovali ten stav, že plynulé propojení mezi Českou republikou a Vídní v podstatě v tuto chvíli ani neplánujeme a chystáme propojení, možná sofistikovanější, to jest obchvaty obsahující sítí, ale stále těch nižších tříd komunikací. Mně toto strategické rozhodnutí přijde skandální, přijde mně jako rezignace na standard, který funguje všude ve středoevropských zemích široko daleko okolo, a proto bych se chtěl pana ministra zeptat touto cestou, jaké důvody skutečně vedly k tomu, že jsme v této oblasti rezignovali na to, že nebudeme schopni propojit moravské území s metropolí, která je dokonce geograficky bližší, než je Praha, naše hlavní město. Přijde mi to neuvěřitelné a ty důvody bych chtěl slyšet v daleko hlubší argumentaci, než jaká zazněla na půdě médií.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému a poprosím pana ministra dopravy o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste říkal, že máte obecnou interpelaci na stav silniční a dálniční sítě v České republice. Já bych vám chtěl říci, že v současné době, co se týká rozpočtu, co se týká finančních prostředků na vybudování dálničních a rychlostních komunikací a přilehlých úseků silnic první třídy, které jsou v majetku státu a kde stát má možnost využít evropských finančních prostředků, tak tento rozpočet je naplněn.

Je naplněn od roku zhruba 2013 a s ohledem na to, co jsme schopni stavět, netrpíme finanční nouzí. Pokud to bylo dříve, že se vymlouvali různí představitelé, naši předchůdci, na to, že tento stát nemá peníze, a proto nemůže stavět dálnice, lhali našim občanům. Nikdy to tak nebylo.

Zásadní komplikací při výstavbě obecně sítí bylo pozastavení výkupu pozemků díky snížení ceny od 1. 2. 2013. Tento zákon, který má číslo 416, byl přijat v roce 2009. Dneska máme rok 2014. Za 4,5 roku nikdo nepřišel s tím, že tento problém existuje, občané nechtějí prodávat pozemky za poplatky nižší než poplatek na veřejném WC, a nic se s tím nedělá.

V současné době se napravil stav, abychom mohli vlastníkům pozemků v zemědělské a lesnické půdě dát adekvátní finanční prostředky a mohli tak celý proces přípravy investic zrychlit. Novela je přijata, je schválená a platná. Účinná od 13. 9. Tím se výrazně navýšila možnost přiznat spravedlivé odměny majitelům pozemků. Ředitelství silnic a dálnic už v předstihu zahájilo zpracování znaleckých posudků, čili ocenění jednotlivých těchto pozemků v daných lokalitách, tak aby bylo možné uplatnit příslušný násobek a zahájit výkupy pozemků a pokračovat dál. Předpokládáme, že tady se posuneme výrazně do konce letošního roku, protože my musíme respektovat devadesátidenní lhůtu a po ní teprve v případě nedohody přistoupit na vyvlastnění. Takže tady nás čeká tři měsíce. Mezitím budeme velmi pečlivě analyzovat, jak budou probíhat jednotlivé diskuse s občany a jaký bude mít novela zákona efekt.

Co se týká vašeho konkrétního dotazu, silnice R52 Brno-Vídeň. V posledních dnech je velmi mediálně sledovaná tato kauza, resp. moje prohlášení, které vyplynulo z pondělního společného setkání s hejtmanem Erwinem Pröllem. Bylo to už druhé setkání za mého krátkého působení na Ministerstvu dopravy. My jsme skutečně spolu hledali všechny cesty, jakým způsobem společně najít prostor a napojit českou a rakouskou rychlostní komunikaci. Na rakouské straně se jedná o rychlostní komunikaci, která bude vedena od Freiburgu - ne od Freiburgu, od Schricku by měla být vedena v uspořádání pouze dvou pruhů. Vyplynulo to patrně z rakouského prověření finanční efektivity celého - rakouská strana nám oznámila, že na českou hranici podle uzavřené smlouvy, kde je definován bod napojení, přivede tuto komunikaci pouze ve dvoupruhovém uspořádání.

Já jsem nikdy neřekl, a znovu to opakuji, na půdě Poslanecké sněmovny, že nebude Česká republika stavět dálnici mezi Brnem a Vídní. Do Pohořelic máme čtyři pruhy a od Pohořelic směrem ke státní hranici připravujeme uspořádání v dálničním čtyřpruhovém profilu. Omezení, které máme, je otázka přechodu Novomlýnských nádrží, kde je dvoupruhové uspořádání, a tady navrhujeme dočasně toto dvoupruhové uspořádání při přechodu Novomlýnských nádrží zachovat, a dále, protože byly zrušeny zásady územního rozvoje kraje, to je pro nás podstatný fakt, my v této chvíli na území Jihomoravského kraje nemůžeme udělat ani chodník. Byly zrušeny zásady územního rozvoje na základě podání občanské iniciativy k Nejvyššímu správnímu soudu, a jak jsem informován, obnova zásad územního rozvoje kraje pokračuje a měly by být znovu projednány ve třetím čtvrtletí roku 2015. Zrušené zásady územního rozvoje kraje se netýkají pouze dotčeného katastrálního území obce Mikulova, tam můžeme pokračovat dále v přípravě. Bylo by velkou ostudou této republiky, kdyby rakouská strana přivedla svoji dálnici k hranicím a my na ni nedokázali plynule navázat.

Co se týká Mikulova, budeme pokračovat v přípravě výkupu pozemků pro klasické dálniční těleso ve čtyřpruhovém uspořádání, tak abychom v okamžiku, kdy dojde k dohodě, byli na vlastních pozemcích a mohli tento úsek dostavět. Naše představa je taková, že za současného stavu probíhají už diskuse mezi oběma stranami, jak rakouskou, tak Ředitelstvím silnic a dálnic, připravujeme smlouvu na společnou výstavbu hraničních mostů, odstranili jsme problémy, které vyplývaly z nivelety na jedné a na druhé straně. Tam byly rozdíly jenom v tom, že rakouská strana používala jiný výškový systém oproti České republice. Jsme velmi blízko, aby tyto smlouvy o společném postupu hraničních mostů mohly být uzavřeny ještě v letošním roce.

Znovu říkám a opakuji to, a důrazně (upozornění na čas), nikdy jsem neřekl, že nebudeme stavět dálnici mezi Brnem a Vídní.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi dopravy. Ptám se pana poslance, má-li doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji, panu ministrovi za toto interpretační vyjádření. Každý z nás, kdo sleduje vývoj v území posledních mnoho let, samozřejmě vidí nejbanálnější vrstvu situace, tedy zatímco na české straně se nepostavilo za poslední léta vůbec nic, tak rakouská strana postavila mnoho kilometrů dálnic a já jí v tom směru rozumím, že nulový pohyb z české strany mohl vést až k deklaraci postoje, který rakouská strana v tuto chvíli zaujímá.

Chtěl bych pouze touto cestou pana ministra požádat, on mě o tom teď ujistil, abychom v našich postojích nikdy s tím stanoviskem rakouské strany nevyjadřovali jakýkoli souhlas nebo se s touto vizí neztotožňovali. Myslím si, že by skutečně byla ostuda, aby jeden z těchto hlavních tahů pro budoucnost budoucích generací zafixován v podobě, která vznikla v době železné opony. Není to dotaz, je to jenom jakési doplnění. Pan ministr v podstatě můj dotaz zodpověděl, ale ten můj apel směřuje k tomu, abychom jakýmkoli verbálním formulačním způsobem nefixovali tuto situaci, že by se mohla skutečně v příštích dvaceti třiceti letech stát pravdou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S pátou interpelací přichází paní poslankyně Jana Fischerová, která bude taktéž pana ministra dopravy Antonína Prachaře interpelovat ve věci registru vozidel. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající.

Vážený pane ministře, název interpelace je jednoduchý - registr vozidel. A já se na vás obracím s konkrétním dotazem od konkrétního občana kraje Vysočina. Přišel za mnou s následující prosbou: Jak se řeší případ, kdy mi byl odcizen osobní vůz. Je to už 17 let, čili před 17 lety, a moje vozidlo je stále uvedeno v registru vozidel. Třebaže mám od Policie ČR veškeré papíry vyřízené o tom, že vůz byl zcizen, ale na odboru dopravy na pověřeném úřadu, tzv. na trojce, mně bylo sděleno, že nemám doklad o tom, že tento vůz byl ekologicky odstraněn, znehodnocen.

Chci se zeptat, nevím, třeba je to nějak řešeno, ale já tu odpověď neznám, tak bych byla ráda, kdybyste mi vysvětlil, jak se to řeší, zda se to řeší. Zajímá mě to opravdu z pohledu naší legislativy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové a pana ministra dopravy poprosím o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, chtěl bych vám říct, jak to probíhá v současné době a jak to bude probíhat po 1. lednu 2015, kdy nabude účinnost zákon číslo 56, a co pro to děláme už teď.

V současnosti se u odcizeného vozidla zápis do centrálního registru vozidel neprovádí. My v centrálním registru vozidel v dnešní době nevíme, že to vozidlo je odcizeno. Skutečně to tak je. Odcizení se hlásí pouze na Policii ČR a nemožnost provozování vozidla dokládá provozovatel a vlastník pouze protokolem od Policie ČR. Od 1. 1. 2015 se po nahlášení vlastníka bude zapisovat do centrálního registru vozidla vyřazení z provozu a k žádosti o vyřazení se bude předkládat policejní protokol. Proto už v současné době jsme zdali úpravu stávajícího systému centrálního registru vozidel, tak abychom dokázali nastavit všechny změny k 1. 1. 2015. Ministerstvo dopravy poslalo do meziresortního připomínkového řízení dvě prováděcí vyhlášky k novele zákona 56. Trošku jsme s tím otáleli, resp. pozdrželi. Právě v souvislosti s projednávanou krátkou novelou tohoto zákona jsme chtěli odložit značky na přání a odložit § 48a ohledně dokumentace na stanici technické kontroly. V okamžiku, kdy jsme měli jasno, že vláda náš návrh z dílny Ministerstva dopravy doporučila Poslanecké sněmovně, proběhlo první a druhé čtení, okamžitě jsme poslali prováděcí vyhlášky, tak aby bylo možné se s nimi seznámit.

Podrobně k 1. 1. 2015. Bylo-li silniční vozidlo odcizeno, cituji přesně §12 odst. 5, požádá vlastník silničního vozidla o vyřazení z provozu bez zbytečného odkladu poté, co se o odcizení silničního vozidla dozvěděl. K žádosti přiloží policejní protokol, doklady a tabulky podle odstavce 2. K žádosti přiloží, má-li je k dispozici. Odstavec 3 a 4 se v tomto nepoužije. U dočasně vyřazených vozidel do jednoho roku nedojde k nahlášení adresy místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno, a účelu jeho využití bude se silniční vozidlo považovat za zaniklé. To znamená, dojde k trvalému vyřazení tohoto vozidla z registru. U vozidel v převodu, nedojde-li do lhůty šesti měsíců k podání žádosti o zápis vlastníka, bude rovněž silniční vozidlo považováno za zaniklé a bude trvale vyřazeno. Místně příslušné registrační pracoviště zapíše zánik vozidla do centrálního registru automaticky, to znamená, že žádný občan nebude muset místo centrálního registru navštěvovat a tam se domáhat takovéhoto zápisu. Takže tyto zápisy poběží automaticky. Jeden rok. V okamžiku, kdy nedojde k odhlášení a převodu na další osobu, po šesti měsících bude vyřazeno. Tím docílíme i tzv. vyčištění registru, kdy dneska tam máme spoustu vozidel tzv. v polopřevodech.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministru dopravy. Ptám se paní poslankyně. Má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji. Já jsem právě o tom přemýšlela, že ten registr vozidel, jestli se to neděje, tak musí být opravdu zahlcen, a mnohdy toto nefungovalo, tak jsem si říkala, že tam musí být velké množství těch vozidel. Čili teď mohu říct, pane ministře, tomu dotyčnému pánovi, že vlastně má až po 1. 1. 2015 možnost všechno řešit ve vztahu k centrálnímu registru. Děkuji. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i panu ministrovi. Další, šestá interpelace. Dovoluji si ji stáhnout, protože to je moje interpelace na nepřítomného pana ministra financí. A protože pan ministr je nepřítomen a protože mě tady nemá kdo vystřídat a nechci přerušit schůzi Sněmovny, tak ji stahuji.

Sedmou interpelací je interpelace paní poslankyně Marie Pěnčíkové na nepřítomného ministra školství Marcela Chládka ve věci nových studijních oborů na vysokých školách. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Dobrý den. Vážený pane ministře, donesly se ke mně pro mne velice znepokojivé informace o údajném zřizování nových studijních oborů na vysokých školách. Konkrétně na Univerzitě Palackého v Olomouci má údajně vzniknout nový obor zaměřený na správcovství církevních majetků nabytých v rámci vyrovnání s církvemi. Proto se ptám, jelikož se u mne jedná jen o nepodložené informace: Opravdu se o zřízení takovýchto studijních oborů na našich veřejných vysokých školách uvažuje? A v případě, že ano, o které školy se jedná, jaké konkrétní obory to budou a kolik studentů má být do těchto oborů případně přijímáno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně. Máme další interpelaci, osmou v pořadí. Paní poslankyně Gabriela Pecková bude interpelovat taktéž nepřítomného ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera ve věci diskriminace romských fotbalistů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený nepřítomný pane ministře, dámy a pánové, náš právní řád stejně tak jako právní řád Evropské unie, které jsme členem, nepřipouští žádnou formu diskriminace. Česká republika je velmi často v hledáčku lidskoprávních organizací a institucí Evropské unie kvůli menšinám, například i kvůli nedostatečnému naplňování rozsudku soudu pro lidská práva ve věci D.H. proti České republice a podobně.

Sport je bezesporu velmi významným socializačním nástrojem s velkým preventivním potenciálem k soužití většinové společnosti s menšinami. Proto se ptám, pane ministře, jaké kroky jste podnikl nebo hodláte podniknout v případě diskriminace romského fotbalového klubu Roma junior na Děčínsku. V neděli odjíždí naše parlamentní delegace opět do Rady Evropy do Štrasburku a určitě se nevyhneme různým nepříjemným otázkám, takže bych ráda věděla, co můžeme vyřídit v Radě Evropy od našeho ministra pro lidská práva v této věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Taktéž jí bude odpovězeno písemně. Devátou interpelaci přednese pan poslanec Michal Kučera na taktéž nepřítomného ministra zemědělství Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, státní podnik Lesy České republiky, resp. nový generální ředitel Lesů České republiky pan Szórád ihned po svém nástupu do funkce jako svou první akci vypsal veřejnou zakázku za 1,9 milionu korun pro společnost Bubeník Partners na personální služby, a to tzv. zadáním z ruky jednomu uchazeči bez oslovení či zapojení více uchazečů. Státní podnik tak neefektivně vynaložil milionové finanční prostředky za nesmyslné výběrové řízení na čtyři odborné funkce vrcholového managementu Lesů České republiky, konkrétně jde o pracovní pozici ekonomického ředitele, výrobně technického ředitele, správního ředitele a obchodního ředitele. Předmětem této zakázky byl pouze hromadný písemný test všech uchazečů o místo v prostorách státního podniku v rozsahu tři hodiny a následně pohovor generálního ředitele Lesů České republiky s vybranými účastníky. To vše za necelé dva miliony korun. Vzhledem k tomu, že státní podnik má svůj personální útvar, tak se celá tato předražená zakázka jeví jako naprosto zbytečné plýtvání finančními prostředky státního podniku. Smutným výsledkem této předražené zakázky za 1,9 milionu korun, mimochodem v době boje za transparentnost veřejných zakázek a očištění dobrého jména Lesů České republiky dle vašich slov, pane ministře zemědělství, je přijetí do top managementu státního podniku dvou známých generálního ředitele Szóráda ze skupiny CE Wood a dvou zaměstnanců Lesů České republiky.

Chtěl bych se vás, pane ministře zemědělství, zeptat, jakým způsobem byla konstruovaná cena výběru řízení 1,9 milionu korun. A protože zde nejste přítomný, tak vám ještě připomenu, koho jste tedy obsadil do top managementu Lesů České republiky. Generální ředitel pan Ing. Szórád ze skupin Allwood, ze skupiny CEW, ekonomický ředitel inženýr Buchta, jehož otec pochází z Allwood ze skupiny CEW, obchodní ředitel Allwood ze skupiny CEW, správní ředitel Lesy České republiky, výrobní ředitel Lesy České republiky, odbor vnitřního auditu ze skupiny CEW.

Vy jste, pane ministře, Lesy České republiky věnoval lidem, kteří z Lesů České republiky vyváděli ohromné prostředky prostřednictvím nevýhodných zakázek. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Jistě mu pan ministr rád odpoví na jeho naléhavé otázky.

Desátou interpelaci položí paní poslankyně Anna Putnová na taktéž nepřítomného ministra školství Marcela Chládka.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vážený nepřítomný pane ministře Chládku, je mi líto, že vám nemohu položit osobně otázku. Neměla jsem tu čest ani minulý týden, kdy jste nebyl přítomen interpelacím, takže už nemohu dále čekat a musím se aspoň tímto prostřednictvím na vás obrátit.

Dvacátého června letošního roku Poslanecká sněmovna přijala doprovodné usnesení, ve kterém žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby provedlo revizi hygienických parametrů pro mateřské školky, aby se zlepšila využitelnost této infrastruktury. Je to více než čtvrt roku. Zajímá mě, pane ministře Chládku, jaké kroky jste v této věci podnikl.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Jedenáctou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl na pana ministra dopravy, který je dnes oblíben, ve věci rychlodráhy Praha-Kladno. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Není divu, že je dnes oblíben, protože je jeden z mála zúčastněných ministrů a patří mu za to poděkování, byť jsme občas kritičtí. Takže se přidám k těm, kteří si váží skutečnosti, že tady sedíte, pane ministře, a odpovídáte na dotazy.

Můj dotaz je prostý, protože už jsem vás v této věci interpeloval zhruba před půl rokem a šlo o projekt drážního spojení mezi Kladnem a Prahou, kterému se pracovně říká rychlodráha.

I když všichni ti, kteří se o toto zajímají, vědí, že nejde o žádný šinkanzen, ale jde v podstatě o zkapacitnění této tratě a vyřešení situace pro Kladeňáky a lidi z blízkého okolí, aby mohli využívat k cestě do Prahy, a není jich málo, těch lidí, zhruba pořád kolem 24 tisíc lidí denně dojíždí z Kladenska do Prahy, aby mohli využívat více než automobilů právě železnice.

Chci se zeptat, co se o té doby změnilo, pane ministře. Zdali jste v tomto zapracovali, kdy se případně projekt bude realizovat a co nového v projektu rychlodráhy je. Minule jste se k tomuto projektu hlásil, tak věřím, že se něco nového dozvím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra, aby panu poslanci něco nového řekl.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, chtěl bych pokračovat v tom, co kolem takzvané rychlodráhy Praha-Kladno se událo nového. Zpracovávaná studie proveditelnosti, kterou má Správa železniční dopravní cesty k dispozici, v současné době neprokázala efektivitu ani v jedné ze sledovaných variant. Ekonomická efektivita této tratě nebyla prokázána a z toho vyplývá jeden jediný závěr: Není možné v žádné z navržených variant použít efektivně ekonomické prostředky v rámci operačního programu Doprava. Hrozila by korekce nehospodárného nakládání s finančními prostředky. My nemůžeme na tuto dráhu použít finanční prostředky.

Abych ještě doplnil: Bezodkladně byla proto zadána nová aktualizace. Tunelová řešení, která jsou pod Prahou 6, která jediná ve stávajících variantách mají vydaná souhlasná stanoviska k posouzení vlivu na životní prostředí, a zpracované dokumentace pro územní rozhodnutí se musí buď optimalizovat z pohledu náročnosti technického řešení, anebo se musí optimalizovat předpokládaný železniční provoz tak, aby byly upřednostněny linky, které mají nejsilnější přepravní proud a přinášejí tak největší celospolečenský přínos. To znamená upřednostnit rychlíkové a spěšné vlaky na Kladno.

Každý partner zapojený do projektu bude muset činit ústupky ze svých požadavků, například snížení požadavků na dosah vlaků pro území Praha 6, Praha 7. Požadované množství není spolu s metrem, s trasou A, efektivní. Pokud k těmto ústupkům nedojde, není možné předpokládat možnost financování ekonomicky neefektivních variant. Určitou možností pro realizaci projektu je samozřejmě také participace soukromého sektoru na výstavbě, provozu a financování. Ovšem i pro tento druh zajištění projektu je třeba mít ekonomicky efektivní variantu a variantu, která získá stavební povolení. Předpokládáme, že pro méně problematické úseky bude možné po potvrzení proveditelnosti dokončit přípravu tak, abychom mohli financovat úpravy této trati v rámci operačního programu 2 na období 2014 až 2020.

Já bych chtěl říci, že v této chvíli probíhají úpravy této trati ve směru od Kladna k Praze. Vláda schválila nadlimitní veřejnou zakázku - úpravu Negrelliho viaduktu a Správa železniční dopravní cesty připravuje veškerou dokumentaci pro výběr zhotovitele. I nadále je naší prioritou najít řešení na této trati. Je to ostuda republiky, kdy Praha nemá spojení s centrem Prahy a letištěm, dominantním letištěm.

Tady si myslím, že skutečně se nabízí jediná možnost - zapojit do této realizace privátní sektor. Mohu říct, že v této chvíli máme určité signály ze strany zájemců podílet se a diskutovat o možnosti PPP projektu, a já jsem o této záležitosti jednal i při své nedávné cestě, kdy jsem doprovázel prezidenta republiky do Francie. Ve Francii existuje státní agentura, která se zabývá partnerstvím privátního a státního sektoru, a požádal jsem při oficiální schůzce, zda by pracovníci této agentury nemohli přijet do České republiky, aby nám s případnou přípravou tohoto PPP projektu mohli pomoci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Doplňující otázka pana poslance Bendla. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Český stát dává do Českých drah zhruba 12 miliard korun a o nějaké velké efektivitě se, pane ministře, tedy moc mluvit nedá. Pro mě argument, že Česká republika v podstatě rezignuje na to, že někomu vyšlo, že je to neefektivní, že nebudeme mít, řeknu, železniční spojení na největší mezinárodní letiště v České republice, které odbaví ročně několik milionů návštěvníků, že nebudeme mít dostatečné kapacitní řešení a nesveze se s tím i to Kladensko, strukturálně v minulosti postižené, tak aby lidé z tohoto území mohli dojíždět ekologickým způsobem dopravy do Prahy, prostě to je pro mě argument, který nejsem ochoten vstřebat. Myslím si, že informace o ekonomické neefektivitě je velmi lichá, vezmu-li v potaz, kolik peněz do systému Českých drah jde a o co to bude efektivnější v případě, že budeme shánět nějakého privátní investora do situace, o které vy tvrdíte, že je neefektivní. Trošku si to odporuje. (Upozornění na čas.)

Já se vás na to znovu zeptám za půl roku, co jste v tom udělali. Budu vás na tomto projektu trápit dál, protože je to region, kterému všechny politické subjekty slibovaly, že s tím něco udělají. Tak vy jste slíbili, že budete makat, tak makejte.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, děkuji panu poslanci Bendlovi. Dvanáctou interpelaci přednese pan poslanec Jan Birke, taktéž na pana ministra dopravy, ve věci zákona o liniových stavbách. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, já budu velmi stručný. Realizace strategických staveb, dálnic a železnic měl nebo má bezesporu zlepšit zákon o liniových stavbách. Chci říci, že na tento zákon čeká nejenom stát, ale čekají na něj kraje a především města a obce v České republice. Chtěl bych se vás zeptat, jaká je současná situace s jeho přípravou. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Birkemu a poprosím pana ministra Prachaře o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, co se týká vašeho dotazu k zákonu o liniových stavbách. Zákon o liniových stavbách má dvě části. Jedna část je plánování výstavby dopravní infrastruktury. Tento zákon vychází z německého modelu, který má rovněž dvě části, to je plánování výstavby, spolkový plán výstavby dopravní infrastruktury, a pak je druhá část tohoto zákona - obecně o liniových stavbách, která říká, jakým způsobem budeme postupovat při vyřizování stavebních území a posouzení vlivu na životní prostředí v rámci jednotného integrovaného povolení.

My jsme začali na tomto zákonu pracovat, začali jsme na něm pracovat v březnu, kdy jsem nechal přeložit do českého jazyka a rozeslat všem zainteresovaným odborům na Ministerstvu dopravy onen německý zákon tak, aby se s tím dokázali seznámit. Začali jsem spolupracovat i s externími organizacemi a asociacemi, například ARI, Asociace pro rozvoj infrastruktury, a připravili jsme základní materiál, základní teze zákona o liniových stavbách - té první části, to znamená toho, kde říkáme, jakým způsobem stát bude mít možnost plánovat výstavbu dopravní infrastruktury. V současné době musím říct, že plánování výstavby dopravní infrastruktury je na základě sektorových strategií, které schvaluje vláda, nikoliv Parlament. Pokud bychom dospěli k situaci a měli tady takovýto zákon, kdy od zahájení do konečného rozhodnutí vedení trasy dojde ke schválení na základě zákona, potom předejdeme různým diskusím, kterých jsme svědky v současné době například i v Českých Budějovicích, kde posuzujeme, jestli jeden nebo dva nebo tři nebo pět sjezdů je optimální. Bohužel stát v této chvíli nemá možnost na to, aby jasně na základě zákona řekl, kudy povede trasa strategických komunikací, ať silničních, nebo železničních.

Samozřejmě chybou bylo, že jsme nevěděli, respektive vedení Ministerstva dopravy, moje osoba, to je moje chyba, že jsem nevěděl, že musíme k takovému návrhu zákona - to se přiznávám - mít zpracované hodnocení dopadu na státní a podnikatelský sektor neboli RIA. Když jsem se to dozvěděl, zadal jsem tyto práce tak, aby probíhaly, abychom to mohli velmi rychle napravit. Došlo ke skluzu dvou měsíců a na základě stávající analýzy, jak vypadá příprava tohoto zákona, jsem vyvodil personální zodpovědnost na Ministerstvu dopravy a odvolal jsem okamžitě vrchního ředitele pro legislativu a nahradil ho týmem čtyř lidí. Jeden z nich je z legislativního odboru vlády.

Současný stav, který je. Ministerstvo dopravy požádalo dne 23. 6. 2014 předsedu vlády o posun termínu předložení věcného záměru zákona o liniových stavbách na termín do konce října 2014, čili z šestého měsíce na desátý. Vláda tuto žádost projednala a usnesením č. 631 z 30. 7. stanovila nový termín pro předložení návrhu věcného záměru zákona o liniových stavbách do konce října. V současné chvíli práce probíhají a my jsme připraveni v první dekádě měsíce října poslat návrh zákona do meziresortního připomínkového řízení, které trvá 15 dní, a poté budeme schopni předložit tento zákon na Legislativní radu vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, za erudovanou odpověď. Já jsem velmi rád, že to můžu do jisté míry konfrontovat s vašimi slovy, především např. v Ekonomu z 15. května 2014, kde jste přímo řekl: "Do poloviny června by měl být věcný záměr, v říjnu a v listopadu paragrafované znění, od 1. ledna 2016 by měl platit a stavět by se podle něj mělo začít v roce 2018." Rozumím tomu tak, že i přesto, že jaksi váš legislativní odbor - já to neberu jako - omlouvám se, zase prostřednictvím pana předsedajícího - vaši chybu. Já myslím, že to je otázka samozřejmě šéfa legislativy, který vám neřekl, že na takovouhle zásadní normu je potřeba vypracovat RIA. Ale chápu to tak, protože na ten zákon všichni čekáme, tzn. ta slova, která jste řekl vy, včetně té citace mé, platí a já pevně věřím, že věcný záměr v říjnu s termíny 2016, 2018 budou platit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Birkemu. S další interpelací pan poslanec Jiří Petrů, který bude taktéž interpelovat pana ministra dopravy ve věci R52. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, rychlostní silnice R52 zajišťuje rychlostní spojení Brna s Mikulovem a Vídní ve směru mezinárodního tahu E461. K napojení rychlostní silnice na nově budovanou rakouskou dálnici A7 u Mikulova je nutno nově postavit či rozšířit stávající silnici postavenou v 90. letech minulého století mezi Pohořelicemi a Mikulovem. To vyplývá ze zásadního dokumentu, kterým je Politika územního rozvoje České republiky z roku 2008, kapitola č. 5 "Koridory a plochy dopravní infrastruktury", odst. 106) R52 "Zkvalitnění silničního spojení Brno-Vídeň".

Rakouská strana potvrdila tuto skutečnost zákonem Bundesstraßengesetz z roku 1971 ve znění z roku 1999, který má číslo BLBL 182/1999, a novelou Bundesstraßen-Übertragungsgesetz s číslem BGBI I 50/2002. Výsledkem je pak mezinárodní dohoda podepsaná mezi Českou republikou a Rakouskou republikou 23. ledna 2009.

22. září proběhlo vaše jednání s dolnorakouským hejtmanem Erwinem Pröllem a v médiích byl interpretován výsledek vašeho jednání tak, že pro spojení Brna s Vídní se neuvažuje s čtyřpruhovým silničním spojením. Tato informace vyvolala velmi negativní reakce veřejnosti i institucí, které několik desetiletí usilují o rovnovážné napojení obou měst. Zcela nepochopitelná je pak úvaha, že úsek mezi Pohořelicemi a Mikulovem zůstane jako dvoupruhový, když ostatní napojení na české i rakouské straně je čtyřpruhové.

Pane ministře, částečně jste již odpověděl ve čtvrté interpelaci. Přesto vás žádám o jednoznačné vyjádření, že Ministerstvo dopravy bude vytrvale připravovat propojení Pohořelice-Mikulov čtyřpruhovou komunikací tak, aby byly splněny mezinárodní dohody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Petrů. Poprosím pana ministra o odpovědi, i když částečně už opravdu odpověděl v předchozí interpelaci.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já bych chtěl znovu potvrdit a znovu shrnout to, co se kolem R52 v současné době děje.

Znovu bych chtěl říct, že my v současné době nemůžeme pokračovat dál, protože nemáme zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ty byly zrušeny občanskou iniciativou podanou k Nejvyššímu správnímu soudu a z důvodu chyb v dokumentaci v zásadách územního rozvoje kraje byly zrušeny. Podle ujištění hejtmana Jihomoravského kraje pana Haška se připravují nové zásady územního rozvoje, které by měly být projednány ve třetím čtvrtletí roku 2015. Znovu bych chtěl ujistit, že zrušené zásady územního rozvoje kraje se netýkají katastrálního území Mikulova, a tedy můžeme pokračovat v přípravách obchvatu Mikulova.

Já jsem nikdy neřekl, že nebudeme pokračovat v dálničním profilu mezi Brnem a státní hranicí. Smlouva, o které mluvíte, z roku 2009, tuším, že to je, neříká, o jakém profilu bude toto napojení. Ta jenom říká, že bude provedeno rychlostní napojení na hraničním přechodu Drasenhofen. Já jsem tuto smlouvu ukazoval tento týden při svém vystoupení v České televizi. Měl jsem ji s sebou, hledal jsem ji, bohužel zůstala na Ministerstvu dopravy, jinak bych vám ji mohl nechat ofotit, jak ta smlouva vypadá.

My budeme i nadále pokračovat v přípravách čtyřpruhového uspořádání od Pohořelic směrem ke státní hranici, a znovu říkám, v rámci přípravy obchvatu Mikulova, který v této chvíli po projednání s rakouskou stranou připravujeme do procesu výstavby jako dvoupruhový, ale výkupy pozemků budou probíhat pro profil čtyřpruhový tak, abychom tam v budoucnu mohli tuto dálnici ve čtyřpruhovém profilu dokončit v plné kategorii tak, jak by to mělo být, a tak, jak je to předběžně s rakouskou stranou i dojednáno. Já se skutečně nechci dostat do situace, která je dneska ve městě Znojmě, kde máme nejdražší inlinovou dráhu ve čtyřpruhu uprostřed Znojma, která na nic nenavazuje. Úplně stejně by nám dva pruhy skončily na hranicích s Rakouskem a na ně by nenavazovala rakouská komunikace. Já se budu snažit a při všech jednáních budu zdůrazňovat, že je potřeba, aby rakouská strana v rámci dalšího vývoje v budoucnosti přistoupila k plnému dokončení v dálničním profilu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Než přejdeme na další interpelaci pana poslance Jana Farského, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci strategické vlastnické politiky státu, tak přečtu ještě omluvy, kterých se nějak vyrojilo: Předně pan poslanec Jaroslav Borka se omlouvá dnes od 17.30 z osobních důvodů, pan poslanec Igor Jakubčík se omlouvá od dnešních 15 hodin do zítřejších 11 hodin z osobních důvodů. Pan poslanec... Jejda, kdo se to omlouvá? (Smích v sále.) Tak paní poslankyně Gabriela Kňourová se omlouvá... Ne, pardon, už to zjišťuji. Pan poslanec Beznoska se omlouvá z dnešního jednání z pracovních důvodů. Dále pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá dnes od 14.30 z pracovních důvodů. Tak.

Poprosím pana poslance Farského o jeho interpelaci na pana ministra financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený nepřítomný pane ministře, předně si dovoluji vás pozdravit na předvolební kampaň do senátních voleb do Vršovic, byť bych byl samozřejmě radši, kdybyste byl tady a mohl mně zodpovědět moji interpelaci přímo.

Vláda v roce 2013 schválila materiál, který se jmenuje Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014. Tento materiál převzala i současná vláda a v ní jeden z důležitých bodů je takzvaná strategie vlastnické politiky státu, což na první pohled může vypadat jako další z úředních dokumentů a další ze strategií, které nedávají příliš smysl. Ale zrovna tato má stanovovat a reaguje na zprávy Bezpečnostní informační služby, která označuje tuto oblast za jednu z nejkomplikovanějších a nejzatíženějších nejen netransparentností, ale zvláště prorůstáním politiky s byznysem. Tato strategie vlastnické politiky by měla definovat, jak se bude stát chovat k firmám, které ovládá, jakým způsobem bude obsazovat jednotlivé řídicí orgány, jakým způsobem ponesou tyto za to odpovědnost, jak bude regulováno uzavírání a jejich smluvní volnost jednak mezi nimi a jednak i mezi těmito firmami a dalšími osobami. Poukazuje i na možné povinné zveřejňování smluv, které by tyto firmy uzavíraly. Zároveň mluví o možném omezení některých jednacích řízení bez uveřejnění právě v těchto firmách a také je samozřejmě řešeno odměňování těchto členů orgánů podniků, kontroly vyhodnocování, fungování a posílení externí a interní kontroly.

Já netrvám na tom, že je nutné plnit všechny sliby (upozornění na čas) a že je nutno vždy řídit stát jako firmu, ale v tomto bodě si dovolím říct, že si nedovedu představit, že byste takovým způsobem, pane ministře, řídil své firmy, protože takovýmto způsobem už byste žádné firmy dneska řídit nemusel, protože by nebyly.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Farskému, kterému bude odpovězeno písemně.

Poprosím paní poslankyni Martu Semelovou, která bude interpelovat taktéž nepřítomného ministra školství Marcela Chládka ve věci školného na základních školách. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká financování bilingvních tříd na běžných, ne tedy soukromých, ale na veřejných základních školách ze strany rodičů. Dostala se ke mně informace, že některé základní školy zřizované obcemi, které ve výuce spolupracují se soukromými vzdělávacími agenturami, inkasují od rodičů poplatky ve výši 18 až 67 tisíc korun ročně za žáka. Žáci jsou za poplatek umístěni ve třídách s menším počtem žáků a mají k dispozici dvě učitelky, z nichž jedna je rodilá mluvčí. Tuto učitelku vybírají agentury, které rozhodují o vybavení tříd a používaných učebnicích. Navíc mají i odpolední intenzivní výuku dalších předmětů, bez nichž se při odpolední výuce neobejdou. Rodiče platí za děti povinně. Osobně považuji tuto skutečnost, kdy je přístup ke kvalitnějšímu vzdělání závislý na finanční situaci rodiny, za naprosto nepřijatelnou.

Chci se proto zeptat, jak je možné, že na základních školách veřejného zřizovatele rodiče platí za vzdělání, které je podle Ústavy bezplatné. A dále. Považujete za normální, aby touto ranou selekcí vznikaly v tak brzkém věku vybrané kluby dětí majetnějších rodičů? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za tuto interpelaci. Šestnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová na nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci přímé volby starostů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, vláda, jejímž jste místopředsedou, toto pondělí odmítla náš návrh na zavedení přímé volby starostů. Přiznám se, že mě to velmi nepříjemně překvapilo. Nechci se teď vyjadřovat k jednotlivým argumentům. Věřím, že dostatek prostoru bude v průběhu prvního čtení. Zajímá mě spíš, jak je možné, že záměr zavést přímou volbu starostů na vládě neuspěl, když i vy sám jste mu v minulosti vyjádřil podporu. Vážený pane ministře, změnil jste snad v této věci názor? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan ministr jí odpoví písemně. My přikročíme k 17. interpelaci, kde pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat přítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci Nemocnice Na Homolce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, já navážu na minulou interpelaci, která se týká dceřiných společností Nemocnice Na Homolce, kde příspěvková organizace nemocnice vlastní i 70 % akcií Holte a. s. a vlastní stoprocentně dceřinou společnost Holte s. r. o., která zase ovládá 30 % akcií Holte a. s.

Já se ptám, proč existuje tento podivný propletenec státní příspěvkové organizace s obchodními společnostmi, který tady je vlastně už minimálně osmnáct let? Jak je možné, že nemocnice takové velikosti nemá standardní účetní oddělení a veškeré účetní služby neustále zadává společnosti Bialešová s. r. o., i když veřejná zakázka, která byla vypsána, již vypršela? A jak je možné, že po těch všech zjištění auditorů, která byla, i policie, neustále paní Bialešová je jednatelkou té dceřiné společnosti Bialešová s. r. o.?

Při jednání na kontrolním výboru jste uvedl, že nám do 14 dnů předáte příslušný audit a vaše zjištění. Zatím jsme nic nedostali. Naopak se dozvídáme, že nemohou být dceřiné společnosti zrušeny ještě minimálně dva roky, protože se musí vysoutěžit 20 tisíc položek. Byly vypsány zakázky na externě právní služby na 60 milionů za čtyři roky, přestože nemocnice má vlastní právníky a má také externího právníka, kterému platí půl milionu korun měsíčně. To naprosto nemůžu pochopit.

Je pravdou, že Nemocnice Na Homolce dosud odmítá předat ministerstvu kompletní účetní doklady svých dceřiných firem? Jak vaše ministerstvo bude tuto situaci řešit?

Já, pane ministře, prosím, abyste prosadil dodržování právních předpisů v Nemocnici Na Homolce, prosadil urychlené svolání valných hromad dceřiných společností a odvolání paní Bialešové z funkce jednatelky Holte s. r. o. (upozornění na čas) a zadal vykonání hloubkového auditu hospodaření Nemocnice Na Homolce a dceřiných firem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Poprosím pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že téma této interpelace se v podstatě z velké části shoduje s interpelací z minulého týdne, mohu konstatovat, že odpověď na toto téma bude obsažena v písemné odpovědi na interpelaci pana poslance Hovorky ze dne 18. září ve věci dceřiných společností i účetních a právních služeb v Nemocnici Na Homolce.

Možná tady jenom doplním na okraj problému, že ministr zdravotnictví může přímo v přímo řízených organizacích realizovat v podstatě jednu základní věc, pokud není spokojen - změnit ředitele. Jak asi víte, výběrové řízení na ředitele Nemocnice Na Homolce bylo vypsáno a příští úterý zasedá výběrová komise. Myslím si, že po tomto datu věci dostanou trošičku jiné tempo, jiný spád a budou rychle řešeny. Nicméně do té doby bych nerad dělal jakékoliv kroky, které by mohly umožnit napadat průběh tohoto výběrového řízení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Pan poslanec Hovorka má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Pane ministře, samozřejmě vím o výběrovém řízení. V souvislosti s tím se proslýchá, že se novým ředitelem společnosti má stát osoba, která je spojena s řetězcem AGEL, respektive která pochází z tohoto řetězce. Samozřejmě je to neověřená informace. Přesto bych požádal o vysvětlení, zda Nemocnice Na Homolce odmítá předat podklady, které se týkají hospodaření dceřiných firem, a otázku paní Bialešové a její další setrvání ve funkci jednatele, protože to je vlastně soukromá osoba, navíc ve smluvním vztahu obchodním s touto nemocnicí. Předpokládám, že by tam neměla být, protože to není správné.

A další věc. Věřím tomu, že to chcete vyřešit, ale chtěl bych, abyste se vyjádřil k existenci těch dceřiných firem z hlediska jejich možného zrušení a především urychleného svolání valných hromad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Doplňující odpověď pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já bych za prvé chtěl říct, že nechci komentovat spekulace a drby. Já nevím, a nemám věštecké schopnosti, kdo uspěje či neuspěje ve výběrovém řízení na Nemocnici Na Homolce, to za prvé. Za druhé - i kdybych měl pochybnosti o výsledku výběrového řízení, tak ministr jmenuje a výběrová komise jen doporučuje a bude na mé zodpovědnosti, kdo bude, či nebude ředitelem Nemocnice Na Homolce. A věřte mi, že to nebude nikdo spojený s nějakými pochybnými vlivovými skupinami. Což není případ společnosti AGEL, která je standardním subjektem, který prostě ve zdravotnictví působí. Jsou tady i jiní lidé, kteří mají pracovní zkušenosti s touto společností, a není to pro mě důvod, abych jakkoli zpochybňoval jejich integritu.

Co se týká dceřiných společností, tak jak jsem již říkal, odpovíme písemně. Nicméně je to věc, která funguje v této nemocnici 18 let. Já jsem byl ministr, který jí zadal, aby byly realizovány postupně kroky ke zrušení těchto společností. Já ani neumím odvolat jakoukoli osobu z orgánů dceřiných společností zřizovaných touto nemocnicí. Mohu změnit ředitele a je vypsáno výběrové řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho doplňující odpověď. Další interpelací bude interpelovat pan poslanec Zbyněk Stanjura přítomného pana ministra dopravy Antonína Prachaře ve věci dálnice D11. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já si dobrovolně vezmu pár vteřin ze svého času. Myslím, že by bylo fajn v jednacím řádu, abychom zrušili papíry u písemných interpelací, protože takové to předčítání úředních odpovědí si myslím, že je nezáživné, a stejně tak bych to zakázal těm, kteří interpelují, aby to bylo vyrovnané.

Dálnice D11 byla znovu zahájena slavnostně 22. července. Mám k tomu několik dotazů.

Za prvé. Kdo vybral to místo, kde pan premiér tak radostně mával na bagr? Protože ten bagr tam pracoval jenom ten den. Od té doby na tom místě už nikdo nepracuje.

Za druhé. Pan ministr - nevím, jestli on nebo ŘSD? - uzavřel dodatek se zhotovitelem. Podle výpočtu ŘSD ta původně vysoutěžená cena mohla být snížena až o 28 %. Některé položky tam byly jakoby kritické nebo ne úplně doložitelné. Když jsme zhruba před rokem vyjednávali o slevě, tak minimální hranice ze strany státu byla stanovena na 14 %. A hle - dohodnutá sleva je 7,25 %, což je velký rozdíl. Takže kdo vlastně rozhodl o výši té slevy.

Třetí otázka je - tam probíhá archeologický průzkum. Pan ministr jistě ví a potvrdí, že ze tří firem, které se přihlásily, se dvě firmy musely vyloučit. Nicméně podle veřejných vyjádření pana ministra se snaží buď obejít, nebo porušit zákon o veřejných zakázkách a říká, že to udělá dodavatel. Což samozřejmě nelze - tohle to přifařit k původnímu dodavateli podle původní smlouvy. Já se ptám jestli náhodou - a i kdyby to ten dodavatel udělal zadarmo, možná, že je to v rozdílu těch 7 %, ta cena za ten archeologický průzkum, takže otázka třetí zní: Jak bude vyřešen archeologický průzkum?

A za čtvrté. Máme už všechny pozemky, nebo nemáme?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi za jasné otázky. Poprosím pana ministra o jasné odpovědi. Ano, pan ministr má vždy jasné odpovědi, jak slyším od poslanců. Kéž je tomu tak i nyní. Děkuji.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem si připravil celou chronologii dálnice D11 a vy jste mi zúžil vystoupení na čtyři body. Takže vám odpovím na ty čtyři body a zanechám nějakých vizí, co budeme dělat, v jakém šířkovém uspořádání a pokračování od Hradce Králové směrem dál.

Ptáte se mě, kdo vybral místo zahájení pokračování výstavby. Já bych chtěl říct, že ta výstavba stála osm let! Osm let se tam nehnulo nic! Osm let jsme trvali na tom, abychom mohli tuto stavbu zahájit. A vy říkáte - kdo vybral to místo. Byli to zhotovitelé. Zhotovitelé vybrali toto místo. Takže nevybral ho ani ŘSD ani moje osoba. Tím jsem odpověděl na vaši první otázku.

Co se týká slev, o kterých vy říkáte, že byla představa 28 %.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane ministře. Tady se poslanci ohrazují, protože vám tam svítí konec místo času. Není tomu tak, mně tady jde čas, máte ještě 4,5 minuty. Nevím, proč je to tak na tabuli. Poprosím obsluhu, aby to změnila. Kéž to nijak nesouvisí s vaší funkcí. Děkuji. (Pobavení v sále.)

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař (Se smíchem:) Já myslím, že toto určitě ne.

Co se týká slevy, o které tady pan poslanec mluví. Sleva až 28 %. Já bych chtěl říct, že se nám podařilo dohodnout slevy 18 % v průměru, z 1,3 miliardy na 1,03 - představuje to řádově 280 milionů. A pan poslanec Stanjura určitě ví, jak jsou dělány smlouvy se zhotoviteli, protože byl ministrem dopravy. Ví, že v těchto smlouvách je takzvaná valorizace, že jsou tam takzvané závazkové položky, kdy stát nepředal staveniště zhotoviteli. My jsme se tyto položky snažili dohodnout se zhotoviteli a v průměru jsme ušetřili 18 %. Já nevím o žádném nařízení nebo o žádných dohodách historicky, které měly směřovat ke slevě 28 %. Zodpovědně říkám, že jsme ušetřili 280 milionů.

Archeologický průzkum. Ano, zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo dopravy ani ředitelství nic neporušilo. Vypsali jsme výběrová řízení, přihlásili se tři uchazeči, dva nesplnili kvalifikační předpoklady, museli být vyloučeni. Podle zákona o zadávání veřejných zakázek zůstal jeden a výběrové řízení musí být zrušeno. Kdybychom toto opakovali, můžeme to dělat donekonečna. Takže jsme se skutečně dohodli na základě nabídek, které jsme měli, a dohodli jsme se zhotoviteli, že zhotovitel má možnost oslovit společnost, která bude provádět archeologický průzkum. Mimo jiné je to muzeum Hradce Králové, není to žádná soukromá firma. Tyto prostředky, které budou použity, v hodnotě 18 milionů korun, budou použity ve prospěch muzea Hradce Králové, které zůstalo jediné ve výběrovém řízení. Já si nemyslím, že to je nehospodárné nakládání se státními prostředky, ale pokud se pan poslanec mýlí, nechť koná jakékoli další kroky. My jsme tímto odblokovali po osmi letech výstavbu silnice, strategické komunikace.

Co se týká pozemků, není žádným tajemstvím, že část pozemků, polovinu ideálního vlastnictví pozemků mezi paní Štrosovou a paní Ludmilou Havránkovou, vykoupilo město Hradec Králové a budeme řešit směnu těchto pozemků za stávající pozemky pod dopravním terminálem. Druhá polovina pozemků ve vlastnictví paní Ludmily Havránkové se řeší po dohodě směnou mezi státem a Ludmilou Havránkovou. V současné době je schválení provedení této směny na Státním pozemkovém fondu a probíhají příslušné zápisy do katastrálních úřadů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že to můžu jenom doporučit. Já bych doporučoval ministrovi, aby se nerozčiloval, v klidu odpověděl na konkrétní dotazy a nestěžoval si, že má připravenu od úředníků celou genezi. Na to jsem se skutečně neptal.

Nicméně jste mi na tu první otázku neodpověděl. Vy říkáte, že jste po osmi letech zahájili stavbu na tom konkrétním místě, a tam se pracovalo jen 22. července, kdy jste tam měli rautík a kdy jste mávali na bagr. Tak jak se ta stavba pohybuje od té doby? Současně jste přiznal porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. To není tak, že můžete postupovat vždy jenom hospodárně, ale kromě toho musíte ještě dodržovat zákon o zadávání veřejných zakázek. Takže těch 18 milionů zaplatí kdo? Kdo komu? A na základě čeho? Podle mě, a nejenom mě, ale podle právních rozborů není možné rozšířit původní předmět zakázky archeologického průzkumu. Navíc když ta zakázka byla původně vysoutěžena. A nevím, kdo vám dal tu informaci, a možná, že byste to mohl říct, že by se to opakovalo do nekonečna. Podívejte se na ten zákon o zadávání veřejných zakázek, tam to poznáte. Ten zákon vypadá trošku jinak. Ale i kdybyste měl pravdu, že to bylo to nejhospodárnější řešení, i tak musíte dodržovat zákon o zadávání veřejných zakázek, nebo nejdřív prosadit změnu, a pak postupovat jinak.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pane ministře? Pan ministr si nepřeje odpovědět, doplnit.

Další interpelaci přednese pan poslanec Jiří Štětina na pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci letecké záchranné služby. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych velmi rád a mohl bych tady hovořit spatra bez papíru, protože to sleduji od roku 1995, ale bude lepší, když to přečtu, a pak eventuálně v diskusi doplním. Ale myslím, že diskuse nebude.

Vážený pane ministře, kterého si velmi vážím. Před několika týdny proběhla v České televizi informace o udělení pokuty jednoho milionu korun od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za tendr na financování letecké záchranky. Důvod byl ten, že Ministerstvo zdravotnictví nepředložilo zadávací podmínky pro toto klientelistické výběrové řízení. Pokud vaše ministerstvo tyto doklady nemá, nebo spíše je někdo nechce předložit, vždyť i dnes jsou na ministerstvu lidé, kteří ve výběrové komisi zasedali, mohu vám pomoci. Já všechny tyto dokumenty mám, neboť jsem je získal zcela legálním způsobem, když jsem se snažil tomuto tunelu ve zdravotnictví zabránit podáním trestního oznámení, které stále běží.

Financování letecké záchranné služby je korupční systém již od roku 1995. Dvě soukromé firmy si díky politikům, jejichž jména jsou velmi dobře známa, zajistily nekontrolovatelné zisky, které si jedna z těchto firem ukládá dokonce do daňového ráje na ostrově Vanuatu. Pokrok vidím v tom, že poslanci konečně dostávají přehled o nákladech na leteckou záchrannou službu, ze kterého jsme zjistili, že náklady na tento segment zdravotnické záchranné služby neustále narůstají na rozdíl od financování celého zdravotnictví, kde se nezohlední nárůst DPH, inflace, kurz koruny atd. Je zcela nepochybné, že toto je díky dlouhodobým a prakticky nevypověditelným smlouvám.

Proč vás, vážený pane ministře, dnes v této věci interpeluji? Je to jednoduché. Korupční smlouvy končí rokem 2016 a je třeba si připravit stejný, rozumějme klientelistický smluvní vztah na dalších osm až deset let. Věřím, že vy díky všem informacím a hlavně faktům nebudete patřit mezi vaše předchůdce z řad ODS, ČSSD, resp. bývalých členů KDU-ČSL. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k tomu mohu uvést, co v interpelaci zaznělo, nevím teď a neznám detailní informace o průběhu výběrového řízení, o kterém pan poslanec hovořil, které se odehrálo před lety. Za sebe mohu říci, a nevím přesně, k čemu ta interpelace směřovala, za sebe mohu říci, že určitě v okamžiku, kdy skončí smlouvy se soukromými subjekty, které zajišťují osm z deseti základen letecké záchranné služby v České republice, že určitě budeme postupovat s péči řádného hospodáře. Určitě budeme postupovat tak, aby byla zajištěna kvalitní a rychlá letecká záchranná služba, a určitě budeme postupovat zcela podle zákonů této země. Víc vám opravdu k tomu neumím říct, ale děkuji za nabídku, děkuji za podněty a budu se těšit na spolupráci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance o doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Štětina: Já jen skutečně čtvrt minuty. Jsem rád, že tady pan ministr to, co jsem řekl v poslední otázce, mně potvrdil. A věřím, že skutečně ty smlouvy - ono se jedná totiž o nové smlouvy a ty se většinou vždycky už připravují rok a půl až dva roky dopředu. Takže ono to časově vypadá. Ale já jsem rád, pane ministře, že tyto garance jste dal, a věřím vám a budu vám držet palce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuju panu poslanci. Další interpelací je interpelace pana poslance Václava Horáčka na nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci sponzorských aktivit České pošty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, věnuji se již dlouhou dobu otázce České pošty, státního podniku. Její přítomnosti, ale především její budoucnosti. V této souvislosti jsem opakovaně poukazoval na to, že mi nepřijde jako správné a hospodárné, pokud státní podnik, který naříká nad svou špatnou ekonomickou situací, který v minulosti nutil své zaměstnance doslova k nedůstojnému podomnímu prodeji, který s odůvodněním na ekonomiku chce rušit pobočky v malých městech a obcích, zároveň vynakládá nemalé finanční prostředky na podporu jakýchkoliv bohulibých aktivit, například ligového fotbalu. Hovoříme zde přitom o milionech či desítkách milionů korun ročně, vynaložených dle mého nesprávně.

Není to tak dávno, kdy jsem pořádal v prostorách této Sněmovny seminář pro starosty a další představitele místních samospráv. Na něm jsme řešili především další vývoj poboček v regionech. Dostali jsme se mimo jiné v rámci této diskuse také k otázce sponzoringu, resp. hospodárnosti vynakládání finančních prostředků. Tehdejší váš první náměstek sliboval, že jednou z priorit současného ministerstva je redukovat všechny marketingové výdaje společnosti jen na ty, které přímo souvisí s obchodní činností společnosti. Snažil jsem se tedy najít ve výroční zprávě státního podniku Česká pošta za rok 2013, jaké výdaje jsou spojeny například s tím, že sponzorujete Fotbalovou asociaci České republiky, díky čemuž se zde například hraje o pohár České pošty. Bohužel, krásná výroční zpráva o 104 stranách tuto zásadní informaci neobsahuje. Stejně tak v ní nelze najít další informace, které se týkají nakládání s finančními prostředky ve společnosti pro tzv. marketingové účely. Jsem rád, že jsem se dozvěděl, že v roce 2013 se podařilo poště šetřit. Pokles výnosů se podařilo vykompenzovat úsporami v nákladech. Provozní náklady klesly meziročně o 543 milionů. Největší úspory bylo dosaženo v osobních nákladech. Hlavními důvody bylo snížení počtu zaměstnanců o 276 a snížení rezervy na nevybranou dovolenou. Jinak řečeno - zatímco byla zachována podpora fotbalu a jiným zbylým aktivitám, pošta propouštěla své zaměstnance.

Tedy otázka: Vážený pane ministře, pokud již budete v ověřování toho, kolik pošta, státní podnik, každý rok dává na fotbalový pohár, rád bych vás při této příležitosti požádal také o informaci, kolik dává na jinou podobnou tzv. marketingovou podporu a do čeho. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Václavu Horáčkovi. Na jeho interpelaci bude odpovězeno písemně. A než dám slovo panu poslanci Koníčkovi, tak mi dovolte, milé kolegyně, milí kolegové, abych mezi námi přivítal delegaci Národního shromáždění státu Kuvajt. V čele delegace stojí pan místopředseda Národního shromáždění a můj ctěný kolega pan Mubarak Alkhurainej. Welcome to the Chamber of Deputies of Czech Parliament! (Poslanci vstávají a tleskají.)

A my budeme pokračovat interpelací pana poslance Koníčka taktéž na pana ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, jako předseda kontrolního výboru při kontrole výročních finančních zpráv politických stran a hnutí dost často pracuji s registrem politických stran a hnutí, který je k dispozici na stránkách Ministerstva vnitra. Tento registr byl zřízen na základě zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích v roce 2001. Součástí registru má být také historie zveřejňovaných údajů. Říkám důvodně "má být", protože ona historie údajů je v rejstříku pouze u politických stran a hnutí vzniklých po zřízení registru. U starých politických stran si historii údajů vůbec nepřečtete.

Pane ministře, kdy uvede ministerstvo údaje v registru do souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Naštěstí politické strany si oslovení staré neberou osobně a neurazí se.

Dalším interpelujícím bude paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného vicepremiéra vlády pana Pavla Bělobrádka ve věci přímé volby starostů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Dnes je to moje třetí interpelace, která bohužel zůstane bez přímé odpovědi. Nyní tedy alespoň ve věci přímé volby starostů.

Vážený pane ministře, vláda toto pondělí odmítla náš návrh na zavedení přímé volby starostů. Můj dotaz směřuje stejným směrem, jako směřoval dotaz na pana ministra Babiše. Pro mne to bylo velké zklamání, že vláda neschválila tento náš návrh. Nicméně mě zajímá, jak je možné, že záměr zavést přímou volbu starostů ve vaší vládě neuspěl, když se představitelé koaličních stran v této myšlence hlásili a v nedávné minulosti koneckonců i vaši spolupracovníci například ústy pana Cyrila Svobody. Tento cíl má také ve svém prohlášení senátorský klub, v němž jsou zástupci KDU-ČSL. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Vzhledem k tomu, že zde pan premiér není, bude vám odpověď zaslána písemně.

Přistoupíme k další interpelaci, kterou má pan Simeon Karamazov a interpeluje paní ministryni Helenu Válkovou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, legislativní odbor Ministerstva spravedlnosti v současné době připravuje novelu občanského zákoníku. Zastánci novely tvrdí, že občanský zákoník obsahuje mnoho chyb a je potřeba ho změnit, aby občané věděli, jak budou soudy tu či onu kauzu rozhodovat. Naopak jejich odpůrci argumentují tím, že by měl zákoník teprve svůj prostor dostat a až poté ho případně změnit. V médiích na to téma je řada názorů. Zaujalo mě vyjádření doktora Čecha, odborného asistenta na Katedře obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, dle něhož kromě tohoto jakéhosi záchranného balíčku první pomoci bude ministerstvo v příštím roce připravovat i novelu rozsáhlejší, která se pak dotkne samotné podstaty občanského zákoníku.

Chtěl bych se vás tedy zeptat v souvislosti s těmito skutečnostmi, zda a jakým způsobem budou běžní uživatelé právní úpravy, a to včetně podnikatelů, o obou připravovaných novelách informováni a zda také dojde k širší diskusi právnické veřejnosti. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Paní ministryně přišla, tak předpokládám, že je připravena vám odpovědět. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, milé kolegyně, milí kolegové, předpokládám, že odpovím na vaši otázku komplexně. V případě, že by tomu tak nebylo, prosím ještě o doplňující upřesnění vašeho dotazu. Jde, předpokládám, také o dotaz, který jste měl na mysli v té první interpelaci, kde jsem byla včas přítomná, ale zase jste chyběl vy. Takže dohromady to snad dáme nyní do pořádku.

Pokud jde novelu občanského zákoníku, tak my v současné době na ní pracujeme. Prakticky se dá říci, nebo fakticky se dá říci, že jsme strávili na té přípravě více než deset tisíc hodin. Celkem jsme shromáždili zhruba 700 podstatných relevantních připomínek k novelizaci jednotlivých ustanovení nového občanského zákoníku, podněty, které nám přišly od soudů, orgánů veřejné správy, profesních svazů, ale i vůbec od odborné veřejnosti. Čili nedá se říci, že by to byli jednotlivci. Připomínky jsme rozdělili do dvou až tří kategorií. Jedna by se jednoznačně týkala zásadnější analýzy, kterou nemáme k dispozici, takže tyto připomínky v současném legislativním procesu a přípravě nezohledňujeme. Většina připomínek nicméně byla vyhodnocena jako podstatná a byla zde ambice v průběhu letních měsíců takovou novelu, která by přesáhla rámec technické novely, zpracovat.

Jak jste možná zaznamenali v médiích, koncem léta či začátkem září proběhla taková odborná porada na půdě ústavněprávního výboru, který zasedal, nicméně na výjezdním zasedání ve Špindlerově Mlýně, a věnoval se krom jiného i první části návrhu novely, kde se projednával rozsah i způsob, jakým byla ta reforma, která často byla i kritizovaná, že jde o reformu v příliš krátkém čase, jak byla tedy koncipovaná. Závěrem, který byl ovšem také mediálně vám zprostředkován, se dá říci, že takto velký rozsah, to znamená příliš velká změna té nové právní úpravy občanského zákoníku, nenarazila na pozitivní odezvu. Naopak jsme zaznamenali většinou kritické hlasy. Takže za svou osobu musím říci, že jsem byla velice ráda, že jsem se rozhodla, že nejdříve se sejdeme na půdě víceméně neformální a otestujeme si vstřícnost, která by nás potom tady čekala - nebo ne vstřícnost v průběhu legislativního procesu, v okamžiku, kdy pošleme návrh novely do připomínkového řízení.

V současné době tedy probíhají finální práce na zbytku novely, protože zatím byl zpracován návrh změny ustanovení zhruba do § 450 a potom také návrh novel, které se týkají ustanovení k ochraně spotřebitele, spotřebitelské smlouvy, kde ta kritika, uplatněné připomínky expertního týmu směřovaly do nedostatečné implementace evropských směrnic do toho znění současného platného nového občanského zákoníku.

V mezidobí byl také vypracován posudek vedoucího autorského týmu nového občanského zákoníku, pana profesora Eliáše, který odmítl koncepční novelu po tak krátké době. Dostali jsme také stanoviska z České advokátní komory. Získali jsme kritické reflexe i ze strany odborné veřejnosti, z fakult právnických v Praze, Olomouci, potom také z dalších akademických pracovišť.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, vašich pět minut uteklo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Tak já to zkrátím. Jestli mohu ještě dvě věty. Dvě věty. První věta směřuje k tomu, že v současné době dokončujeme práce na těch posledních novelách ustanovení, respektive dokončujeme novelizační práce na zbytku ustanovení, která bychom chtěli novelizovat. A druhá věta je, že bychom chtěli v průběhu října uspořádat odborné semináře, v rámci kterých bychom odbornou veřejnost seznámili s našimi záměry. Až teprve poté budeme rozhodovat, respektive já budu rozhodovat na Ministerstvu spravedlnosti s týmem svých odborníků, jaký rozsah pustíme do oficiálního připomínkového řízení. Nechceme rozhodně ohrozit právní stabilitu a i chceme respektovat mínění odborné veřejnosti, které pro nás bude závazné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. To byly opravdu dlouhé dvě věty. Chci se zeptat pana poslance Karamazova, zda bude mít doplňující otázku.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Já už jenom velmi krátce. Nevím přesně, co paní ministryně zachytila z mé odpovědi. Já jsem tady skutečně také na tu první nebyl, já jsem to spojil. Moje otázka byla, zda bude veřejnost, respektive ti uživatelé právní normy nějak informováni. Pokud ano, tak jak. A zda se do té diskuse zapojí odborná právnická veřejnost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně doplní.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji. Takže ještě jednou. Budou informováni, odborné semináře proběhnou. V současné době takový nejpalčivější problém, který řešíme, je rozsah novely, protože jak jsem již zmínila v té první reakci na váš dotaz, ten rozsah novely, který zatím se týkal prvních 450 ustanovení, je očividně příliš komplexní a příliš měnící i některé principy na to, abychom ho se vší odpovědností předložili potom do připomínkového řízení. Čili prostředkem budou odborné semináře, které začnou probíhat od října k jednotlivým celkům otázek tematicky řazeným, například dědictví jako příklad dám, k manželství, k exekucím, v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Takže to jsou okruhy otázek, kterým bude věnovaná zvýšená pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně za dodržení času. Další v pořadí je se svou interpelací přihlášený pan poslanec Petr Bendl, který interpeluje ministra zemědělství Mariana Jurečku.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem se už poněkolikáté snažil interpelovat pana ministra, ale protože on na interpelace zásadně nechodí a ignoruje je, tak si neodpustím alespoň položit otázku jakkoliv, vím, že na ni nedostanu odpověď.

Ministerstvo zemědělství převzalo koncepci, kterou vytvořili jeho, řeknu, předchůdci, pana ministra, koncepci zemědělské diplomacie a podpory obchodních vztahů se zeměmi na východě. Přečetl jsem si, že ministr zemědělství chce poslat své obchodní diplomaty na Ukrajinu a také do Ruska. Ale protože vím, že osobně věšel ukrajinskou vlajku na Ministerstvu zemědělství, chci se zeptat, co očekává od obchodních diplomatů vyslaných Ministerstvem zemědělství v Rusku nebo do Ruska. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že zde pan ministr není, tak vám bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí vylosovaný pan poslanec Zbyněk Stanjura, ale já ho zde nevidím. Takže v tom případě budeme pokračovat. Dalším přihlášeným je paní poslankyně Pěnčíková Marie, která má interpelaci na pana ministra Richarda Brabce. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, otázka plánu odpadového hospodářství je problémem, který se táhne ještě z minulé Sněmovny. Pouhé prodloužení jeho platnosti do konce loňského roku nebylo zrovna šťastným řešením a bohužel pro vás povinnost se s ním vypořádat padla právě na vás. Již v únoru jste nás tady při interpelacích informoval, že závazným termínem pro vás je konec letošního roku. Jsme na konci měsíce září, proto bych se ráda zeptala, v jaké fázi se nacházíme.

Dle mých informací proběhlo v úterý vypořádání námitek k plánu odpadového hospodářství. Mám tady dvě v podstatě jednoduché otázky: Kdy se dostane plán odpadového hospodářství do vlády a zda jste si jist, že konec roku je termín, ve kterém se plán odpadového hospodářství stihne přijmout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana ministra o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Dobré odpoledne. Děkuji za ten dotaz, vážená paní poslankyně. Já jsem rád, že mohu být stručný a jasný. Takže tak jak jste správně avizovala, tak vlastně teď skončilo druhé kolo připomínkového řízení v rámci mezirezortu. Momentálně se připomínky, kterých přišla celá řada, ale myslím, že se ta klíčová část podařila vypořádat bez problémů, tak se zapracovávají do materiálu, s tím, že momentálně zároveň se dělá tzv. EIA, tedy vlastně dopad této koncepce na životní prostředí, a je momentálně ve stadiu, kdy bychom opravdu v průběhu listopadu chtěli dát materiál do vlády, tak aby nejpozději k 1. 1. 2015 se stal platným a účinným.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat, zda budete mít doplňující dotaz. Není tomu tak. Dobře.

Dalším, a to 27. v pořadí byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu číslo 13/22 a podle deníku Insider, který se na něj odvolává, došlo ke zvýhodňování nemocnic sítě AGEL Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou rozsahu zhruba 180 milionů korun. Jednalo se konkrétně o nemocnice Třinec-Podlesí, Nový Jičín, Vítkovice. Chtěl bych vědět, jak se vypořádalo Ministerstvo s tímto nálezem NKÚ, co udělá pro to, aby takovéto zvýhodňování nebylo možné, a jak se postaví k tomu, že došlo dokonce k proplácení experimentální léčby, která vůbec nemá být hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Podle mého názoru jsou to velmi vážná zjištění z této kontroly a myslím, že Ministerstvo by mělo rázně zareagovat, protože jsme tady vedli debatu o tom, zda mají, či nemají být kontrolovány nemocnice a zdravotní pojišťovny ze strany Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Takže těším se na vaši odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Musím konstatovat nejprve, že ta tvrzení, která tady zazněla od pana poslance, už zazněla dříve, že jsem je nenašel nikde doložené. Já jsem si velmi pečlivě prostudoval nález Nejvyššího kontrolního úřadu 13/22 a informace o tom, že by tam byly zvýhodňovány konkrétní nemocnice, ten nález prostě neobsahuje.

Vážená Poslanecká sněmovno, ať se na mne nikdo nezlobí, já nebudu komentovat články v nějakém deníku Insider, nebo jak se to jmenuje. To opravdu ne. Já budu komentovat a Ministerstvo bude řešit nález Nejvyššího kontrolního úřadu. Takže dovolte mi, abych reagoval na oficiálně zveřejněný nález Nejvyššího kontrolního úřadu a na fakta, která se tam objevují.

Ministerstvo zdravotnictví pečlivě vyhodnotilo závěry NKÚ obsažené v tomto nálezu, a přestože NKÚ konstatuje, že nedošlo k porušení zákonů, přijme Ministerstvo zdravotnictví opatření směřující ke zvýšení transparentnosti úhrad za zdravotní péči a celkově finančních toků ve zdravotnictví. Je právě ve vnějším připomínkovém řízení návrh zákona, návrh změny zákona číslo 48, který dosáhne toho, aby smlouvy zdravotních pojišťoven na dodatky byly povinně zveřejňovány a včetně informace, zda jsou plně v souladu s aktuální úhradovou vyhláškou, či nikoliv.

Při kontrole hospodaření zdravotních pojišťoven bude Ministerstvo zdravotnictví klást zvýšený důraz na oblast poskytovatelů. Jako reakce na kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu v České průmyslové zdravotní pojišťovně proběhne v této pojišťovně kontrola Ministerstva zdravotnictví zaměřená na zjištění, zda byla na základě této kontroly přijata dostatečná nápravná opatření. Opět bude kladen zvláštní důraz na oblast úhrad jednotlivým poskytovatelům.

Pro doplnění uvádím, že od 1. ledna příštího roku bude výrazně zvýšen počet pracovníků, kteří na Ministerstvu zdravotnictví provádějí kontrolu zdravotních pojišťoven i kontrolu hospodaření přímo řízených organizací.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Budete mít doplňující dotaz, pane poslanče? Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, budu. Pane místopředsedo, pane ministře, nevím sice, jak se deník Insider dostal k těm číslům, vy nám to samozřejmě nemusíte komentovat. Chtěl bych poprosit o to vysvětlení proplácení té experimentální léčby, která není v seznamu výkonů, protože i na to bylo upozorněno, a současně bych chtěl tedy říci, že skutečně v tom zákoně 48 se objevila věta v roce 2008, že pokud se pojišťovna dohodne nad rámec úhradové vyhlášky, tak to v podstatě je legální. Takže řekněme, že tady v tomto případě pojišťovna postupovala legálně.

Ten další problém je, že došlo ke zvýhodnění vlastních zdravotnických zařízení na úkor jiných zdravotnických zařízení. A to je ten podstatný problém, protože všeobecně se ví, jak vznikala Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, kdy z miniaturní pojišťovny, která dosáhla předepsaný počet pojištěnců (upozornění na čas), a protože by normálně nemohla dál existovat, musela se sloučit se třemi dalšími pojišťovnami.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr vám jistě odpoví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych reagoval opravdu jen na nález Nejvyššího kontrolního úřadu, nikoli na tvrzení nějakých médií, a v nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu se nic o jakémkoli zvýhodňování neříká. Za prvé.

A za druhé k té doplňující otázce pana poslance, proč byly hrazeny i výkony, které nebyly zařazeny do seznamu výkonů. Já bych to nenazýval úplně experimentální léčbou, nicméně možná kolegové, kteří znají zdravotnický systém a kteří se v něm orientují, určitě potvrdí, že vždycky je jistý počet výkonů, které než se dostanou do seznamu zdravotnických výkonů, protože jde o poměrně zdlouhavý proces, který posuzuje komise, a medicína kráčí mílovými kroky velmi rychle a stane se, že jsou výkony k dispozici, které pojišťovny, nejenom Česká průmyslová pojišťovna, zkrátka hradí mimo sazebník výkonů na základě předběžné kalkulace. Podobně je to u Všeobecné zdravotní pojišťovny. V okamžiku, kdy jsou tyto výkony ověřeny praxí, proběhne jednání v této komisi a pak vyhláškou ministerstva zdravotnictví jsou zařazeny do seznamu výkonů. My jsme si z nálezu NKÚ vzali jakousi zpětnou vazbu, že je třeba, aby to bylo co nejrychleji, aby proces nebyl zbytečně dlouhý. Nicméně zůstane faktem, že určitě budou existovat výkony, které nejprve budou hrazeny na základě těchto kalkulací a pak až na základě seznamu výkonů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. 28. v pořadí byl vylosován se svou interpelací pan poslanec Jan Zahradník a interpeluje pana ministra Mariana Jurečku.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, chtěl jsem se na pana ministra Mariana Jurečku obrátit s interpelací ve věci metodiky podávání příspěvků na hospodaření v lesích. Vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, a vzhledem k tomu, že se na něj obracím svou interpelací poprvé, interpelaci stahuji a podám ji v některém dalším interpelačním termínu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. 29. byl vylosován pan poslanec Michal Kučera, který svou interpelaci stáhl, a 30. je pan poslanec Radim Holeček, který interpeluje pana ministra Antonína Prachaře ve věci dálnice D8. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, vzpomínám si, jak v kampani, je to skoro rok, před parlamentními volbami v roce 2013 kandidáti hnutí ANO akcentovali téma dostavby dálnice D8. Jistě si vzpomene kolega Brabec, jak jsme v předvolební diskusi v televizi toho byli plní, on toho byl plný, že se to musí dostavět co nejrychleji. Uplynul téměř rok a já bych se chtěl rád zeptat jménem obyvatel našeho kraje, kterým nedokončená D8 stále komplikuje život, co je nového a jak jste s tím pohnul, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím vás, pane ministře, o odpověď, jak jste s tím pohnul.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Pane předsedající, jak vidíte, nemám žádný podklad s sebou, nicméně tato záležitost je velmi živá, tak to mám ještě v čerstvé paměti.

Co se týká osmičky, chtěl bych říct, že my jsme s panem zde přítomným ministrem životního prostředí navštívili problematické místo v Dobkovičkách někdy v březnu, řádově pár týdnů poté, co byla ustanovena tato vláda. Na místě jsme si prohlédli, v jakém stavu ten sesuv je, a oba dva jsme, myslím, zkonstatovali ve shodě, že je smutné, že více než devět měsíců po sesuvu nikdo na toto místo nepřijel a nezačal ten problém řešit. Když vezmu chronologii dál od té doby, co jsme se tam spolu potkali, zástupci CHKO. Dohodli jsme vykácení spadlých porostů a vybudování příjezdové komunikace pro to, aby těžká technika mohla přijet na místo a začít dělat vrty a zkoumat geologické podloží na místě sesuvu. První poznatky jsme měli koncem května, v červnu jsme slíbili, že bude zpracována základní teze a studie, jakým způsobem chceme tento sesuv řešit. Toto jsme všechno dodrželi. Zjistili jsme, že tam neustále stoupá hladina spodní vody a celý problém sesuvu byl způsobený tím, že v lomu, kde probíhá těžba, docházelo k vršení zeminy na horní hranu svahu, a tím došlo k přetížení horní strany svahu a vzhledem k šestimetrové vrstvě spodní vody na jílovitém podloží došlo prostě logicky k ujetí. To nemohlo dopadnout jinak.

My máme v této chvíli geologický průzkum, máme v této chvíli zpracovaný projekt sanace svahů a první žádost na hejtmana Ústeckého kraje jsme předložili, tuším, někdy v červenci, s tím že jsme požádali o vyhlášení stavu nebezpečí pro to, abychom mohli tento svah začít sanovat. Cílem stavu nebezpečí není to, že bychom chtěli obejít zákon o zadávání veřejných zakázek. Je třeba říct, že místo svahu není v majetku státu a my musíme mít možnost vstoupit na cizí pozemky. Je třeba rovněž říct, že musíme navázat na součinnost postupových prací spolu dneska s provozovatelem lomu a to můžeme udělat, pokud máme stav nebezpečí, a hejtman může v tomto stavu nařídit bezodkladné provedení některých sanačních prací.

Pan hejtman si od nás vyžádal doplnění, poté co se s původním materiálem nespokojil a konstatoval, že nenastaly žádné významné skutečnosti pro to, aby stav nebezpečí byl vyhlášen. My jsme se dohodli, že do termínu 10. září předložíme doplněný materiál, a učinili jsme tak 8. září, o dva dny dříve. V této chvíli čekáme, jak hejtman Ústeckého kraje naloží s naší žádostí. Máme přislíbeno, že vyjádření by mělo padnout zítra. I kdyby bylo jakékoli a znovu negativní, připravujeme jinou, další, náhradní variantu v souvislosti se stavebním zákonem. Připravili jsme příslušné podání na stavební úřad, abychom mohli neprodleně začít se sanací svahu.

Domněnky a hypotézy, že tato sanace by měla stát více než jednu miliardu, se v našem projektu nepotvrdily. Sanace je v podstatě daná do dvou etap, a to je odtěžení zeminy z horní strany svahu, vybudování odvodnění trativodu v otevřeném příkopu a vybudování drenáže, svedení hladiny spodních vod do vodoteče, který je za dálnicí, a následně ve spodní části sesuvu prováděné stabilizace tzv. žebrováním. Nejedná se o žádné vrty, žádné piloty ani žádné stavby, o kterých se dříve spekulovalo v minulosti. Předpokládané náklady na první etapu, tzn. odvodnění a odstranění části sesuvu, se pohybují podle projektanta řádově do 80 milionů, další náklady včetně vybudování zpevňovacích žeber by neměly překročit 300 milionů. Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvo dopravy jsou připraveny neprodleně zahájit tyto práce a pokračovat dál.

Na ostatních úsecích se pracuje, je tam otázka změny během výstavby, které musí projednat Ředitelství silnic a dálnic se zhotoviteli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec vypadá, že má připravenou doplňující otázku.

 

Poslanec Radim Holeček: Jenom takové shrnutí. Takže nám nezbývá, než se modlit, aby první polistopadový komunistický hejtman dostal rozum, a až bude po volbách, tak aby konal. Měl by konat teď, ale na mě to dělá dojem, že čeká, až bude po komunálních volbách.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. To bylo konstatování. Pochopil jsem, že to nebyl dotaz, pane poslanče. Nebyl to dotaz. Dobře, děkuji.

Než budeme pokračovat dál, dorazily ke mně dvě omluvy, já je přečtu. První z nich je, že z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec Karel Černý, a mezi 16.15 a 19.30 hodinou se z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Holeček.

Třicátý první v pořadí interpelací byl vylosován pan poslanec Jan Birke, který interpeluje opět pana ministra dopravy pana Antonína Prachaře. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych se vaším prostřednictvím zeptal pana ministra dopravy, zda si uvědomuje zásadní časový tlak a omezený prostor pro přípravu výběrového řízení na provozovatele mýtného systému pro rok 2017. Říkám to s plnou odpovědností a s plnou vážností, protože v současné době a dlouhodobě je ta situace - já to nevyčítám samozřejmě panu ministrovi, protože před ním byla celá řada ministrů, stal se takový fenomén, kdy celá řada kamionů, především těch zahraničních spedičních služeb, projíždí obcemi, městy v kategorii silnic druhé a třetí třídy a jednoznačně objíždějí mýtný systém, čímž samozřejmě dochází do jisté míry k velké devastaci především komunikací. Za prvé.

Za druhé bezesporu dochází k tomu, že bezpečnost v obcích je velmi tristní. Bohužel ty kamiony projíždějí i malými městy a malými obcemi, které nemají k dispozici městskou policii, protože ta by mohla do jisté míry řešit přecházení především v ranních hodinách, kdy děti jdou do škol, a třeba i odpoledne, když jdou ze školy. Ale ten zásadní problém je, že ty silnice dostávají s prominutím lidově řečeno na frak.

To znamená jinými slovy, jsou to komunikace druhé a třetí třídy, které jsou ve správě a majetku krajů. Evidentně za současného mýtného systému kraje nedostávají finanční prostředky. Chci se zeptat, jakým způsobem ta věc bude dál pokračovat. To za a). Za b), jestli jsme si vědomi, nebo pan ministr jestli si je vědom toho, že je tady časová prodleva a nehrozí, že se ten stav nezmění díky tomu, že se to do roku 2017 nestihne. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já mám pro vás připravenou velmi rozsáhlou odpověď na třech stranách, které vám samozřejmě dám písemně. Nicméně k vašim dvěma otázkám.

Co se týká otázky devastace silnic druhé a třetí třídy a zpoplatnění dopravní infrastruktury. Ve vládním programovém prohlášení není v této chvíli ani zmínka o tom, že bychom chtěli do roku 2017 rozšiřovat síť zpoplatněných silnic a dálnic rychlostních komunikací vyjma těch úseků, které budou do roku 2017 dostavěny a kde na základě desetileté smlouvy má společnost Capsch, provozovatel, za povinnost opatřit tyto úseky mýtnými branami. Já bych v této souvislosti chtěl říct, že na vládu České republiky z Ministerstva dopravy šel materiál v rámci jednotného řízení bez uveřejnění, ani nemůžeme jinak, protože smlouva, společnost Capsch má desetiletý kontrakt a my nemůžeme do této chvíle na základě kontraktu otevřít veřejnou soutěž na dalšího z providerů, kteří by měli možnost do toho mýtného způsobů vstupovat, a jedná se o otevření a připojení dalších dvou mýtných bran na dostavěných úsecích. Neřeknu vám teď přesně, o které se jedná, ale mohu vám je doplnit.

Takže v této chvíli, co se týká zpoplatnění dopravní infrastruktury na silnicích druhých a třetích tříd, neuvažujeme o tom, že bychom do roku 2017 tento způsob zpoplatnění řešili. Je to normální a je to legitimní a logické. Jestliže jsme ve stadiu, kdy vybíráme nového provozovatele mýta po 1. lednu 2017, tak do toho ještě řešit další způsoby zpoplatnění a investovat finanční prostředky na mýtné brány nebo jakýkoliv jiný systém, který se potom ukáže neefektivní, by bylo skutečně zbytečné vykládání finančních prostředků. To je k vaší otázce, jakým způsobem můžeme řešit stávající zpoplatnění jiných tříd než ty, které máme v majetku státu.

Já bych chtěl říct, že Ministerstvo dopravy poprvé snad v historii našlo finanční prostředky tak, abychom pomohli krajům na podporu opravy a údržby převážně mostů, a jsme připraveni v příštím roce poskytnout částku řádově v miliardách, které by měly primárně sloužit na odstranění závad na infrastruktuře tohoto typu.

Co se týká výběrového řízení na mýto, resp. provozovatele mýta. Já mnohokrát poslouchám, že se to takzvaně nestihne. Já bych chtěl říct, že mýtný systém, který je v České republice vybudován a byl budován od roku 2006, kdy Česká republika byla jednou z prvních zemí, kde se mýtný systém uplatňoval v praxi. Všichni ostatní přišli po nás. Spolková republika Německo, Slovensko a další. Česká republika byla v podstatě průkopníkem vůbec výkonového zpoplatnění dopravní infrastruktury. Vybral se mikrovlnný systém, který je v majetku státu, a tento systém je třeba rozvíjet i nadále do doby dokončení kontraktu.

Já jsem nedávno podepsal dokument, který šel na Ministerstvo zahraničních věcí v oblasti přihlášení se České republiky k tzv. evropské službě elektronického mýta. Evropská služba elektronického mýta v podstatě zahrnuje způsob, kdy jedna mýtná krabička v autě je kompatibilní jak s mikrovlnným, tak satelitním systémem. Dokonce nás k tomu vybízí i evropská směrnice, abychom do konce roku 2014 začali podle této směrnice konat. My jsme to učinili. Na Ministerstvo zahraničních věcí odešel materiál, který by měl být následně odeslán do Bruselu. Přihlásili jsme se otevřeně k projektu evropského mýta. Takže v tomto pokračujeme dál bez ohledu na to, jakým způsobem probíhá výběrové řízení na nového provozovatele.

Tady bych chtěl říct, že můj předchůdce, který udělal oznámení a pověřil společnost Veřejné zakázky s.r.o. administrací projektového manažera mýta, jsem krátce po svém příchodu na úřad zrušil. Prohlédli jsme si dokumentaci, jak měla být tato zakázka administrovaná, a opravili jsme celou dokumentaci s tím, že budoucí projektový manažer by měl mít roli administrátora. Měl by být spoluodpovědný se státem za definování podmínek výběrového řízení. V souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek jsme tím pádem museli posunout celý termín tohoto zadávacího řízení od oznámení, protože jsme změnili zadávací dokumentaci a nechtěli jsme se dostat do situace, kdy by někdo mohl tuto dokumentaci napadnout. Já bych chtěl říct, že tento proces proběhl 4. 9. letošního roku. Skončily termíny pro podání námitek k zadávací dokumentaci na projektového manažera a na Úřad na ochranu hospodářské soutěže nikdo žádnou námitku nepodal. Naše dokumentace byla zpracována naprosto v pořádku. Od 29. srpna byla jmenovaná hodnoticí komise (upozornění na čas) a ta pracuje a výsledky bych měl mít hotové do poloviny října, kdy bude vybrán projektový manažer, který spolu se státem začne definovat zadávací podmínky pro nového provozovatele a dodavatele mýtného systému v České republice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Doplňující otázka nebude, takže děkuji.

Další v pořadí je vybraná a vylosovaná paní poslankyně Marta Semelová, která interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci klokánků. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní ministryně, moje interpelace se týká šesti klokánků - v Brně, Dolním Benešově, Hostivici, v Janovicích nad Úhlavou, v Praze 4 a na Praze 10 -, které mají být na konci roku uzavřeny, a to na základě novely zákona o sociálně-právní ochraně, která platí od ledna minulého roku. Ta stanoví, že v jednom domově pro okamžitou pomoc dětem v tísni může být umístěno 28 dětí. Je pravda, že tato zařízení mají kapacitu větší, ovšem děti zde žijí v jednotlivých bytech s tetou maximálně po třech. Navíc se do kapacity započítávají i děti na dlouhodobých propustkách u rodičů či pěstounů. MPSV udělilo do konce letošního roku těmto šesti ohroženým zařízením výjimku. Otázka je, co bude dál. V dotčených zařízeních je celkově umístěno 26 dětí, o něž se stará 212 zaměstnanců. Osobně jsem se byla v těchto několika klokáncích podívat, v některých z nich. Jsou zde nádherně vybavené byty, velké herny, zahrada, hřiště. Chtěla bych se proto zeptat, jestli je ještě nějaká šance na jejich záchranu. Co bude s umístěnými dětmi a zaměstnanci a konečně v případě jejich zániku, co se stane s majetkem, s budovami, s vybavením těchto budov.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci. Já bych možná začala trošku obecněji, že klokánky existují již dlouho a oficiálně patří dnes do skupiny zařízení, která se jmenují zařízení pro okamžitou pomoc. Tato zařízení nejsou provozována jen Fondem ohrožených dětí. Je jich celá řada a jsou provozovány taky neziskovými organizacemi, nebo jsou třeba i zřizovány krajem či obcí. Já tady mám celý seznam.

Od samého počátku své existence Fond ohrožených dětí vlastně ústy své ředitelky, nebo předsedkyně, paní doktorky Vodičkové hlásá, že jsou zařízeními rodinného typu, že jsou malá, rodinná v těch bytech. Paní doktorka také od samého začátku bojuje třeba proti těm velkokapacitním dětským domovům.

Ta novela zákona o sociálně-právní ochraně se pokoušela nebo pokouší o několik věci. Jednou z nich je transformace právě těch různých velkokapacitních zařízení, ať už se jedná o kojenecké ústavy, nebo o dětské domovy, ale také o ta zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zároveň tato novela chtěla dát určité standardy v péči o děti, protože se jedná o děti ohrožené, o děti, jejichž osudy jsou velice pohnuté, a určitě je správné dát tomu nějaká jasná pravidla.

Z těchto pravidel musím říct, že Fond ohrožených dětí měl sklony se vždy vymykat, ať už v dobrém, nebo špatném. Prostě jednotlivé kauzy, musím říci, jsou velice různé, někde, co já je sleduji už nejméně deset let, tak někde bych dala za pravdu Fondu ohrožených dětí, někde bych dala za pravdu orgánu pro sociálně-právní ochranu. Prostě je to různé a ten zákon, který tedy platí, ta novela, od 1. ledna, na základě různých debat definovala několik věcí. Například že když se to jmenuje zařízení pro okamžitou pomoc, tak se jedná o pomoc okamžitou, a tedy dočasnou. Odpovídá tomu i finanční příspěvek, který je vyšší než potom do těch dlouhodobých zařízení, to znamená, chcete-li, do dětských domovů. I když ty už dnes také nejsou ta velkokapacitní zařízení, také je jich mnoho takzvaného rodinného typu. A také se řeklo, že ten pobyt dítěte, a to do konce vycházelo ze statistiky samotného Fondu ohrožených dětí, je tam průměrně šest měsíců. To znamená, že se dalo do zákona, že okamžitá pomoc je tedy definována pobytem šesti měsíců, a zároveň jako další standard se tedy určilo, aby šlo opravdu o malá zařízení, že tam bude maximální kapacita stanovena na 28 dětí s výjimkou sourozenců. Ale původně v těch debatách i zaznívalo, že by to mělo být skutečně rodinného typu - třeba jenom deset dětí. A teď tady ta zařízení všechna se měla vlastně transformovat podle toho zákona do konce roku 2013.

Fond ohrožených dětí žádal o výjimky tady pro tato zařízení, o kterých jsem mluvila, ty výjimky dostal - do konce roku 2014. A já na jednu stranu ano, ta zařízení vypadají moc hezky, jsou tam děti, jsou tam zaměstnanci, na stranu druhou my tady opakovaně, a to probíhalo ještě před tou novelou toho zákona, neustále speciálně Fondu ohrožených dětí se dávají výjimky. Já si pamatuji z ministerstva před deseti lety, že se tam vždy nedostávalo peněz prostřednictvím klasického dotačního řízení, a vždy potom Fond ohrožených dětí dostal peníze navíc nějakou, jaksi bych řekla méně standardní cestou, což už dnes by asi nešlo. Ale tenkrát prostě v souladu s těmi pravidly to ještě bylo možné. Takže ten Fond ohrožených dětí - já nezpochybňuji teď jejich péči o děti, ale opravdu je tam problém, že zatímco všechny ostatní organizace se snaží prostě dodržovat pravidla, tak ten fond se vždycky vymykal. A tady on dostal vlastně dva roky na to, aby se přeměnil. Podle mého názoru jestliže je to tak velké zařízení, já jsem také v těch Štěrboholích byla, které jsou velké, tak já osobně, a dokonce jsem to říkala paní doktorce Vodičkové někdy na jaře tohoto roku, já si myslím, že oni jsou vlastně i dětským domovem rodinného typu a měli by se transformovat. Určitě nikdo nechce, aby to tam opustili a nechali být, ale podle mého názoru by se prostě měli transformovat na dětský domov.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, už jste vyčerpala svých pět minut.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Pardon, ano.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli padne doplňující otázka, dostanete další minuty na dokončení.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Transformovat - tečka. Dobře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Máte slovo paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, paní ministryně, za odpověď. Chtěla jsem se zeptat, jakým způsobem by probíhala případná transformace.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Paní ministryně doplní odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. To je vlastně na nich, to je soukromá organizace, která ale dostává na děti od státu velké dotace, nicméně to nijak ministerstvo nemá v rukou, to je prostě jejich věc. Já bych jim to třeba radila, jak ven z této situace, ale skutečně opakuji, měli na to dva roky a už teď je to velice nestandardní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další je v pořadí pan poslanec Jan Farský, který interpeluje pana ministra Jana Mládka. Já bych ho chtěl v tento moment omluvit, byť je přítomen v Poslanecké sněmovně, tak zrovna v tuto chvíli přijímá delegaci Republiky Tatarstán a nemůže zde být přítomen. Já ho omlouvám tímto způsobem. Když tak načtěte svoji interpelaci, pane poslanče, a bude vám odpovězeno písemně.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se chtěl optat na to, jakým způsobem bude využito osm miliard korun, které byly získány aukcí kmitočtů s tím, že vláda v roce 2013 přijala usnesení, že těchto osm miliard plus jedna miliarda, která ještě přibude letos, má být využito na podporu rozšíření vysokorychlostního internetu v České republice. Bohužel jsem zatím nedohledal to, že by nějakým způsobem tímto mělo se postupovat. Já bych chtěl se tímto přimluvit za podporu internetové ekonomiky a urychlení zavedení vysokorychlostního internetu, protože to je podstatná součást konkurenceschopnosti každého státu a není náhodou, že tam, kde je tato podpora vysoká, ať už je to v Evropě, výrazně v Belgii, Dánsku, Finsku, že tyto státy nás výrazně z hlediska konkurenceschopnosti předčí.

Vážený pane ministře, rád bych proto získal informaci, zda a jak se využije oněch devět miliard korun z aukce kmitočtů a zda současná vláda hodlá dodržet příslib vlády minulé a aktivně podporovat digitální ekonomiku a rozšíření vysokorychlostního internetu do českých a moravských obcí a měst. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Třicátý čtvrtý v pořadí byl vylosován pan poslanec Jan Birke, který chce interpelovat pana ministra Antonína Prachaře. Pana ministra zde zatím nikde nevidím, když tak načtěte svoji interpelaci, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Tak děkuji mnohokrát, pane místopředsedo. Evidentně si to dneska užívám. Téma je jasné - Ředitelství silnic a dálnic. Tak já musím říci, že ty dvě minuty je velmi málo. Já bych potřeboval tak dvě hodiny, možná dva dny na Ředitelství silnic a dálnic. Nicméně abych byl objektivní, aby to nevypadalo tak, že jsem si vybral při dnešních interpelacích jeden terč, a to je ministr dopravy Prachař, to by nebylo seriózní, i přesto, že někteří z vás ten pocit mají. Nicméně tak to prosím opravdu není. Dovolte mi ale pár fakt, která bych rád tady zmínil.

Silnou devizou této vlády měla být stabilita, a to jak v Poslanecké sněmovně, tak především v jednotlivých rezortech. Rezort dopravy a jeho podřízené organizace jsou pak po předchozích vládách a častých změnách v čele rezortu v alarmujícím stavu. Tady se vracím k tomu úvodu. A je nutné podotknout, možná, že někteří z vás už si to nepamatují, já bych rád přečetl dlouhou plejádu jmen, která nebo kteří byli ministři dopravy v tom rychlém časovém sledu: Řebíček, pánové Bendl, Slamečka, Bárta, Šmerda, Dobeš, Stanjura a Žák. Jako starosta města jsem jich zažil šest a věřte mi, že každý měl nějakou jinou prioritu a každý se mnou mluvil jinak. A musím říci, že těch starostů je v České republice 6 200. Na druhou stranu musím říci, že jsem byl velmi rád, že hnutí ANO ve svém personálním návrhu přivedlo krizového manažera. Dneska mám pocit, že máme manažera v krizi. A ten pocit nemám jenom já. To by mně zásadně ještě nevadilo, problém je v jedné věci, že tou nejklíčovější organizací je Ředitelství silnic a dálnic a tam je zásadní problém, kdy byl přiveden odborník, který měl stabilizovat a posunout výstavbu silnic dopředu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, nerad vám skáču do vašeho projevu. Skutečně byste na to potřeboval asi ty dvě hodiny, protože dvě minuty určené jste vyčerpal. Tak jestli chcete položit otázku, položte otázku, načtěte ji. Pan ministr už přišel a pak potom můžete položit doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Omlouvám se, protože jsem se nechal unést. Já se chci zeptat pana ministra, kdy plánuje sestavit kompletní vedení Ředitelství silnic a dálnic, a umožnit tak efektivní fungování této organizace. To je první otázka. A druhá otázka, jestli -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Skvělé. Pan ministr vám odpoví a pak budete mít druhé kolo. Děkuji vám.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, v otázce ŘSD - velké téma - bych chtěl říci, že nový tým vedení ŘSD jsem přivedl 1. dubna letošního roku. A znovu zopakuji to, co už jsem řekl několikrát - nevybral jsem pouze generálního ředitele, ale vybral jsem manažerský tým v počtu šesti lidí, který začal jednak dělat kroky dovnitř organizace, tzn. analýzu všech neproplacených faktur, všech změn během výstavby a dalších a dalších věcí, porušování rozpočtové kázně a věcí, které jsme zdědili. Zároveň jsme začali dělat na přípravě investic a myslím si, že úsek přípravy investic dneska pracuje, a myslím si, že i veřejnost to vnímá. Stejně tak postupně byl na místo provozního úseku přivedený nový člověk. A samozřejmě toto není možné udělat v rámci jednoho dne. Ti lidi někde pracují, ti lidi mají nějaké výpovědní lhůty, příp. rozvázání pracovního poměru u bývalých zaměstnavatelů, a postupně jsme tento tým budovali. Výsledky toho týmu, si myslím, že veřejnost vnímá např. v rámci oprav mezi Průhonicemi a Chodovem, kde došlo k otevření tohoto úseku o 22 dnů dříve, než bylo původně plánováno.

Já bych chtěl říct, že osoba generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic je velmi důležitou osobou jednak dovnitř organizace, aby zaměstnanci naprosto jasně věděli, kdo této organizaci šéfuje, a jednak aby i zhotovitelé věděli, že mají mezi sebou partnera. Pouze jedenkrát jsem jmenoval generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic pana Kubiše. Ten bohužel po čtyřech měsících rezignoval a při vši úctě při zjištění - možná se mu ani nedivím. V této chvíli probíhá výběrové řízení na ředitele Ředitelství silnic a dálnic. Máme 28 uchazečů. Hodnoticí komise mně doporučila užší výběr čtyř lidí, se kterými postupně vedu nějaké diskuse.

Já si myslím, že tato organizace na rozdíl od toho, co bylo v minulosti, je v této chvíli stabilní a plní své úkoly, byť nemá jmenovaného generálního ředitele. Na generálního ředitele si skutečně dám dostatek času a dám si dostatek prostoru, abych vybral takovou osobu, která zapadne do manažerského týmu a povede Ředitelství silnic a dálnic nejenom krátkodobě, ale s dlouhou vizí, minimálně do skončení funkčního období této vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Poprosím pana poslance o doplňující otázku. Máte na to minutu, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Ano, ano. Děkuji, pane místopředsedo, děkuji vám za vaši shovívavost. Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Je to opravdu velké téma a já vám tuto organizaci opravdu nezávidím, to mi věřte. Nicméně dovolte mi, abych vám opravdu položil ještě jednu doplňující otázku, která mě do jisté míry zajímá, a vy to velmi dobře víte, že mě zajímá dlouhodobě, a to je váš názor, pokud jste ho změnil, nebo nezměnil a dále na něm trváte, co se týče restrukturalizace jednotlivých ředitelství Ředitelství silnic a dálnic. Tuším, že z těch současných 25 snížení na 8. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Já bych chtěl upřesnit, že těch závodů není 25, ale pouze 13. Závodů Ředitelství silnic a dálnic je v této chvíli 13 a jsou vesměs v krajských městech. Samozřejmě jsme se zabývali i touto záležitostí, jakým způsobem budeme řešit tyto závody, které jsou pod generálním ředitelstvím. A není žádným tajemstvím, že jsme se zabývali i myšlenkou redukovat tyto závody. Bavili jsme se o tom, co vás, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, zajímá nejvíc, a to je Hradec Králové a Pardubice, kde na vzdálenosti 20 km máme dva závody Ředitelství silnic a dálnic. Pro nás je a bude i nadále důležité, aby Ředitelství silnic a dálnic fungovalo. Pro nás není důležité, že v každém krajském městě bude závod Ředitelství silnic a dálnic. Historicky jsem si zjistil, že bylo pouze 8 závodů Ředitelství silnic a dálnic, a nikde není vyloučeno, že se k tomuto modelu nevrátíme. V této chvíli bych chtěl říct, že nemáme naprosto jasné, kterých závodů se to bude týkat a zda některé závody budou tzv. redukovány pouze na odloučená pracoviště. Nicméně máme vizi, že toto připravíme do konce letošního roku, a vše, stejně jako organizační schéma Generálního ředitelství Ředitelství silnic a dálnic, jsme projednali s dotčenýma dvěma odborovými organizacemi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní bych poprosil pana poslance Petra Bendla o jeho interpelaci. Interpeluje pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci sankcí Evropské unie vůči Rusku.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře zemědělství, z médií jsem se dozvěděl, že chcete téměř vlastním tělem bránit tomu, aby se na území České republiky dostaly levné potraviny. Trošku s podivem říkám, že se tomu divím, že by měl být náš společný zájem na tom, aby lidé mohli kupovat levné potraviny. Nezaměňovat prosím se slovíčkem kvalitní potraviny. Myslím si, pane ministře, že byste se měl věnovat především tomuto tématu a dělat maximum pro to, aby se zemědělcům vyplatilo pěstovat potraviny, chovat dobytek tak, abychom byli konkurenceschopní na tom zemědělském trhu, abychom nemuseli dotovat řepku, rychle rostoucí dřeviny apod., ale naopak orientovali finance a finanční podpory, které z Evropy jdou, a nejsou to malé prostředky, právě do oblasti potravin. Tak zajistíte, že budou moci býti potraviny levnější. Ale jak chcete stát na hranicích a bránit tomu absurdnímu, aby lidé mohli kupovat levné potraviny, to jsem se tady dneska chtěl dozvědět, ale evidentně se to nedozvím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S další interpelací, 36., byl vylosován pan poslanec Michal Kučera, který interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci zákona o pomoci v hmotné nouzi.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, doplatek na bydlení je sociální dávkou, která má pomoci s úhradou nákladů na bydlení těm, kteří tyto náklady nejsou schopni hradit sami. Částka vyplaceného doplatku na bydlení se však každoročně zvyšuje. V loňském roce už dosáhla téměř 3 mld. korun. Starostové měst a obcí si stěžují na předražené ubytovny, ve kterých jsou ubytováni občané, za něž platí stát nájem formou doplatku na bydlení, kde nájemné mnohonásobně převyšuje nájemné obvyklé v obci. Tato praxe pak způsobuje koncentraci sociálněpatologických jevů v lokalitách, které jsou takto využívány.

Paní ministryně, proč úřad práce dosud vyplácí často nehorázně vysoké doplatky na bydlení? Zákon o pomoci v hmotné nouzi jasně stanoví, že doplatek na bydlení má být přiznán do výše, která je v místě obvyklá.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Poprosím paní ministryni, aby odpověděla na tento dotaz.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci. Tak především bych chtěla říct, že jsme tady včera ve třetím čtení schválili novelu zákona o hmotné nouzi, který omezuje zásadním způsobem ten jev, který jste popsal. To tedy nebudu opakovat.

Co se týče toho, co stanovuje a nestanovuje přímo ten zákon, tady se musíme zase vrátit zpět a připomenout si, co se stalo s těmi úředníky a úřednicemi, kteří tyto dávky vyplácejí. Oni byli převedeni z obcí na úřady práce, přičemž já se domnívám, že to neměla být agenda úřadu práce, aby vyplácel sociální dávky, obzvlášť dávky pomoci v hmotné nouzi, kde součástí vyplácení by měla být sociální práce s těmi lidmi. A po cestě, abych tak řekla, tím převodem se jich asi tři tisíce ztratily.

To znamená, že my se v současné době snažíme vlastně žehlit situaci, která tady vznikla po zásahu pana exministra Drábka, a vlastně tak jak byly úřady práce personálně oslabeny, tak kontrola, možnost toho opravdu se chovat úplně striktně, byla velice omezena. A otázka ceny v místě obvyklé je vlastně v zákoně sice takhle napsaná, ale potom je velice neurčitě, jak je to teď, zakotvené, jak tuhle cenu zjistit a jak podle toho postupovat.

Další věc je, že musím říci, že tady mám průměrná čísla za jednotlivé regiony, a tam zase doplatky na bydlení nijak nehorázné nejsou, ale v některých obcích máte pravdu, že to tedy ujíždí. My jsme přesvědčeni, že teď, poté co od srpna nabírají úřady práce dalších 600 lidí a poté co vejde v platnost novela, kterou jsme tady měli včera, která to všechno mnohem více zpřesňuje a zpřísňuje, k tomuto už docházet nebude.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Budete mít doplňující dotaz? Ještě padne. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za vysvětlení, paní ministryně. Já jsem tedy pochopil, že v tuhle chvíli tedy nedodržujete zákon, že na to asi nemáte personální vybavení, jak jsem tomu dobře rozuměl. Nicméně bych vás chtěl skutečně vyzvat k okamžitému dodržování zákona o pomoci v hmotné nouzi úřadem práce. A pokud úřad má nějaké nehospodárné chování, abyste z toho prosím vyvodila důsledky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: To nebyl dotaz. Chcete reagovat, paní ministryně?

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Jenom krátce. My toto všechno teď kontrolujeme, ale opravdu jsme pořád ještě trochu na začátku. Nedomnívám se, že by úřady práce vysloveně porušovaly zákon, protože jak říkám, ono to místně obvyklé nájemné v podstatě nikde stanoveno není, ale samozřejmě teď probíhají důkladné audity toho všeho, kde se místně co vyplácí a jak. Musím říci, že třeba čísla kontrol, které jsou ty úřady práce, které byly dosud schopny udělat, se pohybovaly okolo 5 %. Takže to se teď zvyšuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě omluvenky - dnes do 18 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Sedláček a dnes, 25. 9., od 17.40 do konce jednacího dne Poslanecké sněmovny se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jeroným Tejc.

Přistoupíme k další interpelaci a tu má paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci volebních deliktů. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, rozhodnutí o potrestání jednoho z advokátů vydané Českou advokátní komorou za předvolební atak na prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga vyvolalo zaslouženou pozornost. Připomínám, že lživý inzerát byl na objednávku tohoto pána otištěn v první den druhého kola voleb prezidenta republiky v deníku Blesk. Zřejmě už proto, že jej za potrestání vzhledem k výši sankce ani nelze považovat, po pravdě jde o jednoznačný výsměch všem občanům, a to nejen těm, pro které férové volby nejsou jen frází. V této souvislosti se objevila myšlenka zavedení takzvaných volebních deliktů, díky nimž by bylo možné postihnout jednání, která jsou s představami o slušné a spravedlivé volební soutěži v rozporu. Tento nástroj se může jevit jako kontroverzní, nicméně současné řešení v podobě případné neplatnosti voleb, a teď nemluvím jen o volbách prezidentských, není optimální. Navíc jím nelze podchytit všechna jednání, na jejichž závadnosti panuje obecná shoda.

Vážený pane ministře, jaký je váš názor na zavedení volebních deliktů do českého práva? Myslíte, že mohou představovat účinný nástroj represe vůči těm, kteří zneužívají současných měkkých pravidel? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Bude vám odpovězeno písemně.

Třicátý osmý v pořadí byl vylosován pan poslanec Zbyněk Stanjura ve věci interpelace na pana ministra Antonína Prachaře ve věci mýtného systému. Není zde, v tom případě budu pokračovat dál, jak bylo vylosováno pořadí.

Třicátý devátý byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje pana ministra Milana Chovance ve věci zakázky na externí právní služby. Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Vážený nepřítomný pane ministře, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra podléhá kontrole členů správní a dozorčí rady, ve které má vaše ministerstvo své zástupce. My jsme byli jako poslanci výboru pro zdravotnictví informováni dopisem pana ředitele Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra o dopisu, který byl rozesílán jako otevřený dopis zaměstnanců Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, ve kterém byly některé skutečnosti.

Chtěl bych požádat o to, abyste sdělil, případně odpověděl písemně, zda tvrzení, která se objevila v osobním dopise pana Jaromíra Gajdáčka, ředitele zdravotní pojišťovny, že všechny věci, které byly v dopise popsány, že se jimi zabývaly správní a dozorčí rada zdravotní pojišťovny a že vše bylo v pořádku projednáno ve výboru pro audit. Přesto bych se chtěl konkrétně zaměřit na to, aby byla sdělena odpověď, zda zakázka na externí právní služby byla zadána v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a zda pan ministr a členové správní a dozorčí rady za Ministerstvo vnitra považují vozový park používaný managementem Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra za přiměřený. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Bude vám odpovězeno písemně.

Čtyřicátý v pořadí byl vylosován se svou interpelací opět pan poslanec Zbyněk Stanjura s interpelací na pana ministra Antonína Prachaře. Bohužel ani teď pana poslance nevidím. Budeme pokračovat dál. Čtyřicátý první byl pan poslanec Michal Kučera. Ten svoji interpelaci stáhl.

Čtyřicátá druhá byla vylosována paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou ve věci odpovědnosti komunálních politiků. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, písemně nebo ústně se na mne obrátilo již několik starostů a zastupitelů ve věci nešťastného vymezení právní odpovědnosti, kterou v rámci výkonu svých funkcí nesou. Kritéria stanovená zákony považují komunální politici za vzájemně rozporná či příliš abstraktní, v důsledku čehož nemohou poskytovat jasné vodítko pro jejich činnost. Za problematickou se označuje zejména oblast nakládání s obecním majetkem. Situaci by pomohla vyřešit novela příslušných předpisů, která by do věci vznesla jasno. Ostatně pro její přijetí se včera vyslovil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, o jehož erudovanosti samozřejmě nepochybuji.

Vážená paní ministryně, souhlasíte se mnou, že jde o závažný problém, který je patrně v součinnosti s resortem vnitra třeba legislativně řešit?. Jakým způsobem a především kdy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Bude vám odpovězeno písemně.

Čtyřicátý třetí v pořadí byl vylosován pan poslanec Jan Birke, tuto interpelaci stahuje, a 44. je opět pan poslanec Jan Birke opět s interpelací na pana ministra Antonína Prachaře ve věci podlimitní zakázky na ŘSD Praha. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji. To už je moje poslední interpelace, pane ministře. Ta bude velmi jednoduchá a velmi krátká. Reaguji na novinový článek, kde jsme se mohli všichni dočíst, že existují podlimitní zakázky na ŘSD Praha, které dávají zjednodušeně řešeno zakázky firmám, které sídlí ve stejné budově jako Ředitelství silnic a dálnic Praha a mají ve svých názvech ta vína. A v neposlední řadě je to celé podezřelé. Já bych chtěl slyšet váš názor, jestli se tím jako ministr zabýváte a jak celou situaci řešíte. A jestli to je vůbec pravda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já bych chtěl říci, že ze své pozice ministra dopravy skutečně nemohu dohlížet na průběh všech řízení u stovky malých zakázek, to prostě kapacitně není možné, které podřízené organizace zadávají. To ale nic nemění na tom, že v resortu nebudu u žádných tendrů, ani u relativně malých, tolerovat diskriminační přístup či návrh k rozdávání veřejných zakázek předem vybraným firmám. Ve věci podlimitních zakázek na ŘSD jsem proto kromě vnitřního auditu také dohodl na mimořádné kontrole Státního fondu dopravní infrastruktury zaměření na tento typ zakázek. Kontrola Státního fondu dopravní infrastruktury bude probíhat v nadcházejících dnech a nebude se týkat jenom závodu Praha.

Předmětem kontroly, kterou jsme spustili 22. 9., jsou výběrová řízení, jimiž ŘSD oslovilo omezený počet uchazečů, jednací řízení bez uveřejnění, zakázky malého rozsahu a zjednodušeně podlimitní řízení. Cílem kontroly je prověřit veškeré pochybnosti o tom, zda ŘSD a jeho obchodní pracovníci postupovali v souladu se zákonem a vybírali své dodavatele transparentně. Současné vedení závodu Praha už změnilo mnoho procesů. Já bych chtěl říct, že zakázky, o kterých vy mluvíte, tři zakázky na odvodňování a seřezávání trávy, byly uzavřeny a schváleny bývalým vedením dne 15. 6. Dne 18. 6. nastoupil nový ředitel závodu Praha. Takže toto bylo uděláno tři dny předtím, než nastoupil nový ředitel závodu Praha. Dvě z těchto zakázek byly zrušeny, a co se týká zakázky společnosti s vinným názvem, teď ji tady hned nenajdu - společnost Malvasier, tak jde o společnost, kterou zastupoval jeden člověk, který v ŘSD pracuje od roku 1998. Já skutečně nechci zkoumat, jestli někdo si vybere název firmy Malvasier, nebo František Opršálek. To opravdu nechceme zkoumat. Podmínkou pro účast v poptávkovém řízení v této konkrétní zakázce - byly to stavební práce silnice I/66 Milín - Příbram, seřezání krajnic, oprava odvodnění - byl mimo jiné výpis z obchodního rejstříku, platné oprávnění k podnikání, realizace stavebních prací za poslední tři roky ve finančním objemu alespoň 2 miliony korun. Společnost, která se přihlásila, všechna tato kritéria splnila.

Já jsem nechal prověřit činnost společnosti, která má stejného jednatele, od roku 1998. Vůči společnosti, nebo vůči dodavateli zastoupenému tímto jednatelem nebyly od roku 1998 vzneseny žádné reklamační nároky. Mohu vám v písemné odpovědi doložit i fotografie, jak tato společnost se s touto zakázkou vypořádala.

I nadále samozřejmě budeme věnovat pozornost jakýmkoli podlimitním zakázkám, zejména těm, které se velmi blízko blíží limitní hranici 6 milionů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Doplňující otázka nebude? (Není.) V tom případě přistoupíme k další interpelaci.

Jako 45. byla vylosovaná se svou interpelací paní poslankyně Věra Kovářová, interpeluje paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. My jsme se s paní ministryní domluvily, že ten dotaz položím znovu, takže se omlouvám kolegům, že si to musí vyslechnout ještě jednou. Nicméně opakování je matka moudrosti.

Vážená paní ministryně, písemně nebo ústně se na mě obrátilo již několik starostů a zastupitelů ve věci nešťastného vymezení právní odpovědnosti, kterou v rámci výkonu svých funkcí nesou. Kritéria stanovená zákony považují komunální politici za vzájemně rozporná či příliš abstraktní, v důsledku čehož nemohou poskytovat jasné vodítko pro jejich činnost. Za problematickou se označuje zejména oblast nakládání s obecním majetkem. Situaci by pomohla řešit novela příslušných předpisů, která by do věci vnesla jasno. Ostatně pro její přijetí se včera vyslovil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, o jehož erudovanosti samozřejmě nepochybuji.

Vážená paní ministryně, souhlasíte se mnou, že jde o závažný problém, který je patrně v součinnosti s resortem vnitra třeba legislativně řešit? Jakým způsobem a především kdy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, a požádám paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, milé kolegyně, milí kolegové, chtěla bych se omluvit, že spojím odpověď na ty dva dotazy stejně formulované v rámci svého posledního vystoupení. Ale pochopila jsem, že jde o stejný dotaz, nebo podobný dotaz.

Tak předně tady v tom dotazu nebyla vymezena přesně odpovědnost, jestli máme na mysli trestní odpovědnost, nebo právní odpovědnost civilní občanskoprávní, a já sama jsem se musela poučit v novém občanském zákoníku, jak to vlastně s odpovědností u komunálních politiků je, nebo politiků, kteří nakládají s majetkem.

Takže v té rovině civilní opravdu současná platná právní úprava není zcela jednoduchá, protože chybí speciální vymezení. Ustanovení § 20 odst. 2 říká, že právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny. Ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. A obec samozřejmě vždycky považujeme za takovou právnickou osobu. Nový občanský zákoník ve svém platném a účinném znění v § 159 odst 2 předepisuje povinnou pečlivost osobám, které jsou členy voleného orgánu právnických osob, s tím, že vyvratitelnou domněnkou stanoví předpoklad, že za nedbalostní jednání je třeba považovat situaci, kdy osoba, která při přijetí funkce zjistila, že této péče není schopna, nevyvodila z toho pro sebe důsledky. Takže já se domnívám, že ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách je s ohledem na ustanovení § 20 odst. 2 použitelné na veškeré osoby soukromého, ale i veřejného práva, když to nevylučuje jejich povaha. Znamená to, že bude dopadat i na obce a kraje. Samozřejmě za předpokladu, že zde neexistují zvláštní právní předpisy. Ty zvláštní právní předpisy předepisují ovšem jenom určitou formu pečlivosti. Aby to bylo srozumitelnější, lze konstatovat, že porušení té speciální pečlivosti a hospodárnosti při nakládání s majetkem může vést právě při absenci konkrétní speciální úpravy odpovědnosti za porušení této povinnosti k povinnosti nahradit újmu podle ustanovení § 2910 nového občanského zákoníku. Jedná se tedy o porušení zákonné povinnosti, nikoliv smluvní povinnosti. Smluvní povinnost, která je vždycky přísnější, se uplatní tam, kde je ať už zastupitel, nebo zaměstnanec obce zvolen do orgánu některé z korporací.

Takže pokud jde o tu civilní oblast, není to jednoduchá záležitost a věřím tomu, že až více vejde v praxi a bude větší zkušenost z uplatňování nového občanského zákoníku, tak to bude snazší i pro komunální politiky. Můžu jenom doporučit, aby nakládali s majetkem hospodárně, účelně, při vědomí toho, že i ta speciální pečlivost se bude řídit v případě, že zde bude podezření, že ji porušili, ustanoveními nového občanského zákoníku. Čili relativně přísnými a zatím dost obecně a vágně formulovanými ustanoveními.

Pokud jde o trestní odpovědnost, tam je to jednodušší. Na komunální politiky se vztahuje trestní odpovědnost podle trestního zákoníku. Vždycky musíme při zvažování trestní odpovědnosti dokazovat veškeré znaky příslušné skutkové podstaty trestného činu, včetně subjektivní stránky zavinění. Čili v naprosté většině případů zde půjde o prokázání úmyslu. Ten úmysl musí prokázat orgán činný v trestním řízení, protože komunální politici v tomto ohledu nejsou ve zvláštním postavení. Samozřejmě pokud vystupují a pokud je ten trestný čin možné spáchat jenom tehdy, když zde bude pachatel úřední osobou, tak je zde trestní odpovědnost ještě přísnější.

Ale nevidím tady žádný problém. Problém vidím spíše v tom, že ty orgány činné v trestním řízení, které se zabývají touto problematikou, si někdy nejsou dostatečně vědomy specifik výkonu činnosti, výkonu funkce komunálního politika a třeba i zvýšené míry rizika, kterou na sebe musí při tom rozhodování brát. A myslím si, že by bylo namístě, aby právě třeba státní zástupci nebo soudci, kteří se touto problematikou zabývají v oblasti trestní, měli dostatek informací. (Upozornění na čas.) Což můžeme v rámci Justiční akademie zajistit. Pro mě je to dotaz, který vede i k určitému zamyšlení nad tím, jestli by v Justiční akademii nemělo dojít k proškolení státních zástupců a soudců právě ve vztahu ke specifikům činnosti komunálních politiků a jejich možné trestní odpovědnosti za určitý druh trestných činů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující dotaz, paní poslankyně?

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, děkuji moc za to, že zde zaznělo, že pokud starostové a zastupitelé mají nakládat s obecním majetkem účelně a hospodárně, tak to je v pořádku. Nicméně orgány činné v trestním řízení často účelnost a hospodárnost posuzují zcela jinak, než když se starosta nebo zastupitelstvo rozhodnou ve prospěch obce s tím, že jsou si vědomi, že někdy to účelné nebo hospodárné býti nemuselo. To si myslím, že by se mělo řešit. Proto mě mrzí, že vláda vydala negativní stanovisko k našemu návrhu novely zákona o obcích, který by tento problém velmi jednoduše mohl řešit. Nicméně doufám, že na plénu bude o tomto tématu dostatek času, abychom si vyjasnili postoj i právě k tomuto našemu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Budete reagovat, paní ministryně?

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Využiji té možnosti k tomu, abych řekla svoje osobní stanovisko. Myslím si, že je třeba novelizací všech souvisejících předpisů, pokud to povede ke konkretizaci povinností zastupitelů na komunální úrovni. A jsem si velice dobře vědoma právě těch rizik, kterým je vystaven ten, který má nakládat s majetkem s tou zvýšenou pečlivostí a přitom musí plnit svoje úkoly, které kromě jiného vyžadují, aby na sebe vzal i určité riziko, že to nemusí vždycky dopadnout tak, jak v momentě, kdy přijímá to rozhodnutí, zamýšlí. Ale právě tomu by měl bránit institut, který známe z trestního práva odnepaměti, a to je prokázání úmyslu poškodit, nehospodárně nakládat, porušit určitou povinnost.

Pokud jde o novelizaci, kterou jste, paní poslankyně, zmínila, tak já si myslím, že opravdu je třeba se k ní ještě vrátit při projednávání konkrétního zákona. A zřejmě se v debatě potom také osobně vyjádřím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Než budeme pokračovat dál, přečtu dvě omluvenky. Dnes se od 17 hodin z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Martina Berdychová a v době od 18 do 19.30 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jaroslav Klaška.

Šestačtyřicátý v pořadí byl vylosován pan poslanec Zbyněk Stanjura s interpelací na pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše - ale poslance Stanjuru zde nevidím. Tak v tom případě budeme pokračovat dál, a to poslední interpelací, kterou má opět paní poslankyně Věra Kovářová na paní ministryni Věru Jourovou.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, v časopise Euro jsem si před dvěma týdny přečetla zajímavý článek o reklamní kampani na podporu turismu a tuzemské gastronomie, kterou pod názvem Czech Specials uskutečňuje agentura CzechTourism. Text přináší varovné informace o způsobu, jakým je program realizován. Podle zjištění časopisu Euro se má v této kampani utratit téměř 1,5 miliardy korun, a to v řadě případů zcela neefektivně a neúčelně. Omluvou přitom pochopitelně není skutečnost, že jde o prostředky evropské. Zcela naopak. Situace je opravdu alarmující. Některé z restaurací, které jsou do kampaně zapojeny, dokonce vůbec nenabízejí tradiční česká jídla, jejichž propagace měla být podstatou této kampaně.

Vážená paní ministryně, jistě nejen mne zajímá, kdo za tato pochybení nese odpovědnost a jakým způsobem hodláte zjednat nápravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že zde paní ministryně Jourová není, tak vám bude odpovězeno písemně. A já konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. A tak jak bylo v průběhu dne stanoveno, budeme pokračovat v 18 hodin projednáváním čtyř bodů, které jsou pevně zařazeny, a já do 18. hodiny přerušuji jednání schůze.

(Poslanci z pléna žádají pokračovat bez přerušení.) V tom případě poprosím o čtyřminutovou přestávku s předsedy klubů, abychom se domluvili na dalším postupu, protože jsem měl informaci, že budeme pokračovat od 18 hodin. Poprosím předsedy klubů, aby se ke mně dostavili, a domluvíme se. (Porada s předsedy klubů.)

Upřesňuji své vyjádření, protože jsem neměl všechny informace. Na základě porady s předsedy klubů budeme pokračovat v jednání. Zazvoním a zavolám kolegy z předsálí, tak aby se sem dostavili všichni poslanci, protože bylo ujednáno, že v jednání se bude pokračovat po ukončení ústních interpelací. (Chvíli se čeká.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.