Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

179.
Odvolání se proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru
podle § 16 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny

Odvolání se pana předsedy Miroslava Kalouska bylo předsedovi Poslanecké sněmovny doručeno v předepsané lhůtě. K tomuto bodu vám bylo rozdáno na lavice, a to ve středu 17. září, usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 82 ze dne 16. září tohoto roku. Nejdříve prosím zpravodaje mandátového a imunitního výboru pana poslance Radka Vondráčka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval se mnou průběh projednávání.

Nyní prosím, aby pan poslanec Miroslav Kalousek své odvolání uvedl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mandátový a imunitní výbor přijal rozhodnutí, ve kterém mi ukládá, abych se panu poslanci Ondráčkovi omluvil za to, že jsem o něm řekl v parlamentní rozpravě, že byl komunistický fízl. Já s tímto rozhodnutím nesouhlasím, a odvolal jsem se proto k Poslanecké sněmovně a chci vám navrhnout, abyste rozhodnutí mandátového a imunitního výboru zrušili. Dovolte prosím, abych teď uvedl několik argumentů na podporu svého návrhu.

Předně ve slovech komunistický fízl není žádný vulgarismus. Fízl je slovo, které odpovídá standardům běžné češtiny, běžně se používalo i používá, a my, co jsme byli o Palachově týdnu i v září 1989 na Václavském náměstí, tak jsme prostě tyto osoby jinak neoznačovali. Říkali jsme jim nejčastěji fízl, také jsme jim říkali mlátičky, popřípadě s využitím křestního jména tehdejšího prezidenta republiky jsme jim říkali gustapáci. Používali jsme také několik jiných termínů, ale ty už jsou vulgární. Ty bych si na půdě Poslanecké sněmovny nedovolil vyslovit. Slovo fízl vulgární nepochybně není.

Ano, v tom slově je výrazná dávka opovržení. Opovržení, kteří někteří z nás cítí k práci, kterou tehdejší příslušníci pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti vykonávali. Já bych si nikdy nedovolil tímto slovem označit bývalého pořádkového policistu, kriminalistu nebo dopraváka. Prostě to bylo povolání, které potřebuje každý režim, a ti lidé vykonávali veřejnou službu. Ale příslušníci Státní bezpečnosti a příslušníci pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti nevykonávali veřejnou službu. Ti sloužili zločinnému režimu k tomu, aby brutálním způsobem potlačovali nikoliv kriminalitu, ale projevy svobodné vůle, občanské postoje a snahy o demokratizaci země. To byli prostě komunističtí fízlové.

Já rozumím tomu, že někteří poslanci mandátového a imunitního výboru z řad vládní koalice, pánové Zlatuška, Fichtner z hnutí ANO, pan poslanec Tejc či pan poslanec Chvojka tento názor nesdílejí, že se na slovo fízl dívají jinak, protože prostě necítí to opovržení vůči práci těchto lidí a vnímají je neutrálně, možná dokonce pozitivně. Ale my, kteří to opovržení cítíme, máme na slovo fízl zcela jistě právo, a nejde tedy o urážku, ale jde o názorový střet. Jde o názorový střet, jak vnímáme činnost těchto lidí.

Rozumím i tomu, že poslanci vládní koalice si taková slova nepřejí říkat, protože mají k těmto lidem mimořádně kladný vztah. Mohl bych uvést desítky příkladů. Řeknu jeden křiklavý za všechny. Poměrně nedávno byl do pozice druhého nejdůležitějšího muže na Policejním prezídiu, náměstka pro trestní řízení, jmenován důstojník, který má za sebou kariéru sedmi let důstojníka Státní bezpečnosti. Vládě to nevadí. Některým z nás to vadí, protože těch sedm let kariéry důstojníka Státní bezpečnosti opravňuje slovo komunistický fízl, jak jsem slyšel a četl jeho argumenty, dokonce i u pana poslance Ondráčka. Pardon - i u pana poslance Vondráčka. No a ten člověk dnes Sobotkovi, Babišovi, Chovancovi, slouží stejně horlivě, jako předtím sloužil Lorencovi, Obzinovi a Jakešovi. Někdy mě napadá, zda ne někdy také s podobným zadáním. Takže je celkem logické, že poslanci vládní koalice chtějí tohle slovo víceméně zakázat. A já s tím, prosím, nesouhlasím, protože to slovo vyjadřuje určitý názor a ten názor do Poslanecké sněmovny patří.

Jako další argument bych uvedl i to, že to slovo nezaznělo samoúčelně. Já jsem se ten den ráno nevzbudil a neříkal jsem, co bych tak dneska udělal, navezu se do pana poslance Ondráčka. Já jsem to použil při rozpravě, která byla velmi případná. Jestli si dobře vzpomínáte, rozprava se vedla o tom, zda nad finančně analytickým útvarem jako nepochybně zpravodajskou jednotkou bude, či nebude zřízena parlamentní kontrola.

Kolegové, prosím, mohli byste mi podat trochu vody? Děkuji za pochopení.

Bude, či nebude zřízena parlamentní kontrola. (Řečníkovi byla donesena lahev vody.) Jednou z velkých vymožeností, kterou přinesla listopadová revoluce a demokracie, kterou jsme po ní získali, bylo, že nad represivními složkami státu, které do té doby byly do značné míry státem ve státě, byla převzata politická kontrola a vykonávána parlamentní kontrola. Že prostě nad represivními složkami, kterých se do té doby lidé báli, převzali politici kontrolu. Někteří z nás to tady prosazovali, někteří z nás to odmítali - a pan poslanec Ondráček velmi ostře vystoupil proti tomu, že on takovou kontrolu nechce. Podle mého názoru hájil verbálně jako poslanec Poslanecké sněmovny z určitého pohledu stejné principy, které v roce 1989 bránil s pendrekem v ruce, a proto bylo v tu chvíli podle mého názoru nezbytné říci nejenom, co se říká, ale také kdo to říká. Že prostě určité názory s úporností plísně ulpívají na našich demokratických institucích a docela nebezpečně je prorůstají. A i tento názor patří do Poslanecké sněmovny.

Já vím, někteří poslanci vládní koalice mi na to mohou říci: Čo to trepeš? Aká parlamentná kontrola, čo je to také, všeci kradnětě a my chceme makať. Nětáraj! (Smích z pravé strany sálu.)

Dvacet pět let tady bylo všecko špatně! Úplně všechno tady bylo dvacet pět let špatně, a my teď přijdeme makat a dáme to do pořádku! Některá slova povolíme, některá slova zakážeme a nikoho se nebudeme ptát! A nikdo se nás nesmí ptát na to, jestli náhodou po velké protikorupční revoluci nekrademe třikrát tolik, než se kradlo celých těch pětadvacet let. I tento názor, dámy a pánové, patří do Poslanecké sněmovny.

A tady já prostě mám zásadní názorový střet s poslanci mandátového a imunitního výboru. Jak se díváme nebo nedíváme na činnost represivních složek před rokem 1989. Jestli k nim máme neutrální vztah, jestli k nim máme úctu, nebo jestli cítíme opovržení. Pokud k nim cítíme opovržení, vyjádříme ten názor slovem fízl. Rozhodnutí mandátového a imunitního výboru tedy spíše chápu jako snahu potlačit určitý názor, se kterým poslanci nesouhlasí. Docela chápu, proč někteří poslanci vládní koalice s tím prostě nesouhlasí. Znovu opakuji, vláda má poměrně vřelý vztah k lidem s touto minulostí, nechává je jmenovat do vysokých funkcí v Policii České republiky i ve státní správě a koneckonců ne všichni členové vlády mohou předložit čisté lustrační osvědčení.

Já chápu, že se vám ten názor nelíbí, ale parlamentní rozprava je od toho, aby ten názor mohl být přednesen. Snaha zakázat ho mandátovým a imunitním výborem je snaha o potlačení svobodné diskuse.

Dovoluji si proto navrhnout Poslanecké sněmovně usnesení: Poslanecká sněmovna ruší rozhodnutí mandátového a imunitního výboru číslo 82. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nejprve tu mám dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček, po něm pan poslanec Mihola, pak s přednostním právem pan poslanec Kováčik, pan poslanec Stanjura a po něm ti, kteří jsou přihlášeni k obecné rozpravě, paní poslankyně Chalánková, Fichtner, Ondráček, Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se k té samotné věci, k nějakému jazykovému rozboru, vyjadřovat nebudu. Já jsem jenom chtěl vystoupit, abych nebyl jako člen mandátového a imunitního výboru interpretován, co mi vadí, proč jsem co říkal. Já ve svém věku jsem schopen mluvit sám za sebe.

Mně nevadil obsah, pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, mně vadila forma. Já mám za to, že můžete mít i pravdu po materiální stránce, nicméně není nutné v této Sněmovně, v této ctihodné Sněmovně, jak řekl naposledy pan místopředseda Gazdík včera při jednání, používat některá slova. Jsou to slova svým významem neslušná. Soupeře lze usadit inteligentně, vtipně, bez toho, že bychom se uchylovali k těmto vulgarismům. Ono to potom prorůstá, věc se vyhrocuje.

Mě mrzí celá ta věc, že tím vůbec ztrácíme čas a že to projednáváme. Já bych vás spíš poprosil, že bychom některá slova prostě vypouštěli a chovali se tady k sobě slušně. Nejde mi o nic jiného než o slušné chování. To je asi tak všechno. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Mihola, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážení kolegové. Děkuji za slovo. Jenom se krátce vyjádřím k tomu, co řekl pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Kalousek. Mně se nelíbí to paušalizování "poslanci vládní koalice". Poslanci vládní koalice by něco chtěli zakázat. Nevím, jestli si dělal výzkum, nebo jestli mluvil se všemi. Za poslance KDU-ČSL mohu říct, že jsme na klubu tuto věc diskutovali. Zakazovat nic nechceme. Tato slova jsou našemu slovníku poměrně vzdálená. Já osobně se snažím používat výrazy přiměřené. Na druhé straně jsme se shodli na tom, že je potřeba akceptovat, že Poslanecká sněmovna je kolbiště, kde se prolíná leccos starého s novým, a je potřeba se obrnit, abychom byli schopni přijmout i výrazy, které přesahují rámec běžné mluvy. Tolik za klub KDU-ČSL. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců klubu KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Miholovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážené dámy, vážení pánové, využiji faktické poznámky, snad dvě minuty budou stačit. Ani bych nevystupoval, nebýt zmíněn Miroslavem Kalouskem.

Na úvod chci říct, že ani já ani nikdo z mých rodičů ani nikdo z mých prarodičů nikdy nebyl členem komunistické strany. Můj dědeček naopak byl po roce 1948 politickým vězněm. Ale vyprošuji si, aby mě tady mistroval a vykládal mé názory, ještě způsobem značně manipulativním, Miroslav Kalousek, který byl v 80. letech členem strany lidové, která byla tehdy členkou Národní fronty. (Potlesk poslanců ČSSD.)

Já jsem přesvědčen, že tady vůbec nejde o řešení urážky. Myslím si, že na urážky jsme zvyklí, a koneckonců není to jen Miroslav Kalousek, který používá ostrá slova. Já bych mu je dokonce i odpustil. Já bych jej k mandátovému výboru rozhodně nehnal. Myslím si, že teď jsme tady svědky jediné věci. Tady se nevede souboj o parlamentní diskusi, tady se vede předvolební kampaň pana Ondráčka za KSČM a pana Miroslava Kalouska za TOP 09. To je jediné, proč tu jsme. (Potlesk poslanců ČSSD.)

A já se přiznám, že jsem si udělal na to jednoznačný názor, a nebudu se účastnit hlasování, které tady je, protože se nerad účastním kampaně jiné politické strany, než za kterou kandiduji.

Chtěl bych také říct, že podle mého názoru je třeba, abychom možná mírnili slova, na druhé straně, abychom nebyli útlocitní, za každý výrok se posílali k mandátovému výboru. Myslím si, že má zkušenost i Miroslav Kalousek, který tady pohnal za domněnku o nestřízlivém stavu o své osobě Davida Ratha k mandátovému výboru, a tehdy vládní koalice trvala na pokutě 10 tisíc. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já jsem přesvědčen, že to nebylo správně. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Pan předseda Mihola má další faktickou poznámku. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Musím reagovat - Národní fronta. Jako historik minulost znám a nebudu se tvářit že ne. Ale prosím vás, pohlédněte do poslaneckých lavic KDU-ČSL, kdo tam sedí. Kolik tam sedí, prosím vás, národně frontovských lidovců! Já bych byl opravdu rád, a velmi tady zdůrazňuji, sám jsem v době, kdy byla ČSL součástí Národní fronty, nechodil ani do pionýra, neskládal ani pionýrský slib, ačkoliv to dělal úplně kdekdo a říkal, že je to úplně normální věc. Chodil jsem místo toho do náboženství, v době, kdy z toho byly akorát postihy a špatné posudky. Mě velmi uráží spojování současného klubu v jakékoliv souvislosti s Národní frontou! Skutečně v našich řadách, podívejte se tam dobře, a potom tady tohle vzpomínejte. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Miholovi. Opakuji, že nediskutujeme o Národní frontě, ale o usnesení mandátového a imunitního výboru. S další faktickou poznámkou pan poslanec Podivínský, po něm pan poslanec Tejc. (V sále je neklid.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vládo, kolegyně, kolegové, já a konto předsedy našeho klubu můžu říct, že jsem ve frontě před rokem 1989 byl tak maximálně na maso, na které jsem byl nucen stávat, protože maso bylo na vesnici jednou za týden a musela se na něj stát fronta. (Veselost v levé části sálu.)

Ale k výrokům. Jsem dalek silných výroků a expresivních výrazů a už vůbec vulgarismů, protože moje babička, která mi dávala svou výchovu, mi vždycky říkala: vždy s noblesou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče. Dovoluji si Poslaneckou sněmovnu požádat o klid. To je také součást slušnosti, vyslechnout kolegu.

 

Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Já jsem dalek výrazů expresivních, výrazů urážlivých, nicméně jsem téhož názoru, že se tady vede už předvolební kampaň, a v té padají různé výroky. My jsme byli před lety označeni jako strana za černoprdelníky. V případě zájmu mohu transparentně prokázat, že skutečně do takové kategorie nepatřím a je to naprosto zřetelné. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.) Takže bych se opravdu těchto výroků zdržel a nepovažuji je za takové, za které by měl někdo být trestán. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Podivínskému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jeroným Tejc.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Dámy a pánové, myslím, že je třeba, abychom se všichni poslouchali, a poslouchali se pozorně. Pro uklidnění pana předsedy poslaneckého klubu Miholy, prostřednictvím předsedajícího, jednoznačně konstatuji, že jsem v žádném případě nedával žádnou souvislost mezi KDU-ČSL a stranu lidovou. Jen jsem chtěl poukázat na osud jednoho z nás, který teď moralizuje ostatní a sám podle mého názoru má máslo na hlavě. Já nikoho nebudu soudit. Je mi jedno, kdo, kdy a v jaké straně byl. Důležité je, jak se choval v posledních 25 letech, zda obstál, nebo neobstál v demokratickém režimu, který je. Jsem přesvědčen, že tohle skutečně není téma pro tuto Sněmovnu. Máme daleko důležitější věci na práci, a proto už se, pokud nebudu vyprovokován a nebudu donucen, do debaty hlásit nebudu. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Po něm pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: K národněfrontové minulosti. Tu mají všichni zahrádkáři, tu mají všichni fotbalisté, tu mají všichni sportovci, protože neexistovala jediná organizace, která by mohla existovat, aniž byla součástí Národní fronty, prosím pěkně. Všichni byli součástí Národní fronty, ale z Ústavy měla vedoucí úlohu komunistická strana a měla k dispozici tlukoucí srdce strany, do jehož řad patřil pan poslanec Ondráček. Aby bylo jasné, jak je to s národněfrontovou minulostí. Jinak všichni, kteří to chceme slyšet, víme, že řadový člen lidové strany to měl podstatně horší než nestraník jak co se týče studií, tak co se týče zaměstnání.

Druhá poznámka k panu poslanci Miholovi. Vzhledem k tomu, že to bylo takhle, a vy to dobře víte - (Předsedající: Mým prostřednictvím prosím.) Pardon, prostřednictvím pana předsedajícího, řada vašich členů, kteří tenkrát byli také členy strany lidové, dobře vědí, že to tak je, tak proč vás uráží, když někdo připomene národněfrontovou minulost, zatímco vás vůbec neuráží současná přítomnost vztahu vlády k estébákům? To vás neuráží. Vy jste člen vládní strany a neuráží vás vztah vlády k estébákům, zatímco národněfrontová minulost vašich vlastních členů vás uráží, byť tam byli i zahrádkáři, fotbalisté a všichni, kdo chtěli dělat nějakou zájmovou činnost. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Cílem a motivem projednávání v mandátovém a imunitním výboru v této věci bylo vytvořit určitý apel na všechny kolegy, kteří tu sedí, abychom se k sobě začali chovat s určitým respektem, abychom předcházeli nějakému vzájemnému napadání, nějakým vyhroceným situacím. Aby tady začala vznikat určitá vyšší politická kultura, etika - a dopadlo to přesně opačně, jak už tady můžete sledovat. Přesně opačně. A já můžu jenom říct, že takhle je to tady se vším. A napadá mě spousta expresivních výrazů, které bych rád řekl a nepoužiji je v této ctihodné Sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Nyní se dostáváme po faktických poznámkách na přednostní práva. Jako první je s přednostním právem přihlášen pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené obě strany sporu, který tady snad nějakým způsobem rozlouskneme a který tady řešíme. Kdybych chtěl debatu dále prodlužovat směrem k té diskusi, kam se to zvrtlo, tak bych musel reagovat na pana kolegu Podivínského, který hovořil o těch frontách. Zatímco tehdy se alespoň vystála fronta u pojízdné prodejny, dnes na té malé dědině se ani pojízdná prodejna neobjeví. A kdo nemá auto, aby šel nakoupit do supermarketu, tak holt zůstává odkázán na sousedy, na děti a podobně. Čili nebavme se o tom.

Rozumím tomu, že tady probíhá debata, která má silný předvolební étos, náboj. Ale dovolím si poznamenat, že nerozumím tvrzení, že tu kampaň tady vede náš pan kolega Ondráček. Nerozumím skutečně tomu. Rozumím tomu, že volební kampaň tady spustili všichni ti, kdo ji zavedli do vod minulosti. My tady neřešíme přece minulost. Tu minulost, konkrétně pana kolegy Ondráčka. Ta je vyřešena. Tu vyřešili voliči tím, že je jej zvolili do této Poslanecké sněmovny. To si nemyslím, že bychom neustále donekonečna měli koukat do toho velikého zpětného zrcátka, a i z mých úst zde zaznělo mnohokrát velmi příkré vyhodnocení a odsouzení věcí, které se v minulosti staly. Takže mě netahejte za momentálně účelově pochopená moje slova.

Čili myslím si, že prostě bychom tyto debaty do této konkrétní debaty, kdy se pan kolega Kalousek odvolal k rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, které ho vyzývá v podstatě ke slušnému chování, když to velmi zase zjednoduším. Pan kolega určitě promine a chápe. Chci se ovšem v této debatě zastat, tak jak to pan kolega Kalousek tady ve svém projevu řekl na adresu některých bezpečnostních složek za kteréhokoli režimu existujících velmi nutně pro ochranu zájmů státu, chci se zastat například současných příslušníků Bezpečnostní informační služby, které já za fízly nepovažuji.

Myslím si, že v této debatě, když odhlédneme od kampaně, která se tady vede vždycky, když něco takového přijde, tak se hnedka maže minulost, a mezitím pod okny této Sněmovny běží život s běžnými, a ujišťuji vás, skutečně velkými lidskými starostmi našich občanů. Tak bych ji rád zavedl na to pole, kde původně byla. Tím polem jsou osobní vztahy, osobní napadání, osobní vyřizování si nějakých víceméně účtů, ať už za minulost, nebo za současnost. O běžnou lidskou slušnost, o morálku a etiku vztahů mezi lidmi dnes.

Nechci říct čo bolo, to bolo, pojďme za tím dělat nějaké tlusté čáry - to se neodpáře, to se nezapomene. Ale dnes se máme mezi sebou, prosím pěkně, a zase to neříkám tady poprvé, chovat slušně jako kolegové a kolegyně. Můžu tisíckrát nesouhlasit s názorem kteréhokoliv protivníka, politického protivníka v této Poslanecké sněmovně, ale nikdy si jej nepřestanu vážit a nepřestanu se k němu chovat slušně. Mým, alespoň mým a věřím tomu, že naším, v klubu KSČM všech kolegů a kolegyň, krédem je, že politika se nemá vztahovat ke konkrétní osobě. To řešení nemá být prostřednictvím napadení, pomlouvání, osočování, dehonestování nějaké konkrétní osoby, konkrétního poslance nebo poslankyně, ministra, ministryně, předsedy vlády a tak podobně.

Dovolil bych si v této souvislosti navrhnout usnesení, které bychom měli přijmout, a navrhuji je jako alternativní k návrhu usnesení pana kolegy Kalouska. Čili buď to, nebo ono, aby bylo jasno. A to usnesení, a žádám vás o jeho podporu, byť je obecnější než to páně Kalouskovo, zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá poslankyně a poslance, aby nadále dodržovali elementární slušnost ve vztazích a v komunikaci. Svoje osobní spory a nesympatie nechť řeší mimo tuto Sněmovnu a její orgány." Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi. Teď tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Martin Plíšek, poté pan poslanec Bronislav Schwarz. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem byl do mandátového a imunitního výboru zvolen teprve včera, takže jsem se nemohl zúčastnit hlasování o tom ostudném usnesení, že se má pan poslanec Kalousek omluvit za svůj svobodný výrok na půdě Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Tejc tady před chvílí řekl, že tyto věci nemá mandátový a imunitní výbor řešit, nemá řešit svobodu projevu nás poslanců na půdě Poslanecké sněmovny. Přesto poslanci vládní koalice ve svém usnesení uložili panu poslanci za jeho svobodný výrok ve Sněmovně se omluvit. To jde proti sobě a já doufám, že se této ostudné praxe jako nový člen mandátového a imunitního výboru nebudu muset v budoucnu zúčastňovat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09).

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. K usnesení pana předsedy Kováčika: Já tomu usnesení rozumím. Chtěl bych jenom říci, prosím vás, ale to je samozřejmostí. Myslím si, že bychom neměli přijímat usnesení na to, jak se tu máme chovat! To by přece měla být samozřejmost. To jediné jsem chtěl říct. K té události se vyjadřovat nechci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. K panu kolegovi vaším prostřednictvím, pane předsedající: Já jsem tady příliš dlouho na to, abych nevěděl, že by to měla být samozřejmost. Ale současně jsem tady příliš dlouho na to, abych věděl, že to zdaleka není samozřejmost a že zdánlivě proklamativně řečené "prosím vás, dodržujme samozřejmost" má svůj význam. Možná nejen mezi námi tady v Poslanecké sněmovně, ale možná třeba i proto, aby se ti, co zvenku koukají na to, jak se tady zabýváme sami sebou, místo abychom se zabývali problémy, které jsou skutečné pro tuto zemi a pálivé a zatěžující, tak možná pro ty to bude mít také určitý význam, že snad konečně dochází k nějakému obratu, morálce a etice. A teď nemyslím neustálé připomínání si co jsme si, to jsme si, ale především v morálce a etice naší každodenní práce a našich každodenních vztahů.

Já prosím pěkně znovu velmi snažně žádám, abychom alespoň tímto symbolickým krokem, tímto usnesením, schválením tohoto usnesení, dali najevo vůli, že napříště chceme, aby tomu tak bylo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. S další řádnou přihláškou s přednostním právem je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Mě docela na začátku debaty vadily ty rádoby ironické nebo rádoby vtipné poznámky, protože si myslím, že řešíme opravdu vážný problém a bavíme se o svobodě slova. A dokonce o svobodě slova na půdě Poslanecké sněmovny. Je velmi pokrytecké, když vládní poslanci sem chodí a říkají: Proč to vlastně projednáváme? Ztrácíme čas! Já s tím souhlasím. Ale nebyla to opozice, která prosadila na mandátovém a imunitním výboru potrestání poslance Kalouska. Ale pravděpodobně, nevím, ale ve všech výborech má vládní koalice většinu, takže vycházím z této jednoduché matematické úvahy. Takže nejdřív to sem pošlete, a pak říkáte to je špatně, že to tady je. A to je v obecné rovině.

Já jsem příznivcem svobody slova. A dokonce když tady slýchávám, a nejenom tady, ale i jinde, naprosto nehorázné, nehorázné výroky poslanců, jako soudruha Grebeníčka, soudruha Grospiče, soudružky Semelové, a jsou nápady některých lidí, říkají dáme trestní oznámení, tak říkám není to možné. Pokud je svoboda slova, tak i tito stalinisté ji musí užívat a mají právo to říkat. A my se musíme snažit, aby nezískali podporu ve volbách. A buď uspějeme, nebo ne, buď osloví více voličů oni, nebo my.

Jsem v politice nějakou dobu a těch ran, osobních útoků, sprostých urážek, nepravdivých obvinění jsem zažil opravdu dost. Nikdy jsem si na to nestěžoval, nikdy jsem žádné trestní oznámení nedal. Každý z nás je jiný, ale říkám - kdo rány dává, měl by taky rány umět přijímat.

Pan, ne pan, poslanec Ondráček rány bezesporu dávat umí. V lednu 1989 to ukázal, že umí rozdávat rány. Bil. Bil děvčata a mladé ženy. Bránil se tím, že na něho plivaly. Tak ten obušek použil. Mám tady v tabletu přepis jeho slavného rozhovoru. Kdo chcete, najděte si to na YouTube živě ze záznamu, co všechno vykládal, jak ti disidenti, jak ti, kteří demonstrují proti komunistům, jsou všichni placeni ze Západu, a čím víc pomlouvají socialistické a komunistické zřízení, tím jsou lépe placeni. Takže když byl schopen rány rozdávat, tak by takovou nepatrnou ranku jako označení, že je komunistický fízl, měl unést.

Já to považuji ze strany pana poslance Kalouska jako údaj ze CV, nebo životopisu, abych mluvil česky, jednoho z členů Poslanecké sněmovny. Já jsem v lednu 1989 byl programátor ve státním podniku Agroprojekt Opava a poslanec Ondráček byl komunistický fízl. Komu to vadí a myslí si, že je to urážlivé či expresivní, tak můžeme říkat třeba komunistická mlátička a nebo vzorný příslušník SNB, ochránce socialistické vlasti - podle libosti. Každý tomu může dát jiný název.

Když si mí oponenti političtí myslí, že mě urazí, tak o mně říkají, že jsem primitivní antikomunista. A říkají to tak pejorativně a s takovým odporem. Mě to neuráží. Na to, že jsem antikomunista, jsem hrdý. A je vidět, jak každý vnímá to slovo jinak. Oni ho vnímají jako urážku a já ho vnímám jako pozitivní hodnocení mých politických názorů. Ale problém není v tom, že si tady občas řekneme nějaké oslovení, které někdo z nás vnímá pejorativně, někdo z nás ho vnímá jako pracovní zařazení nebo údaj ze životopisu. Prostě v této Sněmovně padají naprosto skandální věty, mnohem horší, a nikdo z nás neříká, abychom poslancům a poslankyním brali právo tohle říkat. Před hodinou a půl například dneska, co všechno jsme slyšeli o církvích v České republice. A mohl bych jmenovat jiné body jiné rozpravy, co všechno jsme slyšeli o tom, jak tady bylo dobře za komunistů, jak je všechno 25 let špatně a podobně.

Já určitě podpořím návrh pana poslance Kalouska, abychom usnesení mandátového a imunitního výboru zrušili. Pokud ho nezrušíme, tak pak navrhuji, aby stále zasedal mandátový a imunitní výbor. Každý z nás je schopen denně vyprodukovat deset vět ze stenozáznamu od různých členů Poslanecké sněmovny, které on vnímá jako urážlivé, pejorativní, nepravdivé, lživé, já nevím jak.

Ale asi skončím tím, co jsem říkal. Kdo umí rozdávat rány pendrekem, obuchem, obuškem a čím možným, ten by měl umět přijmout označení toho, co dělal, s pokorou a bez toho, že se odvolává na to, že ho to uráží. Vy jste to... Ne, já to nebudu říkat ani prostřednictvím, protože to říkat nechci.

Možná poslední věc, kterou chci říct. Mluvili jsme tady o vzájemném respektu. Ale respekt se nedá ani koupit ani získat tím, že nějaká většina řekne tento člověk respekt mít má nebo nemá. A poslanec Ondráček můj respekt neměl, nemá a mít nebude. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Teď mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Tejc, po něm pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Já si myslím, že je potřeba zasadit dnešní jednání Sněmovny do kontextu dřívějších rozhodnutí Sněmovny a mandátového výboru.

Bylo to poprvé, kdy byla podle mého názoru diskutována hranice svobody slova na této sněmovně, ale nebylo to z mého popudu, bylo to z popudu Miroslava Kalouska, který si stěžoval k mandátovému výboru na výrok Davida Ratha - cituji: "Pravděpodobně nejste úplně ve střízlivém stavu, pane ministře." Tak to byl ten sprostý výrok, za který tehdejší vládní koalice bývalému poslanci Rathovi nejen uložila povinnost se omluvit, ale i nařídila zaplatit pokutu 10 tisíc korun. Já nechci hodnotit, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Ale jenom chci říct, že dnes to není poprvé, kdy se bavíme o nějaké hranici svobody slova, že ten precedens tady zavedl někdo jiný - bývalá vládní koalice, která řekla, že podobné výroky, u kterých nemá smysl zkoumat, zda jsou, nebo nejsou pravdivé, ale zda jsou urážlivé, mají být trestány dokonce finanční sankcí. Já jsem tehdy proti tomu rozhodnutí hlasoval, a jak jsem již uvedl, dnes se hlasování nezúčastním. To je můj postoj ke svobodě slova v této sněmovně. A věřím, že nebude do budoucna ani důvod, aby si někteří kolegové stěžovali, stejně tak jako nebude důvod, abychom se my tím zabývali. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik, po něm pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já bych rád upřesnil poté, co poslouchám tu rozpravu, že svůj návrh usnesení měním. Tedy není jako alternativní návrh usnesení, ale je to návrh usnesení, o kterém by se mělo hlasovat v každém případě. To za prvé.

Za druhé. Hranice svobody slova. Já o ní teď nechci diskutovat. Já si myslím, že je rozdíl mezi svobodou slova a svobodou kohokoli a kdykoli bez jakéhokoli rozmyslu anebo bez jakýchkoli břehů urážet, napadat atp. A to si potom posuzujeme v mandátovém výboru. Takže na to ten nástroj taky máme. Ale poté, co tady byli jmenováni někteří mí kolegové, já musím říci, že občany pod těmi okny vládních budov a sněmovních budov trápí mimo jiné, skoro bych řekl nejvíce, korupce, rozkradená republika, vytunelováno všude, rozprodáno... A také ty vztahy v politice. Mimo jiné proto, že ti, co tu dosud vládli, tyto všechny věci neuzřeli, neustáli, nebo dokonce v jejich jménu, nechci říct, může to budit dojem, že i podporovali, tak je tady, nebo při posledních volbách tady byla podstatná změna politického složení této Sněmovny. Nechci říct, že preference se některých pohybují nahoru, některých dolů. Je to i proto - to je ten vzkaz občanů - i v té slušnosti. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane poslanče Tejci. Srovnávání těchto dvou případů je naprosto absurdní a směšná mlha. Vy jste právník. Vy přece víte, že pomluva je nepravdivý údaj. Kdybych vám řekl, že jste komunistický fízl, tak jsem vás nepochybně pomluvil a musel bych se vám omluvit, stejně tak jako Rath se tenkrát musel omluvit mně, protože mě pomluvil, neboť jsem byl nepochybně střízliv. Zatímco pan poslanec Ondráček komunistický fízl nepochybně byl. A ve slově fízl já vyjadřuji své opovržení nad represivními složkami tohoto typu. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Komárek, po něm s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já připomenu, že v době, kdy tu ještě nikdo nebyl, ani novináři, vy jste kritizoval pana premiéra, že dělá kampaň dneska v době interpelací. Pan Kalousek je nepochybně prohnanější, on tu kampaň zatáhl sem, jako obvykle. (S úsměvem. Šum v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Myslím, že to bylo rozhodnutí mandátového a imunitního výboru a rozhodnutí Sněmovny, ale to je jedno. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Já nevím, proč mě přerušujete, když jsem se nedopustil žádné urážky, jako se občas někteří poslanci dopouštějí. (Předsedající se omlouvá.) Nuže přijímám omluvu a dovolím si tedy pokračovat.

Abychom zamezili určité demagogii, myslím, že každý rozumí tomu, že to není tak, jak říká pan Kalousek. My nedebatujeme o svobodě slova. Chraň pánbůh! Já jsem absolutním zastáncem svobody slova kdekoliv, a dokonce i v této Sněmovně. My debatujeme o tom, jestli pan Kalousek podle jednacího řádu urazil kolegu Ondráčka, protože urážlivé chování prostě jednací řád nedovoluje. Čili my diskutujeme jenom o tom, jestli komunistický fízl je urážka, nebo není. A také nediskutujeme vůbec o tom, jestli ten, kdo si myslí, že pan kolega Ondráček byl uražen, že tentýž člověk schvaluje praktiky husákovské policie. To je demagogie, kterou nám chce pan Kalousek vnutit. Prosím, nepřistupujme na ni, protože my se bavíme věcně o věcné urážce. Místo toho tady padají velká politická slova, dokonce se do toho z nějakého důvodu plete hnutí ANO, které s tím chválabohu nemá nic společného. Prosím, diskutujme o tom, jestli byl kolega Ondráček uražen, a rozhodněme o tom odpovědně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Teď tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Vondráček, po něm paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Když jsem se zaposlouchal do té debaty, tak já už jenom budu krátce reagovat třeba na kolegu Martina Plíška, který spojil mandátový a imunitní výbor s omezením svobody projevu. Samozřejmě normy slušného chování jsou jedny ze společenských norem a normy slušného chování skutečně omezují svobodný projev. Tyto normy mi vytyčila moje maminka, můj tatínek. A moje maminka mě omezovala ve svobodném projevu a nechtěla, abych něco říkal. A to byla základní myšlenka.

Pro pana Stanjuru prostřednictvím pana předsedajícího, jestli jsme v rozporu. Nejsme v rozporu. My tady chceme říct, že je vůbec špatně, že to tady je. To tady vůbec nemělo být. (Smích v řadách ODS a TOP 09.) Ale rozhodnutí mandátového a imunitního výboru je až následek prosím. Příčina je, že to tady vůbec zaznělo. To se tady prostě nemá říkat.

Já tady slyším, kolikrát už tady s gustem zaznělo slovo komunistický fízl - také si to řeknu, ať si to užiji - a docházím k závěru, že jsem udělal chybu, když jsem hlasoval na mandátovém a imunitním výboru, jak jsem hlasoval. Vůbec ničemu to nepomůže, je to jak hrách na stěnu házet. Prostě mysleli jsme, že tady budeme pěstovat nějakou kulturu. Dopadlo to přesně opačně. A přicházím k závěru, který učinil i kolega Tejc: já se zdržím hlasování, já o této věci prostě nebudu hlasovat, protože k ničemu to nevede. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, jenom chci reagovat na pana kolegu Komárka, který se svou vrozenou lehkostí, s níž psal, tak tady jen tak do větru cokoliv říká.

Já vám musím říci, že tuto debatu nezatáhl na půdu Poslanecké sněmovny pan poslanec Kalousek. A spojovat to s předvolební kampaní je už úplně absurdní, protože to byste musel být schopen se podívat zpět, kdy k tomu výroku došlo a co se vlastně poté dělo. Schůze Poslanecké sněmovny probíhala někdy v červnu. Nevzpomínám si přesně, kdy to bylo, kdy tento výrok zazněl v poměrně vášnivé debatě. Kdybychom se měli vracet zpět, co kdo v jaké debatě kdy řekl, tak opravdu mandátový výbor bude zasedat nonstop. Tedy chci tím říci, že tato věc byla řečena mnohem dříve, než vůbec jsme tušili, že se dostane na jednání, jak rozhodne mandátový a imunitní výbor. To za prvé. A kdy tedy se jí bude muset zabývat podle odvolání pana poslance Kalouska Poslanecká sněmovna.

Rozhodně však chci říci, a teď nemluvím jako předsedkyně mandátového a imunitního výboru, ale jako poslankyně Poslanecké sněmovny, že považuji za ostudné, že mandátový a imunitní výbor toto rozhodnutí přijal. Je to chyba, které jsme se dopustili ve vztahu k hlubšímu chápání, co se dělo v naší zemi, k příčinám, proč vůbec tady sedí lidé s tak temnou minulostí, které my ani nesmíme pojmenovat, že se podíleli na represích vůči svobodomyslným občanům tehdejšího Československa. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dalším přihlášeným s přednostním právem je předseda ODS, pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dámy a pánové, já tady na jedné straně s potěšením poslouchám, jak se poslanci jeden po druhém přihlašují ke slušnému jednání, k tomu, jak se nemáme urážet, jak tu máme mluvit spisovně, hezky atd. atd., co koho učila maminka. Všechno bych to podepsal, kdybyste ale měřili všem stejným metrem. Tady zazněl výrok, který bychom mohli zařadit do obecné češtiny - komunistický fízl. Dobře, já bych třeba použil jiný slovník, ale prostě je to výrok zařaditelný do obecné češtiny. Z tohoto místa zde říkali členové vlády, nebo konkrétně jeden člen vlády, vulgarismy, expresivní výrazy. Dokonce jsem to byl já, kdo ho nabádal k tomu, ať mluví slušně v Poslanecké sněmovně. A kde jste tehdy byli, vy kazatelé morálky? Mlčeli jste, protože to byl předseda vašeho hnutí! Takže pokud tady chceme mluvit o morálce, slušném chování atd., tak pojďme sami nejprve příkladem, a pak můžeme kázat druhým. A měřte všem stejným metrem, včetně předsedy svého hnutí, a pak vás určitě podpořím.

Ale to podstatné, co chci říct. Já jsem opravdu velmi smutný z debaty, kterou tu vedeme v předvečer 25. listopadu 1989. Já nevím, jestli se podívali na to video, které je běžně dostupné na nejrůznějších webech, a slyšeli jste, co tam pan kolega Zdeněk Ondráček vykládá. Jestli někomu z vás nepřipadá případné označení komunistický fízl, tak si myslím opravdu, že jste žili v nějaké jiné zemi.

Tak já vám to řeknu jinými slovy. Řeknu vám to slovy zákona o protiprávnosti komunistického odboje. Pan poslanec Zdeněk Ondráček byl členem represivních složek zločinného, nelegitimního a zavrženíhodného režimu a postupoval agresivně vůči lidem, kteří konali odpor legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a hodný úcty.

Pane poslanče Ondráčku prostřednictvím pana předsedajícího, vaše tehdejší postoje, vaše tehdejší jednání nebylo hodno úcty, ale slovy zákona bylo zločinné, nelegitimní a zavrženíhodné! (Potlesk zprava.) A na tom nic nezmění ani to, když si tady zakážeme, že nebudeme říkat, že jste byl komunistický fízl! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Dostáváme se k řádným přihláškám. Nejprve paní poslankyně Chalánková, po ní pan poslanec Fichtner. (Poslanec Benešík hlásící se s faktickou dává přednost posl. Chalánkové.) Paní poslankyně Chalánková, po ní faktická poznámka pan poslance Benešíka.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, věřte, že občané ČR i dění ve Sněmovně sledují. Vedení poslaneckého klubu TOP 09 obdrželo dnes dopis, který vám přečtu:

Vážený pane předsedo poslaneckého klubu, s dědictvím komunistického totalitního režimu se ne úplně úspěšně vyrovnáváme. Základním východiskem pro toto vyrovnávání se je, aby se o komunismu, o nesvobodném režimu, říkala pravda, aby se fakticky popisoval skutečný stav věcí. Když jste popsal komunistického fízla souslovím komunistický fízl, jen jste pojmenoval skutečnost.

Žádáme vás proto, abyste se za tato slova rozhodně neomlouval, jak vás k tomu vyzývá mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny. K omluvě nemáte mandát od svých voličů. Vyjadřujeme vám podporu v principu vyslovovat o komunistických reáliích pravdu. Pravda se má říkat právě na půdě Poslanecké sněmovny. Žádáme vás, abyste s tímto základním poselstvím oslovil všechny poslance Sněmovny.

V úctě bez komunistů.cz, platforma občanských, demokratických a protikomunistických iniciativ.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom krátká noticka k tomu, co tady před chvilkou zaznělo. Pokud přijmeme premisu, že po listopadu 1989 se zde kradlo, a já nepochybuji o tom, že řada tehdejších majetkových transferů se dá nazvat krádeží, tak chápu výroky pana předsedy Kováčika jako z velké části kritiku svých stranických předchůdců. Stačí se jen podívat na to, jací lidé tehdy často přicházeli k majetkům a kdo jim k tomu majetku pomáhal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Fichtner, po něm pan poslanec Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, pojďme se podívat na ten problém bez politické mlhy, kterou se tady mnozí mí předřečníci snažili vytvořit.

Základní fakta. Mandátový a imunitní výbor je disciplinárním orgánem Poslanecké sněmovny, který dohlíží nad tím, aby poslanci dodržovali pravidla stanovená jednacím řádem a dalšími předpisy. Musí se tedy pohybovat striktně v mezích jednacího řádu a být pokud možno nestranný.

Podle § 13 odst. 2 jednacího řádu lze disciplinární řízení zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v jejích orgánech urazí poslance. Podle § 13 odst. 4 jednacího řádu se takové řízení zahajuje na návrh uraženého. Podle § 15 odst. 1 jednacího řádu lze poslanci za disciplinární provinění uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu poslance.

Takže jinými slovy, mandátový a imunitní výbor může poslanci uložit sankci při splnění tří podmínek. Za prvé musí tento poslanec jiného poslance urazit, za druhé k tomu musí dojít ve Sněmovně nebo v jejích orgánech a za třetí si dotyčný uražený musí u mandátového a imunitního výboru stěžovat. Že k onomu výroku došlo ve Sněmovně, to je prokázáno, to je nepochybné, stejně jako je nesporné, že si pan poslanec Ondráček u mandátového a imunitního výboru stěžoval. Zbývá se tedy zabývat poslední otázkou, to jest, za pan poslanec Kalousek svým výrokem urazil pana poslance Ondráčka.

Pan poslanec Kalousek jej označil jako komunistického fízla. Je to urážkou, nebo není? Není pochyb o tom, že se pan poslanec Ondráček podílel na potlačování protikomunistických demonstrací před rokem 1989 coby příslušník pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti. To ostatně nepopírá ani on sám. Není také pochyb o tom, že totalitní komunistický režim v Československu v letech 1948 až 1989 je zavrženíhodný a nenávratně poškodil českou společnost. Tedy je pravdou, že pan poslanec Ondráček byl příslušníkem komunistické policie, nebo chcete-li komunistickým esenbákem. Pomineme nyní skutečnost, že mu bylo v té době dvacet let. To je jiný příběh.

Termín "komunistický fízl" je k označení "komunistický esenbák" vulgární alternativou. Předpokládám, že pan poslanec Kalousek je natolik inteligentní, že používá-li vulgární označení pro něco, co lze říci slušně, činí tak zcela záměrně. Tím záměrem nemůže být v tomto případě nic jiného než oponenta zesměšnit, urazit, ublížit. Tedy nepochybně se o urážku jedná. No a protože se jedná o urážku, je naplněna i poslední podmínka, za které lze poslance postihnout disciplinárním řízením, což také mandátový a imunitní výbor učinil. Tedy rozhodnutí mandátového a imunitního výboru je zcela v souladu s jednacím řádem.

Panu poslanci Kalouskovi prostřednictvím pana předsedajícího lze jen poradit, aby příště nepřistupoval k vulgaritám, chce-li hovořit v Poslanecké sněmovně nebo v jejích orgánech o jiných poslancích. Pokud má potřebu někoho zesměšnit, může to udělat slušně. Při jeho rétorických schopnostech mu to nebude jistě činit žádný problém. Pan poslanec Kalousek nám sdělil, že vulgární označení používá, protože je tak zvyklý z minula, že by ho ani nenapadlo, že to vlastně nějaký vulgarismus je, popřípadě že jím může někoho urazit. Ano, to se může stát. Naštěstí se nemusíte bát, vážené kolegyně, vážení kolegové, je zde mandátový a imunitní výbor, na který se můžete obrátit. Jednou komunista, podruhé třeba někdo z ODS nebo z TOP 09. Stejně tak jako se v minulosti na mandátový a imunitní výbor obrátil pan poslanec Miroslav Kalousek, když jej podobně nelichotivě označil pan poslanec David Rath.

Zároveň mi dovolte informovat vás o tom, že mandátový a imunitní výbor na svém zasedání dne 23. září 2014 přijal usnesení následujícího znění: Mandátový a imunitní výbor vyzývá poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby se při jednání Poslanecké sněmovny a v jejích orgánech zdrželi výroků, které by mohly být vnímány jako urážlivé.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fichtnerovi. Teď tu mám tři faktické poznámky - nejprve pan poslanec Kováčik, po něm pan poslanec Horáček, po něm pan poslanec Lank. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom vaším prostřednictvím, pane předsedající, k poznámce pana kolegy Benešíka. Když bych teď, kolegyně a kolegové, požádal vás všechny s výjimkou klubu KSČM o to, abyste zvedli ruce, kdo jste byli členy KSČ, případně Sboru národní bezpečnosti příslušníky nebo Československé lidové armády či jiných složek. To by zřejmě nebylo málo rukou. (Zvedající se hluk napravo.)

Tím chci říct jenom k poznámce pana kolegy Benešíka to, že my, co jsme zůstali, jsme si ani nenahrabali, ani se nepodíleli na něčem, za co teď musíme sklízet v uvozovkách slávu. Děkuji. (Tleskají poslanci KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Chápu to od pana poslance Kováčika pouze jako řečnickou otázku, nechce to provádět fakticky. (Poslanec Kováčik z místa: Až přijde čas.) Až přijde čas. Děkuji.

S další faktickou poznámkou pan poslanec Horáček, po něm pan poslanec Lank, po něm pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Václav Horáček: Dobrý den, dámy a pánové. Chci jen reagovat na vystoupení pana poslance Fichtnera, prostřednictvím pana předsedajícího. Stačí, když si otevřete wiki slovník, kde slovo fízl je normálně uvedeno. A je tam uvedeno ne vulgární slovo, ale v obecném jazyce zhruběle. A zhruběle je to příslušník tajné policie.

Domnívám se, že to, co tady říkal pan poslanec Fiala, že pak tady všichni budeme chodit k imunitnímu a mandátovému výboru, protože mluvíme tady zhruběle, o tom není pochyb. Takže jestli toto nebylo vulgární slovo, tak druhé je tam "komunistický". (Oživení v sále.) No tak to si řekněme, že už je přes čáru úplně, to bych si ani ke svým kolegům nedovolil. A jestli to budeme řešit tady takovýmto způsobem, tak mám strach i o svého velkého herce, kterého mám hrozně rád, ten už nežije - Ladislava Peška, který řekl "obušku, z pytle ven!". On to řekl a pan Ondráček to udělal. Děkuji. (Potlesk z lavic zcela napravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Horáčkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Lank.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, musím se přiznat, že stejně jako moji kolegové z mandátového a imunitního výboru, jehož jsem členem, nemám žádnou velkou radost z toho, že tady tuhle tu záležitost řešíme. Ani já neřeším, aby bylo jasno, jestli pan kolega Ondráček byl, či nebyl tím, čím ho pan kolega Kalousek nazval. I mně nejde o obsah, ale o formu. Protože i kdyby to byla pravda, tak se to dá říct elegantně a inteligentně. A vy, pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, to nepochybně umíte.

Já chápu, že jsme mnozí byli zvyklí nazývat příslušníky StB nebo pohotovostního pluku různě, různými jmény. I já. Ale teď jde o to, jestli to chceme používat tady na plénu Sněmovny. Když teď řekneme, že to je v pořádku, tak se potom ale nesmíme divit, až někdo bude mluvit a označovat tak, jak byl zvyklý, až tady budeme debatovat třeba o prostitutkách, mentálně nebo tělesně postižených. Děkuji. (Potlesk z lavic hnutí Úsvit.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji poslanci Lankovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Benešík, po něm pan poslanec Blažek a pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedající, budu krátce reagovat. Dával jsem si velký pozor, protože já jsem řekl "straničtí předchůdci", takže já neobviňuji nikoho ze současného klubu KSČM. A také jsem řekl "z velké části", nikoliv ze sta procent, abychom si rozuměli. Takže doufám, že jsem nikoho neurazil v této Sněmovně. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi za vysvětlení. S faktickou poznámkou pan poslanec Blažek, pan poslanec Zlatuška, po něm pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Stává se občas, že člověk musí souhlasit s komunistou, tak to prostě je. Čili já bych rád navázal na pana poslance Kováčika, trošku ale z jiného hlediska. Už jsem tady kdysi říkal, že ať se nám to líbí, nebo ne, nemám moc rád ty debaty o minulosti tady, zkrátka a dobře komunistů je v této Sněmovně pořád dost, protože existuje určitá skupina národa, která si myslí, že kdyby zůstal zachován předchozí režim, tak by jim bylo lépe. To je prostě věc, se kterou my tady nehneme, a já se nechci vracet k minulosti a nechci na nikoho útočit.

Horší ale pro mě je, a tady zase chci říci, pan poslanec Ondráček kandidoval za komunistickou stranu a nepatří k těm, kteří z toho režimu tyli mnohem více, ale naprosto za každého režimu se uplatňují dále. Samozřejmě mám na mysli Andreje Babiše. Neexistuje režim, za kterého nebyl ve věrchušce, ať už to byl komunistický režim, nebo ta devadesátá léta, která tolik proklíná. A nejvíc na nich vydělal v momentě, kdy struktury, ve kterých byl, padají, on je opouští a pokračuje dál. Každý si může vybrat. A tady bych rád řekl také slovo o lidech, kterých si moc nevážím. Jestli bude třeba Danton nebo Robespierre, anebo bude Fouché nebo Talleyrand, to znamená - za každého režimu přežije a vždycky bude nahoře.

U Andreje Babiše jsem si jist, že kdyby nás obsadila - a mně od něho vadí ta morální kázání, on má právo říkat, co se udělalo špatně, ale nemá sebemenší právo tady morálně kázat. Myslím si, že kdyby nás obsadil nějaký islámský stát, tak jim vlastněné, dnes již velmi lidové noviny, napíší nějaký článek o tom, že se Andrej narodil v nějaké malé vesničce na Slovensku, kde s maminkou měli odmala tajnou mešitu a tam se všichni scházeli. (Pobavení v sále.) To je prostě naprosto zřejmý příklad. A znovu říkám, ať kritizuje, co bylo, ale ta morální kázání ještě jeho slovníkem ve srovnání s panem Kalouskem (upozornění na čas) vůbec nenaplní skutkovou podstatu u pana Kalouska ničeho. U pana Babiše je to horší.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak děkuji. Teď s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, po něm pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane poslanče. (V sále je velmi rušno.)

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, byl tady odkaz na slovníkový -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče Zlatuško, k slušnosti, o které tady diskutujeme je i vyslechnout svého kolegu samozřejmě. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Byla tady zmínka o slovníkovém významu. Chtěl bych zdůraznit, že slovník spisovného jazyka českého u fízl říká jasně hanlivě. V okamžiku, kdy to spojím s jakýmkoliv dalším adjektivem, ať už je to gestapácký nebo komunistický, hanlivé to bude tak jak tak.

Velice bych chtěl poděkovat kolegovi Fichtnerovi, za jeho proslov. Bylo to přesně to, čím bychom se měli řídit. Měli bychom žít ve státě řízeném zákonem a právem, nikoliv ideologií.

Po stránce ideologie, k tomu, co zde říkal předseda ODS Petr Fiala, bych jen podotkl, že kromě těch represivních složek zde byl i ten, komu represivní složky sloužily, což byly strany Národní fronty, a z tohoto hlediska mně spor pohůnka komunistů ze strany Národní fronty v té době, versus někomu, kdo tomu režimu sloužil v uniformě, připadá přinejmenším zvláštní i s tím pětadvacetiletým odstupem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Další faktickou poznámkou pan poslanec Tomio Okamura. Po něm pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Pakliže někdo za jakéhokoliv režimu vztáhl na kohokoliv ruku kvůli názorům, tak je to absolutně odsouzeníhodné a absolutně neakceptovatelné. Ať je to kdokoliv a ať se to stalo kdykoliv. Samozřejmě, to je šílenost a už se to nikdy nemůže opakovat. Na druhou stranu jsme tady ve Sněmovně a máme ambici zvýšit politickou kulturu a jít příkladem. Proto se různé věci dají pojmenovat tak, aby to bylo tvrdě, razantně, jasně, bez vytáček, na rovinu, ale adekvátními výrazy. Takže s tím slovníkem, který tady byl použit na půdě Poslanecké sněmovny, také samozřejmě nesouhlasím.

A závěrem bych dodal, že v rámci této diskuse, když už mluvíme o režimu do roku 1989, a sám jsem z perzekvované rodiny, tak nezapomeňme na to, že to, co tady způsobil polistopadový režim, kdy země je po 25 letech totálně rozkradená a zadlužená až po uši, tak bychom také měli zdůraznit, a samozřejmě na tom po listopadovém režimu se podíleli zase jiní. A když se podívám na tento dnešní souboj, tak v podstatě všichni mají nějaké máslo na hlavě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké poledne, kolegyně, kolegové. Já jenom po vystoupení kolegy Pavla Blažka mám společnou prosbu na nás všechny, abychom to ještě čtrnáct dní do voleb vydrželi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. Pokud není další faktická poznámka, tak s řádnou přihláškou pan poslanec Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Bylo řečeno mnohé, každý jste si řekl, co bylo potřeba. Čekal jsem na své vystoupení téměř hodinu a zazněla řada polopravd a nepravd.

Pohotovostní pluk Sboru národní bezpečnosti byla po roce 1989, respektive na jaře 1989, přejmenována na střední policejní škola. Náplní práce příslušníku pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti nebylo cvičit se na demonstranty. Nebylo vykonávat činnosti, které zde byly popisovány. Náplní prací všech příslušníků Sboru národní bezpečnosti, kteří byli zařazeni do pohotovostního pluku, a pohotovostním plukem Sboru národní bezpečnosti prošlo nejméně devadesát, ne-li devadesát pět procent všech příslušníků Sboru národní bezpečnosti, protože to byla nástupní policejní škola pro příslušníky, kteří vykonali náhradní vojenskou službu ve Frýdku-Místku a poté rok a půl nebo rok studovali základní právní předpisy pro výkon svého povolání. Dopravní službu, pořádkovou službu, kriminální činnosti a další. Tato škola zůstala dál i po roce 1989, i po roce 1990 a tato škola funguje dodnes. Obdobná škola byla také v Brně, střední policejní škola, která také funguje dodnes, kde studovali základní činnosti pro výkon příslušníka Sboru národní bezpečnosti již ti starší, kteří měli po základní vojenské službě.

Takže není pravdou, že pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti byl součástí jakékoliv formy Státní bezpečnosti. Byl to útvar policie, kterým prošli všichni. Podotýkám téměř všichni příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří i po roce 1989 zůstali v řadách Sboru národní bezpečnosti a později Policie České republiky. Je mnoho příslušníků, kteří se mnou byli v uvedených letech, dodnes jsou příslušníky Sboru národní - pardon, Policie České republiky, vykonávají vysoké funkce u policie nebo ve státní správě. Já nikoho z nich nebudu jmenovat, protože samozřejmě nikomu z nich nechci ubližovat. Já se s těmi kolegy znám a vím, že to jsou profesionálové a jsou to správní chlapi.

Státní bezpečnost byla trochu něco jiného. Dnes již byl zmiňován slovník wikipedie, který za slova fízl uvádí obecně zhrubě, zhruběle jako příslušníka tajné policie, tzn. asi příslušníka státní policie, nebo hanlivě jako osobu, která udává jiné. Zopakuji to: zhruběle jako příslušníka tajné policie nebo hanlivě jako osobu, která udává jiné. Nikdy jsem nebyl příslušníkem Státní bezpečnosti, mám lustrační osvědčení. Nikdy jsem nikoho neudal, a pokud to někdo bude tvrdit, tak ať mně to dokáže. Takže mě se pojem fízl při výkladu tohoto pojmu s odkazem na wiki slovník, a tak jak zde bylo zmíněno, dotýká.

Po roce 1989, resp. po roce 1990 jsem zůstal v řadách Sboru národní bezpečnosti a později jsem byl policistou České republiky. Na každé z období, kdy jsem sloužil, se nemám za co stydět. Když jsem přísahal po roce u pohotovostního pluku, protože v tu dobu jsme byli tzv. frekventanti a nemohli jsme vykonávat žádnou činnost, až po roce jsme podepisovali přísahu, tak jsem nepřísahal, že budu sloužit Komunistické straně Československa. Když jsem podepisoval novou přísahu Sboru národní bezpečnosti - Policie ČR, tak jsem nepřísahal, že budu sloužit Občanské demokratické straně nebo jiným politickým subjektům. Já stejně jako ostatní příslušníci bezpečnostních sborů a Armády ČR jsme přísahali, že budeme sloužit občanům této země. A to zůstalo.

V některých debatách, které byly po tom onom výroku, jsem zaslechl, přečetl si, že tento výrok je potřeba vztahovat na všechny příslušníky, kteří sloužili před rokem 1989. Jsem zvědav, zda - zde se dopustím jednoho jména a zároveň se panu plukovníkovi omlouvám - zda budeme nazývat komunistickým fízlem třeba pana plukovníka Ivana Bílka, ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, který sloužil před rokem 1989 také a byl členem Komunistické strany Československa.

Bylo již zmíněno, že na Policejním prezidiu bylo mnoho lidí, kteří měli tento titul. Měli tuto minulosti. Je to pro mě urážlivé, můžete si to převést, jak chcete. Znovu opakuji, nebyl jsem spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Jsem schopen doložit lustrační osvědčení. Mohu klidně nechat hlasovat, kdo z vás tady má prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Stupeň utajení PT - přísně tajné? Kolik z vás to má?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče, abyste poslance oslovoval mým prostřednictvím a hlasovalo se pouze hlasovacím zařízením. Děkuji.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, dávám to jako řečnickou otázku.

Pétéčkovou prověrku. PT. Já se mohu seznamovat s plány NATO, když na to přijde, a měl jsem k nim přístup, k těmto utajovaným informacím. Tato prověrka na Národním bezpečnostním úřadu mně trvala 15 měsíců. Chcete říct, že byla špatně provedena? Zřejmě ano, protože tady je někdo, kdo může při jakékoli věcné diskusi, kdy má někdo jiný názor, tohoto člověk urážet, a řekne, že na jeho názory nikdy nebude brát zřetel. Tak se ptám teoreticky: Mohu já tady někdy něco říct jako člověk, který sloužil 23 let u Policie ČR? Nebo u těchto složek?

Já si myslím, že jsem byl dostatečně prověřen. Možná problémem může být to, že jsem zůstal věrný lidu. To, co jsem slíbil, to, co jsem přísahal. A po svém ukončení služebního poměru jsem se stal členem KSČM. To je asi ten můj největší problém. Protože pokud bych se stal členem některé ze stran jiných, tak bych možná byl váženým straníkem. Bohužel, já takový být nechci a radši budu pracovat na straně občanů ČR a budu se to snažit i zde v Poslanecké sněmovně, ať se to komu líbí, nebo nelíbí.

Zároveň bych podotkl, že v minulosti bylo něco podobného, bylo to tady zmíněno, že jenom proto, že byl někdo nazván opilcem, tak tady probíhaly omluvy. Myslím si, že ten výrok o fízlovi je urážlivý, a proto jsem požadoval omluvu.

Zároveň bych vám chtěl říci krátkou věc, že díky mobilizaci určitých lidí dostávám desítky a stovky nechutných mailů, které už mi vyhrožují i fyzickou likvidací. Mluvil jsem s několika z vás a vím, že třeba dostáváte také podobné maily za svůj postoj k Ukrajině, popř. něčemu jinému. Opravdu to chceme, abychom se takto chovali? Aby tato půda byla, půda Poslanecké sněmovny, aby tato půda byla nazývána čtvrtou cenovou nebo nižší cenovou kategorií hospodského typu? Já myslím že ne. Je nás tady víc než polovina nových. Viz hnutí ANO jste sem přišli, protože chcete měnit politický styl. Chcete měnit to, co tady bylo za 25 let. Tak to měňte. Měňme to i tím, že změníme svoje chování.

Možná se někdo bude teď divit a řekne si aha, co to zase vymýšlí. Já bych si jenom dovolil přečíst kousíček z interpelace ze 4. listopadu roku 2010, 16.40 hodin, kdy pan Jiří Paroubek interpeloval ministra financí Miroslava Kalouska ve věci podání jeho návrhu mandátovému a imunitnímu výboru, kterým žádal omluvu od doktora Ratha. Výroky byly sděleny. Miroslav Kalousek tenkrát v odpovědi uvedl, cituji: "Domnívám se, že jistý typ chování, který charakterizoval Sněmovnu minulého období, by měl být utnut hned na začátku tohoto volebního období." My už máme skoro rok. Můžeme to utnout? Toto volební období je možná v jedné čtvrtině. Je na vás, jak se rozmyslíte, zda chcete, abychom jednali zde slušně, nebo vysublimujete a řeknete, že se vás to netýká.

Já jsem vám chtěl pouze říci, že ne všechny věci, které se zde uvádějí, jsou pravdivé.

A dále bych chtěl poděkovat panu poslanci Blažkovi prostřednictvím předsedajícího, že on jediný - on jediný - za mnou přišel a dotázal se mě, jak některé věci v roce 1989 byly. Děkuji, pane poslanče, že jste měl jediný zájem se na některé věci zeptat.

Všem vám přeji hezký den a rozhodněte dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Nyní tu mám faktickou poznámku pana poslance Korteho, po ní faktickou poznámku pana poslance Benešíka, s přednostním právem je přihlášen pan předsedy Jan Hamáček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Mě poněkud udivuje přecitlivělost pana poslance Ondráčka. Já jsem minulý týden dostal e-mail od jakéhosi pana Schellenberga a tam se pravilo, cituji doslova: "Už aby jsi chcípnul ty židobolševickej hajzle!" To by se mě mohlo právem dotknout, neboť je to nadávka, s rasistickým podtextem navíc, a ještě ke všemu nepravdivá. To, že mě někdo má za hajzla, mi může být ukradené, ale označit měza židobolševika? Já jsem prosím římský katolík, byl jsem pokřtěn dva dny po porodu. Narodil jsem se toho měsíce a toho roku, kdy chcípnul největší masový vrah v dějinách 20. století, bolševik Josif Visarionovič Džugašvili, zvaný Stalin, měsíc poté exnul další masový vrah, Klement Gottwald, rovněž bolševik.

Když nás pohotovostní pluk mlátil a rozháněl po Praze v roce 1989, a já jsem také nějakou slíznul, možná to bylo od kolegy Ondráčka, nevím, a prchající dav utíkal Rytířskou ulicí okolo muzea Klementa Gottwalda, skandoval "Muzeum vrahů!". Být stejně přecitlivělý jako pan Ondráček, podávám na pana Schellenberga trestní oznámení.

Pan Ondráček se neostýchal konat, jak konal. Ale běda, jestliže někdo řekne, že tak konal, a nějakým způsobem to charakterizuje a označí. Já bych od pana Ondráčka očekával více uměřenosti, více pokory. Jako křesťan pravím ano, je křesťanské odpouštět, ale každému odpuštění musí předcházet pokání - a ani stopu po pokoře a pokání jsem v projevu pana Ondráčka neslyšel. Mrzí mě to.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickými poznámkami pan poslanec Benešík, po něm pan poslanec Blažek, po něm pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Skutečně taky dostávám e-maily kvůli Ukrajině, ale předpokládám, že mají trochu jiný obsah než e-maily, které dostávají někteří jiní kolegové.

Co se týče pana poslance Ondráčka, tak si myslím, že z toho, co řekl, je evidentní, že byl před těmi lety v nepravou dobu na nepravém místě. Ale já předpokládám, že tam byl dobrovolně, věděl, do čeho jde a co tam bude muset dělat. A proto bych očekával, že podobné označení umí jako tvrdý chlap a policista vzít. Koneckonců jsme v politice a musíme toho umět unést trošku více než běžné fyzické osoby.

A ještě jen tak pro srovnání. Kdyby měl ministr zemědělství Marian Jurečka chodit s každou urážkou a invektivou od pana poslance Kalouska k mandátnímu a imunitnímu výboru, tak ten možná zasedá téměř permanentně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Blažek, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Nykl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jenom potvrzuji. Mě zajímalo, jak jsem zhlédl ten klip s panem poslancem Ondráčkem, tak mě zajímalo, jak se tehdy dělala propaganda, protože on tam byl použit v propagandě tehdejšího režimu, a já zase děkuji, že mi to naprosto otevřeně povyprávěl, protože pro mě to bylo přínosné a zajímavé. Tolik k tomu a zatím to stačí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Opravdu to stačí. S další faktickou poznámkou pan poslanec Nykl.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne. Děkuji za slovo. Já už delší dobu pozoruji pana poslance Kalouska jako velmi schopného rétora a uznávám, že je to tak, že je dobrý rétor. Přesto jsem si vždycky říkal, kdy dojde k situaci, kdy bude tady třeba sedět na té lavici, kterou nenazvu teď jako zpravodajskou, ale třeba jako lavici hanby, protože ač je dobrý rétor, on skutečně používá slova, o kterých si myslím, že do Sněmovny nepatří, nebo jsou to slova, která právě úroveň Sněmovny shazují. Kolega tady teď zmiňoval některé výrazy, které byly třeba použity na adresu ministra zemědělství, kde určitě používat výraz naivní pasáček vepřů bych si nedovolil. Vzpomínám si, jak nazval prezidenta NKÚ pana Kalu malou zrůdičkou za to, že pouze chtěl doložit, proč se odpouštějí některé finance. Vzpomínám si, jak řekl na adresu jednoho poslance, který bojoval s hazardem, kdy řekl, je to blb, ale bohužel za své IQ nikdo nemůže. A vzpomínám si, pane Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, že v roce 2011 vás řešil premiér Nečas na tiskovce a říkal, že s velkým znepokojením sleduje vaše verbální agresivní útoky, vaše dětinské útoky, ale říkal, že to přičítá velké únavě a že se na vás nezlobí. Já se taky nezlobím, jenom vás prosím, ať to trošičku začnete metabolizovat, a třeba pak ty vaše výborné rétorické věci se skutečně posunou velmi vysoko a budeme si toho všichni vážit. Děkuji. (Silný potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Nyklovi. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Já jenom ještě k té diskusi, ať to máme trochu odlehčenější. Takový jeden příklad z historie. Slovo je strašně silná věc a dokáže způsobit leccos. Například. Myslím, že se to ví málo, když se v padesátých letech setkal Mao Ce-tung a Nikita Chruščov a účelem jejich setkání bylo, aby se pokračovalo v dobrých tehdy čínsko-sovětských vztazích. Oni si moc nerozuměli a Chruščov, což jsem četl v jeho pamětech, pak toho hrozně litoval, utrousil slovo gumak, netuše, že Mao Ce-tung, bylo to jedno z mála slov, které znal, a ono to znamená kondom. Takže když ho takhle urazil, tak přesto, že politologové si potom lámali hlavu, čím že to došlo ke zhoršení čínsko-sovětských vztahů, tak paradoxně to bylo tohle slovo, které mezi těmito tehdy velmocenskými politiky způsobilo to, co způsobilo. A já chci říct jednu věc. Je to debata zajímavá, ale ve srovnání s tím, co jsem řekl, když vlastně málem hrozila jaderná válka kvůli jednomu slovu mezi těmito velmocemi, tak si myslím, že vlastně řešíme v zásadě ještě úsměvné věci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger. Po něm snad už přednostní práva. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Já bych rád, dámy a pánové, řekl něco k moralizování pánů poslanců z ANO, protože jsme slyšeli jednak pana poslance Fichtnera, který zdůvodnil, že právě jaksi ta forma napadání jednoho kolegy druhým je nevhodná, a v podstatě něco podobného opakoval pan poslanec Nykl. Já bych jenom řekl, co v úterý v rámci jednacího řádu, rozpravy o změnách, tady říkal pan poslanec kolega inženýr Pilný: "Pan Kalousek nám tady často říká, že nám něco bude opakovat dvakrát, třikrát, stokrát, bude-li potřeba. Ano, nejsou-li to myšlenky nové, nastupuje demagogie. Nebudu říkat, co babička říkala o prázdných sudech." Tak to je prosím ad personam taky.

Ještě budu pokračovat. Myslím si, že někde na začátku Poslanecké sněmovny, a připomněl to pan poslanec Laudát, mluvil (posl. Pilný) o myšlení: Bůh nebo příroda nás stvořili s dvěma konci: na jednom sedíme a druhým myslíme. A bylo by už konečně načase, abychom začali používat k myšlení ten správný konec. Jestliže se sem někdo postaví a není schopen v pěti nebo v deseti minutách zformulovat jedinou srozumitelnou myšlenku, pak to vypadá, dámy prominou, jako když se prochází exhibicionista parkem, nakonec otevře ten plášť a všichni vykřikneme: Jé, to je malý." - Pobavení na straně ANO.

Já myslím, že byste se měli podívat do svých vlastních řad, jak tady vystupujete, než budete zdůvodňovat, proč jste hlasovali v mandátovém a imunitním výboru proti panu kolegovi Kalouskovi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegu Hegerovi. Nyní s přednostním právem předseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Jan Hamáček. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem přemýšlel, jestli mám vystoupit, ale ta délka a záběr debaty mi asi nedává jinou možnost. Jakkoliv si myslím, že asi nejpregnantněji to tady zhodnotil pan poslanec Fichtner, který jasně řekl, co je možné a co nám jednací řád umožňuje a co nám ukládá.

Já v této souvislosti nemohu nevzpomenout své nedávné návštěvy Velké Británie, kdy jsem měl tu možnost sedět se svým kolegou spíkrem dolní komory britského parlamentu Johnem Bercowem a v té relativně dlouhé debatě jsme také dospěli na otázku řízení schůze a případných disciplinárních opatření, která má řídící schůze k dispozici ve Velké Británii. On mně vyprávěl o tom, že britský systém umožňuje řídícímu schůze, tedy spíkrovi, v případě nevhodného chování příslušného poslance vykázat z parlamentu na stanovenou dobu. Je to den, týden, popřípadě měsíc. A já jsem se ho ptal, kdy to použil naposledy. A on říká: Relativně nedávno, kdy poslanec řekl, že jeho kolega lže. Já jsem řekl: Dobře, to bychom u nás v parlamentu seděli asi tři (pobavení v sále), protože to je věc, která se tady používá často. On řekl: Víte, my tady máme ve Velké Británii něco, čemu se říká neparlamentní slovník. To je docela propracovaný systém a ten spíkr v případě, že někdo použije výraz, který je v neparlamentním slovníku, tak na něj aplikuje tento postup a je vykázán ze sněmovny.

My máme ten systém jiný a u nás funguje mandátový a imunitní výbor. Já nemohu předesílat ani předjímat, jak hlasování dopadne. Pouze mohu konstatovat, že v případě, kdy by pan kolega Kalousek byl poslancem dolní komory britského parlamentu, tak by minimálně týden nešel do práce. (Silný potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Hamáčkovi. Dále s přednostním právem pan ministr kultury Herman, po něm pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem byl také účastníkem Palachova týdne. S panem kolegou Kalouskem jsem se tam sice neviděl, ale to samozřejmě není nic divného, protože nás tam bylo několik tisíc.

Ale měl jsem osobní zkušenost také vidět na vlastní oči činnost pohotovostního pluku SNB, tak o tom vím své. Hlásím se, tak jako mnozí z mých předřečníků, k vyšší politické kultuře. Myslím si, že každý z nás tím, že jsme se dobrovolně rozhodli vstoupit do politiky, tak jsme se také dobrovolně vzdali velké části svého soukromí. A lidé mají plné právo nás nemilosrdně lustrovat, a to nejenom tady v Poslanecké sněmovně, ale i v kuchyni, ložnici, za volantem, prostě všude. A jestliže je člověk slušný ve svém soukromí, pravděpodobně bude slušný i ve svém veřejném životě a naopak. Každopádně bychom se zde neměli urážet a zesměšňovat.

Ale abych se vrátil k meritu věci. Myslím, že zde hovoříme o tématu velmi závažném, a to je otázka vyrovnávání se s minulostí. Já bych si dovolil ocitovat z preambule zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, protože tato preambule velice výstižně vymezuje rámec, v jakém se pohybujeme. Parlament se tehdy usnesl na tomto zákoně České republiky: "Vědom si povinnosti svobodně zvoleného Parlamentu vyrovnat se s komunistickým režimem, Parlament konstatuje, že Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědní za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 až 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazením fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům a bezohledným ničením přírody."

To jsou slova zákona a já se k nim plně hlásím. Na druhou stranu si uvědomuji, a vím o tom své, že každý člověk, pokud je na této zemi, má právo se vyvíjet a má právo k vlastnímu obratu. Jako dlouholetý zpovědník o tom vím také své. A dokonce jako ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, a hovořil jsem tady o tom už také, jsem měl možnost, a velice si vážím toho, že za mnou přicházeli lidé, kteří někdy měli velmi, řekněme, otazníky plnou minulost a chtěli svůj život se mnou číst. Možnost konverze skutečně existuje a nemůžeme ji nikomu upírat. Na druhou stranu, jestliže je někdo zvolen do Poslanecké sněmovny za komunistickou stranu, tak se zjevně hlásí, a nakonec pan kolega Ondráček to tady řekl, k názorové kontinuitě svého života. A měl by tedy také snést i ostřejší názory na svou osobu, protože, jak jsem řekl, tím, že jsme do politiky vstoupili, tak jsme na sebe vzali dobrovolně i toto riziko.

I já se hlásím ke kontinuitě svého života, a tak jak tady už zaznělo, že mě někdo nazývá černoprdelníkem, mě opravdu ze židle nezvedá. Já si myslím, že pan kolega Ondráček by se měl zachovat jako chlap a měl by svou stížnost vzít zpět.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Teď s faktickou poznámkou, omlouvám se s přednostním právem, s faktickou poznámkou pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já se omlouvám. Já jsem naznal, že už se k řádně přihlášenému termínu nedostanu, tak to zkrátím ve dvou minutách.

Já jsem jako novinář často psával o tom, že když jsou na poslance zaměřeny kamery, tak vstane kdejaký hejhula, který předtím spal, máchá ručičkama nebo plete do svého projevu páté přes deváté jenom proto, aby byl vidět v televizi, dokonce ve večerních zprávách. Byli jsme toho svědky. Já něco takového dělat nebudu. (Potlesk napříč politickým spektrem.)

No, vidíte to. Možná že z politiky zblbne nakonec každý, i když jsem si myslel, že jsem proti tomu imunní. Možná nás to potká každého.

Já jsem chtěl upozornit na podstatu víry, ke které se pan Kalousek hlásí. Ta podstata je vyjádřena slovy "kdo jsi bez viny, zvedni kámen". Ta podstata je vyjádřena slovy "nesuďte a nebudete souzeni". Kdyby pan Kalousek vztahoval své přesvědčení na svatého Pavla, musel by ho nazývat vrahounským slouhou, nebo dokonce poníženým vrahounským slouhou, protože odmítá možnost, že by se někdo mohl změnit, že by se jeho život mohl zcela proměnit.

Já si myslím, že ve smyslu toho, co říkal kolega Fichtner a co je v souladu s jednacím řádem, pan Kalousek skutečně kolegu Ondráčka urazil a není o tom sebemenších pochyb. Zároveň však říkám, že budu hlasovat proti potrestání pana Kalouska, protože si myslím, že ti, kdo svobodu slova zneužívají, nemají být trestáni, ale měli bychom se k nim chovat s lehkým, velice lehkým opovržením. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dovolte, dámy a pánové, protože čas se nachyluje, abych přece jenom zareagoval na některé připomínky, které padly v debatě.

Kdybych byl poslancem britského parlamentu, prostřednictvím pana místopředsedy pane předsedo, tak nevěřím, že tenhle problém tady vůbec existuje, protože někteří lidé by tady prostě sedět nemohli. To za prvé.

Za druhé. Důrazně se ohrazuji proti tomu, co tady několikrát zaznělo, a opravdu musím říct, že mě to uráží, byť si na to nebudu stěžovat u mandátového a imunitního výboru, že si touto kauzou dělám kampaň. Ještě dokážu pochopit pana poslance Ondráčka, pokud se cítil dotčen, že si stěžoval. Ale prosím pěkně, nebyl jsem to já, kdo jako poslanec mandátového a imunitního výboru, když řešil otázku, zda se tím bude, nebo nebude zabývat - protože není pravda, že mandátový výbor musí něco uložit, mandátový výbor také musí říct, že je to taková prkotina, že se tím vůbec nebudeme zabývat. Tohle mandátový výbor neudělal, a pak mi tady jeho členové říkají "a my se teď kvůli vám tady musíme zabývat takovouhle prkotinou". Prosím pěkně, to je rozhodnutí členů mandátového a imunitního výboru.

Pan poslanec Mihola se ohradil proti tomu, abych neříkal vládní koalice. Mohu samozřejmě říkat někteří členové vládní koalice, ale vládní koalice má v mandátovém a imunitním výboru většinu, to znamená, že jejím rozhodnutím, z vůle vládní koalice, se rozhodovalo proti tomu, jestli je to prkotina, kterou se nebude zabývat, anebo jestli je to vážná věc a mandátový a imunitní výbor mě potrestá. Zvážili jste, že to je vážná věc. Já s tím nesouhlasím, s oním rozhodnutím, a odvolávám se k Poslanecké sněmovně. Ale opravdu jsem to nebyl já, kdo to vyvolal, kolegové z mandátového a imunitního výboru. Prosím aspoň o tohle pochopení.

Zásadní otázku řekl pan poslanec Fichtner dobře. Je to objektivní urážka, nebo není? Ano, pro spoustu lidí, kterým bych to řekl a oni by za sebou neměli tuto profesní minulost, by to byla urážka a já bych se musel omluvit. Ale řekl jsem to člověku, který mlátil lidi za jejich názory obuškem. Já tedy chápu, že on se tím cítí dotčen, protože on si myslí, že dělal počestné povolání. Chápu, že pokud si poslanci mandátového a imunitního výboru myslí, že dělal počestné povolání, že to nutně chápou jako urážku. Ale zase lidé, ke kterým patřím já, pokládají za mimořádně urážlivé, a promiňte, vysloveně drzé, když člověk, který mlátil lidi v roce 1989 za jejich názor, se dožaduje veřejné omluvy za pojmenování komunistický fízl. A pokládají za urážlivé a nevhodné, když mandátový a imunitní výbor mu dá za pravdu, že to skutečně urážka je.

Prosím, to je střet názorů. To není zakrývané hovorem o slušnosti, ale vy si prostě nepřejete, a já jsem tady některé důvody řekl proč, vy si prostě nepřejete, aby se minulost nějakým způsobem interpretovala, protože s lidmi tohoto typu máte velmi vřelé vztahy.

Panu poslanci Ondráčkovi chci říci, že není pravda, že jsem řekl, že nikdy nebudu brát zřetel na jeho názory. Nikdy nebudu brát zřetel na jeho názory v otázce, zda mají, či nemají být represivní složky pod parlamentní kontrolou, protože listopadová revoluce přinášela právě tu výhodu, kromě řady jiných, že se represivní složky dostaly pod parlamentní politickou kontrolu. Pan poslanec Ondráček se tady proti tomu verbálně bránil a mně v tu chvíli přišlo velmi názorné zdůraznit, že některé názory se prostě nemění a že to, co dnes tady pan poslanec Ondráček hájí verbálně, před pětadvaceti lety hájil s pendrekem v ruce. Nebylo to samoúčelné, nebylo to s cílem urazit, bylo to s cílem ukázat na tu historickou paralelu, na kterou někteří z vás chcete zapomenout.

A není pravda, co tady říkal pan poslanec Kováčik, aspoň z mého pohledu, že tu řešíme minulost. My tu řešíme budoucnost. My tu řešíme budoucnost, protože jak budeme interpretovat tuto minulost - a zřejmě s tím máme mimořádné potíže - jak budeme interpretovat tuto minulost, zásadním způsobem ovlivní naši budoucnost. Velmi těžce si s tím procházelo Německo, ale zvládlo svoji denacifikaci. My jsme svoji debolševizaci evidentně nezvládli. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

Z vašich vystoupení, pánové, je to zcela zřejmé. Někteří jste to chtěli zlehčit, někteří jste to chtěli přejmenovat, o co tady jde. Ale tady nejde opravdu o nic jiného než o to, jak budeme interpretovat svoji minulost a jak si dnes a denně budeme klást otázku, jak se to tenkrát mohlo stát, a už nikdy nesmíme dopustit, aby se to stalo. To znamená, už nikdy nesmíme dopustit, abychom přestávali pojmenovávat věci pravými jmény. A já jsem to prostě pravým jménem pojmenoval. Někomu se to nelíbí, někomu se to naopak líbí, ale objektivně za urážku to nemůže být uznáno. To v žádném případě.

Když vidím pana poslance Zlatušku, tak bych se ještě jednou před ním chtěl zastat všech sportovců, všech zahrádkářů, kteří byli organizováni v Československém svazu tělesné výchovy, všem těm, kteří dostávali bonboniéry na Vánoce, protože ve své fabrice byli v odborech, prostě neexistovala jediná organizace, která by mohla být někde jinde než v Národní frontě. Všichni byli členy Národní fronty a vedoucí úlohu podle Ústavy neměly ani strana socialistická, ani strana lidová, vedoucí úlohu měla komunistická strana, která měla své tlukoucí srdce, ve kterém sloužil také pan poslanec Ondráček. A vy, kteří máte blízko ke starým lidovcům, tak se jich můžete snadno zeptat, že řadový lidovec to měl v práci i ve škole podstatně složitější než nestraník, protože prostě demonstroval, že je marxista. A já se jich jenom zastávám, nepotřebuji se zastávat sebe, ani si nepůjdu stěžovat na pana poslance Zlatušku, že o mně řekl, že jsem pohůnek. Třeba bych to mohl také vnímat urážlivě. Ale nemyslím si, že mě může Zlatuška urazit.

Bylo by asi férové říct, o čem budeme hlasovat. Budeme skutečně hlasovat o tom, jak chceme tu minulost interpretovat. Budeme hlasovat o tom, jak vidíme tu dobu těsně před rokem 1989. Budeme hlasovat o tom, zda nás mlátili komunističtí fízlové za naše názory, anebo zda příslušníci Sboru národní bezpečnosti hrdinně čelili zdivočelému davu, který byl vyzbrojen podomácku vyrobenými kostkami a pletacími jehlicemi. Poslanci mandátového a imunitního výboru na to svůj názor řekli a myslím si, že je velmi zajímavé a bude to významný signál, významný signál pro veřejnost, jaký názor na to řekne Poslanecká sněmovna. Na to, zda se omluvím, či neomluvím, naše hlasování žádný vliv mít nebude. Kdybych se omluvil, urazil bych ty zástupy lidí, které komunističtí fízlové týrali a ničili jim životy. Urazil bych svého otce, urazil bych svého dědečka. To je prostě nemohu udělat a věřím, že aspoň někteří z vás mě pochopí. (Potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Pan poslanec Komárek avizoval, že stahuje svůj návrh, to samé učinil pan poslanec Laudát. Pan poslanec Andrle má faktickou poznámku. Upozorňuji, že v případě, že nestihneme odhlasovat do 13 hodin, budu muset ten bod přerušit. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážené poslankyně, vážení poslanci, poslouchám tuto debatu už minimálně tu hodinu, a protože jsem z rodiny, která byla také postižena komunistickým režimem, a nikdo se naší rodině neomluvil za to, že byl můj otec třikrát v kriminále a já jsem byl nucen po vystudování vysoké školy dělat nádeníka, což mě tedy posílilo, neublížilo v uvozovkách, tak jsem chtěl apelovat na pana postiženého zde, aby to stáhl a abychom o tom už nemuseli rokovat. Protože znovu zdůrazňuji, že nám se nikdo také neomluvil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se vejdu do časového limitu pana poslance, ono to už nejde prostřednictvím pana předsedajícího, já tady neřeším žádný spor, který mám s panem poslancem Ondráčkem. Já nemám žádný spor s panem poslancem Ondráčkem. Já před Poslaneckou sněmovnou řeším svůj spor s poslanci mandátového a imunitního výboru, Zlatuškou, Fichtnerem, Tejcem, Chvojkou, jestli prostě pan poslanec Ondráček byl soudruh příslušník pohotovostního pluku SNB, anebo komunistický fízl. Tento spor prostě řešíme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další faktickou poznámku poslanec Andrle, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška...Tak, pan poslanec Zlatuška s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Já sice, pane předsedající, mám informaci od pana Kalouska, že o něm mohu říkat cokoliv a nikdy se nemůže urazit, nebudu to. Jen se chci ohradit proti jeho interpretaci. Nebylo to tak, jak povídá. Deformuje skutečnost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Pakliže se nikdo nehlásí další do rozpravy, tak rozpravu končím. Táži se, jestli se pan poslanec Kalousek chce vyjádřit na závěr. Nechce. A nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj mandátového a imunitního výboru pan poslanec Vondráček (s důrazem na "V") - aby nedošlo k omylu - a poprosím, aby přednesl uvedené návrhy, z nichž já mám návrh pana předsedy poslaneckého klubu KSČM. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Tak děkuji za slovo. Já už jenom za kolegy z mandátového a imunitního výboru - mysleli jsme to dobře, dopadlo to tady jako vždycky.

Nejprve bych navrhl, aby se hlasovalo o usnesení, které vyplývá z vystoupení pana odvolatele, že se zrušuje usnesení mandátového a imunitního výboru č. 82 ze dne 16. září 2014. Poté bych navrhl v případě, že nebude přijato, aby se hlasovalo o usnesení, že Poslanecká sněmovna potvrzuje podle ustanovení § 16 odst. 2 jednacího řádu usnesení mandátového a imunitního výboru č. 82. A poté bych nechal hlasovat o doprovodném usnesení, jehož text navrhl předseda poslaneckého klubu KSČM. Zjednodušeně řečeno, že bychom se měli tady k sobě začít chovat slušně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za návrh této procedury. Má někdo námitku proti té proceduře? Nemá námitku, je tady pouze žádost o odhlášení. Takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami, a poprosím pana zpravodaje o návrh prvního usnesení, o kterém dám hlasovat.

 

Poslanec Radek Vondráček: "Poslanecká sněmovna zrušuje usnesení mandátového a imunitního výboru č. 82 ze dne 16. září 2014."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je to usnesení, které navrhl pan poslanec Kalousek, který se odvolal k Poslanecké sněmovně. Ptám se, jestli každý rozumí tomu, o čem bude hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 225. Přihlášeno 117 poslankyň a poslanců, pro 47, proti 34. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Radek Vondráček: Nyní navrhuji, aby bylo hlasováno o usnesení: "Poslanecká sněmovna potvrzuje usnesení mandátového a imunitního výboru č. 82 ze dne 16. září 2014."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 226. Přihlášeno 114 poslankyň a poslanců, pro 33, proti 41. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Prosím, pan poslanec Stanjura s přednostním právem.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Poprosil bych ty, kteří chtějí, aby se pan poslanec Kalousek omluvil, a proto hlasovali proti jeho návrhu usnesení nebo se zdrželi, což je ve výsledku úplně stejné, aby se za to nestyděli a hlasovali pro potvrzení výboru. Protože takhle jsme v absurdní situaci, kdy ti, kteří jsou rádi a kteří si myslí, že komunistický fízl je urážka, se bojí. Nebojte se, my vás za to nebudeme hnát k mandátovému a imunitnímu výboru. Ale nestavějte nás do absurdní situace, že nejste ochotni svůj názor z hlasování číslo 1 potvrdit hlasováním číslo 2, a teď nemáme žádné rozhodnutí. To je alibistický a pokrytecký přístup, nic jiného! (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Bohužel se obávám, že tomu tak není, pane poslanče Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího. Možná že někteří kolegové se domnívají, že jako chytrá horákyně se vlastně jako nevyjádřili, čímž se nestalo nic jiného, než že zůstává v platnosti usnesení mandátového a imunitního výboru. Prostě jsme nepřijali žádné usnesení, tedy zůstává v platnosti usnesení mandátového a imunitního výboru, které jste nezrušili - podle mého názoru k hanbě této Sněmovny. A k věčné hanbě mandátového a imunitního výboru, neboť to usnesení bude archivováno.

A paní předsedkyně mandátového a imunitního výboru prostřednictvím pana předsedajícího - dovolte, abych vám oznámil zcela závazně, abych to nemusel posílat písemně: Bez ohledu na názor některých poslanců vládní koalice, kteří se domnívají, že se nesmí říkat komunistický fízl, já se za tohle slovo neomluvím, omlouvat nebudu a jsem připraven nést důsledky. (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Jsme v proceduře, takže teď budeme hlasovat o třetím usnesení, které bylo navrženo panem předsedou... (Poslanec Kalousek namítá, že je nehlasovatelné. Hlasy ze sálu.) Omlouvám se. Pan předseda Kováčik navrhl usnesení. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pro upřesnění - je k čemu hlasovat, protože já jsem v žádném případě neřekl, že jde o doprovodné usnesení. A ve svém druhém vstupu, kterým jsem upřesňoval, že trvám na tom, aby se o tomto návrhu usnesení hlasovalo v každém případě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Rád věřím panu poslanci Kováčikovi, že to takhle prezentoval. Já jsem neprotestoval, neboť to pan zpravodaj formuloval jako doprovodné usnesení. Jako doprovodné usnesení by to bylo hlasovatelné, kdyby bylo přijato nějaké usnesení. Jako nedoprovodné usnesení, jako usnesení k bodu, je to podle mého názoru tuplem nehlasovatelné, neboť bod není o ničem jiném než o tom, zda Poslanecká sněmovna potvrdí nebo zruší rozhodnutí mandátového a imunitního výboru o Miroslavu Kalouskovi. A byť diskuse byla velmi košatá, neumožňuje hlasovat o usneseních na jiné téma.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, nicméně tímto je pověřen pan zpravodaj mandátového a imunitního výboru. A on je ten, kdo udává návrh procedury.

 

Poslanec Radek Vondráček: Jestli bych k tomu pár slov. Budu citovat ustanovení § 16 odst. 2. "Sněmovna k odvolání poslance po rozpravě rozhodne, že disciplinární opatření potvrzuje, mění nebo zrušuje a řízení zastavuje nebo zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení." Tedy my rozhodujeme pouze o odvolání pana poslance Kalouska. To je meritorní rozhodnutí a já si myslím, že jiné jako meritorní nemůžeme přijmout. Proto jsem to nazval jako doprovodné. Ono je to procesní... to je v podstatě odvolání, řízení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je návrh pana zpravodaje mandátového a imunitního výboru. Pokud má někdo z vás proti tomu návrhu námitku, prosím, ať ji přednese a dám o té námitce hlasovat. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Právě vzhledem k tomu, jak se bod nazývá, vznáším námitku proti tomuto postupu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je námitka. O této námitce dám hlasovat bez rozpravy.

Zahajuji hlasování o této námitce. Kdo je pro přijetí námitky, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti přijetí této námitky?

Je to hlasování číslo 227. Přihlášeno 106 poslankyň a poslanců. Pro 36, proti 50. Námitka nebyla přijata.

 

Tím pádem jsme nepřijali k tomuto bodu žádné usnesení. Návrh usnesení nebyl schválen a já končím projednávání tohoto bodu.

 

(Jednání přerušeno ve 13.07 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Chce se mi říct: Vítejte vy nemnozí, leč věrní.

Dovolte mi, abych na začátek dnešních interpelací na premiéra české vlády nejprve přečetl omluvy. Pan poslanec Martin Plíšek se omlouvá dnes od 14.30 z pracovních důvodů. Dále pan poslanec Stanislav Grospič se omlouvá dnes od 18 hodin po zbytek jednacího dne z osobních důvod. Dále pan poslanec Jan Klán se omlouvá od 18 hodin z osobních důvodů po zbytek jednacího dne. Paní poslankyně Jitka Chalánková se omlouvá od 14.30 do 18 z osobních důvodů.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.